Důvodová zpráva k zákon č. 101/2014 Sb.

I. Obecná část :

A) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

2. Definice problému

Předloženým návrhem je zajišťována zejména implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí, o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (dále jen „směrnice 2011/98/EU“). Dále dochází ke zpřesnění právní úpravy v souvislosti se zajištěním souladu právní úpravy s hlavou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (dále jen „Schengenský hraniční kodex“) a čl. 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen „Schengenská prováděcí úmluva“) a se zajištěním realizace nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008 ze dne 18. dubna 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí [dále jen „nařízení Rady (ES) č. 1030/2002“].

Cílem směrnice 2011/98/EU je stanovení jednotného postupu vyřizování žádostí o vydání jednotného povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, včetně vymezení souboru práv pracovníků ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. S odkazem na tuto směrnici bude vydáván doklad, který bude v rámci jediného správního aktu zahrnovat jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení. Takový postup přispěje ke zjednodušení a harmonizaci pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Toto procesní zjednodušení již bylo několika členskými státy zavedeno, přičemž s sebou přineslo účinnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožnilo snáze kontrolovat oprávněnost jejich pobytu a legálnost jejich zaměstnání. Ustanoveními této směrnice by neměla být dotčena pravomoc členských států regulovat přijímání státních příslušníků třetích zemí, včetně objemu vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem výkonu zaměstnání.

Předložený návrh se bude týkat především cizinců - občanů třetích zemí, kteří jsou na území České republiky v postavení zaměstnanců. Podle zpráv o migraci z let 2009 – 2011 se jednalo o následující počty cizinců - občanů třetích zemí:

- k 31.12.2009 celkem 91394 (z toho 73663 s povolením k zaměstnání),

- k 31.12.2010 celkem 71370 (z toho 49118 s povolením k zaměstnání),

- k 31.12.2011 celkem 63302 (z toho 36640 s povolením k zaměstnání).

K roku 2012 a 2013 lze uvést některé údaje z Informačního systému cizinců. V období od ledna 2012 do června 2013 bylo Ministerstvu vnitra podáno celkem 47225 žádostí o vydání dlouhodobého pobytového oprávnění za účelem zaměstnání. Tento údaj obsahuje jak žádosti o udělení dlouhodobého víza za účelem zaměstnání, tak žádosti o vydání či prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a rovněž žádosti o vydání nebo prodloužení zelené a modré karty (počty žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání za rok 2012 a 2013 a odhadované počty pro rok 2014 jsou uvedeny v kapitole 3.1).

Z preambule směrnice 2011/98/EU a z článku 12 odstavce 1 písm. e) vyplývá, že pracovníci ze třetích zemí, kteří jsou uvedeni v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení, jež jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Z dikce preambule směrnice 2011/98/ES rovněž vyplývá, že právo na rovné zacházení by mělo být přiznáno také rodinným příslušníkům pracovníků ze třetích států, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady (ES) 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny nebo na základě jiného vlastního povolení.

Vzhledem k uvedeným důvodům je navrhována také úprava zákona o sociálních službách a zákona o státní sociální podpoře. Novely zákonů budou upravovat sociální dávky, jež jsou ve věcném rozsahu nařízení č. 883/2004, a jejichž předmětem úpravy bude doplnění okruhu oprávněných osob.

V souvislosti s návrhem novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky, resp. v souvislosti s implementací směrnice 2011/98/EU, je potřeba novelizovat zejména příslušná ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se týkají oblasti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí, a rovněž také příslušná ustanovení zákona o sociálních službách a státní sociální podpoře, která upravují okruh oprávněných osob nepojistných dávkových systémů.

Změny, k nimž dochází v souvislosti s výše uvedeným, je tedy nezbytné promítnout do následujících zákonů:

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky,

2. zákon o zaměstnanosti,

3. zákon o státní sociální podpoře,

4. zákon o uznávání odborné kvalifikace,

5. zákon o správních poplatcích,

6. zákon o sociálních službách a

7. zákoník práce.

Dílčím problémem v souvislosti s předloženým návrhem je pak novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Nutnost novelizace tohoto zákona vyvstala v souvislosti s potřebou opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. října 2012 ve věci Buishvili proti České republice. Jednalo se konkrétně o zajištění toho, aby soudy, které rozhodují o zákonnosti zbavení svobody žadatele o azyl v přijímacím středisku (a analogicky o zákonnosti zbavení svobody cizince zajištěného za účelem vyhoštění), měly v případě zjištěné nezákonnosti rozhodnutí Ministerstva vnitra či policejního orgánu pravomoc nařídit propuštění cizince na svobodu, eventuálně aby takový důsledek mělo zrušovací rozhodnutí soudu ex lege. Nutnost řádného a brzkého výkonu rozsudku Buishvili proti České republice je mezinárodní povinností státu vyplývající z článku 46 Evropské úmluvy o lidských právech. Cílem předkladatele je proto přijetí nezbytných příslušných opatření v nejbližším možném termínu, tedy v rámci předkládaného návrhu.

Předkladatel ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Vládní návrh zákona je transpozičním právním předpisem ke směrnici 2011/98/EU, která by měla být do právního řádu České republiky transponována nejpozději do 25. prosince 2013. S ohledem na standardní délku trvání legislativního procesu v České republice je třeba upozornit, že pokud nebude předmětná směrnice včas transponována do právního řádu České republiky, nelze vyloučit, že by Evropská komise využila ustanovení čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zahájila by před Soudním dvorem EU s Českou republikou řízení, a to za nesplnění povinnosti České republiky sdělit Evropské komisi opatření provádějící výše uvedenou směrnici. Shledal-li by pak Soudní dvůr EU, že Česká republika svoji povinnost sdělit Evropské komisi opatření provádějící dotyčnou směrnici skutečně nesplnila, mohl by za porušení této povinnosti uložit České republice zaplacení paušální částky nebo penále.

2. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky

Cizinec, který hodlá v České republice pobývat za účelem zaměstnání déle než 90 dnů, musí požádat o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za tímto účelem a kromě obecných náležitostí žádosti jako je např. cestovní doklad nebo doklad o zajištění ubytování, musí doložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „Úřad práce“) o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti podmínkou výkonu zaměstnání. Pokud cizinec na území hodlá pobývat déle než 6 měsíců, musí požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, přičemž je opět povinen k žádosti předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Obdobně je pak třeba postupovat i v případě prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Za současného právního stavu je tedy cizinec povinen si nejdříve opatřit povolení k zaměstnání, které je základní podmínkou vydání oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání. Výjimkami v této oblasti jsou instituty povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá karta“), které již za současného právního stavu představují instituty, které mají povahu „jednotného povolení“, neboť zelená karta a modrá karta opravňují cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou. Cizinec tedy jako doklad o účelu pobytu nedokládá povolení k zaměstnání, ale musí se jednat o zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty nebo modré karty.

2. zákon o zaměstnanosti

Zaměstnavatel, který chce získávat cizince na volná pracovní místa, je povinen předem oznámit a projednat s Úřadem práce záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce. Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání cizince a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li držitelem zelené karty nebo modré karty. Povolení k zaměstnání cizince vydává Úřad práce, povolení k pobytu vydává Ministerstvo vnitra. V případech stanovených zákonem o zaměstnanosti může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván i bez povolení k zaměstnání cizince, vždy však s platným povolením k pobytu. Za cizince se pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle zákona o zaměstnanosti nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník a rodinný příslušník občana České republiky, který není státním příslušníkem České republiky ani jiného členského státu Evropské unie.

3. zákon o státní sociální podpoře

V současné právní úpravě § 3 zákona o státní sociální podpoře se uvádí tento kruh oprávněných osob, kterým náleží při splněných dalších stanovených podmínek dávky státní sociální podpory a nemají na území České republice trvalý pobyt

a) cizinci hlášení na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,

b) cizinci narození na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,

c) nezletilí cizinci svěření na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,

d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

e) rodinní příslušníci cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu,

g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana,

h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu,

podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

4. zákon o azylu

Zákon o azylu ve svém § 46a odst. 6 a § 73 odst. 5 stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí o povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců anebo o nepovolení vstupu na území a ministerstvo nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku, žadateli o udělení mezinárodní ochrany se bez zbytečného odkladu umožní opustit přijímací středisko, resp. se mu umožní vstup na území a ministerstvo jej dopraví do azylového zařízení na území.

5. zákon o uznávání odborné kvalifikace

Za současného právního stavu se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace uznává odborná kvalifikace a jiná způsobilost

a) státního příslušníka členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“),

b) osoby s trvalým pobytem na území České republiky,

c) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b),

d) státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii,

e) státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu,

f) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu d) nebo e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky,

g) osoby, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky,

h) státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby,

i) státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem,

j) držitele modré karty Evropské unie.

6. zákon o správních poplatcích

Terminologie v zákoně o správních poplatcích je ve shodě s terminologií obsaženou ve stávajícím zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.

7. zákon o sociálních službách

V § 4 zákona o sociálních službách (právní úprava, která nabude účinnosti dne 1. 1. 2014) se uvádí tento okruh oprávněných osob, kterým je poskytován příspěvek na péči

a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu, jde-li o státního občana České republiky,

b) cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu,

c) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

d) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu a), pokud mu bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

e) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

f) cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu,

g) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu,

h) cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu,

i) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky,

j) osoba, které nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie,

a to, pokud má bydliště na území České republiky, s výjimkou osob uvedených v písmenu j); co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi.

8. zákoník práce

Terminologie v zákoníku práce je ve shodě s terminologií obsaženou ve stávajícím zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.

Výše uvedené právní předpisy neobsahují žádná diskriminační ustanovení.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

• cizinci, kteří chtějí být, popř. jsou zaměstnáni v České republice, a zástupci zaměstnanců (odbory),

• zaměstnavatelé,

• Úřad práce,

• Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,

• Policie České republiky,

• Ministerstvo vnitra,

• Ministerstvo práce a sociálních věcí,

• Ministerstvo zahraničních věcí,

• Zastupitelské úřady České republiky,

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo školství“),

• uznávací orgány při posuzování odborné kvalifikace.

1.5 Popis cílového stavu

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky

Cílem předkládaného návrhu změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky je zajištění souladu právní úpravy pobytu za účelem zaměstnání se směrnicí 2011/98/EU. Právní úprava pobytu cizinců na území České republiky za účelem zaměstnání bude následující:

Ministerstvem vnitra bude vydáván nový druh povolení k dlouhodobému pobytu, a to zaměstnanecká karta.

Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, které má tzv. duální charakter, tj. že cizinec, který má zájem pracovat na území České republiky, nemusí podávat zvlášť žádost o povolení k pobytu Ministerstvu vnitra a zvlášť žádat o povolení k zaměstnání Úřad práce, ale na základě jediné žádosti, o které rozhodne Ministerstvo vnitra (za předpokladu splnění zákonných podmínek), bude vydáno povolení k pobytu a současně i k výkonu zaměstnání na území České republiky. Zavedením zaměstnanecké karty tak dojde i ke snížení administrativní zátěže u cizinců, kteří hodlají, resp. budou na území České republiky pobývat za účelem zaměstnání. Namísto dosavadních dvou správních řízení bude vedeno toliko jedno správní řízení, a to Ministerstvem vnitra. (Blíže kapitola 3.2 k přínosům navrhované úpravy).

Zaměstnanecká karta bude vydávána na volná pracovní místa zařazená v centrální evidenci volných pracovních míst vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Úřadem práce bude vydáváno povolení k zaměstnání cizince pouze v omezených případech – v takových případech bude cizinec žádat rovněž o zaměstnaneckou kartu, ale v této podobě již nebude mít tzv. duální charakter. Tento charakter nebude mít ani v případě, kdy cizinec má podle zákona o zaměstnanosti volný přístup na trh práce.

Dosavadní specifický druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, který měl charakter duálního povolení – zelená karta bude zrušen, neboť zavedením zaměstnanecké karty ztrácí opodstatnění.

Prodloužení platnosti zaměstnanecké karty bude prováděno na základě závazného stanoviska Úřadu práce vydaného na základě žádosti Ministerstva vnitra. Při vydání závazného stanoviska bude Úřad práce přihlížet k situaci na trhu práce. Toto opatření je nezbytné k zajištění ochrany trhu práce.

Změna pracovního místa, resp. pracovní pozice bude podmíněna předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, obdobně jako je tomu již ve stávající úpravě modrých karet.

Vízum k pobytu nad 90 dnů nebude možné udělit, pokud by účelem pobytu cizince mělo být zaměstnání, neboť by zbytečně docházelo k právní nejistotě, pokud by byl připuštěn systém dvojkolejnosti tedy možnosti žádat o vízum k pobytu nad 90 dnů i o zaměstnaneckou kartu. Zaměstnaneckou kartu lze vydat na jakoukoli dobu přesahující 3 měsíce, tedy je nadbytečné, aby cizinec řešil svůj pobyt po dobu prvních 6 měsíců vízem k pobytu nad 90 dnů a v relativně krátké době následně žádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Bude zajištěno, aby cizinci, kteří na území České republiky již pobývají na základě víza k pobytu nad 90 dnů a získají zde zaměstnání, mohli v tomto zaměstnání pokračovat, resp. aby se toto zaměstnání stalo hlavním účelem jejich pobytu – cizinci pobývající na území České republiky na základě víza k pobytu nad 90 dnů tedy budou moci na území požádat o vydání zaměstnanecké karty. V tomto případě bude vydání zaměstnanecké karty (obdobně jako v případě prodloužení její platnosti) podmíněno závazným stanoviskem Úřadu práce.

Cílem návrhu změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky je rovněž zpřesnění zajišťující správnou realizaci nařízení Rady (ES) č.1030/2002, tj. zpřesnění týkající se procesu vydávání průkazů o povolení k pobytu, které obsahují biometrické údaje.

Cílem návrhu změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky je rovněž zajištění správné implementace čl. 26 Schengenské prováděcí úmluvy, resp. zabránění tomu, aby proti České republice bylo vedeno řízení pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pod č. 2012/2144, což je reakce na upozornění Evropské komise, která ve stávající úpravě spatřuje rozpor s ustanoveními hlavy III Schengenského hraničního kodexu.

2. zákon o zaměstnanosti

Cílem předkládaného návrhu je zajištění souladu právní úpravy zahraničního zaměstnávání v zákoně o zaměstnanosti s novelizovaným zákonem o pobytu cizinců na území České republiky. Na základě implementace směrnice 2011/98/EU bude právní úprava zaměstnávání cizinců na území České republiky následující:

Ministerstvem vnitra bude vydáváno pobytové oprávnění za účelem zaměstnání, a to

• zaměstnanecká karta,

• modrá karta.

Jedná se o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, která mají tzv. duální charakter. Znamená to, že cizinec, který má zájem pracovat na území České republiky, nemusí podávat zvlášť žádost o povolení k pobytu Ministerstvu vnitra a zvlášť žádat o povolení k zaměstnání Úřad práce, ale na základě jediné žádosti, o které rozhodne Ministerstvo vnitra (za předpokladu splnění zákonných podmínek), bude vydáno povolení k pobytu a současně i k výkonu zaměstnání na území České republiky.

Úřadem práce bude vydáváno povolení k zaměstnání cizince v případě

• zaměstnávání cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (§ 89 odst. 4);

• vyslání cizince, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu práce na území České republiky a k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy (§ 95);

• sezónního zaměstnávání cizince (§ 96);

• zaměstnávání cizince na časově vymezené období za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž) na dobu nejdéle 6 měsíců (§ 97);

• zaměstnávání cizince do 26 let věku příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní (§ 97);

• zaměstnávání cizince, o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána (§ 97);

• zaměstnávání cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 97);

• zaměstnávání cizince, který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání této žádosti (§ 97);

• kdy cizinec bude pobývat na území České republiky na základě platného dlouhodobého víza a bude chtít být během tohoto pobytu zaměstnán;

• kdy cizinec bude plnit úkoly vyplývající z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.

Dosavadní povolení k zaměstnání vydávané jako zelená karta bude zrušeno.

Prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a vydání zaměstnanecké karty cizinci, který je držitelem dlouhodobého víza za jiným účelem než zaměstnání a je na území zaměstnán, bude prováděno na základě závazného stanoviska Úřadu práce vydaného na základě žádosti Ministerstva vnitra. Při vydání závazného stanoviska bude Úřad práce přihlížet k situaci na trhu práce.

Zaměstnanecká karta a modrá karta budou vydávány na volná pracovní místa zařazená v centrálních evidencích volných pracovních míst vedených Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud tato pracovní místa nebyla obsazena do 30 dnů ode dne jejich oznámení Úřadu práce. V případě, že pracovní místa budou obsaditelná z řad uchazečů o zaměstnání, Ministerstvo práce a sociálních věcí bude mít možnost tato pracovní místa nezařadit nebo je vyřadit z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných cizinci a zajistit tak ochranu trhu práce.

Zaměstnavatelé nebudou povinni oznamovat a projednávat s Úřadem práce záměr zaměstnávat cizince. V případě, že zaměstnavatel hodlá volné pracovní místo obsadit cizincem, bude povinen toto pracovní místo oznámit Úřadu práce. U cizince, který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice nebo který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle jiného právního předpisu, nebude k jejich zaměstnávání vyžadováno povolení k zaměstnání ani pobytové oprávnění za účelem zaměstnání.

3. zákon o státní sociální podpoře

Cílem předkládaného návrhu je potřeba zajištění implementace směrnice 2011/98/EU.

Článek 12 odst. 1 písm. e) této směrnice zakotvuje právo na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004, a to osobám krytým směrnicí 2011/98/EU. Tyto osoby, pracovníci z třetích států, mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají.

Z dikce preambule směrnice 2011/98/EU rovněž vyplývá, že právo na rovné zacházení by mělo být přiznáno také rodinným příslušníkům pracovníků ze třetích států, kteří byli přijati členským státem v souladu se Směrnicí Rady (ES) 2003/ 86/ES o právu na sloučení rodiny nebo na základě jiného vlastního povolení, a kteří se k pracovníkovi připojí, aby na území členského státu pobývali.

Na základě implementace směrnice 2011/98/EU tedy bude do návrhu doplněn okruh oprávněných osob, kterým jsou poskytovány dávky státní sociální podpory. Jedná se o

• cizince, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu

• cizince, kteří jsou aktuálně na území ČR zaměstnaní nebo byli zaměstnaní alespoň šest měsíců a nyní jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň splňují podmínku dlouhodobého pobytu na území ČR podle zvláštního právního předpisu

a

• rodinné příslušníky výše uvedených cizinců a také cizinců držitelů modrých karet a cizinců majících povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, pokud těmto rodinným příslušníkům bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.

4. zákon o azylu

Zákon o azylu ve svém § 46a odst. 6 a § 73 odst. 5 nově stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí o povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců anebo o nepovolení vstupu na území, žadateli o udělení mezinárodní ochrany se bez zbytečného odkladu umožní opustit přijímací středisko, resp. se mu umožní vstup na území a ministerstvo jej dopraví do azylového zařízení na území. Zrušení rozhodnutí soudem tedy bude znamenat automatické (ex lege) propuštění ze zařízení, resp. povolení vstupu na území, aniž by bylo možné čekat dnes stanovené 3 dny od právní moci rozsudku, zda ministerstvo nevydá nové rozhodnutí.

5. zákon o uznávání odborné kvalifikace

Cílem předkládaného návrhu je potřeba zajištění implementace směrnice 2011/98/EU.

Článek 12 odst. 1 písm. d) této směrnice (toto ustanovení zakotvuje právo na rovné zacházení, které se mimo jiné týká „uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy“) se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli

• členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za účelem výkonu práce [čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice],

• členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za jiným účelem, než je výkon práce, kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kteří jsou držiteli povolení k pobytu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002 [čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice].

Úprava rovného zacházení je tedy shodná s čl. 14 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (dále jen „směrnice 2009/50/ES“), v souvislosti s jejíž implementací rovněž došlo k rozšíření působnosti zákona i na držitele modrých karet.

Zaměstnanecká karta bude opravňovat cizince k pobytu a současně k výkonu zaměstnání na území České republiky. Obdobně jako v případě modré karty tedy počítá návrh novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky s tím, že k žádosti o vydání zaměstnanecké karty bude cizinec povinen předložit mimo jiné doklad prokazující splnění podmínek pro výkon regulovaného povolání. Je třeba vycházet z toho, že v případě výkonu regulovaného povolání by otázka odborné způsobilosti cizince pro výkon požadovaného zaměstnání na území České republiky měla být vyřešena již před vydáním zaměstnanecké karty, resp. modré karty, a nikoli až poté, co je držitelem této karty (tj. až za pobytu cizince na území). V opačném případě by mohlo docházet k situacím, kdy cizinci-držiteli zaměstnanecké nebo modré karty nebude uznána odborná způsobilost nezbytná pro výkon jeho zaměstnání – takovému cizinci by bylo nezbytné platnost zaměstnanecké, resp. modré karty zrušit a současně řešit i otázku jeho dalšího pobytu na území České republiky. Úprava nyní obsažená v § 42j odst. 1 písm.d) zákona o pobytu cizinců odpovídá článku 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/50/ES. Dle dotčeného ustanovení, jde-li o regulované povolání, je cizinec povinen k žádosti předložit "doklad o tom, že splňuje podmínky, jež jsou pro občany Unie stanoveny vnitrostátními právními předpisy pro výkon regulovaného povolání". Rozšíření působnosti zákona č. 18/2004 Sb. na žadatele o zaměstnaneckou kartu je nezbytné provést z důvodu transpozice směrnice 2011/98/EU, a to jejího čl. 4 odst. 2, podle kterého členské státy "přijmou rozhodnutí o vydání, změně či obnovení jednotného povolení, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu." Dokud tedy žadatel nesplňuje požadavky stanovené ve vnitrostátním právu, tedy požadavky pro výkon regulovaného povolání, nebylo by možno těmto osobám jednotné povolení (zaměstnaneckou kartu) vůbec vydat. Stejné platí také v případě modré karty. V tomto ohledu lze totiž směrnici 2009/50/ES považovat za nedostatečně implementovanou a je nutno provést navrženou změnu, tzn. rozšířit působnost zákona č. 18/2004 Sb. také na žadatele o vydání modré karty.

S ohledem na dané skutečnosti se rozšiřuje působnost zákona o uznávání odborné kvalifikace i na žadatele o vydání zaměstnanecké nebo modré karty, držitele zaměstnanecké karty a držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán.

6. zákon o správních poplatcích

Změny jsou změnami terminologickými v souvislosti se zrušením zelené karty a zavedením zaměstnanecké karty.

7. zákon o sociálních službách

Cílem předkládaného návrhu je zajištění implementace směrnice 2011/98/EU. Článek 12 odst. 1 písm. e) této směrnice zakotvuje právo na rovné zacházení v oblastech sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004, a to osobám krytým směrnicí 2011/98/EU. Tyto osoby, pracovníci z třetích států, mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají. Z dikce preambule směrnice 2011/98/EU rovněž vyplývá, že právo na rovné zacházení by mělo být přiznáno také rodinným příslušníkům pracovníků ze třetích států, kteří byli přijati členským státem v souladu se Směrnicí Rady (ES) 2003/ 86/ES o právu na sloučení rodiny nebo na základě jiného vlastního povolení, a kteří se k pracovníkovi připojí, aby na území členského státu pobývali.

Na základě implementace směrnice 2011/98/EU tedy bude do návrhu doplněn okruh oprávněných osob, kterým je poskytován příspěvek na péči posuzovaný jako dávka v nemoci. Jedná se o

• cizince, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu

• cizince, kteří jsou aktuálně na území ČR zaměstnaní nebo byli zaměstnaní alespoň šest měsíců a nyní jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň splňují podmínku dlouhodobého pobytu na území ČR podle zvláštního právního předpisu

a

• rodinné příslušníky výše uvedených cizinců a také cizinců držitelů modrých karet a cizinců majících povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, pokud těmto rodinným příslušníkům bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.

8. zákoník práce

Změny jsou změnami terminologickými v souvislosti se zrušením zelené karty a zavedením zaměstnanecké karty.

1.6 Zhodnocení rizika

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související s nutností implementace směrnice 2011/98/EU, se zajištěním správné realizace nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 a rovněž zajištění souladu právní úpravy s hlavou III Schengenského hraničního kodexu. Nečinnost by znamenala zejména nesplnění povinnosti implementace směrnice 2011/98/EU do českého právního řádu a současně hrozbu pokračování řízení proti České republice pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť Evropská komise upozorněním zahájila v lednu 2013 proti České republice řízení pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pod č. 2012/2144. Nebude-li tvrzený rozpor s právem EU urychleně odstraněn, bude řízení pokračovat u Soudního dvora EU.

2. zákon o zaměstnanosti

Vzhledem k tomu, že systém regulace a kontroly zaměstnávání cizinců na území České republiky zůstává zachován, nepředpokládají se rizika spočívající v ohrožení situace na trhu práce v důsledku navrhovaných změn.

3. zákon o státní sociální podpoře

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související s nutností implementace směrnice 2011/98/EU.

4. zákon o azylu

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťují se nutná opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. října 2012 ve věci Buishvili proti České republice.

5. zákon o uznávání odborné kvalifikace

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související s nutností implementace směrnice 2011/98/EU.

6. zákon o správních poplatcích

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související se změnou terminologie, resp. se zavedením nového druhu povolení k dlouhodobému pobytu.

7. zákon o sociálních službách

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související s nutností implementace směrnice 2011/98/EU.

8. zákoník práce

Navrhovaná úprava nepřináší žádná rizika – zajišťuje změny související se změnou terminologie, resp. se zavedením nového druhu povolení k dlouhodobému pobytu.

2. Návrh variant řešení včetně varianty „nulové“

Nulová varianta

Se zřetelem k tomu, že se jedná o zajištění implementace směrnice 2011/98/EU, zajištění realizace nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, o zajištění souladu české právní úpravy s čl. 26 Schengenské prováděcí úmluvy a rovněž zajištění nutných opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, nepřichází nulová varianta v úvahu.

Navrhovaná varianta

Navrhovanou variantou se zajišťuje implementace směrnice 2011/98/EU, zpřesnění úpravy související s realizací nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, soulad české právní úpravy s čl. 26 Schengenské prováděcí úmluvy a rovněž nutná opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Transpozice směrnice 2011/98/EU do českých právních předpisů musí být provedena. Stejně tak musí být zajištěn soulad právní úpravy s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002, soulad právní úpravy s čl. 26 Schengenské prováděcí úmluvy a rovněž nutná opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.

3.1 Náklady

3.1.1. Náklady na straně orgánu rozhodujícího o zaměstnaneckých kartách

Ministerstvo vnitra eviduje počty podaných žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které uvádíme v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Žádosti o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání

typ žádosti	2012	2013 (01-10)
dlouhodobé vízum (účel zaměstnání)	1 975	1 590
zelená karta	308	251
prodloužení zelené karty	24	32
nový dlouhodobý pobyt (účel zaměstnání)	1 535	994
prodloužení dlouhodobého pobytu (účel zaměstnání)	19 367	18 015
změna účelu pobytu (na účel zaměstnání)	7 313	4 184
CELKEM	30 522	25 066

Pro další výpočty nebudou uvažována data spojená s vydáváním a prodlužováním zelených karet, jelikož zelené karty mají z administrativního pohledu obdobný režim jako karty zaměstnanecké. Výsledky přepočtení údajů jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Žádosti o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání po odečtení agendy spojené se zelenými kartami

typ žádosti	2012	2013 (01-10)
dlouhodobé vízum (účel zaměstnání)	1 975	1 590
nový dlouhodobý pobyt (účel zaměstnání)	1 535	994
prodloužení dlouhodobého pobytu (účel zaměstnání)	19 367	18 015
změna účelu pobytu (na účel zaměstnání)	7 313	4 184
CELKEM	30 190	24 783

Tabulka č. 3 pak uvádí odhadované počty o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání na rok 2014, a to při nezměněné legislativě. Odhadované počty jsou tvořeny střední hodnotou počtu žádostí podaných v roce 2012 a v měsících lednu až říjnu roku 2013.

Tabulka č. 3: Odhad počtu žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání na rok 2014

typ žádosti		odhad roku 2014
dlouhodobé vízum (účel zaměstnání)		1 945
nový dlouhodobý pobyt (účel zaměstnání)		1 379
prodloužení dlouhodobého pobytu (účel zaměstnání)		20 390
změna účelu pobytu (na účel zaměstnání)		6 271
CELKEM		29 985

Ministerstvo vnitra v současné době rozhoduje o žádostech o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání. Tento typ řízení v sobě neobsahuje řízení o povolení k zaměstnání a je vyřizován mimo rámec části druhé a třetí správního řádu. Žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a o prodloužení jejich platnosti jsou sice vyřizovány v rámci části druhé a třetí správního řádu, nicméně i v těchto případech agenda nezahrnuje řízení o povolení k zaměstnání. Naproti tomu řízení o vydání a prodloužení zaměstnanecké karty se povede zcela v režimu části druhé a třetí správního řádu a v rámci daného řízení bude nutné posoudit nově skutečnosti, které doposud posuzoval Úřad práce. S ohledem na dané skutečnosti lze odhadnout, že vydávání a prodlužování zaměstnaneckých karet bude sice daleko méně administrativně náročné pro zaměstnavatele a cizince samotné, nicméně u Ministerstva vnitra jakožto správního orgánu se předpokládá navýšení složitosti agendy na dvojnásobek, a to právě z důvodu nutnosti posuzovat nově např. jednotlivé typy pracovněprávních vztahů a jejich obsah a podmínky nebo též doklady spojené s podmínkou odborné způsobilosti cizince a v neposlední řadě nová agenda předpokládá práci s centrální evidencí volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. S přihlédnutím k uvedenému a k výše uvedenému odhadu počtu žádostí v roce 2014 při nezměněné legislativní úpravě lze toto vyjádřit výpočtem 29 985 x 2 tedy 59 970 „správních činností“.

Naproti tomu lze predikovat určité snížení počtu žádostí o udělení či prodloužení pobytových oprávnění za účelem zaměstnání (zaměstnaneckých karet), a to z následujících důvodů. Z praxe Ministerstva vnitra je zřejmé, že v současné době je převážná většina dlouhodobých víz a pobytů vydávána s kratší dobou platnosti, neboť doba platnosti je zcela závislá na době platnosti vydaného povolení k zaměstnání, která Úřad práce vydává obvykle pouze na dobu 6 měsíců až 1 roku. S ohledem na skutečnost, že návrh počítá s dobou platnosti zaměstnanecké karty až na dva roky, lze předpokládat, že většina zaměstnaneckých karet bude vydávána na delší dobu platnosti, neboť se doba platnosti bude řídit samotnou délkou pracovněprávního vztahu a lze předpokládat, že je v zájmu jak zaměstnavatelů, tak cizinců samotných, aby byl tento vztah upraven na delší dobu. Proto lze předpokládat, že dojde ke snížení počtu podaných žádostí (zejména o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty) a to až o jednu polovinu.

V zásadě lze tedy na základě výše uvedeného dojít k závěru, že navržená úprava se z pohledu agendy Ministerstva vnitra v budoucnu jeví z hlediska nákladů a přínosů jako neutrální.

3.1.2 Náklady na straně zastupitelských úřadů České republiky

Smyslem směrnice 2011/98/EU je procesní zjednodušení při povolování pobytu a práce cizincům. Do souvislosti se zjednodušením je pak vhodné položit také zrychlení tohoto procesu. Aby bylo možno tohoto stavu reálně dosáhnout, je nutno urychlit doručování písemností zasílaných ze zastupitelských úřadů do České republiky. S tím je spojeno zvýšení nákladů na doručování, jak uvádí následující analýza:

Zajištěná pošta je v poštovním styku doručována ze zastupitelských úřadů dvěma způsoby, a to buď expresní zásilkovou službou, nebo standardní poštou. Náklady na zásilkovou službu jdou k tíži rozpočtu ústředí MZV, na standardní poštu k tíži rozpočtových prostředků zastupitelských úřadů.

Expresní zásilková služba: při intervalu odesílání 7 dnů je reálné doručení do 11 dnů (doručení max. do 4 dnů).

Poštou: při odesílání v týdenním intervalu může být doba doručení až 21 dnů (doručování poštou může být i 14 dnů) a nebylo by možné splnit požadavek na doručení do 10 dnů. Bylo by nutné, u zastupitelských úřadů s dlouhou dobou doručování (úřady mimo Evropu), přejít také k zasílání prostřednictvím expresní zásilkové služby, což by výrazně navýšilo finanční nároky ústředí MZV nad rámec níže uvedeného odhadu.

Pro variantu zavedení plošně závazného týdenního intervalu na:

• všech zastupitelských úřadech s konzulárním úsekem, které v současné době do ústředí doručují expresní zásilkovou službou, ale v některých případech v delších intervalech než každý týden,

• a navíc na dvou dalších vízově vytížených zastupitelských úřadech (Astana a Hanoj)

činí odhad trvalého rozpočtového dopadu v uvedeném rámci ve výši 3.850 tis. Kč ročně.

Jedná se cca o jednu třetinu ze všech ZÚ s výkonem vízové a pobytové agendy.

Dále lze předpokládat, že poštovné na zbývajících ZÚ, které zasílají zajištěné zásilky místní poštou, naroste cca o 30 až 50 %, což by u zastupitelských úřadů s největším množstvím vízové agendy mělo činit roční nárůst maximálně cca 10 – 15 tisíc Kč na poštovném na jeden zastupitelský úřad.

Navrhované změny si dále vyžádají finanční náklady k úpravě informačního systému cizinců (§ 158 odst. 1 a 9 zákona o pobytu cizinců na území České republiky).

Za provádění navrhované úpravy bude odpovědné Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, Zastupitelské úřady České republiky, Úřad práce, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Dopad navrhované právní úpravy bude průběžně vyhodnocován, zejména s ohledem na administrativní náročnost řízení v obecném režimu správního řádu. Přezkum účinnosti bude realizován formou hodnocení ex post po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.2 Přínosy

Zavedením zaměstnanecké karty dojde ke snížení administrativní zátěže u cizinců, kteří hodlají, resp. budou na území České republiky pobývat za účelem zaměstnání. Namísto dosavadních dvou správních řízení bude vedeno toliko jedno správní řízení.

Snížení administrativní zátěže zaměstnavatele zavedením zaměstnanecké karty lze vyjádřit především z hlediska úspory času, který zaměstnavatel musel vynaložit k získání cizince na volné pracovní místo, které nelze obsadit uchazečem o zaměstnání. Zaměstnavateli odpadne povinnost předem oznámit a projednat záměr zaměstnávat cizince na Úřadu práce a tím i časové zatížení s tím spojené. V této souvislosti lze dále uvést, že ve většině případů zaměstnavatel na základě plné moci zastupuje cizince ve správním řízení ve věci vydání povolení k zaměstnání vedeném krajskou pobočkou Úřadu práce. Vzhledem k tomu, že toto správní řízení již nebude vedeno, dojde i ke snížení časového zatížení zaměstnavatele. Lze předpokládat, že administrativní zátěž zaměstnavatele se zavedením zaměstnanecké karty sníží o polovinu oproti současnému stavu.

Zavedením zaměstnanecké karty dojde k tomu, že Úřad práce nebude vydávat rozhodnutí ve věci povolení k zaměstnání a ve věci prodloužení povolení k zaměstnání v tak velkém počtu, jako je tomu dosud. Lze předpokládat, že ročně ubude cca 47 000 správních řízení vedených Úřadem práce, nicméně podstatná součást tohoto řízení, tj. test trhu práce, bude Úřadem práce nadále prováděna pro účely vydání zaměstnanecké karty. Úřad práce bude nadále vydávat povolení k zaměstnání podle § 95 až 97 zákona o zaměstnanosti, což v roce 2011 představovalo cca 7 % z celkového počtu vydaných povolení k zaměstnání.

I když dojde ke snížení počtu povolení k zaměstnání vydávaných Úřadem práce, uvolněná pracovní kapacita bude využita při plnění úkolů Úřadu práce, které souvisí s testováním trhu práce a zprostředkováním zaměstnání, neboť na úsecích zajišťujících tuto činnost je značná personální poddimenzovanost.

4. Konzultace

Navrhované změny v oblasti povolování pobytu za účelem zaměstnání a povolení zaměstnávání cizinců bylo průběžně konzultováno mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí již ve vztahu k přípravě návrhu nové právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky a dále pak i v rámci přípravy tohoto návrhu, tedy návrhu změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb.) a zákona o zaměstnanosti. Návrh změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky zpracovalo Ministerstvo vnitra. Návrh změny zákona o zaměstnanosti zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Také návrhy změn zákona o sociálních službách a zákona o státní sociální podpoře zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Změny zákona o uznávání odborné kvalifikace byly konzultovány s Ministerstvem školství, Sekcí legislativy a práva (č.j. MV-90870-13/OAM-2012 ze dne 14.6.2013). Návrh změny zákona o uznávání odborné kvalifikace byl po meziresortním připomínkovém řízení konzultován s koordinátory uznávání odborné kvalifikace na setkání resortních koordinátorů konaném dne 4. října 2013 a zaštiťovaném Ministerstvem školství.

Změny zákona o správních poplatcích byly konzultovány s odborem legislativy Ministerstva financí (č. j. MV-91446-55/OAM-2012 ze dne 3. 4. 2013) již ve vztahu k přípravě návrhu nové právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky. Konečná úprava návrhu změny zákona o správních poplatcích byla konzultována s odborem 39 Ministerstva financí.

K otázkám zaměstnávání cizinců a nového systému tzv. jednotného povolení k pobytu a práci (zaměstnanecké karty) probíhaly široké konzultace s dotčenými subjekty, a to především v rámci přípravy nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců, kde bude tento institut upraven obdobně.

Pracovní skupina pro ekonomickou migraci (dále jen „PSEM“) – tato pracovní skupina vznikla na Ministerstvu průmyslu a obchodu v roce 2011 jako diskusní platforma pro oblast ekonomické migrace. Jejími účastníky jsou zástupci státní správy a zástupci podnikatelského sektoru (Czechinvest, Svaz průmyslu a dopravy, Americká obchodní komora, Škoda Auto a.s., Rádio svobodná Evropa a další). Od roku 2011 probíhají na půdě této platformy diskuse k migrační politice a praxi. Dne 13. června 2012 proběhlo jednání pracovní skupiny, kde bylo informováno o aktuálním stavu přípravy nové právní úpravy. Členové skupiny byli již v minulosti informováni o vypořádání návrhů, které zaslali jako podklad pro případnou novelizaci zákona o pobytu cizinců. Vzhledem k přípravě nového zákona bylo však od novelizace upuštěno a bylo rozhodnuto jednotlivé instituty řešit až v nové zákonné úpravě. V průběhu jednání byli členové dotázáni, zda mají nějaké další návrhy nad rámec těch zmíněných v návrhu novelizace případně jiné připomínky k věcnému záměru. Aktuálně žádné další návrhy nejsou. Závěrem byla navrhnuta prezentace nové zákonné úpravy v průběhu září 2012. Přípravy této schůzky se zhostili zástupci Americké obchodní komory.

Americká obchodní komora (dále jen „AOK“) – Základní kontury věcného záměru byly členům AOK nastíněny při jednání dne 2. února 2012. tj. ještě před schválením věcného záměru nové právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky. Členové AOK byli vyzváni k zasílání dalších podnětů, jako podklad pro práci na samotném legislativním textu. Po schválení věcného záměru byli členové AOK s jeho zněním seznámeni. Zástupci AOK se zároveň účastní jednání PSEM. V průběhu července byla následně dohodnuta prezentace a diskuse nad novým zákonem, která proběhla 14. září 2012. Na této schůzce byl prezentován nový zákon, zejména pak část týkající se legální migrace. Na schůzce byla zároveň prezentována nová publikace Evropské migrační sítě k návrhu nové právní úpravy pobytu cizinců. Na jednání byly otevřeny zejména otázky týkající se zaměstnávání a otázky týkající se problematiky povolení k zaměstnávání.

Czechinvest (dále jen „CI“). Dne 17. dubna 2012 proběhlo jednání s generálním ředitelem CI. Na jednání byl představen nový koncept pracovní migrace a CI byl vyzván k zaslání komentáře. Jako možné novum byla diskutována otázka definice některých zaměstnavatelů dle role zaměstnavatele jako investora. Zároveň byla diskutována otázka možných „uvítacích balíčků" pro nově přicházející investory. V případě této kategorie lze zvážit plošné vyjmutí z adaptačně-integračních kurzů, zrychlenou proceduru, či jiné výhody. V případě klientů CI jde převážně o klienty, kteří spadají do kategorie „zaměstnanecká karta“, „karta vysoce kvalifikovaného zaměstnance“ nebo „vnitropodnikový převod“. Další jednání na úrovní generálního ředitele proběhlo dne 6. února 2013, na kterém byla diskutována jak témata současné praxe, tak i plánovaná nová právní úprava. Cílem by mělo být nastavení takových pravidel, aby nebyly znevýhodňování investoři, na jejichž vstupu a pobytu má Česká republika zájem.

Hospodářská komora (dále jen „HK“) – Dne 18. dubna 2012 proběhlo jednání s prezidentem HK Kuželem. Na jednání byl představen nový koncept pracovní migrace. Pracovní migrace byla označena za prioritní. Cílem by mělo být nastavení transparentních pravidel. Vedle pracovní migrace byla diskutována i otázka možného zapojení Hospodářské komory do migrace za účelem podnikání po vzoru zapojení v jiných členských státech EU (např. Německo).

V rámci diskusí s HK došlo k separátní diskusi se zástupci Okresní hospodářské komory Ústí n/L dne 17. dubna 2012 či se zástupcem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (22. března 2012).

Svaz průmyslu a dopravy (dále jen „SPD“) – Dne 13. září 2012 proběhlo jednání s generálním ředitelem SPD, viceprezidentem SPD a s ředitelkou zaměstnavatelské sekce SPD. SPD předložilo ministerstvu „Informace o problémech při zaměstnávání kvalifikovaných cizinců ze třetích zemí“ na základě informací z firem a návrhy opatření na řešení. V rámci střednědobých opatření, která vyžadují legislativní změnu, bylo zejména navrženo, aby správní řízení bylo vedeno pouze jedním odpovědným kontaktním místem, aby celý proces správního řízení trval maximálně 90 dní a aby byl zvýšen limit pro absenci povolení k zaměstnání dle zákona o zaměstnanosti. V průběhu diskuse pak byla otevřena otázka možnosti upuštění od testu trhu práce v některých, například vládou specifikovaných, případech. Jde zejména o profese, které jsou na českém trhu práce nedostatkové, případně by se upuštění od testu trhu práce mohlo týkat specifických firem v kombinaci s vybranými profesemi. O tomto návrhu bylo informováno Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož kompetenci je daná problematika

Dne 10. 7. 2012 se uskutečnilo jednání s představiteli zaměstnavatelské sekce SPD. Pracovníci Ministerstva vnitra byli seznámeni s konkrétními problémy, s nimiž se v praxi setkávají podnikatelé zaměstnávající občany třetích zemí. Zástupkyně SPD byly informovány o odpovídajících opatřeních navržených v rámci připravované nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dále proběhla diskuse o možných řešeních uplatňovaných do doby přijetí a účinnosti nové legislativy. Zástupci SPD Ministerstvu vnitra předložili výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli, kde jsou popsány nejčastější problémy spojené s migrací zaměstnanců do České republiky. Oblasti týkající se požadavků na novou právní úpravu byly zohledněny v přípravě legislativního textu.

Jednotliví zaměstnavatelé – V rámci diskusí na jednotlivých platformách bylo navrhnuto separátní setkání i s některými zaměstnavateli. Na základě požadavku zaměstnavatelů proběhla diskuse se Škoda Auto (24. ledna 2012), FoxConn (21. března 2012), Apos Auto (12/2011), Rádio Svobodná Evropa (RFE) (5. dubna 2012).

Asociace jazykových škol AJŠA a ACERT – Dne 9. srpna 2012 proběhlo jednání se zástupci Asociace jazykových škol AJŠA a ACERT, hlavním tématem jednání byla otázka povinného požadavku nostrifikací a uznávání kvalifikací dle nové právní úpravy.

5. Dopady navrhované úpravy

5.1 Na státní rozpočet a veřejné rozpočty

V souvislosti s navrženou právní úpravou je nutno provést úpravy informačního systému cizinců (§ 158 odst. 1 a 9 zákona o pobytu cizinců na území České republiky), jejichž cena byla vyčíslena na 5 milionů Kč. Úprava informačního systému bude hrazena z rozpočtu Ministerstva vnitra.

Rozpočet Ministerstva zahraničních věcí – podle analýzy uvedené v kapitole 3.1 – se navýší o nejméně 3 850 000 Kč ročně v souvislosti se zrychlením doručování písemností ze zastupitelských úřadů.

5.2 Na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky

Zjednodušení podmínek vstupu cizinců ze třetích zemí na český trh práce zavedením zaměstnanecké karty přispěje k řešení strukturálních problémů trhu práce. Zavedení zaměstnanecké karty umožní v kratším časovém období uspokojit poptávku po profesích, kterých je na českém trhu práce nedostatek. Tím dojde nejen ke zvýšení flexibility trhu práce, ale i k udržení a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.

5.3 Na podnikatelské prostředí

Navrhovaná úprava pobytu za účelem zaměstnání na základě změny zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o zaměstnanosti sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů při přijímání cizinců do zaměstnání.

5.4 Na územní samosprávné celky

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na územní samosprávné celky.

5.5 Sociální dopady

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné sociální dopady.

5.6 Na spotřebitele

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na spotřebitele.

5.7 Na životní prostředí

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí.

5.8 Na zákaz diskriminace

Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen ani jiné diskriminační dopady.

5.9 Na ochranu soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k ochraně soukromí nebo osobních údajů.

5.10 Na korupční rizika

Navrhovaná úprava nebude mít negativní dopady ve vztahu ke korupčním rizikům.

1. zákon o pobytu cizinců na území České republiky

Vzhledem k tomu, že systém regulace a kontroly zaměstnávání cizinců na území České republiky zůstává zachován, nepředpokládají se korupční rizika v důsledku navrhovaných změn. Naopak tím, že většině cizinců již nebude vydáváno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, ale cizinci budou žádat o vydání jednotného povolení u jednoho úřadu, je navrhovaná změna omezením byrokracie ve vztahu k adresátům norem, čímž se korupční rizika omezují.

2. zákon o zaměstnanosti

Vzhledem k tomu, že systém regulace a kontroly zaměstnávání cizinců na území České republiky zůstává zachován, nepředpokládají se korupční rizika v důsledku navrhovaných změn. Naopak tím, že většině cizinců již nebude vydáváno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, ale cizinci budou žádat o vydání jednotného povolení u jednoho úřadu, je navrhovaná změna omezením byrokracie ve vztahu k adresátům norem, čímž se korupční rizika omezují.

3. zákon o státní sociální podpoře

Na základě implementace směrnice 2011/98/EU se pouze rozšiřuje okruh oprávněných osob, kterým budou poskytovány dávky státní sociální podpory podle tohoto zákona. Nepředpokládají se proto žádná korupční rizika.

4. zákon o azylu

Navrhovaná úprava nepřináší žádná korupční rizika – zajišťují se nutná opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.

5. zákon o uznávání odborné kvalifikace

Proces uznávání odborné kvalifikace zůstává zachován v nezměněné podobě, pouze se rozšiřuje okruh subjektů, kterým bude uznávána odborná kvalifikace podle tohoto zákona. Nepředpokládají se proto žádná korupční rizika.

6. zákon o správních poplatcích

Navrhovaná úprava nepřináší žádná korupční rizika – správní poplatky zůstávají zachovány v nezměněné výši a přizpůsobuje se pouze terminologie související se zrušením zelené a zavedením zaměstnanecké karty.

7. zákon o sociálních službách

Na základě implementace směrnice 2011/98/EU se pouze rozšiřuje okruh oprávněných osob, kterým bude poskytován příspěvek na péči podle tohoto zákona. Nepředpokládají se proto žádná korupční rizika.

8. zákoník práce

Navrhovaná úprava nepřináší žádná korupční rizika – přizpůsobuje se pouze terminologie související se zrušením zelené a zavedením zaměstnanecké karty.

B) Zhodnocení souladu vládního návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s články 2 a 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, slučitelnost s právními akty EU

Vládní návrh zákona zejména implementuje směrnici 2011/98/EU a není s ní v rozporu.

Vládním návrhem zákona rovněž dochází ke zpřesnění právní úpravy týkající se zajištění realizace nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 a rovněž k zajištění souladu české právní úpravy s hlavou III Schengenského hraničního kodexu a s čl. 26 Schengenské prováděcí úmluvy.

Mimo výše uvedených se návrhu úpravy dotýkají rovněž tyto předpisy Evropské unie:

• směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,

• směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/51/EU,

• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,

• směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny,

• směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.

Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je vládní návrh zákona neutrální (návrh respektuje směrnici Rady 79/7/EHS a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) a vztahuje se stejně na obě pohlaví.

Vládní návrh zákona není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie.