zákon č. 127/2005 Sb.

III. směrnice 2002/22/ES), včetně ukazatelů kvality u služeb pro zdravotně postižené, pokud budou v rámci ETSI přijaty.

Z důvodu informování uživatelů poskytovatel univerzální služby kvalitativní výsledky poskytování dílčí služby zveřejní.

K § 48:

Podstatnou součástí institutu univerzální služby je povinnost stanovení a úhrady čistých nákladů. Z důvodu plnění povinnosti poskytovat dílčí službu za dostupnou cenu, je nutné umožnit poskytovateli univerzální služby vyčíslit náklady, které by mu nevznikly, pokud by neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a umožnit mu žádat relevantní úhradu čistých nákladů. Úřad při výpočtu čistých nákladů započítává i hodnotu tržních výhod z poskytování univerzální služby.

K § 49 - 50:

Právo ES umožňuje dva způsoby úhrady čistých nákladů univerzální služby - uhrazením z veřejných prostředků (ze státního rozpočtu) nebo rozdělením úhrady nákladů mezi podnikatele v oblasti elektronických komunikací.

Vzhledem k situaci veřejných financí České republiky nepřichází v úvahu první možnost. Proto byla zvolena druhá možnost, a to zřízením účtu univerzální služby. Na tento účet pak přispívají pouze ti podnikatelé, jejichž výnosy v zúčtovacím období ze služeb stanovených zákonem jsou alespoň 10 000 000 Kč. Toto limitní opatření má za cíl zejména zabránit neúměrné finanční zátěži malých a nových podnikatelů a administrativní zátěži Úřadu spojenou například s výzvami k platbám a jejich vymáhání.

Účet univerzální služby zřizuje a vede Úřad. Konkrétní výše plateb na účet bude určena rozhodnutím Úřadu ve správním řízení.

Aby bylo zabráněno situaci, k jaké dochází v současnosti, kdy

3. podnikatelé mají povinnost přispívat na úhradu zpětně (za minulý rok) a narušuje se tak jejich uzavřený finanční rok (nehledě na to, že z důvodu neznalosti výše svého příspěvku předem nemohou vytvořit vhodnou finanční rezervu)

4. příspěvky na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby nejsou uhrazeny a je zpochybňována výše vypočítané ztráty

stanoví se horní limit (jedno procento výnosů v jednom zúčtovacím období) pro výši platby na účet univerzální služby k úhradě čistých nákladů. V případě překročení limitu se postupuje podle zákona, předpokládá se však podle odborných odhadů, že k této situaci v praxi nedojde.

K úhradě čistých nákladů dochází ovšem pouze v případě, představuje-li plnění povinností nespravedlivou zátěž, tj. tyto povinnosti je možné splnit pouze se ztrátou nebo s čistými náklady.

Z důvodu transparentnosti je třeba hospodaření s účtem univerzální služby zveřejňovat.

K § 51 - 53:

Regulace trhu elektronických komunikací je zásadně postavena na principu dosažení hospodářské soutěže a na principu co nejmenších zásahů státu. Vzhledem k tomu, že situaci na tomto trhu z hlediska rozvinutosti hospodářské soutěže nelze v ČR hodnotit jako plně uspokojivou (zejména v oblasti pevných veřejných komunikačních sítí), nelze pouze spoléhat na regulaci podle předpisů o ochraně hospodářské soutěže (regulace charakteru ex-post), ale, v souladu s právem ES, je třeba ukládat povinnosti ex ante tak, aby byl zajištěn rozvoj konkurenčního trhu. Takové povinnosti se ukládají subjektům, které mají sílu ovlivnit chování daného trhu, tedy subjektům s významnou tržní silou. Definice významné tržní síly podle starého regulačního rámce ES (směrnice 97/33/ES) prokázala svou účinnost v počátečních fázích otevírání trhu, nyní je třeba ji přizpůsobit tak, aby vyhovovala složitějším a dynamičtějším trhům. Hlavním smyslem ukládání povinností ex-ante podnikatelům s významnou tržní silou je zajistit, aby tito podnikatelé nemohli použít svou tržní sílu k omezení nebo narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu anebo přenést tuto sílu na související trh.

Na rozdíl od stávající úpravy zákona o telekomunikacích bude regulace charakteru ex-ante vykonávána zásadně na základě výsledků tržních analýz, prováděných regulátorem v pravidelných intervalech, avšak zejména podle potřeby vyvolané situací na trhu. Tržní analýzy poskytují základní věcnou a rovněž argumentační a důvodovou oporu pro takovou regulaci.

Relevantním trhem se rozumí trh zboží či služeb, které jsou z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantní trh má rovněž regionální aspekt, vychází se přitom z území, na kterém jsou uplatňovány určité podmínky odlišné od podmínek na území sousedním. Relevantní trhy definuje Komise a Úřad tyto definice převede do národních podmínek. Vymezením relevantního trhu Úřadem pro účely ukládání ex-ante povinností podle tohoto zákona není dotčeno (nebo předurčeno) vymezování relevantních trhů Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pro účely výkonu jeho působnosti. Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byly regulační povinnosti ex ante ukládány pouze v případě, kdy neexistuje účinná hospodářská soutěž, Evropská komise vymezila Doporučením C(2003) 497 trhy jednotlivých služeb elektronických komunikací, na které mají být zaměřeny regulační aktivity. Tyto trhy jsou nazvány relevantními trhy a jejich výčet bude Komisí ES aktualizován na základě analýz trhů. Úřad zásadně ukládá povinnosti na trzích vymezených Komisí, jiné trhy může vymezit a ukládat na nich povinnosti jen po konzultaci podle § 133 a 134 a se souhlasem Komise (po zdůvodnění oprávněné potřeby takové trhy vymezit a ukládat na nich povinnosti).

Postavení s významnou tržní silou může mít na daném relevantním trhu podnikatel samostatně nebo společně s jiným(i) subjekty (koncepce společné dominance). V postavení s významnou tržní silou mohou být dva nebo více podnikatelů nejen tehdy, když existují strukturální nebo jiné vazby mezi nimi, ale i tehdy, když struktura relevantního trhu vede ke koordinačním účinkům, tj. podporuje souběžné nebo spojené protikonkurenční chování na trhu. Protože vymezování relevantních trhů a určování postavení s významnou silou slouží ke specifickým účelům navrhovaného zákona o elektronických komunikacích, bude tyto činnosti provádět Český telekomunikační úřad. Při posuzování tržní síly je třeba postupovat rovněž v souladu s metodickými pokyny (guidelines) vydávanými Evropskou komisí (pokyny rovněž mj. odkazují na konkrétní rozsudky Evropského soudního dvora).

Definice významné tržní síly ve směrnici č. 2002/21/ES a následně v návrhu zákona o elektronických komunikacích vychází z pojmu dominance, jak je definován v precedenčním právu Evropského Soudního dvora a Soudu první instance Evropských společenství. Přestože se koncepce významné tržní síly jeví jako velmi blízká dominantnímu postavení podle předpisů o ochraně hospodářské soutěže, nejde o shodné koncepty. Postavení s významnou tržní silou se liší právě svým zaměřením na ex-ante hodnocení tržní síly (tedy aniž by toto postavení bylo zneužito ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže), kdežto posuzování dominantního postavení se provádí zejména v souvislosti s jeho případným zneužitím, tedy ex-post. Označení podnikatele za subjekt s významnou tržní silou automaticky neimplikuje, že takový podnikatel má i dominantní postavení ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, a stejně tak neoznačení podnikatele automaticky neimplikuje, že dominantní postavení nemá.

Subjekt mající významnou tržní sílu na jednom trhu, může být považován automaticky za subjekt mající tržní sílu i na trhu úzce souvisejícím. Trhy úzce související musí být posuzovány v souladu s metodickými pokyny Evropské komise. Typicky tak půjde o situace, kdy má subjekt významnou tržní sílu na trhu infrastruktury a vyvíjí činnost na souvisejícím trhu služeb poskytovaných na této infrastruktuře. K uplatnění tohoto ustanovení by však mělo dojít jen tehdy, pokud jiné možnosti dané Českému telekomunikačnímu úřadu pro zajištění fungování soutěže nemohou vést k nápravě situace.

Analýza účinné hospodářské soutěže by měla obsahovat analýzu toho, zda je trh perspektivně konkurenční, a tedy zda je nedostatek hospodářské soutěže trvalým jevem. Metodické pokyny Evropské komise, které budou pravidelně přezkoumávány, se budou zabývat i otázkou nově vzniklých trhů, na nichž je skutečně pravděpodobné, že by dominantní účastník trhu mohl mít značný podíl na trhu, ale neměl by být podroben nepřiměřeným povinnostem. Úřad se těmito pokyny řídí při hodnocení účinnosti hospodářské soutěže na daném trhu a při posuzování významné tržní síly. 

Výsledkem uvedených tržních analýz je konstatování, zda na relevantním trhu je dostatečná konkurence či nikoliv. V negativním případě Úřad stanoví subjekty s významnou tržní silou a uloží jim rozhodnutím příslušné povinnosti, případně je změní nebo zruší. Z důvodu nutnosti správního uvážení při konkrétním ukládání povinností (situaci na trhu nelze předem postihnout a nelze proto ani podrobně vymezit povinnosti, které by měly být vzhledem ke zjištěné situaci uloženy) se pro regulační úřad stanovují cíle, které regulací musí sledovat (§ 4 a 5). Úřad ukládá povinnosti s uvážením zjištěného stavu na relevantním trhu a požadovaného cílového stavu (tj. zavedením hospodářské soutěže tak, aby zároveň byly účinně chráněny zájmy koncových uživatelů) a to tak, že postupuje od jemnějších nástrojů k tvrdším nástrojům - jsou uvedeny v odstavcích 3, 4 a 11. Za nejzávažnější a tedy nejtvrdší regulační nástroj je považována cenová regulace (více podrobností v § 56). Platí také to, že v případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad musí podnikatelskému subjektu, který má na daném relevantním trhu významnou tržní sílu, uložit minimálně jednu ze zmíněných povinností.

Úřad bude spolupracovat s regulačními úřady v jiných členských státech EU, pokud se zjistí, že relevantní trh je nadnárodní.

Posuzování hospodářské soutěže z pohledu Úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je, jak bylo výše v tomto bodě uvedeno, rozdílné. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přísluší posoudit, zda již nedošlo k jejímu omezení či narušení (například v podobě uzavírání nedovolených dohod či zneužívání dominantního postavení) a případně stanovit sankci. Výjimkou, kterou nově tento zákon zavádí, je uplatňování cenové regulace (§ 56 a násl.) Úřadem, a to z důvodu nutnosti podrobné znalosti příslušných trhů. Komunikace a vzájemná konzultace obou zmíněných úřadů se ovšem předpokládá a je vymezena v § 111. V praxi nelze vyloučit, že oba regulační úřady budou provádět paralelní procedury (ČTÚ podle zákona o elektronických komunikacích, ÚOHS podle zákona o ochraně hospodářské soutěže), avšak pouze v případě, že budou řešeny rozdílné typy problémů na relevantních trzích.

K § 54:

Pro účely provádění analýz trhů, případně uplatňování cenové regulace je nezbytné zajistit, aby Úřad měl možnost získat jako jeden z podkladů ceníky. Rovněž veřejnost (především koncoví uživatelé) má právo na tyto informace. Proto mají všichni podnikatelé povinnost zveřejňovat ceníky služeb včetně podmínek ovlivňujících cenu.

K § 55:

Směrnice 2002/22/ES z hlediska ochrany koncového uživatele stanoví podnikateli s významnou tržní silou povinnost nákladově orientované ceny za přístup a propojení v souvislosti se službou přenositelnosti čísel a volby operátora.

K § 56:

Cenová regulace bude prováděna podle tohoto zákona. Ustanovení vymezuje, v kterých případech může Úřad uplatnit regulaci cen. Oprávnění Úřadu ke kontrole povinností stanovených rozhodnutím o ceně je uvedeno v § 113 (Státní kontrola elektronických komunikací).

V souladu s požadavkem směrnic (zejm. čl. 13 směrnice 2002/19/ES a čl. 4 směrnice 2002/21/ES) byl zvolen způsob regulace cen odlišný od českého zákona o cenách, a to formou správních rozhodnutí, přičemž bude v takovém řízení využita úprava podle § 122. Zejména jde o zajištění práv adresátů povinností na spravedlivý proces rozhodování a o poskytnutí jasné možnosti takové rozhodnutí napadnout soudně. Zvolený způsob je rovněž v souladu se skutečností, že v případech spadajících v elektronických komunikacích pod regulaci cen, jde zpravidla vždy o stanovení povinnosti jednomu konkrétnímu subjektu (podnik s významnou tržní silou, poskytovatel univerzální služby).

K § 57:

Cenová regulace představuje nejzávažnější zásah do trhu, proto musí probíhat za určitých pravidel. Jak již bylo uvedeno k § 53, cenové regulace by mělo být použito až v krajním případě, kdy ostatní povinnosti uložené podnikateli s významnou tržní silou na relevantním trhu nevedly k nápravě hospodářské soutěže. V souladu s filosofií uplatňování regulace postupuje Úřad od cen velkoobchodních (cena související s propojením nebo s přístupem) k poslednímu, nejzávažnějšímu stupni regulace, a to regulaci cen maloobchodních (cen koncových uživatelů).

K § 58:

Ustanovení vymezuje formy regulace cen, včetně směrnicemi požadovaných cen srovnatelných trhů, přičemž srovnatelným trhem je třeba rozumět trhy s obdobnou historií, rozsahem a technickými podmínkami a kupní sílou účastníků hospodářské soutěže a spotřebitelů.

K § 59:

Kromě odůvodnění, které ve správním řízení je povinnou částí správního rozhodnutí, bude Úřad v rozhodnutí o ceně uvádět i postup, kterým dospěl k rozhodnutí, a odůvodnění použitého způsobu regulace.

K § 60:

Ustanovení nově ukládá povinnost subjektům s významnou tržní silou prokázat, že uplatněné ceny odrážejí skutečné oprávněné náklady.

K § 61:

Ustanovení tohoto paragrafu obsahují nejdůležitější základní povinnosti poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

Nepřetržitým provozem se rozumí zabezpečení nepřetržité provozuschopnosti sítí a zařízení. Znamená to např. i zabezpečení funkčních a veřejně přístupných automatů; ovšem neznamená to zajištění jejich zpřístupnění ve všech případech 24 hodin denně (např. na poštách nebo v nádražních halách, které se na určitou část dne pro veřejnost zavírají).

K § 62:

Standardizace zůstává sférou bez zásahů státu, nicméně v případech týkajících se interoperability služeb je třeba stanovit pravidla pro používání standardů již vytvořených. Ustanovení o standardech představuje zejména promítnutí snahy Evropské komise po zabezpečení jednotných podmínek vnitřního trhu EU.

K § 63:

Úprava základních obchodnězákaznických vztahů v oblasti služeb elektronických komunikací (vedle obecné úpravy dané zejména občanským zákoníkem),povinnosti poskytovatelů těchto služeb vypracovat a zveřejnit návrh smluv, včetně všeobecných podmínek pro poskytování služeb, má zabezpečit právní jistotu uživatelů a zajistit též objektivitu a rovnost ve vzájemných vztazích. Důvodem navržené právní úpravy je i snaha, aby všeobecné podmínky po uzavření smlouvy nemohli poskytovatelé služeb ani jejich uživatelé zpochybňovat.

Ustanovení upravuje právo uživatele na smlouvu (nikoli povinnost tuto smlouvu uzavírat). Jedná se o jeden ze základních požadavků práva ES v této oblasti. Významné je stanovení minima položek, které smlouva obsahovat musí, důležité je dále zabezpečení práva účastníka odstoupit od smlouvy, pokud došlo ke změně ve smluvních podmínkách a on s nimi nesouhlasí.

K § 64:

Další významnou oblastí je vyúčtování ceny za poskytované služby. Nově se stanovuje povinnost v rámci univerzální služby poskytovat bezplatně položkové vyúčtování pro spotřebitele (pro fyzickou, nikoliv právnickou osobu - § 38 odst. 2 písm. g)). V tomto ustanovení jsou další dvě formy vyúčtování.

Zavedení účtů rozepisovaných podle jednotlivých volání má zlepšit možnosti účastníka, který je spotřebitelem, kontrolovat správnost poplatků účtovaných poskytovatelem služby. V souladu se směrnicí 2002/58/ES je v návrhu řešena i možnost ochrany soukromí uživatele tím, že má možnost požádat o neuvádění některých údajů ve vyúčtování.

Účastník má následně právo reklamovat kvalitu poskytované služby nebo jejího vyúčtování uvedeným postupem.

K § 65:

Stanovuje se zvláštní postup pro případy neplacení nebo opožděného placení telefonních účtů účastníkem. Jedná se o transpozici požadavku ES, který poskytuje účastníku v těchto situacích zvýšenou ochranu a má zajistit, aby nedocházelo k přísným ukončováním smluvních vztahů.

K § 66:

Toto ustanovení má návaznost na poskytování telefonních seznamů a informačních služeb v rámci univerzální služby.

K § 67:

Jedná se o ustanovení zajišťující zvýšenou ochranu soukromí uživatelů služeb elektronických komunikací.

K § 68 a 69:

Jedná se o další ustanovení upravující zvýšenou ochranu uživatelů služeb elektronických komunikací, která jsou upravena rovněž právem ES.

K § 70:

V souladu s právem ES se stanovují pravidla pro implementaci volby a předvolby operátora.

K § 71:

Z důvodu zajištění možnosti výběru uživatelů prostřednictvím srovnání kvality služeb poskytovaných na trhu je Úřad oprávněn ukládat příslušné povinnosti poskytovatelům služeb.

K § 72:

Ustanovení umožňuje uložit povinnost podnikateli zajistit přenos programů a služeb ve veřejném zájmu (must carry). Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví, které programy a služby mají být ve veřejném zájmu přenášeny.

K § 73 a 74:

Zejména technické požadavky na přístroje jsou stanoveny zákonem č. 22/1997 Sb. a prováděcími nařízeními vlády. Podstatnou skutečností je usnadnění výroby koncových zařízení tím, že podnikatelé mají povinnost zveřejňovat používaná rozhraní a jejich specifikace.

Pro účely státní kontroly (§ 113) se upravuje oprávnění Úřadu vyřadit přístroj z provozu, pokud nesplňuje technické požadavky.

K § 75:

Jedná se o ustanovení, jejichž cílem má být rozšíření možností pro státní orgány omezovat nezákonnou činnost. V případě tzv. „šifrovacích mobilních telefonních přístrojů“ se jedná o dočasné zablokování přístroje tak, aby nemohl být používán pro komunikaci v síti. V případě odcizených přístrojů se jedná o trvalé zablokování možnosti komunikovat v síti.

K § 76 a 77:

Obdobně jako v současné právní úpravě se stanovuje rámec pro pronájem okruhů. Základním požadavkem práva ES je zajistit, aby existovala nabídka minimálního souboru pronajímaných okruhů (v jistém smyslu obdobně jako v univerzální službě), přičemž Úřad má oprávnění regulovat cenu (§ 56 odst. 2). Jedná se o ustanovení podporující konkurenci na trhu tím, že kapacita sítí je nabízena k využívání jiným subjektům, zejména k poskytování služeb elektronických komunikací.

K § 78 - 82:

Ustanovení o přístupu (včetně propojení) k sítím, prostředkům a specifikovaným službám patří mezi jedno z nejvýznamnějších z hlediska podpory hospodářské soutěže na trhu. Uložení povinnosti subjektu s významnou tržní silou poskytnout přístup ve stanovených případech je pro alternativní operátory životně důležitou skutečností, protože bez propojení se sítí dominantního operátora a přístupu k některým jeho prostředkům a službám jejich podnikání takřka ztrácí smysl. Na rozdíl od stávající právní úpravy je výslovně stanoveno, že propojení je speciální případ přístupu.

Základní právo vyjednávat o přístupu se vztahuje na všechny operátory sítí. Ve specifických případech (§ 79) je Úřad oprávněn uložit povinnosti týkající se přístupu i jinému subjektu než subjektu s významnou tržní silou.

Značný význam zejména pro urychlení jednání o přístupu má tvorba a zveřejňování referenční nabídky.

K § 83:

Úprava podmínek pro provoz systémů s podmíněným přístupem k digitálnímu rozhlasovému a  televiznímu vysílání je nová, vyžadovaná právem ES. Stanovují se základní povinnosti pro provoz systému s podmíněným přístupem.

K § 84:

Jedná se o zmocňující ustanovení pro Úřad, na jehož základě budou ukládány subjektům s významnou tržní silou povinnosti z oblasti přístupu k „přiřazeným prostředkům“ a sdílení kapacit.

K § 85:

Do nové právní úpravy se zahrnuje rovněž úprava povinnosti zpřístupnit účastnická vedení zavedená do českého právního řádu novelou stávajícího právního předpisu.

K § 86:

Povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů se ze zákona vztahuje nově pouze na podnikatelské subjekty poskytující univerzální službu nebo podléhající regulaci cen pro koncové uživatele (zprůhlednění procesů při stanovení cen, pro účely cenové kontroly, možnost kontroly, zda bylo odstraněno nežádoucí křížové financování). Úřad je oprávněn ve stanovených případech tuto povinnost uložit rozhodnutím na základě výsledku analýzy relevantního trhu subjektům s významnou tržní silou. Podle směrnic ES má tuto povinnost také podnikatel, který podniká i v jiných odvětvích.

K § 87:

V souladu s definicí uživatele uvedené ve směrnici 2002/58/ES se ustanovení pojednávající o ochraně osobních údajů v oblasti elektronických komunikací vztahují v případě uživatelů pouze na fyzické osoby.

K § 88:

Podnikatelským subjektům se stanovují povinnosti, v souladu s požadavky na zajištění ochrany osobních údajů, na zajištění bezpečnosti, přičemž bezpečnost je třeba chápat ve smyslu § 13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Poskytovatelé služeb přijmou odpovídající opatření, aby zajistili bezpečnost svých služeb, v případě nutnosti i ve spojení s provozovatelem sítě, a informovali účastníky o jakémkoliv zvláštním riziku porušení bezpečnosti sítě. Toto riziko se zejména může vyskytovat u služeb elektronických komunikací v otevřené síti, jako je např. internet nebo analogové mobilní telefonní služby. Požadavek informovat účastníky o určitých bezpečnostních rizicích nezbavuje poskytovatele povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření k odstranění nového nepředvídatelného bezpečnostního rizika a obnovit normální bezpečnostní úroveň služby.

K § 89:

Vedle zajištění bezpečnosti služeb je stanovena podnikatelským subjektům povinnost zajistit důvěrnost přenášení zpráv.

Koncové zařízení uživatelů sítí elektronických komunikací a jakékoliv informace uchovávané takovém zařízení tvoří součást soukromí uživatelů, které vyžaduje ochranu. Tzv. špionážní software („spyware“), webové štěnice („web bugs“), skryté identifikátory nebo jiné podobné nástroje mohou pronikat do koncového zařízení uživatelů bez jejich vědomí s cílem získat přístup k informacím, uchovávat skryté informace nebo sledovat činnost uživatele a mohou vážně narušit soukromí těchto uživatelů. Použití takových nástrojů je možné pouze ze zákonných důvodů a s vědomím uživatelů, kterých se dotýká. Zpracování informace a právo takové zpracování odmítnout musí uživatel obdržet současně pro použití různých nástrojů, které mohou být nainstalovány na koncové zařízení uživatele v průběhu jednoho připojení, jakož i pro další použití těchto nástrojů při následných připojeních.

K § 90:

Údaje o účastnících, které jsou zpracovávány v síti elektronických komunikací pro navázání spojení a přenos zpráv, obsahují informace o soukromém životě fyzických osob a dotýkají se práva na ochranu jejich komunikace. Proto tyto údaje je možno uchovávat pouze v rozsahu, který je nezbytný pro poskytování služby pro potřeby účtování a platby za propojení, a to pouze po omezenou dobu. Jakékoliv další zpracování takových údajů je přípustné pouze za předpokladu, že účastník s tímto souhlasí. Právo orgánů podle zvláštních právních předpisů není dotčeno.

Poskytovatel služeb může zpracovávat nezbytné provozní údaje o účastnících a uživatelích v jednotlivých případech, kdy zjišťuje technická selhání a chyby v přenosu zpráv. Poskytovatel může také zpracovávat provozní údaje nezbytné pro potřeby účtování, potřebuje-li zjistit a zabránit podvodu spočívajícím v  používání služby elektronických komunikací bez zaplacení.

K § 91:

V digitální mobilní síti se lokalizační údaje, které určují zeměpisnou polohu koncového zařízení uživatele mobilní sítě, zpracovávají tak, aby bylo možno uskutečnit přenos zpráv. Tyto údaje se považují za provozní údaje podle předchozího paragrafu. Kromě toho může digitální mobilní síť zpracovávat další lokalizační údaje, které se používají pro poskytování služeb s přidanou hodnotou, například pro služby poskytující dopravní informace a navigační služby pro řidiče. Zpracování takových údajů je povoleno pouze za předpokladu, že účastník k tomu dal souhlas, který může kdykoliv odmítnout.

K § 92:

S ohledem na zajištění soukromí je nezbytné ochránit právo volajícího zabránit zobrazení účastnického čísla volajícího, a právo volaného odmítnout volání z neidentifikovaných linek. Ve zvláštních případech je možné zrušit zabránění zobrazení účastnického čísla volajícího. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jsou povinni své účastníky informovat o existenci možnosti zobrazení účastnického čísla ve své síti. To umožní, aby si účastníci kvalifikovaně zvolili z možností uchování soukromí ty, které chtějí použít.

K § 93:

Jedná se o základní ustanovení, které řeší zneužívání „elektronické pošty“.

K § 94:

Je nutno účastníky chránit před obtěžováním, které může být způsobeno automatickým přesměrováním volání způsobeným jinými subjekty. V takových případech musí mít účastníci možnost bezplatně a včas řešit situaci, kdy jsou volání přesměrovaná do jeho koncového zařízení.

Rovněž je třeba řešit případy, kdy dochází bez vědomého úmyslu účastníka ke skrytému přesměrování a tím k účtování vyšší ceny (zejména případy přesměrování po připojení k internetu pomocí „vytáčeného“ spojení).

Dalším nepříjemným jevem je automatické přesměrování volajícího na hlasovou schránku (tento pojem není definován, neboť je již zaužívaným pojmem), aniž by volající byl upozorněn a měl možnost před přesměrováním hovor ukončit. Z toho důvodu jsou tyto povinnosti zavedeny do návrhu tohoto zákona.

Protože se ve výše uvedených případech jedná o zásadní ochranu účastníků, jsou k jejímu naplnění v návrhu zákona přijata odpovídající opatření, jejichž realizace relevantními podnikateli zajistí, že účastníci budou schopni ovládat své spojení v sítích.

K § 95:

Zde je řešena nevyžádaná komunikace poskytovaná automatickými systémy volání. Ostatní problematika nevyžádaných zpráv (spam) je řešena v návrhu zákona o některých službách informační společnosti.

K § 96:

Seznamy účastníků služeb elektronických komunikací jsou běžně distribuovány a jsou veřejné. Právo na soukromí fyzických osob a oprávněné zájmy právnických osob vyžadují, aby účastníci mohli určit, zda a které jejich osobní údaje budou v seznamu uvedeny. Poskytovatelé veřejných seznamů musí informovat účastníky, jejichž údaje mohou být v seznamu uvedeny, o účelu tohoto seznamu a o jakémkoliv zvláštním použití elektronických verzí veřejných seznamů, zejména o vyhledávacích funkcích softwaru (jako např. funkce zpětného vyhledávání, která umožňuje uživateli seznamu zjistit jméno a adresu účastníka pouze na základě jeho telefonního čísla).

K § 97:

Vzhledem ke zvyšujícím se rizikům vyplývajícím z obecné situace v oblasti bezpečnosti a z možností využití komunikačních systémů je nezbytné naplnit pravomoci orgánů plnících konkrétní úkoly podle zvláštních právních předpisů při zabezpečení bezpečnosti a obrany České republiky. Operátoři a poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni těmto orgánům poskytnout součinnost v rozsahu a za podmínek, které jsou uvedeny v návrhu zákona.

K § 98:

K zabezpečení nepřetržitého poskytování služeb elektronických komunikací je podnikatel povinen zajišťovat integritu a bezpečnost své sítě, přičemž Úřadu zůstává v rozsahu stávající právní úpravy povinnost pro zajištění integrity sítě v síťových plánech vymezit základní vlastnosti těchto sítí, nezbytné pro vzájemné propojování sítí a pro přístup k nim.

K § 99:

Ustanovení týkající se zajištění poskytování služeb elektronických komunikací v době krizového stavu jsou upravena v souladu se závazky vyplývajícími z členství ČR v NATO a v Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), zejména za využití doporučení ITU E.106.

Dokument Výboru pro plánování civilních komunikací (Civil Communications Planning Committee NATO) č. EAPC(CCPC)D(2003)0007-REV2 ze dne 3. června 2004 vyzývá státní úřady v členských zemích NATO/EAPC k zavedení nezbytných regulačních a strategických opatření pro implementaci Mezinárodního nouzového preferenčního systému (International Emergency Preference Schneme - IEPS ) s doporučením aplikace opatření ve svých národních preferenčních systémech v souladu s Doporučením ITU-T č. E 106.

Dále ustanovení § 99 vychází z Rámcové směrnice 2002/21/ES nového regulačního rámce, článku 17, který v odstavci 1. stanovuje, že Komise má publikovat v Official Journal of the European Communities Seznam norem a specifikací, který bude sloužit jako základ pro podporování harmonizovaného poskytování sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků.

V odstavci 2. pak stanovuje, že členské státy mají podporovat použití norem a specifikací, uvedených v odstavci 1., pro poskytování služeb, technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zajištění interoperability služeb a pro rozšíření možností výběru pro uživatele.

Poslední verze seznamu norem a specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazené prostředky byla vydána v Official Journal of the European Communities dne 31. 12. 2002 pod označením (2002/C 331/04). Další vydání seznamu bylo připravováno v ETSI skupinou OCG (Operational and Co-ordination Group) a. seznam norem byl vydán v ETSI jako zvláštní zpráva (Special Report – SR) v únoru. 2004.

K § 100:

Ochrana provozu telekomunikačních zařízení a sítí, popř. ochrana poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb proti rušení, je zachována v rozsahu současné právní úpravy. Nově se do zákona doplňují definiční ustanovení a možnost vypnutí sítě elektronických komunikací na základě požadavku státního orgánu, který je k tomu oprávněn zvláštním předpisem.

K § 101:

Obdobně jako ve stávající právní úpravě je řešen styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím.

K § 102 - 103:

Ochranná pásma komunikačních vedení a rádiových zařízení slouží pro nerušené poskytování kvalitních služeb elektronických komunikací. Na rozdíl od stávající úpravy není Úřad účastníkem řízení o ochranném pásmu a ochranná pásma jsou podrobněji specifikována.

K § 104:

Právní úprava se navrhuje obdobně jako v zákonech o jiných infrastrukturních sítích (např. energetických). V zásadě se jedná o zachování stávající úpravy, upřesněn je vznik právního vztahu (dohoda) mezi vlastníkem sítě a vlastníkem nemovitosti.

Z důvodu obecného zájmu je stanovena vlastníkům bytů nebo domů povinnost umožnit příjem rozhlasového a televizního vysílání a zřízení vnitřních domovních rozvodů a koncových bodů pro užívání služeb elektronických komunikací uživatelům bytů nebo domů.

K § 105 - 110:

Výkon státní správy v oblasti elektronických komunikací je rozdělen mezi Ministerstvo a Úřad. Kompetence Ministerstva stanovuje zvláštní právní předpis a tento zákon. Tento zákon stanovuje podrobnější rozdělení kompetencí mezi Ministerstvo a Úřad než dosud.

Úřad vykonává státní správu především regulací trhu podle jeho okamžitých potřeb vyjadřovaných jak podnikatelskou, tak i uživatelskou sférou (day-to-day regulation). Ministerstvu zůstává zejména pro oblast střednědobého ovlivňování telekomunikačního trhu (nověji trhu elektronických komunikací) kompetence navrhovat vládě hlavní zásady státní politiky v elektronických komunikacích. Tím vláda má nezbytný a přitom minimalizovaný nástroj, umožňující jí v případě potřeby efektivně zaměřit regulaci tak, aby mohly být pružně řešeny hlavní mezery v poskytování významných služeb elektronických komunikací (např. v současné době aktuální vysokorychlostní přístup ke službám internetu). Další aspekt pro určité ovlivňování regulace v telekomunikacích z pozice vlády je dán potřebou implementovat včas politická rozhodnutí přijímaná na vrcholových úrovních EU a adresovaná vládám, aniž by měla bezprostřední odraz v právních předpisech ES.

V čele Úřadu stojí předseda Rady. Úřad má dále pětičlennou radu, která vydává zásadní regulační rozhodnutí. Podrobnosti o rozhodování Rady Úřadu stanoví Statut Úřadu. Zaměstnanci Úřadu, kteří budou vykonávat pravomoci svěřené Úřadu, budou plně v režimu služebního zákona. Postavení členů Rady Úřadu je z hlediska služebního zákona koncipováno obdobně jako postavení členů prezidia Komise pro cenné papíry.

Nově jsou úřadu svěřeny kompetence, např. provádět analýzy relevantních trhů, vést registr podnikatelských subjektů, zřizovat a spravovat účet univerzální služby a radiokomunikační účet. Úřad bude přímo spolupracovat s regulačními úřady členských států a s Komisí. Co se týče normotvorných kompetencí Úřadu, bude připravovat a ministerstvu předkládat návrhy zákonů a vyhlášek. Toto ustanovení návrhu zákona o elektronických komunikacích je lex specialis k ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

V souladu s právem ES jsou upraveny vztahy Úřadu s jinými úřady včetně Evropské komise.

Ustanovení o působnosti tvoří z větší části pouhý souhrn pravomocí stanovených zákonem na jiném místě.

Navržená úprava vychází ze závěrů pracovní skupiny při Úřadu vlády pro přípravu právní úpravy postavení regulačních úřadů. Vychází z principu, že Úřad při výkonu regulace ve vymezených oblastech není podřízen jinému správnímu úřadu. I v těchto oblastech však musí mít odpovědnost za svoji činnost. Ta je zajištěna formou skládání účtů vládě a poskytování informací Parlamentu.

K § 111 - 112:

Na základě zkušeností z praxe, která postrádá právní vymezení vztahů Úřadu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, je spolupráce těchto úřadů nově stanovena tímto zákonem. Obdobně je stanovena i spolupráce Úřadu s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Právní úprava i v tomto případě vychází ze závěrů pracovní skupiny při Úřadu vlády pro přípravu právní úpravy postavení regulačních úřadů.

K § 113 - 114 :

Státní inspekce v oblasti elektronických komunikací má zajistit dodržování povinností a nerušený výkon práv plynoucích z tohoto zákona. Státní inspekci vykonávají zaměstnanci Úřadu podle zákona o státní kontrole. V souladu se směrnicí 2002/20/ES je v § 114 výslovně stanoven postup, podle kterého Úřad před uložením pokuty nebo jiné sankce za porušení vyjmenovaných povinností vyzve dotčený subjekt k nápravě v přiměřené lhůtě.

K § 115:

Pro výkon své působnosti a především regulace trhu je třeba zajistit Úřadu, aby měl možnost vyžadovat relevantní informace. Pro získávání informací se stanovují postupy.

K § 116 - 117:

Z důvodu jednotného provádění regulace na vnitřním trhu ES je upravena spolupráce Ministerstva a Úřadu s partnerskými orgány v ostatních zemích EU a na úrovni orgánů ES.

K § 118 - 121:

V souladu s pravidly stanovenými Ministerstvem vnitra jsou stanoveny pokuty za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a za přestupky fyzických osob. Porušení povinností fyzickými osobami podnikajícími je posuzováno jako správní delikt právnických osob.

K § 122:

Ustanovení obsahuje odchylky od obecné úpravy správního řízení, které mají napomoci zejména ve významných rozhodnutích přijetí řešení rychle a hospodárně.

Rozhodnutí uvedená v odstavci 9 jsou pro trhy elektronických komunikací natolik významná, že plnění povinností, které jsou takovými rozhodnutími uloženy, je třeba účinně vymáhat, a to i výší donucovacích pokut, která se navrhuje na úrovni výše pokut za správní delikty.

K § 123:

Možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí Úřadu zahrnuje jak opravný prostředek proti rozhodnutím na úrovni „ředitelů“ Úřadu (zejm. rozhodnutí o oprávnění k využití kmitočtů, čísel, rozhodnutí o sankcích apod.), tak i proti rozhodnutím předsedy Rady.

K § 124:

Zmocnění Úřadu vydávat opatření obecné povahy odpovídá charakteru regulace, kterou je třeba v oblasti elektronických komunikací provádět. Protože forma vyhlášek není dostatečně pružná, zakotvuje se (s využitím nového správního řádu) institut opatření obecné povahy. Tato opatření jsou závazná pro okruh adresátů v nich (obecně) stanovených a Rada Úřadu je může vydat pouze v případech, kdy je k tomu výslovně zmocněna zákonem, a zásadně po provedení konzultace návrhu takového opatření s odbornou veřejností.

Vzhledem k  povaze opatření obecné povahy není vhodné zavést možnost odvolání. Věcnou správnost opatření obecné povahy má zajistit povinný konzultační proces s dotčenými subjekty, který předchází jeho vydání. Zároveň však nový správní řád umožňuje přezkum opatření obecné povahy mimo odvolací řízení z hlediska zákonnosti.

Pro zajištění požadavku čl. 4 směrnice 2002/21/ES (právo právnických a fyzických osob odvolat se proti opatření, které se jich dotýká) je v návrhu zákona připojena rovněž novela soudního řádu správního, která zajistí řádnou soudní přezkoumatelnost opatření obecné povahy.

K § 125:

Stanovuje se jednotná forma uveřejňování Úřadem. Povinnosti ke zveřejňování jsou konkretizováním požadavků zákona č. 106/1999 Sb., přičemž ustanovení uvedeného zákona nejsou dotčena.

K § 126:

Telekomunikační věstník se upravuje jako úřední věstník pro oblast elektronických komunikací.

K § 127 - 129:

S využitím nového správního řádu se stanovují speciální ustanovení týkající se rozhodování sporů Úřadem. Obecně platí správní řád.

Úřad rozhoduje pouze spory uvedené v těchto ustanoveních (spory týkající se plnění povinností stanovených tímto zákonem). Vyňato je řešení sporů o plnění povinnosti k peněžitým plněním. Pravomocí Úřadu rozhodovat uvedené spory je vyloučeno právo stran obrátit se na obecný soud před vydáním rozhodnutí řešení sporu Úřadem (§ 7 občanského soudního řádu). Není tím však dotčeno použití předpisů o správním soudnictví.

Úřadu je v souladu se směrnicí 2002/21/ES dána možnost odmítnout řešení sporu zejména v  případech, kdy jiný způsob řešení sporu je rychlejší.

K § 130 a 131:

Konzultační postup je významným naplněním principu transparentnosti rozhodování státní správy. Zásadně každé významné regulační opatření na trhu elektronických komunikací musí být konzultováno se subjekty, jejichž práva a povinnosti budou takovým opatřením dotčeny. Stanoviska konzultovaných subjektů jsou zohledňována při rozhodování Úřadu. Konzultace může mít podobu diskusního místa v elektronické podobě nebo může být, zejména v případě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, koncipována jako dvoustranné jednání.

V určených případech (opatření ovlivní obchod mezi členskými státy) si vyhradila právo konzultace (v mezním případě právo veta) rovněž Evropská komise, a to z důvodu dohledu nad fungováním jednotného vnitřního trhu. Právo konzultace rovněž náleží regulačním úřadům dotčených členských států.

K § 132:

Mezinárodních smluv dotýkajících se elektronických komunikací je celá řada. Přitom není podmínkou, aby úprava vztahů v oblasti elektronických komunikací byla hlavním předmětem smlouvy. Jedná se zejména o smlouvy NATO nebo Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union, ITU) aj.

K § 133:

Úřad vybírá dva druhy poplatků – správní poplatky a poplatky za právo využívat čísla nebo kmitočty. Výjimkou z tohoto principu může být zejména přidělování práv na využívání kmitočtů v případě jejich nedostatku. Jako promítnutí principu transparentnosti mají podle nového právního rámce ES regulační úřady zveřejňovat každoročně sumy prostředků získaných z poplatků a své administrativní náklady a v případě potřeby učinit ve výši poplatků úpravy.

K § 134:

Ustanovení je upraveno v souvislosti se změnou § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a stanovuje oprávnění pro Úřad požadovat informace ze systému evidence obyvatel.

K § 135:

Ustanovení obdobně jako právní úprava zákona č. 151/2000 Sb. upravuje úřední jazyk pro jednání před Úřadem a rovněž možnosti tlumočení do znakové řeči.

K § 136 - 148:

Normativně jednoznačně se upravují věci v přechodném období ode dne účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení této části návrhu zákona zajišťují fungování trhu podle stávajících pravidel do doby, než dojde k nastavení trhu podle nových pravidel. Mezi nejvýznamnější úpravu patří povinnost Úřadu vykonat první analýzu trhu, a to v nejkratším možném termínu, aby se dále neprohlubovaly problémy, které při současné právní úpravě nelze řešit. Z důvodu nejrychlejšího přechodu na režim podle navržené právní úpravy se v § 137 stanoví lhůta devíti měsíců ode dne účinnosti zákona pro ukončení první analýzy a lhůta dvanácti měsíců pro přezkoumání stávajících povinností podnikatelských subjektů s výrazným podílem na trhu a přijetí odpovídajících rozhodnutí.

Dále se stanoví postup v řízeních zahájených před účinností tohoto zákona a povinnosti držitelů povolení udělených před jeho účinností.

K § 149 a 150:

Jedná se o standardní ustanovení zákona.

Zrušuje se zákon č. 151/2000 Sb. a všechny prováděcí právní předpisy.

K § 151 – 159:

Jde o zrušení jednotlivých novel zákona o telekomunikacích (legislativně technický požadavek).

K § 160:

Změna živnostenského zákona je vyvolána novou právní úpravou ES spočívající ve zjednodušení režimu podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací (2002/20/ES). Výkon činnosti bude podléhat pouze tomuto zákonu. Oznámením činnosti podle všeobecného oprávnění bude mít podnikatelský subjekt právo činnost vykonávat. V podstatě se jedná o režim obdobný živnosti volné ohlašovací.

K § 161:

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen je vyvolána změnou způsobu regulace cen v elektronických komunikacích – správními rozhodnutími.

K § 162:

Změna krizového zákona je vyvolána převedením kompetencí v oblasti elektronických komunikací na nově zřízené Ministerstvo informatiky.

K § 163 a 164:

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je vyvolána novou právní úpravou ES spočívající v oddělení služeb přenosu od služeb poskytujících obsah. V důsledku toho je nezbytné umožnit úpravu podmínek v licencích pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání spočívající v jednoznačném rozdělení kompetencí v přidělování rádiových kmitočtů pro toto vysílání. To umožní provedení změn uvedených licencí tak, aby mohly být jednoznačně podřízeny příslušnému regulačnímu režimu. Rozsah práv ke kmitočtům uvedených v licencích provozovatelů vysílání zůstane zachován a bude převeden do formy podle nové úpravy – oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude vydávat licence pouze na obsah vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb., Český telekomunikační úřad bude provozovatelům vysílání udělovat individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro toto vysílání.

Navrženou změnou jsou realizovány pouze nezbytné změny související s přijetím zákona o elektronických komunikacích.

Přechodná ustanovení řeší podmínky pro dobu od nabytí účinnosti tohoto zákona do vydání změn licencí pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání.

K § 165:

Změna zákona o rozpočtových pravidlech reaguje na zařazení radiokomunikačního účtu do státních finančních aktiv.

K § 166:

Změna zákona o správních poplatcích je vyvolána novou právní úpravou ES spočívající ve zjednodušení režimu podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací (2002/20/ES).

K § 167:

Změna kompetenčního zákona je vyvolána návrhem na změnu postavení Českého telekomunikačního úřadu (obdoba energetického regulátora v zákonu č. 458/2000 Sb.).

K § 168:

Změna stavebního zákona je navrhována k urychlení výstavby dílčích částí sítě elektronických komunikací a vychází z připravovaného nového stavebního zákona.

K § 169:

Změna zákona o zpravodajských službách je vyvolána požadavkem na rozšíření kompetencí Úřadu pro zahraniční styky a informace.

K § 170:

Změna zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv je vyvolána kompetencí Úřadu vydávat vyhlášky, i když není ústředním úřadem státní správy, a rovněž novelou soudního řádu správního.

K § 171:

Změna zákona o Bezpečnostní informační službě je vyvolána požadavkem na rozšíření kompetencí tohoto úřadu v oblasti získávání informací.

K § 172:

Změna služebního zákona upravuje obsazování funkce člena Rady Úřadu obdobně jako je tomu u funkce člena Komise pro cenné papíry.

K § 173:

V souvislosti se silným požadavkem práva ES na zakotvení práva subjektů na trhu odvolat se proti regulačním a jiným zásahům (které mají v návrhu zákona formu správních rozhodnutí, opatření obecné povahy a vyhlášek) do jejich práv k nezávislému subjektu (soudu) a opakováním tohoto požadavku při konzultacích se zástupci Komise ES, se navrhuje, v souladu s čl. 87 Ústavy, doplnění správního řádu soudního o ustanovení umožňující Nejvyššímu správnímu soudu rušit opatření obecné povahy pro rozpor se zákonem.

K § 174:

Vzhledem k tomu, že ČR jako člen EU měla mít implementované předpisy ES uvedené v obecné části ke dni vstupu do EU, je třeba, aby tento zákon nabyl účinnosti co možná nejdříve. Účinnost se navrhuje k 1. lednu 2005.

V Praze dne 1. září 2004

JUDr. Stanislav Gross

předseda vlády

Vladimír Mlynář

ministr informatiky

Platné znění příslušných ustanovení zákona o živnostenském podnikání s vyznačením navrhovaných změn

§ 3

(3) Živností dále není:

a) činnost bank,¹¹) pojišťoven,¹²) zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,¹²⁾ penzijních fondů,^12a) spořitelních a úvěrních družstev,^12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry^8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,¹³⁾ a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,^13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,^13b)

b) pořádání loterií a jiných podobných her,¹⁴⁾

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,¹⁵⁾

d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,¹⁶⁾

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov,¹⁷⁾

h) provozování dráhy a drážní dopravy,¹⁸⁾

i) zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních služeb,¹⁹⁾

i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,¹⁹)

j) výzkum, výroba a distribuce léčiv,²⁰⁾

k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,²¹⁾

l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,²²⁾

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,^22a)

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,^22b)

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,²³⁾

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání,^23a)

s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,^23b)

u) provozování stanic technické kontroly,^23c)

v) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu,^23d)

x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,^23e)

y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,^23f)

z) projektování pozemkových úprav,^23g)

aa) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů^23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,

ab) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,²³ⁱ⁾

ac) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,^23j)

ad) provozování pohřebišť,^23k)

ae) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,^23l)

af) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,^23m)

ag) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí.²³ⁿ⁾

______________

¹⁹) Zákon č. …./2004 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

č. 3

SKUPINA 305: Elektrické přístroje

Poskytování telekomunikačních služeb	Osvědčení o registraci nebo individuální oprávnění (§ 51 a 54 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů)	Český telekomunikační úřad

Platné znění příslušných ustanovení zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen s vyznačením navrhovaných změn

§ 2b

(1) Ministerstvo dopravy a spojů stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění (tarify) v mezinárodní dopravě a v mezinárodním poštovním provozu.

(2) Český telekomunikační úřad

a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen telekomunikačních služeb,

b) vydává rozhodnutí pro regulaci a sjednávání cen telekomunikačních služeb.

(2) Český telekomunikační úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen poštovních služeb do zahraničí a služeb souvisejících s poskytováním poštovních služeb do zahraničí a zahraničních poštovních služeb.¹) Ministerstvo nevykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti elektronických komunikací.

Platné znění příslušných ustanovení krizového zákona s vyznačením navrhovaných změn

§ 12

Ministerstvo dopravy a spojů

(1) Ministerstvo dopravy a spojů je v době krizového stavu oprávněno uložit

a) provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících dopravě povinnost zabezpečování dopravních potřeb,

b) provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních telekomunikačních sítí a zařízení, s výjimkou sítí a zařízení ozbrojených sil, ozbrojených sborů a složek integrovaného záchranného systému, povinnost zabezpečování spojových služeb.

(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.

(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.

§ 12a

Ministerstvo informatiky

(1) Ministerstvo informatiky je v době krizového stavu oprávněno uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu.^15a)

(3)V rozhodnutí se stanoví povinný podnikatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho plnění.

___________________

^15a) Zákon č. …./2004 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

Platné znění příslušných ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě, prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení (dále jen "vysílač"), kabelových systémů a družic, a to analogově i digitálně,

b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů a družic či jiných technických prostředků; za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,

c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,¹)

d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli,

e) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného,

f) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, je odpovědná za jeho obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program nezaměnitelně identifikuje, tento program šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit, (dále jen "provozovatel vysílání"),

g) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání a která tyto programy šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit (dále jen "provozovatel převzatého vysílání") na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,

h) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,

i) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci jednoho vysílaného programu,

j) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek,

k) teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního signálu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,

l) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb nebo k dosažení jiného účinku sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem vysílání,

m) skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodního jména, obchodní známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uveřejněná zpravidla za úplatu nebo jinou protihodnotu v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní účel a je způsobilá uvést veřejnost v omyl,

n) teleshoppingem přímá nabídka zboží nebo služeb určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu,

o) sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obchodní značky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů,

p) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,

r) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu,

s) kabelovým systémem soubor telekomunikačních zařízení, jejichž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří programy předplatitelům za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje televizní kabelové rozvody, mikrovlnné systémy šíření programů prostřednictvím vysílačů či jiných technických prostředků,

t) souborem technických parametrů v případě zemského vysílání kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,

u) t) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech.

(2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje

a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,

b) provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu,²⁾

b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu,²⁾

c) šíření rozhlasových a televizních programů prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") uděleného podle § 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání slouží pouze k dopravě kódového signálu k vysílačům,

d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání.

________________

²)Zákon č. …/2004 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

§ 5

Působnost Rady

Rada

a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,

b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,

c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,

d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn a přehledy využívání kmitočtů kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

f) ukládá sankce podle tohoto zákona,

g) monitoruje vysílání,

h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání povolení k provozování vysílačů pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

j) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a b),

h) vyžaduje pro účely řízení o udělení licence nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující diagram, který vymezuje předpokládanou územní oblast, ve které je zaručena hranice minimální úrovně chráněné intenzity elektromagnetického pole, stanovené pro příjem rozhlasového nebo televizního vysílání v příslušném kmitočtovém pásmu,

i) spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštního právního předpisu,²⁾

j) stanoví územní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.“

k) stanoví programy, popřípadě s těmito programy související služby, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, přezkoumává trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu požadavky na uložení nebo na zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu^4a),

k) l) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje,

l) m) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,

m) n) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,

n) o) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,

o) p) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,⁵⁾

p) q) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

------------------------------------------------------------------

^4a) § 72 zákona č. …./2004 Sb.

⁵) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

Povinnosti Rady

(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně

výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména

a) aktuální seznam provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání,

c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a o uložených sankcích,

d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,

e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,

f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,

g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby v televizním vysílání, plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů,

h) informaci o využívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) h) návrhy opatření zohledňujících nové technologie v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

(4) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.

§ 12

Licence

(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen"licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání a k šíření teletextu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.

(2) Samostatnou licenci k vysílání teletextu nelze udělit bez souhlasu provozovatele vysílání.

(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím

a) vysílačů,

b) družic a kabelových systémů.

(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.

(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu

a) 8 let k rozhlasovému vysílání,

b) 12 let k televiznímu vysílání.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí

o udělení licence.

(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání na dobu 8 let a u televizního vysílání na dobu 12 let. Na žádost nebo se souhlasem provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i na kratší dobu.

(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena

a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu využívání rádiových kmitočtů nezbytných k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání brání důvody, pro které lze změnit nebo odejmout oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle zvláštního právního předpisu^8b). Je-li prodloužení platnosti licence podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu podmíněno změnou územního rozsahu vysílání nebo zkrácením doby stanovené v odstavci 8, Rada může platnost licence prodloužit, pokud provozovatel vysílání s licencí písemně potvrdí, že s prodloužením licence za těchto podmínek souhlasí.

(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících povinností

a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,

c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,

e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.

^{_________________}

^8b) ^{§ 18 zákona} č. ..../2004 Sb.“.

§ 15

Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení se zahajuje z vlastního podnětu Rady vyhlášením licenčního řízení.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový a územní rozsah a soubor technických parametrů předpokládaného vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Územní rozsah předpokládaného vysílání Rada stanoví ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu. Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.

§ 16

Veřejné slyšení

(1) Ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení.

(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.

(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.

(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.

(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat

a) místo a termín konání veřejného slyšení,

b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,

c) předmět jednání vymezený ve vztahu k jednotlivým účastníkům licenčního řízení.

(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.

(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.

(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.

(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, podrobné odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí,

b) označení (název) programu,

c) časový a územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

c) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání; územní rozsah vysílání je stanoven ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky,

f) územní rozsah vysílání u kabelových systémů,

(dále jen "licenční podmínky").

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

§ 20

Omezení a změna územního rozsahu vysílání

(1) Rada může omezit územní rozsah vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.

(2) Rada rovněž může změnit územní rozsah vysílání, pokud ji k tomu zavazuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(2) Rada rovněž může změnit územní rozsah vysílání, je-li to nezbytné k dodržení závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo závazku vyplývajícího z členství České republiky v Evropské unii nebo v mezinárodních organizacích (dále jen „závazek vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána“).

(3) Rada může v nezbytných případech se souhlasem provozovatele vysílání s licencí a provozovatele vysílání ze zákona provést změnu v souboru technických parametrů vysílání, pokud se tím zásadním způsobem nezmění územní rozsah vysílání.

(3) Rada může vyhovět písemné žádosti provozovatelů vysílání s licencí o změnu územního rozsahu vysílání, je-li požadovaná změna ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.

(4) Rada může vyhovět písemné žádosti provozovatelů vysílání s licencí a provozovatelů vysílání ze zákona o výměně technických parametrů, nedojde-li výměnou k porušení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštního zákona.

(5) (4) Jiným způsobem nelze územní rozsah vysílání měnit.

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:

a) označení názvu programu,

b) změna časového rozsahu vysílání a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů,

c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

d) změna licenčních podmínek,

e) změna výše základního jmění, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení, nebo pokud změna není ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce.⁹⁾ V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

------------------------------------------------------------------

⁹) § 29 a 40 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

ČÁST PÁTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ

A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ

A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU

§ 54

Zajištění místního vysílání a povinná nejnižší programová nabídka

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obce, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské a nezakódované vysílání všech celoplošných programů provozovatelů vysílání ze zákona a všech celoplošných provozovatelů vysílání s licencí, včetně místního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí, kromě programů vysílaných pouze digitálně.

(3) Provozovatel vysílání ze zákona a provozovatel celoplošného vysílání s licencí a provozovatel místního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí jsou povinni poskytnout své programy provozovateli převzatého vysílání bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen tyto programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.

§ 60

Pokuty

(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,

c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. i),

d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. j),

e) neposkytne Radě vyžádaný záznam pořadu do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. j),

f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32 odst. 1 písm. l) a m),

g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle   54 odst. 2,

h) g) neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. n),

i) h) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,

j) i) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,

k) j) poruší zákaz sponzorování zpravodajských a politicko-publicistických pořadů podle § 53 odst. 2,

l) k) nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů,

m) l) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,

n) m) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,

o) n) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,

b) neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,

c) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),

d) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

e) nedodrží časový rozsah vysílání nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

f) nedodrží základní programovou specifikaci,

g) neplní licenční podmínky,

h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,

i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,

j) i) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů.

(3) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařazuje do vysílání pořady, které obsahují podprahová sdělení,

c) zařazuje do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,

e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),

g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. o).

(4) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu, kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby a vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech.^{3), 4)}

(5) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.

(6) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,

b) poruší oznamovací povinnost podle § 58,

c) poruší závažně licenční podmínky.

------------------------------------------------------------------

³) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu závazek vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

Platné znění příslušných ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech

§ 36

(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.

(2) Státními finančními aktivy jsou

a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem,²¹)

b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,

c) pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk.

(3) Součástí státních finančních aktiv je "Zvláštní účet důchodového pojištění", na kterém se vedou peněžní prostředky převedené ve výši kladného rozdílu mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění podle stavu ke dni 31. prosince běžného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na zvýšení dávek důchodového pojištění a na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění. Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.

(4) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1 a 3 až 5 a § 15.

(5) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.

(6) Státními finančními pasivy jsou

a) závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,

b) jiné závazky státu.

(7) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.

(8) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.

------------------------------------------------------------------

²¹) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

Platné znění příslušných ustanovení zákona o správních poplatcích s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST XI

TELEKOMUNIKAČNÍ POPLATKY

Položka 155

a) Podání námitky proti výši vyúčtování ceny za poskytnutou telekomunikační službu Kč 100,-

b) Podání návrhu na zaplacení dlužných částek za poskytnutou telekomunikační službu Kč 100,-

Poznámka:

Poplatek podle písmene a) této položky se nevybere v případě, že výše účtu nepřesáhne 700,- Kč.

Podání námitky proti vyřízení reklamace Kč 100,-

Položka 156

Vydání průkazu zvláštní způsobilosti pro obsluhu

a) radiotelefonních a radiotelegrafních vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí

aa) radiotelefonních Kč 400,-

ab) radiotelegrafních Kč 600,-

b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby

ba) radiotelefonních Kč 300,-

bb) radiotelegrafních Kč 400,-

c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln

ca) radiotelefonních Kč 300,-

cb) radiotelegrafních Kč 400,-

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 400,-

a) Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu

aa) radiotelefonních a radiotelegrafních vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí

- radiotelefonních Kč 400,-

- radiotelegrafních Kč 600,-

ab) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ac) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln

- radiotelefonních Kč 300,-

- radiotelegrafních Kč 400,-

ad) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 400,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti Kč 200,-

Položka 157

a) Vydání rozhodnutí o schválení typu koncového nebo typu rádiového telekomunikačního zařízení Kč 5 000,-

b) Vydání rozhodnutí o schválení jednotlivého koncového nebo rádiového telekomunikačního zařízení Kč 3 000,-

c) Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu vysílacího rádiového zařízení Kč 1 000,-

Vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti Kč 1 000,-

Položka 158

a) Vydání rozhodnutí o udělení licence na zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě Kč 100 000,-

b) Vydání rozhodnutí o udělení licence na poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě Kč 100 000,-

c) Vydání rozhodnutí o udělení licence na poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné mobilní telekomunikační sítě Kč 100 000,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, žádá-li o udělení telekomunikační licence podle písmen a), b) a c) žadatel, který provozuje uvedené činnosti na základě pověření nebo povolení vydaného podle zákona platného před účinností tohoto zákona.

a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé Kč 200,-

b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Kč 10 000,-

c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k 4% z této částky

 peněžitému plnění nejméně

Kč 200,-

Položka 159

Vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování telekomunikační služby podle § 54 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. Kč 5 000,-

Položka 160

Vydání rozhodnutí o přidělení čísla, číselné řady, jména nebo adresy Kč 5 000,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou meziměstských a mezinárodních hovorů, hovory s telefonní stanicí určenou pro podávání telegramů telefonicky, informace (hlásek), které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel.

a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel	Kč	5 000,-
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v oprávnění k využívání čísel .	Kč	500,-
Poznámka:
Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace (hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel.“.

Položka 161

Vydání rozhodnutí o povolení k provozování vysílacího rádiového zařízení pro radiokomunikační služby

a) pro provozování rozhlasového a televizního vysílání Kč 7 000,-

b) pro pevnou službu Kč 5 000,-

c) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-

d) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 66 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba)

Kč 7 000,-

ab) pro pevnou službu Kč 5 000,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

aa) pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 500,-

ab) pro pevnou službu Kč 500,-

ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200,-

ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. …/2004 Sb, o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

Platné znění příslušných ustanovení zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

s vyznačením navrhovaných změn

§ 18

Ministerstvo informatiky je ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie, pro telekomunikaceelektronické komunikace a poštovní služby.

Platné znění příslušných ustanovení stavebního zákona s vyznačením navrhovaných změn

§ 56

Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje

a) u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,

b) u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek,

c) u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,

d) u scénických staveb pro film a televizi,

e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,

f) u konstrukcí chmelnic a vinic,

g) u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí a stavebních úprav nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě, pokud se nemění jejich trasa,

h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,

i) u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 3,

j) u staveb do 20m² zastavěné plochy a 4 m výšky, pokud jsou součástí nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě

k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do celkové výšky 15 m.

Platné znění příslušných ustanovení zákona o zpravodajských službách České republiky s vyznačením navrhovaných změn

§ 18

5. Jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské služby, mohou tyto zpravodajské služby pro ochranu činností, které konají na území České republiky, používat sledování osob a věcí, krycí doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jejich prospěch, které musí být starší 18 let.

6. Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby.

7. Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra, Vojenské zpravodajské službě vydává krycí doklady Ministerstvo obrany.

§ 18a

1. Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, které mají zahraničně bezpečnostní nebo zahraničně politický význam pro Českou republiku, může tato zpravodajská služba získávat na území České republiky informace odposlechem a záznamem zpráv přenášených v mezinárodním provozu sítěmi elektronických komunikací.

8. Odposlech a záznam zpráv podle odstavce 1 lze provádět jen po předchozím písemném povolení (dále jen „povolení“) předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „soudce“) a za podmínky, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být odposlech a záznam zpráv použit, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.

9. Povolení vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje

   1. dobu trvání odposlechu a záznamu zpráv, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být odposlech a záznam zpráv použit, telefonní číslo, elektronickou adresu nebo jiný obdobný údaj, a je-li známo, i místo provádění odposlechu a záznamu zpráv,

   2. důvody odposlechu a záznamu zpráv včetně odůvodnění podmínek pro jejich použití stanovených v § 18a odst. 2,

   3. informaci o všech předchozích žádostech o použití odposlechu a záznamu zpráv vůči objektu zájmu uvedenému v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.

10. Soudce o žádosti o povolení odposlechu a záznamu zpráv rozhodne bezodkladně.

11. Rozhodnutí soudce o povolení obsahuje dobu trvání odposlechu a záznamu zpráv, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být odposlech a záznam zpráv použit, telefonní číslo, elektronickou adresu nebo jiný obdobný údaj, a je-li známo, i místo provádění odposlechu a záznamu zpráv , a odůvodnění.

12. Odposlech a záznam zpráv lze povolit pouze na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších šesti měsíců.

13. Proti rozhodnutí soudce o povolení nebo zamítnutí odposlechu a záznamu zpráv není přípustný opravný prostředek.

§ 18b

2. Soudce je od Úřadu pro zahraniční styky a informace oprávněn požadovat informace k posouzení, zda důvody pro odposlech a záznam zpráv trvají. Zjistí-li soudce, že tyto důvody pominuly, povolení odposlechu a záznamu zpráv odejme.

14. Úřad pro zahraniční styky a informace bezodkladně informuje soudce o ukončení odposlechu a záznamu zpráv.

Platné znění příslušných ustanovení zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů

(1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění

a) ústavní zákony,

b) zákony,

c) zákonná opatření Senátu,

d) nařízení vlády,

e) právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a, Českou národní bankou a Českým telekomunikačním úřadem (dále jen "právní předpisy").

(2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem "vyhláška".

§ 2

Další akty státních orgánů vyhlašované ve Sbírce zákonů

(1) Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují:

a) nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud tak stanoví zákon,¹)

b) sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne,

c) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla,

d) rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou,

e) sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon,

f) úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon, (dále jen "další právní akty").

(2) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby (§ 11).

------------------------------------------------------------------

¹) č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Platné znění příslušných ustanovení zákona o Bezpečnostní informační službě s vyznačením navrhovaných změn

Oddíl druhý

Využívání služeb osob jednajících

ve prospěch Bezpečnostní informační služby

§ 15

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch.

(2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů.

(3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním.

Oddíl třetí

Získávání údajů z databází účastníků veřejně dostupné telefonní služby

§ 15a

Bezpečnostní informační služba je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu Bezpečnostní informační služby žádat z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby poskytnutí informací od podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

Platné znění příslušných ustanovení služebního zákona s vyznačením navrhovaných změn

§ 9

Představení, služební orgány, služební označení a předepsané vzdělání

(1) Představenými jsou vedoucí státní zaměstnanci, kteří jsou oprávněni vést na jednotlivých stupních řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu závazné příkazy. Představenými mohou být rovněž fyzické osoby, které jsou ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Předepsané vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon odborně řídí. Představenému přísluší vedle služebního označení podle § 7, popřípadě vedle služebního označení podle § 8, též služební označení představeného.

(3) Služební místa určená pro představené a jejich služební označení jsou

a) vedoucí oddělení a zástupce vedoucího oddělení,

b) vedoucí zastupitelského úřadu,

c) ředitel odboru a zástupce ředitele odboru,

d) ředitel sekce a zástupce ředitele sekce,

e) státní tajemník a zástupce státního tajemníka,

f) vedoucí služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu.

(4) Služební místa určená pro představené, do jejichž působnosti patří organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců, a jejich služební označení jsou

a) personální ředitel a zástupce personálního ředitele,

b) generální ředitel státní služby a zástupce generálního ředitele státní služby (dále jen "generální ředitel" a "zástupce generálního ředitele").

(5) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvech a v Úřadu vlády. Státní tajemník řídí, koordinuje a kontroluje plnění služebních, popřípadě pracovních úkolů řediteli sekcí, personálním ředitelem, popřípadě dalšími jím řízenými představenými a vedoucími zaměstnanci. Služební úkoly státnímu tajemníku ukládá ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, ministr a ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády,

vedoucí Úřadu vlády.

(6) Vedoucí služebního úřadu, s výjimkou služebních úřadů, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, je pro účely tohoto zákona orgán, který je v čele správního úřadu a je oprávněn podle zvláštního právního předpisu tento úřad řídit. Vedoucí služebního úřadu je ve správním úřadu nejvýše postaveným představeným.

(7) Služební označení vedoucí služebního úřadu přísluší vedoucím ústředních správních úřadů a vedoucím správních úřadů; to neplatí u vedoucího Úřadu vlády. Označení, které přísluší služebnímu orgánu podle zvláštního právního předpisu, není dotčeno.

(8) Služební místo personálního ředitele se zřizuje ve služebních úřadech, jimiž jsou ministerstva, a ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády.

(9) Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou, představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako předseda Komise pro cenné papíry nebo jako člen prezídia Komise pro cenné papíry. Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou, představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako předseda Komise pro cenné papíry, jako člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Na jmenování představeným není nárok.

(10) Vedoucí služebního úřadu, zástupce vedoucího služebního úřadu, personální ředitel, zástupce personálního ředitele, generální ředitel a zástupce generálního ředitele jsou služebními orgány. Služební orgány zajišťují činnosti podle § 6 odst. 2 písm. o).

------------------------------------------------------------------

8) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

(1) Výběrové řízení se neprovádí, má-li být na služební místo představeného ve službě na dobu určitou v zahraničí (§ 29 odst. 2) se služebním působištěm v zahraničí jmenována fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech¹⁸) a která vykonávala v posledních 4 letech funkci člena vlády, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu.

(2) Výběrové řízení se neprovádí na služební místo představeného ve službě na dobu určitou, jímž je předseda Komise pro cenné papíry nebo člen prezídia Komise pro cenné papíry, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech.¹⁸) Výběrové řízení se neprovádí na služební místo představeného ve službě na dobu určitou, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech.¹⁸)

------------------------------------------------------------------

¹⁸) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 29

(1) Základním druhem služby podle tohoto zákona je služba na dobu neurčitou.

(2) Služba na dobu určitou představuje časově omezené trvání služebního poměru. Službu na dobu určitou je možné uplatnit ve službě se služebním působištěm v zahraničí. Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkční období, vykonávají též předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a předseda Českého telekomunikačního úřadu.²⁶) Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkční období, vykonávají též předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu. ²⁶⁾

(3) Součástí služby podle odstavce 2 věty druhé je též služba, která se koná ve služebním úřadu v České republice.

(4) Na jmenování do služby na dobu neurčitou, popřípadě do služby na dobu určitou není nárok.

------------------------------------------------------------------

²⁶) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.

§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

§ 3 odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

§ 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

§ 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.

§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

§ 107 odst. 1 zákona č. / Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

§ 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

§ 42

Jmenování na služební místo představeného

a odvolání z tohoto místa

(1) Na služební místo představeného nelze jmenovat fyzickou osobu, která se provinila porušováním lidských práv a svobod.

(2) Podle výsledku výběrového řízení, s výjimkou případů podle § 20, lze státního zaměstnance s jeho souhlasem jmenovat na služební místo představeného. Výběrového řízení na služební místo představeného se mohou zúčastnit státní zaměstnanci, fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku, a fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů a obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu 5 let předcházejících výběrovému řízení ve funkci ředitele krajského úřadu, vedoucího odboru krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, vedoucího odboru Magistrátu hlavního města Prahy, tajemníka statutárního města nebo tajemníka pověřeného obecního úřadu a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.²²) Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. Na služební místo představeného, jímž je předseda Komise pro cenné papíry nebo člen prezídia Komise pro cenné papíry ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která není státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech.¹⁸) Na služební místo představeného, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která není státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1, předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech¹⁸) a další předpoklady stanovené v jiných právních předpisech.^18a)

(3) Představený se odvolá ze služebního místa jen na základě

a) organizačních změn ve služebním úřadu, jejichž důsledkem je zrušení služebního místa představeného,

b) nevykazování řádných výsledků ve službě podle služebního hodnocení,

c) zdravotních důvodů,

d) pozbytí způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, pokud se k zastávání služebního místa vyžaduje,

e) pravomocně uloženého kárného opatření, nebo

f) důvodu uvedeného v § 41.

(4) Představený se ze služebního místa představeného odvolá, jestliže o odvolání služební úřad písemně požádá. Odvolání se provede tak, aby k němu došlo do uplynutí doby nejpozději 60 kalendářních dnů od doručení žádosti o odvolání.

(5) Představený, který je vedoucím zastupitelského úřadu, může být odvolán ze služebního místa z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(6) Generální ředitel nebo zástupce generálního ředitele může být ze služebního místa představeného odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(7) Generální ředitel a zástupce generálního ředitele se ze služebního místa představeného odvolá, jestliže o odvolání písemně požádal vládu. Odstavec 4 věta druhá platí i zde.

------------------------------------------------------------------

¹⁸) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^18a) Například § 107 zákona č. /2004 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

²²) Například vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb., vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

§ 53

(1) Změny služebního poměru provádí služební orgán rozhodnutím, není-li v § 198 odst. 2 stanoveno jinak. Na rozhodnutí o změně služebního poměru se přiměřeně použije § 32 odst. 1.

(2) Generálního ředitele a zástupce generálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává prezident republiky na návrh vlády.

(3) Personálního ředitele a zástupce personálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává státní tajemník.

(4) Státního tajemníka a zástupce státního tajemníka na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, generální ředitel v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řídí, a v Úřadu vlády generální ředitel v dohodě s vedoucím Úřadu vlády. Na služební místo státního tajemníka a zástupce státního tajemníka může být jmenován jen ředitel sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka vykonává službu rovněž jako ředitel sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka může být z tohoto služebního místa odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(5) Vedoucí služebních úřadů v ústředních správních úřadech na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává orgán příslušný podle zvláštního právního předpisu³²) postupem uvedeným v tomto zvláštním právním předpisu; ustanovení § 9 odst. 1 a § 42 odst. 2 platí i zde. Příslušný služební orgán písemně sdělí orgánu podle věty první, který je oprávněn jmenování na služební místo provést, popřípadě orgánu, který jmenování na služební místo navrhuje, pořadí uchazečů, v jakém se umístili ve výběrovém řízení. Vedoucí ostatních služebních úřadů na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává služební orgán, který je

nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává vedoucí ostatních služebních úřadů zástupce generálního ředitele. Zástupce vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává vedoucí služebního úřadu. Zástupce generálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává představené, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. Jmenování a odvolání generálního ředitele Vězeňské služby České republiky a ředitele vazebních věznic a věznic se řídí zvláštním právním předpisem. Jmenování a odvolání generálního ředitele Vězeňské služby České republiky a členů Rady Českého telekomunikačního úřadu se řídí zvláštními právními předpisy.

------------------------------------------------------------------

³²) § 2 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 21 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb.

§ 237

(1) Vedoucí ústředních správních úřadů a vedoucí dalších správních úřadů a jejich zástupci se považují za vedoucí služebních úřadů a zástupce vedoucích služebních úřadů a za služební orgány podle tohoto zákona ve službě na dobu neurčitou. Vedoucí služebních úřadů a jejich zástupci vykonávají službu na služebním místě po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(2) Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a předseda Českého telekomunikačního úřadu se považují za služební orgány ve službě na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jeho funkční období.²⁶) Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a předseda Českého telekomunikačního úřadu mohou být po skončení služby na dobu určitou jmenováni, jestliže o to písemně požádají, do služby na dobu neurčitou na volné služební místo. Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu se považují za služební orgány ve službě na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jeho funkční období.²⁶⁾ Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu mohou být po skončení služby na dobu určitou jmenováni, jestliže o to písemně požádají, do služby na dobu neurčitou na volné služební místo.

(3) Vedoucí služebních úřadů, kteří jsou vedoucími ústředních správních úřadů a zástupci vedoucích služebních úřadů, složí služební slib před generálním ředitelem, vedoucí ostatních

služebních úřadů složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34.

(4) Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a předseda Českého telekomunikačního úřadu složí služební slib před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34. Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu složí služební slib před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34.

(5) Vedoucí služebních úřadů podle odstavce 1 vyhlásí nejpozději do doby 2 let ode dne plné účinnosti tohoto zákona výběrová řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu a na

služební místo zástupce vedoucího služebního úřadu. Na výběrová řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci, kteří mají ve státní správě praxi alespoň po dobu 3 let. Na jmenování vedoucího služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu z výběrového řízení se použije § 42 odst. 1 a § 53 odst. 5 s tím, že jde o jmenování do služby na dobu neurčitou. Na jmenování vedoucím služebního úřadu a jeho zástupcem není nárok.

(6) Na služební místo představeného, který je předsedou Komise pro cenné papíry, členem prezídia Komise pro cenné papíry, předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedou Energetického regulačního úřadu nebo předsedou Českého telekomunikačního úřadu se výběrové řízení nevyhlašuje. Na služební místo představeného, který je předsedou Komise pro cenné papíry, členem prezídia Komise pro cenné papíry, předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedou Energetického regulačního úřadu nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu se výběrové řízení nevyhlašuje.

(7) Vedoucí služebního úřadu a jeho zástupce podle odstavce 5 se ujímají služebních míst po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.

------------------------------------------------------------------

²⁶) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.

§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

§ 3 odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

§ 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Platné znění příslušných ustanovení soudního řádu správního s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o

a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),

b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

d) kompetenčních žalobách.

(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují

a) ve věcech volebních a ve věcech místního referenda,

b) ve věcech politických stran a politických hnutí.,

c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

§ 48

Přerušení řízení

(1) Předseda senátu řízení usnesením přeruší, jestliže

a) ve věci byl předložen Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy,

b) účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,

c) nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,

d) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit,

e) stanoví tak tento zákon.

(2) Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže

a) zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,

b) zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,

c) navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,

d) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že právní předpis nebo jednotlivé ustanovení, kterého má být ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podal-li návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení,

e) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho část, kterého bylo ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podá-li návrh na jeho zrušení,

ef) zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.

(3) Je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona.

(4) Po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.

Díl 6

Řízení o kompetenčních žalobách

§ 97

Kompetenční spor

(1) Soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou

a) správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo

b) orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo

c) ústřední správní úřady navzájem.

(2) Kladným kompetenčním sporem je spor, ve kterém si správní orgány osobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.

(3) Záporným kompetenčním sporem je spor, ve kterém správní orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.

(4) K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.

§ 98

Žalobní legitimace a účastníci řízení

(1) Žalobu je oprávněn podat

a) správní orgán, který si v kladném kompetenčním sporu osobuje pravomoc o věci vydat rozhodnutí a popírá pravomoc správního orgánu, který ve věci vede řízení nebo rozhodl,

b) správní orgán, který v záporném kompetenčním sporu popírá svou pravomoc o věci vést řízení a rozhodovat a tvrdí, že tato pravomoc náleží jinému správnímu orgánu, který svou pravomoc popřel,

c) ten, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před správním orgánem.

(2) Žalovaným je správní orgán, který je druhou stranou kompetenčního sporu; je-li podána žaloba osobou uvedenou v odstavci 1 písm. c), jsou žalovanými správní orgány, mezi nimiž je pravomoc sporná.

(3) Má-li soud za to, že řízení a vydání rozhodnutí může být v pravomoci jiného správního orgánu než toho, který je označen žalobou za účastníka kompetenčního sporu, usnesením jej přibere do řízení jako dalšího žalovaného.

(4) Je-li stranou kompetenčního sporu správní úřad, jedná za něj ústřední orgán státní správy příslušný podle úseku státní správy; není-li jej nebo je-li sporná také tato jeho příslušnost, jedná v řízení správní úřad sám.

(5) Každý, kdo byl účastníkem řízení, v němž kompetenční spor vznikl, má postavení osoby zúčastněné na řízení, nepodal-li žalobu sám.

§ 99

Nepřípustnost

Žaloba je nepřípustná,

a) nejde-li o kompetenční spor, nebo

b) přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona, anebo

c) lze-li na návrh žalobce kompetenční spor odstranit, a to i jako otázku předběžnou, v jiném řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona, s výjimkou ústavní stížnosti.

§ 100

Rozhodnutí

(1) Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí.

(2) Neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě. Současně vysloví nicotnost všech rozhodnutí správních orgánů nebo jejich jednotlivých výroků, pokud jsou v rozporu s určením pravomoci soudem; ustanovení § 76 odst. 2 platí obdobně.

§ 101

Náhrada nákladů řízení

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Díl 7

Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

§ 101a

(1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.

(3) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec.

(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno.

§ 101 b

Účast dalších osob na řízení (§ 34) je vyloučena.

§ 101c

K řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný Nejvyšší správní soud.

§ 101d

Rozsudek a jeho účinky

(1) Při rozhodování soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se zákonem a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.

(2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do třiceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

(3) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.

(4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.

(5) Na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků řízení právo.