Důvodová zpráva k zákon č. 140/2014 Sb.

Obecná část

I. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

1. Důvod předložení a cíle

1. Název

Zákon č. .../2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

2. Definice problému

Živnostenské podnikání představuje nejčastější způsob podnikání v České republice. Podle statistických údajů získaných Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo k 31.3.2013 evidováno celkem 3.243.053 živnostenských oprávnění, z nichž největší počet představovala živnostenská oprávnění pro živnost volnou (1.917.696), pro jejíž výkon stanoví zákon pouze minimální požadavky, a nejnižší pak pro živnosti koncesované (119.634), u nichž jsou z důvodu společenského zájmu na ochraně života, bezpečnosti a zdraví stanoveny další, zvláštní podmínky provozování živnosti. K citovanému datu bylo evidováno 2.323.890 podnikatelů, z nichž fyzických osob bylo 1.957.588 a právnických osob 366.302. Průměrný počet živnostenských oprávnění na jednoho podnikatele činil 1,4 oprávnění. Nejvyšší počet živnostenských oprávnění je k uvedenému datu evidován v hlavním městě Praze, a to 600.501, nejnižší počet v Karlovarském kraji, a to 91.345.

Počet živnostenských oprávnění je ovlivňován celou řadou ekonomických, právních i sociálních aspektů. Mezi klíčové faktory, které přispívají ke zvyšování počtu osob podnikajících v režimu živnostenského zákona a ke zvyšování počtu živnostenských oprávnění, patří zejména zvyšování počtu práceschopného obyvatelstva České republiky, zhoršující se vývoj zaměstnanosti v jednotlivých regionech České republiky, dostupnost finančních a jiných podpor adresovaných podnikatelům, zvyšující se úroveň vzdělávání, dostupnost relevantních informací a v neposlední řadě pak zlepšování právního prostředí pro podnikatele.

Jedním z prioritních cílů Ministerstva průmyslu a obchodu, do jehož působnosti oblast právní regulace živnostenského podnikání spadá, je podnikat kroky, které vedou ke snižování administrativní zátěže podnikatelů a tím ke zlepšování právního prostředí osob, které hodlají vstoupit do živnostenského podnikání nebo které již v režimu tohoto zákona vykonávají svou podnikatelskou činnost. Administrativní zátěží obecně rozumíme náklady, které fyzické nebo právnické osoby musí vynakládat na splnění informačních povinností, které na ně uvaluje stát prostřednictvím právních norem a další regulace. Program snižování administrativní zátěže podnikatelů byl zahájen v roce 2005, kdy byl usnesením vlády č. 421 ze dne 13. dubna 2005 schválen Akční plán snižování administrativní zátěže podnikatelů a Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů. Na základě tohoto Plánu byla provedena novelizace některých zákonů, mezi nimi i živnostenského zákona. V roce 2008 byl usnesením vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008 přijat Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 s cílem snížit tuto zátěž o 20% oproti roku 2005 a následně usnesením vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010 byl termín realizace Plánu posunut do roku 2012 a cíl snížit zátěž zvýšen na 25%. V návaznosti na citovaná usnesení vlády byly připraveny a následně přijaty další novely živnostenského zákona. Předkládaná novela živnostenského zákona je pokračováním plnění vytyčeného cíle zlepšit podnikatelské prostředí v České republice a snížit administrativní zátěž osob při zahájení nebo v průběhu živnostenského podnikání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, vykonává působnost Živnostenského úřadu České republiky, je správcem živnostenského rejstříku, tj. informačního systému veřejné správy^*, který je veden v elektronické podobě a jsou jím propojeny všechny obecní a krajské živnostenské úřady, které jsou jeho provozovateli. V období roku 2010 až 31. ledna 2013 byl Ministerstvem průmyslu a obchodu zrealizován projekt Integrovaného operačního programu „Úprava Registru živnostenského podnikání v návaznosti na základní registry veřejné správy“ (dále jen „Projekt“), který byl schválen Ministerstvem vnitra dne 21. prosince 2009 a byl financován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj (85%) a ze státního rozpočtu (15%). Hlavním cílem uvedeného Projektu byla úprava programového vybavení Informačního systému Registru živnostenského podnikání (živnostenského rejstříku) tak, aby tento informační systém byl v souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, připraven aktualizovat data v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a využívat data ze základních registrů pro podporu vedení živnostenské agendy. V rámci Projektu bylo také nutné provést změnu v ukládání a evidenci elektronických dokumentů souvisejících s vedením živnostenské agendy v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněná technická úprava živnostenského rejstříku umožňuje mimo jiné i ukládání různých dokumentů, jako např. dokladu o odborné způsobilosti pro provozování živnosti, v datovém úložišti živnostenského rejstříku. V případě, že to umožní rovněž právní úprava, podnikatel v budoucnu již nebude muset obecnímu živnostenskému úřadu znovu dokládat ty listiny, z nichž budou vyhotoveny elektronické kopie, které budou uloženy v datovém úložišti živnostenského rejstříku a údaje v těchto listinách obsažené zůstanou beze změny. Tím by došlo zároveň k efektivnímu využití prostředků vynaložených na úpravu informačního systému veřejné správy.

_________

^* zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů

V informačním systému živnostenského rejstříku jsou evidovány, ukládány a následně zveřejňovány údaje o podnikatelích, kteří získali živnostenské oprávnění (jak o fyzických, tak i právnických osobách), jakož i údaje o těchto živnostenských oprávněních. Za tímto účelem jsou rovněž přebírány informace z jiných informačních systémů veřejné správy, jako je obchodní rejstřík, evidence obyvatel nebo základní registry. V současné době jsou údaje o podnikatelích a jejich živnostech vedeny ve veřejné části živnostenského rejstříku i poté, co zmíněným osobám zaniklo poslední živnostenské oprávnění. Tento stav je předmětem kritiky jak od dotčených osob (bývalých podnikatelů), jejichž údaje zůstávají zveřejněny, i když tyto osoby již před mnoha lety ukončily svou podnikatelskou činnost, tak i od Úřadu na ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“ nebo „Úřad“). ÚOOÚ správci živnostenského rejstříku vytýká, že právní úprava živnostenského rejstříku neodráží základní principy ochrany osobních údajů, neboť není uvedena žádná lhůta pro uchovávání osobních údajů ve veřejné části tohoto rejstříku. Ve stávající právní úpravě Úřad spatřuje kolizi se zásadami vyjádřenými jak v Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatické zpracování osobních dat vydané Radou Evropy pod č. 108, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, tak i ve vnitrostátní právní úpravě, konkrétně v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména pravidlem uchovávání osobních údajů pouze po dobu nezbytnou vzhledem k účelu jejich zpracování. Ministerstvo průmyslu a obchodu je zároveň průběžně dotazováno (cca 5 dotazů měsíčně) osobami z řad podnikatelské veřejnosti na možnost výmazu (likvidace) veřejně přístupných údajů o jejich osobě v případě, že tyto osoby již ukončily činnost v režimu živnostenského zákona a zanikla platnost všech jejich živnostenských oprávnění, jakož i na zákonnost uveřejňování některých identifikačních údajů týkajících se jejich osoby. Údaje, jejichž zveřejňování považuje podnikatelská veřejnost za nadbytečné, jsou zejména údaje o bydlišti podnikatele. Uvedený názor lze přijmout s ohledem na skutečnost, že za dostačující identifikátor podnikatele je možno považovat adresu jeho sídla. Na této adrese by měl být možný kontakt s podnikatelem, neboť podnikatel je povinen uvádět své skutečné sídlo; má-li však své skutečné sídlo na jiné adrese, nemůže pak proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Předkládaný návrh zákona se dotýká následujících oblastí a nabízí způsob řešení problémů s nimi spojených:

A. Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

B. Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1.3.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat živnost, tj. činnost, která je definována v § 2 živnostenského zákona jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem, ohlásí živnost nebo podá žádost o koncesi kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu. Ke vzniku živnostenského oprávnění musí prokázat splnění všeobecných podmínek provozování živnosti (plná svéprávnost a bezúhonnost) a případně zvláštních podmínek provozování živnosti (pokud je zákon vyžaduje) a nesmí u ní trvat překážka provozování živnosti. Ohlášení živnosti (žádost o koncesi) dokládá doklady uvedenými v § 46 živnostenského zákona. Těmito doklady se rozumí např. doklad o dosaženém vzdělání nebo praxi, doklad prokazující právní důvod k užívání prostor, do nichž umístila osoba své sídlo nebo organizační složku svého závodu, nebo výpis z evidence trestů prokazující bezúhonnost osoby (týká se zejména zahraničních fyzických osob, které nejsou občany ČR a nemají na území České republiky trvalý pobyt, neboť výpis z evidence Rejstříku trestů si živnostenský úřad sám vyžádá elektronickou cestou). Ohlašovatel nebo žadatel o koncesi jsou oprávněni se obrátit se svým podáním podle svého uvážení na kterýkoliv z 227 obecních živnostenských úřadů na území České republiky. Při každém svém podání jsou však povinni předkládat obecnímu živnostenskému úřadu doklady bez ohledu na to, že je již doložili při svém předchozím podání jinému obecnímu živnostenskému úřadu a skutečnosti, které tyto doklady uvádějí, se nezměnily.

1.3.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

Stávající právní úprava živnostenského zákona předpokládá časově neomezené zveřejňování údajů týkajících se podnikatelů a jejich živností, s výjimkou údajů o rodných číslech a pokutách uložených živnostenskými úřady a sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, které jsou považovány po celou dobu od jejich uložení do živnostenského rejstříku za údaje neveřejné. Publikovanými údaji vedenými v živnostenském rejstříku jsou:

- údaje identifikující osobu podnikatele, jako je jméno a příjmení podnikatele-fyzické osoby, název nebo obchodní firma podnikatele-právnické osoby, jméno a příjmení členů statutárních orgánů právnické osoby, datum narození fyzických osob vedených v živnostenském rejstříku, jejich bydliště nebo místo pobytu na území České republiky, bydliště na území jiného státu, jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu, sídlo podnikatele a jeho identifikační číslo,

- údaje týkající se živnostenského oprávnění podnikatele, jako je např. předmět podnikání, jeho vznik a zánik, druh živnosti, doba platnosti živnostenského oprávnění, provozovny, v nichž jsou živnosti provozovány, a identifikační údaje týkající se ustanoveného odpovědného zástupce,

- další související údaje, jako např. identifikační údaje osob pokračujících v provozování živnosti v případě úmrtí podnikatele, překážky provozování živnosti, adresa místa, kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovně.

V důsledku této právní úpravy jsou zveřejňovány i údaje o osobách, které již ukončily činnost v režimu živnostenského zákona, ačkoliv informace o těchto osobách a jejich živnostenských oprávněních jsou dále vedeny pouze v historické části živnostenského rejstříku a k aktualizaci těchto údajů, dojde-li k jejich změně (např. změně bydliště, příjmení apod.), již nedochází. V aktuálním náhledu do živnostenského rejstříku je u této osoby vyznačeno, že již ukončila činnost v režimu živnostenského zákona, nicméně údaje o ní jsou nadále veřejně přístupné.

V živnostenském rejstříku jsou zveřejňovány údaje o bydlišti fyzických osob, a to jak na území České republiky, tak na území jiného státu (u zahraničních fyzických osob), a dále pak údaje o povoleném pobytu těchto osob na území České republiky. V případě podnikatelů-fyzických osob se jedná o nadbytečný údaj, neboť charakteristickým identifikátorem těchto osob je vedle jejich jména a příjmení, data narození a identifikačního čísla osoby i adresa sídla na území České republiky. Podnikatel je povinen zapisovat do živnostenského rejstříku své skutečné sídlo. Dále jsou v živnostenském rejstříku vedeny adresy bydliště odpovědných zástupců, tj. osob, které musí podnikatel ustanovit, stanoví-li tak zákon (zejména tehdy, pokud podnikatel nesplňuje podmínku odborné nebo jiné způsobilosti), a členů statutárních orgánů právnických osob. Jelikož vztah podnikatele a odpovědného zástupce je vztahem především soukromoprávním, lze považovat za dostačující, aby úplné údaje týkající se ustanovených odpovědných zástupců byly známy pouze živnostenským úřadům a zveřejňovány byly pouze údaje o jménu a příjmení a datu narození těchto osob. Vzhledem k tomu, že údaje týkající se jednotlivých členů statutárních orgánů se zapisují primárně do jiných registrů veřejné správy (např. obchodního rejstříku, nadačního rejstříku apod.), do nichž zápis právnických osob má zpravidla konstitutivní charakter, lze považovat zveřejnění jména a příjmení a data narození členů statutárních orgánů v živnostenském rejstříku za dostačující.

4. Identifikace dotčených subjektů

1.4.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

Navrhovaná právní úprava bude mít přímý dopad na

- fyzické i právnické osoby, které jsou podnikateli vykonávajícími podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona, příp. tuto činnost vykonávaly v minulosti, které nebudou muset opětovně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které již tomuto úřadu doložily, přičemž skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, se od té doby nezměnily,

- živnostenské úřady, resp. jejich zaměstnance, kteří budou z dokumentů předkládaných osobami vstupujícími do živnostenského podnikání, příp. osobami, které jsou již držiteli živnostenského oprávnění, vytvářet elektronické kopie převedením těchto dokumentů z papírové podoby do podoby digitální a ukládat je do datového úložiště živnostenského

rejstříku.

1.4.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

Navrhovaná právní úprava bude mít přímý dopad na

- fyzické i právnické osoby, které jsou podnikateli vykonávajícími podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona, nebo jim již zaniklo poslední živnostenské oprávnění, o nichž některé dosud zveřejňované údaje budou po nabytí účinnosti nové právní úpravy považovány za údaje neveřejné,

- fyzické a právnické osoby, jimž před více než čtyřmi lety zaniklo poslední živnostenské oprávnění, o nichž údaje dosud vedené v živnostenském rejstříku budou skryty a poskytovány obecními živnostenskými úřady pouze osobám, které prokáží právní zájem (příp. jiným subjektům, pokud tak stanoví jiný právní předpis, nebo správním orgánům, které budou údaje potřebovat pro výkon své činnosti),

- jiné fyzické a právnické osoby z řad veřejnosti (obchodní partneři, spotřebitelé apod.), které využívají údaje o podnikatelích z živnostenského rejstříku za účelem získání potřebných kontaktních údajů, jakož i informace o oprávněnosti podnikatelů vykonávat podnikatelskou činnost,

- živnostenské úřady, na které se budou obracet osoby, jež musí prokázat právní zájem v případě, budou-li žádat o vydání výpisu podnikatele, jehož poslední živnostenské oprávnění zaniklo před více než čtyřmi lety,

- jiné správní orgány, jimž budou vydávány informace o podnikatelích v případě, že tyto údaje potřebují pro výkon své činnosti.

5. Popis cílového stavu

1.5.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

Cílem navrhované právní úpravy je do budoucna snížit administrativní (zejména časovou a finanční) zátěž podnikatelů, kteří v současné době musí při podání učiněném u obecního živnostenského úřadu dokládat rovněž doklady, které v minulosti některému obecnímu živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti, resp. při žádosti o koncesi nebo při oznámení změny již doložili a přitom skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstávají beze změny. Těmito doklady se v souladu s ustanovením § 46 živnostenského zákona rozumí zejména:

a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je ohlašovatel (žadatel o koncesi), resp. odpovědný zástupce, občanem, nebo členského státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu, je-li fyzická osoba občanem členského státu Evropské unie, jiných států Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarska (je-li posledním státem pobytu osoby Česká republika, živnostenský úřad si sám elektronickou cestou vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů, stejně tak učiní v případě, jedná-li se o občana České republiky),

b) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je ohlašovatel (žadatel o koncesi), resp. odpovědný zástupce, občanem, je-li občanem jiného státu než státu uvedeného v písmenu a) a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt,

c) doklad prokazující odbornou způsobilost ohlašovatele (žadatele o koncesi), popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje,

d) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila své sídlo, liší-li se od bydliště, nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, nebo do nichž umístila na území České republiky organizační složku závodu zahraniční osoby; doklad prokazující právní důvod pro užívání

prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo nebo v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka závodu zahraniční osoby, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence.

Prostředkem pro realizaci uvedeného cíle je využití funkcionalit živnostenského rejstříku získaných v rámci realizace shora uvedeného Projektu. Navržený postup je v souladu se strategií vlády ČR přijatou usnesením vlády č. 757 ze dne 11. července 2007 nazvanou „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015)“, jejímž cílem je zajistit zkvalitnění veřejné správy a veřejných služeb a zlepšit tak komunikaci mezi úřady a občany, aby veřejná správa byla nejen chápána, ale skutečně i fungovala jako služba občanům. Uvedená strategie je realizována prostřednictvím projektů, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů z dotací Evropské unie. Jedná se především o projekty zavádění elektronizace veřejné správy (tzv. e-Government), které vede ke zvýšení efektivity výkonu veřejné správy a tím i k posílení konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním prostředí.

1.5.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

Předkládaný návrh zákona si klade za cíl provedení změny právní úpravy živnostenského rejstříku ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů zapisovaných osob. Přijetím navrhované úpravy by mělo dojít jednak k zneveřejnění

- některých údajů, které jsou v současné době vedeny jako údaje veřejné (adresa bydliště a místa pobytu fyzických osob),

- všech údajů osob, jimž zaniklo před více než čtyřmi lety poslední živnostenské oprávnění.

Veřejné údaje týkající se osob, které ukončily činnost v režimu živnostenského zákona, budou přesunuty mezi údaje neveřejné po uplynutí čtyř let ode dne zániku jejich posledního živnostenského oprávnění. Uvedená lhůta je stanovena jednotně pro všechny podnikatele v návaznosti na délku lhůty upravenou živnostenským zákonem ve vztahu k povinnosti plnění závazků podnikatelem, jenž ukončil činnost v provozovně. Tyto neveřejné údaje budou sdělovány obecními živnostenskými úřady formou výpisu z živnostenského rejstříku nebo potvrzení o existenci určitého zápisu v živnostenském rejstříku, a to pouze osobám, které prokáží právní zájem na získání těchto údajů.

6. Zhodnocení rizika

1.6.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

V případě, že nebude právním předpisem zavedena povinnost zaměstnanců živnostenských úřadů vytvářet elektronické kopie dokumentů a ukládat je do datového úložiště živnostenského rejstříku, živnostenské úřady nebudou mít možnost pro účely zpracování podání podnikatelů sdílení dokumentů, které podnikatel již v minulosti jinému živnostenskému úřadu doložil (a údaje, které tyto dokumenty osvědčují, zůstaly nezměněny). Pokud nebude do právní úpravy živnostenského zákona zakotvena skutečnost, že podnikatel není povinen dokládat obecnímu živnostenskému úřadu doklady, které již jednou připojil k některému ze svých předchozích ohlášení (resp. k některé ze svých žádostí o koncesi nebo k oznámení změny), případně je připojil ke svému podání jiný podnikatel, doklady se vztahují k osobě již zapsané v živnostenském rejstříku a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny, podnikatel tak bude nucen opětovně tyto dokumenty obecnímu živnostenskému úřadu dokládat. Nedojde tak ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, kteří svou podnikatelskou činnost vykonávají v režimu živnostenského zákona.

Nebude tak využita funkcionalita zmíněného informačního systému veřejné správy, který pro účely veřejné správy, jakož i široké veřejnosti shromažďuje, zpracovává, předává a zpřístupňuje údaje týkající se podnikatelů a jejich živností.

1.6.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

V případě, že nebude přijata navrhovaná úprava ustanovení živnostenského zákona týkající se způsobu zpřístupňování údajů o podnikatelích a jejich živnostech v živnostenském rejstříku, nebude vyhověno požadavkům ÚOOÚ, ani požadavkům osob z řad zejména bývalé podnikatelské veřejnosti, aby po uplynutí nezbytné doby pro zveřejňování osobních údajů subjektů byly tyto údaje znepřístupněny veřejnosti přesunutím do neveřejné části živnostenského rejstříku. Nebudou tak učiněna opatření, která mají přispět k omezení neoprávněného zasahování do soukromého a osobního života subjektu údajů**.

_______________

^** zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2. Návrh variant řešení

V návaznosti na provedení vyhodnocení stávajícího právního stavu a stanovení cílů, jichž má být předloženým návrhem zákona dosaženo, jsou uváděny následující varianty řešení nastíněných problémů:

2.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

VARIANTA 1 – „nulová“

Tato varianta znamená ponechání stávajícího stavu, kdy podnikatelé budou muset při každém svém podání vůči obecnímu živnostenskému úřadu předkládat tomuto úřadu živnostenským zákonem stanovené doklady bez ohledu na skutečnost, že tyto doklady již byly v minulosti některému z obecních živnostenských úřadů doloženy a skutečnosti, které předmětné doklady osvědčují, se přitom nezměnily. Obecní živnostenský úřad bude povinen tyto doklady od podnikatele vyžadovat a nebude tyto doklady ukládat do datového úložiště živnostenského rejstříku pro využití všemi obecními živnostenskými úřady.

VARIANTA 2

Podle této varianty by všechny obecní živnostenské úřady využívaly získanou funkcionalitu živnostenského rejstříku a vybrané dokumenty předložené podnikateli při jejich podáních by následně ukládaly do datového úložiště živnostenského rejstříku. Uvedené dokumenty by však byly použitelné pouze pro konkrétní úřad, který je do živnostenského rejstříku uložil. Pokud by podnikatel při svém dalším podání vůči obecnímu živnostenskému úřadu nechtěl nebo nemohl dokládat již jednou předložené doklady, které zůstaly v platnosti, musel by své další podání učinit pouze u toho živnostenského úřadu, kterému již v předchozím řízení doklady doložil. Tato varianta nevyžaduje přijetí nové právní úpravy, ale bude využita stávající právní úprava § 6 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vyžaduje však náklady na straně živnostenských úřadů na pořízení příslušného technického vybavení, pokud je úřady dosud nemají. Pozitivní přínos pro podnikatele spočívající v možnosti nedokládat doklady již jednou živnostenskému úřadu doložené by byl anulován povinností podnikatele v takovém případě využít pro své podání pouze ten obecní živnostenský úřad, jemuž byl takový doklad předložen.

VARIANTA 3

Podnikatelé, kteří již doložili při některém ze svých předešlých podání (např. při ohlášení živnosti) obecnímu živnostenskému úřadu některý z dokladů, který vyžaduje živnostenský zákon, nebudou povinni tento doklad opětovně živnostenskému úřadu dokládat, pokud tímto dokladem osvědčované skutečnosti zůstaly beze změny. Stejně tak tomu bude i v případě, pokud tento doklad doložil jiný z podnikatelů (např. doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce). Obecní živnostenské úřady z dokladů v papírové podobě vytvoří elektronické kopie a vloží je do datového úložiště živnostenského rejstříku, jehož prostřednictvím budou tyto elektronické dokumenty přístupné a využitelné všemi živnostenskými úřady v České republice pro výkon živnostenské agendy.

2.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

VARIANTA 1 – „nulová“

Uvedená varianta znamená ponechání dosavadního právního stavu, kdy jsou v živnostenském rejstříku bez časového omezení zveřejňovány údaje podnikatelů, jimž již zaniklo poslední živnostenské oprávnění. Zároveň budou i nadále v živnostenském rejstříku zveřejňovány údaje o bydlišti fyzických osob (podnikatelů, odpovědných zástupců ad.).

VARIANTA 2

Tato varianta předpokládá zneveřejnění údajů podnikatelů, kteří již přestali vykonávat podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění, po uplynutí čtyř let od zániku jejich posledního živnostenského oprávnění. Nadále by však v živnostenském rejstříku zůstaly jako veřejné vedeny údaje o bydlišti fyzických osob (podnikatelů, odpovědných zástupců ad.).

VARIANTA 3

Údaje podnikatele, který ukončil svou činnost v režimu živnostenského zákona, budou po čtyřech letech ode dne, kdy mu zaniklo poslední z jeho živnostenských oprávnění, přesunuty mezi údaje neveřejné, resp. budou převedeny z veřejné části živnostenského rejstříku do části neveřejné. Neveřejným údajem se rovněž stanou údaje o bydlišti fyzických osob vedených v živnostenském rejstříku.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

a) dopady na podnikatele

Počet nových podnikatelů, kterým v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 vzniklo živnostenské oprávnění, činil 35.813. Celkový počet všech podání vůči obecnímu živnostenskému úřadu (ohlášení živnosti, podání žádosti o koncesi nebo oznámení změny) v daném období činil 102.741. V tomto období stávající podnikatelé učinili 66.928 podání. Kvalifikovaný odhad počtu podnikatelů, kterých se povinnost opakovaně doložit doklady při svém dalším podání týká, představuje zhruba 50% všech podnikatelů, kteří učiní opakovaná podání vůči obecnímu živnostenskému úřadu. Čas, který musí podnikatelé věnovat ke splnění povinnosti doložit při ohlášení živnosti, při podání žádosti o koncesi nebo při oznámení změny některý z dokladů stanovených živnostenským zákonem, je cca 0,5 hod. Podle údajů publikovaných Českým statistickým úřadem průměrná měsíční mzda k 31.3.2013 činila 24.061,- Kč, tedy zhruba 143,- Kč na hodinu. K této částce je nutno připočítat tzv. režijní náklady podnikatele ve výši 15% (např. náklady na kancelář, informační technologie apod.); hodinové náklady podnikatele tedy činí zhruba 164,- Kč.

Vysvětlivky k tabulce:

C – hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč)

T – počet hodin, které jsou třeba na provedení dané činnosti (v hod.)

M – počet podnikatelů, kterých se povinnost/činnost týká

M*C*T – celkové náklady vykonávané činnosti (v Kč)

Informační povinnost/činnost	Cílová skupina	Hodinové náklady (C)	Počet hodin (T)	Frekvence /Četnost	M	M*C*T
Povinné předkládání dokladů podnikatelem při dalším ohlášení živnosti, další žádosti o koncesi nebo oznámení změny	Podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění	164	0,5	průběžně	133.856	10.976.192

Z výše uvedeného vyplývá, že povinné předkládání dokladů podnikatelem, který již v minulosti některému z obecních živnostenských úřadů tento doklad doložil (příp. tento doklad byl již obecnímu živnostenskému úřadu doložen jiným podnikatelem) a přitom skutečnost, kterou doklad osvědčuje, zůstala beze změny, představuje pro podnikatelskou sféru roční administrativní zátěž o velikosti 10.976.192,- Kč. Navrhovaná právní úprava má tedy jednoznačně pozitivní dopad do oblasti plnění administrativních povinností podnikatelů.

b) dopady na živnostenské úřady

Počet nových podnikatelů, kterým v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 vzniklo živnostenské oprávnění, činil 35.813. Celkový počet všech podání vůči obecnímu živnostenskému úřadu (ohlášení živnosti, podání žádosti o koncesi nebo oznámení změny) v daném období činil 102.741, z nichž stávající podnikatelé učinili 66.928 podání. U podání učiněných stávajícími podnikateli v budoucnu lze předpokládat, že zhruba u poloviny z nich nebude zapotřebí dokumenty skenovat, neboť se bude jednat o dokumenty již uložené v datovém úložišti živnostenského rejstříku.

Vysvětlivky k tabulce:

T – počet hodin, které jsou třeba na provedení dané činnosti (v Kč)

C – hodinové náklady na výkon dané činnosti (v hod.)

P – počet podání podnikatelů, kterých se činnost týká

T *C*P – celkové náklady vykonávané činnosti (v Kč)

Identifikace nákladů	Počet hodin (T)	Hodinové náklady (C)	Počet podání podnikatelů za rok (P)	Náklady (T*C*P)
Vytvoření elektronické kopie dokladu předloženého v listinné podobě a její uložení do datového úložiště živnostenského rejstříku	0,25	143	277.108	9.906.611

Navrhovaná právní úprava umožní, aby zaměstnanci obecních živnostenských úřadů využili již existující funkcionality informačního systému živnostenského rejstříku a do tohoto rejstříku ukládali zákonem stanovené dokumenty, které bude možno využít v budoucnu pro účely vyřízení podání podnikatelů, jichž se tyto dokumenty týkají. V rámci informačního systému živnostenského rejstříku tak budou evidovány a skladovány elektronické obsahy (skeny) dokumentů, které budou podnikatelem doloženy živnostenskému úřadu. Uvedené dokumenty budou k dispozici všem živnostenským úřadům v České republice a budou využívány při výkonu jejich činnosti (jak při zpracování podání podnikatelů, tak při provádění jejich kontroly).

Vytváření elektronických kopií dokumentů a jejich ukládání do živnostenského rejstříku předpokládá minimální technické vybavení úřadu příslušným hardwarem, tj. skenerem, kterým jsou v současné době již vybaveny všechny obecní úřady. Podle zjištění Ministerstva průmyslu a obchodu je tímto zařízením vybaveno 81 % ze všech 227 obecních živnostenských úřadů. Náklady na pořízení základního skenovacího zařízení činí za 1 ks zhruba 3.000,- Kč. Z hlediska urychlení práce zaměstnanců obecních živnostenských úřadů je doporučováno pořízení skenerů a skenovacího softwaru umožňujících rychlé odeslání naskenovaných dokumentů do informačního systému živnostenského rejstříku, tímto vybavením disponuje pouze malý počet obecních živnostenských úřadů. Náklady na pořízení tohoto zařízení jsou zhruba od 30.000,- Kč včetně potřebné licence na odpovídající softwarové vybavení.

Podle organizace práce na konkrétním úřadě mohou zaměstnanci obecních živnostenských úřadů provádět digitalizaci dokumentů (skenování) na podatelně obecního úřadu, na centrálním skeneru živnostenského úřadu, příp. na maloobjemových scannerech umístěných na pracovišti obecního živnostenského úřadu; dostupnost a vybavení technického zařízení budou mít vliv na časovou náročnost zpracování dokumentů zaměstnanci obecních živnostenských úřadů.

Dle shora uvedeného výpočtu představují odhadované náklady obecního živnostenského úřadu vynaložené na zhotovení elektronické kopie dokladu doloženého podnikatelem obecnímu živnostenskému úřadu a její uložení do datového úložiště živnostenského rejstříku částku 9.906.611,- Kč ročně, přičemž tato činnost bude zaměstnanci obecních živnostenských úřadů vykonávána v rámci plnění jejich pracovních úkolů a uvedené náklady budou zcela pokryty z finančních prostředků poskytovaných obecním úřadům ze státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti v oblasti živnostenské agendy, stejně tak i náklady na pořízení technického vybavení těmi úřady, které uvedeným vybavením dosud nedisponují. Otázka zabezpečení vybavenosti obecních úřadů potřebnou technikou v souvislosti s realizací projektu elektronizace státní správy by měla být zohledněna v rámci řešení finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí při přípravě zákona o státním rozpočtu České republiky.

3.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

Dotčené subjekty a instituty	Náklady (časové, finanční)	Přínosy
Podnikatelé, jichž se údaje týkají	0	+
Další osoby, jichž se údaje týkají	0	+
Ostatní podnikatelé	-	0

Spotřebitelé	-	0
Veřejná správa	-	0
Státní rozpočet	0	0

Ze shora uvedené tabulky vyplývá, že navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní přínos pro podnikatele a další osoby (např. odpovědné zástupce, vedoucí organizační složky závodu), jejichž údaje jsou vedeny v živnostenském rejstříku. Pro ostatní podnikatele a spotřebitele může mít tato úprava dopad z hlediska zhoršení dostupnosti údajů o podnikatelích a dalších zúčastněných osobách zapsaných v živnostenském rejstříku oproti stávajícímu stavu, avšak neznamená zvýšené riziko ve vztahu k prosazení práv dotčených osob. Z hlediska činnosti veřejné správy lze očekávat zvýšení časových nákladů na vyřízení žádosti osob o informaci z živnostenského rejstříku (výpis z živnostenského rejstříku nebo potvrzení o existenci zápisu) v případech, kdy bude třeba zkoumat doložení právního zájmu žádající osoby. Předpokládá se však, že počet takovýchto žádostí bude s ohledem na charakter poskytovaných údajů (jejich neaktuálnost) minimální. I v tomto případě bude vydání výpisu z živnostenského rejstříku a potvrzení zpoplatněno podle dosavadní právní úpravy***. Nejsou očekávány mimořádné finanční výdaje ze státního rozpočtu; náklady na úpravu živnostenského rejstříku budou uhrazeny z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci finančních prostředků vyhrazených na průběžný rozvoj tohoto rejstříku.

____________

^*** zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

4. Návrh řešení

4.A Ukládání dokumentů v datovém úložišti živnostenského rejstříku

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta	Výhody	Nevýhody
1	Nejsou nutné legislativní úpravy	Nedojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů Nedojde k efektivnímu využití prostředků vynaložených na úpravu IS veřejné správy
2	Snížení administrativní zátěže podnikatelů v důsledku zrušení povinnosti dokládat již jednou doložené doklady Částečné využití funkcionality živnostenského rejstříku	Zvýšení administrativní zátěže podnikatelů z důvodu nutnosti navštívit ten živnostenský úřad, na kterém byl doklad v minulosti již doložen Zvýšení administrativní zátěže zaměstnanců živnostenských úřadů z důvodu nutnosti vytvářet elektronické kopie dokumentů a ukládat je do IS živnostenského rejstříku

3

Snížení administrativní zátěže podnikatelů Efektivní využití prostředků vynaložených na úpravu IS veřejné správy (živnostenského rejstříku)

Zvýšení administrativní zátěže zaměstnanců živnostenských úřadů z důvodu nutnosti vytvářet elektronické kopie dokumentů a ukládat je do IS živnostenského rejstříku pro využití všemi živnostenskými úřady ČR

VARIANTA 2

Tato varianta by sice znamenala snížení administrativní zátěže podnikatelů, kteří by nemuseli dokládat doklady, které již předložili konkrétnímu živnostenskému úřadu v rámci některého ze svých předešlých podání (např. ohlášení živnosti) a skutečnosti, které osvědčují předložené doklady, se nezměnily, avšak podnikatel by se v takovém případě musel obracet vždy na ten živnostenský úřad, kterému uvedený doklad doložil. Zaměstnanci živnostenského úřadu by z dokumentů, které obdrží od podnikatelů, vytvořili elektronické kopie a ukládali by je do datového úložiště živnostenského rejstříku, avšak tyto dokumenty by byly využitelné v rámci živnostenské agendy výhradně tím úřadem, který doklad do živnostenského rejstříku uložil.

VARIANTA 3

Varianta 3 představuje optimální způsob využití nové funkcionality živnostenského rejstříku a tím i efektivní využití prostředků vynaložených na úpravu tohoto informačního systému veřejné správy. Dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, kteří nebudou muset dokládat živnostenskému úřadu již jednou doložené doklady uložené již do živnostenského rejstříku, pokud skutečnosti v nich uvedené nedoznaly změn.

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.

4.B Uchovávání osobních údajů v živnostenském rejstříku

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta	Výhody	Nevýhody
1	Nejsou nutné legislativní úpravy	Nebudou tak přijata opatření, která mají přispět k omezení zásahů do soukromého a osobního života podnikatelů a dalších zúčastněných osob.
2	Bude přijato opatření, které přispěje k omezení zásahů do soukromého a osobního života podnikatelů.	Přijaté opatření přispěje k omezení zásahů do soukromého a osobního života podnikatelů a dalších zúčastněných osob pouze částečně.
3	Přijetím nové právní úpravy bude vyhověno požadavkům jak ze strany podnikatelské veřejnosti, tak i ÚOOÚ.	-

VARIANTA 2

Uvedená varianta by sice znamenala omezení zásahů do soukromého života podnikatelů, pokud by došlo k ukončení zveřejňování údajů o těchto podnikatelích a jejich živnostech vedených v živnostenském rejstříku po čtyřech letech ode dne, kdy jim zaniklo poslední živnostenské oprávnění, ale zároveň by jako veřejný údaj zůstalo vedení údaje o bydlišti a místě pobytu fyzických osob v živnostenském rejstříku.

VARIANTA 3

Tato varianta vhodným způsobem odstraňuje kolizi stávající právní úpravy živnostenského zákona týkající se nakládání s osobními údaji osob zapsaných v živnostenském rejstříku a mezinárodních norem, jakož i zákona o ochraně osobních údajů. Údaje podnikatelů, kteří ukončili činnost v režimu živnostenského zákona, tedy budou po uplynutí čtyř let ode dne zrušení jejich posledního živnostenského oprávnění považovány za neveřejné. Mezi neveřejné údaje, kterými jsou nyní údaje o rodných číslech a o uložených sankcích podnikatelům, budou zařazeny i údaje o bydlišti a místě pobytu fyzických osob zapsaných v živnostenském rejstříku.

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace navrhované právní úpravy zaměřené na snížení administrativní zátěže podnikatelů a zlepšení ochrany osobních údajů podnikatelů a dalších zúčastněných osob vedených v živnostenském rejstříku spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, odboru živností. Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistí potřebnou součinnost při její realizaci jak obecním a krajským živnostenským úřadům, do jejichž působnosti problematika živnostenského podnikání spadá, tak v případě potřeby i široké veřejnosti. Zároveň však bude provádět dozor nad aplikací nové právní úpravy. Náklady na implementaci budou zcela pokryty z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu vyhrazené pro účely vedení a rozvoje živnostenského rejstříku a z prostředků přidělovaných jednotlivým obcím za účelem výkonu státní správy na úseku živnostenského podnikání.

6. Přezkum účinnosti regulace

Gestorem navrhované právní úpravy, tj. Ministerstvem průmyslu a obchodu, bude aplikaci nové právní úpravy věnována maximální pozornost, zejména pak s ohledem na naplňování vytyčeného cíle snížení administrativní zátěže podnikatelů a omezení dopadů do soukromí a osobního života podnikatelů a dalších osob zapsaných v živnostenském rejstříku.

Nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti nové právní úpravy bude provedeno vyhodnocení zjištěných skutečností od zástupců podnikatelské veřejnosti a poznatků získaných obecními i krajskými živnostenskými úřady a ÚOOÚ a případně budou navržena další opatření vedoucí ke zkvalitnění právní úpravy živnostenského zákona.

7. Konzultace a zdroje dat

Při přípravě návrhu byly relevantní informace potřebné ke zpracování změny stávající právní úpravy živnostenského zákona zaměřené na snížení administrativní zátěže podnikatelů a omezení zásahů do soukromého a osobního života podnikatelů a dalších zúčastněných osob získány průzkumem názorů zástupců podnikatelské veřejnosti, živnostenských úřadů a ÚOOÚ.

Vytvoření datového úložiště živnostenského rejstříku a zavedení sdílení dokumentů živnostenskými úřady uvítali zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, jimž byl uvedený záměr představen v rámci přípravy materiálu pro schůzi vlády „Zpráva o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31.12.2012 a Závěrečná zpráva o stavu provedeného přeměření administrativní zátěže podnikatelů“.

S problematikou týkající se zavedení digitalizace dokumentů a jejich ukládání do živnostenského rejstříku byli zaměstnanci živnostenských úřadů seznámeni jednak na pravidelných poradách se zástupci krajských živnostenských úřadů, a dále pak v rámci pravidelných školení konaných na podzim 2012 a na jaře 2013.

Se zástupci ÚOOÚ byla v letech 2012 a 2013 uskutečněna dvě pracovní jednání a zároveň v této době došlo ve věci problematiky uchovávání některých osobních údajů v živnostenském rejstříku mezi MPO jakožto správcem uvedeného rejstříku a tímto úřadem k písemné výměně názorů. Zvolená varianta řešení odpovídá požadavkům ÚOOÚ na zveřejňování osobních údajů osob zapsaných v živnostenském rejstříku pouze po dobu pro možné uplatnění právních nároků dotčených osob, jakož i požadavku na zařazení údaje o bydlišti fyzické osoby-podnikatele mezi neveřejné údaje.

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 26 Listiny základních práv a svobod, která byla přijata ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., jimž jsou zaručena hospodářská, sociální a kulturní práva. Návrh zákona koresponduje ustanovením zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a slučitelnosti s právem Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Zohledňuje pravidla ochrany osobních údajů vyjádřená Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat vydané Radou Evropy pod č. 108 a zásady stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, vyhlášenou pod č. 115/2001 Sb. m. s. Návrh zákona je v souladu s čl. 49 a násl. a čl. 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na výdaje ze státního rozpočtu. Náklady na úpravu živnostenského rejstříku budou uhrazeny z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci finančních prostředků vyhrazených na průběžný rozvoj tohoto rejstříku. Dopad na ostatní veřejné rozpočty bude odvislý od požadavků jednotlivých pracovišť obecních živnostenských úřadů na dovybavení technickým zařízením a nelze jej předem odhadnout. V souvislosti se snížením administrativní zátěže podnikatelů a omezení zásahů do soukromí a osobního života podnikatelů a zúčastněných osob lze očekávat zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice.

V. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

VI. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava, která předpokládá zneveřejnění některých dosud veřejně vedených údajů, má jednoznačně pozitivní dopad do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.

VII. Zhodnocení korupčních rizik

V důsledku znepřístupnění dosud veřejně přístupných údajů, jako je bydliště nebo místo pobytu fyzických osob, a v důsledku nutnosti prokazovat právní zájem v případě žádosti o neveřejné údaje, může dojít ke zvýšení korupčních rizik daných snahou některých osob získat údaje, k nimž budou mít přístup pouze zaměstnanci živnostenských úřadů. V současné době mezi veřejně nepřístupné údaje patří údaje o rodných číslech a údaje o uložených sankcích podnikatelům; tyto údaje mohou být sdělovány pouze za zákonem stanovených podmínek. Zaměstnanci živnostenských úřadů jsou vázáni povinností mlčenlivosti, která je zakotvena v ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a v případě porušení této povinnosti mohou být postiženi podle jiných právních předpisů (viz § 180 trestního zákoníku).