Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, je zpracován na základě realizace usnesení vlády České republiky č. 709 ze dne 9. července 2003. Zpracovatelem je Ministerstvo financí. Navrhovaná novelizace zákona je prováděna z důvodu harmonizace s právem Evropské unie, a to se směrnicí Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (CELEX 31989L0048) a s čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy (CELEX 1197E konst). Dále je implementována „čtvrtá“ směrnice Rady 78/660/EEC, ve znění směrnice Rady 2003/51/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2003 měnící a doplňující směrnice 78/660/EEC, 83/349/EEC, 86/635/EEC a 91/674/EEC o účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce určitých typů společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven, a „osmá“ směrnice Rady 84/253/EHS o schvalování osob odpovědných za provedení statutárních auditů účetních dokumentů. Návrh zákona vychází ze skutečnosti, že zákon o uznávání kvalifikací, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna, dosud není součástí právního řádu České republiky. V rámci připomínkového řízení byly zapracovány mimo jiné zásadní připomínky oficiálních připomínkových míst, které se týkaly změny právní úpravy správního soudnictví (zákon č.150/2002 Sb., soudní řád správní).
Předložený návrh právní úpravy zapracovává do právního řádu České republiky všechny relevantní právní akty Evropského společenství, a je proto s právem Evropského společenství plně slučitelný. Navrhovaná právní úprava není ani v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaný zákon, kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona vychází z činnosti auditorů a Komory auditorů České republiky, kterou má v kompetenci Ministerstvo financí podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Nepředpokládá se hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. Také se nepředpokládají sociální dopady nebo dopady na životní prostředí.
b)
K bodu 1:
Návrh vychází z právních předpisů upravujících v rámci zemí Evropské unie volný pohyb osob a služeb, uznávání vzdělání a odborné kvalifikace.
Tyto podmínky upravují mimo jiné:
směrnice 89/48/EEC
směrnice 78/660/EEC
směrnice 84/253/EHS
smlouva o založení Evropského společenství ze dne 15. března 1957
poziční dokument ČR ke kapitole 2 – volný pohyb osob
poziční dokument ČR ke kapitole 18 – vzdělávání
Obecně návrh vychází z podmínek obdobné úrovně vysokoškolského vzdělání a odpovídající praxe. Realizací Směrnic Evropského společenství se zajistí, aby v členských státech Evropské unie byla obdobným způsobem respektována práva českých auditorů, kteří splnili podmínky vzdělání a praxe pro poskytování auditorských služeb s dodatečnou podmínkou jazykových znalostí. Navrhovanou úpravou zákona se zabezpečuje realizace výše uvedených Směrnic ES v právním řádu České republiky a umožňuje se poskytování auditorských služeb auditory z členských států Evropské unie.
K bodu 2:
Zákonná definice auditora je rozšiřována o státní příslušníky Evropské unie, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro poskytování auditorských služeb v České republice a občany jiných než členských států Evropské unie, pokud Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům tohoto státu přístup k poskytování auditorských služeb.
K bodu 3:
Úprava upřesňuje stupeň úrovně vysokoškolského vzdělání, návaznosti na zákon o uznávání odborné kvalifikace
K bodu 4:
Úprava rozšiřuje okruh osob zapisovaných do seznamu auditorů o státní příslušníky Evropské unie, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro poskytování auditorských služeb v České republice a mají v úmyslu soustavně poskytovat auditorské služby na území České republiky, a občany jiných než členských států Evropské unie, pokud Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům tohoto státu přístup k poskytování auditorských služeb, pro které se zavadí pojem „usazený auditor „.
K bodu 5:
Legislativně technická úprava v rámci věcné novelizace zákona.
K bodu 6:
Legislativně technická úprava zpřesňuje text, následkem je zjednodušení prokazování kvalifikační způsobilosti.
K bodu 7:
Úpravou se zavadí seznam registrovaných auditorů pro tzv. hostující auditory, kteří jsou následně zákoně definováni.
K bodu 8:
Legislativně technická úprava v rámci věcné novelizace zákona, kdy je deklarováno právo na přezkoumání rozhodnutí komory soudem ve věci řízení o zápisu auditora nebo auditorské společnosti.
K bodu 9:
Legislativně technická úprava v souvislosti se změnou úpravy trvalého pobytu.
K bodu 10 až 14:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu.
K bodu 15:
Je implementováno ustanovení čl. 1 písm. g) a čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (CELEX 31989L0048), které umožňuje auditorům z jiných členských států Evropské unie skládat rozdílovou zkoušku pouze z těch oblastí, které nejsou prokázány formální kvalifikací.
K bodu 16 až 22:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu.
K bodu 23:
Úpravou se rozšiřuje definice působnosti zkušebního řádu v souvislosti s posuzováním kvalifikačních předpokladů pro osoby členských států Evropské unie nebo jiného státu než členského státu Evropské unie.
K bodu 24:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu.
K bodu 25:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu (zákon č. 150/2002 Sb.).
K bodu 26:
Je implementováno ustanovení čl. 6 směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (CELEX 31989L0048).
K bodu 27:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu (zákon č. 150/2002 Sb.).
K bodu 28:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu.
K bodu 29:
Úpravou se zavádí povinnost Komory informovat orgán v jiném členském státě, ve kterém auditor poskytuje své služby o pozastavení nebo zániku pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb .
K bodu 30:
Komplexním a uceleným způsobem je provedena implementace směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (CELEX 31989L0048) a čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy (CELEX 1197E konst).
Ustanovení § 13a až § 13f umožňuje přístup k povolání auditora všem občanům členských států Evropské unie, včetně občanů České republiky, kteří poskytují auditorské služby na území jiného členského státu Evropské unie a mají v úmyslu soustavně nebo pouze dočasně poskytovat auditorské služby na území České republiky. Jsou zaváděny právní pojmy „usazený auditor“ a „hostující auditor“, včetně podmínek uznávání jejich kvalifikačních předpokladů a zápisu do seznamu auditorů nebo registrace v tomto seznamu.
K bodu 31:
V souladu se stávající praxí je provedena implementace bodu 16 až 18 směrnice Rady 2002/C 227 E/07 ze dne 18 června 2003, kterou je měněna směrnice Rady 78/660/EEC ze dne 10. dubna 1984. V § 14 jsou stanoveny základní požadavky na provedení auditu a základní náležitosti zprávy auditora, včetně výroku auditora.
K bodu 32 až 34:
Legislativně technická úprava zpřesnění textu.
K bodu 35:
Úpravou se zavádí povinnost pro Komoru v případě potřeby ustavit komisi pro posuzování kvalifikačních předpokladů.
K bodu 36:
Nově definuje podmínky pro působnost ministerstva při posuzování profesních předpisů Komory.
V Praze dne 5.listopadu 2003
Předseda vlády České republiky:
Úplné znění zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., v platném znění s vyznačením navrhovaných změn.
ZÁKON
ze dne 254/2000
ze dne 14. července 2000
o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.
Změna: 209/2002 Sb.
Změna: …./2003 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
AUDITOR, POSKYTOVÁNÍ AUDITORSKÝCH SLUŽEB,
KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) postavení a činnost auditorů, auditorských společností, asistentů auditora, podmínky, za nichž mohou být poskytovány auditorské služby, a vznik, postavení a působnost Komory auditorů České republiky (dále jen ”Komora”).
§ 2
(1) Auditorskými službami se rozumí
a) ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv1a) (dále jen ”audit”),
b) ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů,
c) ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou.
(2) Auditorské služby podle tohoto zákona je oprávněn poskytovat auditor a auditorská společnost.
(3) Auditorem je ten, kdo je zapsán v seznamu auditorů
vedeném Komorou.
(3) Auditorem se rozumí ten, kdo je zapsán do seznamu auditorů podle § 3 odst. 1 a 2 nebo zaregistrován v seznamu auditorů podle § 3 odst. 7.
CELEX: 31989L0048
(4) Auditorskou společností je obchodní společnost, která je zapsána v seznamu auditorských společností vedeném Komorou. Jménem auditorské společnosti mohou auditorské služby poskytovat pouze auditoři.
(5) Auditor je při poskytování auditorských služeb nezávislý; je vázán pouze právními předpisy. Auditor je rovněž povinen dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy vydané Komorou.
(6) Poskytuje-li auditor auditorské služby jménem auditorské společnosti, nesmějí společníci, akcionáři nebo vedoucí pracovníci této auditorské společnosti, kteří nejsou auditory, zasahovat do poskytování auditorských služeb způsobem, který může ohrozit nezávislost auditora při poskytování těchto služeb.
HLAVA II
PŘEDPOKLADY PRO POSKYTOVÁNÍ AUDITORSKÝCH SLUŽEB
§ 3
Podmínky pro zapsání auditora do seznamu auditorů
(1) Komora zapíše na žádost do seznamu auditorů toho, kdo
a) získal vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu,2)
b) je plně způsobilý k právním úkonům,
c) je bezúhonný,
d) pracoval po dobu alespoň 3 let jako asistent auditora,
e) není v pracovním poměru nebo v obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo pracovního poměru u auditora nebo u auditorské společnosti,
f) nevykonává činnost neslučitelnou s poskytováním auditorských služeb (§ 18),
g) složil auditorskou zkoušku,
h) nebyl vyškrtnut ze seznamu auditorů v souvislosti s uložením kárného opatření nebo uplynula doba stanovená v § 22 odst. 2, a
i) uhradil poplatek ve výši stanovené Komorou nepřevyšující částku 5 000 Kč.
(2) Do seznamu auditorů zapíše Komora také toho, kdo
splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b), c), e), f), h) a
i),
a) prokáže, že je oprávněn poskytovat auditorské služby
ve státě, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní
smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům tohoto státu přístup
k poskytování auditorských služeb, a
b) složil auditorskou rozdílovou zkoušku.
(2) Do seznamu auditorů Komora zapíše také
a) občana jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud prokáže, že je oprávněn poskytovat auditorské služby ve státě, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům tohoto státu přístup k poskytování auditorských služeb, a
b) usazeného auditora za podmínek stanovených v § 13c a § 13d.
CELEX: 31984L0253
(3) Tomu, kdo
splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2, je Komora povinna
umožnit, nejdéle do 30 dnů ode dne splnění poslední podmínky,
složení slibu do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory v
tomto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že při
poskytování auditorských služeb budu dodržovat právní řád,
profesní předpisy a auditorské směrnice vydané Komorou, ctít
etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti."
Ve stejné lhůtě je Komora povinna provést zápis do seznamu
auditorů a vydat o tom osvědčení.
(4) Za
bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním auditorských služeb, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.3)
(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který
nesmí být starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba
bezúhonnost dokládá též odpovídajícími doklady vydanými
státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve
kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle
než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.
(6) Doklady o splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 musí
být předloženy v originále, ověřeném opise nebo ověřené
kopii.4)
U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich ověřený
překlad do českého jazyka, pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. v
případě pochybností je Komora oprávněna požadovat úředně
ověřený překlad.
(7) Do seznamu auditorů Komora zaregistruje hostujícího auditora za podmínek stanovených v § 13e a 13f.
CELEX: 31989L0048 a 11957E konst
§ 4
Podmínky pro zapsání auditorské společnosti do seznamu auditorských společností
(1) Komora zapíše na žádost do seznamu auditorských společností obchodní společnost,
a) ve které náleží více než 50 % hlasovacích práv auditorům oprávněným vykonávat auditorské služby; jde-li o akciovou společnost, musí být základní kapitál společnosti tvořen akciemi vydanými na jméno, přičemž majiteli více než 50 % těchto akcií musí být auditoři oprávnění vykonávat auditorské služby,
b) která má ve statutárním a dozorčím orgánu více než padesátiprocentní zastoupení auditorů oprávněných vykonávat auditorské služby; je-li statutární nebo dozorčí orgán tvořen jednou osobou, musí jí být auditor oprávněný vykonávat auditorské služby; je-li tvořen dvěma fyzickými osobami, musí být jednou z nich auditor oprávněný vykonávat auditorské služby, a
c) která uhradila poplatek ve výši stanovené Komorou nepřevyšující částku 20 000 Kč.
(2) Obchodní společnost předloží spolu se žádostí o zápis do seznamu auditorských společností společenskou smlouvu, zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu, stanovy, byly-li vydány, a doklad o jejím zápisu do obchodního rejstříku, pokud je ke dni předložení žádosti v obchodním rejstříku zapsána; u akciové společnosti též seznam akcionářů. Doklady musí být předloženy v originálech nebo ověřených kopiích.
(3) Obchodní společnost, která splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, je Komora povinna nejdéle do 30 dnů ode dne splnění poslední podmínky zapsat do seznamu auditorských společností a vydat o tom osvědčení.
§ 5
Právní účinky zápisu do seznamu
auditorů nebo do seznamu auditorských společností
(1) Zápis do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských
společností opravňuje k poskytování auditorských služeb, a to
ode dne uvedeného v osvědčení o zápisu.
Proti rozhodnutí, kterým Komora zamítla žádost o zápis do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských společností a které není v právní moci, lze podat opravný prostředekk soudu.5)
§ 5
Právní účinky zápisu do seznamu auditorů, registrace v seznamu auditorů nebo zápisu do seznamu auditorských společností
(1) Zápis do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských společností opravňuje k poskytování auditorských služeb, a to ode dne uvedeného v osvědčení o zápisu.
(2) Registrace v seznamu auditorů opravňuje k poskytování auditorských služeb, a to ode dne uvedeného v osvědčení o registraci.
(3) Proti rozhodnutí, kterým Komora zamítla žádost o zápis do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských společností anebo kterým Komora odmítla registraci do seznamu auditorů, lze podat žalobu k soudu.5a)
§ 6
Seznam auditorů
(1) Seznam auditorů, který vede Komora, obsahuje tyto údaje:
a) jméno a příjmení auditora, rodné číslo, nebylo-li
přiděleno, datum narození, bydliště adresa
místa trvalého pobytu, místo podnikání, obchodní firmu,
je-li odlišná od jména a příjmení auditora, a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
b) datum složení auditorské zkoušky nebo auditorské
rozdílové zkoušky rozdílové auditorské zkoušky,
c) datum zápisu do seznamu auditorů a číslo osvědčení o zápisu,
d) způsob poskytování auditorských služeb (§ 13),
e) údaje o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských
služeb, o vyškrtnutí ze seznamu auditorů a o uložení kárného
opatření.,
f) datum registrace hostujícího auditora a číslo osvědčení o registraci.
CELEX: 31989L0048 a 11957E konst
(2) Do seznamu auditorů se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností, které je auditor povinen bez zbytečného odkladu oznámit a doložit Komoře.
(3) Údaje uvedené v seznamu auditorů jsou veřejně přístupné a lze do nich nahlédnout v sídle Komory.
§ 7
Seznam auditorských společností
(1) Seznam
auditorských společností, který vede Komora, obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo,
b) datum zápisu do seznamu auditorských společností a číslo osvědčení o zápisu,
c) jméno, příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum
narození a bydliště adresa místa trvalého
pobytu auditorů poskytujících auditorské služby jménem
auditorské společnosti; u auditorů, kteří jsou společníky
auditorské společnosti, rozsah jejich hlasovacích práv, u akciové
společnosti seznam akcionářů,
d) jméno, příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum
narození a bydliště adresa místa trvalého
pobytu osob, které jsou jejich statutárním nebo dozorčím
orgánem,
e) údaje o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb auditorskou společností, o vyškrtnutí ze seznamu auditorských společností a o uložení opatření podle § 21.
(2) Do seznamu auditorských společností se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností, které je auditorská společnost povinna bez zbytečného odkladu oznámit a doložit Komoře.
(3) Údaje uváděné v seznamu auditorských společností jsou veřejně přístupné a lze do nich nahlédnout v sídle Komory.
§ 8
Auditorská zkouška a auditorská
rozdílová zkouška rozdílová auditorská zkouška
(1) Auditorskou zkouškou se ověřuje odborná úroveň teoretických znalostí uchazeče a schopnost jejich využití v praxi.
(2) Auditorská zkouška je zaměřena na tyto oblasti:
a) ekonomie a finanční řízení,
b) účetnictví,
c) příslušné části občanského práva, obchodního práva, finančního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, související s činnostmi vykonávanými při poskytování auditorských služeb, a právní předpisy upravující řízení o konkurzu a vyrovnání,
d) informační systémy pro řízení a vnitřní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické
a statistické metody využitelné při auditu,
e) auditorské postupy, metody a techniky, včetně auditorských směrnic.
(3) Auditorská zkouška se dělí na část písemnou a část ústní. Písemná část zkoušky se dělí nejvíce na deset dílčích písemných zkoušek. Ústní část zkoušky lze složit nejdříve po složení všech dílčích písemných zkoušek .
(4) V každém kalendářním pololetí stanoví Komora nejméně jeden termín pro konání každé dílčí písemné zkoušky a nejméně jeden termín pro konání ústní části auditorské zkoušky; informace o termínech zkoušek poskytuje Komora.
(5) Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 3 let ode dne konání první dílčí písemné zkoušky; není-li auditorská zkouška složena v této lhůtě, složené dílčí zkoušky se při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky neuznávají.
(6) Rozdílová auditorská zkouška se dělí na část
písemnou a část ústní a zahrnuje oblasti vymezené v odstavci 2
písm. b) a c); písemná část zkoušky se dělí na nejvíce čtyři
dílčí písemné zkoušky. Ústní část rozdílové auditorské
zkoušky lze složit nejdříve po složení všech dílčích
písemných zkoušek.
(6) Rozdílová auditorská zkouška se dělí na část písemnou a část ústní a zahrnuje oblasti vymezené v odstavci 2 písm. b) a c), jejichž znalost není prokázána doklady o splnění kvalifikačních předpokladů (§ 13b); písemná část zkoušky se dělí na nejvíce 4 dílčí písemné zkoušky. Ústní část rozdílové auditorské zkoušky lze složit nejdříve po složení dílčích písemných zkoušek. Pokud je doklady o splnění kvalifikačních předpokladů prokázána znalost všech oblastí vymezených v odstavci 2 písm. b) a c), považuje se rozdílová auditorská zkouška za složenou.
CELEX: 31989L0048
(7) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí pro rozdílovou auditorskou
zkoušku přiměřeně s tím, že auditorská rozdílová
zkouška rozdílová auditorská zkouška musí být
složena nejpozději do 2 let ode dne konání první dílčí
písemné zkoušky.
(8) Ten, kdo při dílčí písemné zkoušce nebo při ústní části auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky neuspěl, může písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora umožní opakování zkoušky, nejdříve však po uplynutí 1 měsíce, jde-li o dílčí písemnou zkoušku, nebo po uplynutí 3 měsíců, jde-li o ústní část zkoušky; každou zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.
(9) Ten, kdo při auditorské zkoušce nebo rozdílové
auditorské zkoušce neuspěl a nepodal žádost o její
opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím
druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání
auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky
až po uplynutí 2 let ode dne konání zkoušky, při které
naposled neuspěl. Při podání nové žádosti o vykonání
auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky
musí prokázat, že poslední rok před podáním žádosti pracoval
jako asistent auditora.
(10) Poplatek za přihlášku k dílčí písemné části auditorské
zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky může
činit nejvýše 1000 Kč; poplatek za přihlášku k ústní
auditorské zkoušce nebo k ústní rozdílové auditorské
zkoušce může činit nejvýše 5 000 Kč. Poplatky jsou
příjmem Komory.
(11) Auditorská zkouška a auditorská rozdílová zkouška
rozdílová auditorská zkouška se koná v jazyce českém.
§ 9
Zkušební komise
(1) Členy a předsedy zkušebních komisí pro dílčí písemné zkoušky jmenuje a odvolává Komora z řad auditorů a dalších odborníků z ekonomické a právní teorie a praxe. Zkušební komise musí být složena nejméně ze 3 členů včetně předsedy. Dílčí písemná zkouška se hodnotí výrokem ”vyhověl” nebo ”nevyhověl”; o výroku rozhoduje zkušební komise nadpoloviční většinou hlasů; při jejich rovnosti rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. O hodnocení vypracuje zkušební komise protokol.
(2) V případě, kdy byl uchazeč hodnocen výrokem ”nevyhověl” a má pochybnosti o hodnocení dílčí písemné zkoušky zkušební komisí, může písemně požádat Komoru o jeho přezkoumání, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení hodnocení. Komora zajistí neprodleně přezkoumání hodnocení zkušební komisí v jiném složení; výrok této komise je konečný.
(3) Členy a předsedy zkušebních komisí pro ústní část
auditorské zkoušky jmenuje a odvolává ministr
financí z řad auditorů, zaměstnanců ministerstva financí (dále
jen ”ministerstvo”) a dalších odborníků z ekonomické a
právní teorie a praxe. Komora po projednání s ministerstvem
sestavuje jednotlivé zkušební komise tak, aby každou zkušební
komisi tvořili z poloviny zaměstnanci ministerstva a z poloviny
členové, které jmenoval ministr financí na návrh Komory.
Zkušební komise musí být složena nejméně ze 4 členů včetně
předsedy; předsedou zkušební komise je vždy zaměstnanec
ministerstva.
(4) Ústní část auditorské zkoušky se hodnotí
výrokem ”vyhověl” nebo ”nevyhověl”. O výroku rozhoduje
zkušební komise nadpoloviční většinou hlasů; při jejich
rovnosti rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. O hodnocení
vypracuje zkušební komise protokol. Výrok zkušební komise je
konečný a nelze proti němu podat žádný opravný
prostředek.
Proti rozhodnutí Komory podle odstavců 2 a 4 lze podat žalobu k soudu5a).
§ 10
Zkušební řád
Zkušební řád, kterým se stanoví podrobnosti k podání žádosti o vykonání auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky, výše poplatku za přihlášku k jednotlivým zkouškám, průběh a způsob hodnocení auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky a postup při neúčasti na zkoušce, vydá prováděcím právním předpisem ministerstvo po projednání s Komorou.
Zkušební
řád
Zkušební
řád, kterým se stanoví podrobnosti k podání žádosti o
vykonání auditorské zkoušky a rozdílové auditorské zkoušky,
postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 8
odstavec 6, § 13d a § 13f, stanovení počtu a obsahu dílčích
písemných zkoušek, výše poplatku za přihlášku k dílčím
písemným auditorským zkouškám a ústním auditorským zkouškám,
průběh a způsob hodnocení auditorské zkoušky a rozdílové
auditorské zkoušky a postup při neúčasti na zkoušce, vydá
prováděcím právním předpisem ministerstvo po projednání s
Komorou.
§ 11
Vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností
(1) Oprávnění k poskytování auditorských služeb zaniká vyškrtnutím ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností,
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 2, nebo
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v odstavci 4.
(2) Ten,
a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni úmrtí,
b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností, je vyškrtnut ze seznamů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
e) vůči komu byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, je vyškrtnut ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu,
f) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností opatřenou ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu Komoře doručena.
(3) Vyškrtnutí
ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností podle
odstavce 2 zaznamená Komora v příslušném seznamu bez
odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se o důvodech
vyškrtnutí dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho,
jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v
odstavci 2 písm. d) až f); v ostatních případech vyrozumí
Komora písemně o záznamu osoby blízké, jsou-li jí známy.
(4) Ze seznamu vyškrtne Komora také
a) auditorskou společnost, u níž došlo k přeměně podle zvláštního právního předpisu;6) to neplatí v případě změny právní formy auditorské společnosti,
b) auditorskou společnost, která přestala splňovat podmínky stanovené v § 4 odst. 1,
c) auditora, který přestal splňovat podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. e) a f),
d) auditora, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytnutím auditorských služeb,
e) auditora, který byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný
trestný čin, než je uveden v písmenu d), nebo který byl za
trestný čin uvedený v písmenu d) odsouzen k jinému trestu než
nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost
ohrožuje důvěru v řádné poskytování auditorských služeb,.
f) auditorskou společnost nebo auditora, kterým bylo odňato
nebo jim zaniklo oprávnění poskytovat auditorské služby v
cizině, a to ke dni odnětí nebo zániku tohoto oprávnění.
(5) Vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností podle odstavce 4 zaznamená Komora v příslušném seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.
(6) Proti rozhodnutí, které není v právní moci a kterým
Komora rozhodla podle odstavce 4 o vyškrtnutí auditora nebo
auditorské společnosti ze seznamu auditorů nebo ze seznamu
auditorských společností, lze podat opravný prostředek k
soudu.5)
(6) Proti rozhodnutí, kterým Komora rozhodla podle odstavce 4 o vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností, lze podat žalobu k soudu.5a)
(7) O vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 4 písm. a), b), c), nebo e) Komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém auditor nebo auditorská společnost poskytuje auditorské služby.
CELEX: 31989L0048
§ 12
Pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb
(1) Oprávnění k poskytování auditorských služeb se pozastaví,
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavcích 2 a 3, nebo
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v odstavcích 4 a 5.
(2) Auditorovi,
a) jemuž bylo uloženo kárné opatření pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb, je poskytování auditorských služeb pozastaveno dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
b) který byl vzat do vazby, je oprávnění k poskytování auditorských služeb pozastaveno dnem nástupu výkonu tohoto opatření,
c) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je oprávnění k poskytování auditorských služeb pozastaveno dnem nástupu výkonu tohoto trestu,
d) kterému byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu poskytování auditorských služeb, je poskytování auditorských služeb pozastaveno dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen.
(3) Auditorské společnosti, jíž bylo uloženo opatření spočívající v pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb, je toto oprávnění pozastaveno dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto opatření.
(4) Komora pozastaví oprávnění k poskytování auditorských služeb auditorovi nebo auditorské společnosti
a) je-li v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po vyzvání Komory s poučením o následcích nezaplacení; oprávnění k poskytování auditorských služeb Komora pozastaví do doby úhrady příspěvku,
b) na základě písemné žádosti, nejdéle na 1 rok.
(5) Komora může pozastavit auditorovi oprávnění k poskytování auditorských služeb,
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(6) Pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb zaznamená Komora v příslušném seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se o něm dozvěděla nebo co se rozhodnutí o pozastavení auditorské činnosti stalo vykonatelným; o záznamu Komora písemně vyrozumí auditora nebo auditorskou společnost.
(7) Proti rozhodnutí, které není v právní moci a kterým
Komora rozhodla podle odstavce 4 písm. a) a podle odstavce 5 o
pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb, lze
podat opravný prostředek k soudu.5)
(7) Proti rozhodnutí, kterým Komora rozhodla o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb auditorovi nebo auditorské společnosti, lze podat žalobu k soudu.5a)
(8) Po dobu pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb
a) auditor ani auditorská společnost nejsou oprávněni poskytovat auditorské služby
b) je pozastaven výkon funkce auditora v orgánech Komory uvedených v § 30 odst. 1 písm. b) až d) ,
c) auditor nemůže být volen do orgánů Komory uvedených v § 30 odst. 1 písm. b) až d) ,
d) není dotčena povinnost auditora nebo auditorské společnosti uvedená v § 16,
e) není dotčena kárná odpovědnost auditora.
(9) Pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb zaniká
a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb, a v případech podle odstavce 4 dnem, kdy uplynula doba, po kterou bylo oprávnění k poskytování auditorských služeb pozastaveno,
b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb zrušeno.
(10) Dojde-li
u auditora zapsaného do seznamu auditorů podle § 3 odst. 2 k
pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb v
cizině, pozastaví mu Komora v odůvodněném případě
oprávnění k poskytování auditorských služeb podle tohoto
zákona, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o tom
dozvěděla.
(11) O pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb podle odstavce 2 a o zániku tohoto pozastavení Komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém auditor nebo auditorská společnost poskytuje auditorské služby.
CELEX: 31989L0048
HLAVA III
ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ AUDITORSKÝCH SLUŽEB
§ 13
(1) Auditor může poskytovat auditorské služby svým jménem a na svůj účet nebo jako společník nebo zaměstnanec auditorské společnosti jejím jménem a na její účet nebo jako zaměstnanec auditora jeho jménem a na jeho účet; při poskytování auditorských služeb je povinen používat označení ”auditor”.
(2) Auditor, který poskytuje auditorské služby jménem auditorské společnosti, nemůže současně poskytovat auditorské služby svým jménem, jménem jiné auditorské společnosti ani jménem jiného auditora.
§ 13a
Poskytování auditorských služeb státními příslušníky jiných členských států Evropské unie
(1) Auditorské služby může v České republice za podmínek stanovených tímto zákonem též poskytovat státní příslušník členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“)
CELEX: 31989L0048
a) soustavně jako usazený auditor, kterého Komora zapsala do seznamu auditorů a který složil slib do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory, nebo
b) dočasně nebo příležitostně jako hostující auditor, kterého Komora zaregistrovala v seznamu auditorů.
CELEX: 11957E konst
(2) Činnost usazeného auditora nebo hostujícího auditora na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky.
(3) Na hostující auditory se obdobně vztahují též profesní předpisy a auditorské směrnice.
CELEX: 31989L0048 a 11957E konst
(4) Usazený auditor opatřuje dokumenty vydávané v souvislosti s poskytováním auditorských služeb vlastnoručním podpisem a číslem osvědčení o zápisu do seznamu auditorů a hostující auditor opatřuje dokumenty vydávané v souvislosti s poskytováním auditorských služeb vlastnoručním podpisem a číslem osvědčení o registraci v seznamu auditorů.
§ 13b
Posuzování kvalifikačních předpokladů
(1) Pro umožnění přístupu k poskytování auditorských služeb se v České republice v souladu s právem Evropských společenství1) uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o odborné kvalifikaci, jakož i odborná praxe.
CELEX: 31989L0048
(2) Uznávacím orgánem je Komora, která posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů, stanoví obsah rozdílové zkoušky a provádí další úkony nezbytné pro řádné zjištění skutečností rozhodných pro uznání kvalifikačních předpokladů, zápis do seznamu auditorů nebo registraci v seznamu auditorů.
(3) Komora je orgánem, který vydává auditorům doklady pro účely prokázání jejich kvalifikačních předpokladů v ostatních členských státech.
CELEX: 31989L0048
§ 13c
Usazený auditor
(1) Státní příslušník členského státu může požádat o uznání odborné kvalifikace a zápis do seznamu auditorů, pokud
a) získal odbornou kvalifikaci k poskytování auditorských služeb v jiném členském státě, pokud tento stát požaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci, nebo
b) poskytoval po dobu 2 let během bezprostředně předcházejících 10 let auditorské služby v jiném státě, pokud tento stát nepožaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci.
CELEX: 31989L0048
(2) Žádost se podává v českém jazyce a obsahuje jméno a příjmení auditora, rodné číslo a nebylo-li přiděleno, datum narození, adresu místa trvalého pobytu a dále, místo podnikání, včetně všech států, ve kterých poskytuje auditorské služby a dobu jejich poskytování, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení žadatele, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, státní příslušnost, způsob poskytování auditorských služeb a adresu pro doručování na území České republiky.
(3) Žadatel současně s žádostí předkládá
a) průkaz totožnosti žadatele,
b) doklad o odborné kvalifikaci podle odstavce 1 písm. a) nebo doklad o odborné praxi podle odstavce 1 písm. b),
CELEX: 31989L0048
c) doklad o zaplacení poplatku ve výši 3 000 Kč a
d) doklad o pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním auditorských služeb uzavřeném tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
(4) Doklady podle odstavce 3 musí být předloženy v originále, ověřeném opise nebo ověřené kopii.4) U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich překlad do českého jazyka; v případě pochybností je Komora oprávněna požadovat úředně ověřený překlad.
CELEX: 31989L0048
(5) Poplatky podle odstavce 3 písm. c) jsou příjmem Komory.
§ 13d
Rozhodnutí o žádosti
(1) Žadatele, který podal žádost podle § 13c odst. 2, prokázal splnění kvalifikačních předpokladů předložením dokladů podle § 13c odst. 3 a složil rozdílovou auditorskou zkoušku, Komora bezodkladně zapíše do seznamu auditorů a vydá žadateli osvědčení o zápisu.
(2) Pokud má Komora odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladů podle § 13c odst. 3, požádá příslušný orgán členského státu, ve kterém byly doklady vydány, o potvrzení jejich pravosti.
CELEX: 31989L0048
(3) Pokud žadatel řádně nedoloží své kvalifikační předpoklady, a to ani ve stanovené náhradní lhůtě, která nesmí být kratší šedesáti dnů, nebo žadatel nesložil rozdílovou auditorskou zkoušku, Komora rozhodne o odmítnutí zápisu do seznamu auditorů; žadateli sdělí důvody tohoto odmítnutí a poučí jej o právu podat opravný prostředek.
§ 13e
Hostující auditor
(1) Státní příslušník členského státu, který splňuje některý z kvalifikačních předpokladů podle § 13c odst. 1 písm. a) nebo b) a má v úmyslu dočasně nebo příležitostně poskytovat auditorské služby na území České republiky, je povinen oznámit tuto skutečnost Komoře.
CELEX: 11957E konst
(2) Oznámení se podává v českém jazyce a obsahuje
a) jméno a příjmení auditora, rodné číslo a nebylo-li přiděleno, datum narození, adresu trvalého pobytu a dále, místo podnikání, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení oznamovatele, identifikační číslo, bylo-li přiděleno a státní příslušnost,
b) způsob poskytování auditorských služeb,
c) předpokládanou dobu poskytování auditorských služeb na území České republiky a
d) adresu pro doručování na území České republiky.
(3) Oznamovatel současně s oznámením předkládá
a) průkaz totožnosti oznamovatele, případně osoby oprávněné jednat jejím jménem,
b) doklad o odborné kvalifikaci podle § 13c odstavce 1 písm. a) nebo doklad o odborné praxi podle § 13c odstavce 1 písm. b),
CELEX: 31989L0048
c) doklad o tom, že oznamovatel vykonává předmětnou činnost v jiném členském státě v souladu s jeho právními předpisy,
d) doklad o zaplacení poplatku ve výši 3 000 Kč a
e) doklad o pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním auditorských služeb uzavřeném tak, aby výše pojistných částek byla úměrná předpokládané době poskytování auditorských služeb na území České republiky a možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
(4) Doklady podle odstavce 3 musí být předloženy v originále, ověřeném opise nebo ověřené kopii.4) U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich překlad do českého jazyka; v případě pochybností je Komora oprávněna požadovat úředně ověřený překlad.
CELEX: 31989L0048
(5) Poplatky podle odstavce 3 písm. d) jsou příjmem Komory.
§ 13f
Osvědčení o registraci
(1) Oznamovatele, který podal oznámení podle § 13e odst. 2, prokázal splnění kvalifikačních předpokladů předložením dokladů podle § 13e odst. 3, Komora bezodkladně zaregistruje v seznamu auditorů a vydá oznamovateli osvědčení o registraci, ve kterém uvede dobu jeho platnosti.
(2) Pokud má Komora odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladů podle § 13e odst. 3, požádá příslušný orgán členského státu, ve kterém byly doklady vydány, o potvrzení jejich pravosti.
CELEX: 31989L0048 a 11957E konst
(3) Pokud oznamovatel řádně nedoloží své kvalifikační předpoklady, a to ani ve stanovené náhradní lhůtě, která nesmí být kratší šedesáti dnů, Komora rozhodne o odmítnutí registrace v seznamu auditorů; oznamovateli sdělí důvody tohoto odmítnutí a poučí jej o právu podat opravný prostředek.
HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI AUDITORŮ A AUDITORSKÝCH SPOLEČNOSTÍ
§ 14
(1) Auditor je povinen při poskytování auditorských
služeb jednat čestně a svědomitě, dodržovat auditorské
směrnice a profesní předpisy, zejména etický kodex.
Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou.Při provádění auditu je auditor povinen ověřit, zda
a) informace uvedené v účetní závěrce nebo v
konsolidované účetní závěrce podávají věrný a poctivý
obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní
jednotky1) ,
b) výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou
nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou
účetní závěrkou.
Součástí zprávy o auditu je výrok, který vyjadřuje názor, ke kterému auditor dospěl při ověřování podle odstavce 3, včetně jeho odůvodnění, a názor na finanční situaci účetní jednotky; názor vychází i z poznatků získaných při ověření významných účetních případů nebo skutečností, které nastaly v období od sestavení účetní závěrky nebo od sestavení konsolidované účetní závěrky do data zpracování zprávy o auditu.Zprávu o auditu je auditor povinen zpracovat písemně a uvést v ní své jméno, příjmení a číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorů, datum vypracování zprávy o auditu a podpis. Auditorská společnost ve zprávě o auditu uvede obchodní firmu, sídlo, číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorských společností a jména a příjmení auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu o auditu, a čísla jejich osvědčení o zápisu do seznamu auditorů. Zprávu o auditu jsou auditor nebo auditorská společnost povinni projednat se statutárním i s dozorčím orgánem účetní jednotky nebo, jde-li o územní samosprávný celek, se starostou, u měst se zvláštním postavením s primátorem, u kraje s předsedou a dále s finančním výborem příslušného zastupitelstva.O průběhu auditu vede auditor nebo auditorská společnost spis, ve kterém jsou zaznamenány všechny významné skutečnosti zjištěné při této činnosti. Součástí spisu je smlouva o provedení auditu, plán a program auditu, zpráva o auditu, účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva a další doklady dokumentující průběh auditu. Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy. Právo nahlížet do spisu mají pouze osoby oprávněné vykonávat z pověření Komory dohled nad řádným výkonem auditorských služeb, soud a dále orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora.Pro ostatní auditorské služby se ustanovení odstavce 6 použije přiměřeně.
§ 14
Auditor je povinen při poskytování auditorských služeb jednat čestně a svědomitě, dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy, zejména etický kodex.
Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou.
Při provádění auditu je auditor povinen ověřit, zda
účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a je v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) a
výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou účetní závěrkou.
Zpráva auditora musí obsahovat
úvod, ve kterém auditor uvádí
jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo obchodní firmu nebo název, sídlo u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, a
identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena a identifikaci účetního období, za které je sestavena,
b) popis rozsahu provedeného auditu, ve kterém auditor uvádí
v souladu s kterými auditorskými směrnicemi Komory nebo Mezinárodními auditorskými standardy1a) je audit proveden,
jakým způsobem je provedeno ověření úplnosti a průkaznosti informací uvedených v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce a zhodnocení účetních metod, které účetní jednotka použila, a
zhodnocení vypovídací schopnosti účetní závěrky a výroční zprávy nebo konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy,
c) výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje názor, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky; auditor uvádí
výrok bez výhrad, pokud podle auditora účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a pokud všechny významné skutečnosti, včetně případných změn účetních metod, byly odpovídajícím způsobem popsány v příloze účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky,
výrok s výhradou, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu nebo existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě a dochází tak k významnému ovlivnění skutečností posuzovaných podle bodu 1, avšak nejsou dány důvody pro odmítnutí výroku nebo záporný výrok,
odmítnutí výroku, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu tak zásadním způsobem, že auditor není chopen vydat výrok k účetní závěrce, protože není schopen získat informace nezbytné pro posouzení skutečností podle bodu 1, nebo
záporný výrok, pokud podle auditora existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, a to tak zásadního charakteru, že výrok s výhradou by byl, vzhledem k závažnosti zjištění, nepřiměřeně zavádějící ve vztahu ke skutečnostem posuzovaným podle bodu 1,
CELEX: 32003L0051, 31984L0253
popis všech významných skutečností u výroku podle písmene c) bodu 2 až 4, včetně vyčíslení jejich možných dopadů na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky, je-li možné toto vyčíslení provést,
popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky,
výrok o souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.
CELEX: 32003L0051
Zprávu auditora je auditor povinen zpracovat písemně a uvést v ní své jméno, příjmení a číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, datum vypracování a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorských společností a jména a příjmení auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu, čísla jejich osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, jejich podpisy a datum vypracování.
Zprávu auditora projedná auditor nebo auditorská společnost se statutárním orgánem i dozorčím orgánem účetní jednotky; jde-li o obec nebo městskou část hlavního města Prahy se starostou, u statutárních měst a hlavního města Prahy s primátorem, u kraje s hejtmanem, dále s finančním výborem zastupitelstva.
O průběhu auditu vede auditor nebo auditorská společnost spis, který obsahuje
kopie písemností zachycujících všechny významné skutečnosti zjištěné při této činnosti, včetně významných skutečností, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem zpracování zprávy auditora,
smlouvu o provedení auditu, plán a program auditu, zprávu auditora, účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu a další doklady dokumentující průběh auditu. Právo nahlížet do spisu mají pouze osoby oprávněné vykonávat ze zákona nebo z pověření Komory dohled nad řádným výkonem auditorských služeb, soud a dále orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora.
Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy.
Pro ostatní auditorské služby se ustanovení odstavce 6 použije přiměřeně.
§ 15
(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se účetní jednotky, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním auditorských služeb; tato povinnost se vztahuje i na osoby pověřené Komorou výkonem dohledu, zaměstnance, společníky, akcionáře i členy orgánů auditorské společnosti nebo auditora. Dotčené osoby může zprostit mlčenlivosti pouze účetní jednotka. Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštními právními předpisy.7) Povinnost zachovat mlčenlivost trvá i po vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností.
(2) Auditor má právo, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému poskytnutí auditorských služeb. Auditor je oprávněn být přítomen při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si vyžádat provedení inventarizace v oblasti, ve které zjistil nedostatky. Je oprávněn si vyžádat písemné pověření o přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank. Účetní jednotka je povinna požadavkům auditora vyhovět.
(3) Zjistí-li auditor nebo auditorská společnost při poskytování auditorských služeb podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle zvláštních právních předpisů státnímu dozoru nebo bankovnímu dohledu, skutečnosti, které
a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení zvláštních právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,
b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,
c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo
d) mohou vést k odmítnutí výroku, zápornému výroku nebo vyslovení výhrad,
jsou povinni neprodleně písemně
informovat orgán, který je pro tuto účetní jednotku podle
zvláštních právních předpisů orgánem státního dozoru nebo
bankovního dohledu.
(4) Obdobnou povinnost má auditor nebo auditorská společnost, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má podílovou účast větší než 20 % základního kapitálu nebo pokud s ní tvoří podnikatelské seskupení.8)
(5) Zjistí-li auditor nebo auditorská společnost při poskytování auditorských služeb v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestného činu úplatkářství nebo trestného činu proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek.
§ 16
Auditor a auditorská společnost povinně přispívají na činnost Komory; výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví profesní předpis Komory.
§ 17
(1) Auditor a auditorská společnost odpovídají za škodu, která byla způsobena v souvislosti s poskytováním auditorských služeb.
(2) Vznikne-li škoda při poskytování auditorských služeb auditorskou společností, ve vztahu k poškozenému odpovídají auditorská společnost a auditor, který jejím jménem auditorské služby poskytl, solidárně. Obdobně to platí při poskytování auditorských služeb auditorem jménem a na účet jiného auditora.
(3) Auditor a auditorská společnost se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na nich lze požadovat.
(4) Auditor a auditorská společnost musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním auditorských služeb tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
§ 18
(1) Auditor nebo auditorská společnost nesmějí vykonávat podnikatelskou činnost, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Překážkou poskytování auditorských služeb auditorem nebo auditorskou společností nejsou tyto činnosti:
a) správa vlastního majetku,
b) členství v dozorčím orgánu účetní jednotky,
c) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,
d) vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle zvláštního právního předpisu,
e) daňové poradenství podle zvláštního právního předpisu,
f) správce konkurzní podstaty, likvidátor nebo nucený správce podle zvláštních právních předpisů,
g) znalec pro ekonomické obory podle zvláštního právního předpisu.
(3) Auditor nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže
a) je jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu, nebo dozorčího orgánu nebo je-li osobou blízkou osobě, která je ve vztahu k účetní jednotce jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, popřípadě má v této účetní jednotce postavení, jež by mohlo ovlivnit nezávislost auditora,
b) je u této účetní jednotky správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím správcem, likvidátorem, nuceným správcem nebo správcem majetku,
c) vede sám nebo osoba jemu blízká účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání,
d) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let.
(4) Auditorská společnost nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže
a) je jejím společníkem,
b) vede účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání,
c) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let,
d) je ve vztahu k účetní jednotce osobou ovládající podle zvláštního právního předpisu,
e) je u této účetní jednotky správcem konkurzní podstaty nebo likvidátorem.
§ 19
Auditorská společnost je povinna zpřístupnit veřejnosti údaje uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až d).
§ 20
Auditor nebo auditorská společnost, kteří zaměstnávají asistenta auditora, jsou povinni vytvářet takové pracovní podmínky, které asistentovi auditora umožní řádnou přípravu na povolání auditora; asistentovi auditora musí být zejména umožněna účast na odborných školeních, řádná příprava na auditorskou zkoušku, jakož i účast u auditorské zkoušky.
HLAVA V
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST
§ 21
Kárná a jiná opatření
(1) Za závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem, profesním předpisem nebo auditorskou směrnicí může být auditorovi uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokuta do výše 500 000 Kč
d) pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb nejdéle na 1 rok,
e) vyškrtnutí ze seznamu auditorů.
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 může být asistentovi auditora uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokuta do výše 50 000 Kč,
d) vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.
(3) Za závažné
nebo opětovné porušení povinností stanovených tímto zákonem,
profesními předpisy nebo auditorskými směrnicemi může být
auditorské společnosti uloženo některé z těchto opatření:
a) pokuta do výše 1 000 000 Kč
b) pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb nejdéle na 1 rok,
c) vyškrtnutí ze seznamu auditorských společností.
(4) Uložené pokuty jsou příjmem Komory.
§ 22
Vyškrtnutí ze seznamů a nový zápis do seznamů
(1) Kárná komise rozhodne o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo o vyškrtnutí auditorské společnosti ze seznamu auditorských společností, pokud
a) ve stanovené lhůtě neodstranili nedostatky, pro které jim bylo pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 3 písm. b),
b) poskytovali auditorské služby v době pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb podle tohoto zákona,
c) auditor nesplňuje podmínky stanovené v § 3 nebo nesplnil oznamovací povinnost stanovenou v § 6 odst. 2,
d) auditorská společnost nesplňuje podmínky stanovené v § 4 nebo nesplnila oznamovací povinnost stanovenou v § 7 odst. 2.
(2) Auditora nebo auditorskou společnost lze znovu zapsat do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských společností na základě písemné žádosti a po splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však po uplynutí 3 let od dne vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti z příslušného seznamu.
§ 23
Kárné řízení
(1) O uložení kárného a jiného opatření podle § 21 rozhoduje na návrh ministra financí nebo bez návrhu kárná komise Komory.
(2) Řízení lze zahájit nejpozději do 5 let ode dne, kdy důvody pro zahájení řízení vznikly.
(3) Ti, vůči nimž bylo kárné řízení zahájeno, mají právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou jim kladeny za vinu; mají právo se hájit a navrhovat důkazy, které by měly být v kárném řízení provedeny.
(4) Podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných a jiných opatření stanovených v § 21 upravuje kárný řád, který vydává Komora.
(5) Rozhodnutí kárné komise musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
§ 24
Odvolání
(1) Proti rozhodnutí kárné komise může auditor, auditorská společnost, asistent auditora nebo ministr financí, podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.
(2) O odvolání rozhoduje tříčlenná komise ustavená radou Komory ze členů rady. Tato komise v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.
§ 25
Zahlazení kárného a jiného opatření
Na auditora, asistenta auditora nebo na auditorskou společnost se hledí, jako by jim nebylo uloženo kárné nebo jiné opatření,
a) dnem, kdy rozhodnutí o napomenutí nebo veřejném napomenutí bylo vykonáno,
b) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného nebo jiného opatření bylo vykonáno, doba 1 roku, byla-li uložena pokuta nebo pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb,
c) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností doba 3 let, bylo-li uloženo opatření spočívající ve vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností,
d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba 3 let, bylo-li asistentu auditora uloženo opatření spočívající ve vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.
HLAVA VI
ASISTENT AUDITORA
§ 26
Seznam asistentů auditora
(1) Komora zapíše na písemnou žádost do seznamu asistentů auditora toho, kdo doloží, že
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný,
c) získal vysokoškolské vzdělání uvedené v § 3 odst. 1 písm. a),
d) je v pracovním poměru u auditora nebo v auditorské společnosti, jeho pracovní úvazek činí nejméně 35 hodin týdně a pod vedením a dohledem auditora vykonává práce spojené s poskytováním auditorských služeb.
(2) Pro účely stanovené v § 3 odst. 1 písm. d) se doba výkonu práce podle odstavce 1 písm. d) počítá ode dne zápisu do seznamu asistentů auditora; do této doby se nezahrnuje doba výkonu vojenské základní, civilní nebo náhradní služby, doba mateřské dovolené a další mateřské dovolené, pracovní volno bez náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem9) a doba pracovní neschopnosti přesahující 1 měsíc.
(3) Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1, provede Komora do 1 měsíce od doručení písemné žádosti zápis do seznamu asistentů auditora, a to ke dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. d).
(4) Cílem práce asistenta auditora pod vedením a dohledem auditora je získat dostatečné teoretické a praktické znalosti potřebné ke složení auditorské zkoušky a osvojit si zkušenosti potřebné k poskytování auditorských služeb.
(5) Asistent auditora má právo účasti na sněmu Komory bez hlasovacího a volebního práva.
(6) Při výkonu práce je asistent auditora povinen postupovat v souladu s tímto zákonem, profesními předpisy a auditorskými směrnicemi.
(7) Seznam asistentů auditora obsahuje tyto údaje o osobě asistenta auditora:
a) jméno, příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum
narození a bydliště adresu místa trvalého
pobytu asistenta auditora,
b) jméno, obchodní firmu, sídlo, bydliště
adresu místa trvalého pobytu, místo podnikání a
identifikační číslo zaměstnavatele asistenta auditora,
c) datum zápisu do seznamu asistentů auditora, doba, která se nepovažuje za výkon práce podle odstavce 2, datum vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.
(8) Do seznamu asistentů auditora se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností, které je asistent auditora povinen bez zbytečného odkladu oznámit a doložit Komoře.
§ 27
Vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora
Komora vyškrtne asistenta auditora ze seznamu asistentů auditora
a) zjistí-li, že asistent auditora nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až d),
b) na základě písemné žádosti asistenta auditora,
c) jestliže asistent auditora zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
d) ke dni zápisu do seznamu auditorů,
e) byl-li asistent auditora zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, a to ke dni právní moci rozhodnutí soudu.
HLAVA VII
KOMORA A JEJÍ ORGÁNY
§ 28
(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou profesní organizací všech auditorů.
(3) Komora je právnickou osobou.
§ 29
Komora zejména
a) dohlíží na řádné poskytování auditorských služeb,
b) vydává profesní předpisy a auditorské směrnice,
c) vede seznamy auditorů, asistentů auditora a auditorských společností,
d) pečuje o odbornou úroveň auditorů a asistentů auditora,
e) vykonává další činnosti stanovené ve statutu Komory.
§ 30
(1) Orgány Komory jsou:
a) sněm,
b) rada,
c) dozorčí komise,
d) kárná komise.
(2) Do orgánu Komory může být zvolen auditor, který nemá v době konání sněmu pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb. Funkční období člena orgánu nesmí přesáhnout dobu 3 let. Opětovná volba je možná, přičemž člen orgánu může setrvat v jedné a téže funkci nejdéle dvě po sobě jdoucí funkční období. Funkce v orgánech jsou čestné. Při jejich výkonu přísluší auditorovi náhrada věcných výdajů a náhrada za ztrátu času.
§ 31
(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Právo účastnit se sněmu mají všichni auditoři zapsaní v seznamu auditorů. Sněm svolává nejméně jednou ročně rada Komory, a to způsobem a ve lhůtách určených statutem. Rada Komory však svolá sněm kdykoliv, požádá-li o to písemně v průběhu 2 kalendářních měsíců alespoň třetina auditorů nebo požádá-li o to dozorčí komise; rada je povinna svolat v těchto případech sněm nejpozději do 2 měsíců.
(2) Sněm je usnášeníschopný, byl-li řádně svolán a je-li přítomna alespoň třetina všech auditorů. Není-li sněm usnášeníschopný, svolá rada Komory do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň desetina všech auditorů.
(3) Sněmu přísluší
a) volit z auditorů přímou a tajnou volbou na dobu 3 let členy a náhradníky orgánů Komory; členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává,
b) schvalovat statut Komory, etický kodex, kárný řád, volební řád, jednací řád a další profesní předpisy, včetně jejich změn,
c) rozhodovat o výši povinného příspěvku auditorů a auditorských společností na činnost Komory, jakož i o výši poplatku za zápis do seznamu auditorů a do seznamu auditorských společností,
d) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory a schvalovat výsledky hospodaření Komory,
e) usnášet se o dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování o kárných a jiných opatřeních stanovených v § 21.
§ 32
(1) Rada Komory je výkonným orgánem Komory.
(2) Rada má 17 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů rady pod počet stanovený tímto zákonem, je rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3) Radě přísluší
a) rozhodovat o vyškrtnutí se seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností podle § 11 a ze seznamu asistentů auditora podle § 27,
b) rozhodovat o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb podle § 12,
c) volit ze svých členů a odvolávat prezidenta a viceprezidenta Komory,
d) svolávat sněm a připravovat podklady pro jeho jednání,
e) spravovat majetek Komory,
f) ustavit ze svých členů tříčlennou komisi rozhodující o odvolání podle § 24,
g) schvalovat a vydávat auditorské směrnice,
h) odpovědnost za vedení seznamu auditorů, seznamu auditorských společností a seznamu asistentů auditora; ze seznamu auditorů a ze seznamu auditorských společností nejméně jednou ročně zveřejňuje údaje v rozsahu jména a příjmení, čísla osvědčení o zápisu do příslušného seznamu nebo čísla registrace v seznamu auditorů a místa podnikání,
i) odpovědnost za organizaci a provádění auditorských zkoušek, auditorských rozdílových zkoušek a profesního slibu,
j) předkládat ministru financí návrhy na jmenování nebo na odvolání členů zkušebních komisí pro auditorské zkoušky a pro auditorské rozdílové zkoušky,
k) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnosti podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům,
l) odpovědnost za publikační, dokumentační a studijní činnost v rámci profese,
m) poskytovat pravidelné informace o činnosti orgánů Komory.,
n) ustavit ze svých členů tříčlennou komisi, která bude posuzovat kvalifikační předpoklady podle § 8 odst. 6, § 13d a § 13f.
(4) Rada se schází zpravidla jednou za 2 měsíce; svolává ji prezident Komory.
(5) Prezident Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.
§ 33
(1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory.
(2) Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví statut Komory; klesne-li počet členů dozorčí komise pod počet takto stanovený, je dozorčí komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3) Dozorčí komisi přísluší dohlížet na plnění usnesení sněmu a na dodržování tohoto zákona, profesních předpisů a auditorských směrnic auditory, auditorskými společnostmi a asistenty auditora, jakož i orgány Komory.
(4) Dozorčí komise volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedy; předseda dozorčí komise řídí její činnost.
§ 34
(1) Kárná komise je orgán, který vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v řízení o uložení kárného nebo jiného opatření; rozhoduje o způsobu jejich zveřejnění.
(2) Kárná komise volí a odvolává ze svých členů předsedu kárné komise, který řídí její činnost; stanoví-li tak statut Komory, volí a odvolává i místopředsedy kárné komise.
(3) Počet členů kárné komise je stanoven ve statutu Komory.
§ 35
Společná ustanovení o orgánech Komory
Podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů stanoví statut Komory a další profesní předpisy.
HLAVA VIII
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 36
(1) Komora je povinna předložit ministerstvu všechny profesní předpisy do 30 dnů od jejich schválení sněmem.
Má-li ministr financí zato, že profesní předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě 2 měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem; ustanovení § 246 odst. 1 a § 247 až 250k občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.
Má-li ministr financí zato, že některé ustanovení profesního předpisu Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě 2 měsíců od jeho přijetí návrh na jeho zrušení soudem.10)
(3) Ministerstvo vydá vyhláškou, po projednání s Komorou, zkušební řád.
(4) Ministr financí jmenuje členy a předsedy zkušebních komisí podle § 9 odst. 3.
HLAVA IX
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 37
(1) Komora vydává profesní předpisy; za den vyhlášení se považuje den jejich schválení sněmem.
(2) Profesní předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 1, nabývá účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li sněm termín dřívější.
§ 38
(1) Auditorské směrnice stanoví podrobnosti, postupy, metody a techniky pro poskytování auditorských služeb. Při jejich zpracování se vychází z mezinárodních standardů a z tohoto zákona.
(2) Za den vyhlášení se považuje schválení auditorských směrnic radou; termín a způsob jejich publikace stanoví statut Komory.
(3) Auditorské směrnice přijaté a publikované v souladu s tímto zákonem a statutem Komory nabývají účinnosti v termínu stanoveném radou Komory.
§ 39
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 40
Ten,
a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu auditorů, seznamu auditorských společností nebo do seznamu asistentů auditora,
b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do příslušného seznamu,
c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno
vykonat auditorskou nebo auditorskou rozdílovou zkoušku
rozdílovou auditorskou zkoušku,
d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, nebo
e) kdo byl v rozporu s tímto zákonem vyškrtnut z příslušného seznamu nebo mu bylo v rozporu s tímto zákonem pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb,
může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl.
HLAVA X
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
§ 41
(1) Auditoři zapsaní v seznamu auditorů vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají auditory podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu auditorů bez žádosti a vydá jim o tom osvědčení.
(2) Asistenti auditora podle dosavadního právního předpisu se považují za asistenty auditora podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu asistentů auditora bez žádosti. Doba jejich zapsání v seznamu asistentů auditora podle dosavadního právního předpisu se jim započítává v plné výši. Asistenty auditora s úplným středním vzděláním ekonomického směru, kteří do 10 let od účinnosti tohoto zákona nedokončí vysokoškolské vzdělání podle § 3 odst. 1 písm. a), Komora ze seznamu asistentů vyškrtne.
(3) Právnická osoba zapsaná v seznamu auditorů podle dosavadního právního předpisu může poskytovat auditorské služby podle tohoto zákona nejdéle do 31. prosince 2001; během této lhůty Komora auditorskou společnost bezplatně zapíše do seznamu auditorských společností, jestliže prokáže splnění podmínek stanovených v § 4 tohoto zákona, jinak oprávnění poskytovat auditorské služby dnem 1. ledna 2002 zanikne.
(4) Ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 5 se při zápisu do seznamu auditorů nepoužijí u toho, komu Komora vydala oprávnění vykonat odbornou zkoušku podle zákona č. 524/1992 Sb. a kdo složí auditorskou zkoušku nejpozději do 31.12.2003.
§ 42
V řízení o disciplinárním opatření vůči auditorovi nebo asistentu auditora nebo o uložení sankce právnické osobě vykonávající auditorskou činnost zahájených podle dosavadního právního předpisu se postupuje podle tohoto zákona; při stanovení disciplinárního opatření nebo sankce se použije dosavadní právní předpis.
§ 43
Zrušují se :
1. Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
2. Zákon č. 63/1996 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
§ 44
Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti Komory auditorů České republiky, zřízené zákonem č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, na Komoru.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 165/1998 Sb.
§ 45
V zákoně č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se článek V zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 46
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou § 3 odst. 1 písm. e), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
V Praze dne 5.listopadu 2003
Předseda vlády České republiky:
Místopředseda vlády a ministr financí:
Místopředseda vlády a ministr financí:
1) Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy.
Směrnice Rady (EHS) 92/51 ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému uznávání odborného vzdělávání, která doplňuje směrnici 89/48/EHS (92/51/EHS).
Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy.
Směrnice Rady 78/660/EEC, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003.
Směrnice Rady 84/253/EHS o schvalování osob odpovědných za provedení statutárních auditů účetních dokumentů.
1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
3) Například § 60, 60a a 70 trestního zákona.
4) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
5)
§ 250l až 250s občanského soudního řádu.
5a) zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
6) § 69 a násl. obchodního zákoníku.
7) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 66a obchodního zákoníku.
9) § 127 zákoníku práce.
10) § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.