Vláda České republiky schválila usnesením č. 465 ze dne 12.5.2003 návrh věcného záměru zákona o celní správě a uložila ministru financí zpracovat a vládě do 30. září 2003 předložit návrh paragrafového znění zákona o celní správě s tím, že do návrhu budou zapracovány připomínky uvedené ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády a přesně vymezeny kompetence mezi orgány Policie České republiky a orgány Celní pátrací služby.
Organizace, struktura, věcná a územní působnost celních orgánů jsou v současné době upraveny zákonem č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“). Soustavu celních orgánů dle celního zákona tvoří Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Stávající právní úprava organizace, struktury, věcné a územní působnosti celních orgánů prokázala svou funkčnost a je tudíž do dne vstupu České republiky do Evropských společenství plně vyhovující.
Vstupem České republiky do Evropských společenství výrazněji vzroste úloha výkonných celních orgánů, potřeba metodicky zabezpečit bezchybnou aplikaci komunitárních právních předpisů a potřeba zabezpečit důslednější ochranu ekonomických zájmů jak Evropských společenství, tak i zájmů národních. Úkoly, které mají celní orgány po vstupu do Evropských společenství plnit a skutečnost, že celníci jsou již nyní ve služebním poměru vyžadují, aby byla změněna stávající organizační struktura, věcná i územní působnost celních orgánů.
Návrh zákona o celní správě počítá s tím, že ústředním správním úřadem pro oblast daní a cel zůstane, tak jako doposud, Ministerstvo financí. Současně se však z výše uvedených důvodů navrhuje zřídit Generální ředitelství cel jako samostatný správní úřad a deset nových celních úřadů pro výkon státní správy v oblasti celnictví, zrušit celkem 47 celních úřadů a nově stanovit územní působnost stávajícím osmi celním ředitelstvím a stávajícím 44 celním úřadům. Navrhuje se tedy snížení počtu celních úřadů z dosavadních 91 na 54.
Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady jako celní orgány tvoří Celní správu České republiky jako soustavu celních orgánů. Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem, což odpovídá návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který již byl projednán Parlamentem České republiky. Návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů označuje Celní správu České republiky jako bezpečnostní sbor.
Z návrhu zákona o celní správě vyplývá změna postavení Generálního ředitelství cel v souvislosti s plněním nových úkolů po vstupu České republiky do Evropských společenství, neboť Generální ředitelství cel již nebude součástí Ministerstva financí, ale výkonným celním orgánem a správním úřadem pro výkon celnictví s celostátní územní působností. Tomuto novému postavení Generálního ředitelství cel a potřebě plnit nové úkoly odpovídá návrh jeho věcné působnosti. Zajištění efektivního a řádného hospodaření s majetkem České republiky a rozpočtovými prostředky v soustavě celních orgánů vyžaduje, aby Generální ředitelství cel bylo účetní jednotkou ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a v rámci Celní správy České republiky bylo příslušné hospodařit s majetkem státu.
Potřeba důslednější ochrany ekonomických zájmů vyžaduje, aby úkoly v této oblasti činnosti (např. odhalování trestných činů a zjišťování osob podezřelých z jejich spáchání, pátrání po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů) plnilo jak Generální ředitelství cel, tak i celní ředitelství.
Pokud se týká celních orgánů na nižších stupních řízení (celní ředitelství, celní úřady), návrh počítá v souvislosti se vstupem České republiky do Evropských společenství a novými úkoly, které bude nutno zabezpečit, se změnami ve věcné působnosti těchto celních orgánů tak, aby výkon veřejné správy v oblasti celnictví byl co nejefektivnější. Vstup České republiky do Evropských společenství a s tím související změny v úkolech celních orgánů nutně vedou ke snížení počtu celních úřadů a ke změnám v jejich územní působnosti v porovnání s dosavadní právní úpravou. Návrh zákona o celní správě předpokládá snížení celkového počtu celních úřadů z dosavadních 91 na 54 celních úřadů.
Předložený návrh zákona o celní správě je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Organizace, struktura, věcná a územní působnost celních orgánů nejsou upraveny mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Návrh zákona o celní správě se netýká práva Evropských společenství a není s ním v rozporu.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet
V souvislosti se zrušením pravidelných hraničních kontrol, snížením počtu celních úřadů po přijetí České republiky do Evropských společenství a v souvislosti s reformou veřejných financí dojde ke snížení počtu funkčních míst v celní správě o 2 344 funkčních míst. Snížení počtu funkčních míst bude časově rozloženo do období let 2004 a 2005 v závislosti na potřebách transformace celní správy a s přihlédnutím k úsporným opatřením vyplývajícím z návrhu reformy veřejných financí.
Snížení počtu funkčních míst v celní správě ovlivní snížení počtu funkčních míst ve státní správě jen částečně, neboť podle bodu 5 přílohy k usnesení vlády č. 829/2003 ze dne 6. srpna 2003 o zřízení finanční policie, bude k 1.7.2004 převedeno k finanční policii 255 funkčních míst a zaměstnanců, z toho 225 míst ve služebním poměru a 30 míst v pracovním poměru. Podle bodu II/3 usnesení vlády č. 56/2003 ze dne 13. ledna 2003 k postupu plnění usnesení vlády č. 653/2002 ze dne 19. června 2002, o dopadech vstupu České republiky do Evropské unie na celní orgány, v průběhu roku 2004 v souvislosti se změnou hospodaření s objekty hraničních přechodů dojde k převodu cca 140 funkčních míst a zaměstnanců CS (obslužného personálu v těchto objektech) k Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v rámci kapitoly 312 Ministerstva financí.
Při realizaci těchto převodů dojde ve státní správě k faktickému snížení počtu zaměstnanců celní správy o 1 949. Celková úspora na platech zaměstnanců, včetně příslušenství (sociálního a zdravotního pojištění a příspěvku do FKSP) se předpokládá ve výši cca 667 mil. Kč. Současně se předpokládá úspora ostatních věcných (provozních) výdajů, a to ve výši cca 156 mil. Kč. Výchozí základnou pro propočet celkové úspory na státní rozpočet je upravený schválený rozpočet celní správy na rok 2003 na platy včetně příslušenství a ostatní věcné výdaje a limit počtu zaměstnanců. Uvedené částky pak představují vyjádření objemu finančních prostředků za období 12 měsíců, jelikož však období a tempo snižování početních stavů celní správy bude určeno rozhodnutím ministra financí, nelze ztotožňovat uvedený propočet s obdobím jednoho rozpočtového roku.
Předpokládaná celková úspora z faktického snížení početních stavů u celní správy v období 12 měsíců představuje cca 823 mil. Kč. K dalšímu ovlivnění celkové úspory dojde také v návaznosti na schválení rozpočtu celní správy na rok 2004 a střednědobého výhledu na roky 2005 a 2006.
Současně s převodem míst a zaměstnanců bude proveden převod finančních prostředků na platy, včetně příslušenství a ostatní věcné výdaje. Převod míst a jejich obsazení uvolňovanými zaměstnanci tudíž nebude mít vliv na úsporu prostředků státního rozpočtu České republiky. V případě převodu 225 funkčních míst k Ministerstvu vnitra na činnosti finanční policie a jejich případné obsazení uvolněnými zaměstnanci celní správy ve služebním poměru s využitím navržených přechodných ustanovení, ve kterých se navrhuje tzv. služební prostupnost služebního poměru celníků do služebního poměru v jiných bezpečnostních sborech, nebude uvedený počet míst ovlivňovat ani vyplácení sociálních dávek (např. odchodného, příspěvku za službu).
V souvislosti s propouštěním zaměstnanců ze služebního poměru, za předpokladu, že nevznikne jejich další služební poměr u jiného bezpečnostního sboru, bude vyplaceno jednorázové odchodné a pravidelně měsíčně vyplácen příspěvek za službu. Výše jednorázového výdaje na odchodné tak může představovat částku okolo 48 mil. Kč. Výplata příspěvku za službu se předpokládá ve výši cca 142 mil. Kč v ročním vyjádření.
Ukončení pracovního poměru podle ustanovení § 46 odstavce 1 písm. c) zákoníku práce se předpokládá u 212 občanských zaměstnanců, kterým bude nezbytné vyplatit 2 měsíční zákonné odstupné v předpokládané výši cca 9 mil. Kč.
Výdaje spojené s rekvalifikací zaměstnanců celní správy v důsledku změny kompetencí celních orgánů se odhadují ve výši cca 34 mil. Kč.
Snížení 1 949 funkčních míst tak kumulativně představuje jednorázový výdaj ve výši cca 91 mil. Kč (odchodné, rekvalifikace a odstupné) a dále cca 142 mil. Kč na výplatu příspěvku za službu jako pravidelné měsíční sociální dávky vyplácené zaměstnanci propuštěnému ze služebního poměru.
V souvislosti se snížením počtu funkčních míst a zaměstnanců se předpokládá snížení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a snížení nedaňových a kapitálových příjmů v období let 2004 a 2005 v celkové výši cca 188 mil. Kč oproti schválenému upravenému rozpočtu na rok 2003.
Dopad na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a dopad na životní prostředí se nepředpokládá. Sociální dopad představuje ztrátu zaměstnání pro 1 949 zaměstnanců, a to z hlediska zaměstnanosti v těch nejproblémovějších regionech. Registrace propuštěných zaměstnanců celní správy na úřadech práce způsobí zvýšení míry nezaměstnanosti a přímý dopad na státní rozpočet, a to zvýšené výdaje spojené s vyplácením hmotného zabezpečení uchazečů o práci.
K § 1 návrhu
Se vstupem České republiky do Evropských společenství přímo souvisí požadavek na kvalitativně vyšší úroveň činnosti výkonných celních orgánů, a to jak v oblasti metodického řízení, tak i při plnění specifických odborných úkolů a činností, včetně potřeby důslednější ochrany ekonomických zájmů. Nové úkoly, které musí celní orgány zabezpečit a skutečnost, že celníci jsou již nyní ve služebním poměru, vedou k návrhu zřídit Generální ředitelství cel jako správní úřad pro oblast celnictví s celostátní působností, který je podřízen Ministerstvu financí. Navrhuje se zachovat dosavadní počet osmi celních ředitelství s tím, že v příloze č. 1 k návrhu je územní působnost celních ředitelství nově vymezena. Současně se podle přílohy č. 4 k návrhu navrhuje zrušit 47 stávajících celních úřadů a nově zřídit 10 celních úřadů a stanovit jejich územní působnost (
Redukce počtu celních úřadů z dosavadních 91 na 54 celních úřadů souvisí se zrušením pravidelných celních kontrol na státních hranicích, s potřebami výkonu veřejné správy v oblasti celnictví ve městech Brno, Plzeň a Praha a vychází z podrobné analýzy současného pracovního zatížení a předpokládaného pracovního zatížení po vstupu České republiky do Evropských společenství, přičemž byly zohledněny i nové kompetence celních úřadů, geografická poloha, dopravní dostupnost a řada dalších hledisek.
Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady tvoří Celní správu České republiky, která je soustavou celních orgánů a bezpečnostním sborem řízeným generálním ředitelem Generálního ředitelství cel (dále jen „generální ředitel“). Celní správa České republiky je jako bezpečnostní sbor označena v návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který již projednal Parlament České republiky.
Návrh počítá s tím, že generální ředitel bude v celní správě oprávněn činit právní úkony jménem státu ve všech majetkoprávních a pracovněprávních věcech a bude moci písemně pověřit prováděním určitých právních úkonů jiné zaměstnance celní správy. Postavení generálního ředitele odpovídá navrhovaná pravomoc schvalovat Organizační řád celní správy.
Charakter úkolů, které mají podle návrhu celní orgány plnit, svědčí tomu, že tyto úkoly budou plnit jednak celníci ve služebním poměru, dále státní zaměstnanci, jejichž právní poměry budou upraveny zákonem č. 218/2002 Sb. (služební zákon) a dále rovněž zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztahy jsou upraveny zákoníkem práce.
K § 2 návrhu
V navrhovaném ustanovení jsou pro účely zákona o celní správě vymezeny základní pojmy. Oproti stávající právní úpravě obsažené v celním zákoně jsou nově definovány pojmy „celnictví“, „kontrolní činnost“, „asistenční činnost“, „placení peněžitých plnění“, „analýza rizik“ a „obchod uvnitř Společenství“, což úzce souvisí s nově vymezenou věcnou působností celních orgánů obsaženou v návrhu.
K § 3 návrhu
Oproti stávající právní úpravě obsažené v celním zákoně nebude již Generální ředitelství cel součástí Ministerstva financí, ale výkonným celním orgánem a správním úřadem pro výkon celnictví s celostátní působností.
Vzhledem k tomu, že Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem, je nutné, aby se generálním ředitelem a jeho zástupcem stali pouze celníci. Návrh současně musí řešit řídící vztahy včetně ustanovení do funkce a odvolání z funkce.
S ohledem na požadavek zajistit efektivní a řádné hospodaření s majetkem České republiky a rozpočtovými prostředky v celních orgánech s co nejmenšími nároky na personální zdroje a mzdové náklady je navrženo, aby účetní jednotkou (viz zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) bylo v Celní správě České republiky pouze Generální ředitelství cel řízené generálním ředitelem, které by bylo příslušné hospodařit s majetkem státu v rámci celní správy. Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel budou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí.
Důslednější ochrana ekonomických zájmů vyžaduje, aby Generální ředitelství cel bylo v případech celostátního nebo mezinárodního významu pověřeným celním orgánem, který ve věcech vymezených trestním řádem vystupuje v postavení policejního orgánu. Vymezení působnosti mezi celními orgány a Policií České republiky v této oblasti činnosti vychází z příslušných ustanovení trestního řádu.
Navržená věcná působnost Generálního ředitelství cel dále vychází z věcné působnosti obsažené ve stávajícím celním zákoně s tím, že zohledňuje změnu postavení Generálního ředitelství cel, jakož i potřebu plnit v souvislosti se vstupem České republiky do Evropských společenství řadu nových úkolů a je tak na rozdíl od dosavadní právní úpravy rozšířena o
rozhodování, ve kterých věcech v oblasti celnictví se jedná o případy celostátního významu,
podílení se na zpracování návrhů právních předpisů,
metodické řízení celních ředitelství a celních úřadů v taxativně stanovených oblastech činnosti,
zabezpečování sběru a zpracování údajů o obchodu uvnitř Společenství,
plnění funkce centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik,
správu informačních systémů nezbytných pro plnění úkolů,
zajištění vzdělávání v oblasti celnictví pro potřeby celních orgánů,
vytváření podmínek pro zajištění závodní zdravotní preventivní péče pro celníky a občanské zaměstnance v celní správě,
laboratorní zkoumání a analýzu vzorků pro celní a daňové účely.
Věcná působnost Generálního ředitelství cel je stanovena tak, aby tento celní orgán rozhodoval v první instanci pouze nezbytně nutné případy (udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady a doklady o ručení podle mezinárodní smlouvy, rozhodování o individuálním zajištění celního dluhu ručením s použitím záručního dokladu). V případech, kdy dle navržené působnosti Generální ředitelství cel řídí celní úřady přímo nebo kdy může provádět úkony, které dle právních předpisů náleží celním ředitelstvím nebo celním úřadům, se nejedná o případy rozhodování ve správním řízení, které dle navržené věcné působnosti náleží těmto celním orgánům.
Věcná působnost Generálního ředitelství cel při výkonu specializovaných činností s celostátní působností (viz § 3 odst. 6 návrhu) vychází z potřeby zajistit úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci a pomoci v celních otázkách a z dalších mezinárodních smluv týkajících se problematiky omamných a psychotropních látek a nezákonného dovozu, vývozu a tranzitu zboží, z potřeby pátrání po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů a nutnosti zajistit funkci národní koordinační jednotky pro pomoc a spolupráci v celních otázkách s celními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi. Věcná působnost Generálního ředitelství cel je navržena dále s ohledem na nutnost zajistit kriminalisticko-technická zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory pro potřeby celní správy.
Návrh působnosti Generálního ředitelství cel počítá s tím, aby v případech celostátního nebo mezinárodního významu mohlo Generální ředitelství cel řídit celní úřady přímo a aby v těchto případech vykonávalo i specializované činnosti (§ 3 odst. 6 návrhu). O případy celostátního nebo mezinárodního významu se jedná např. tehdy, kdy by mohlo dojít k výraznému ovlivnění ekonomické nebo jiné situace ve státě v negativním smyslu, anebo k neplnění mezinárodních závazků státu, pokud by nedošlo k včasnému vydání řídícího aktu, jehož adresátem je celní úřad. Jde-li o důvodné podezření z porušení celních předpisů je za případy celostátního nebo mezinárodního významu třeba považovat např. ty případy, kdy je do porušení celních předpisů výrazně zapojen mezinárodní prvek s vazbou na zahraničí, anebo se jedná o důvodné podezření z porušení celních předpisů, které má co do rozsahu a způsobu porušení těchto předpisů celostátní význam (z hlediska ekonomického či jiného).
Návrh současně stanoví, že rozhodnutí, které vydalo Generální ředitelství cel ve správním řízení, přezkoumává Ministerstvo financí.
K § 4 návrhu
Stejně tak jako v případě Generálního ředitelství cel je nezbytné, aby ředitelem celního ředitelství a jeho zástupcem se stali pouze celníci. Současně musí návrh řešit řídící vztahy včetně ustanovení do funkce a odvolání z funkce.
V návrhu je zdůrazněno, že celní ředitelství má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel (Generální ředitelství cel je účetní jednotkou).
Ochrana ekonomických zájmů vyžaduje, aby celní ředitelství bylo pověřeným celním orgánem v postavení policejního orgánu pro účely trestního řízení, nejde-li o případy celostátního nebo mezinárodního významu (v případech celostátního nebo mezinárodního významu je pověřeným celním orgánem v postavení policejního orgánu Generální ředitelství cel).
Věcná působnost celních ředitelství je proti stávající právní úpravě a s přihlédnutím k potřebě vyšší efektivnosti při výkonu veřejné správy v oblasti celnictví v návrhu rozšířena o
vydávání stanovisek k osobám, které hodlají provozovat mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetu TIR a rozhodování o vyloučení osob z tohoto systému, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva,
rozhodovací činnost ve věci udělení povolení k nezajišťování celního dluhu v režimu tranzitu,
rozhodovací činnost ve věci udělení povolení na globální zajištění celního dluhu,
koordinaci kontrolních, asistenčních činností a zajišťování peněžitých plnění, jejichž výkon spadá do věcné působnosti podřízených celních úřadů,
správu informačních systémů nezbytných k plnění svých úkolů,
zajištění laboratorního zkoumání a analýzy vzorků zboží pro celní a daňové účely ve své územní působnosti.
Věcná působnost celního ředitelství při výkonu specializovaných činností (viz § 4 odst. 6 návrhu) je stanovena obdobně jako věcná působnost Generálního ředitelství cel v této oblasti s tím rozdílem, že celní ředitelství plní některé úkoly vyplývající z mezinárodních smluv podle pokynů národní koordinační jednotky, úkoly plní pouze v územní působnosti příslušného celního ředitelství a tehdy, nejedná-li se o případy celostátního nebo mezinárodního významu. Celní ředitelství bude v souvislosti s výkonem těchto specializovaných činností rovněž oprávněno držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti.
K § 5 návrhu
Návrh stejně jako v případě Generálního ředitelství cel a celních ředitelství vymezuje řídící vztahy včetně ustanovení do funkce a odvolání z funkce a stanoví, že ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem se mohou stát pouze celníci. V návrhu je zdůrazněno, že celní úřad má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel (Generální ředitelství cel je účetní jednotkou).
Věcná působnost celních úřadů je oproti dosavadní právní úpravě s přihlédnutím k potřebě vyšší efektivnosti při výkonu veřejné správy v oblasti celnictví, jakož i k potřebám plnit nové úkoly rozšířena o
zabezpečení sběru údajů a informací o obchodu uvnitř Společenství,
zabezpečení kontrolní, asistenční činnosti a zajištění placení peněžitých plnění,
správu informačních systémů nezbytných pro plnění úkolů,
výkon finanční kontroly veřejných finančních podpor podle zvláštního právního předpisu.
Nový zákon o spotřebních daních počítá s tím, že do věcné působnosti celního úřadu bude náležet komplexní správa spotřebních daní (nikoliv tedy pouze správa spotřebních daní při dovozu zboží a v oblasti tabákových výrobků, jak tomu je v současné době).
S návrhem zákona o Celní správě České republiky je současně předkládán značně rozsáhlý návrh zákona o změně zákonů, který má vést k dalšímu rozšíření věcné působnosti celních orgánů na základě zvláštních právních předpisů (celních úřadů především), a to v zájmu posílení kontrolní funkce státu a zkvalitnění činnosti v různých odvětvích veřejné správy.
K § 6 návrhu
Smyslem navržených ustanovení je řešit dokončení řízení, která nebyla ukončena zrušenými celními úřady (dokončí nástupnické celní úřady uvedené v příloze č. 4 k návrhu). Dále je nezbytné upravit přechod příslušnosti k hospodaření s majetkem státu, přechod výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v celních orgánech a přechod práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí ve věci služebních poměrů celníků.
S ohledem na transformaci celní správy a zrušení velkého počtu celních úřadů je nutné, aby právní úprava umožnila přeložení celníka v rámci celní správy v důležitém zájmu služby do jiného místa služebního působiště i k výkonu jiné funkce a dále, aby právní úprava umožnila rovněž přeložení celníka s převedením na jinou funkci k jinému bezpečnostnímu sboru, a to do stejného nebo jiného místa služebního působiště.
V neposlední řadě je nutno upravit převzetí spisové agendy zrušených celních úřadů nástupnickými celními úřady.
K § 7 návrhu
Je na místě, aby navržený zákon o celní správě nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Navržená formulace týkající se výkonu exekuční činnosti ze strany celních úřadů vyplývá z potřeby přípravy celních úřadů na tuto činnost.
K příloze č. 1 návrhu
V této příloze je nově stanovena územní působnost celních ředitelství zřízených podle dosavadních právních předpisů v návaznosti na změny ve struktuře celních úřadů a jejich územní působnosti.
K příloze č. 2 návrhu
Nově je vymezena územní působnost celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů, a to s ohledem na zrušení celkem 47 celních úřadů (
K příloze č. 3 návrhu
Zřízení 10 nových celních úřadů s vymezením jejich územní působnosti vyplývá z potřeb zajištění řádného výkonu veřejné správy v oblasti celnictví.
K příloze č. 4 návrhu
Zrušení 47 celních úřadů souvisí se změnou charakteru celní služby po vstupu České republiky do Evropských společenství a vyplývá z analýzy současného a předpokládaného pracovního zatížení po vstupu České republiky do Evropských společenství, jakož i z potřeb zajištění řádného výkonu veřejné správy v oblasti celnictví. Současně jsou stanoveny nástupnické celní úřady.
V Praze dne 5. listopadu 2003
předseda vlády
místopředseda vlády a ministr financí
1) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. …/2004 Sb.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. …/2004 Sb.
2) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 281/2003 Sb.
3) § 9 zákona č. 218/2002 Sb.
4) § 9 odst. 3 zákoníku práce.
5) Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
6) Například zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících kontrolním režimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb.
8) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 29/2000Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 322/2003 Sb.
9) Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991, o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění.
10) § 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
11) § 3 písm. g) a § 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
12) § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
13) Čl. 4/13 a 4/14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
14) Čl. 4/15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
15) Zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/1992 Sb.
16) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb.
17) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 223/2003 Sb.
18) Například vyhláška č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), vyhláška č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A.T.A. pro dovozní celní záznam zboží .
19) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým seprovádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
21) Například § 53 až 70 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., § 48 až 56a
zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.
22) § 33b až 37d zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
23) Například trestní řád.
24) Čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
25) Čl. 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
26) Čl. 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
27) § 95 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
28) Čl. 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
29) Čl. 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
30) Čl. 99 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
31) Čl. 28 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
32) § 305 zákon č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.
33) Například zákon č. 62/2000 Sb., zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb.
34) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 310/2002 Sb.
35) Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36) Například článek 76 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
37) Čl. 226 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
38) § 313 až 316 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.
39) § 102 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 13/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
40) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.
41) Například zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.