Důvodová zpráva k zákonu č. 205/2005 Sb.

V páté části občanského soudního řádu jsou upravena tzv. zvláštní řízení, mezi něž patří i řízení o způsobilosti k právním úkonům, které má chránit osoby, které – povětšině v důsledku psychického onemocnění – nejsou schopny samostatně uplatňovat svá práva. Jde o specifickou úpravu, která umožňuje soudu i bez podání návrhu na zahájení řízení rozhodnout o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům a pověření opatrovníka, aby v rozsahu omezení dotčené osoby za ni stanovené úkony vykonával. Osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nemůže samostatně nakládat se svým majetkem, vstupovat do právních vztahů a rozhodovat o věcech, které se ji bezprostředně dotýkají .

Zákon ve snaze chránit osoby, o jejichž způsobilosti k právním úkonům se jedná, umožňuje dokonce upustit od jejich výslechu, nenařizovat jednání, nedoručovat jim rozhodnutí, nařídit na dobu až tří měsíců vyšetřování ve zdravotnickém zařízení. Kritériem je zdravotní stav vyšetřovaného a možnost jeho nepříznivého ovlivnění probíhajícím řízením. V posouzení zdravotního stavu je pak soud logicky odkázán na soudního znalce. ⁠‌‌‌​​‌​‌‌​​​​​‌​⁠

Cílem návrhu je zvýšit ochranu práv dotčených osob tak, aby se omezila možnost zformalizování řízení, a aby i ony samy mohly, budou-li toho schopny a budou-li mít zájem aktivně do řízení vstupovat, a to ať již samy – zavedením obligatorního výslechu u soudu na žádost vyšetřovaného, zkrácení lhůty, po níž mohou žádat o vrácení způsobilosti ze tří let na jeden rok, nebo prostřednictvím zástupce pro řízení, kterého jim návrh umožňuje si zvolit.. Současně se navrhuje zúžení možnosti soudu nedoručovat těmto osobám rozhodnutí pouze na případy, kdy nejsou schopny podle závěrů znaleckého posudku význam rozhodnutí pochopit, zkrácení maximální doby možného pozorování ve zdravotnickém zařízení, posílení práv osob, držených proti své vůli ve zdravotnickém zařízení a některé terminologické úpravy.

Návrh neklade nároky na státní rozpočet a není v rozporu s ústavním pořádkem ČR ani předpisy EU.

1.

13.

V navrhovaných bodech 11 až 13 se ruší dosavadní legislativní zkratka „nemocný“, která je v dalším textu použita pouze jednou, a zavádí se nová legislativní zkratka „umístěný“, která se vztahuje jak na osoby, které jsou v ústavu vykonávajícím zdravotnickou péči umisťovány jak bez svého souhlasu, tak i na osoby, které byly přijaty do ústavu se svým souhlasem, ale teprve následně byly omezeny ve volném pohybu nebo styku. Navíc je tento pojem běžně užíván již v následujících ustanoveních platné úpravy. Současně se pro oba popsané druhy převzetí zavadí legislativní zkratka „převzetí“, která vymezuje obsah tohoto termínu používaného v následující platné úpravě. Navrhuje se tak sjednotit dosavadní terminologii zákona ve vztahu k oběma postupům podle § 191a.

20.

Obdobná úprava – vypuštění pojmu „vyloučení ze styku s vnějším světem“ a dílčí přeformulování – jako v § 191d odst. 1 je obsažena i v následujícím ustanovení § 191d odst. 2. V souvislosti s tím se navrhuje i vypustit druhou větu v ustanovení § 191d odst. 2.

21.

Podle navrhované úpravy se pojem „opatrovníka“ rozšiřuje na „zástupce nebo opatrovníka pro řízení“. Zástupce a opatrovník pro řízení nemusí být jedna a tatáž osoba. Zástupce si může umístěný zvolit, opatrovník pro řízení je ustanoven soudem a bývá jím dosud (jakkoli je to v principu nevhodné) často ředitel zařízení, v němž je osoba umístěna.

22.

Vypouští se omezení práva žádat o nové vyšetření a propuštění z ústavu, jež se v platné dikci vztahuje jen na osoby způsobilé k právním úkonům. Jde o zřejmou nedůslednost platné úpravy, neboť o vrácení způsobilosti může osoba, která jí byla zbavena, požádat; jeví se tedy jako nelogické, aby nemohla požádat o nové vyšetření a propuštění a aby musela v tomto být zastoupena opatrovníkem, jímž navíc může být právě ředitel zařízení, v němž se umístěný nachází. Doplňuje se dále odkaz na upravená ustanovení § 191d odst. 2 až 4 a upřesňuje se, že soud může rozhodnout nekonat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno, tehdy, jestliže návrh na propuštění zamítne opakovaně při současném splnění podmínky, že nelze očekávat zlepšení stavu nemocného.

Vyznačení navrhovaných změn v textu zákona :

Řízení o způsobilosti k právním úkonům

§ 186

(1) Návrh na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům (zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům) může podat též zdravotnické zařízení, které je v takovém případě účastníkem řízení.

(2) Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen („vyšetřovaný“); není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení.

(3) Návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu tří let jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí, nepřísluší.

§ 187

(1) Tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům jde, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení.

(2) Od výslechu vyšetřovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného. Pokud vyšetřovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.

(3) O zdravotním stavu vyšetřovaného vyslechne soud vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše tří měsíců šesti týdnů vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu.

§ 188

(1) Jsou-li sice podmínky pro omezení způsobilosti k právním úkonům pro nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků (návykových látek) či jedů, ale lze-li očekávat, že se stav vyšetřovaného zlepší, může soud přerušit řízení na dobu, kterou zároveň určí; přitom může rozhodnout, že vyšetřovaný je povinen se podrobit potřebnému léčení.

(2) Před uplynutím určené doby pokračuje soud v řízení jen tehdy, ukáže-li se, že nedochází ke zlepšení.

§ 189

(1) Z důvodů vhodnosti nemusí předseda senátu nařizovat jednání.

(2) Soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, jestliže doručení by na adresáta mohlo pro jeho duševní poruchu působit nepříznivě nebo jestliže podle závěrů znaleckého posudku (§ 187 odst. 3) adresát není s to význam rozhodnutí pochopit. ⁠‌‌‌​​‌​‌‌​​​​​‌​⁠

§ 190

Vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky.

§ 191

(1) Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení., s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona. Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu jejich náhradu proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.

(2) Ten, kdo podá zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, je povinen nahradit újmy, které vyšetřovanému, jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a státu řízením vznikly.

§ 191a

(1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen "nemocný").

(2) Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.

§ 191b

(1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a (dále jen „umístěný“), zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do podle § 191a odst. 1 nebo omezení podle § 191a odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení v ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.

(2) Umístěný je oprávněn nechat se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§ 5) musí být umístěný, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, poučen. Nezvolí-li si umístěný zástupce, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízení. Vyžaduje-li to ochrana zájmů umístěného, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.

(3) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného umístěného a ošetřujícího lékaře, popřípadě další osoby o jejichž vyslechnutí umístěný požádá; tím není dotčeno právo soudu odmítnout provedení výslechu osob, které navrhl umístěný, není-li zřejmé, co může být výslechem zjištěno. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.

(4) Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k převzetí omezení podle § 191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a odst. 1).

§ 191c

(1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže ten podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci, (opatrovníku) opatrovníkovi pro řízení a ústavu.

(2) Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se zákonnými důvody.

(3) Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.

§ 191d

(1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a umístěný omezen nebo vyloučen ze důvody, a umístěný je nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.

(2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného a zjištění, zda další držení umístěného v ústavu je či není nutné, soud ustanoví znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.

(3) Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce (opatrovníka) , jeho zástupce a opatrovníka pro řízení. Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy.

(4) V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu obdobně.

§ 191e

(1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.

(2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.

§ 191f⁠‌‌‌​​‌​‌‌​​​​​‌​⁠

Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce, (opatrovník) Umístěný, jeho zástupce, opatrovník a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. O způsobu projednání platí ustanovení § 191d odst. 2 až 4 obdobně. Zamítne-li soud návrh na propuštění opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.