zákon č. 214/2004 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Vojenská vzdělávací soustava je a musí být úzce spjata s potřebami Armády České republiky. V současné době tyto potřeby pokrývá celkem deset vojenských vysokých a středních škol, které poskytují akreditované i neakreditované vzdělávání. Kromě toho je další vzdělávání vojáků z povolání a ostatních zaměstnanců zabezpečováno i v rezortních vzdělávacích zařízeních. Dosavadní vojenskou vzdělávací soustavu tvoří Vojenská akademie v Brně, Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově, Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, Vojenská střední škola v Brně, Vojenská střední škola ve Vyškově, Vojenská konzervatoř v Roudnici nad Labem, Střední technická škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové, Školicí a výcvikové středisko Ministerstva obrany v Komorním Hrádku, Vojenská akademie ve Vyškově a Odborná škola Vojenské policie ve Vyškově.

Vysokoškolské studium je nyní, jak vyplývá z výše uvedeného výčtu, zabezpečováno třemi vojenskými vysokými školami.

Podle § 101 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), jsou v příloze 2 tohoto zákona ke dni 1. ledna 1999 taxativně uvedeny vojenské vysoké školy, kterými jsou Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově, Vojenská akademie v Brně a Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové.

Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově se člení v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 a § 95 odst. 1 zákona o vysokých školách, na tyto součásti:

a) fakulty:

- Fakulta řízení vojenských systémů,

- Fakulta ekonomiky obrany státu,

b) pracoviště a účelová zařízení - výcvikové a zabezpečovací součásti.

Ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově se připravují:

1. v akreditovaných studijních programech:

- velitelé a specialisté v oborech pozemního vojska, logistického zabezpečení a v dalších vybraných studijních oborech v magisterském nebo bakalářském studijním programu z řad absolventů středních škol bez praxe i z absolventů důstojnických a praporčických škol po praxi,

- důstojníci a odborníci druhů vojsk a služeb v doktorském studijním programu z řad absolventů vysokoškolského studia po praxi,

2. v programech celoživotního vzdělávání:

- důstojníci v kvalifikačních velitelských a štábních praporních kurzech,

- důstojníci a praporčíci v základních, zdokonalovacích, přeškolovacích a dalších kurzech.

Vojenská akademie v Brně se člení v souladu s ustanovením§ 22 odst. 1 a § 95 odst. 1zákona o vysokých školách na tyto součásti:

a) fakulty:

- Fakulta velitelská a štábní,

- Fakulta vojenskotechnická - druhů vojsk,

- Fakulta letectva a protivzdušné obrany,

b) vysokoškolské ústavy:

- Ústav managementu a podpory vzdělávání,

- Ústav strategických studií,

- Ústav jazykové přípravy,

c) pracoviště a účelová zařízení - výcvikové a zabezpečovací součásti.

Ve Vojenské akademii v Brně se připravují:

1. v akreditovaných studijních programech:

- velitelé, specialisté technických, leteckých a logistických odborností všech druhů vojsk a služeb z důstojníků - absolventů vojenských i civilních vysokých škol, v dalším studiu k výkonu funkcí od stupně útvar a výše,

- velitelé, výkonní letci, specialisté technických odborností vojska protivzdušné obrany, letectva, spojovacího vojska v magisterském nebo bakalářském studijním programu z řad absolventů středních škol bez praxe i z absolventů důstojnických a praporčických škol po praxi,

- důstojníci a odborníci druhů vojsk a služeb v doktorském studijním programu z řad absolventů vysokoškolského studia po praxi,

2. v programech celoživotního vzdělávání:

- důstojníci v kvalifikačních velitelských a štábních praporních, brigádních a operačních kurzech,

- důstojníci a praporčíci v základních, zdokonalovacích, přeškolovacích a dalších kurzech.

Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové se člení v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 a § 95 odst. 1zákona o vysokých školách na tyto součásti:

a) vlastní školu (není členěna na fakulty),

b) vysokoškolské ústavy:

- Ústav informací,

- Ústav radiobiologie a imunologie,

c) pracoviště a účelová zařízení - výcvikové a zabezpečovací součásti.

Ve Vojenské lékařské akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové se připravují:

1. v akreditovaných studijních programech:

- specialisté vojenské zdravotnické služby v magisterském studijním programu z řad absolventů středních škol,

- lékaři a farmaceuti důstojníci - absolventi akreditovaných studijních programů specializační přípravy k získání atestace,

- vojenští zdravotničtí manažeři v bakalářském studijním programu z řad absolventů středních škol,

- specialisté - lékaři a farmaceuti v doktorském studijním programu z řad absolventů vysokoškolského studia po praxi,

2. v programech celoživotního vzdělávání:

- příslušníci zdravotnické služby ve specializačních a nadstavbových kurzech,

- uchazeči o vojenské povolání ve středním zdravotnickém personálu pro vojenské nemocnice a posádkové ošetřovny formou základního praporčického kurzu.

Postavení vojenských vysokých škol je rovněž upraveno zákonem o vysokých školách. Podle § 2 odst. 7 zákona o vysokých školách jsou vojenské vysoké školy školami státními; jejich zvláštnosti ve srovnání s veřejnými a soukromými vysokými školami jsou stanoveny v části dvanácté zákona o vysokých školách.

Vojenské vysoké školy uskutečňují akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání a jsou nejvýznamnějším zdrojem personálního doplňování i celoživotního vzdělávání příslušníků ozbrojených sil České republiky. Vojenské vysokoškolské vzdělávání je proto nezbytné zachovat i do budoucnosti.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Od vzniku Armády České republiky byla vojenská vzdělávací soustava několikrát upravována. Nejvýraznější organizační změny ve vojenském školství si vyžádal vznik České republiky a Armády České republiky, protože většina vojenských škol byla v období federativního uspořádání státu dislokována ve Slovenské republice. Z vojenských vysokých škol to byly Vysoká vojenská technická škola v Liptovském Mikuláši, Vysoká vojenská letecká škola v Košicích, Vysoká vojenská pedagogická škola v Bratislavě a Vojenská fakulta při Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Jejich studijní programy po zániku ČSFR převzaly vojenské vysoké školy v České republice, zejména pak Vojenská akademie v Brně.

Armáda České republiky prochází od svého vzniku na základě zákona č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů, nepřetržitou reorganizací. Na základě analýzy požadovaných schopností Armády České republiky pro obranu České republiky a pro plnění spojeneckých úkolů byly stanoveny cíle a principy reformy ozbrojených sil. Demografický vývoj populace, pokles počtu branců schopných vojenské služby i neochota k nástupu vojenské základní služby, jsou limitujícími veličinami pro existenci funkční armády. Společně se vzrůstající potřebou nasazovat armádu v operacích mimo naše území a s požadavkem vysoké úrovně kvalifikace a vycvičenosti se potvrzuje nezbytnost přejít k plně profesionální armádě.

Profesionální armáda s redukovanou organizační strukturou má mít výrazně nižší počet osob při zachování stávajícího rozsahu sil vyčleněných pro NATO. Koncepce, schválená usnesením vlády ze dne 13. listopadu 2002 č. 1140, uváděla v cílovém stavu 34 000 až 36 000 vojáků a ne více než 10 000 občanských zaměstnanců. V návaznosti na reformu veřejných financí probíhá v současnosti dopracování reformy ozbrojených sil s tím, že v cílovém stavu v roce 2008 by počet všech vojáků a občanských zaměstnanců měl být cca 30 000 osob. Z hlediska struktury vojenského personálu se v cílovém stavu podíl důstojníků s vysokoškolským vzděláním předpokládá mezi 15 % až 20 % z celkového počtu vojáků. V přípravě důstojnického sboru se budou rozlišovat dvě základní úrovně: vstupní příprava pro zařazení do důstojnického sboru a další příprava pro kariérní růst. Na obou typech přípravy se bude podílet Univerzita obrany.

Přestože konkrétní počty budou známy až po zpracování upravené Koncepce, jejíž předložení vládě se předpokládá v říjnu tohoto roku, je zcela jednoznačné, že současná struktura vojenských vzdělávacích zařízení je výrazně předimenzována. Proto musí být uskutečněna jejich výrazná redukce, která zvýší rentabilitu vzdělávání vojenských profesionálů a současně potřebu nasměrovat profil absolventa vojenské školy - budoucího vojenského profesionála - k širšímu odbornému zaměření v návaznosti na nově koncipované pojetí systemizovaných míst na Ministerstvu obrany a jejich prostupnost ve vojenských kariérách. S tím je úzce spojeno oddělení vysokoškolského vzdělávání od výcviku důstojníků. Všeobecný vojenský výcvik bude realizován v samostatných aplikačních kurzech.

Po provedené analýze vzdělávacích potřeb budoucí profesionální Armády České republiky je roční potřebná kapacita vysokoškolské vzdělávací instituce odhadována zatím do cca 2 000 osob studujících v prezenční, distanční nebo kombinované formě studia. Univerzita obrany bude organizovat i studium v kurzech celoživotního vzdělávání. Současné kapacitní a personální možnosti posádek Brno, Hradec Králové a Vyškov jsou vyšší. Kromě toho se některé studijní programy překrývají. Proto se navrhuje vytvořit jednu státní, univerzitní vojenskou vysokou školu s názvem Univerzita obrany. Sídlem této vojenské vysoké školy bude Brno.

Změna ve struktuře vojenských vysokých škol musí být v souladu s ustanoveními § 5 a § 95 zákona o vysokých školách realizována zákonem, a to splynutím současných výše uvedených vojenských vysokých škol.

Název vojenské vysoké školy vyjadřuje její zaměření a současně prezentuje její celospolečenský význam při zabezpečování obrany státu.

V souladu s Koncepcí je navrhováno Brno jako sídlo Univerzity obrany. Sídlo Univerzity obrany v Brně se jeví nejvhodnějším řešením zejména vzhledem k tomu, že je zde možnost efektivní spolupráce s ostatními veřejnými vysokými školami (např. v oblasti externích vyučujících, smluvního bezplatného využívání služeb Moravské zemské knihovny, řešení modernizace počítačových sítí ve spolupráci s ostatními brněnskými vysokými školami). V Brně je též nejlepší sociální, informační i kulturní zázemí, dlouholetá tradice vojenského školství, kvalifikovaná pracovní síla, vybudovaná infrastruktura využitelná pro vzdělávání a jsou zde i potřebné výukové, ubytovací a stravovací kapacity.

Vybudovaný areál ve Vyškově bude plně využíván v souladu s výše uvedenou Koncepcí, zejména zde bude dislokováno Ředitelství výcviku a doktrín. Areál bude využíván i Univerzitou obrany, zejména k vojenskému výcviku studentů a rovněž zde bude umístěn Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení. Ve Vyškově budou začleněny do Ředitelství pro výcvik a tvorbu doktrín Ústav jazykové přípravy a Centrum simulačních a trenažérových technologií, které jsou v současné době součástmi Vojenské akademie v Brně.

Zřízení Univerzity obrany se sídlem v Brně se jeví jako nejvhodnější, neboť zabezpečuje potřebnou kvalitu i kvantitu vysokoškolského i kariérového vzdělávání v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě a umožňuje optimální využití areálů Brna a Vyškova z hlediska jejich charakteru a vybavení.

Účelem návrhu zřídit Univerzitu obrany ze stávajících tří vojenských vysokých škol je snaha přizpůsobit vojenské vysoké školství a další vzdělávání budoucím požadavkům ozbrojených sil při zachování a postupném zvyšování kvality vzdělávání, zejména v oblastech obrany a bezpečnosti státu. Současně se předpokládá dosažení maximální efektivity prostředků, které Ministerstvo obrany vyčleňuje pro vojenské vysoké školy. Univerzita obrany bude poskytovat vojákům v činné službě a občanským zaměstnancům Ministerstva obrany nejvyšší akreditované vzdělání i nejvyšší rezortní vzdělání v rámci kvalifikačních požadavků pro výkon systemizovaných míst. V cílovém stavu by mělo být dosaženo zásadního přehodnocení struktury studijních programů a oborů při podstatném snížení jejich počtu. Vzdělávání musí směřovat k širšímu zaměření odborného profilu absolventů a k nižšímu počtu studijních oborů.

Univerzita obrany bude připravovat nejen vojenské profesionály, ale i další odborníky působící ve sféře obrany a bezpečnosti státu, především na Ministerstvu obrany, ale i v jiných rezortech. Rovněž bude připravovat odborníky podle smluvních závazků s ostatními státy.

Univerzita obrany bude realizovat bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy. Kromě toho bude zabezpečovat i programy celoživotního vzdělávání. Na Univerzitě obrany budou studovat zejména vojáci v činné službě, uchazeči o přijetí do důstojnického sboru, civilní personál ozbrojených sil, jakož i další zaměstnanci státní správy. Počítá se i se studiem zahraničních studentů. Kromě toho bude Univerzita obrany rozvíjet vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost zaměřenou na obranné a vojensko-technické záležitosti, zejména v oblastech, ve kterých Česká republika předpokládá své priority v rámci NATO. Cílem je vytvoření dynamické a flexibilní vysokoškolské instituce schopné odpovídat na potřeby Armády České republiky a výzvy kontinuálně se měnícího bezpečnostního prostředí.

3. Nezbytnost navrhované právní úpravy

Nezbytnost přijetí navrhované právní úpravy plyne především z požadavku vytvořit jeden z předpokladů pro přechod na plně profesionální armádu. V neposlední řadě se jedná i o zabezpečení kontinuálního vzdělávání profesionálního personálu ozbrojených sil a efektivitu vojenského vysokého školství.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Návrh zákona o zřízení Univerzity obrany je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona nezapracovává právo Evropských společenství a není s ním v rozporu. Rovněžnení v rozporu se závazky k NATO. Právní úprava v dané oblasti je ponechána národním právním pořádkům.

6. Předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy

Všechny údaje v návrhu zákona vycházejí ze stávajících předpokladů schválené Koncepce. Po jejím dopracování, v souladu s reformou veřejných financí lze předpokládat, že skutečné cílové počty vojáků v činné službě, občanských zaměstnanců a studentů a finančních výdajů na Univerzitu obrany budou ještě nižší.

Jedním z cílů zřízení Univerzity obrany je zvýšením efektivity přípravy vojenských vysokoškolských studentů dospět především ke snížení nákladů na vojenské vysoké školy. Vytvoření Univerzity obrany si nevyžádá zvýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu, naopak dojde k jejich snížení.

Dlouhodobě dochází k nárůstu výdajů na zabezpečení činnosti vojenských vysokých škol. Pro rok 2003 bylo nutno vyčlenit na stávající tři vojenské vysoké školy k zabezpečení plnění jejich úkolů 1 115 mil. Kč.

Osobní výdaje, zvláště mzdy osob pracujících ve vojenském vysokém školství, představují podstatnou část z výše uvedené částky. Je tedy zřejmé, že k redukci nákladů povede zejména snížení počtu zaměstnanců.

Splynutím současných tří vojenských vysokých škol a strukturální změnou studijních programů, které bude Univerzita obrany nabízet k zabezpečení početně menší profesionální armády, dojde k výraznému snížení počtu osob ve vojenském vysokém školství, a to jak v akademické sféře, tak i pracovníků, kteří zajišťují běžný chod školy. Ve stávající podobě mají všechny tři vojenské vysoké školy 2 200 zaměstnanců. Předpokládá se, že Univerzita obrany bude mít cca 500 až 700 zaměstnanců.

V souvislosti s vybudováním profesionální armády dojde i ke změnám v počtech studentů. Z hlediska finančních nákladů jsou nejpodstatnější skupinou studenti prezenčního studia. Oproti současným cca 1 800 studentům se předpokládá přibližně 1 200 studentů v tomto typu studia v rámci Univerzity obrany.

V distančním studiu je na stávajících vojenských vysokých školách připravováno cca 900 vojenských a 700 studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, a 3 200 studujících v různých typech kurzů. Předpokládá se, že tyto kategorie studentů budou studovat i na Univerzitě obrany, ale v nižších počtech. Změny v počtech těchto studentů se ve snížení finančních prostředků výrazným způsobem neprojeví.

Univerzita obrany zabezpečí dokončení studia všem studentům stávajících vojenských vysokých škol ve studijních programech, ke kterým byli přijati. Seznam bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů byl schválen vládou ve výše uvedené Koncepci.

Ke snížení vynakládaných finančních prostředků dojde i v oblasti provozních výdajů. V současnosti jsou vojenské vysoké školy dislokovány v Brně, Hradci Králové a Vyškově. Ve všech posádkách se sníží počet objektů využívaných vojenským vysokým školstvím.

U osobních výdajů se předpokládá snížení ze současných 730 mil. Kč na 320 až 450 mil. Kč, v oblasti provozních výdajů ze 385 mil. Kč na 300 mil. Kč. Snížení provozních výdajů není přímo úměrné snížení počtu osob v oblasti vojenského vysokého školství, což vyplývá z mezinárodně deklarované specializace Armády České republiky v oblasti chemické a biologické ochrany a rozvoje pasivních sledovacích systémů s důrazem na jejich mobilní prvky a z potřeby kvalitněji zabezpečit nově vznikající vojenskou vysokou školu v porovnaní se současným stavem.

Porovnání celkových výdajů na vojenskou vysokoškolskou přípravu ve stávajících vojenských vysokých školách a předpokládaných výdajů Univerzity obrany ukazuje, že při realizaci výše uvedených opatření je možno dosáhnout snížení výdajů státního rozpočtu z předpokládaných výdajů na rok 2003 v částce 1 115 mil. Kč na cca 620 až 750 mil. Kč.