Zhodnocení platného právního stavu
Ochrana spotřebitele je v České republice zejména řešena zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje mimo jiné zákonné vymezení úkolů orgánů veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele. V zákoně jsou taxativně vymezeny orgány, kterým je svěřen dozor nad dodržováním jednotlivých ustanovení zákona, včetně povinnosti a oprávnění uložit pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem. V období do 31. 12. 2002 působily jako orgány dozoru výhradně státní orgány a bylo tedy logické určovat veškerý výnos pokut uložených podle tohoto zákona do státního rozpočtu. Od 1. 1. 2003 jsou orgánem dozoru kromě státních orgánů rovněž obecní živnostenského úřady příslušné podle umístění provozovny dle ustanovení § 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebiteleve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, jsou obecní živnostenské úřady odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, v tomto případě se tedy jedná o výkon státní správy, kterým je obec pověřena podle zákona o ochraně spotřebitele.
Obdobná situace nastala i v oblasti dozoru nad dodržováním zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“). V období do 31. 12. 2002 byly orgány dozoru výhradně státní orgány, po nabytí účinnosti zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z orgánů dozoru, oprávněných uložit pokutu, krajský živnostenský úřad, který je v souladu s ustanovením § 1 písm. b) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, odborem krajského úřadu. Jedná se tedy o situaci, kdy je krajský úřad jako orgán kraje podle zvláštního zákona, v tomto případě podle § 7 písm. d) zákona o regulaci reklamy, pověřen výkonem státní správy.
Hlavní principy navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava vychází z nutnosti odstranit rozpor mezi ustanoveními zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, na straně jedné a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, na straně druhé.
Hlavními principy navrhované právní úpravy jsou:
odstranění rozporu mezi ustanovením § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že příjmem rozpočtu obce jsou mimo jiné příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci obce podle zvláštních předpisů, a ustanovením § 24 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že výnos pokut uložených podle tohoto zákona, tedy i pokut uložených obecními živnostenskými úřady, je příjmem státního rozpočtu,
odstranění rozporu mezi ustanovením § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že příjmem rozpočtu kraje jsou mimo jiné příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle zvláštních předpisů, a ustanovením § 8 odst. 6 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že výnos pokut uložených podle tohoto zákona, tedy i pokut uložených krajskými živnostenskými úřady, je příjmem státního rozpočtu.
Navrhovanou změnou uvedených zákonů se zabezpečí, že výnos z pokut bude příjmem rozpočtu toho orgánu veřejné správy, který nese veškeré náklady na provádění dozorové činnosti i případné další potřebné úkony spojené se správním řízením vedeným na základě zjištěného porušení zákona. Tento aspekt je obzvláště významný v případě výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy, kde jednotlivé orgány dozoru nesou náklady např. na posuzování vlivu a závadnosti reklamy (znalecké posudky, vyjádření odborných sdružení, apod.) v plné výši, přičemž se jedná o nemalé částky plynoucí z jejich rozpočtu.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s právem ES.
Nároky na státní rozpočet
Při stanovení hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy se předpokládá, že nedojde k nárůstu požadavků na prostředky ze státního rozpočtu.
K Čl. I, bodu 1
Navržená právní úprava určuje výnos pokut uložených podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, do státního rozpočtu, pokud pokutu uloží státní orgán (např. Česká obchodní inspekce).
K Čl. I, bodu 2
Navržená právní úprava určuje výnos pokut uložených podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, obecními živnostenskými úřady do rozpočtu příslušné obce.
K Čl. I, bodu 3
Vzhledem k nově vloženému odst. 9 dochází k posunu číslování následujících odstavců.
K Čl. I, bodu 4
V návaznosti na nově navržené určení výnosu pokut uložených podle zákona o ochraně spotřebitele vyvstala nutnost upravit i vybírání a vymáhání uložených pokut. V případech, kdy je pokuta příjmem státního rozpočtu, zůstává právní úprava v této oblasti stejná jako dosud – pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán. V případě, že je pokuta příjmem rozpočtu obce, je dozorový orgán oprávněn ji vybrat i vymáhat, neboť není důvod, aby ji vymáhal územní finanční orgán.
K Čl. II, bodu 1
Navržená právní úprava předpokládá určení výnosu pokut uložených podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, do státního rozpočtu, pokud pokutu uloží státní orgán, nebo do rozpočtu kraje, jestliže je pokuta uložena krajským živnostenským úřadem. Navrhovaná úprava vybírání a vymáhání pokut zohledňuje možné dvojí určení výnosu pokut – pokutu, která je příjmem státního rozpočtu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán, pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá orgán kraje.
K Čl. III
V návaznosti na předpokládané zahrnutí příjmů z pokut uložených podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, do příjmů státního rozpočtu na rok 2003, se navrhuje účinnost od 1. 1. 2004 tak, aby bylo možné s touto variantou počítat při sestavování veřejných rozpočtů pro rok 2004.
634/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. prosince 1992
o ochraně spotřebitele
Změna: 217/1993 Sb.
Změna: 40/1995 Sb.
Změna: 104/1995 Sb.
Změna: 110/1997 Sb.
Změna: 356/1999 Sb.
Změna: 64/2000 Sb.
Změna: 145/2000 Sb.
Změna: 64/2000 Sb. (část), 258/2000 Sb.
Změna: 102/2001 Sb.
Změna: 477/2001 Sb.
Změna: 452/2001 Sb.
Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 24
Pokuty
(1) Za porušení povinností stanovených v § 3, 6, 7a, § 8 odst. 1, 2, 3 a 4, § 8a odst. 1, § 9 až 19 tohoto zákona uloží orgány uvedené v § 23 pokutu až do výše 1 000 000 Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b), § 11 a 12, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.
(3) Za porušení povinností stanovených v § 23a odst. 4 a 5 uloží orgán uvedený v § 23 pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(4) Z vlastního podnětu nebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány uvedené v § 23 prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000 Kč; tuto pokutu uloží rovněž osobám uvedeným v § 27, které prodaly, vyrobily, dovezly nebo dodaly výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní bylo možno požadovat.
(5) Pokutu podle odstavce 1 do výše 5000 Kč lze uložit v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.22)
(6) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce 2.
(7) V případech, kde působí více orgánů uvedených v § 23, ukládá pokutu ten, který zahájil správní řízení jako první. O zahájení řízení o uložení pokuty se tyto orgány vzájemně informují.
(8) Výnos pokut uložených podle odstavců 1 až 4 je příjmem státního rozpočtu České republiky, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24 odst. 9).
(9) Výnos pokut uložených podle odst. 1 obecními živnostenskými úřady11a), je příjmem rozpočtu příslušné obce.
(910) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do tří
let a pokutu podle odstavce 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
(1011) Uložením pokuty není dotčena povinnost k
náhradě škody.
(1112) Pokuta je splatná do 30 dnů od
nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(1213) Pokutu vybírá orgán uvedený v §
23. Je-li pokuta příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán
uvedený v § 23 a vymáhá územní finanční orgán.22a)
Při vymáhání pokuty se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.22b)
------------------------------------------------------------------
22) § 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
22b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
40/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. února 1995
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb.,
o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 258/2000 Sb.
Změna: 231/2001 Sb.
Změna: 256/2001 Sb.
Změna: 138/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Dozor nad dodržováním zákona
§ 8
Orgán dozoru uloží, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,
a) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy, která je v rozporu s tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč podle závažnosti porušení povinnosti, a to i opakovaně,
b) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy za porušení ustanovení o zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání podle § 2 odst. 1 písm. b) pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč,
c) zadavateli, zpracovateli a šiřiteli reklamy, která je klamavá podle § 2 odst. 1 písm. c), pokutu až do výše 10 000 000 Kč podle závažnosti, a to i opakovaně,
d) právnické nebo fyzické osobě, která porušila podmínky pro sponzorování stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
e) fyzické nebo právnické osobě, která nesplnila povinnost podle § 7a odst. 1 až 4, pokutu až do výše 500 000 Kč,
f) jiné osobě, která porušila podmínky stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 100 000 Kč.
(2) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu.
(3) Orgán dozoru může rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vhodným způsobem zveřejnit.
(4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení zákona, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení zákona došlo.
(6) Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 písm. a), b), c) je příjmem státního rozpočtu. Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 písm. d) je příjmem rozpočtu kraje. Pokutu vybírá orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán.34) Při vymáhání pokuty se postupuje podle zvláštního právního předpisu.35)
(7) Orgán dozoru si v pochybnostech vyžádá odborná stanoviska od příslušných orgánů státní správy a profesních sdružení, která působí v oblasti reklamy.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.