Důvodová zpráva k zákon č. 24/2017 Sb.

- záměry vývoje hospodaření základního fondu a vývoj nákladů na léčení cizinců v ČR (tabulková příloha - odkaz)

- tvorba a příjmy základního fondu – informace o výběru pojistného, pokut, penále a přirážek k pojistnému

- čerpání a výdaje základního fondu

- zdravotní politika zdravotní pojišťovny - hlavní úkoly zdravotní politiky

- informace o úhradě regulačních poplatků a započitatelných doplatků za léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely včetně překročení limitu podle ustanovení § 16b zákona č. 48/1997 Sb.

- revizní a kontrolní činnost - priority revizního a kontrolního systému v roce, na který je sestaven zdravotně pojistný plán, a také záměry zefektivnění revizní činnosti

- zdůvodnění plánovaného nárůstu nebo poklesu nákladů u jednotlivých druhů zdravotních služeb (tabulková příloha - odkaz)

b) Fond prevence

- informace o jednotlivých preventivních programech hrazených z fondu prevence

- příjmy a výdaje fondu prevence (tabulková příloha- odkaz)

c) Provozní fond (plán provozních nákladů)

- záměry v oblasti optimalizace provozních nákladů zdravotní pojišťovny

- informace o plnění limitu provozního fondu a jeho čerpání (tabulková příloha- odkaz)

d) Sociální fond

- tabulková příloha – odkaz

e) Fond reprodukce majetku

- informace o stavu investic a majetku zdravotní pojišťovny (tabulková příloha – odkaz)

- investiční záměry zdravotní pojišťovny a jejich zdůvodnění

f) Ostatní zdaňovaná činnost

- v případě, že zdravotní pojišťovna vlastní finanční investice, nebo krátkodobé cenné papíry nebo vlastní akcie své dceřiné společnosti uvede komentář, z nějž bude vyplývat příslušnost jednotlivých druhů aktiv jak k fondům, zdanitelné činnosti, tak k dceřiným společnostem

g) Specifické fondy

- komentář k tvorbě a čerpání specifických fondů, pokud pojišťovna takové fondy vytváří (tabulková příloha – odkaz)

Přehled základních ekonomických ukazatelů zdravotní pojišťovny (tabulková příloha – odkaz)

• vývoj závazků ve lhůtě a po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb

• odhadovaná výše stavu dohadných položek pasivních k 31. 12. roku, pro nějž je sestavován zdravotně pojistný plán, a roku předcházejícího, důvody jejich nárůstu nebo poklesu, v členění na dohadné položky vztahující se ke zdravotním službám hrazeným ze základního fondu zdravotního pojištění a na ostatní

• vývoj stavu pohledávek ve lhůtě a po lhůtě splatnosti za plátci pojistného – předpoklad k 31. 12. roku, pro nějž je sestavován zdravotně pojistný plán, a roku předcházejícího

• vývoj stavu opravných položek k pohledávkám k 31. 12. roku, pro nějž je sestavován zdravotně pojistný plán, a roku předcházejícího

• odhadovanou výši stavu dohadných položek aktivních k 31. 12. roku, pro nějž je sestavován zdravotně pojistný plán, a roku předcházejícího, důvody jejich nárůstu nebo poklesu v členění na dohadné položky vztahující se k pojistnému, penále, případně i zdravotním službám vůči poskytovatelům zdravotních služeb

• odhad pohledávek za poskytované zdravotní služby k 31. 12. roku, pro nějž je sestavován zdravotně pojistný plán, a roku předcházejícího s ohledem na uzavřené smluvní vztahy

ČÁST TŘETÍ:

Výhled:

- základní údaje o pojišťovně: název a kód zdravotní pojišťovny, sídlo zdravotní pojišťovny a její statutární orgán, organizační struktura zdravotní pojišťovny včetně plánovaných změn v následujících třech letech

- informace o struktuře kmene pojištěnců a o jeho předpokládaném vývoji v následujících třech letech

- zajištění dostupnosti zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění a plán rozvoje soustavy smluvních poskytovatelů zdravotních služeb v následujících třech letech

- předpokládané způsoby a výše úhrad zdravotních služeb v jednotlivých segmentech, včetně regulačního omezení objemu poskytnutých zdravotních služeb v následujících třech letech

- záměry vývoje hospodaření základního fondu a vývoj nákladů na léčení cizinců v ČR v následujících třech letech – zdravotní pojišťovna vychází z aktuální predikce vývoje hospodaření ČR a úhradových mechanismů platných pro rok, na nějž se sestavuje zdravotně pojistný plán

- zdravotní politika zdravotní pojišťovny v následujících třech letech

- priority revizního a kontrolního systému a záměry zefektivnění revizní činnosti v následujících třech letech

- záměry v oblasti optimalizace provozních nákladů zdravotní pojišťovny v následujících třech letech

- investiční záměry zdravotní pojišťovny v následujících třech letech a jejich zdůvodnění

K části šesté a sedmé (změna zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a změna zákona o důchodovém pojištění)

Výkon funkce a postavení předsedy a dalších členů Národní rozpočtové rady podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti si vyžaduje k zabezpečení jejich nemocenského a důchodového pojištění novelizaci předpisů hmotněprávní a procesní povahy vydaných v oblasti sociálního pojištění.

K části osmé (změna zákona o platu a dalších náležitostech)

Do zákona se doplňuje úprava platu, náhrady výdajů a naturálního plnění pro členy Národní rozpočtové rady.

K části deváté (změna zákona o vysokých školách)

Do zákona se vkládá explicitní zmínka o střednědobém výhledu a povinnost jeho zveřejnění.

K části desáté (změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)

Do zákona se doplňuje možnost pro Národní rozpočtovou radu vyhlásit určité údaje dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve Sbírce zákonů.

K části jedenácté (změna zákona o rozpočtových pravidlech)

K bodu 1 až 15

Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti obsahuje základní změnu koncepčního přístupu ke stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, které se stávají hlavním fiskálním cílem. Výše celkových výdajů bude odvozována od číselného výdajového pravidla pro stanovení maximálního objemu celkových výdajů sektoru veřejných institucí.

Pravidlo je inspirováno švýcarským numerickým fiskálním pravidlem aplikovaným na úrovni federální vlády, zohledňuje však rysy českého prostředí, aktuální stav veřejných financí a vliv politického cyklu. Pravidlo zároveň respektuje nadnárodní pravidla Evropské unie vyjádřená v souboru právních předpisů známých souhrnně jako Pakt o stabilitě a růstu, a to pro krátkodobé a střednědobé saldo sektoru veřejných institucí a růst jejich výdajů, stejně jako implicitně pro dluhový strop.² Pravidlo rovněž odráží prvky numerického fiskálního pravidla týkajícího se strukturálního salda ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii.

Aby byla zajištěna užší vazba mezi fiskální politikou a nástroji její realizace, kterými jsou rozpočty jednotlivých veřejných institucí, stane se odvození celkových výdajů sektoru veřejných institucí a výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů součástí konvergenčního programu České republiky.

Celkové konsolidované výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů (na období n+1, n+2 a n+3) budou stanoveny v souladu s částkami celkových konsolidovaných výdajů sektoru veřejných institucí. Toto odvození konzistentní s v zákoně definovaným číselným fiskálním pravidlem a konvergenčním programem se stane základním prvkem umožňujícím zakotvení střednědobé dimenze do fiskální a rozpočtové politiky České republiky.

V návaznosti na provedené změny v zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zavedení rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, pravidla pro stanovení celkových výdajů veřejných institucí) je třeba upravit i související ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech. V ustanovení § 8 se nově upravuje provázání přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu s zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti mj. s tím, že částka výdajového rámce může být dodatečně ministerstvem upravena o vlivy, které nemohly být zejména z časového hlediska zohledněny při možnosti navýšení celkových výdajů sektoru veřejných institucí.

V návaznosti na zavedení zásad rozpočtové odpovědnosti se zpřesňují i některá další ustanovení, stejně jako se provádějí legislativně technické úpravy.

V návaznosti na úpravu postavení Národní rozpočtové rady v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a k uspokojení požadavků na její nezávislost se navrhuje, aby byla financována prostřednictvím zvláštní tzv. parlamentní rozpočtové kapitoly.

K bodu 16 (§ 36 odst. 10)

Národní rozpočtová rada na základě ustanovení návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zveřejňuje údaj o výši zadlužení, k zjištění výše zadlužení však potřebuje znát výši státního dluhu vzniklého emisí státních dluhopisů, z jejíhož výnosu je vytvářena rezerva peněžních prostředků při financování státního dluhu. Výše rezervy se vyjadřuje jako procentní podíl na hrubém domácím produktu.

K části dvanácté (změna zákona o rozpočtovém určení daní)

Navrhované ustanovení zákona č. 243/2000 Sb. upřesňuje, jakých daňových příjmů se týká pozastavení převodu. Z pozastavení je vyňata daň z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušný územní samosprávný celek [tj. daň podle § 3 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)], neboť tato daň není odváděna správci daně. Pozastavení podílu na výnosu daní lze provést opakovaně.

Jestliže územní samosprávný celek nesníží svůj dluh v souladu s ustanoveními zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho dluh bude ke konci roku stále převyšovat 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky, Ministerstvo financí v následujícím rozpočtovém roce rozhodne o pozastavení části jeho podílu na výnosu daní, a to ve výši uvedené v rozhodnutí (5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky).

Správce daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí pozastaví odpovídající část podílu na výnosu daní, a to ve výši uvedené v rozhodnutí. Pozastavené peněžní prostředky povede správce daně na depozitním účtu (účet cizích prostředků). Převod podílu na výnosu daní bude možno provádět opakovaně, a to až do snížení dluhu pod zákonem stanovený limit.

Při rozhodování o pozastavení části daňových příjmů bude Ministerstvo financí postupovat podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (viz § 1 správního řádu). Rozhodnutí tedy bude vydáno ve správním řízení a bude možné se proti němu odvolat. Správcem daně oprávněným vykonat rozhodnutí Ministerstva financí bude správce daně, který převádí podíl na výnosu daně (správce daně upravuje zákon č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky). Správce daně žádné řízení nepovede, neboť na základě pravomocného rozhodnutí pouze pozastaví část podílu územního samosprávného celku na výnosu daní, nebo uvolní jeho pozastavený podíl na výnosu daní. Pozastavení podílu územního samosprávného celku na výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů provede správce daně nejpozději do 14 dnů od obdržení rozhodnutí Ministerstva financí. Převod podílu územního samosprávného celku se pozastavuje do doby, než dosáhne částky uvedené v rozhodnutí.

Jestliže dluh územního samosprávného celku, jemuž byl pozastaven převod podílu na výnosu daní, k následujícímu rozvahovému dni, nebude převyšovat 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři kalendářní roky, ministerstvo rozhodne o zrušení pozastavení převodu podílu a správce daně na základě rozhodnutí převede (do 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí ministerstva) uvolněné peněžní prostředky na účet územního samosprávného celku.

Územní samosprávný celek bude moci také požádat o uvolnění pozastaveného podílu na výnosu daní, a to na splacení nebo snížení svého dluhu vzniklého (kdykoliv) do konce roku, v němž dluh územního samosprávného celku poprvé překročil zákonem stanovený limit, a toto překročení stále trvá. Cílem je, aby pozastavený podíl na výnosu daně nebyl uvolňován jen na úhradu dluhu, který vznikl až po překročení zákonem stanovené meze, a nedošlo tak k nefunkčnosti pravidla při výrazném navýšení administrativní zátěže.

Územní samosprávný celek bude povinen účtovat o uvolněném podílu odděleně, aby bylo možno ověřit použití peněžních prostředků. Povinnost účtovat o uvolněném podílu odděleně neznamená povinnost zřídit nový účet. Bude zřízena nová položka ve výkaznictví.

Jestliže územní samosprávný celek nepoužije uvolněný podíl na výnosu daně do 90 dnů od připsání na jeho účet na úhradu v rozhodnutí uvedeného dluhu, Ministerstvo financí rozhodne o pozastavení dalších peněžních prostředků ve výši, která nebyla použita na úhradu dluhu.

V rámci analýzy nápravného mechanismu provedené Ministerstvem financí bylo zkoumáno, zda jeho aplikací nedojde k ohrožení fungování některé z obcí. Bylo zjištěno, že u více než 84 % obcí by činil pozastavený podíl na sdílených daňových příjmech méně než 5 % jejich celkových příjmů. U více než 93 % by to pak bylo méně než 10 %. Téměř 80 % obcí, u nichž by podíl pozastavených daňových příjmů na celkových příjmech přesáhl 10 %, by bylo dle stavu ke konci loňského roku schopno výpadek příjmů financovat prostřednictvím zůstatků na svých účtech. Více než polovina z nich pak po více než jedno rozpočtové období. Z analýzy tak vyplývá, že případné navrhované pozastavení převodu výnosu daní by mělo být pro dotčené obce finančně únosné. Hodnotu 10 % celkových příjmů převyšuje pozastavení 10 % pouze u 33 obcí, z toho se 25 obcí nachází v intervalu 10-20 %, 6 obcí v intervalu 20-30 %, 1 obec v intervalu 30-40 % a 1 obec v intervalu 40-50 %. Průměrná hodnota ukazatele u dotčených obcí činí 3 % celkových příjmů.

K části třinácté (změna zákona o podpoře regionálního rozvoje)

K bodu 1 a 2

V § 16b novém odstavci 2 se regionálním radám regionů soudržnosti zakazuje přijímat některé cizí zdroje financování. Toto omezení je nástrojem regulace zadluženosti regionálních rad regionů soudržnosti, na něž nelze vztáhnout zásadu hospodaření územních samosprávných celků, neboť mají jinou strukturu příjmů než obce a kraje (nemají sdílené daně), a nelze na ně ani uplatnit „regulaci“ zadluženosti formou zadržení daňových příjmů.

K části čtrnácté (změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)

Navržená novela promítá do zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů povinnosti, které vyplývají pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků a regionální rady regionů soudržnosti z návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.. Jejím předmětem je zejména rozšíření povinností týkajících se zveřejňování střednědobého výhledu rozpočtu, rozpočtu, závěrečného účtu, rozpočtového opatření, pravidel rozpočtového provizoria a jejich návrhů. Dále se navrhují některé terminologické změny, které uvádějí zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů do souladu s uvedenými právními předpisy. Současně dochází k doplnění správních deliktů, které souvisejí s novými povinnostmi.

Principy zveřejňování navazují na stávající právní úpravu. Jsou nastaveny tak, aby zajistily informovanost veřejnosti a zbytečně nezatěžovaly kapacitu úředních desek.

Návrhy střednědobého výhledu rozpočtu, rozpočtu a závěrečného účtu územního samosprávného celku jsou zveřejňovány elektronicky na internetových stránkách a současně v užším rozsahu na úřední desce. Jejich zveřejnění musí trvat až do schválení příslušného dokumentu. Zveřejňování na úřední desce zajišťuje, aby občané měli možnost se s návrhem seznámit a mohli k němu uplatnit své připomínky. Na rozdíl od toho schválený střednědobý výhled rozpočtu, rozpočet a závěrečný účet se zveřejňují pouze elektronicky a na úřední desce se pouze oznámí, kde byl dokument zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby.

V případě dobrovolného svazku obcí je úprava obdobná s tím, že návrhy dokumentů se zveřejňují na úředních deskách členských obcí, neboť dobrovolný svazek obcí nemá povinnost zřizovat úřední desku.

U příspěvkových organizací se jejich zřizovatelé liší v názoru na způsob zveřejňování předmětných dokumentů. Většina příspěvkových organizací již má své internetové stránky, a proto řada zřizovatelů upřednostňuje zveřejnění dokumentů na internetových stránkách příspěvkové organizace. Podle názoru jiných je vhodnější zveřejnit tyto dokumenty na stránkách zřizovatele, kde je zveřejňován rozpočet a závěrečný účet zřizovatele, jejichž součástí jsou i finanční vztahy k příspěvkovým organizacím. Proto zákon umožňuje variantně zveřejnění na internetových stránkách příspěvkové organizace nebo na internetových stránkách zřizovatele, nebo jiným v místě obvyklým způsobem. Zveřejňování závěrečného účtu příspěvkové organizace není upraveno. Nahrazuje jej účetní závěrka zveřejňovaná na informačním portálu MONITOR, který umožňuje volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy (http://monitor.statnipokladna.cz/2014/).

Právní úprava je navržena tak, aby stávající a nově vkládaná ustanovení byla v souladu. Proto jsou provedeny některé formulační úpravy stávajících ustanovení. Navrhuje se také zestručnění měněných ustanovení (vypuštění nadbytečných slov), aby po doplnění textu nebyla příliš dlouhá.

Požadavky návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se navrhuje naplnit tak, že ustanovení týkající se zveřejňování rozpočtu nebo návrhu rozpočtu se vztahují i na rozpočtové opatření a na pravidla rozpočtového provizoria, včetně jejich návrhů. V době schvalování návrhu rozpočtu tedy bude tedy trvat elektronické zveřejnění schváleného rozpočtu na předchozí rozpočtový rok (případně rozpočtového provizoria), přijatých rozpočtových opatření a závěrečného účtu za předchozí rozpočtový rok.

K bodu 1

Ustanovení § 2 odst. 1 se uvádí terminologicky do souladu s návrhem ústavního zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti tím, že pojem „rozpočtový výhled“ se nahrazuje pojmem „střednědobý výhled rozpočtu“.

K bodu 2

V § 2 odst. 2 se upřesňuje text.

K bodu 3

Nadpis § 3 se uvádí terminologicky do souladu s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

K bodu 4

Ustanovení § 3 odst. 1 se uvádí terminologicky do souladu s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

K bodu 5

Ustanovení § 3 odst. 2 se uvádí terminologicky do souladu s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Současně se navrhuje upřesnit text vypuštěním slova „zejména“ (pozn.: součástí příjmů a výdajů nejsou dlouhodobé závazky a pohledávky).

K bodu 6

V návaznosti na návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se v § 3 doplňují nové odstavce 3 a 4, které stanoví povinnost územního samosprávného celku zveřejňovat návrh střednědobého výhledu rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu.

K bodu 7

Nadpis § 4 se uvádí do souladu s nadpisem § 3.

K bodu 8

V § 4 odst. 1 se navrhuje upřesnit text, neboť se nejedná o rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí, ale o rozpočet územního samosprávného celku, nebo o rozpočet svazku obcí.

K bodu 9

V § 4 odst. 3 se navrhuje terminologické sladění s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

K bodu 10

Právní úprava je navrhována v souvislosti s právní úpravou obsaženou v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by měla zabránit zadlužování územních samosprávných celků a tím i nárůstu celkové výše dluhu veřejných institucí. Jedná se o výjimku pro schvalování schodkového rozpočtu v případě, kdy dluh veřejných institucí dosáhne nejméně výše 55 % nominálního hrubého domácího produktu a podle zákona pravidlech rozpočtové odpovědnosti jsou přijímána opatření k zabránění jeho dalšího nárůstu.

K bodu 11

Nadpis § 11 se navrhuje upřesnit a terminologicky sladit s textem ustanovení.

K bodu 12

V § 11 odst. 1 dochází k terminologickému sladění a upřesnění textu. Slovo „platného“ (státního rozpočtu) se vypouští, neboť státní rozpočet nemusí být do konce roku schválen a pak je třeba vycházet z jeho návrhu.

K bodu 13

V § 11 odst. 3 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění. Dále se v návaznosti na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vztahuje toto ustanovení i na zveřejňování návrhu rozpočtového opatření. Současně se navrhuje vypustit některá nadbytečné slova.

K bodu 14

V § 11 se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vkládá nový odstavec 4, který upravuje zveřejňování rozpočtu a rozpočtového opatření.

K bodu 15

Nadpis § 11a se uvádí do souladu s novým obsahem a uvádí terminologicky do souladu s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

V § 11a se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vkládají nové odstavce 1 a 2 upravující zveřejňování návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu.

Ustanovení § 11a odst. 3 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění. Dále se v návaznosti na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vztahuje toto ustanovení i na zveřejňování návrhu rozpočtového opatření. Současně se pojem „informační tabule“ nahrazuje pojmem „úřední deska“, neboť regionální rada regionu soudržnosti je podle judikatury (pozdější, než byla příslušná novela zákona) správním orgánem a tudíž má úřední desku. V souvislosti s tím se navrhuje vypustit některá nadbytečné slova.

V § 11a odst. 4 se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti doplňuje zveřejňování rozpočtu a rozpočtového opatření. Současně se pojem „informační tabule“ nahrazuje pojmem „úřední deska“, neboť regionální rada regionu soudržnosti je podle judikatury (pozdější, než byla příslušná novela zákona) správním orgánem a tudíž má úřední desku.

K bodu 16

Při situaci, kdy Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové činnosti pozastaví výkon usnesení, kterým byl schválen rozpočet, je jednoznačně stanoveno, že územní samosprávný celek hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria.

K bodu 17

Právní úprava je navrhována v souvislosti s právní úpravou obsaženou v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by měla zabránit zadlužování územních samosprávných celků a tím i nárůstu celkové výše dluhu veřejných institucí. Jedná se o výjimku pro schvalování schodkového rozpočtu v případě, kdy dluh veřejných institucí dosáhne nejméně výše 55 % nominálního hrubého domácího produktu a podle zákona pravidlech rozpočtové odpovědnosti jsou přijímána opatření k zabránění jeho dalšího nárůstu. Navrhuje se pro případ rozpočtového provizoria stanovit maximální výši výdajů. Současně je však třeba, s ohledem na možnou změnu výše mandatorních výdajů poskytovaných z rozpočtu územního samosprávného celku a rovněž na problematiku předfinancování projektů spolufinancovaných z EU, umožnit překročení takto stanovené maximální výše.

K bodu 18

Ustanovení upravuje postup zveřejňování návrhu pravidel rozpočtového provizoria a schválených pravidel rozpočtového provizoria.

K bodu 19

Ustanovení upravuje postup zveřejňování návrhu rozpočtového opatření a schváleného rozpočtového opatření .

K bodu 20

Ustanovení § 17 odst. 6 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění. Současně se navrhuje vypustit některá nadbytečné slova.

K bodu 21

V § 17 se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti doplňuje odstavec 8, který upravuje zveřejňování závěrečného účtu územního samosprávného celku.

K bodu 22

Nadpis § 17a se uvádí do souladu s novým obsahem paragrafu.

Ustanovení § 17a odst. 1 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění. Také pojem „informační tabule“ se nahrazuje pojmem „úřední deska“, neboť regionální rada regionu soudržnosti je podle judikatury (pozdější, než byla příslušná novela zákona) správním orgánem a tudíž má úřední desku.

V § 17a se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti doplňuje odstavec 2, který upravuje zveřejňování závěrečného účtu územního samosprávného celku.

K bodům 23 až 37

V § 22a se v návaznosti na nově stanovené povinnosti doplňují správní delikty.

K bodu 38

V § 28 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti [ve vazbě na § 2 písm. k) téhož zákona] upravují povinnost příspěvkové organizace sestavovat rozpočet a rozpočtový výhled. Současně se stanoví, že tento dokument schvaluje zřizovatel příspěvkové organizace [podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), nebo § 68 odst. 2 písm. g) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, plní úkoly zřizovatele příspěvkové organizace podle zvláštních předpisů rada obce, kraje nebo hl. m. Prahy]. Obsah rozpočtu střednědobého výhledu rozpočtu příspěvkové organizace a rozpočtu příspěvkové organizace se . stanoví pouze obecně.

K bodům 39 a 40

Změny souvisejí s vložením nových odstavců a souvisejícím přečíslováním odstavců.

K bodu 41

Vkládá se nový § 28a, který v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti upravuje zveřejňování návrhu střednědobého výhledu rozpočtu, střednědobého výhledu rozpočtu, návrhu rozpočtu a rozpočtu příspěvkové organizace.

K bodu 42

V § 39 se v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vkládají nové odstavce 4 a 5, které upravují zveřejňování návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu dobrovolného svazku obcí.

K bodu 43

Ustanovení § 39 odst. 6 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění návrhu rozpočtu svazku obcí. Dále se ustanovení vztahuje i na zveřejňování rozpočtového opatření a rozpočtového provizoria. Současně se navrhuje vypustit některá nadbytečné slova.

K bodu 44

V § 39 se vkládá nový odstavec 7, který v návaznosti na požadavky zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti upravuje zveřejňování rozpočtu, rozpočtového opatření a rozpočtového provizoria svazku obcí.

K bodu 45

Ustanovení § 39 odst. 9 se uvádí terminologicky do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zveřejňování na internetových stránkách) a upřesňuje se doba trvání zveřejnění návrhu závěrečného účtu svazku obcí. Současně se navrhuje vypustit některá nadbytečné slova.

K bodu 46

V § 39 se doplňuje nový odstavec, který v návaznosti na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti upravuje zveřejňování závěrečného účtu svazku obcí.

K čl. XVI (Přechodné ustanovení)

Ukládá se povinnost zveřejnit rozpočet na rok 2016 nebo střednědobý výhled rozpočtu na následující roky schválený přede dnem nabytí účinnosti zákona do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K části patnácté (změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí)

K bodu 1

V § 2 odstavci 2 se v návaznosti na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti doplňuje písmeno i), kterým se rozšiřuje předmět přezkoumání hospodaření územního samosprávného celku o přezkum dodržení zásady rozpočtového hospodaření.

K bodu 2

V § 10 odst. 4 se v návaznosti na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti doplňuje písmeno c), kterým se rozšiřují náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření územního samosprávného celku o výrok, zda byla dodržena zásada rozpočtového hospodaření.

K části šestnácté (změna zákona o zaměstnanosti)

Úprava reaguje na zavedení funkce člena Národní rozpočtové rady, který bude po dobu výkonu funkce zařazen do okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob. Je tedy třeba stanovit, že toto postavení je překážkou zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

K části sedmnácté (změna zákona o veřejných výzkumných institucích)

Do zákona se vkládá explicitní zmínka o střednědobém výhledu a povinnost jeho zveřejnění.

K části osmnácté (změna zákona o nemocenském pojištění)

Výkon funkce a postavení předsedy a dalších členů Národní rozpočtové rady podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti si vyžaduje k zabezpečení jejich nemocenského a důchodového pojištění novelizaci předpisů hmotněprávní a procesní povahy vydaných v oblasti sociálního pojištění.

K části devatenácté (změna zákona o státní službě)

Do ustanovení týkající se překážek přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby se doplňují členové Národní rozpočtové rady. Činnost vykonávaná v Národní rozpočtové radě se nevykonává podle zákona o státní službě.

K části dvacáté

Účinnost změnového zákona je vzhledem k logické souvislosti se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanovena ke stejnému dni, kdy by měl nabýt účinnosti zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tedy k 1. lednu 2016.

V Praze dne 23.února 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

předseda vlády

Ing. Andrej Babiš, v.r.

ministr financí