Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje opatření v oblasti důchodového pojištění, které spočívá v mimořádném zvýšení důchodů od lednové splátky v roce 2020 o jednotnou částku tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn zvýšení základní výměry důchodu a úhrnu zvýšení procentní výměry důchodu a této částky činil u průměrného starobního důchodu 900 Kč, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
Návrh na mimořádné zvýšení procentních výměr důchodu je reakcí na pozorovatelný pokles poměru průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě v několika posledních letech (z hodnoty 42,3 % v roce 2013 na 37,9 % v roce 2018).
Procentní výměra důchodu je součástí každého důchodu, přičemž při souběhu více důchodů má důchodce nárok na více procentních výměr, a proto je, s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci o příslušnou částku pouze jednou, nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude mimořádné zvýšení náležet pouze jednou. Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o příslušnou částku zvýší jen procentní výměry důchodů, jejichž procentní výměra není krácena pro souběh, tj. procentní výměra náležející k důchodu vyplácenému v plné výši (tj. ve výši procentní i základní výměry). Tímto opatřením se přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů přiznaných do konce roku 2019. Relativně se posílí více příjmy poživatelů nízkých důchodů a sníží se poněkud relativní rozdíly mezi důchody osob s různými předdůchodovými příjmy.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.
D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.
E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet
Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení důchodů a tím i výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.
V období střednědobého rozpočtového výhledu, tedy v letech 2020 – 2022, dojde vlivem navrhovaného opatření ke skokovému nárůstu výdajů na důchody. V roce 2020 budou výdaje na důchody o 7 mld. Kč vyšší, než při zachování současného právního stavu. V dalších letech pak bude docházet k pozvolnému dalšímu růstu výdajů na důchody. Výdaje na důchody budou v letech 2021 a 2022 vyšší o 7,3 a 7,8 mld. Kč. Tento růst bude vyvolán vyšší úrovní důchodů, která povede k mírně vyšší valorizaci důchodů. V horizontu střednědobého výhledu budou dodatečné výdaje na důchody představovat přibližně 22 mld. Kč.
Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vytváří navrhované opatření potřebu dodatečné fiskální konsolidace (tj. zvýšení příjmů, snížení výdajů státního či veřejných rozpočtů nebo jejich kombinace) na úrovni do 0,1 % HDP ročně.
Dopad na ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.
F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Sociální dopady
Zvýšení základní výměry důchodu bude mít od ledna 2020 pozitivní dopady na příjemce vyplácených důchodů.
Navržená změna tedy povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů. Relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného opatření oproti současnému právnímu stavu zvýší o přibližně 0,5 p. b. a reálná hodnota důchodu vzroste o dodatečných 1,9 %.
Tabulka 1: Vývoj poměru starobního důchodu k průměrné mzdě (v %)
| 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|
| Současný právní stav | 38,3 | 39,0 | 38,9 |
| Návrh | 38,8 | 39,4 | 39,4 |
zdroj: pramen/zdroj
Tabulka 2: Vývoj reálné hodnoty starobního důchodu (v %, 1997 = 100 %)
| 2020 | 2021 | 2022 | Současný právní stav | Návrh | |
|---|---|---|---|---|---|
| 145,3 | 150,9 | 153,2 | |||
| 147,1 | |||||
| 152,6 | |||||
| 155,1 |
2020 2021 2022 Současný právní stav 145,3 150,9 153,2 Návrh 147,1 152,6 155,1
Dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel
Návrh zákona bude mít na rodiny a specifické skupiny obyvatel pozitivní dopad, pokud bude pobírán některý z důchodů; návrh zákona se týká i zvyšování důchodů invalidních a pozůstalostních.