zákon č. 255/2004 Sb.

K bodu 1: V § 4 odst.7 se navrhuje slovo „úřadu“ nahradit slovem „ředitelství“. Jestliže žádost o přijetí opatření celním úřadem se podává Celnímu ředitelství Hradec Králové, pak je logické, že i po podání žádosti, dokladů, informací a dalších údajů tomuto celnímu ředitelství se následující pracovní den zašlou tyto podklady i písemně.

K bodu 2: V § 14 odstavec 1 písm. a) se za slovo „zničit“ vkládají slova „na své náklady“ a slova „na jeho náklady“ se zrušují, aby bylo zřejmé, že zničení se neuskuteční na náklady celního úřadu, ale majitele nebo držitele padělku nebo nedovolené napodobeniny.

K bodu 3: V § 15 se na konci písmene f) za slovo „zákona“ doplňují slova „nebo nedodržel podmínky pro nakládání se zbožím poskytnutým k humanitárním účelům podle tohoto zákona“. Tím bude stanovena skutková podstata pro uložení sankce podle zákona za nedodržení podmínek uložených osobě, které bylo zboží poskytnuto k humanitárním účelům.

K bodu 4: V § 20 se navrhuje doplnit odstavec 3, podle něhož vlastníkem zabraného zboží se stává stát, stejně jak je tomu např. v ustanovení § 28 odst. 3 zákona.

K bodu 5: V § 27 se navrhuje dosavadní text označit jako odstavec 1 a doplnit odstavec 2, podle něhož vlastníkem propadlého zboží se stává stát, obdobně, jako je tomu v ustanovení § 19 odst. 3 zákona.

K bodu 6: V § 31 odst. 1 písm. a) se navrhuje, aby celní úřad mohl na náklady pachatele přestupku nebo správního deliktu zajistit nejen zničení propadlých nebo zabraných padělků nebo nedovolených napodobenin, ale také ochranných známek, které byly podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona odstraněny z propadnutých nebo zabraných padělků nebo nedovolených napodobenin, jestliže ochranné známky byly umístěny na zboží jiné třídy než zboží, pro které byla ochranná známka zapsána, jakož i zničení odpadu a zbytků po provedení jiných úprav podle odstavce 1 písm. c). Tím bude dosaženo shodného řešení jako v § 14 odst. 6, poslední věta, zákona. Při uplatňování návrhu zákona se nepředpokládá velká využitelnost tohoto ustanovení, ale nelze ji zcela vyloučit.

K bodu 7: V § 31 odst. 1 písm. b) se za slovo „zapsána“ vkládají slova „, aby s ním bylo možno nakládat jiným způsobem, než jeho prodejem“. Touto úpravou má být dosaženo shody s navrhovaným ustanovením § 31 odst. 3 až 7 návrhu zákona a dané zboží bezúplatně převést právnickým osobám k humanitárním účelům.

K bodu 8: V § 31 odst. 1 písm. c) se za slova „nedovolených napodobeninách, vkládají slova „jen pokud se tím nezmění povaha výrobků,“ a slova „aby je bylo možno prodat, aniž by tím byla narušena práva oprávněné osob y“ se nahrazují slovy „a to tak, aby s nimi bylo možno se souhlasem oprávněné osoby nakládat jiným způsobem než jejich prodejem“

K bodu 9: V § 31 odst. 2 zní: „(2) Není-li pachatel přestupku nebo správního deliktu znám nebo nepodařilo-li se ho postihnout, uloží celní úřad na návrh oprávněné osoby nebo z vlastního podnětu oprávněné osobě, aby na vlastní náklady pod celním dohledem zničila padělky nebo nedovolené napodobeniny, u nichž bylo v řízení o přestupku nebo správním deliktu podle tohoto zákona vysloveno zabrání, nestanoví-li tento zákon jinak.“. Touto úpravou se vysvětluje vztah mezi navrhovanými změnami ustanovení § 31 odst. 1 a ustanoveními v § 31 odst. 5 písm. b) návrhu zákona při určování, kdo uhradí náklady spojené s odstraněním ochranných známek podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona, jinými úpravami podle § 31 odst. 1 písm. c) a které náklady bude poté hradit právnická osoba, které bylo takové zboží bezúplatně převedeno (§ 31 odst. 5 písm. b) návrhu zákona).

K bodu 10: V § 31 se navrhuje doplnit odstavce 3 až 7, včetně poznámek pod čarou 25a, 25b, 25c, 25d, 25e) a 25f), které umožní bezúplatně převést k humanitárním účelům padělky nebo nedovolené napodobeniny, které byly prohlášeny celním úřadem za propadnuté nebo zabrané, vymezuje pojem „humanitární účely“ a pořadí poskytování; v odst. 4 jsou vymezeny přejímající organizace a podmínky, které musejí splňovat, aby jim bylo možno poskytovat předmětné výrobky k humanitárním účelům, v odst. 5 jsou navrhovány povinnosti přejímající organizace, to je přijetí opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku, odstranění neoprávněně umístěných ochranných známek podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona), provedení jiných úprav způsobem uvedeným v § 31 odst. 1 písm. c) zákona) pod celním dohledem, označení daných výrobků nápisem „humanita“ neodstranitelnou barvou takovým způsobem, aby nápis nebyl přímo patrný a tím nebyla snižována důstojnost osob, které tyto výrobky používají, používání výrobků jen na území České republiky a jejich evidence, jakož i uchovávání a archivování dokladů o příjmu a způsobu, jak s nimi bylo naloženo po dobu 3 let podle právních předpisů upravujících evidenci a archivaci. Podle odstavce 6 uzavře celní úřad s přejímající organizací písemnou smlouvu, která kromě obvyklých podstatných náležitosti bude vždy obsahovat druh a množství poskytnutých výrobků a ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku. V odstavci 7 se navrhuje dát celnímu úřadu oprávnění kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nímž se přejímající organizace zavázala.

Tím bude dosaženo, že se zničením nežádoucích ochranných známek, ani s nezbytnými úpravami padělků a nedovolených napodobenin se souhlasem oprávněné osoby, nebudou spojeny výdaje ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že předmětné zboží je pod celním dohledem, bude celní úřad povinen kontrolovat, zda byly odstraněny ochranné známky a byly splněny podmínky k provedení jiných uprav. Předpokládá se, že celní úřad vymezí, které z předmětného zboží je vhodné k jiným úpravám a jaké jiné konkrétní úpravy je třeba provést, aby bylo dosaženo udělení souhlasu oprávněné osoby, a k jakým účelům může nezisková společnost takové zboží použít, aby byla chráněna práva oprávněných osob v souladu s mezinárodními závazky (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, vyhlášená pod č. 191/1995 Sb.).

Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přísluší celnímu orgánu příslušnost hospodařit s majetkem, který v souvislosti s porušením celně právních předpisů anebo na základě těchto předpisů připadl státu. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů: „Bezúplatně lze věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.“

Podle ustanovení § 245b odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“, jehož úplné znění je vyhlášeno pod č. 481/2002 Sb.) zahraniční zboží, které bylo přenecháno ve prospěch státu, nebo které propadlo ve prospěch státu nebo bylo zabráno, je považováno za propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu. V ustanovení § 245b odst. 3 celního zákona se stanoví, že je-li se zbožím uvedeným v odstavci 1 naloženo jinak, než že je prodáno (v daném případě bezúplatně převedeno neziskové společnosti), provede celní úřad bezodkladně všechny formality potřebné pro to, aby mohlo být zboží přiděleno některé z celně schválených určení uvedených v § 2 písm. l) bodech 1 až 4. V daném případě k naplnění ustanovení navrhovaného zákona celní úřad provede všechny formality k propuštění daného zboží (upravených padělků a nedovolených napodobenin) do volného oběhu s přiznáním osvobození od dovozního cla, pokud budou splněny podmínky stanovené právním předpisem (a tím i od daně z přidané hodnoty) s použitím ustanovení § 68 až 79 vyhlášky č. 247/2002Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volný oběh od dovozního cla (Zboží určené charitativním a dobročinným organizacím - § 68 až 72, Zboží dovážené ve prospěch zdravotně postižených osob - § 73 až 75, a Zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof - § 76 až 79). Propuštění daného zboží s přiznáním osvobození od dovozního cla je však podmíněno tím, že bez zaplacení cla (a daně z přidané hodnoty) nesmí být dané zboží ve lhůtě celním úřadem stanovené půjčeno nebo vypůjčeno, pronajato, nebo zcizeno za úplatu nebo bezúplatně). Budou-li tyto podmínky porušeny nebo nebude-li celní úřad moci propustit předmětné výrobky do volného oběhu s přiznáním osvobození od dovozního cla při bezúplatném převodu, bude clo a daň z přidané hodnoty vyměřena přejímající právnické osobě. Tímto způsobem je zajištěno, že v případě porušení těchto podmínek bude právnická osoba povinna uhradit vzniklý celní dluh a podle míry zavinění jí bude uložena sankce.

Přijetím navrhovaného zákona nevzniknou žádné výdaje ze státního rozpočtu. V případě bezúplatného převedení předmětného zboží k humanitárním účelům, může dojít k nepodstatně nižším příjmům do státního rozpočtu.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh zákona byl konsultován s Výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Návrh zákona upravuje oblast, která spadá do působnosti Evropských společenství, a je národním předpisem k provedení článku 8 nařízení Rady (ES) č. 3295/94, ve znění nařízení Rady (ES) č. 241/1999, a není s ním v rozporu. Předmět návrhu není v současné době právem Evropských Společenství upraven. V dané věci byl přesto učiněn dotaz při jednání Podvýboru pro vnitřní trh, konaném v Bruselu ve dnech 2. a 3. dubna 2003. Z jednání vyplynulo, že má být učiněn písemný dotaz, který Generální ředitelství pro rozšíření postoupí k vyjádření příslušnému generálnímu ředitelství. Písemný dotaz byl učiněn dopisem ze dne 10. dubna 2003 pod č.j. 11861/03-11. Návrh zákona je převážně slučitelný s právem Evropských společenství.

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. února 2004.

V Praze dne 9. července 2003

Předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

Ministr financí

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

Zákon č. 191/1999 Sb.,

o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 121/2000 Sb. a zákonem č. 260/2002 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

Zákon

o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu

zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU, VÝVOZU

A ZPĚTNÉHO VÝVOZU ZBOŽÍ

PORUŠUJÍCÍHO NĚKTERÁ PRÁVA

DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

(1) Tento zákon stanoví podmínky, za nichž celní úřad přijímá opatření, má-li důvodné podezření, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu u zboží, které je

a) navrženo do volného oběhu,¹⁾ do režimu vývozu²⁾nebo je podána žádost o jeho zpětný vývoz,³⁾

b) odhaleno při provádění celního dohledu a celní kontroly, propuštěno do některého z režimů s podmíněným osvobozením od cla⁴⁾ nebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.⁵⁾

(2) Zákon rovněž stanoví oprávnění celních úřadů v nesporných případech v řízení o přestupku nebo správním deliktu podle tohoto zákona, uznat zboží za padělek nebo nedovolenou napodobeninu, nařídit zničení nebo jiné znehodnocení zboží, které bylo celním úřadem nebo soudem uznáno za padělek nebo nedovolenou napodobeninu, a projednávat přestupky a správní delikty při porušení tohoto zákona.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) padělkem

1. zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky nebo ochranné známky všeobecně známé umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou zapsanou pro zboží, které tím poškozuje práva majitele ochranné známky,⁶⁾ a veškeré věci nesoucí stejné nebo obdobné označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jestliže byly celnímu úřadu předloženy samostatně bez příslušného zboží nebo jestliže je celní úřad samostatně bez příslušného zboží odhalil,

2. obal, na němž je umístěno označení uvedené v bodu 1, a to i tehdy, jestliže byl celnímu úřadu předložen samostatně bez příslušného zboží nebo jestliže ho celní úřad samostatně bez příslušného zboží odhalil,

3. forma nebo raznice speciálně určená nebo upravená k výrobě ochranné známky padělané nebo zboží, které je touto známkou označeno, nebo její počítačový model,

4. zboží porušující práva majitele nebo spolumajitele patentu nebo práva majitele autorského osvědčení, ⁷⁾

b) nedovolenou napodobeninou zboží, včetně jeho obalu, přímo nebo nepřímo vyrobené bez souhlasu majitele nebo spolumajitele patentu, majitele autorského osvědčení, majitele autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitele práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo bez souhlasu osoby oprávněné k výrobě tohoto zboží, které je kopií nebo v němž je kopie zahrnuta, jestliže pořízení kopie porušuje tato práva podle zvláštního právního předpisu,⁸⁾ dále i forma nebo raznice zvlášť určená nebo upravená k výrobě nedovolené napodobeniny, jestliže použití takové formy nebo raznice poškozuje nebo by mohlo poškodit práva majitele podle zvláštního právního předpisu,

3. oprávněnou osobou majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru, zástupce oprávněné osoby⁹⁾ nebo jiná oprávněná osoba,

4. nesporným případem případ, kdy oprávněná osoba na písemnou výzvu předloží ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 3 celnímu úřadu písemné vyjádření, z něhož jednoznačně vyplývá, že zajištěné zboží jsou padělky nebo nedovolené napodobeniny a údaje ve vyjádření obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé.

§ 3

Tento zákon se nevztahuje na zboží, které

a) je označeno ochrannou známkou se souhlasem majitele této ochranné známky, je chráněno patentem, autorským právem nebo právem příbuzným autorskému právu nebo právem vztahujícím se k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru, je vyrobeno se souhlasem majitele tohoto práva, ale bez souhlasu majitele tohoto práva je navrženo nebo propuštěno do některého z celních režimů uvedených v § 1 odst. 1 nebo je podána žádost o jeho zpětný vývoz, anebo je umísťováno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu,

b) je vyrobeno nebo označeno ochrannou známkou za jiných podmínek, než které jsou dohodnuty s majitelem příslušného práva,

c) nemá obchodní charakter, je dováženo cestujícím a je osvobozeno od dovozního cla.¹⁰⁾

HLAVA II

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O PŘIJETÍ OPATŘENÍ

CELNÍHO ÚŘADU

§ 4

Podání žádosti

(1) Oprávněná osoba může písemně požádat, aby celní úřad, v jehož územním obvodu je zboží v některé ze situací uvedených v § 1 odst. 1, přijal opatření, která zabrání porušování jejího práva.

(2) Žádost se podává Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen „celní ředitelství“).

(3) Žádost obsahuje

a) přesný popis zboží umožňující jeho identifikaci,

b) lhůtu, ve které má být opatření celního úřadu (dále jen ”opatření”) prováděno,

c) označení celního úřadu, který má přijmout opatření.

(4) K žádosti musí být přiložen doklad prokazující, že žadatel je oprávněnou osobou podle § 2 písm. c). Za takový doklad se považuje

a) doklad o zápisu práva do příslušného rejstříku vydaný u práv podléhajících tomuto zápisu orgánem stanoveným zvláštním právním předpisem¹²⁾

b) doklad prokazující, že se jedná o majitele příslušného práva duševního vlastnictví, vážícího se k příslušnému zboží,

c) doklad opravňující užívat práva uvedená v § 2 písm. a) a b),

d) doklad opravňující k podání žádosti, případně doklad uvedený v písmenech a) a b), předkládá-li žádost zástupce oprávněné osoby nebo jiná oprávněná osoba.

(5) Kromě údajů a dokladů uvedených v odstavcích 3 a 4 je oprávněná osoba povinna poskytnout celnímu ředitelství další informace potřebné k  posouzení žádosti, má-li je k dispozici. Dalšími informacemi jsou zejména údaje o zvláštních vlastnostech chráněného zboží, doklady o celní hodnotě nebo ceně zboží, doklady o obalu, doklady umožňující rozeznat padělek nebo nedovolenou napodobeninu od zboží, které je chráněno.

(6) Vztahuje-li se žádost na nedovolenou napodobeninu, musí oprávněná osoba kromě údajů uvedených v odstavci 3 uvést následující údaje, má-li je k  dispozici, a to

a) místo, kde se zboží nalézá, nebo místo předpokládaného určení,

b) údaje o totožnosti zásilky nebo jednotlivých balení,

c) datum předpokládaného příchodu nebo odeslání zboží,

d) dopravní prostředek použitý k přepravě zásilky,

e) údaje o dovozci, vývozci nebo držiteli zboží.

(7) Žádost, doklady, informace a další údaje mohou být podány elektronicky, jsou-li nejpozději následující pracovní den zaslány celnímu (úřadu) ředitelství též písemně.

(8) Žádost se podává v českém jazyce. Je-li žádost podána v jiném jazyce než českém, musí být k žádosti současně přiložen její úřední překlad do českého jazyka. To platí i pro doklady, informace a další údaje uvedené v odstavcích 4 až 7.

§ 5

(1) Splňuje-li žádost podmínky uvedené v § 4, vyzve celní ředitelství oprávněnou osobu, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy složila přiměřenou jistotu (dále jen ”jistota”) uvedenou v § 6 a uhradila paušální částku uvedenou v § 7. Nevyhoví-li celní ředitelství žádosti, sdělí žadateli tuto skutečnost písemně s uvedením důvodů.

(2) Po splnění podmínek uvedených v odstavci 1 celní ředitelství sdělí ve lhůtě 15 dnů celnímu úřadu označenému v žádosti, že má přijmout opatření, včetně lhůty, po kterou má být opatření přijato, a tyto skutečnosti současně sdělí oprávněné osobě.

(3) Nesouhlasí-li oprávněná osoba s vyřízením žádosti, požádá ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení zamítavého sdělení nebo výzvy podle odstavce 1 o posouzení správnosti postupu celního ředitelství Ministerstvo financí (dále jen ”ministerstvo”). Ministerstvo posoudí správnost postupu celního ředitelství a výsledek svého posouzení sdělí oprávněné osobě ve lhůtě jednoho měsíce ode dne požádání o posouzení.

(4) Oprávněná osoba je povinna bezodkladně informovat celní ředitelství o tom, že její právo již není zapsáno v příslušném rejstříku nebo že doba trvání práva uplynula z jiného právního důvodu.

(5) Na podání žádosti podle § 4 a postup podle odstavců 1 až 4 se nevztahuje správní řád.¹³⁾

§ 6

Složení jistoty k zajištění náhrady nákladů a případně způsobené škody

(1) Jistota k zajištění náhrady nákladů a případně způsobené škody se použije k zajištění

a) škody způsobené osobám, vůči nimž celní úřad přijal opatření, jestliže zrušil rozhodnutí o zajištění zboží z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že takto zajištěné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou,

b) náhrady nákladů účelně vynaložených celním úřadem podle § 7 odst. 1.

2. Jistota se stanovuje paušální částkou ve výši 100 000 Kč.

3. Složení jistoty uvedené v odstavci 1 může být provedeno

a) bankovní zárukou,¹⁴⁾

2. složením hotovosti na účet celního ředitelství; za rovnocenné složení hotovosti se považuje předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou.

§ 7

Náhrada nákladů

(1) Přijal-li celní úřad opatření v souvislosti se žádostí a poté zrušil rozhodnutí o zajištění zboží, případně o přerušení celního řízení z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že předmětné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je oprávněná osoba povinna nahradit náklady účelně vynaložené celním úřadem na to, že měl zboží pod celním dohledem.

(2) Za přijetí opatření se platí paušální částka ve výši 1 500 Kč. Paušální částka je tvořena v úvahu přicházejícími náklady, které celní ředitelství vynaloží na vyřízení žádosti.

(3) Bylo-li prokázáno, že předmětné zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je povinen náhradu nákladů uhradit při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce a v ostatních případech osoba, u které bylo takové zboží zjištěno.

(4) Celní ředitelství rozhodne o výši náhrady nákladů. Náhrada nákladů je splatná do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(5) Pominou-li důvody složení jistoty podle § 6, celní ředitelství vyúčtuje její případné použití a zbývající částku jistoty uvolní. Složená hotovost se přednostně použije k náhradě nákladů podle § 6 odst. 1 písm. b).

(6) Při vyřizování žádosti o prodloužení lhůty, ve které má být opatření celního úřadu prováděno, se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí přiměřeně.

§ 8

Náhrada škody

(1) Přijal-li celní úřad opatření v souvislosti se žádostí a poté zrušil rozhodnutí o zajištění zboží z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že předmětné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je oprávněná osoba povinna nahradit škodu způsobenou vlastníkovi, dovozci, vývozci, příjemci nebo odesílateli zboží, která vznikla v důsledku zajištění zboží.

(2) Pro uplatnění náhrady škody se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku.¹⁵⁾

HLAVA III

ODHALENÍ PADĚLKU

NEBO NEDOVOLENÉ NAPODOBENINY

PŘI PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

A CELNÍ KONTROLY

§ 9

(1) Zjistí-li celní úřad při

a) celní kontrole zboží dopravovaného přes státní hranice,¹⁶⁾

b) pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu,¹⁷⁾

c) celní kontrole¹⁸⁾ zboží propuštěného do některého z režimů s podmíněným osvobozením od cla nebo

d) kontrole zboží umístěného ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu¹⁹⁾

v době, kdy ještě nebyla podána žádost o přijetí opatření nebo celní ředitelství nesdělilo, že je možno opatření přijmout, zboží, o kterém lze mít důvodně za to, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu, vydá rozhodnutí o zajištění tohoto zboží a bez zbytečného odkladu o tom informuje celní ředitelství. Současně celní úřad sdělí oprávněné osobě, pokud je mu známa, zjištěnou skutečnost o možném porušení jejího práva, aby mohla podat žádost na přijetí opatření podle § 4. Obdobně postupuje v případě, kdy je celnímu úřadu předáno zboží jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu.^19a)

(2) Zjistí-li celní úřad při ověřování celního prohlášení,²⁰⁾ prováděném v době, kdy ještě nebyla podána žádost o přijetí opatření, nebo celní ředitelství nesdělilo, že je možno opatření přijmout, zboží, o kterém lze mít důvodně za to, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu, vydá rozhodnutí o zajištění tohoto zboží a bez zbytečného odkladu o tom informuje celní ředitelství. Současně celní úřad sdělí oprávněné osobě, pokud je mu známa, zjištěnou skutečnost o možném porušení jejího práva, aby mohla podat žádost na přijetí opatření podle § 4.

(3) Celní úřad může zajistit zboží podle odstavců 1 a 2 bez ohledu na práva třetích osob. Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno, odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení.

(4) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. Zboží, které lze zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat.

(5) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat. Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato. O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.

(6) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o přestupku nebo o správním deliktu nebo jeho zničení podle § 14, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.

(7) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní úřad má pochybnosti o tom, zda zboží patří této osobě, nebo má-li celní úřad pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, celní úřad zboží nevydá a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.

§ 10

Pokud v případech uvedených v § 9 odst. 1 a 2 oprávněná osoba nepodá žádost uvedenou v § 4 do 3 pracovních dnů ode dne doručení sdělení o zajištění zboží, její právo zaniká a celní úřad zruší rozhodnutí o zajištění zboží vydané podle tohoto zákona.

HLAVA IV

PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ OPATŘENÍ

CELNÍM ÚŘADEM

§ 11

(1) Zjistí-li celní úřad, kterému celní ředitelství sdělilo, že je možno přijmout opatření, po případném jednání s oprávněnou osobou, že v jeho územním obvodu je zboží v některé ze situací uvedených v § 1 odst. 1, které odpovídá popisu padělku nebo nedovolené napodobeniny uvedenému ve sdělení, přeruší rozhodnutím již zahájené celní řízení o propuštění předmětného zboží do navrženého celního režimu nebo ke zpětnému vývozu na 10 pracovních dnů, vydá rozhodnutí o zajištění tohoto zboží a bez zbytečného odkladu o tom informuje celní ředitelství. Za účelem usnadnění dalšího řízení je celní úřad oprávněn odebírat vzorky zajištěného zboží a pořizovat dokumentaci.

(2) Zjistí-li celní úřad skutečnosti uvedené v odstavci 1 při provádění celního dohledu a celní kontroly podle § 9 odst. 1 a 2, že oprávněná osoba podala žádost podle § 4 a celní ředitelství sdělilo celnímu úřadu, že může přijmout opatření, celní úřad bez zbytečného odkladu o tom informuje celní ředitelství; ustanovení odstavce 1 o odebrání vzorků a pořizování dokumentace se použijí přiměřeně.

(3) Celní úřad, který přijal opatření podle odstavce 1 nebo 2, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oprávněné osobě, aby mohla uplatnit ochranu svého práva. Na písemnou výzvu celního úřadu je oprávněná osoba povinna předložit celnímu úřadu do 3 dnů ode dne doručení sdělení o zajištění zboží písemné vyjádření, z něhož jednoznačně vyplývá, že zajištěné zboží jsou padělky nebo nedovolené napodobeniny, s potvrzením, že údaje v něm obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé; podává-li se písemné vyjádření v jiném než českém jazyce, musí být k němu přiložen jeho úřední překlad do češtiny. Celní úřad sdělí oprávněné osobě na její písemnou žádost jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo deklaranta, a pokud jsou mu známa, i jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo příjemce, aby mohla uplatnit ochranu svého práva.

(4) Oprávněná osoba je povinna informovat celní úřad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo sděleno celním úřadem, že bylo zajištěno zboží, popřípadě, že bylo přerušeno celní řízení, pokud soud nařídil předběžné opatření nebo pokud bylo u soudu zahájeno řízení ve věci vedoucí k rozhodnutí soudu, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu. Informace musí být učiněna písemně nebo ústně do protokolu. Lze ji učinit i telegraficky, dálnopisem, faxem nebo elektronicky s tím, že nejpozději do 3 dnů bude doplněno písemně nebo ústně do protokolu.

(5) Celní úřad povolí oprávněné osobě a osobám, jejichž práv se opatření dotýká, prohlédnout si zajištěné zboží.

(6) Ustanovení § 9 odst. 3 až 7 o zajištění zboží se použijí obdobně.

§ 12

Zákaz propuštění zboží

(1) Rozhodl-li pravomocně soud nebo celní úřad, že zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, nesmí celní úřad toto zboží propustit do volného oběhu, do režimu vývozu, ke zpětnému vývozu, do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo k umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, vydá o tom rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²¹⁾ a naloží s ním podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně v případech, kdy celní úřad postupoval podle § 9 odst. 1 a 2, celní ředitelství sdělilo celnímu úřadu, že má přijmout opatření a soud nebo celní úřad pravomocně rozhodl, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu.

§ 13

Zrušení rozhodnutí o zajištění zboží

nebo o přerušení celního řízení

(1) Jestliže oprávněná osoba, neinformovala příslušný celní úřad podle § 11 odst. 4 o tom, že

a) soud nařídil předběžné opatření, nebo

b) bylo u soudu zahájeno řízení o určení, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu,

zruší celní úřad rozhodnutí o zajištění zboží, pokračuje v celním řízení a zboží může propustit do navrženého celního režimu, ke zpětnému vývozu nebo povolit jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu za předpokladu, že byly splněny všechny podmínky stanovené celními předpisy. Z důvodů hodných zřetele může celní úřad na písemnou žádost oprávněné osoby prodloužit lhůtu o dalších 10 pracovních dnů.

(2) Jde-li o zboží, o němž se má důvodně za to, že poškozuje právo z patentu, právo k ochranné známce nebo k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru, může vlastník, dovozce, vývozce, příjemce nebo odesílatel zboží požádat celní úřad o zrušení rozhodnutí o zajištění tohoto zboží, případně rozhodnutí o přerušení celního řízení a zboží může být propuštěno do navrženého celního režimu, ke zpětnému vývozu nebo může být povoleno jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, pokud vlastník, dovozce, vývozce, příjemce nebo odesílatel zboží složil jistotu, a za předpokladu, že

a) byly splněny všechny podmínky stanovené celními předpisy,

b) ve lhůtě uvedené v odstavci 1 oprávněná osoba vyrozuměla celní úřad o zahájení řízení ve věci vedoucího k rozhodnutí soudu, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu,

c) ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebylo vydáno rozhodnutí o předběžném opatření.

(3) Proti rozhodnutí, jímž bylo podle odstavců 1 a 2 zrušeno rozhodnutí o zajištění zboží nebo rozhodnutí o přerušení celního řízení, se nelze odvolat.

(4) Jistota složená podle odstavce 2 musí být dostatečná na ochranu oprávněné osoby proti porušení jejího práva. Složením jistoty není dotčeno právo oprávněné osoby na použití ostatních právních prostředků, které může na ochranu svých práv uplatnit. Složená jistota bude uvolněna v případě, že vlastník, dovozce, vývozce, příjemce nebo odesílatel zboží nepodal žalobu na ochranu svých práv do 20 pracovních dnů od data, ke kterému byl uvědomen o přerušení celního řízení nebo o zajištění zboží.

(5) Pokud celní úřad prodloužil lhůtu podle odstavce 1, může celní úřad na žádost vlastníka, dovozce, vývozce, příjemce nebo odesílatele zboží lhůtu uvedenou v odstavci 4 prodloužit nejvýše na celkem 30 pracovních dnů.

(6) Pro uskladnění předmětného zboží v době přerušení celního řízení, nebo kdy je toto zboží zajištěno, platí obdobně ustanovení o dočasném uskladnění podle zvláštního právního předpisu.²²⁾

(7) Složení jistoty může být poskytnuto

a) bankovní zárukou,¹⁴⁾

b) složením hotovosti na účet celního úřadu; za rovnocenné složení hotovosti se považuje předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou.

§ 14

Zničení padělku nebo nedovolené napodobeniny

(1) Rozhodl-li pravomocně soud nebo celní úřad, že se jedná o padělek nebo nedovolenou napodobeninu, vlastník nebo držitel padělek nebo nedovolenou napodobeninu sám nezničil²³⁾ a nebylo-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání tohoto zboží, celní úřad rozhodnutím na návrh oprávněné osoby nebo i z vlastního podnětu uloží vlastníku nebo držiteli padělku nebo nedovolené napodobeniny

a) zničit na své náklady toto zboží ve lhůtě stanovené celním úřadem, a to pod celním dohledem (na jeho náklady), nebo

b) vyřadit toto zboží z obchodování, aby nebyla poškozena práva oprávněné osoby, a to bez jakéhokoliv nároku na náhradu škody.

Tím nejsou dotčeny jiné právní prostředky, které na ochranu svých práv může oprávněná osoba uplatnit.

(2) Padělky a nedovolené napodobeniny mohou být přenechány ve prospěch státu za podmínky, že tím státu nevzniknou žádné náklady. V takovém případě platí ustanovení odstavce 1 písm. a).

(3) Není-li celnímu úřadu vlastník nebo držitel padělků nebo nedovolených napodobenin znám nebo není-li zjištěn, zajistí jejich zničení. O zničení padělků nebo nedovolených napodobenin sepíše celní úřad úřední záznam.

(4) Nesplní-li vlastník nebo držitel padělku nebo nedovolené napodobeniny povinnost uloženou rozhodnutím podle odstavce 1, je celní úřad oprávněn vydat rozhodnutí o odnětí a zničení předmětného zboží na náklady jeho vlastníka nebo držitele. Náklady na odnětí a zničení zboží jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního úřadu, jímž byly předepsány.

(5) Za opatření směřující k vyřazení padělku nebo nedovolené napodobeniny z obchodování podle odstavce 1 písm. b) se nepovažuje

a) zpětný vývoz padělku nebo nedovolené napodobeniny v nezměněném stavu,

b) prosté odstranění ochranných známek, kterými je neoprávněně označeno padělané zboží, kromě výjimečných případů,

c) přidělení jiného celně schváleného určení předmětnému zboží.

(6) Za výjimečný případ odstranění ochranných známek podle odstavce 5 písm. b) se považuje prosté odstranění ochranných známek se souhlasem oprávněné osoby, jestliže ochranná známka byla umístěna na zboží jiné třídy než zboží, pro které byla ochranná známka zapsána. Ochranné známky budou odstraněny a zničeny na náklady vlastníka nebo držitele padělku.

(7) Kromě informací uvedených v § 11 odst. 3 sdělí celní úřad oprávněné osobě na její písemnou žádost jména a adresy odesílatele, dovozce nebo vývozce a výrobce zboží, které je uznáno za padělek nebo za nedovolenou napodobeninu, jakož i množství padělků nebo nedovolených napodobenin.

HLAVA V

PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 15

Tento zákon poruší ten, kdo

a) podal celní prohlášení na propuštění padělků nebo nedovolených napodobenin do volného oběhu nebo režimu vývozu,

b) dosáhl porušením celních předpisů propuštění padělků nebo nedovolených napodobenin do volného oběhu, do režimu vývozu nebo ke zpětnému vývozu nebo do některého z režimů s podmíněným osvobozením od cla, nebo jejich umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,

3. podal žádost na propuštění padělků nebo nedovolených napodobenin ke zpětnému vývozu nebo požádal o jejich umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu,

4. dovezl nebo vyvezl padělky nebo nedovolené napodobeniny,

5. vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky padělky nebo nedovolené napodobeniny,

6. nedodržel podmínky pro nakládání se zbožím zajištěným podle tohoto zákona nebo nedodržel podmínky pro nakládání se zbožím poskytnutým k humanitárním účelům podle tohoto zákona.

Díl 1

Přestupky

§ 16

Přestupky

(1) Přestupku se dopustí fyzická osoba, nejde-li o podnikatele, která byť i z nedbalosti porušila zákon některým ze způsobů uvedených v § 15.

(2) Za přestupek lze uložit tyto sankce:

a) pokutu,

b) propadnutí zboží.

(3) Přestupky podle tohoto zákona projednávají celní úřady.

(4) Za přestupek uvedený v § 15 písm. a) až e) lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v § 15 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

(5) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 17

(1) Pokutu za přestupek podle § 15 písm. a) až e) lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se celní úřad dozvěděl o tom, že se jedná o padělek nebo nedovolenou napodobeninu, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

(2) Pokutu za přestupek podle § 15 písm. f) lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se celní úřad dozvěděl o porušení podmínek pro zboží zajištěné podle tohoto zákona, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k porušení došlo.

§ 18

Splatnost pokuty

Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

§ 19

Propadnutí zboží

(1) Vedle pokuty nebo i samostatně lze též uložit propadnutí zboží, které náleží pachateli, a

a) bylo ke spáchání přestupku užito nebo určeno, nebo

b) bylo přestupkem získáno nebo bylo nabyto za zboží přestupkem získané.

(2) Propadnutí zboží nelze uložit, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze a závažnosti přestupku.

(3) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.

2. Propadnutí zboží lze uložit jen ve lhůtách uvedených v § 17.

§ 20

Zabrání zboží

(1) Nebyla-li za přestupek uložena sankce propadnutí zboží, rozhodne celní úřad, že se takové zboží zabírá, jestliže

a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat,

2. nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela nebo

3. pachatel není znám

a vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obecný zájem.

(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání přestupku uplynulo 6 let.

(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.

§ 21

Místní příslušnost

Přestupek projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byl přestupek zjištěn, i když byl spáchán v územním obvodu jiného celního úřadu.

§ 22

(1) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání podané proti rozhodnutí o uložení sankce za přestupek podle tohoto zákona, uvede v poučení také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na přestupky a jejich projednávání obecné předpisy o přestupcích.²⁴⁾

Díl 2

Správní delikty

§ 23

Správní delikt

(1) Správního deliktu se dopustí právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, jednáním uvedeným v § 15.

(2) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají celní úřady.

§ 24

Sankce za správní delikty

(1) Za správní delikt lze uložit tyto sankce:

a) pokutu,

b) propadnutí zboží.

(2) Pokutu lze uložit až do výše

a) 10 000 000 Kč za porušení povinností uvedených v § 15 písm. a) až e),

b) 15 000 000 Kč za porušení povinností uvedených v § 15 písm. a) až e) opakovaně nebo ve větším rozsahu,

c) 20 000 000 Kč za porušení povinností uvedených v § 15 písm. a) až e) opakovaně ve větším rozsahu.

(3) Za jednání uvedené v § 15 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(4) Za opakované se považuje takové porušení povinností, k němuž došlo v době do 2 let ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla právnické osobě uložena sankce za porušení tohoto zákona.

(5) Za porušení povinností ve větším rozsahu se považuje zboží porušující právo oprávněné osoby, jehož celní hodnota přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené, přesahuje částku 1 000 000 Kč ceny pro vývoz uplatněné podle zvláštního právního předpisu.²⁵⁾

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(7) Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty.

(8) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 25

(1) Pokutu za správní delikt podle § 24 odst. 2 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se celní úřad dozvěděl o tom, že se jedná o padělek nebo nedovolenou napodobeninu, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

(2) Pokutu za správní delikt podle § 24 odst. 3 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se celní úřad dozvěděl o porušení podmínek pro zboží zajištěné podle tohoto zákona, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k porušení došlo.

§ 26

Splatnost pokuty za správní delikt

Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

§ 27

Propadnutí zboží

1. Pro uložení sankce propadnutí zboží platí obdobně § 19. Propadnutí zboží lze uložit jen ve lhůtách uvedených v § 25.

2. Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.

§ 28

Zabrání zboží

(1) Nebyla-li za správní delikt uložena sankce propadnutí zboží, rozhodne celní úřad, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli správního deliktu a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání správního deliktu uplynulo 6 let.

3. Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.

§ 29

Místní příslušnost

Správní delikt projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byl správní delikt zjištěn, i když byl spáchán v územním obvodu jiného celního úřadu.

§ 29a

Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání podané proti rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt podle tohoto zákona, uvede v poučení také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

HLAVA VI

VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

§ 30

Stát neodpovídá za škodu, která vznikla osobám v souvislosti s přijetím opatření podle tohoto zákona.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 31

(1) Celní úřad na náklady pachatele přestupku nebo správního deliktu zajistí

1. zničení propadlých nebo zabraných padělků nebo nedovolených napodobenin, ochranných známek odstraněných podle písmene b), odpadu a zbytků vzniklých při jiných úpravách podle písmene c),

2. odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků nebo nedovolených napodobenin, jestliže ochranné známky byly umístěny na zboží jiné třídy než zboží, pro které byla ochranná známka zapsána, aby s nimi bylo možno nakládat jiným způsobem než jejich prodejem, nebo

3. provedení jiných úprav na propadlých nebo zabraných padělcích nebo nedovolených napodobeninách, jen pokud se tím nezmění povaha výrobků, (aby je bylo možno prodat, aniž by tím byla narušena práva oprávněné osoby) a to tak, aby s nimi bylo možno se souhlasem oprávněné osoby nakládat jiným způsobem než jejich prodejem.

2. (Celní úřad na návrh oprávněné osoby nebo z vlastního podnětu uloží oprávněné osobě, aby na vlastní náklady pod celním dohledem zničila padělky nebo nedovolené napodobeniny, u nichž bylo v řízení o přestupku podle tohoto zákona vysloveno zabrání.) Není-li pachatel přestupku nebo správního deliktu znám nebo nepodařilo-li se ho postihnout, uloží celní úřad na návrh oprávněné osoby nebo z vlastního podnětu oprávněné osobě, aby na vlastní náklady pod celním dohledem zničila padělky nebo nedovolené napodobeniny, u nichž bylo v řízení o přestupku nebo správním deliktu podle tohoto zákona vysloveno zabrání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Celní úřad na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků nebo nedovolených napodobenin a souhlasu oprávněné osoby rozhodne, které pravomocně propadnuté nebo zabrané výrobky, které jsou nezbytné pro zajištění humanitárních potřeb a u kterých není podezření na zdravotní závadnost a nebezpečnost, lze za podmínek stanovených tímto a zvláštními zákony bezúplatně převést^25a)k humanitárním účelům na přejímající organizaci, uvedenou v odstavci 4. Humanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. Výrobky se poskytují podle účelnosti využití nebo naléhavosti potřeb s přihlédnutím k pořadí došlých žádostí.“.

(4) Přejímající organizací mohou být

1. organizační složky státu a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství^25b), nebo

2. jiné právnické osoby^25c), pokud splňují následující podmínky:

1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,

2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),

3. poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky a

4. doloží, že nemají daňové nedoplatky, splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu^25d) nebo nedoplatky na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále.^25e)

(5) Přejímající organizace je povinna

1. přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku,

2. pod celním dohledem a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek podle odstavce 1 písm. b) nebo provedení jiných úprav způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. c), zničení odstraněných ochranných známek, odpadu a zbytků po těchto úpravách, nestanoví-li zákon jinak,

3. zajistit označení všech výrobků nápisem „humanita“ neodstranitelnou barvou takovým způsobem, aby nápis nebyl přímo patrný a tím nebyla snižována důstojnost osob, které tyto výrobek používají,

4. používat výrobky jen na území České republiky,

5. evidovat a archivovat doklady o příjmu výrobků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů^25f).

(6) O poskytnutí výrobku k humanitárním účelům uzavře celní úřad a přejímající organizace písemnou smlouvu, která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství poskytnutých výrobků a dále ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku o poskytnutí výrobků výhradně pro humanitární účely a konkrétní účel, k jakému je přejímající organizace použije; změnou smlouvy lze tento účel změnit, při zachování souladu s tímto zákonem.

(7) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala.

§ 32

Náklady podle § 31 odst. 1 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního úřadu o jejich výši.

§ 33

(1) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo správní delikt má odkladný účinek, který nelze vyloučit.

(2) Není-li stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Celní orgány mohou z důvodů hodných zřetele odkladný účinek povolit, vyžadují-li to oprávněné zájmy osoby, jež je rozhodnutím dotčena, a neztíží-li se tím vymáhání nedoplatků nebo nebrání-li tomu obecný zájem.

2. Není-li náhrada nákladů určená podle § 7 odst. 4, která byla zajištěna podle § 6 složením hotovosti, ve lhůtě uvedené v § 7 odst. 4 dobrovolně nahrazena, použije se složená hotovost na její úhradu. Případný zbytek složené hotovosti se vrátí oprávněné osobě.

§ 34

Ve věcech placení a vymáhání náhrad nákladů za přijetí opatření, náhrad nákladů účelně vynaložených celními úřady, vyplývajících z povinnosti mít zboží pod celním dohledem a nákladů na odnětí a zničení zboží postupují celní úřady obdobně podle ustanovení předpisů o správě daní a poplatků.²⁶⁾

§ 35

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány

a) ve věcech placení, vybírání a vymáhání pokut, předpisy o správě daní a poplatků,²⁷⁾

b) v ostatních věcech správní řád.¹³⁾

§ 36

Opatření celních orgánů stanovená zvláštním právním předpisem,²⁸⁾ přijímaná na základě žádostí oprávněných osob, které byly podány přede dnem účinnosti tohoto zákona, budou celní orgány přijímat do 31. prosince 1999, nepožádala-li oprávněná osoba o přijetí opatření na dobu, která uplynula před tímto datem.

§ 37

zrušen

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 41

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2004.

* * *

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2000.

Zákon č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2002.