Doplňuje se příloha k zákonu, která zní:
„Příloha k zákonu č. 25/2008 Sb.
Činnosti podle § 3 odst. 2
Činnost |
Prahová hodnota pro kapacitu |
1. Odvětví energetiky |
|
Výroba elektřiny |
o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW |
Výroba plynu s výjimkou zplyňování |
není stanovena |
Výroba tepla |
o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW |
Výroba chladicí vody |
o výrobní kapacitě větší než 2000 m3 denně |
Výroba ledu |
o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně |
Výroba rafinovaných ropných produktů, kromě minerálních olejů a plynu |
není stanovena |
2. Výroba a zpracování kovů |
|
Výroba surového železa nebo oceli, včetně kontinuálního lití |
o výrobní kapacitě od 0,5 tuny za hodinu do 2,5 tun za hodinu |
Výroba feroslitin |
o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně |
Výroba plochých výrobků za studena, s výjimkou pásky |
o kapacitě větší než 10 tun denně |
Tváření železných kovů válcováním za tepla |
o kapacitě od 5 tun surové oceli za hodinu do 20 tun surové oceli za hodinu |
Tváření železných kovů kováním |
o energii od 20 kJ do 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon od 10 MW do 20 MW |
Tváření železných kovů protlačováním |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Tažení tyčí za studena |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Válcování ocelových úzkých pásů za studena |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Tváření ocelových profilů za studena |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Tažení ocelového drátu za studena |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Hutní zpracování neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Hutní zpracování olova nebo kadmia |
o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně |
Zpracování jaderného paliva |
není stanovena |
Zpracování železných kovů ve slévárně |
o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně |
Výroba odlitků z neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Výroba odlitků z olova nebo kadmia |
o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně |
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba kovových dveří a oken |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba kovových nádrží a zásobníků |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba zbraní |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba střeliva |
o výrobní kapacitě střeliva větší než 5 tun denně |
Kování, lisování, ražení, válcování nebo protlačování neželezných kovů; prášková metalurgie |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun nebo je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3 |
Povrchová úprava a zušlechťování kovů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Obrábění kovů a plastů |
o celkovém elektrickém příkonu větším než 100 kilowattů |
Výroba nožířských výrobků |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba zámků a kování |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba nástrojů a nářadí |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ocelových sudů a podobných nádob |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba drobných kovových obalů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních kovodělných výrobků jinde v této příloze neuvedených |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
3. Zpracování nerostů |
|
Povrchová těžba hnědého uhlí, včetně lignitu |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, do 25 hektarů |
Úprava hnědého uhlí, včetně lignitu |
není stanovena |
Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Těžba písku a štěrkopísku |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Těžba jílů a kaolinu |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Těžba chemických minerálů a minerálů pro výrobu hnojiv |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Těžba rašeliny |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Povrchová těžba a těžba v lomech jinde v této příloze neuvedená |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů |
Výroba plochého skla |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Tvarování a zpracování plochého skla |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba dutého skla |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Výroba skleněných vláken |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Výroba ostatního skla, včetně technického |
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně |
Zpracování ostatního skla, včetně technického |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba žáruvzdorných výrobků |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba keramických obkládaček a dlaždic |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba keramických sanitárních výrobků |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba keramických izolátorů a izolačního příslušenství |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba ostatních technických keramických výrobků |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba ostatních keramických výrobků |
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 |
Výroba cementu |
u rotačních pecí o výrobní kapacitě od 250 tun denně do 500 tun denně, u ostatních pecí od 25 tun denně do 50 tun denně |
Výroba vápna |
o výrobní kapacitě od 25 tun denně do 50 tun denně |
Výroba sádry |
o výrobní kapacitě větší než 25 tun denně |
Výroba betonových výrobků pro stavební účely |
o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně |
Výroba sádrových výrobků pro stavební účely |
o kapacitě zpracování větší než 50 tun sádry denně |
Výroba betonu připraveného k lití |
o výrobní kapacitě větší než 25 m3 za hodinu |
Výroba vláknitých cementů |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků |
o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně pro betonové výrobky, větší než 50 tun denně pro sádrové výrobky a větší než 25 tun denně pro cementové výrobky |
Výroba brusiv |
o výrobní kapacitě větší než 1 tuna denně |
Tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních vláken |
o kapacitě tavení od 10 tun denně do 20 tun denně |
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků jinde v této příloze neuvedených |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
4. Chemický průmysl |
|
Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů |
o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok |
Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků |
není stanovena |
Výroba parfémů a toaletních přípravků |
o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok |
Výroba klihů |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba farmaceutických přípravků, kromě výroby základních farmaceutických výrobků využívající chemické nebo biologické procesy |
není stanovena |
Výroba pryžových plášťů a duší |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba ostatních pryžových výrobků |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů |
o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně |
Výroba plastových obalů |
o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně |
Výroba plastových výrobků pro stavebnictví |
o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně |
Výroba ostatních plastových výrobků |
o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně |
5. Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi |
|
Čištění městských odpadních vod |
o kapacitě od 50 000 ekvivalentních obyvatel do 100 000 ekvivalentních obyvatel |
Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro činnosti neuvedené v příloze I nařízení č. 166/2006/ES |
o kapacitě větší než 5 000 m3 denně |
Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení č. 166/2006/ES |
o kapacitě od 5 000 do 10 000 m3 denně |
Sběr nebezpečných odpadů |
s příjmem větším než 5 tun denně |
Odstraňování ostatních odpadů |
o kapacitě od 30 tun denně do 50 tun denně |
Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů |
s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně |
Úprava nebezpečných odpadů k dalšímu využití nebo odstranění |
s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně |
Úprava ostatních odpadů k dalšímu využití nebo odstranění |
s příjmem větším než 30 tun denně |
Sanace |
s příjmem větším než 5 tun denně nebo s projektovaným výkonem větším než 1 tuna těkavých organických látek za rok |
6. Výroba a zpracování papíru a dřeva |
|
Pilařská výroba a impregnace dřeva |
o výrobní kapacitě větší než 50 m3 denně |
Výroba dýh a desek na bázi dřeva |
o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně nebo větší než 100 m3 denně |
Výroba sestavených parketových podlah |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba dřevěných obalů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně nebo větší než 100 m3 denně |
Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba papíru a lepenky, včetně vlnitého papíru a lepenky |
o výrobní kapacitě od 10 tun denně do 20 tun denně |
Výroba papírových a lepenkových obalů |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba kancelářských potřeb z papíru |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba tapet |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky |
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně |
7. Intenzivní živočišná výroba |
|
Intenzivní chov dojnic |
s prostorem pro více než 500 kusů dojnic |
Intenzivní chov prasat na porážku (jako jsou prasata na výkrm nad 30 kg, vyřazené prasnice a kanci) |
s prostorem od 1 500 do 2 000 ks prasat na porážku nebo s prostorem od 500 do 750 ks prasnic (včetně prasniček). |
8. Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů |
|
Zpracování a konzervování masa, včetně drůbežího |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Zpracování a konzervování brambor |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba ovocných a zeleninových šťáv |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba olejů a tuků ze surovin živočišného původu |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba olejů a tuků ze surovin rostlinného původu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba margarínu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Úprava a zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů |
s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) |
Výroba zmrzliny |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně v průměru za čtvrtletí) nebo s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) |
Výroba mlýnských výrobků |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba škrobárenských výrobků |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba cukru |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Zpracování čaje a kávy |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba koření a aromatických výtažků |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba hotových pokrmů ze surovin živočišného původu |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba hotových pokrmů ze surovin rostlinného původu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin živočišného původu |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin rostlinného původu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin živočišného původu |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin rostlinného původu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba průmyslových krmiv ze surovin živočišného původu |
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně |
Výroba průmyslových krmiv ze surovin rostlinného původu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Destilace, rektifikace a míchání lihovin |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba vína z vinných hroznů |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba piva |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba sladu |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví |
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
Výroba tabákových výrobků |
není stanovena |
9. Ostatní činnosti |
|
9.a Ostatní činnosti – výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení |
|
Výroba elektronických součástek |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba osazených elektronických desek |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba počítačů a periferních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba komunikačních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba spotřební elektroniky |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba časoměrných přístrojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba magnetických a optických médií |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.b Ostatní činnosti – výroba, praní textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků |
|
Úprava a spřádání textilních vláken a příze |
o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně |
Tkaní textilií |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Konečná úprava textilií |
o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně |
Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba koberců a kobercových předložek |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba ostatních technických a průmyslových textilií |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba textilií jinde v této příloze neuvedených |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně |
Výroba kožených oděvů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba pracovních oděvů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba ostatních svrchních oděvů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba osobního prádla |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba kožešinových výrobků |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Vydělávání kůží a kožešin |
o kapacitě zpracování od 5 tun do 12 tun hotových výrobků denně |
Barvení kůží a kožešin |
o kapacitě zpracování větší než 5 tun hotových výrobků denně |
Výroba obuvi s usňovým svrškem |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Výroba obuvi z ostatních materiálů |
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně |
Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků |
s příjmem větším než 3 tuny denně |
9.c Ostatní činnosti – tisk a činnosti související s tiskem |
|
Tisk novin |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Tisk ostatní, kromě novin |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.d Ostatní činnosti – výroba elektrických zařízení |
|
Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba baterií a akumulátorů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15m3 do 30 m3; o spotřebě olova nebo kadmia 500 kg za rok nebo u ostatních kovů 1 tuna za rok |
Výroba optických kabelů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektrických vodičů a kabelů jinde v této příloze neuvedených |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektroinstalačních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektrických osvětlovacích zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních elektrických zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.e Ostatní činnosti – výroba strojů a zařízení jinde nezařazených |
|
Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba hydraulických a pneumatických zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních čerpadel a kompresorů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních potrubních armatur |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba pecí a hořáků pro topeniště |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ručních mechanizovaných nástrojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely jinde v této příloze neuvedených |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba zemědělských a lesnických strojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba kovoobráběcích strojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních obráběcích strojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů pro metalurgii |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba strojů na výrobu plastů a pryže |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních strojů pro speciální účely jinde v této příloze neuvedených |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.f Ostatní činnosti – výroba dopravních prostředků |
|
Výroba motorových vozidel a jejich motorů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Stavba a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí |
o kapacitě pro lodě délky od 30 metrů do 100 metrů |
Stavba a nátěr plavidel nebo odstraňování nátěru z plavidel |
o kapacitě pro plavidla délky větší než 30 metrů |
Stavba rekreačních a sportovních člunů |
o kapacitě pro čluny délky větší než 4 metry |
Výroba železničních lokomotiv a vozového parku |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba vojenských bojových vozidel |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba motocyklů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení jinde v této příloze neuvedených |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.g Ostatní činnosti – výroba nábytku |
|
Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba kuchyňského nábytku |
o spotřebě rozpouštědel 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba matrací |
o výrobní kapacitě větší než 500 kusů denně |
Výroba ostatního nábytku |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
9.h Ostatní činnosti – ostatní zpracovatelský průmysl |
|
Ražení mincí |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba bižuterie a příbuzných výrobků |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok / o projektované kapacitě větší než 5 tun zpracované skleněné suroviny ročně |
Výroba hudebních nástrojů |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba sportovních potřeb |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba her a hraček |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba košťat a kartáčnických výrobků |
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
Výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu v této příloze neuvedená |
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok |
“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů právní regulace (RIA)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů |
|
Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo životního prostředí |
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 01.2016 |
Implementace práva EU: ; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: nestanoven (návrh zákona mění stávající právní úpravu, která je nad rámec nařízení ES č. 166/2006) - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: |
|
2. Cíl návrhu zákona |
|
- snížení počtu ohlašovatelů do IRZ - přesné vymezení rozsahu evidence údajů pro ohlašování do IRZ - zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím ISPOP - zrušení možnosti zasílání plné moci prostřednictvím datové schránky |
|
3. Agregované dopady návrhu zákona |
|
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |
|
- snížení administrativní zátěže (MŽP, CENIA, ČIŽP) v souvislosti se snížením počtu ohlašovatelů (viz bod 1.3 důvodové zprávy), - snížení administrativní zátěže ČIŽP a MŽP v souvislosti s přesným vymezením rozsahu evidence údajů pro ohlašování do IRZ (viz bod 2.3 důvodové zprávy), - snížení administrativní zátěže spojené s autorizací hlášení v listinné podobě – odhad cca 1,4 mil. Kč ročně (viz bod 4.3 důvodové zprávy), - snížení administrativní zátěže spojené se zrušením zasílání plné moci přes DS – odhad cca 176 tis. Kč ročně (viz bod 5.3 důvodové zprávy). |
|
3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: |
|
- snížení administrativní zátěže v souvislosti se snížením počtu ohlašovatelů do IRZ – odhad 5,5-29 mil. Kč ročně (viz bod 1.3 důvodové zprávy), - zpřesnění povinností pro podnikatelské subjekty(viz bod 2.3) - snížení administrativní zátěže spojené s autorizací hlášení v listinné podobě – odhad cca 15,5 mil. Kč ročně (viz bod 4.3 důvodové zprávy), - marginální navýšení nákladů spojených s případnou nutnostostí konverzní doložky (viz bod 5.3. důvodové zprávy). |
|
3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) |
|
3.4 Sociální dopady: |
|
3.5 Dopady na životní prostředí: |
|
Vymezení povinných subjektů (§ 3)
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Dne 31. května 2010 byl vzat na vědomí vládou ČR (usnesením č. 4191) materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s názvem „Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“. Materiál se věnuje snižování administrativní zátěže podnikatelského sektoru v oblasti environmentální legislativy. Podněty z uvedeného materiálu směřovaly rovněž k zákonu č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále „zákon“ nebo „zákon o IRZ“) a to zejména k problematice okruhu povinných subjektů v § 3 odst. 2.
Původní návrh Ministerstva průmyslu a obchodu k řešení tohoto podnětu byl „zrušit § 3 odst. 2 zákona (zrušit vymezení dalších ohlašujících subjektů neuvedených v příloze I nařízení o E-PRTR)“. Na základě jednání příslušné pracovní skupiny byla zvolena cesta přesnějšího určení skupiny povinných subjektů, kterým může vznikat ohlašovací povinnost do integrovaného registru znečišťování (IRZ) a které nejsou uvedeny v přímo použitelném nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR).
Cílem předkládaného návrhu je prostřednictvím úpravy § 3 odst. 2 zákona o IRZ snížení administrativy zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, které mohou být povinností ohlašovat do IRZ dotčeny.
Snížení počtu ohlašujících subjektů do IRZ žádným způsobem neovlivní plnění povinností České republiky vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění: „provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna jiná činnost než je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze, ohlašuje úniky a přenosy znečišťujících látek podle odstavce 1 a vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006“.
Z ustanovení § 3 odst. 2 vyplývá evidenční a ohlašovací povinnost (v případě překročení ohlašovacích prahů) pro širší skupinu provozovatelů, než vyžaduje přímo použitelné evropské nařízení č. 166/2006.
Identifikace dotčených subjektů
Provozovatelé podle § 3 odst. 2 zákona o IRZ,
Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo),
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),
Popis cílového stavu
Primárním cílem navrhované úpravy zákona je snížení počtu ohlašovatelů do IRZ a tím i snížení jejich administrativní zátěže, zejména s důrazem na menší a střední podnikatelské subjekty. Navržená úprava se nezabývá jen prostým snížením počtu ohlašovatelů na základě zvolených kritérií (činnost, prahová hodnota pro kapacitu příslušné činnosti), ale odstraněním evidenční povinnosti ve vztahu k IRZ pro řadu činností.
MŽP prostřednictvím této právní úpravy dále naplňuje požadavky uvedené v usnesení vlády ČR č. 419 z 31. května 2010 k materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem „Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“.
Návrh nového vymezení povinných subjektů ve vztahu k IRZ vychází z následujících základních předpokladů:
nové vymezení by mělo přesněji specifikovat na koho se povinnosti ve vztahu k IRZ vztahují,
nové vymezení by mělo omezit povinnosti pro malé provozovatele,
nové vymezení by mělo umožnit jednodušší identifikaci, zda povinnost ve vztahu k IRZ vzniká či nikoli.
Snížení počtu ohlašujících subjektů se žádným způsobem nedotýká plnění povinností vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006.
Zhodnocení rizika
Rizikem je nesplnění požadavků z usnesení vlády ČR č. 419 (viz výše) a rovněž zachování možné zvýšené administrativní zátěže u dotčených podnikatelských subjektů.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Zachování stávajícího vymezení povinných subjektů podle § 3 odst. 2 zákona o IRZ. Evidenční a případně ohlašovací povinnost bude i nadále vznikat rovněž provozovatelům:
s činností (činnostmi) s nižší kapacitou, než je uvedena v příloze I nařízení o evropském PRTR (§ 3 odst. 2 zákona),
s jinou činností, než je v příloze I nařízení o evropském PRTR (§ 3 odst. 2 zákona).
Nebude naplněn požadavek usnesení vlády ČR na snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v oblasti environmentální legislativy.
Varianta 1
Definování přesnějšího vymezení povinných subjektů. K novému vymezení povinných subjektů byl na základě diskusí v rámci pracovní skupiny IRZ zvolen následující přístup:
byl definován seznam činností, na které se bude případná ohlašovací povinnost do IRZ vztahovat - slovní vymezení činností vychází z klasifikace CZ- NACE,
většina činností má stanovenou prahovou hodnotu pro kapacitu,
nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty v přímo použitelném evropském nařízení č. 166/2006/ES (nařízení o E-PRTR),
seznam činností a prahových hodnot pro kapacitu (u některých činností nebude definován) bude součástí právního předpisu.
Je navržena nová formulace § 3 odst. 2 zákona o IRZ a nová příloha zákona se seznamem dotčených činností.
Varianta 1 odpovídá cíli a záměru snížit administrativní zátěž menších a středních podnikatelů, ale zároveň zachovat povinnosti u činností, které mohou mít negativní vliv na životní prostředí.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
V roce 2012 byla provedena, v návaznosti na předchozí analýzu věnující se totožné problematice, analýza Zpřesnění vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Předmětná analýza byla zaměřena zejména na provozovny, které ohlašují mimo režim E-PRTR (tj. dle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb.). Výběrový vzorek byl rozdělen do několika skupin dle jejich vztahu k IRZ (viz tabulka 1) a E-PRTR. Následně bylo k jednotlivým skupinám zjišťováno, jaké náklady z ohlašovací povinnosti do IRZ pro předmětné ohlašovatele vyplývají. Z této analýzy vyplývá, že celkové náklady dle vzorku respondentů činí téměř 43 mil. Kč, z čehož 25 % souvisí s plněním povinností stanovených nařízením o E-PRTR a 75 % s plněním povinností stanovených nad rámec E-PRTR českou legislativou. Uvedené výsledky rovněž zohledňují i skutečnost, že některé provozovny se mohou vyskytovat ve více vymezených skupinách. Veškeré náklady dle typu subjektu jsou podrobně uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 1: Náklady dle kategorie subjektu v roce 2012 (zdroj: VYCERRO)
Při zjišťování skutečných nákladů na ohlašování do IRZ byly vzaty v úvahu některé další důležité faktory, přičemž nejdůležitějším z nich je hodnocení nákladovosti podle velikosti obratu podniku. Jelikož snahou je omezit povinnost zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, byl tento parametr zohledněn i v rámci zmíněné analýzy. Jak vyplývá z následující tabulky, náklady na ohlašování jednou provozovnou se víceméně zvyšují s její velikostí (rovněž dochází ke zvyšování počtu ohlašovaných látek). Ačkoliv malé provozovny vynakládají méně financí na ohlašování do IRZ, vzhledem v porovnání s velikostí a obratem jsou tyto náklady významnější než u velkých společností.
Tabulka 2: Náklady dle velikosti obratu podniku (zdroj: VYCERRO)
Varianta 1
Tato varianta spočívá v přesnějším vymezení ohlašujících subjektů, jehož principem je stanovení okruhu činností (včetně uvedení prahových hodnot pro kapacitu u většiny těchto činností), za které bude nadále existovat povinnost vést odpovídající evidenci a ohlašovat údaje do IRZ (za splnění podmínky překročení kapacitních prahových hodnot a příslušných prahových hodnot pro znečišťující látky či odpady).
Předmětem úpravy bude § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. a přidání přílohy se seznamem dotčených činností a prahových hodnot pro kapacitu.
Úspora nákladů by se měla dotknout více než třetiny všech současných ohlašovatelů2 do IRZ, tj. přibližně 1 700 provozoven. Tyto provozovny by byly novelou zákona zbaveny jakýchkoli povinností vůči IRZ (včetně povinnosti vést příslušnou evidenci). Budeme-li vycházet z průměrných nákladů na 1 provozovnu dle obratu podniku, tak předpokládáme úspory ve výši 5,5–24,8 mil. Kč ročně. V případě průměrných nákladů na 1 provozovnu dle kategorie provozoven odhadujeme úsporu ve výši minimálně 7,4–29,0 mil. Kč.
Tabulka 3: Odhad úspor v závislosti na typu provozovny
Skutečná úspora finančních prostředků je odhadována podstatně vyšší. Vysokému počtu provozoven nevzniká samotná ohlašovací povinnost do IRZ (tj. nedojde k překročení prahových hodnot pro znečišťující látky v únicích a/nebo v přenosech nebo prahových hodnot pro ostatní a/nebo nebezpečný odpad), ale musejí evidovat údaje pro účely kontroly tak, aby mohly prokázat, že k překročení prahových hodnot skutečně nedošlo. Vzhledem k tomu, že takové provozovny nepodávají hlášení do IRZ, je odhad jejich počtu poměrně obtížný.
V souvislosti se snížením počtu provozoven očekáváme i částečné snížení administrativní zátěže na straně ministerstva (CENIA) a ČIŽP (kapitola 315 státního rozpočtu).
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Varianta 1
Varianta 0
Z pohledu snížení administrativní zátěže podnikatelů lze doporučit přijmutí varianty 1. Varianta 1 je rovněž naplněním usnesení vlády ČR č. 419 (viz výše).
Evidence údajů pro ohlašování (§ 3 odst. 2)
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a změně některých zákonů, v platném znění, se v oblasti evidence údajů pro ohlašování odkazuje na jinou právní normu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006). Nařízení o E-PRTR ovšem nestanovuje povinnost provozovatelům evidovat informace o přenosech látek v odpadech, což způsobuje problémy zejména České inspekci životního prostředí (ČIŽP) ve vztahu k případnému ukládání sankcí právě za nevedení evidence přenosů látek v odpadech.
V rámci změn zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění, bylo třeba upravit formulaci k povinnosti evidence údajů pro ohlašování do IRZ, aby plně odpovídala rozsahu IRZ. Navržená změna vychází z podnětu ČIŽP, která se v rámci své kontrolní činnosti setkává s problémy v této oblasti, protože pokud není v České republice legislativa jednoznačně stanovena, přináší to kontrolním orgánům obecně problémy.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Současný zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, v platném znění, uvádí, že provozovatel vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (viz § 3 odst. 2 zákona). Někteří provozovatelé namítají, že ze znění příslušného ustanovení není zcela zřejmé, zda se tedy evidenční povinnost vztahuje i na sledování přenosů látek v odpadech mimo provozovnu, které nejsou povinně vymezeny v nařízení o E-PRTR.
Identifikace dotčených subjektů
provozovatelé,
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),
Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo).
Popis cílového stavu
Cílem této úpravy je jednoznačně vymezit rozsah evidence povinných údajů vyplývajících z nařízení o E-PRTR a zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění, jedná se tak o technicko- legislativní změnu.
Zhodnocení rizika
Rizikem je ponechání ne zcela precizní formulace v příslušném ustanovení zákona a oslabení role ČIŽP v rámci výkonu kontroly evidence údajů pro ohlašování do IRZ.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Ponechání současného stavu.
Varianta 1
Přesné vymezení rozsahu evidence údajů potřebných pro ohlašování do IRZ.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Jaké údaje je nutné do IRZ ohlašovat společně s údaji o únicích/přenosech je přesně dáno (příloha č. 3 nařízení vlády č. 145/2008 Sb.) a tudíž musí být i dokladovatelné, zda byla řádně splněna ohlašovací povinnost. Dle současného znění zákona se povinnost vést evidenci týká ohlašovatelů s činností E-PRTR (tj. dle § 3 odst. (1)), kteří ohlašují úniky (do ovzduší, vody a půdy) a přenosy (v odpadních vodách a množství odpadů) a dále ohlašovatelů s jinou činností nebo s činností o nižší kapacitě, než která je předmětem E-RTR, a to bez omezení. Problém s evidencí nastává pouze v případě provozoven s E-PRTR činností, které ohlašují dvě látky do ovzduší (styren a formaldehyd) a přenosy látek v odpadech. V těchto případech není tato povinnost uvedena, což v minulosti přinášelo komplikace zejména s ohledem na kontrolní činnost ČIŽP. Novela zákona by v tomto směru měla přesně definovat a zakotvit jednotnou povinnost evidence pro všechny ohlašovatele a typy úniků/přenosů bez rozdílu a odstranit tak nejasnosti a rozpory vyplývající ze současné právní úpravy. Tato povinnost se nově dotkne následujícího počtu ohlašovatelů, přičemž jsou zohledněny údaje ohlášené za ohlašovací rok 2013.
Počet ohlašovatelů styrenu v únicích do ovzduší za provozovnu s E-PRTR činností: 10 provozoven;
Počet ohlašovatelů formaldehydu v únicích do ovzduší za provozovnu s E-PRTR činností: 14 provozoven;
Počet ohlašovatelů přenosů látek v odpadech za provozovnu s E-PRTR činností: 257 provozoven3.
Celkově se jedná o 257 ohlašovatelů4. Vzhledem k tomu, že jde o ohlašovatele, kteří mají povinnost ohlašovat do E-PRTR, mají o potřebném dokladování a vedení evidence ponětí a tato povinnost by pro ně neměla představovat výrazně vyšší zátěž, než tomu bylo doposud. Navíc, jak vyplývá z požadavků kladených na ohlašovatele do IRZ, je možné pro ohlašování využít i údajů získaných pro potřeby jiných agend a tím dále redukovat administrativní zátěž z hlediska vedení evidence. Rovněž je nutné poznamenat, že počet dotčených ohlašovatelů, je vzhledem k celkovému počtu ohlašujících do IRZ (aktuálně něco přes 5 tis.) nepříliš významný. Na druhou stranu tento počet tvoří asi 1/3 všech ohlašovatelů s E-PRTR činností.
Proč a z jakého důvodu je informace o přenosech látek v odpadech třeba ohlašovat – v souladu s Protokolem o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek je možné sledovat odpady dvěma možnými způsoby – buď ve formě sledování jednotlivých znečišťujících látek, ke kterému se ČR přiklonila od počátku existence IRZ (tj. od ohlašovacího roku 2004), nebo ve formě množství odpadů (ostatního a nebezpečného5). Tato druhá možnost byla nakonec implementována v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 a tudíž bylo nutné náležitým způsobem upravit i národní právní předpisy (poprvé se v souladu s E-PRTR ohlašovalo za rok 2007). Obecně je přístup zaměřený na sledování látek v odpadech považován za informačně významnější a také je nutné podotknout, že informace o množství odpadů (nebezpečných a ostatních) je podrobněji již sledována v rámci problematiky odpadů. Jednalo se tedy i o přístup neduplikující již existující povinnost a pokračující v původně zvoleném přístupu (a plně v souladu s Protokolem). Rozsah seznamu látek sledovaných v rámci přenosů v odpadech byl již v minulosti redukován6.
Celkově lze říci, že hlavním přínosem navrhované změny je zpřesnění znění právního předpisu a zlepšení kontrolní činnosti ČIŽP. Navrhovaná varianta může mít dopady na snížení administrativních nákladů ČIŽP (resp. MŽP jako odvolacího orgánu), které by mohly souviset s vedením odvolacích řízení s provozovateli při ponechání současného stavu (tzn. v případech, kdy by provozovatel podával odvolání proti udělení pokuty za nevedení evidence údajů o přenosech látek v odpadech). Pro provozovatele zůstávají povinnosti nezměněné, jen je budou plnit ti, kteří tak nyní neplní, ale to neznamená, že by jim současný návrh navyšoval administrativní zátěž, protože ve srovnání se současným stavem se navýšení administrativní zátěže provozovatelů téměř nemění, protože zpřesnění povinností představuje pouze náklady spojené s uložením dat (v listinné a/nebo elektronické formě), které oproti účetnictví nezabírají tolik místa.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 5: Porovnání nákladů a přínosů
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Varianta 1
Varianta 0
Jelikož navrhovaná varianta nepřináší téměř žádné navýšení nákladů dotčených subjektů, pouze zpřesňuje formulaci zákona, lépe vymezuje rozsah evidence a zlepšuje výkon kontroly včetně snížení administrativní zátěže ČIŽP, doporučujeme variantu 1.
Autorizace hlášení
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Současná právní úprava je administrativně náročná, a to jak na straně ohlašovatelů, tak i na straně provozovatele ISPOP. Podávání hlášení je dle současné právní úpravy možné:
výhradně elektronicky, za předpokladu, že ohlašovatel disponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou,
elektronicky s nutností následného zaslání k autorizaci listinné podoby hlášení poštou v případě, že ohlašovatel nedisponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou.
Druhý způsob podávání hlášení představuje necelých 50 % všech podání, tj. cca 70 tis. podání ročně. Za předpokladu, že nebude nutné zasílat hlášení k autorizaci v listinné podobě, dojde ke snížení administrativní zátěže a nákladů spojených s agendou na straně ohlašovatelů i provozovatele.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Každý ohlašovatel, kterému vznikne ohlašovací povinnost, musí být registrován v systému ISPOP. Jedná se o webové rozhraní (portál), do kterého mají přístup registrovaní uživatelé na základě podané přihlášky. Přihláška se podává v listinné podobě. Po akceptaci přihlášky (autorizace registrace zůstává zachována) provozovatelem ISPOP jsou ohlašovateli zaslány přístupové údaje (jedinečné uživatelské jméno a heslo), které slouží pro přístup do aplikace. Uživatelské jméno a heslo umožňuje jednoznačnou identifikaci ohlašovatele. Hlášení je podáváno formou vyplněného PDF formuláře, který je generován v aplikaci a následně odesílán prostřednictvím webových služeb do aplikace ISPOP. Do aplikace ohlašovatel vstupuje po zadání přiděleného uživatelského jména a hesla a následně může stahovat formuláře, v nichž vyplňuje svá hlášení. Současná právní úprava umožňuje vlastní fyzické odeslání dokumentů těmito způsoby:
výhradně elektronicky, prostřednictvím portálu ISPOP, za předpokladu, že ohlašovatel disponuje elektronicky ověřeným podpisem,
elektronicky, prostřednictvím portálu ISPOP, a následného zaslání k autorizaci listinné podoby hlášení poštou za předpokladu, že ohlašovatel nedisponuje elektronicky ověřeným podpisem, nebo přístupem do datové schránky,
výhradně elektronicky prostřednictvím datové schránky.
Vzhledem k tomu, že ohlašovatel podává hlášení prostřednictvím portálu ISPOP, do kterého se přihlašuje na základě uživatelského jména a hesla, které zaručuje jeho jednoznačnou identifikaci, je dodatečné zasílání hlášení k autorizaci v listinné podobě duplicitní.
Identifikace dotčených subjektů
CENIA - provozovatel ISPOP,
ohlašovatelé, kteří nedisponují elektronicky ověřeným podpisem nebo datovou schránkou.
Popis cílového stavu
Snížit administrativní zátěž přijetím legislativní změny - novelou zákona č. 25/2008 Sb. Ohlašovatel, který nedisponuje elektronicky ověřeným podpisem nebo datovou schránkou by již nemusel postupovat dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují povinnost autorizace v listinné podobě.
Zhodnocení rizika
Nebudou-li změny provedeny, nedojde ke snížení administrativní zátěže a úspoře finančních prostředků, které jsou spojeny s autorizací hlášení v listinné podobě jak na straně ohlašovatelů, tak i provozovatele ISPOP.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Ponechání současného stavu, kdy ohlašovatel, který nedisponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou, musí hlášení podané prostřednictvím ISPOP vytisknout, podepsat a zaslat provozovateli k autorizaci.
Varianta 1
Legislativní změna se týká § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Možnost odeslání dat po aplikaci této legislativní změny bude výhradně elektronicky, a to i v případě, kdy ohlašovatel využije uznávaný elektrnonický podpis nebo datovou schránku.
Autorizace bude zajištěna díky nutnosti prvotní registrace ohlašovatelů v listinné podobě a přístupu do portálu ISPOP po zadání jedinečného uživatelského jména a hesla.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Hlavním přínosem navrhované změny je:
snížení administrativní zátěže a
úspora finančních prostředků
na straně ohlašovatelů a provozovatele ISPOP (CENIA). Ročně se jedná o cca 70 tis. hlášení, kterých se dotčená úprava týká.
Finanční vyčíslení přínosů – úspory:
Odbourání administrativy spojené s agendou na straně ohlašovatelů představuje – vložení hlášení do obálky, doručení na Českou poštu s.p. a odeslání. Poštovní náklady na odeslání cca 70 tis. hlášení činí cca 2 590 000 Kč (doporučená zásilka do 500 g á 37 Kč dle sazebníku České pošty s.p.). Administrativní náklady na straně ohlašovatelů činí cca 12 600 000 Kč (časová náročnost zpracování jednoho hlášení je cca 1 hodina, mzdové náklady zaměstnance jsou cca 180 Kč/hodina dle standardního nákladového modelu ČSÚ). Celkové náklady spojené s agendou na straně ohlašovatelů tak činí cca 15 190 000 Kč ročně.
Odbourání administrativy, spojené s agendou na straně provozovatele ISPOP (CENIA) představuje - přinesení cca 70 000 obálek z pošty, kontrola doporučených obálek dle seznamu od České pošty s.p., roztřídění dle data na obálce, rozbalení, kontrola předepsaného formátu, orazítkování, kompletace, manuální načtení do systému přes čarový kód, zatřídění a archivace. Navíc, v případě, kdy není autorizační potvrzení v předepsaném formátu, je nutná ze strany pracovníka kontrola existence hlášení v systému. Ročně se touto agendou zabývají cca 3 pracovníci, úsporu lze vyčíslit jako úsporu 3 administrativních pracovníků, což ve finančním vyjádření představuje úsporu cca 1 430 000. Kč ročně (roční náklady na výkon jednoho pracovníka jsou 476 478 Kč dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy).
Celkový finanční přínos navrhované legislativní úpravy činí cca 16 620 000 Kč ročně.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 6: Porovnání přínosů a nákladů
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Varianta 1
Varianta 0
Na základě zjištěných dat, týkajících se snížení administrativní zátěže dotčených subjektů, doporučujeme přijmout Variantu 1.
Zasílání plné moci pouze přes ISPOP
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Na základě současného znění zákona 25/2008 Sb., § 4, odst. 7 zmocněnci zastupující povinné subjekty zasílají do datové schránky konverze plných mocí a nevytváří zmocnění (vazbu zmocněnec – zmocnitel) přímo v systému ISPOP. Povinnost tvorby vazby zmocnění systému tak přechází na provozovatele systému ISPOP (CENIA). Ročně se jedná o přibližně 280 plných mocí, jejichž počet může nárůstem povědomí práce v systému ISPOP narůstat.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými prostřednistvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašvacích povinností v oblasti životního prostředí (§ 4 odst. 7 zákona 25/2008 Sb.).
Identifikace dotčených subjektů
CENIA - provozovatel ISPOP,
ohlašovatelé – zmocněnci, kteří na základě plné moci zastupují povinné subjekty, jenž mají ohlašovací povinnost dle zákona č. 25/2008 Sb.
Popis cílového stavu
Hlavním cílem této změny je zrušení možnosti zasílání plné moci prostřednictvím datové schránky ministerstva a tím snížení administrativní zátěže.
Zhodnocení rizika
Hlavním rizikem je nárůst počtu zmocněnců, kteří zaslání plných mocí přes DS budou využívat ve větší míře a tím bude přenesena povinnost zmocněnců na provozovatele ISPOP, dojde ke zvýšení administrativní zátěže.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Současný stav, kdy zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými prostřednistvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Varianta 1
Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými pouze prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V současné době je možné zasílat zmocnění k zastoupení povinného subjektu i prostřednictvím datové schránky. Tato činnost zaměstnává dva pracovníky v ohlašovacím období, které trvá 4 měsíce v roce.
Činnosti daných pracovníků a časová náročnost:
pracovník
stažení plné moci z datové schránky,
formální kontrola plné moci (datum, obsah, konverzní doložka),
výběr zmocnitele a zmocněnce v systému,
nastavení parametrů plné moci pro náhled v aplikaci a nahrání přílohy plné moci,
vytvoření vazby zmocnění,
celková časová náročnost 4 hod./den po dobu 4 měsíců (ohlašovací období).
pracovník
kontrola datových zpráv v datové schránce ISPOP, které nejsou v interaktivní podobě (dynamické pdf, případně datová věta ve formátu *.xml),
celková časová náročnost 2 hod./den po dobu 4 měsíců (ohlašovací období).
Tabulka 7: Výpočet nákladů spojených s výkonem daných činností
Dopady na podnikatelské subjekty (ohlašovatele)
Dle současné právní úpravy musela většina subjektů vynaložit finanční prostředky na zajištění konverze plné moci (konverzsní doložka á 30 Kč), kterou je nutné mít v případech, kdy plná moc je zasílána z datové schránky zmocněnce.
Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Novela zákona představuje změny, které vedou ke snížení administrativní zátěže a tím ke snížení nákladů provozovatele systému – CENIA ve výši cca 176 tis. Kč ročně.
Dopady na podnikatelské subjekty (ohlašovatele)
V souvislosti s touto legislativní změnou je možné předpokládat finanční nároky na zmocněnce, kteří si budou muset zajistit konverzi plné moci (á 30 Kč), kterou dle dosavadní právní úpravy bylo nutné mít pouze v případě, kdy plná moc byla zaslána z datové schránky zmocněnce. Jelikož většina plných mocí byla odeslána takto, tak celkové náklady můžeme očekávat minimální.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 8: Porovnání nákladů a přínosů
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Varianta 1
Varianta 0
Doporučujeme přijmout Variantu 1, která představuje snížení administrativní zátěže spojené se zasílám plných mocí do datové schránky, které je náročné, protože zmozněnci často nerespektují upozornění, že je nutné plné moci zasílat včas, aby mohli plnit své povinnosti včas. Dále pak zaslané dokumenty někdy obsahují chybné údaje a je nutné věnovat další čas k dohledání kontaktů a komunikaci, což představuje zdržení atd.
Souhrn navržených variant
Implementace doporučené varianty a vynucování
Ústředním orgánem státní správy, pověřeným implementací novely zákona č. 25/2008 Sb., je Ministerstvo životního prostředí.
Přezkum účinnosti regulace
Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.
Konzultace a zdroje dat
Ing. Mgr. Eduard Hlavatý, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IP
Tereza Havránková, CENIA, oddělení ISPOP a IRZ
SLAVÍKOVÁ, Lenka – VEJCHODSKÁ, Eliška – MALÝ, Vítězslav. Zpřesnění vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Ústí nad Labem: VYCERRO, prosinec 2012. 58 s.
SLAVÍKOVÁ, Lenka et.al. Analýza vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Ústí nad Labem: VYCERRO, prosinec 2011. 55 s.
HLAVATÝ, Eduard. Návrhy úprav zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění. Praha: MŽP, 2013, 78 s.
MARŠÁK, Jan – HLAVATÝ, Eduard – ŠVENKOVÁ, Jana. Integrovaný registr znečišťování, Příručka pro ohlašování za rok 2012. Praha: MŽP, 2012. 123 s.
ADAMUŠKA, Jaromír, Možnosti zjednodušení procesu autorizace hlášení podávaných prostřednictvím ISPOP, Praha: MŽP, 2013, 3 s.
Tereza Havránková, vedoucí oddělení ISPOP a IRZ, CENIA
TOUŠ, Petr – PÍŠKOVÁ, Martina. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE k novele zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 15. 4. 2013. 16 s.
Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra, 2007. 17 s.
Seznam použitých zkratek
Kontakt na zpracovatele RIA
CENIA |
CENIA, česká informační agentura životního prostředí |
ČIŽP |
Česká inspekce životního prostředí |
EU |
Evropská unie |
IRZ |
Integrovaný registr znečišťování |
E-PRTR |
Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek |
ISPOP |
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí |
MPO |
Ministerstvo průmyslu a obchodu |
MŽP |
Ministerstvo životního prostředí |
NACE/CZ-NACE |
Klasifikace ekonomických činností |
PRTR |
registr úniků a přenosů |
VYCERRO |
Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů |
Ing. Martina Píšková
Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: martina.piskova@mzp.cz
tel: +420 267 122 151
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava se týká provozovatelů provozoven, na které se nevztahuje režim nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (dále jen „nařízení č. 166/2006“). Navržené snížení počtu subjektů podle § 3 odst. 2 zákona se tedy nijak netýká plnění povinností podle tohoto nařízení.
Dané evropské nařízení bylo vydáno v souvislosti s přijetím rozhodnutí Rady EU č. 2006/61/ES ze dne 2. prosince 2005 o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „Protokol o PRTR“). Uvedený protokol, který vychází z Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), byl po přijetí dne 21. května 2003 podepsán třiceti osmi státy včetně ČR i Evropským společenstvím a v platnost vstoupil dne 8. října 2009. Zákon č. 25/2008 Sb. byl koncipován tak, aby zajistil adaptaci na požadavky přímo použitelného evropského nařízení a zároveň zachoval rozsah IRZ dle dosavadní právní úpravy v zákoně č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a v prováděcím nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Tato koncepce je zcela v souladu s Protokolem o PRTR (čl. 3 odst. 2) i nařízením č. 166/2006/ES, které ve své preambuli odkazuje na Protokol o PRTR takto: „V souladu s Protokolem by ustanovení tohoto nařízení neměla ovlivnit právo členských států zachovat nebo zavést obsáhlejší či veřejnosti přístupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký požaduje protokol“ (recitál 21).
Česká republika využila oprávnění k zachování širšího registru úniků a přenosů znečišťujících látek, které vyplývá z § 3 odst. 2 Protokolu o PRTR a bodu 21 preambule nařízení č. 166/2006/ES, mj. ve vztahu k okruhu povinných subjektů.
Navrhovaná právní úprava, spočívající ve snížení počtu povinných subjektů, na které se nevztahuje režim nařízení č. 166/2006, je tedy s Protokolem o PRTR a nařízením č. 166/2006/ES plně v souladu.
d) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh nezakládá žádné nové zpracování osobních údajů.
e) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen.
f) Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava ruší určité povinnosti buď zcela (povinnost autorizace hlášení), nebo ve vztahu k vymezeným subjektům (evidenční a ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ). Dále se zpřesňuje stanovení povinností ve vztahu k vedení evidence údajů pro ohlašovaní do IRZ a příslušných sankcí. Navrhovaná právní úprava tedy nezahrnuje žádné změny, které by svou povahou mohly způsobit nárůst korupčních rizik.
g) Zhodnocení dopadů na výkon státní statistické služby
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na výkon státní statistické služby.
B. Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 - § 2
V § 2 se upřesňuje, že ministerstvo je správcem IRZ.
K bodu 2 - § 3 odst. 2
Podle dosavadní právní úpravy jsou povinnými subjekty podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. provozovatelé provozoven, v nichž je prováděna jiná činnost, než je uvedena v příloze I nařízení č. 166/2006, nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze. Navrhovaná právní úprava toto vymezení zpřesňuje a současně provedené zpřesnění vede ke snížení počtu povinných subjektů. Podle navrhované právní úpravy jsou povinnými subjekty podle § 3 odst. 2 provozovatelé provozoven, v nichž je prováděna činnost uvedená v příloze k tomuto zákonu. V souvislosti s touto změnou je do zákona doplňována příloha obsahující taxativní výčet činností, včetně prahových hodnot pro kapacitu.
K bodu 3 - § 3 odst. 6
Provozovatel uvedený v nařízení č. 166/2006 na základě čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení uchovává pro příslušné orgány členského státu k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence rovněž obsahuje popis metodiky použité ke shromáždění údajů. Provozovatel podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. podle tohoto ustanovení vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení č. 166/2006. Je zcela jednoznačně zřejmé, že podle stávající právní úpravy mají obě kategorie provozovatelů povinnost vést tuto evidenci ve vztahu k údajům ohlašovaným do IRZ podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 25/2008 Sb. Jedná se o úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle nařízení č. 166/2006. Oproti tomu není zcela zřejmé, zda se povinnost vést evidenci vztahuje i na ohlašovací povinnosti podle § 3 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 25/2008 Sb., které jsou stanoveny nad rámec nařízení č. 166/2006. Jde zejména o přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu a dále o úniky znečišťujících látek. Proto se navrhovanou právní úpravou do § 3 doplňuje odstavec 6, z něhož je zcela zřejmé, že obě kategorie provozovatelů mají povinnost vést evidenci údajů pro ohlašování i pro účely ohlašování na základě § 3 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 25/2008 Sb.
K bodu 4 - § 4 odst. 1
Upřesňuje se, že ministerstvo je správcem ISPOP.
K bodu 5 - § 4 odst. 6
Podle navržené právní úpravy má podání učiněné prostřednictví ISPOP stejné účinky jako podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo podání učiněné prostřednictvím datové schránky ministestva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Z toho vyplývá, že na rozdíl od současné právní úpravy již nebude dána povinnost autorizace hlášení podávaného prostřednictvím ISPOP. Autenticita dokumentu je zajištěna tím, že podmínkou pro využití ISPOP je předchozí registrace v tomto systému.
K bodu 6 - § 4 odst. 8
Na rozdíl od současné právní úpravy již nebude možné zasílat plnou moc k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Zůstane tak jen jedna možnost - zasílání plné moci prostřednictvím ISPOP. Cílem této změny je zamezit zvyšování administrativní zátěže na straně CENIA jakožto provozovatele ISPOP. Možnost zasílat plnou moc rovněž prostřednictví datové schránky vedla k tomu, že zmocněnci povinných subjektů zasílají plnou moc prostřednictvím datové schránky a nevytvářejí zmocnění (vazbu zmocněnec - zmocnitel) přímo v systému ISPOP. Tuto vazbu potom musí místo nich vytvořit CENIA.
K bodům 7 a 8 - § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c)
V návaznosti na zpřesnění ohledně povinnosti vést evidenci údajů pro účely ohlašování do IRZ v § 3 (bod 3) se upravují příslušná sankční ustanovení.
K bodu 9 - Příloha
V souvislosti se změnami ve vymezení povinných subjektů v § 3 odst. 2 se doplňuje příloha k zákonu, která obsahuje taxativní výčet činností. Činnosti uvedené v příloze I nařízení č. 166/2006 nejsou v této příloze uvedeny, což znamená, že příloha I k nařízení č. 166/2006 a nová příloha k zákonu č. 25/2008 Sb. se nepřekrývají. Co se týče činností v nově stanovené příloze k zákonu č. 25/2008 Sb., jedná se buď o jiné druhy činností, než jsou činnosti uvedené v příloze I k nařízení č. 166/2006, nebo o činnosti stejného druhu jako určité činnosti podle tohoto nařízení, ale s kapacitou, která je nižší než příslušná prahová hodnota uvedená v příloze I nařízení nebo je této prahové hodnotě rovna. V této souvislosti je třeba uvést, že podle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 166/2006 je provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze, ohlásí svému příslušnému orgánu každoročně množství následujících úniků a přenosů spolu s uvedením, zda se jedná o informace založené na měření, výpočtu či odhadu. Z výše uvedeného vyplývá, že např. provozovovna, v níž je provozována výroba elektřiny o tepelném příkonu větším než 50 MW, spadá do působnosti nařízení č. 166/2006 [kategorie 1c)]. Provozovna, v níž je provozována výroba elekřiny o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW , spadá pod § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb., neboť se jedná o činnost uvedenou v doplňované příloze k tomuto zákonu.
Provozovatelé provozoven, v nichž jsou činnosti podle doplňované přílohy provozovány, mají ve vztahu k ohlašování do IRZ stejný rozsah povinností jako provozovatelé provozoven, na které se vztahuje režim nařízení č. 166/2006.
K čl. II - Účinnost
Účinnost se navrhuje tak, aby byla přiměřená doba legisvakance mezi nabytím platnosti a účinnosti, což je třeba zejména ve vztahu ke zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaného prostřednictvím ISPOP, které vyvolá nutnost úprav systému ISPOP.
V Praze dne 29. července 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
předseda vlády
Mgr. Richard Brabec, v.r.
ministr životního prostředí
1http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/616077BBE4AB0EDDC125773100295E4B/$FILE/419%20uv100531.0419.pdf
2 Odhad je stanoven na základě podkladů, které vznikly v rámci činnosti pracovní skupiny IRZ, a které analyzovaly jednotlivé navržené varianty aplikací na současný počet a strukturu ohlašovatelů,
3 Jeden ohlašovatel může ohlašovat více přenosů látek v odpadech.
4 Někteří ohlašovatelé styrenu a formaldehydu ohlašují i přenosy látek v odpadech, proto se nejedná o prostý součet výše uvedených položek.
5 Prahové hodnoty jsou v Protokolu nastaveny pro nebezpečný odpad na 2 tuny/rok a pro ostatní 2 000 tun/rok.
6 Původně bylo předmětem ohlašování 72 látek. Po redukci se od ohlašovacího roku 2011 ohlašuje 26 látek v přenosech v odpadech.