Důvodová zpráva k zákon č. 256/2014 Sb.

I. Obecná část

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

1.2 Definice problému

Programové prohlášení vlády České republiky obsahuje v části týkající se zdravotnictví mimo jiné závazek ke zrušení regulačního poplatku za recept i za ošetření v ambulantní sféře s účinností od 1. 1. 2015. Na základě této skutečnosti se navrhuje změna právní úpravy v zákonech upravujících systém veřejného zdravotního pojištění.

Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, došlo k zavedení regulačních poplatků souvisejících s poskytováním hrazených zdravotních služeb. Z důvodové zprávy k tomuto zákonu vyplývá, že regulační poplatky byly zavedeny za účelem zajištění efektivnějšího čerpání zdravotní péče. Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 vyhlášeném ve Sbírce zákonů pod č. 238/2013 Sb. (dále jen „nález sp. zn. Pl. ÚS 36/11“) konstatoval rozpor právní úpravy poplatku za poskytování lůžkové péče ve výši 100 Kč s čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i čl. 3 odst. 1 Listiny, a právní úpravu tohoto poplatku (nikoliv pouze zákon č. 298/2011 Sb., kterým došlo ke zvýšení regulačního poplatku z 60 Kč na 100 Kč) v tomto ohledu zrušil s účinností k 31. 12. 2013. Zákonodárce (i přes možnost, kterou Ústavní soud připustil) se rozhodl již poplatek za hospitalizaci znovu do právního řádu nezavádět.

S účinností od 1. 1. 2015 by mělo, jak je výše uvedeno, dojít rovněž ke zrušení dalších regulačních poplatků s výjimkou poplatku za využití pohotovostní služby. K naplnění stanoveného cíle je potřeba novelizovat zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) v části týkající se regulačních poplatků.

Je třeba uvést, že regulační poplatky za recept i ošetření v ambulantní péči již plní svoji regulační funkci pouze omezeným způsobem a v kontextu finančních dopadů na pojištěnce, kteří je musí platit, se jedná o jejich neúměrné zatěžování.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Právní úprava regulačních poplatků je obsažena v ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb. a zahrnuje poplatky za návštěvu u registrujícího poskytovatele primární ambulantní péče [§ 16a odst. 1 písm. a)], poplatky za návštěvu lékaře poskytovatele specializované ambulantní péče, poplatky za návštěvu u klinického logopeda a psychologa, poplatky za recept a poplatky za využití pohotovostní služby mimo běžné ordinační hodiny poskytovatele. Poplatek za hospitalizaci byl zrušen Ústavním soudem s účinností od 1. 1. 2014 nálezem sp. zn. Pl. ÚS 36/11.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

a) Pojištěnci

Předkládaná právní úprava bude mít vliv na pojištěnce, kteří nadále nebudou mít povinnost platit regulační poplatky za ambulantní ošetření a za recept.

b) Poskytovatelé zdravotních služeb včetně poskytovatelů lékárenské péče

Zrušením regulačních poplatků dojde ke snížení příjmů poskytovatelů zdravotních služeb včetně poskytovatelů lékárenské péče. Tento výpadek bude poskytovatelům kompenzován na základě zákona č. 109/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to prostřednictvím navýšené platby za státní pojištěnce pro rok 2015 a s tím související rozdělení těchto prostředků úhradovou vyhláškou pro rok 2015, popřípadě úpravou cenové regulace léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Celkové navýšení platby za státní pojištěnce o cca 4,2 mld. Kč za kalendářní rok oproti dosavadnímu stavu nebude sloužit pouze ke kompenzaci výpadku příjmů z regulačních poplatků rušených tímto zákonem, ale rovněž ke kompenzaci výpadku příjmů z regulačních poplatků za poskytování lůžkové péče od roku 2015 (pro rok 2014 je výše uvedeným návrhem zákona upraven zvláštní postup pro kompenzaci poplatků za poskytování lůžkové péče).

1.5 Popis cílového stavu

V oblasti regulačních poplatků bude v souladu s Programovým prohlášením vlády zachován pouze poplatek 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“). Z toho zároveň vyplývá, že do limitu podle ustanovení § 16b zákona č. 48/1997 Sb. se budou nadále započítávat pouze doplatky na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Výše limitu zůstane zachována.

1.6 Zhodnocení rizika

V případě nepřijetí navrhované novelizace lze identifikovat následující rizika:

• zachování neodůvodněné finanční zátěže pojištěnců, která není adekvátní ve vztahu k původně předpokládané regulační funkci těchto poplatků,

• nenaplnění závazku obsaženého v Programovém prohlášení vlády.

2. Návrh variant řešení

Předkladatel si je vědom, že variant řešení existuje v případě regulačních poplatků široké spektrum, ať již se jedná o možnost zrušit pouze některé z regulačních poplatků nebo naopak např. znovu zavést regulační poplatek za poskytování lůžkové péče. Stejně tak je možné v této oblasti rozšiřovat či zužovat okruh výjimek, kdy se regulační poplatky nehradí. Navržené varianty řešení proto vycházejí ze skutečnosti, že některé regulační poplatky neplní svoji primární funkci, tedy neregulují spotřebu zdravotních služeb. Naopak regulační poplatek za využití pohotovostní služby nadále významným způsobem regulační funkci plní. Uvedené skutečnosti vyplývají zejména z Informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky o spotřebě zdravotnických služeb v letech 2007-2012 ze dne 13. září 2013 (dále jen „Informace“). Přestože z Informace je patrné, že významným způsobem došlo ke snížení počtu receptů, zároveň v ní autor uvádí, že tento pokles se netýká celkové spotřeby léků. Z Informace vyplývá, že: „U ambulantních zdravotnických služeb a zdravotnických služeb poskytovatelů lůžkové péče zřejmě jen zdůraznily (pozn. regulační poplatky) trend postupného snižování z minulých let vyplývající i z jiných úsporných opatření.“

Na základě uvedených skutečností hodnotí předkladatel v rámci RIA pouze variantu ponechání regulačních poplatků v současném stavu a variantu zrušení regulačních poplatků s výjimkou regulačního poplatku za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Lékařskou pohotovostní službou a pohotovostní službou v oboru zubní lékařství se podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpis, rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele.

Varianta 0

V rámci této varianty zůstanou zachovány veškeré regulační poplatky, jak jsou upraveny v účinném znění ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb., tedy

a) 30 Kč za

1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru zubní lékařství,

2. návštěvu u lékaře poskytovatele specializované ambulantní péče,

3. návštěvní službu poskytnutou lékařem poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost,

b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,

c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,

d) 30 Kč za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely a počet předepsaných balení,

e) 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťujícího pohotovostní službu; regulační poplatek za využití pohotovostní služby se neplatí, pokud dojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče.

Varianta 1

Uvedená varianta předpokládá v souladu s Programovým prohlášením vlády České republiky zrušení regulačních poplatků uvedených v rámci varianty 0 pod písmeny a) až d) a zachování pouze poplatku uvedeného pod písmenem e), tedy za využití pohotovostní služby.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů byla provedena zejména na základě údajů, které má Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán v oblasti zdravotního pojištění k dispozici.

Jak vyplývá z následující tabulky, činil objem regulačních poplatků v roce 2013 cca 3 549 mil. Kč (mimo poplatku za hospitalizaci).

Tabulka 1:

Varianta 0

V případě ponechání stávající právní úpravy regulačních poplatků lze identifikovat následující přínosy

• zachování příjmu poskytovatelů zdravotních služeb z regulačních poplatků bez dopadů na státní rozpočet

Zároveň je možné identifikovat tyto náklady

• úhrnný roční finanční dopad na pojištěnce ve výši cca 3 370 mil. Kč za povinné hrazení regulačních poplatků podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. a) až d),

• zachování negativního dopadu regulačních poplatků na sociálně ohrožené skupiny obyvatelstva,

• administrativní zátěž poskytovatelů zdravotních služeb související s povinností vybírat regulační poplatky.

Varianta 1

V případě řešení problematiky regulačních poplatků prostřednictvím navržené varianty 1 lze identifikovat následující přínosy

• snížení finančních dopadů na pojištěnce v úhrnné výši cca 3 370 mil. Kč za kalendářní rok, které vyplývají z povinnosti hradit regulační poplatky ve výši 30 Kč podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. a) až d),

• snížení negativního vlivu rušených regulačních poplatků na některé sociálně ohrožené skupiny obyvatelstva České republiky,

• mírné snížení administrativní zátěže poskytovatelů zdravotních služeb související s povinností vybírat regulační poplatky.

Zároveň předkladatel identifikuje následující náklady související s realizací varianty 1

• výpadek regulačních poplatků předpokládaný s účinností od 1. 1. 2015 bude kompenzován systému veřejného zdravotního pojištění (a následně poskytovatelům) prostřednictvím zvýšení platby státu za státní pojištěnce ze státního rozpočtu;

• mírné navýšení spotřeby hrazené péče s ohledem na, i když nevýznamnou, regulační funkci rušených poplatků;

• náklady spojené s vyřazením zařízení sloužících k výběru regulačních poplatků u těch poskytovatelů zdravotních služeb, kteří je dosud využívali a nepředpokládají jejich zachování např. k výběru poplatku za využití lékařské pohotovostní služby¹⁾.

4. Návrh řešení

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Z variant uvedených v bodě 3.1 se navrhuje zvolit řešení v podobě varianty 1. Tato varianta je v souladu s Programovým prohlášením vlády ČR a zároveň nejvhodnějším způsobem tuto oblast reguluje. Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že zachování poplatku za využití pohotovostní služby, na rozdíl od dalších regulačních poplatků, je nadále důvodné. Nulová varianta vytýčenému cíli neodpovídá.

5. Implementace a vynucování doporučeného řešení

Za implementaci a vynucování navržené regulace bude odpovědné Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny, které budou případná pochybení poskytovatelů zdravotních služeb při výběru regulačních poplatků kontrolovat prostřednictvím vyúčtování poskytnutých hrazených služeb. Nadále navíc zůstává zachována povinnost poskytovatele zdravotních služeb vydat na žádost pojištěnce doklad o zaplacení regulačního poplatku. V případě, že by postup poskytovatele zdravotních služeb byl v rozporu se zákonem č. 48/1997 Sb., je pojištěnec oprávněn na základě ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. podat stížnost podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

6. Konzultace a zdroje dat

Příprava tohoto zákona probíhala ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami jako dotčenými subjekty a k provedení RIA byla použita zejména data, která má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici z vlastní činnosti (včetně ÚZIS) nebo mu byla poskytnuta od zdravotních pojišťoven.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie

1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Při zkoumání souladu navrhované změny s ústavním pořádkem bylo přihlíženo především k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a k Listině. V tomto ohledu nebyl zjištěn žádný rozpor. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje nabytá práva dotčených subjektů a nejsou diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem.

2. Soulad s mezinárodními smlouvami a s právem EU

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Obsah předkládaného návrhu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Upravovaná problematika je plně v kompetenci členských států Evropské unie.

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Hospodářský a finanční dopad na jednotlivé adresáty navrhované právní úpravy je podrobně uveden v části A této důvodové zprávy. Regulační poplatky jsou příjmem poskytovatelů zdravotních služeb (poskytovatelů lékárenské péče). Dopad tohoto opatření bude nicméně vůči těmto subjektům kompenzován prostřednictvím zákona č. 109/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterým dojde k navýšení platby pojistného za tzv. státní pojištěnce, a příjem z tohoto opatření bude v rámci úhradových mechanismů a cenových předpisů přerozdělen mezi poskytovatele zdravotních služeb (včetně poskytovatelů lůžkové péče dotčených zrušením poplatku za hospitalizaci nálezem sp. zn. Pl. ÚS 36/11) a poskytovatele lékárenské péče tak, aby nedošlo k jejich poškození. Náklady na státní rozpočet a jejich přesné vyčíslení jsou vymezeny v důvodové zprávě předmětné novely zákona č. 592/1992 Sb. Předpokládá se přitom navýšení platby za státní pojištěnce ve výši cca 4,2 mld. Kč za kalendářní rok.

D. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob.

E. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na míru korupčních rizik v oblasti poskytování zdravotních služeb.