k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech
k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech
Tento zákon je doplňkovým zákonem k zákonu o podnikání na kapitálovém trhu, zákonu o kolektivním investování a zákonu o dluhopisech, které nahrazují dosavadní zákony:
zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že část zákona, která upravuje smlouvy o cenných papírech, zůstává v platnosti a tato úprava bude později převzata do nového občanského zákoníku.
Přijetím zákonů uvedených v úvodu obecné části důvodové zprávy dojde k obsahovému, formálnímu nebo terminologickému nesouladu mezi novými zákony a 39 platnými zákony.
1) Hlavním účelem návrhu zákona je zajistit obsahový soulad nově navrhovaných zákonů s ostatními platnými zákony České republiky.
2) V souvislosti s novými návrhy zákonů dochází ke změně terminologie v oblasti trhů s cennými papíry, evidence cenných papírů a poskytování investičních služeb. Tuto změnu terminologie je potřebné promítnout i do dalších zákonů, které ji používají.
Hlavní změny používané terminologie:
veřejný trh regulovaný trh
registrovaný cenný papír kótovaný cenný papír
investiční instrument investiční nástroj
Středisko cenných papírů centrální depozitář cenných papírů
osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů
obligace dluhopis
majitel cenného papíru vlastník cenného papíru
registrace kótace
výpis z registru emitenta výpis z emise
3) Součástí navrhovaného zákona je také implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Tato směrnice je implementována do zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, s tím, že úprava bude převzata do nového občanského zákoníku.
Návrh implementuje některá ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a rady 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech, která dosud nebyla implementována do našeho právního řádu nebo byla implementována nedostatečně.
Návrh také částečně implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění, a to úpravou nové kolizní normy v zákonu o mezinárodním právu soukromém a procesním.
Návrh zákona implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES
Tato směrnice navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Směrnice 97/7/ES se nevztahuje na poskytování finančních služeb a byla implementována do občanského zákoníku. Směrnice 2002/65/ES obdobně upravuje poskytování finančních služeb formou smluv uzavřených na dálku. Smlouvou uzavřenou na dálku se rozumí jakákoliv smlouva o finančních službách uzavřená výhradně za použití prostředků dálkové komunikace, kdy nedochází k přímému kontaktu mezi dodavatelem služby a jejím spotřebitelem. Typickým příkladem jsou smlouvy uzavřené na základě návrhu smlouvy distribuovaného formou letáku nebo inzerátu, faxové nebo telefonické nabídky, prostřednictvím internetu apod. Účelem úpravy je zajistit ochranu spotřebitele – jeho informovanost, možnost odstoupení od některých smluv ve stanovené lhůtě, možnost obrany před nevyžádanými službami a další.
Návrh implementuje některá ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a rady 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech, která dosud nebyla implementována do našeho právního řádu nebo byla implementována nedostatečně a která nejsou implementována do ZPKT.
Návrh také částečně implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění. Tato úprava stanoví, že v případě dohod o finančním zajištění, kde slouží investiční nástroje k zajištění práv držitele zajištění, řídí se práva ze zajištění právním řádem státu, kde je veden účet či jiná evidence, na které je zajištění zaznamenáno. Tato úprava spolu s úpravou v novele zákona o konkurzu a vyrovnání, kterou předložilo vládě Ministerstvo spravedlnosti, znamená implementaci podstatné části směrnice 2002/47/ES. K úplné implementaci bude nutné doplnit a upřesnit úpravu zástavního práva k cenným papírům a jiných forem finančního zajištění.
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty Evropských společenství
Návrh zákona je plně slučitelný s právními akty Evropských společenství.
6. Předkládaný zákon je členěn na čtyřicet částí podle jednotlivých novelizovaných zákonů.
Z navrhovaného zákona nevyplývají zvýšené nároky na státní rozpočet; navrhovaný zákon nemá dopad na životní prostředí.
V souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) se zrušuje převážná většina ustanovení zákona o cenných papírech. Do doby přijetí nového obchodního zákoníku a občanského zákoníku se ponechávají v platnosti některá ustanovení, jejichž obsah by měly tyto nové zákony převzít (v souladu s věcnými záměry všech dotčených zákonů). Nově je upraveno poskytování finančních služeb formou uzavírání smluv na dálku.
Ustanovení je upraveno v důsledku toho, že se všechna veřejnoprávní ustanovení zákona přesouvají do ZPKT.
Upřesňuje se pojem „zastupitelný cenný papír“, ostatní úprava je přesunuta do ZPKT.
Upřesňuje podmínky, za jakých může požadovat vlastník hromadné listiny její výměnu za jednotlivé cenné papíry.
K bodům 5, 7
Jedná se o legislativně technické změny vyvolané ostatními změnami.
Vypouští se definice kurzu cenného papíru, který si bude definovat regulovaný trh svým vnitřním předpisem.
Zrušuje se definice přechodu nebo převodu cenného papíru – definice těchto pojmů nepatří do zákona o cenných papírech, ale spíše jako otázka právní teorie nebo obecné soukromoprávní úpravy.
K bodům 12, 15, 16, 17, 18, 21, 23, 26, 28, 29, 30, 32, 33, 34, 36, 37, 39, 40, 41, 42 a 43
Jedná se o změny vyvolané změnami terminologie ZPKT a zákona o dluhopisech.
K bodům 20, 22, 27, 38
Jedná se o změny vyvolané změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
ZPKT umožňuje poskytovat službu úschovy cenného papíru i jiným osobám než obchodníkům s cennými papíry.
Umožňuje se úschova i zaknihovaných cenných papírů. Tato úprava je vyvolaná úpravou evidence cenných papírů v ZPKT.
K bodu 35
Stávající úpravu v § 10 převzal ZPKT, proto je změněn odkaz.
V souvislosti s implementací Směrnice 2002/65/ES je nově do zákona o cenných papírech vložena úprava smluv o cenných papírech uzavřených na dálku. Tato úprava navazuje na ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách. Rozšiřuje se tím ochrana spotřebitele i na smlouvy o cenných papírech uzavíraných na dálku – tzn. uzavřených výhradně za použití prostředků dálkové komunikace, kdy nedochází k přímému kontaktu mezi dodavatelem služby a jejím spotřebitelem. Typickým příkladem jsou smlouvy uzavřené na základě návrhu smlouvy distribuovaného formou letáku nebo inzerátu, faxové nebo telefonické nabídky, prostřednictvím internetu apod.
Problematika smluv uzavíraných na dálku souvisí s rozvojem moderních prostředků komunikace a uzavírání smluv, s rozvojem tzv. e-commerce. Je zde řešena ochrana spotřebitelů, kteří jsou při uzavírání těchto smluv obvykle nedostatečně profesně a odborně vybaveni a jsou tak vystaveni riziku vyplývajícímu z jejich postavení slabší smluvní strany. Zákon posiluje jejich postavení formou soukromoprávní úpravy, která stanoví určité povinnosti silnější smluvní straně - dodavateli.
Tato úprava patří do budoucna systematicky spolu s úpravou smluv o cenných papírech do občanského zákoníku, případně do samostatného zákona upravujícího spotřebitelské smlouvy jako celek. Do platnosti nového připravovaného občanského zákoníku zůstane tato úprava součástí zákona o cenných papírech.
K jednotlivým ustanovením:
§ 44b
Definují se pro účely zákona o cenných papírech pojmy – smlouva uzavřená na dálku, dodavatel, spotřebitel a trvalý nosič dat.
§ 44c
Použít prostředky komunikace na dálku, které umožňují individuální sdělení (telefon s lidskou obsluhou, zasílání nabídek na osobní elektronickou adresu apod.) je možné jen tehdy, když to spotřebitel neodmítl, tzn. neprojevil nesouhlas.
Zvláštní režim platí, je-li za účelem oslovení spotřebitele používán automatický hlasový telefonní systém, elektronická pošta nebo faxový přístroj. Použití těchto prostředků je podmíněno předchozím souhlasem spotřebitele.
§ 44d
Základní ochrana spotřebitele spočívá v informační povinnosti dodavatele. Zajištění dostatečného množství informací o nabízené službě a podmínkách jejího poskytnutí umožňuje spotřebiteli učinit kvalifikovanější rozhodnutí, posiluje jeho postavení slabší strany smluvního vztahu.
Stanovují se informace, které je dodavatel povinen poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy – jedná se především o přesnou charakteristiku služby, identifikaci dodavatele a celkovou cenu zaplacenou za poskytnutí služby. Tyto informace musí být dále poskytnuty spotřebiteli v tištěné podobě nebo na trvalém nosiči dat (disketa, CD, elektronická pošta na pevném disku osobního počítače) před tím, než bude smlouvou vázán nebo okamžitě po uzavření smlouvy v případě, že došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků dálkové komunikace na žádost spotřebitele a tyto prostředky neumožnily poskytnutí informací výše zmíněným způsobem před uzavřením smlouvy.
V případě telefonické nabídky je dodavatel povinen nejprve sdělit svou identifikaci a účel hovoru. Jestliže s tím spotřebitel udělí souhlas, je možné další informaci po telefonu omezit pouze na informace uvedené v odstavci 3. Je ovšem nutné sdělit spotřebiteli, kde jsou k dispozici další informace.
§ 44e
U smluv, jejichž plnění není svázáno s kolísáním cen investičních nástrojů, které jsou taxativně uvedeny, má spotřebitel možnost v případě smlouvy uzavřené na dálku od ní odstoupit do 14 dnů od uzavření smlouvy nebo od té doby, co mu byly poskytnuty informace v tištěné podobě nebo na pevném nosiči dat (v případě, že byly poskytnuty až po uzavření smlouvy). Toto právo se tedy vztahuje na smlouvy o úschově cenných papírů, o správě cenných papírů a o uložení cenných papírů.
Ve lhůtě pro odstoupení může dodavatel začít poskytovat plnění smlouvy jen výslovným souhlasem spotřebitele.
V případě odstoupení od smlouvy může dodavatel požadovat zaplacení již skutečně poskytnuté služby. Tato částka však musí být přiměřená – tzn. poměr mezi požadovanou cenou a celkovou cenou služby musí odpovídat poměru mezi skutečně poskytnutou službou a celkovým rozsahem služby.
Dodavatel však nemůže požadovat zaplacení za poskytnutou službu, kterou poskytnul ve lhůtě pro odstoupení bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebo v případě, kdy spotřebitele předem neinformoval o částce, kterou po něm může požadovat v případě odstoupení od smlouvy.
Dodavatel musí nejpozději do 30 dnů vrátit všechny investiční nástroje a peníze přijaté v souvislosti s touto smlouvou. Dodavatel nemusí vracet peněžní prostředky zaplacené za již skutečně poskytnutou službu.
§44f
V případě, kdy spolu stejné smluvní strany uzavírají postupně na sebe navazující smlouvy na dálku stejné povahy, nemusí dodavatel plnit povinnosti podle §44d odstavce 1 až 3. Od uzavření navazujících smluv však nesmí uběhnout lhůta delší než 1 rok.
§ 44g
Ustanovení směřuje proti spotřebitelem nevyžádaným službám. Ze služby, která je poskytnuta spotřebiteli bez jeho objednávky, mu neplynou žádné povinnosti a nemusí za ní zaplatit.
§ 44h
Na smlouvy uzavřené na dálku podle zákona o cenných papírech se přiměřeně použijí § 55 a § 56 občanského zákona.
§ 44i
Má-li spotřebitel trvalý pobyt na území ČR nebo členského státu EU, nemůže být zbaven při uzavření smlouvy na dálku ochrany podle § 44c až 44h ani tehdy, když se tento smluvní vztah řídí jiným právem než právem ČR.
Zrušuje se z formálních důvodů § 102.
Vzhledem k rozsáhlým změnám zákona o cenných papírech je předseda vlády zmocněn k vyhlášení úplného znění tohoto zákona.
K bodům 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 22, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 66, 67, 68, 69, 70, 71 a 72
Jedná se o změny vyvolané změnami terminologie ZPKT a zákona o dluhopisech.
Změny způsobené změnou terminologie a změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Doplňuje se úprava rozhodného dne pro uplatnění práva na dividendu u zaknihovaných akcií.
Změna odkazu v důsledku zrušení § 183d a převzetí úpravy do ZPKT.
Hlášení podílů na akciové společnosti, která má kótované akcie, se vypouští z obchodního zákoníku, neboť je nově upraveno v ZPKT. Důvodem je skutečnost, že se jedná o harmonizační ustanovení vyplývající ze Směrnice EU, která je v gesci Ministerstva financí. Tato povinnost patří do ZPKT také systematicky, protože ZPKT upravuje sankce za porušení ohlašovací povinnosti.
K bodům 1, 2, 3, 4, 5, 9, 17, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 31
Jedná se o změny vyvolané změnami terminologie ZPKT a zákona o dluhopisech.
Je upřesněn postup při uveřejňování rozhodnutí v řízení dotýkajícím se více než 50 osob.
Pro větší srozumitelnost, aby nedocházelo k interpretačním nejasnostem, je toto ustanovení vyjmuto z původního znění odst. 5 a přesunuto do zvláštního odstavce.
V souvislosti s přesunutím ohlašovací povinnosti při nabytí nebo snížení podílu na hlasovacích právech společnosti s kótovanými akciemi z obchodního zákoníku do zákona o podnikání na kapitálovém trhu, se doplňují odkazy na tento zákon.
Změny způsobené změnou terminologie a změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Ustanovení se zrušují, protože rozsah dozoru Komise nad bankami je detailně řešen v jednotlivých zákonech (ZPKT, zákonem o kolektivním investování a zákonem o dluhopisech).
Seznamy vedené Komisí se doplňují o seznam investičních zprostředkovatelů, seznamy zahraničních subjektů kolektivního investování, seznam zahraničních regulovaných trhů, seznam vypořádacích systémů a účastníků těchto systémů, seznam účastníků centrálního depozitáře, seznam ratingových agentur a seznam osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů. Dále se mění způsob uveřejňování seznamů – Komise tyto seznamy nově uveřejňuje nikoliv ve Věstníku Komise, ale způsobem umožňujícím dálkový přístup (tzn. především na internetové stránce).
Ustanovení o hlášení obchodů uskutečněných profesionálními investory mimo regulované trhy se vypouští, neboť je nově upraveno v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, kam systematicky patří.
Změna formulace vynucená praktickými problémy s původní formulací.
Rozšiřují se případy, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti. Nově může Komise poskytovat informace rovněž mezinárodní organizaci zaměřené na boj s trestnou činností nebo legalizací výnosů z trestné činnosti a dále soudu v souvislosti s konkursním řízením nebo obdobným zahraničním řízením.
Zrušují se z legislativně formálních důvodů (v souvislosti se zrušením zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů).
Doplňuje se přechodné ustanovení v souvislosti s přechodem činností Střediska cenných papírů na centrální depozitář, kdy Komise po přechodnou dobu povede i seznam osob podle dosavadního § 70a zákona o cenných papírech.
Zákon o bankách neupravuje vydávání jiných druhů dluhopisů než hypotečních zástavních listů podle pís. i), přičemž tuto činnost musí mít banka uvedenou v licenci. Současná platná právní úprava je proto jakousi anomálií. Činnost banky při vydávání dluhopisů spočívá v přijímání návratného kapitálu od veřejnosti (§ 1 odst. 1 písm. a) zákona) buď ve formě vkladů, nebo v takové formě, jakou je nepřetržitá emise dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů. Navrhovaná úprava nedostatek odstraňuje.
Upřesňuje postup při vydávání bankovní licence. Česká národní banka vždy před vydáním rozhodnutí požádá o stanovisko Ministerstvo financí. Jestliže rozhoduje o vydání licence osobě, která je ovládána obchodníkem s cennými papíry nebo pojišťovnou se sídlem v České republice nebo osobou, která ovládá obchodníka s cennými papíry nebo pojišťovnu se sídlem v České republice, požádá o stanovisko také příslušný orgán dohledu – v současné době tedy Komisi pro cenné papíry nebo Ministerstvo financí.
Stanovuje se, ve kterých případech je Česká národní banka povinna před vydáním rozhodnutí požádat o stanovisko příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie.
K bodu 7
Upřesňuje se formulace tak, aby byla v souladu se Směrnicí 2000/12/ES, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu.
Souvisí s návrhem na vypuštění § 1, odst. 3 písm. i). Ustanovení nepatří systematicky do zákona o bankách.
Rozšiřuje se seznam právních úkonů, ke kterým potřebuje banka předchozí souhlas ČNB – výčet se doplňuje o uzavření smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části a dále o případ převodu jmění na banku jakožto společníka. V druhém případě se jedná o dosud zákonem o bankách neošetřenou situaci, kdy banka přejímá jako společník (a nástupnická osoba) jmění své dceřinné společnosti.
Upřesňuje se postup vydání rozhodnutí v případě, kdy je banka nebo finanční instituce zároveň obchodníkem s cennými papíry.
K bodům 12 až 21
Změny přizpůsobují dikci starších ustanovení zákona o bankách obchodně právní úpravě po novelách obchodního zákoníku, provedených v letech 2000 a 2001, které zcela zásadně změnily úpravu ovládajících a ovládaných osob a koncernového práva. Podle současné obchodně právní doktríny i praxe může být ovládanou osobou i fyzická osoba – podnikatel. Tento přístup rovněž vychází z evropského práva a souvisí s výkladem pojmu „undertaking“, tudíž i tyto změny mají harmonizační charakter.
Klíčovou je změna definice finanční instituce ( § 17a odst. 3). Touto změnou dochází jak k plné transpozici práva ES, tak k věcnému sladění definice finanční instituce s navrhovanou definicí finanční instituce pro účely zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o bankách považoval doposud za finanční instituci pouze právnické osoby splňující podmínky stanovené zákonem. Vzhledem k tomu, že existovala na jednu stranu obava, že znění zákona o bankách je v rozporu s právem ES (to používá universální pojem „undertaking“), na druhou stranu nebylo jasné, jak by bylo prakticky možné zahrnovat fyzické osoby do konsolidovaného dohledu, byla o stanovisko požádána Evropská komise (již koncem roku 2002, kdy byl zákon o podnikání na kapitálovém trhu a související zákony teprve ve stadiu přípravy). Česká národní banka po několika urgencích obdržela odpověď Evropské komise teprve 31.7.2003. Z odpovědi plyne, že fyzická osoba může být finanční institucí ve smyslu směrnice 2000/12/ES za stejných podmínek jako osoba právnická a tudíž není možné podrobovat osoby vykonávající totožnou činnost různě přísnému režimu (v daném případě různé intenzitě dohledu na konsolidovaném základě) jen z toho titulu, že jednou jde o osobu právnickou a jednou o osobu fyzickou. Vzhledem k inkompatibilitě tohoto ustanovení zákona o bankách s komunitárním právem a vzhledem k závazkům České republiky vůči Evropské unii a jejím členským státům je nutné provést změnu § 17a odst. 3.
Důvodem navržených změn je skutečnost, že Středisko cenných papírů (v budoucnu centrální depozitář) vydává emitentům pro účely konání valné hromady výpis z registru emitenta (nově výpisu z emise) v písemné nebo v šifrované elektronické podobě, přičemž elektronická podoba výpisu je vhodnější z důvodu ochrany dat a z důvodu velkého počtu akcionářů některých bank. Je tedy třeba změnit techniku označování tak, aby jí bylo možné použít v případě výpisu v písemné i elektronické podobě. Změna umožní, že banka, namísto označení osoby přímo ve výpisu, obdrží písemné vyjádření České národní banky k výpisu předloženému v elektronické či písemné podobě. Výpis musí ČNB bance vrátit. S ohledem na skutečnost, že označením akcionáře u kterého ČNB nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, dochází současně k zahájení správního řízení, je třeba rovněž zajistit listinný dokument do správního spisu, mj. i pro případný přezkum rozhodnutí. Jedná se o technickou změnu v pořizování výpisu z registru emitenta, a proto je její zařazení do novely zákona o bankách důvodné.
Účelem navrhované změny je, aby byl text ustanovení konzistentní s úpravou povinností centrálního depozitáře v ZPKT.
K bodu 26
Nově se zavádí povinnost předkládat výroční zprávy bank České národní bance do čtyř měsíců po skončení účetního období. Tato výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem.
Výroční zpráva, jejíž obsah stanovuje zákon o účetnictví, obsahuje účetní závěrku a výrok auditora o účetní závěrce. Povinností účetní jednotky je zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu podle § 21a zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušný orgánem, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. Připustit možnost, že by banka předložila ČNB výroční zprávu, která by obsahovala účetní závěrku neověřenou auditorem, může vést k existenci dvou výročních zpráv - jedné předkládané ČNB a druhé výroční zprávy zveřejňované podle zákona o účetnictví. Takováto situace může vést k nepřehlednosti a nejistotě při zjišťování finanční situace banky.
Změna formulace na návrh ČNB vynucená praktickými problémy s původní formulací.
Rozšiřují se případy, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti. Nově mohou být poskytovány informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu rovněž mezinárodní organizaci zaměřené na boj s trestnou činností a orgánům cizích států činným v trestním řízení. Ustanovení zajišťuje symetrii v průlomu do povinnosti mlčenlivosti mezi KCP a ČNB a tím umožňuje možnost bezproblémového poskytování informací mezi těmito dozorovými orgány. Tento průlom do povinnosti mlčenlivosti umožňuje směrnice 2000/12/ES.
Poskytnutí informace podle odstavců 3, 4 a 6 je pak podmíněno tím, že osoba nebo orgán, kterému má být informace poskytnuta, zajistí ochranu této informace v souladu s právem Evropských společenství.
Změna odkazu v důsledku změny dle bodu 6.
K bodům 31 a 32
Jedná se jednak o praktickou reakci na zahrnutí fyzických osob do definice finanční instituce pro účely dohledu na konsolidovaném základě, jednak o reakci na dosavadní zkušenosti České národní banky s výkonem konsolidovaného dohledu.
Upřesnění formulace v souladu s právem EU.
V souladu se stanoviskem expertů z členských zemí EU k článku 2 písm. c) až e) směrnice 98/26/ES se stávající úprava rozšiřuje tak, že účastníky platebního systému mohou být též osoby, které plní technické funkce v tomto, nebo kterémkoliv jiném platebním systému nebo systému vypořádání obchodů s cennými papíry.
Změna terminologie v souvislosti se změnou terminologie v ZPKT a zákonu o dluhopisech.
Jedná se o změnu vyvolanou změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Jedná se o změnu vyvolanou změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Změna terminologie v souvislosti se změnou terminologie v ZPKT.
Změna terminologie v souvislosti se změnou terminologie v ZPKT
V souvislosti s novou úpravou ratingových agentur v ZPKT se vypouští koncesovaná živnost „hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (rating)“.
Jedná se o změnu vyvolanou změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
K bodu 2
Zajišťuje se návaznost na novou úpravu systému vypořádání obchodů s cennými papíry v ZPKT. Jedná se o harmonizační ustanovení podle Směrnice 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Novela transponuje ustanovení čl. 9 odst. 1 odrážka druhá směrnice 98/26/ES. Směrnice požaduje zajistit nedotknutelnost zajištění přijatých centrální bankou státu EU v případě prohlášení konkursu na osobu, která tato zajištění poskytla, a bez ohledu na to, zda tato osoba je účastníkem platebního systému nebo systému vypořádání obchodů s cennými papíry (viz též čl. 1 písm. c) odrážka druhá směrnice 98/26/ES).
Zajišťuje se návaznost na úpravu závěrečného vyrovnání zisků a ztrát v zákonu o podnikání na kapitálovém trhu.
Účelem bodu 4 je odstranit jakékoliv riziko, že by ustanovení § 14 odst. 1 písm. g) mohlo být vykládáno tak, že umožňuje akceleraci splatnosti finančních částek, které jsou předmětem ustanovení o závěrečném vyrovnání, ve výši odlišné od celkové výše čistého závazku či čistého nároku předpokládaného podle podmínek smlouvy o závěrečném vyrovnání.
Ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) zakazuje po prohlášení konkursu započtení smluvní stranou na majetek protistrany, která je v konkursu. Změna navrhovaná v bodě 5 má vyloučit jakékoliv případné pochybnosti tím, že stanoví, že zákaz započtení se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle smlouvy o závěrečném vyrovnání. Toho je dosaženo jednoduchým konstatováním, že závěrečné vyrovnání není započtením. Jednoduše řečeno, rozdíl mezi započtením a závěrečným vyrovnáním je v tom, že při započtení dochází k zániku již existujících závazků, na základě kterých každá z obou stran dluží druhé straně určitou částku, zatímco při závěrečném vyrovnání je stanovena výše jednoho čistého závazku, který je výsledkem výpočtu podle smlouvy o závěrečném vyrovnání na základě tržního ocenění každého původního obchodu, a který představuje vyrovnání nároků, které by jinak vyvstaly teprve v budoucnu.
Ustanovení § 14 odst. 2 umožňuje správci konkursní podstaty nebo straně, která není v konkursu, odstoupit od smluv, které dosud nebyly splněny či byly ke dni prohlášení konkursu splněny částečně. Za účelem posílení vynutitelnosti smlouvy o závěrečném vyrovnání podle českého práva změna navrhovaná v bodě 6 znemožňuje kterékoliv straně použít toto ustanovení za účelem zmaření ustanovení o závěrečném vyrovnání ve smlouvě o závěrečném vyrovnání.
Bod 7 přináší upřesnění, které spočívá v doplnění jasného konstatování, že bez ohledu na jiná ustanovení § 14, nemá prohlášení konkursu vliv na uskutečnění závěrečného vyrovnání podle smlouvy o závěrečném vyrovnání. Toto doplnění je stěžejní, neboť zajišťuje, aby režim závěrečného vyrovnání zisků a ztrát mohl být v praxi bez problémů aplikován.
Doplnění dvou nových odstavců navrhované v bodech 8 a 9 má zajistit další ochranu celkové koncepce závěrečného vyrovnání zisků a ztrát od účinků § 15 a § 16 tohoto zákona. Odstavec 4 má za cíl zajistit, aby závěrečné vyrovnání nebylo považováno při aplikaci § 15 odst. 1 za neúčinné. Odstavcem 5 má být zajištěno, aby nebylo možné odporovat závěrečnému vyrovnání zisků a ztrát ze strany správce konkursní podstaty nebo konkursního věřitele podle § 16 a § 42a občanského zákoníku.
Změna terminologie v souvislosti se změnou terminologie v ZPKT a změnou systému evidence cenných papírů.
Změna terminologie v souvislosti se změnou terminologie v ZPKT a změnou systému evidence cenných papírů.
Zrušují se z legislativně formálních důvodů (v souvislosti se zrušením zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů).
Jedná se o změny vyvolané změnami terminologie ZPKT, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech.
Jedná se o změnu vyvolanou změnou systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Jedná se o změny vyvolané změnou terminologie ZPKT.
Jedná se o změny vyvolané změnou terminologie ZPKT.
Jedná se o změny vyvolané změnou terminologie ZPKT.
Jedná se o terminologickou změnu vyvolanou zákonem o dluhopisech.
Jedná se o terminologickou změnu vyvolanou zákonem o dluhopisech.
Jedná se o terminologickou změnu vyvolanou zákonem o dluhopisech.
K části dvacáté první (změna zákona o mezinárodním právo soukromém a procesním)
K bodu 1
Jedná se o terminologickou změnu vyvolanou ZPKT.
K bodům 2 a 3
Navrhovaná ustanovení implementují články 8 a 9 Směrnice 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech, a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a také článek 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění.
Z ustanovení bodu 2 vyplývá, že práva vyplývající z investičních nástrojů určených k zajištění práv účastníka vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry, která vznikla z jeho účasti v tomto systému, nebo práv držitele zajištění v souvislosti s dohodou o finančním zajištění, se řídí právem České republiky, jsou- li tato práva zaznamenána na účtu či v jiné evidenci v České republice; po vstupu do EU se pak budou práva ze zajištění řídit právem toho členského státu, kde je veden účet, rejstřík nebo jiná evidence, na které je zajištění zaznamenáno.
Tato úprava bude v budoucnu novelizována po předpokládané ratifikaci Konvence o právu použitelném na výkon některých práv ve vztahu k cenným papírům držených zprostředkovatelem. Podobně budou muset být novelizovány i příslušné směrnice ES.
V případě konkursu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo v případě jiného opatření veřejného orgánu omezujícího nakládání s majetkem účastníka, se práva a povinnosti vyplývající z jeho účasti ve vypořádacím systému řídí týmž právním řádem, jakým se řídí vztahy mezi účastníky vypořádacího systému.
Sjednocení terminologie s terminologií zákona o dluhopisech.
Sjednocení terminologie s terminologií zákona o dluhopisech.
K bodu 1
Změna v důsledku změny systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Jedná se o změny terminologie vyvolané ZPKT.
Změna terminologie v důsledku změny systému evidence cenných papírů v ZPKT.
K bodům 1 až 9
Návrh je motivován snahou sjednotit úpravu řízení dluhové služby České republiky do jedné právní úpravy, a to do tohoto zákona, kam věcně patří. Zákonem č. 211/2002 Sb., byl s účinností od 1.7.2002 do zákona o dluhopisech zařazen nový § 25a, který je částečně duplicitní s ustanovením odstavce 1 paragrafu 35 rozpočtových pravidel. V tomto smyslu je proto navrhováno v novém zákoně o dluhopisech problematiku řízení dluhové služby neupravovat a příslušné ustanovení, ve znění přijatém zákonem č. 211/2002 Sb., s odpovídajícími terminologickými úpravami a drobným upřesněním, doplnit do zákona o rozpočtových pravidlech. S touto úpravou souvisí i upřesnění § 1 písm. g), názvu Hlavy IX a Dílu 1 zákona.
Pokud jde o bod 2 (úprava § 10 odst. 4), při schvalování návrhu zákona v roce 2000 došlo k opominutí slova příjmy. Je zřejmé, že kapitola Státní dluh je především výdajovou kapitolou, avšak to nemůže apriorně vylučovat možnost aby tato kapitola, právě tak jako ostatní kapitoly, nemohla přijmout z legislativních důvodů jakýkoli příjem.
Přijetím navrhované změny budou veškeré příjmy a výdaje spojené věcně s obsluhou státního dluhu účtovány konzistentně prostřednictvím kapitoly Státní dluh.
Jedná se o změnu terminologie vyvolanou ZPKT.
Zákon i přes změnu systému evidence cenných papírů zachovává možnost České národní banky vedení evidence krátkodobých dluhopisů ve stejném rozsahu, jako dosud. Navíc je ČNB přímo zákonem výslovně umožněno provozovat systém vypořádání obchodů s těmito cennými papíry.
Novela zákona o ČNB navazuje na změnu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech. Podle Čl. 98 odst. 2 Ústavy zákon stanoví České národní bance postavení, působnost a další podrobnosti. Působnost Ministerstva financí sjednávat prostřednictvím ČNB obchody s investičními nástroji se musí zrcadlově zařadit také do působnosti ČNB.
Navrhované znění tohoto ustanovení o oprávnění provozovat systémy pro mezibankovní platební styk reflektuje novou úpravu vypořádání obchodů s cennými papíry v ZPKT.
Úprava souvisí s harmonizací měnové a finanční statistiky, kterou postupně provádí Česká národní banka (ČNB) podle požadavků a standardů Evropské centrální banky (ECB). Účelem navrhované úpravy je vytvoření právních podmínek k zabezpečení plnění povinností v oblasti statistiky vůči ECB, které na základě práva ES vyplývají pro ČNB z členství v Evropském systému centrálních bank (ESCB) po přistoupení České republiky k Evropské unii.
ECB seznámila centrální banky členských a přistupujících zemí se svými budoucími požadavky a záměry na rozvoj statistiky zajišťované ESCB, zejména v oblasti statistiky nebankovních finančních institucí a finančních účtů. Z vyhodnocení těchto požadavků vyplynulo, že pro ČNB není plně postačující dosavadní zmocnění v § 41 odst. 2 písm. b) zákona o ČNB, které umožňuje ČNB požadovat informace a podklady od finančních institucí, které jsou definovány zákonem o bankách.
Základem pro určování souborů zpravodajských jednotek je sektorové třídění podle evropského standardu ESA95 stanoveného nařízením Rady (ES) č. 2223/96, které vymezuje i sektor finančních institucí. Vymezení tohoto sektoru v cit. nařízení Rady je však širší než současné i nově navržené pojetí finančních institucí pro účely zákona o bankách (dohled na konsolidovaném základě, princip jednotné licence, pojištění pohledávek z vkladů).
K zajištění plnění úkolů ČNB v oblasti harmonizace měnové, bankovní a finanční statistiky podle požadavků práva ES je proto nezbytné upravit ustanovení § 41 odst. 2 písm. b) zákona o ČNB tak, aby ČNB byla oprávněna požadovat informace a podklady od osob, které náleží do sektoru finančních institucí podle práva Evropských společenství.
Změna formulace v důsledku nové úpravy v ZPKT.
Jedná se o změnu v důsledku změny systému evidence cenných papírů v ZPKT.
Česká konsolidační agentura nebude nadále ze zákona obchodníkem s cennými papíry. K tomuto zvláštnímu postavení není důvod, protože účelem této agentury není poskytovat investiční služby.
Z legislativně formálních důvodů jsou v těchto částech zrušeny části zákonů, které novelizovaly zákony o dluhopisech, o burze cenných papírů a o investičních společnostech a investičních fondech. Vzhledem k tomu, že tyto tři zákony jsou zrušeny návrhy zákonů o kolektivním investování, o podnikání na kapitálovém trhu a o dluhopisech, je nutné zrušit současně i novely, které měnily tyto zákony.
Účinnost zákona je upravena shodně s návrhy zákonů o kolektivním investování, o podnikání na kapitálovém trhu a o dluhopisech,
PhDr. Vladimír Špidla
předseda vlády
Mgr. Bohuslav Sobotka
místopředseda vlády a ministr financí
Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací