Důvodová zpráva k zákon č. 260/2022 Sb.

Podle stávající zákonné právní úpravy obsažené v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), je částka vyměřovacího základu za osoby, za něž je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu stát¹, (dále jen „státní pojištěnci“), stanovena na 13 088 Kč za osobu a měsíc. Zároveň je ovšem prostřednictvím nařízení vlády částku vyměřovacího základu pro každý kalendářní rok možné změnit, a to do 30. června roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro nějž se vyměřovací základ takto stanoví. Pro rok 2022 bylo této možnosti využito a vyměřovací základ je stanoven nařízením vlády č. 252/2021 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát (dále jen „Nařízení vlády“), a to na 14 570 Kč. Platba za osobu a kalendářní měsíc při procentuální výši sazby 13,5 % z vyměřovacího základu tak v letošním roce dosud činí 1 967 Kč.

V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda ČR k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na jednotlivých fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 vypadaly následovně:

Tabulka č. 1 Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven (v tis. Kč) k 31. 12. 2021

Z uvedené tabulky plyne, že ke konci roku 2021 disponovaly zdravotní pojišťovny celkovými zůstatky na všech fondech cca 51,8 mld. Kč, přičemž z neoficiálních dat za měsíc leden letošního roku plyne, že se tyto zůstatky ještě zvýšily. Zde je třeba podotknout, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají pro letošní rok s deficitem ve výši cca 9,5 mld. Kč, který by se v případě naplnění projevil výhradně v základním fondu zdravotního pojištění, u nějž by tak došlo ke snížení na cca 14,3 mld. Kč (úhrn zůstatků všech zdravotních pojišťoven).

Navýšení vyměřovacího základu za tzv. státní pojištěnce pro rok 2022, schválené v první polovině roku 2021, vycházelo z pesimistické predikce, podle které měly zdravotní pojišťovny v roce 2021 hospodařit s deficitem přes 50 mld. Kč. Podle této predikce měly být zůstatky na jejich účtech vyčerpány na počátku roku 2022 na hodnotu cca 10 mld. Kč s tím, že prostředky základního fondu měly být zcela vyčerpány a výdaje na hrazené zdravotní služby pokryty i z rezervního a provozního fondu. Navýšení platby za tzv. státní pojištěnce tak mělo zamezit ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Predikce se však nenaplnila a systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 s deficitem pouze cca 13 mld. Kč a ke konci roku byly jeho zůstatky ve výši uvedené v tabulce č. 1.

Za účelem zapojení volných prostředků ostatních veřejných rozpočtů do státního rozpočtu v letošním roce se navrhuje, aby došlo k zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto rozpočtového roku již v souladu s Nařízením vlády dochází k převodu ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 1 967 Kč za osobu a měsíc, je nezbytné za účelem naplnění tohoto požadavku platbu po zbytek roku přiměřeně snížit. Vzhledem k tomu, že předpoklad nabytí účinnosti je k 1. červenci 2022, měla by platba za osobu a měsíc činit 1 567 Kč (vyměřovací zákon 11 607 Kč).

Tím dojde v letošním roce k úspoře zdrojů státního rozpočtu ve výši cca 14 mld. Kč. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o cca 5 mld. – 7 mld. Kč vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známa až v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce.

Přijetím návrhu dojde k úspoře na výdajové straně státního rozpočtu ve výši cca 14 mld. Kč. O stejnou částku budou sníženy příjmy systému veřejného zdravotního pojištění.

Návrh nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

Předložený návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Problematika není mezinárodními smlouvami řešena.

Navržená právní úprava se projeví na výdajové stránce státního rozpočtu, kdy doje ke snížení mandatorních výdajů o cca 14 mld. Kč v letošním roce. Naopak negativní vliv bude mít na příjmovou stánku systému veřejného zdravotního pojištění, kde dojde ke snížení o shodnou částku.

Návrh právní úpravy nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí v České republice, sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a to včetně vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a dopadů na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob.

Předložený návrh neobsahuje žádná korupční rizika. Popisuje pouze mechanismus výpočtu platby za skupinu státních pojištěnců, který bude dán přímo zákonem a nebude možné jej ovlivnit jakýmkoliv rozhodováním orgánů veřejné správy. Uvedené opatření přitom bude mít dopad pouze na systém veřejného zdravotního pojištění jako celek, nikoliv konkrétní osoby.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.

Návrh zákona se nikterak netýká digitalizace státu a nemá proto na tuto oblast žádný vliv.