I. Obecná část
Předložený soubor právních úprav se týká oblasti daní, včetně ekologických daní, téměř všech sociálních systémů (jde především o změny v systému státní sociální podpory, životního a existenčního minima, systému nemocenského pojištění, oblasti platové a oblasti zaměstnanosti) a v oblasti zdravotnictví veřejného zdravotního pojištění, pojistného na toto pojištění a činnosti zdravotních pojišťoven. Jeho účelem je optimalizací příjmů státního rozpočtu podpořit hospodářský růst a úpravou ekologických daní posílit ochranu životního prostředí, na straně výdajů navržená opatření sledují zastavit vzestup finančních prostředků vynakládaných v uvedených systémech, který je s ohledem na zvyšující se podíl těchto výdajů na vývoji deficitů veřejných rozpočtů neudržitelný.
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
OBLAST DANÍ
ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl již 87x novelizován. Přitom zásadní systémové změny byly obsahem pouze jedenácti novel. Zbývající novely byly důsledkem přijetí jiných zákonných úprav, které vyžadovaly také odpovídající úpravy ve zdaňování příjmů nebo se jednalo o technické novely, jejichž cílem bylo pouze legislativně technické upřesnění platné normy pro zdaňování příjmů v ČR.
Předkládaná novela svým obsahem patří do první kategorie, neboť jejím hlavním cílem je konkretizace výstupů z Programového prohlášení vlády (PPV). Návrh novely lze tak označit jako zahájení již delší dobu očekávané daňové reformy. Neméně významné jsou však i úpravy zajišťující provázanosti s jinými zákonnými úpravami, zejména v oblasti přeměn společností, kde do popředí vstupuje také aspekt nezbytné harmonizace s předpisy EU.
Ze stejných důvodů se současně předkládá novela zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Daň z přidané hodnoty („DPH“) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., který platí od 1. května 2004 a byl několikrát novelizován (úplné znění zákona o DPH dosud publikováno nebylo). Jednotlivé novely byly provedeny zákony č.
635/2004 Sb.,
669/2004 Sb.,
124/2005 Sb.,
215/2005 Sb. ,
217/2005 Sb.,
377/2005 Sb.,
441/2005 Sb.,
545/2005 Sb.,
109/2006 Sb.,
230/2006 Sb.,
319/2006 Sb.,
Oblast DPH je výrazně harmonizována v rámci Evropské unie, proto celá řada ustanovení jednoznačně vychází nebo má vycházet z úpravy platné pro členské státy EU. V současné době je základním předpisem pro oblast DPH směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která platí od 1. ledna 2007 a nahradila zejména směrnici 77/388/EHS (tzv. Šestá směrnice), která byla až do konce roku 2006 základním předpisem pro oblast uplatňování DPH v členských státech EU.
Zákon o DPH v současném znění je převážně v souladu s komunitárním právem. V rámci přístupových jednání získala ČR výjimky, které se týkají jednak výše obratu pro povinnou registraci (trvale ČR uplatňuje obrat ve výši 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících), jednak uplatnění snížené sazby na dodání tepla a staveb pro bydlení vč. oprav, rekonstrukcí a modernizací. V současné době je však použití snížené sazby na opravy a renovace objektů pro bydlení pokryto do 31. prosince 2010 rozhodnutím Rady ze dne 7. listopadu 2006 (2006/774/ES) a použití snížené sazby na dodání tepla (bez časového omezení) směrnicí Rady ze dne 14. února 2006 (2006/18/ES).
Podle směrnice Rady 2006/112/ES má být ve stavebnictví uplatňována základní sazba daně z přidané hodnoty. Z přílohy III vyplývá možnost uplatnění snížené sazby daně u dodání, výstavby, renovace a přestavby bytů v rámci sociální politiky.
Uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty pro bytovou výstavbu je v České republice v období po vstupu do Evropské unie umožněno na základě výjimky, která byla ČR udělena na přechodné období do 31.12.2007 na základě Přístupové smlouvy.
Česká republika současně požádala o možnost uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na vybrané služby s vysokým podílem lidské práce, a to do konce roku 2010. Jedná se mimo jiné o renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů. Možnost uplatnění snížené sazby daně pro ČR u těchto služeb vyplývá z Rozhodnutí Rady 2006/774/ES ze dne 7. listopadu 2006.
ČÁST ŠESTÁ
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Poslední právní úprava zákona o dani z nemovitostí nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007 a týkala se zejména možnosti poplatníků v případě spoluvlastnictví pozemku podat daňové přiznání podle výše svých spoluvlastnických podílů na pozemku za podmínek stanovených v zákoně o dani z nemovitostí. V souvislosti s touto změnou byly vydány pro zdaňovací období 2007 a následující, nové formuláře daňových tiskopisů.
ČÁST SEDMÁ
Zdaňování úplatných a bezúplatných převodů majetku je upraveno zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti zákona byly přijaty úpravy, které neznamenaly zásadní změnu základních konstrukčních prvků majetkových daní. Nejpodstatnější věcnou změnou bylo úplné osvobození nabytí majetku příbuznými v řadě přímé a manžely (I. skupina poplatníků) od daně dědické přijaté v roce 1998 a změna koncepce placení daně z převodu nemovitostí přijatá v roce 2003.
ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A ČÁST TŘINÁCTÁ
Povinnost evidovat hotovostní platby prostřednictvím registračních pokladen byla do právního řádu zavedena zákonem č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách). Účinnost povinnosti fyzických a právnických osob provozujících živnost „maloobchod“ nebo hostinskou činnost evidovat prostřednictvím registrační pokladny podle tohoto zákona byla zákonem č. 494/2006 Sb. posunuta na 1. leden 2008.
ČÁST DVANÁCTÁ
Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, účinným od 1. ledna 2004, který byl několikrát novelizován a jehož úplné znění bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 43/2007. Zákon je v souladu s komunitárním právem až na výši sazeb spotřební daně z cigaret, kde bylo České republice poskytnuto přechodné období do 31. 12. 2007. V případě úpravy pěstitelského pálení byla s Evropskou unií vyjednána pro Českou republiku trvalá výjimka.
Odpadní oleje jsou předmětem spotřební daně z minerálních olejů. V současné době jsou však zdaněny nulovou sazbou daně, a to z důvodu zajištění jejich bezpečné likvidace (spalovny) nebo jejich dalšího zpracování (recyklace) v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Při zpracování současně platného znění se vycházelo z předpokladu, že daňové zvýhodnění odpadních olejů snižuje riziko, že tyto odpadní oleje budou likvidovány a sbírány způsobem, který nesplňuje ekologické normy.
Z navrhovaného znění vyplývá povinnost daň přiznat a zaplatit i malým a středním zdrojům znečištění, které v současnosti v rozporu se zákonem o odpadech spalují odpadní oleje neekologickým způsobem. V rámci působnosti správce daně bude možné tento jev postihovat. Ze současné struktury využití odpadních olejů pro výrobu tepla vyplývá, že převážná část statisticky podchycených a takto využívaných olejů bude osvobozena od spotřební daně, protože je spotřebována v rámci mineralogických postupů. Zbývající část odpadních olejů použitých pro výrobu tepla bude zdaněna. Zavedené zdanění by mělo stimulovat subjekty, aby odpadní oleje využívaly jiným žádoucím způsobem (např. regenerace, recyklace, tj. způsoby využití, které jsou též osvobozeny od spotřební daně).
Na problematiku zdanění odpadních olejů se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Směrnice 2003/96/ES neumožňuje automatické daňové zvýhodnění odpadních olejů. Takovéto zvýhodnění mělo přesto vyjednáno jedenáct členských států EU-15, a to z důvodů zvláštní politiky. Platnost těchto individuálních výjimek vypršela k 31. prosinci 2006.
Dotčené členské státy mohly požádat o prodloužení těchto výjimek ve smyslu čl. 19 směrnice 2003/96/ES, který stanovuje obecný rámec pro udělení výjimek týkajících se daňových zvýhodnění z důvodů zvláštní politiky. Evropská komise přezkoumala žádosti o výjimky některých členských států a na základě poskytnutých údajů zaujala odmítavý postoj k jejich prodloužení. Hlavním důvodem je nesoulad se stávající politikou Evropské komise pro oblast životního prostředí a nedostatečné zdůvodnění členských států z hlediska zvláštní politiky.
Daňová zvýhodnění biopaliv, nově upravená zákonem č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, jsou neslučitelná s právem ES, protože nesplňují podmínky pro uplatnění osvobození biopaliv stanovené směrnicí 2003/96/ES. Výše uvedená daňová zvýhodnění nejsou součástí víceletého programu na podporu biopaliv ve smyslu směrnice a dosud nebyla notifikována Evropské komisi.
Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen „plyn“) bylo dosud upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k ukončení přechodného období je nutné upravit systém zdanění plynu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům, a proto je touto novelou úprava zdanění plynu ze zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyjmuta.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ
Navrženou novelu zákona o daních z příjmů lze rozdělit do 2 základních částí – reformní a technické, které se člení na další okruhy.
I. Reformní část je charakteristická :
Zavedením jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob a další nedílně související změny
Postupným snižováním sazby daně u právnických osob, které by však mělo být rozpočtově neutrální, a proto je provázeno rozšiřováním základu daně.
Ad I. 1.)
Vláda vychází u zdanění příjmů fyzických osob z toho, že bude zavedena jednotná sazba daně z příjmů (17-19%) na rozdíl od dosavadní klouzavě progresivní stupnice daňové sazby se stávajícími 4 sazbami. Na základě ekonomického rozboru provedeného i s ohledem na další úkoly plynoucí z Programového prohlášení vlády, tj., že se nikomu nezvýší daňová zátěž, dospělo Ministerstvo financí k jednotné sazbě 15%. Podle tohoto rozboru se jeví jako nutné kromě zavedení výše uvedené jednotné sazby daně rozšířit základ daně o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem (tzv. „superhrubá mzda“) a zrušit možnost odečtu tohoto pojistného od základu daně u OSVČ. Naopak se dále navrhuje výrazně zvýšit slevy na dani mající vazbu na osobu poplatníka tak, aby nebyly negativně zasaženy žádné skupiny poplatníků. S ohledem na lineární sazbu daně administrativně náročný systém společného zdanění manželů nepřináší žádné výhody. Navrhuje se zrušit minimální základ daně. Na základě těchto skutečností se navrhují následující změny v zákoně o daních z příjmů pro fyzické osoby:
Zavedení jednotné sazby daně ve výši 15%
Zvýšení slev na dani majících vazbu na osobu poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě
Úprava základu daně ve vazbě na pojistné placené poplatníkem a pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance
Úpravy spojené se společným zdaněním manželů
Zrušení minimálního základu daně
Umožnění uplatnit základní slevu na dani na poplatníka i poživatelům starobního důchodu
Zrušení některých daňových úlev a výjimek na základě provedené analýzy.
Odůvodnění jednotlivých návrhů:
Ad I. 1 a)
Místo dosavadní klouzavě progresivní stupnice daňové sazby DPFO ve výši 12 % až 32 % se navrhuje zavedení jednotné (lineární) sazby daně ve výši 15 %. Toto opatření samo o sobě znevýhodní nízkopříjmové skupiny poplatníků, kteří doposud svoje příjmy nebo jejich převážnou část zdaňují sazbou 12 % a naopak přinese výhody pro poplatníky středně a zejména vysokopříjmové, jejichž základ daně je nyní v převážné míře zdaňován sazbami vyššími, tj. 19, 25 a 32 %. Tyto disproporce budou částečně kompenzovány dalšími opatřeními (viz dále k bodům 2, 3, 4). V souvislosti s tím budou zároveň sníženy na úroveň 15 % dosavadní sazby, které nyní převyšují tuto hranici u srážkové daně a u srážek záloh na daň u závislé činnosti.
Ad I. 1 b)
Navrhované zvýšení slev na dani má za cíl jednoznačně vykompenzovat nevýhody, které by jinak plynuly nízkopříjmovým poplatníkům uplatňujícím zdanění v dosavadní 12% sazbě daně nebo převážně v této sazbě daně tak, aby jejich daňové zatížení nebylo vyšší než doposud. To se samozřejmě týká i poplatníků, kteří mají kromě základní slevy na dani nárok i na uplatnění dalších slev na dani. Ještě výraznější zvýšení, než je u základní slevy na dani, se navrhuje zvýšení slevy na dani na druhého z manželů, jehož příjmy nepřesahují 38 040 Kč. Toto opatření je navrhováno zcela záměrně a v zájmu kompenzace dále navrhovaného opuštění institutu společného zdanění manželů v těch případech, kdy druhý z manželů z důvodu péče o děti nemůže dosahovat zdanitelných příjmů.
Ad I. 1 c)
Toto opatření je z hlediska vyváženosti navrženo ve dvou rovinách:
U poplatníků s příjmy podle § 7 zákona (OSVČ) se vylučuje možnost uplatnit ve výdajích povinné pojistné (sociální a zdravotní). Tím se sice zvýší základ daně, protože doposud toto pojistné je uznáváno jako výdaj, což ovšem je nutno považovat za určitý kompenzační faktor výhod plynoucích ze sjednocení sazby daně na úroveň 15 % u středně a vysoko příjmových poplatníků – OSVČ. U nízko příjmových OSVČ, kteří doposud zdaňují základ daně převážně sazbou 12 %, je toto zvýšení kompenzováno výrazným zvýšením slev na dani (zejména pak zvýšením základní slevy na poplatníka).
U poplatníků s příjmy podle § 6 zákona (zaměstnanci) se navrhuje obdobně jako u poplatníků - OSVČ nesnižovat příjem pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sice sráží zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec (v úhrnu 12,5 % z hrubé mzdy). Zdůvodnění tohoto opatření je obdobné jako v případě bodu a). Kromě toho je zaměstnavatel dle stávajících právních předpisů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění povinen platit pojistné ve výši 35 % z hrubé mzdy svých zaměstnanců. Zdůrazňuje se, že v tomto nejde o platbu pojistného zaměstnavatele za zaměstnance a tudíž ani o příjem zaměstnance a zaměstnavatel přitom může tuto částku uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. To se týká jak zaměstnavatele – právnické osoby, tak i zaměstnavatele – fyzické osoby. Aby se však udržela určitá kontinuita s režimem pojistného, které platí zaměstnanec nebo pojistného, které za svoji osobu platí OSVČ, navrhuje se, aby se právě o toto pojistné (jde o 35 % z hrubé mzdy) zvýšil základ daně zaměstnance. Tento základ daně je ovšem možné zvýšit jedině za předpokladu, že bude v zákoně 35 % pojistného vymezeno pouze pro účely zákona o daních z příjmů jako fiktivní zvýšení základu daně zaměstnance. Tím bude dosaženo toho, že se o tuto částku zvýší základ daně, a současně nebude ovlivněn vyměřovací základ pro povinné pojistné u zaměstnance
Obě opatření jsou částečně odůvodnitelná i faktem, že důchod ze sociálního pojistného je, a i podle návrhu také v převážné míře zůstane, na rozdíl od běžných postupů v evropských zemích, nezdaňován, takže se tímto opatřením neporuší daňová spravedlnost.
Ad I. 1 d)
Vzhledem k jednotné sazbě daně, a také stávajícím trendům v ostatních zemích, postrádá toto opatření svůj ekonomický smysl. Výhody tohoto systému však budou nahrazeny, a to proto, že dochází k velmi výraznému zvýšení nejen základní slevy na dani na 24 840 Kč ročně, a dále zejména proto, že se zvyšuje roční sleva na manžele/manželku bez příjmů ze 4 200 Kč na 24 840 Kč ročně, tj. téměř šestinásobně.
Ad I. 1 e)
Zrušení minimálního základu daně se navrhuje na základě Programového prohlášení vlády a je třeba počítat s tím, že bude mít negativní rozpočtový dopad. Nicméně minimální základ daně je do jisté míry kontroverzním opatřením, které způsobovalo to, že poplatník byl povinen uhradit určitou výši daně přesto, že jeho skutečně dosažený základ tomu vůbec neodpovídal a proto byl oprávněným předmětem časté kritiky ze strany poplatníků, zejména živnostníků. Kromě toho ponechání tohoto institutu v zákoně při současné poměrně radikální změně v sazbách daně a zejména výše slevy na dani zcela ztrácí praktický význam. Daň vypočtená z minimálního základu daně by po uplatnění slevy na dani byla vždy nulová. Tímto opatřením zmizí také určitá psychologická bariéra, která odrazovala poplatníky zahájit podnikání či v podnikání pokračovat právě z důvodu nejistoty, zda uspějí natolik, aby dosáhli takových výsledků, které alespoň převýší rok od roku se zvyšující minimální základ daně.
Ad I. 1 f)
Návrh nově umožňuje uplatnění slevy i u poplatníka – poživatele starobního důchodu, a to ve stejné výši, tj. 24 840 Kč ročně.
Ad I. 1 g)
Zákon o daních z příjmů obsahuje celkem téměř 80 titulů různých forem úlev na dani pro různé skupiny poplatníků – fyzických osob. Na základě analýzy provedené podle zadání obsaženého v PPV se navrhuje ze zákona vypustit, změnit či limitovat následujících 6 úlev:
Zrušit osvobození plnění poskytovaných občanům v souvislosti s výkonem civilní služby
Upravit postupy osvobození příjmů z prodeje cenných papírů.
Zrušit osvobození úrokových výnosů z HZL
Zrušit osvobození zvýhodnění poskytovaných zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu svým zaměstnancům
Zrušit osvobození příjmů členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní výstavbě
Omezit osvobození hodnoty přechodného ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžního plnění.
Ad I. 2)
K zajištění požadavku daňově neutrálního snížení sazby daně z příjmů právnických osob byla provedena analýza všech osvobození příjmů od daně, odčitatelných položek a slev na dani. Z prověření celkem 42 položek vyplynulo, že u 31 položky jsou nastavené režimy věcně odůvodněné, resp. že v osmi dalších případech by jejich zrušení bylo v příkrém rozporu s jinými prioritami vlády nebo by nepřineslo očekávaný efekt. To se týká zejména slev na dani při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, jejichž zrušení by vyvolalo oprávněnou potřebu zvýšení prostředků kapitoly Ministerstva práce a soc. věcí a daňové podpory výzkumu a vývoje. Zbývající 3 položky nejsou sice rozpočtově významné, jejich zrušení by však naplnilo požadavek systémového řešení. Jedná se o úpravy poměrně obtížně spravovatelné (osvobození úrokových příjmů u hypotečních zástavních listů), případně neodůvodněně zvýhodňující určitou skupinu poplatníků (osvobození příjmů odborových organizací a osvobození příjmů z reklam spojených s provozováním licencované ZOO).
Snížení sazby daně z příjmů právnických osob se navrhuje v roce 2008 na 22%, v roce 2009 na 20% a v roce 2010 na 19%. Dopady ze snížení sazby daně budou kompenzovány v počátečním období rozšířením základu daně, v dalším období by měly být vyrovnány efekty vyšší dynamiky vykazování základu daně doprovázející zpravidla trend snižování daňového zatížení.
Proto k eliminaci dopadu snížení sazby daně o 2 procentní body od roku 2008 bylo identifikováno celkem 8 oblastí, z toho 3 úpravy jsou obsahem návrhu novely zákona o rezervách pro zjištění základu daně. S výjimkou úprav uvedených pod písmeny b), c) a f) se jedná o úpravy, které se týkají také fyzických osob – podnikatelů.
V zákonu o daních z příjmů se jedná o následující úpravy:
zrušení daňové uznatelnosti nákladů na závodní stravování,
další omezení daňové uznatelnosti úroků, zejména zpřísněním pravidel nízké kapitalizace a limitem max. úrokové sazby,
zdanění ostatních příjmů u loterií a her nad rámec vsazených částek (např. manipulační poplatek u kursových sázek),
dodanění neuhrazených závazků a
e) zrušení možnosti daňového odpisu pohledávek splatných do 31. 12. 1994.
V zákonu o rezervách se jedná o následující úpravy:
f) zahájení procesu odstraňování nepřiměřeného (tj. 100%) přenášení podnikatelských rizik formou automatického uplatňování tvorby účetních rezerv v pojišťovnictví jako plně daňově uznatelného výdaje,
g) zpřísnění tvorby daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám, které nejsou řešeny soudně.
Ad I. 2 a)
Podle platné úpravy je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní příjem u zaměstnance osvobozena, a proto nevstupuje ani do vyměřovacích základů pro pojistné. Na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelné u vlastního stravovacího zařízení veškeré provozní náklady s výjimkou hodnoty potravin, při zajištění stravování jinými subjekty jsou náklady uznatelné do výše 55% hodnoty jídla, maximálně však do výše 70% stravného při pracovní cestě v trvání 5-12 hodin. V souladu s přístupem ke zdanění tzv. superhrubého příjmu se navrhuje odstranit uvedenou asymetrii a náklady na stravování nepovažovat za daňově uznatelné.
Ad I. 2 b)
Úroky představují kategorii náchylnou k daňovému plánování, a to zejména k nahrazování výplat podílů na zisku, které nejsou, na rozdíl od úroků, daňově uznatelné. Tomu lze bránit různými způsoby, nejčastěji pravidlem postihu tzv. nízké kapitalizace. V případě finančního leasingu poskytovaného ze zahraničí, u kterého jednotlivé splátky zahrnují také složku úroků, tuto obranu představuje výše uplatňované srážkové daně. Navrhuje se tedy zpřísnit pravidlo tzv. nízké kapitalizace, doplnit je dalším omezením odčitatelnosti úroků ve formě stanovení maximální roční úrokové sazby a zvýšit srážkovou daň u finančního leasingu poskytovaného ze zahraničí.
Ad I. 2 c)
Při provozování loterií a her podle zákona č. 202/1990 Sb. jsou identifikovány vedle vsazených částek také jiné příjmy. Přitom od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z loterií a her, ale do odvodu části výtěžku, který představuje jinou formu zdanění dotčených aktivit, jsou zahrnovány pouze vsazené částky. U kursových sázek je běžně uplatňován tzv. manipulační poplatek ve výši 10% vsazené částky. K vyloučení legálního vyhnutí se daňové povinnosti se proto navrhuje zdaňovat ostatní příjmy provozovatelů loterií a her daní z příjmů.
Ad I. 2 d)
Navrhovaná úprava dodanění závazků není formou trestu, ale zajišťuje vypořádání nezdaněného prospěchu dlužníka vzniklého odběrem neuhrazeného plnění. Zároveň tím nastane jeho spoluúčast na dopadech, které vznikly veřejným rozpočtům v souvislosti s jím neuhrazenými pohledávkami z důvodu tvorby daňově uznatelných opravných položek u věřitelů. Nejedná se přitom o nevratný daňový „postih“ dlužníka, neboť uhrazením závazku dojde v následujícím zdaňovacím období k eliminaci dopadu navrženého ustanovení.
Ad I. 2 e)
Zrušení možnosti daňového odpisu pohledávek splatných do 31.12.1994 (tzv. „starý blok“) se navrhuje proto, že již pominuly důvody pro jeho existenci. Dané ustanovení ztratilo své reálné opodstatnění tím, že jeho využití bylo určeno na řešení těchto pohledávek ve zdaňovacích obdobích 1995 až 2004. V současné době již zpravidla neslouží původním věřitelům, ale je využíváno ke spekulativnímu snižování daňové povinnosti x-té generaci postupníků.
Ad I. 2 f)
Pojišťovny v souladu se zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, vytvářejí technické rezervy k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou.
Výše technických rezerv (včetně dodatečných rezerv na obecná rizika) tak při realizaci pojišťovací činnosti musí objemově odpovídat celkovému souhrnu všech rizik a již existujících, ale i pravděpodobných a předvídatelných budoucích závazků. Tyto rezervy jsou tvořeny a ve výše uvedeném rozsahu vykazovány každou pojišťovnou a slouží ke krytí podnikatelských rizik pojišťoven. Vzhledem k tomu, že díky v minulosti přijatému poslaneckému návrhu se všechny účetní rezervy bez jakékoliv eliminace staly a v plné výši dosud stávají rezervami daňovými, přetrvává v pojišťovnictví dlouhodobě stav u jiných podnikatelů nedosažitelný – dochází k plnému přenášení podnikatelského rizika do daňově účinných výdajů.
Vrácení pojišťoven ze současného v podstatě mezně nejvýhodnějšího zdanění na úroveň ekonomicky obvyklou a současné zajištění významnějšího dodanění dosud plně daňově účinného nárůstu jiných technických rezerv, který lze jen od roku 2000 kvantifikovat v řádu mnoha set tisíc procent, je z mnoha důvodů nerealizovatelné.
Podstatou návrhu je proto alespoň započetí procesu změn v daném sektoru, zejména pak opuštění výše uvedeného principu, že každý účetní náklad v podobě účetní technické rezervy se v plné výši automaticky stává rezervou daňovou a tedy i daňovým výdajem. Daňově uznatelná by nadále měla být již pouze jejich část, přičemž předkládaný návrh prozatím jako daňově neúčinné vyčleňuje pouze ty technické rezervy, u kterých není z daňového pohledu přímá věcná souvislost s konstrukcí základu daně poplatníka a kde neexistuje ani jednoznačná časová souvislost s příslušným zdaňovacím obdobím. Z jiných technických rezerv, které tak absurdním způsobem narostly a jejichž podstatnou část pojišťovny převedly mezitím zejména do rezervy na vypořádání závazků z použité technické úrokové míry, se navrhuje jednorázově dodanit pouze tu jejich část, která nebyla převedena ve prospěch jednotlivých technických rezerv a zůstala u pojišťoven v kategorii „jiné technické rezervy“. Zároveň za daňově neúčinnou bude z výše uvedeného důvodu považována také vyrovnávací rezerva.
Ad I. 2 g)
Úprava systému tvorby opravných položek k pohledávkám spočívá v jejich rozdělení dle jejich rozvahové hodnoty. U pohledávek do 30 000 Kč bude ponechán stávající stav, tj. možnost plného jednorázového daňového odpisu pohledávek věřitelem vůči jednomu dlužníkovi v max. rozsahu 30 000 Kč, což se s ohledem na náklady soudního řízení osvědčilo a přitom jde z hlediska dopadu na veřejné rozpočty o jednotlivé a hodnotově nevýznamné pohledávky. Nově vznikne kategorie - pohledávky do 200 000 Kč, kde se navrhuje rovněž ponechat stávající systém, tj. možnost tvorby OP do 20 % hodnoty pohledávky bez soudního řízení a vyšší OP lze tvořit jen v případě soudního vymáhání pohledávek od dlužníka. U této kategorie pohledávek je motiv poplatníka řešit pohledávku soudně limitován skutečností, že reálně dosažitelný efekt se v řadě případů rovná pouze částce blížící se vynaloženým nákladům na soudní vymáhání.
Nově vznikne kategorie „významných pohledávek“ (nad 200 000 Kč), u níž se navrhuje eliminovat jakoukoliv tvorbu OP bez soudního řešení pohledávky. Jedná se totiž o pohledávky natolik „významné“, že motivace poplatníka k jejich soudnímu řešení, pokud jsou právně i hodnotově nezpochybnitelné, by měla být velmi silná, neboť i v případě neuhrazení pohledávky dlužníkem je velmi významnou finanční stimulací možnost snížení základu daně věřitele o celou její hodnotu, což ve většině případů přesahuje náklady na jejich vymáhání. Uplatňoval-li věřitel dosud u takovéto pohledávky tvorbu OP pouze do výše 20 % a provedl její odpis, pak to byl téměř jistý signál pro správce daně, že poplatník si velmi dobře uvědomuje spornost právní existence pohledávky nebo její rozvahové hodnoty.
Pro kompenzaci dopadů snížení sazby daně v počátečním období jsou dále navrženy tzv. parametrické úpravy, které jsou v čase daňově neutrální. Zde jsou navrhovány 2 úpravy, a to sjednocení podmínek při pořízení majetku formou finančního leasingu prodloužením doby nájmu korespondujícím s dobou odpisování v 1. až 5. odpisové skupině a prodloužení doby odpisování osobních automobilů o 1 rok.
II. technická část řeší čtyři základní oblasti:
reakci na změnu obchodního zákoníku v oblasti přeměn společností
další rozpracování změny v přístupu k daňové uznatelnosti výdajů/nákladů vynaložených na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců založenou novým zákoníkem práce
rozšiřování editační povinnost pro správce daně o další čtyři oblasti
změny legislativně technického charakteru.
ad II..a) Reakce na změnu obchodního zákoníku spočívá v rozšíření typů přeměn společností o rozdělení odštěpením a rozdělení odštěpením sloučením a také na požadavek směrnice Rady č. 2005/19/ES ze dne 17. 2. 2005, kterou se mění směrnice Rady č. 90/434/ EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů. Záměrem provedených změn je umožnit stejný daňový režim jako u jiných forem přeměn společností včetně využití výhod vyplývajících z implementace zmíněných směrnic, tj. možnost převzít právním nástupcem daňovou ztrátu, položky odčitatelné od základu daně, rezervy a opravné položky. Současně je navrženo rozšířit uvedené výhody vedle akciových společností a společností s ručením omezeným i na evropské družstevní společnosti.
ad b) Další rozpracování koncepční změny v přístupu k daňové uznatelnosti výdajů/nákladů vynaložených na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců je reakcí na ne zcela transparentní změny zákona o daních z příjmů schválené v souvislosti s novým zákoníkem práce (návrh novely zákona o daních z příjmů v doprovodném zákonu v zákoníku práce byl předkládán k projednání vládě s rozporem, jehož důvody se podařilo alespoň částečně odstranit přijetím pozměňovacích návrhů..
Do konce roku 2006 byla bez omezení daňově uznatelná veškerá plnění charakteru mzdy (zejména za vykonanou práci podle množství a kvality) včetně plnění spojených s náhradou mzdy (např. dovolená nad základní výměru, odstupné nad minimální výši dvojnásobku průměrné mzdy apod). Současně všechna peněžní plnění vedle mzdy byla naopak daňově neuznatelná, přestože v některých případech podléhala zákonnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti a všeobecné zdravotní pojištění. Jednalo se např. o odměny při životních výročích, nadlimitní cestovní náhrady atd. Tento jednoznačný přístup vycházel z poměrně transparentní úpravy, podle které byly v základu daně z příjmů mzdy a obdobná plnění zohledňovány podle jejich správného zaúčtování a ostatní plnění spojená s náhradou mzdy byla pokryta úpravou podmiňující jejich daňovou uznatelnost vynaložením pouze na pracovně právní nároky umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.
K podstatné změně došlo přijetím nového zákoníku práce a navazující novelou zákona o daních z příjmů. Jimi došlo k výraznému posílení ujednání, resp. práv vyplývajících z kolektivních smluv, vnitřních předpisů, pracovních nebo jiných smluv, která však nejsou blíže konkretizována v oblasti naplňování sociálních podmínek.
Pojem „sociální podmínky“, resp. jeho chápání ve vztahu k daňové uznatelnosti nákladů představujících jeho konkretizaci se nepodařilo jasně vymezit, a proto pro daňové účely, v intencích soudních rozsudků, je nutné připustit jeho velmi širokou interpretaci. Tu se podařilo poměrně výrazně korigovat skutečností, že daňová uznatelnost dotčených nákladů, které v řadě případů vůbec nemají charakter mzdy, je spojena se zdaněním a zpojistněním dotčeného plnění na straně zaměstnance, což vyžaduje také odvod pojistného na straně zaměstnavatele ve výši 35% příslušného plnění. Na jedné straně je tak oslabována rozdílnost mezi plněním charakteru mzdy a plněním vedle mzdy, na druhé straně dochází k určitému odklonu od podmíněnosti daňové uznatelnosti jednotlivých položek tím, že se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Při rozhodování o dalším postupu byla vzata v úvahu zejména vysoká citlivost pojmu „sociální podmínky“, jehož zrušení by bylo patrně problematické, a to i za cenu některých negativ:
rozšiřování okruhu plnění bez přímé vazby na podmínku, že se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
zúžení základu daně,
oslabení systémovosti avizovaným zastropováním vyměřovacích základů pro pojistné zakládající nové negativní dopady na příjmové straně státního rozpočtu.
Mezi určitá pozitiva vedle zachování pojmu „sociální podmínky“ lze naopak zařadit zrušení několika ustanovení, která budou nadbytečná z důvodu duplicity a která podle dosud platné úpravy výslovně potvrzují daňovou uznatelnost výdajů/nákladů u vymezených plnění ve vztahu k zaměstnancům (svoz zaměstnanců do zaměstnaní, přechodné ubytování, penzijní a životní pojištění).
Konkrétní podpora státu příslušnému plnění bude výslovně uvedena pouze na straně zaměstnance, a to formou osvobození od daně. Jedná se o zachování daňové podpory:
- penzijního připojištění a životního pojištění a navrhuje se osvobodit příspěvek zaměstnavatele na tyto formy pojištění až do částky 24 000 Kč ročně, čímž dochází také ke sjednocení podpory absolutní částkou (ta je dosud uplatňována u životního pojištění, ale u penzijního připojištění je nastaveno relativní kriterium podle výše vyměřovacího základu pro zákonné pojistné - procento úhrnu vyměřovacích základů za zdaňovací období),
- přechodného ubytování do výše 3 500 Kč měsíčně.
ad II. c) Rozšíření editační povinnosti pro správce daně (pro poplatníka možnost požádat o závazné posouzení) se týká klíčování výdajů (nákladů) u fyzických osob, které využívají nemovitosti jak pro podnikání, tak pro soukromé účely, pro klíčování výdajů (nákladů) především právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání s cílem jejich správného přiřazení ke zdanitelným příjmům a příjmům, které zdanění nepodléhají, pro zásahy do majetku a pro posuzování výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj.
ad II. d) Ostatní navržené změny lze považovat za změny
legislativně technické posilující jednoznačnost právní úpravy a tím posílení právní jistoty poplatníků i správců daně, případně
omezující možnosti neodůvodnitelné minimalizace základu daně.
Patří k nim zejména:
odstranění nerovnosti v možnostech odpočtu od základu daně při vypořádávání majetkových podílů podle zákona o transformaci družstev, které byly do zákona zakotveny v roce 2005 na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu při současném zamezení možnosti „řetězení“ odpočtů,
daňová uznatelnost neprodejných zásob z důvodu eliminace jejich simulovaných prodejů
omezení praktik některých poplatníků při obcházení platné pětileté lhůty pro osvobození příjmů z nemovitostí, kdy převodem nemovitého majetku do akciové společnosti obcházejí dobu 5-ti let platnou pro osvobození příjmů z jejich prodeje a zkracují ji až na dobu 6-ti měsíců, platnou pro osvobození příjmů z prodeje akcií
úprava možnosti uplatnit základní slevu na dani poplatníkem – nerezidentem jen na případy, že jeho příjmy u nás činí alespoň 90 % z jeho celosvětových příjmů.
ČÁST PÁTÁ
Snížená sazba DPH
Návrh na změny zákona o DPH především souvisí s celkovými návrhy daňových změn, které vychází z nutnosti konsolidovat veřejné finance a současně ze snahy podpořit hospodářský růst snížením daní. V rámci změn daňového systému v ČR se navrhuje zachování snížené sazby DPH na základní životní potřeby, tím je sledováno sociální hledisko jak vůči ekonomicky neaktivní populaci, jako jsou důchodci nebo ekonomicky neaktivní rodiče s dětmi, tak i vůči nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva (snížená sazba se týká všech). Navrhuje se proto zvýšení snížené sazby DPH z 5 % jen na 9 % a ne na jednotných 19 %. Do snížené sazby bude převedeno palivové dřevo, jinak se rozsah zboží a služeb podléhajících snížené sazbě DPH nemění.
Kromě návrhu na změnu snížené sazby daně se navrhuje stanovení podmínek, za kterých se bude po 1.1.2008 uplatňovat snížená sazba daně u bytové výstavby, dále opatření k editační povinnosti (žádost o závazné posouzení sazby daně), umožnění vracení daně ze zahraniční pomoci a z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých jako podpora výzkumu a vývoje a umožnění vracení daně Ministerstvu obrany při investicích hrazených z prostředků NATO.
Snížená sazba daně u bytové výstavby od 1.1.2008
V § 4 je navrženo vymezit, co se rozumí bytovou výstavbou. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s provedením nástavby, přístavby, stavební úpravy, nebo v souvislosti s opravou staveb zahrnutých pod pojmem bytová výstavba, včetně příslušenství těchto staveb se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také u staveb, které nejsou pod pojmem bytová výstavba obsaženy, pokud tyto opravy budou prováděny výlučně v části stavby určené pro bydlení.
Pokud je v zákonu použit pojem „stavba“, rozumí se tím též „nedokončená stavba“.
U převodu staveb se po 1.1.2008 uplatní základní sazba daně, pokud se nejedná o převod osvobozený od daně podle § 56 zákona o DPH. U převodu staveb pro sociální bydlení se uplatní snížená sazba daně, pokud se nejedná o převod staveb osvobozený od daně podle § 56 zákona o DPH.
V § 48a jsou vymezeny stavby pro sociální bydlení. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou staveb pro sociální bydlení, včetně příslušenství těchto staveb, dále při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s provedením nástavby, přístavby, stavební úpravy, nebo v souvislosti s opravou, se uplatní snížená sazba daně. Byty a rodinné domy jsou vymezeny celkovou podlahovou plochou, přičemž se do této celkové podlahové plochy započítávají pouze plochy místností. Nezapočítávají se plochy prostorů, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie).
Pro účely zákona o DPH se vymezuje pojem místnost.
Ostatní stavby pro sociální bydlení jsou uvedeny s odkazy na jednotlivé zákony, které tyto stavby vymezují.
V přechodných ustanoveních je navrženo, aby se u staveb pro bydlení, u kterých dojde k právním účinkům vkladu do 31.12.2007 uplatnila snížená sazba daně.
Editační povinnost (závazné posouzení sazby daně)
Navrhuje se rozšíření editační povinnosti (závazného posouzení) pro účely DPH u sazeb daně. O posouzení může kterákoliv osoba, nejen podnikatel, požádat Ministerstvo financí. V žádosti musí uvést zákonem požadované údaje.
V návrhu nejsou stanoveny lhůty pro vyřízení žádosti, ani procesní postupy při vyřizování žádostí, bude se postupovat podle zákona o správě daní a poplatků a lhůty budou stanoveny metodickým pokynem MF.
ČÁST ŠESTÁ
Předložení návrhu novely zákona o dani z nemovitostí je součástí reformy veřejných financí a vychází z Programového prohlášení vlády z ledna 2007.
ČÁST SEDMÁ
Návrh na změnu zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí souvisí s celkovými návrhy daňových změn, které vycházejí z nutnosti konsolidovat veřejné finance a současně ze snahy podpořit hospodářský růst snížením daní. V rámci změn daňového systému v ČR se navrhuje rozšíření osvobození od daně dědické a daně darovací tak, aby se vztahovalo na osoby v příbuzenském vztahu a na osoby žijící se zůstavitelem nebo dárcem ve společné domácnosti.
Současně se navrhuje úprava, která zpřesňuje znění zákona ve vztahu k bezúplatnému nabytí majetku v cizině a zdanění převodu vlastnictví k nemovitostem na základě smluv o zajišťovacím převodu práva.
ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A ČÁST TŘINÁCTÁ
Podle jednoho z bodů reformy podnikatelského prostředí a trhu práce v Programovém prohlášení vlády, jehož cílem je motivace podnikatelů k většímu zaměstnávání občanů, se navrhuje zrušit fyzickým a právnickým osobám povinnost evidovat hotovostní platby při provozování živností, maloobchodního prodeje a hostinské činnosti prostřednictvím registrační pokladny. I po přijetí zákona s účinností od 1. 7. 2005 s více než dvouletým odložením jeho povinné aplikace se navrhuje tento zákon zrušit, a to bez náhrady. V souvislosti s návrhem na zrušení povinnosti evidovat hotovostní platby na registrační pokladně je nezbytné upravit i příslušná ustanovení zákona upravujícího správu daní a současně s ohledem na rozšíření okruhů editační povinnosti správců daně v speciálních daňových zákonech i obecnou úpravu procesního postupu závazného posouzení .
Navrhuje se zavést nové předměty správních poplatků vyplývající ze změn v daňovém řízení podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daňový subjekt je oprávněn požádat místně příslušného správce daně nebo Ministerstvo financí o závazná posouzení daňových důsledků, které pro tento subjekt vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, v případech stanovených těmito zákony.
V případě stanovení výše správního poplatku by obecně tento měl uhradit vyšší administrativní zátěž správy. V případě poplatků za vydání závazného posouzení je to v podstatě platba za poskytnutí služby poplatníkovi, který získává na určitou dobu právní jistotu. Závazná posouzení v té podobě, jak jsou navrhována, budou využívána zejména právnickými osobami a fyzickými osobami podnikateli pro účely jejich podnikatelské činnosti. Využití institutu závazného posouzení běžným občanem se s ohledem na zaměření závazných posouzení nepředpokládá. Navrhované výše těchto poplatků by zároveň měly zajistit určitou prvotní selekci tak, aby nedošlo k podávání žádostí nevýznamného rozsahu a nedocházelo tak k zahlcení daňové správy (oproti původním předpokladům, kdy by závazná posouzení obecně vydával specializovaný finanční úřad, budou tuto funkci vykonávat příslušné finanční úřady bez možnosti odpovídajícího zvýšení kapacity, pro oblast DPH Ministerstvo financí). Je tím tedy do jisté míry provedena určitá regulace počtu podávaných žádostí s cílem podávat závazná posouzení směrem k významnějšímu a rozsáhlejšímu obsahu, kde již výše stanoveného poplatku bude odpovídat vynaloženým administrativním a technickým nákladům správce daně. V úvahu byla brána i ta skutečnost, že zaplacený správní poplatek je pro poplatníka daňově uznatelným výdajem (nákladem) podle zákona o daních z příjmů.
ČÁST DVANÁCTÁ
Návrh novely zákona o spotřebních daních
reaguje na návrh na uplatnění nové daně, jíž bude zdaňován zemní plyn, který dosud podléhal spotřební dani,
zrušuje se obecné osvobození odpadních olejů od spotřební daně s tím, že je navrženo zdaňovat dosud nezdaněné odpadní oleje, které budou určeny nebo použity ke končené spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla; osvobození odpadní olejů ponechat pouze při jejich určení nebo použití k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech,
zrušuje osvobození některých biopaliv uvedené v současném § 49 odst. 15 zákona o spotřebních daních, které směrnice 2003/96/ES sice umožňuje, avšak na základě notifikovaného víceletého programu na podporu biopaliv; takovýto program není v současné době vypracován, teda ani notifikován,
upravují se sazby spotřební daně z tabákových výrobků tak, aby bylo od 1. ledna 2008 dosaženo výše sazeb, které mají být v rámci vyjednaného přechodného období k tomuto datu dosaženo.
C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ
Návrh novely zákona o daních z příjmů byl vypracován k naplnění Programového prohlášení vlády v oblasti zdanění příjmů (úkol na vržený do plánu legislativních prací vlády na I. pololetí roku 2007) s cílem snížit daňové zatížení pro všechny příjmové skupiny u fyzických osob a založit rozpočtově neutrální postupné snížení sazby daně z příjmů právnických osob a dále z.důvodu nastavení daňového režimu u nových forem rozdělení společností, rozšíření editační povinnosti – závazné posouzení ze strany správce daně a také z důvodu nutných legislativně technických úprav. Důležitou součástí návrhu je i omezení praktik některých poplatníků vedoucích k neoprávněnému nebo jinak neodůvodnitelnému snižování základu daně, zejména v oblasti vypořádání majetkových podílů podle zákona o transformaci družstev.
ČÁST PÁTÁ
Novela zákona o DPH představuje konkrétně změnu výše snížené sazby DPH a stanovení podmínek pro uplatnění snížené sazby daně u bytové výstavby od 1.1.2008, dále zavedení editační povinnosti (závazné posouzení sazby daně), umožnění vracení daně ze zahraniční pomoci a z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých jako podpora výzkumu a vývoje a umožnění vracení daně Ministerstvu obrany při investicích hrazených z prostředků NATO.
ČÁST ŠESTÁ
Daň z nemovitostí plyne přímo do rozpočtu obce. Za rok 2006 činila daň z nemovitostí 5 mld Kč, z toho daň z pozemků byla 1,9 mld. Kč. Zemědělské pozemky se na této částce podílely cca 1,4 mld Kč.
V novele zákona o dani z nemovitostí se navrhuje osvobození pozemků, které v menší míře zatěžují obecní infrastrukturu, a to orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů od daně z nemovitostí tak, aby obce mohly obecně závaznou vyhláškou osvobodit tyto pozemky na základě vlastního uvážení a možností. Hospodářské využití zemědělských pozemků má svůj nezastupitelný význam a mnohem více než jiná odvětví je závislé na klimatických podmínkách a celkově zde působí mnohem více rizikových faktorů, než v jiných oblastech podnikání. Pokud obce osvobodí obecně závaznou vyhláškou zemědělské pozemky, ale současně některé z těchto zemědělských pozemků se rozhodne neosvobodit, protože se jedná o pozemky v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce a tyto pozemky jsou určeny pro výstavbu, stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, které pozemky se neosvobozují a zároveň obec vymezí neosvobozené pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.
Pokud obec nevydá obecně závaznou vyhlášku, pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů podléhají daňové povinnosti podle zákona o dani z nemovitostí.
ČÁST SEDMÁ
Návrh zákona, kterým se mění zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, byl zpracován k plnění Programového prohlášení vlády v oblasti zdanění bezúplatného nabytí majetku s cílem snížit daňové zatížení při převodu či přechodu majetku mezi osobami v příbuzenském nebo obdobném vztahu.
ČÁST DVANÁCTÁ
Vzhledem k negativní pozici Evropské komise k udělování výjimek ze zdanění odpadních olejů a s ohledem na skutečnost, že Česká republika nemá dostatek argumentů pro zdůvodnění této výjimky v souladu s požadavky Evropské komise, je nutné zrušit současné daňové zvýhodnění odpadních olejů v nejbližším možném termínu. Z tohoto důvodu je v návrhu novely nově upraven systém zdaňování odpadních olejů, který by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2008. Z hlediska slučitelnosti s právem ES je tato varianta nejpřijatelnějším řešením. V opačném případě hrozí České republice zahájení řízení pro porušení Smlouvy za nesprávnou implementaci směrnice 2003/96/ES.
Ze stejného důvodu se ruší i osvobození některých biopaliv uvedené v současném § 49 odst. 15 zákona o spotřebních daních. V tomto případě směrnice 2003/96/ES sice daňové zvýhodnění umožňuje, avšak na základě notifikovaného víceletého programu na podporu biopaliv. Takovýto program není v současné době vypracován, tedy ani notifikován.
Navržená novela dále obsahuje úpravu sazeb spotřebních daní z cigaret tak, aby bylo od 1. ledna 2008 dosaženo takové výše sazeb, která byla k tomuto datu pro Českou republiku stanovena v rámci vyjednaného přechodného období. V případě schválení navržených sazeb bude dosaženo plné kompatibility.
Další navržené změny v tomto návrhu zákona o spotřebních daních se již souladu s komunitárním právem netýkají, ale jsou nutné z důvodu zajištění konzistence části čtvrté a páté zákona o spotřebních daních.
Z důvodu ukončení přechodného období, které bylo stanoveno směrnicí Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 74/2004/ES, vyplynula nutnost upravit systém zdanění plynu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům. Proto je touto novelou úprava zdanění plynu ze zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyjmuta a byl zpracován návrh nového zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů.
Vzhledem k tomu, že Česká republika je povinna k 1. lednu 2008 dosáhnout minimálních sazeb spotřební daně z cigaret platných v EU a dále je nutno zajistit neprodleně k uvedenému datu plnou kompatibilitu zákona o spotřebních daních s právem EU i v oblasti odpadních olejů, nejsou do tohoto návrhu zákona zahrnuty žádné další úpravy. V opačném případě by došlo z důvodu prodloužení legislativního procesu při projednávání návrhu k posunutí účinnosti za výše uvedené datum a České republice by tak hrozilo zahájení procedury pro porušení práva ES.
Jednotlivé změny jsou podrobně odůvodněny ve zvláštní části důvodové zprávy.
OBLAST SOCIÁLNÍ
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
V sociální oblasti mají zásadní význam částky životního minima (a částečně téžexistenčního minima), neboť od jejich výše se odvozují podmínky nároků i výše mnoha sociálních dávek. V současnosti má vláda povinnost pravidelně valorizovat částky životního minima (stejně jako částku existenčního minima) nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby, jakmile index spotřebitelských cen těchto potřeb vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Po zvýšení částek životního minima a existenčního minima pak automaticky dochází i ke změně podmínek nároku a výše sociálních dávek, které jsou na částky životního minima (popřípadě existenčního minima) navázány.
Úprava systému státní sociální podpory doznala v nedávné době změn, které výrazně navýšily výdaje tohoto systému. Jde v první řadě o enormní zvýšení výše porodného a výše rodičovského příspěvku, a také o zavedení příspěvku na školní pomůcky. Značné náklady představuje i přídavek na dítě, sociální příplatek a pohřebné.
Nejrozšířenější dávkou ze systému státní sociální podpory je přídavek na dítě, který se poskytuje nezaopatřeným dětem ve třech výměrách v závislosti na výši příjmu rodiny. Výše dávky je stanovena násobkem částek životního minima dítěte. Hranice příjmů rodiny pro jednotlivé výměry je stanovena násobkem životního minima rodiny, při příjmu nad 4násobek životního minima rodiny přídavek na dítě nenáleží.
Sociální příplatek se poskytuje rodiči pečujícímu o nezaopatřené dítě, jestliže příjem rodiny v předcházejícím kalendářním čtvrtletí nepřevyšuje 2,2násobek částky životního minima rodiny. Výše dávky se snižuje se zvyšujícím se příjmem rodiny. Výši dávky vedle příjmu ovlivňuje počet osob v rodině a stáří nezaopatřených dětí, a dále zdravotní stav dětí a rodičů, osamělost rodiče, studium dítěte na střední nebo vysoké škole a do tří let věku i narození více dětí současně.
Rodičovský příspěvek se poskytuje rodiči, který pečuje po celý kalendářní měsíc alespoň o jedno dítě ve věku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Náleží-li rodiči peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), vyplácí se rodičovský příspěvek jen, je-li vyšší než tato peněžitá pomoc, a to ve výši rozdílu. Výše rodičovského příspěvku je odvozena od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a činí 40 % této mzdy. Nesleduje se, je-li rodič výdělečně činný, dítě zakládající nárok na dávku však může být umístěno v jeslích nebo jiném předškolním zařízení jen po omezenou dobu. Do rodiny se poskytuje jen jeden rodičovský příspěvek (jen jednomu z rodičů), i když v ní rodiče pečují o více dětí příslušného věku. Náleží-li dítěti, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v poloviční výši.
Příspěvek na školní pomůcky se poskytuje jednorázově dítěti majícímu nárok na přídavek na dítě za měsíc květen roku, ve kterém bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, pokud nedošlo do června k odkladu této docházky. Výše dávky je stanovena pevnou částkou 1 000 Kč.
Porodné se poskytuje jednorázově matce, která porodila dítě, ve výši 11,10násobku životního minima dítěte, nebo narodily-li se zároveň dvě nebo více dětí, ve výši 16,60násobku životního minima těchto dětí. Nárok na porodné má i otec dítěte, jestliže matka zemřela a porodné jí nebylo vyplaceno, a dále osoba, která převzala dítě do jednoho roku věku do péče nahrazující péči rodičů (bez ohledu na to, jestli porodné již bylo vyplaceno).
Pohřebné se poskytuje osobě, která vypravila pohřeb osobě s trvalým pobytem v ČR, nebo jestliže byl vypraven pohřeb v ČR. Výše je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 182/1991 Sb. upravují v rámci systému sociální péče mimo jiné poskytování příspěvku na zvýšené životní náklady. Příspěvek na zvýšené životní náklady je opakující se fakultativní dávkou sociální péče, která může být poskytnuta osobám používajícím trvale ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky na úhradu zvýšených výdajů souvisejících s užíváním takových pomůcek (maximální výše dávky je 200 Kč měsíčně). Dále může být dávka poskytována úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění pracovním výcvikem nebo studiem nebo kteří jsou poživateli sirotčího důchodu (dávka se neposkytuje úplně nebo prakticky nevidomým, kteří jsou poživateli plného invalidního důchodu). Bližší podmínky pro poskytování tohoto příspěvku však nejsou stanoveny, což vede k tomu, že finanční prostředky v oblasti sociální péče nejsou hospodárně a účelně vynakládány.
K 1. lednu 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech, které mají významný vliv na kvalitu života jedinců i společnosti. Současně je systém sociálních služeb ve své funkčnosti závislý na financování z veřejných rozpočtů.
S ohledem na komplikovanost úpravy se při realizaci zákona o sociálních službách ve skutečných podmínkách ukázala některá ustanovení jako neefektivní a nehospodárná, a to především v oblasti vyplácení příspěvku na péči a poskytování dotací určených na zajištění provozu sociálních služeb. V případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobě, jež z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, umožňuje neodůvodněné čerpání finančních prostředků zejména skutečnost, že zákon nezohledňuje situace, kdy je osobě pobírající příspěvek potřebná péče zajišťována z jiného zákonného titulu, než je poskytování sociálních služeb, např. v případě pobytu v nemocničním či jiném zařízení, a dochází tak k duplicitnímu financování takové péče (v době hospitalizace podle platné právní úpravy trvá nárok na příspěvek na péči, i když osoba nehradí náklady na sociální služby). Určitá část příjemců této dávky rovněž odmítá uvést způsob jejího využití, neboť ji vnímají jako dávku „odškodňovací“. Využívání této dávky pak neodpovídá účelu, pro nějž je poskytována, a dávka se tak míjí účinkem.
V oblasti poskytování dotací z veřejných rozpočtů je stávající úprava konstruována jako centrální systém, což je v přímém rozporu s obecnou politikou decentralizace finančních toků a posilováním odpovědnosti veřejné správy na regionální a místní úrovni ve smyslu cílů stále probíhající reformy veřejné správy.
Zásadně přepracován byl v roce 2006 rovněž systém nemocenského pojištění. V roce 2008 se při zachování současného zákona (č. 54/1956 Sb.) očekává v bilanci příjmů a výdajů nemocenského pojištění přebytek ve výši 8,1 mld. Kč. V případě realizace nového systému zavedeného zákonem č. 187/2006 Sb. by byla bilance nemocenského pojištění od 1. ledna 2008 v zásadě vyrovnaná (deficit 0,1 mld. Kč). V bilanci státního rozpočtu by tak ve srovnání se zachováním současného zákona došlo ke zhoršení o 8,2 mld. Kč.
Vývoj výdajů na nemocenské pojištění je ovlivňován zejména vývojem nemocnosti a úrovní dávek. V ČR se nemocnost postupně zvyšovala až do roku 2003. Příjmy z pojistného převyšovaly výdaje na nemocenské dávky až do roku 1999. Od 1. října 1999 došlo ke změně při výpočtu dávek - zavedením dvou redukčních hranic se maximální denní vyměřovací základ zvýšil o více než 70% a pravidelná valorizace redukčních hranic pak znamenala v roce 2002 zvýšení původní maximální částky na více než dvojnásobek. Důsledkem toho byly v období 2000 - 2003 výdaje na nemocenské dávky vyšší než příjmy z pojistného a roční deficit činil 0,3 až 1,3 mld. Kč. V souladu s úspornými opatřeními v sociální oblasti v rámci reformy veřejných rozpočtů došlo od 1. ledna 2004 ke změnám ve výpočtu dávek, které vedly při úspoře nákladů na výplatu dávek také ke snížení nemocnosti. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pracovníků se snížil z 82 na 62 za rok ‑ zatímco v roce 2003 bylo denně ze 100 pracovníků 6,8 práce neschopných, v roce 2004 to bylo o jednoho pracovníka méně. V bilanci příjmů z pojistného a výdajů na dávky byl vykázán přebytek 6,1 mld. Kč v roce 2004, 5,9 mld. Kč v roce 2005 a 7,7 mld. Kč v roce 2006. V roce 2006 byly příjmy státního rozpočtu z pojistného na nemocenské pojištění téměř o ¼ vyšší, než z něj bylo vyplaceno na nemocenských dávkách.
Poněkud nevyvážená finanční situace je i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Předmětem kritiky je především skutečnost, že podle současné právní úpravy existuje maximální vyměřovací základ jen pro osoby samostatně výdělečně činné. Poukazováno je jednak na značné zatížení zaměstnavatelů, kteří jsou (stejně jako jejich zaměstnanci) poplatníky pojistného, které platí ze součtu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců bez omezení, jednak na rozdílnou úpravu zaměstnanců oproti osobám samostatně výdělečně činným. U osob samostatně výdělečně činných roční maximální vyměřovací základ stanoven je, nebyl však od roku 1992 změněn a činí dosud částku 486 000 Kč. Při současné neexistenci maximálního vyměřovacího základu vzniká u zaměstnanců platících vysoké příspěvky do systému sociálního pojištění značný nepoměr mezi výší zaplaceného pojistného a výší dávek, které z tohoto systému čerpají. Tento nepoměr již překračuje hranici solidarity sociálního systému.
Záměru snižovat mandatorní výdaje v současnosti neodpovídá ani úprava platové oblasti. Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, obsahují valorizační mechanizmus, kterým se automaticky zvyšuje platová základna pro určení platů a některých víceúčelových paušálních náhrad výdajů. Platová základna je stanovený násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Při zachování současné právní úpravy by se v meziročním přírůstku platů představitelů státní moci a dalších osob mezi lety 2007 a 2008 projevil meziroční přírůstek platů v nepodnikatelské sféře mezi lety 2005 a 2006 tím, že by se platová základna zvýšila cca o 4,4 %.
Mandatorní výdaje navyšují i další ustanovení platových předpisů. Zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 201/1997 Sb., zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zakládají povinnost poskytnout v době neschopnosti k výkonu funkce / povolání či ke službě pro nemoc, úraz nebo karanténu po omezenou dobu (dobu jednoho měsíce) místo nemocenských dávek náhradu ve výši platu.
V roce 2005 a 2006 došlo ke zvýšení potřeby finančních prostředků na poskytování příspěvku podle ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Největší podíl nárůstu finančních potřeb je spojen se změnami, které přinesl nový zákon o zaměstnanosti, a to se změnou koeficientu pro výpočet výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“) a s těžším zdravotním postižením (dále jen „OTZP“) z 0,35násobku průměrné mzdy v národním hospodářství pro oba stupně postižení na 0,33násobek u OZP a 0,66násobek u OTZP. V roce 2006 také došlo k navýšení základu, ze kterého je příspěvek vypočítáván. Pro rok 2005 se vycházelo z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2004, která činila 17 418 Kč. Výše poskytovaného příspěvku v roce 2005 vycházela tedy z částky 5 748 Kč pro OZP (tj. 0,33násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2004) a z částky 11 496 Kč pro OTZP (0,66násobku této průměrné mzdy). Pro rok 2006 vycházela výše příspěvku z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2005, tj. 18 421 Kč. Příspěvek pro OZP tedy činil 6 079 Kč a pro OTZP 12 158 Kč za měsíc (tzn. navýšení příspěvku o 5,8 %).
Přehled čerpání finančních prostředků na příspěvek za rok 2004, 2005 a 2006 a odhad čerpání finančních prostředků na příspěvek v letech 2007 a 2008:
|
Rok |
Čerpání prostředků na vlastní ukazatel |
Počet firem, kterým byl příspěvek poskytnut |
Počet zaměstnanců - OZP a OTZP (přepočtený stav) |
2004 |
649 mil. Kč |
485 |
9 806 |
2005 |
737 mil. Kč |
770 |
14 070 |
2006 |
1 410 mil. Kč |
993* |
18 012* |
2007 |
1 827 mil. Kč |
18 500** |
|
2008 |
2 161 mil. Kč |
20 000** |
* data za 3.čtvrtletí 2006, příspěvek je poskytován zpětně, data za 4.čtvrtletí 2006 budou k dispozici v dubnu 2007
** pro rok 2007 a 2008 je použit odhad na základě trendu předchozích let.
B) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
V posledních letech dochází k významnému prohlubování veřejného dluhu a ke zvyšování schodku státního rozpočtu, což představuje závažný problém pro fungování státu i české ekonomiky. Jednou z příčin tohoto stavu je i značný nárůst sociálních výdajů. Od roku 1999 se zvýšily o více než 70 % a v roce 2007 budou proti roku 2006 vyšší o 70 mld. Kč. Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala snížit schodek veřejných financí v roce 2008 na úroveň 3,0 % HDP, v roce 2009 na 2,6 % HDP a v roce 2010 na 2,3 % HDP, celkové mandatorní výdaje by tak měly být v roce 2010 nižší než 50 % státního rozpočtu. Přitom vláda vychází též ze závazků České republiky jako členského státu Evropské unie ve fiskální strategii (je obsažena v každoročně aktualizovaném Konvergenčním programu), která by jí umožnila v souladu se Smlouvou o založení ES vytvořit podmínky pro společnou měnu. V roce 2004 (vstupu do EU) se vláda ČR zavázala snižovat deficit veřejných financí tak, aby od roku 2008 bylo zajištěno transparentní a udržitelné plnění Maastrichtského konvergenčního kritéria fiskální udržitelnosti pro deficit vládních financí. Tím se zavázala k tempu fiskální konsolidace umožňující dosažení střednědobého fiskálního cíle vymezeného pro ČR Paktem stability a růstu ve výši –1 % HDP v roce 2012. Ze státního rozpočtu na rok 2007 a z rozpočtového výhledu a rozpočtových rámců na léta 2008 až 2009 vyplývá, že vlivem zvýšení sociálních výdajů se jednorázově posouvá strategie fiskální konsolidace oboustranně odsouhlasená v roce 2004. Odklon od uvedené strategie nepochybně vyvolá negativní hodnocení ČR Evropskou komisí včetně návrhu Radě ECOFIN rozhodnout o dalším kroku procedury při nadměrném schodku (tj. vydání nové výzvy urychlit odstranění nadměrného deficitu a dalších doporučení). Sankcí za neplnění doporučení k odstranění nadměrného schodku je pro členské státy mimo eurozónu pozastavení čerpání z Fondu soudržnosti (v ČR v roční výši až 1,4 mld. EUR, což je cca 40 mld. Kč).
Z tohoto důvodu je nezbytné provést řadu odpovídajících opatření v sociálních systémech, které by přispěly ke snížení výdajů státního rozpočtu, a tím ke snižování deficitu vládních financí. Současně s těmito opatřením jsou prováděny též změny v daňové oblasti, které by měly být sociálně citlivé vůči ekonomicky neaktivní populaci a měly by podporovat rodiny s dětmi.
C) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Životní minimum a existenční minimum
Změnou dikce valorizačního mechanismu se umožní vládě po naplnění zákonem stanovené valorizační podmínky rozhodnout o termínu valorizace, a to buď tak, že částky životního a existenčního minima od ledna zvýší, nebo ke zvýšení přistoupí od následujícího ledna, popřípadě v jiném termínu na základě obecného zmocnění ke zvýšení částek bez termínu.
S ohledem na současný odhad vývoje cenové inflace v roce 2007 nedojde k valorizaci částek životního minima a existenčního minima (a tím i uvedených sociálních dávek) k 1. lednu 2008. Propočty sociálních dávek uvedené v následujících částech tuto skutečnost zohledňují. Z titulu vlastní změny valorizační podmínky by se pak úspory projevily od 1. ledna 2009.
Dále jsou v navrhované novelizaci zákona č. 110/2006 Sb. řešeny možné výkladové obtíže při praktické aplikaci některých ustanovení. Jedná se o úpravu v oblasti konkurence jednotlivých okruhů společně posuzovaných osob a upřesnění ustanovení, která upravují způsob zápočtu příjmů. Je rovněž reagováno na nedávné přijetí zákona č. 29/2007 Sb., kterým byl do výčtu příjmů osvobozených od daně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,doplněn i příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V návaznosti na tuto úpravu je třeba přesně stanovit podmínky, za kterých nebude tento příjem započítáván ve smyslu zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, aby nadále nedocházelo k pochybnostem.
Státní sociální podpora
Navržená novela zákona o státní sociální podpoře vytváří nové pojetí dávek státní sociální podpory, které spočívá v odstranění vazby výše dávky na životní minimum (s výjimkou sociálního příplatku, který pokrývá mnoho specifických situací v rodině, a některých dávek pěstounské péče). Stanovením úrovně dávek absolutními částkami se zamezí automatické valorizaci těchto dávek. Okruh příjemců dávek je však nadále vymezen příjmem rodiny vyjádřeným v násobcích životního minima rodiny. Těmito mechanizmy dojde ke snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu.
Podle předložené novely si přídavek na dítě zachová členění podle věku dítěte. Přídavek bude ale vyplácen pouze v jedné výměře a jeho výše bude stanovena pevnou částkou. Hranice příjmu rodiny pro nárok na tuto dávku se snižuje ze 4násobku životního minima rodiny na 2,4násobek.
U sociálního příplatku dojde ke snížení hranice příjmů rodiny, omezující nárok na dávku, z 2,2 na 2,0násobekčástky životního minima rodiny. Tím dojde k zúžení okruhu rodin, které na dávku mají nárok, a ke snížení výše dávky.
K největším změnám dochází u rodičovského příspěvku, který je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách, a to
zvýšené (jeden a půl násobek základní výměry) 11 400 Kč,
základní 7 600 Kč,
snížené (polovina základní výměry) 3 800 Kč.
Rodič by měl možnost si zvolit:
rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenském poskytovaném v souvislosti s porodem (dále jen „PPM“) náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte,
klasické čerpání rodičovského příspěvku - po PPM náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte,
pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.
Volba doby pobírání rodičovského příspěvku a výše PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině. Vybraná možnost čerpání je nezměnitelná a nejde uplatňovat zpětně (a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku). Rodič, který nemá nárok na PPM, automaticky pobírá rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejšího čerpání dávky.
O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše jeho PPM dosahuje alespoň 380 Kč za kalendářní den a pokud učinil rozhodnutí pro rychlejší čerpání rodičovského příspěvku nejpozději při dosažení 22 (31) týdnů života dítěte. V takovém případě náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře (tj. 11 400 Kč).
V ostatních případech se rodič musí v 18 měsících věku dítěte rozhodnout o klasickém nebo pomalejším čerpání rodičovského příspěvku.
U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře.
Příspěvek na školní pomůcky se ukázal jako dávka ne příliš efektivně vynaložená a vyplácená zbytečně širokému okruhu osob, a proto novela počítá se zrušením tohoto příspěvku.
Příspěvek při převzetí dítěte z dávek pěstounské péče se rovněž bude (podle nově zavedeného principu nevázat dávky na životní minimum) vyplácet v pevné částce.
Porodné bude také vypláceno v pevné výši, a to podle pořadí, ve kterém se dítě narodilo
pro dítě narozené jako první v pořadí (1. porod matky) 15 000 Kč,
pro dítě narozené jako druhé a další v pořadí (2. a další porod matky) 13 000 Kč vyplácených na každé narozené dítě.
Pokud je první porod matky vícečetný, považuje se jen jedno dítě z tohoto porodu za první a druhé (další) dítě je bráno jako druhé (další) v pořadí.
Pohřebné se omezí pouze na případy, kdy je vypraven pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti, tj. v případech, kdy náklady na tuto neočekávanou událost významně jednorázově zatíží rozpočty rodin pečujících o nezaopatřené děti.
Sociální péče
S ohledem na zavedení příspěvku na péči v systému sociálních služeb ztrácí příspěvek na zvýšené životní náklady, o kterém rozhoduje pověřený obecní úřad na základě zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, své věcné opodstatnění. Současně se dlouhodobě vyskytují odborné pochybnosti o využívání této dávky způsobem, který měl zákonodárce v době jejího zavedení na mysli. Dávka je obecně vnímána jako určité „přilepšení“ např. k důchodu a nikoli jako pomoc ke skutečné úhradě určitého zvýšeného výdaje. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení dávky. V individuálních případech lze odůvodněné více‑náklady související s užíváním pomůcky řešit v rámci systému pomoci v hmotné nouzi.
Současně se navrhuje též legislativně‑technická úprava spočívající ve vypuštění textu, který se týká již zrušených dávek v rámci systému sociální potřebnosti a příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu.
Pomoc v hmotné nouzi
V souvislosti s nově vytvořenou konstrukcí rodičovského příspěvku (viz výše) je nezbytné zabránit spekulativnímu jednání rodičů, kteří by si zvolili variantu rychlejšího čerpání této dávky, avšak zůstali by doma s dítětem i po dosažení jeho dvou let. Pokud by neměli již žádné další příjmy, zůstali by odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, upravené v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Je proto nezbytné přijmout potřebné opatření v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, které by omezilo možnost zneužívání dávek.
Vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi byl již dvakrát novelizován a v době svého schvalování prošel velmi komplikovaným legislativním procesem, kdy byl projednáván spolu s dalšími zákony upravujícími sociální oblast, a v průběhu tohoto procesu byla přijata řada pozměňovacích návrhů, bylo nezbytné provést revizi všech těchto právních předpisů, neboť tyto právní předpisy jsou na sebe do jisté míry závislé. Aby nedocházelo k problémům při praktické aplikaci těchto právních předpisů a k nedůvodným výdajům ze státního rozpočtu, navrhuje se provést v zákoně o pomoci v hmotné nouzi i další úpravy. Většina změn je legislativně‑technickým zpřesněním textu, sjednocením terminologie nebo úpravami, jejichž přijetí si vyžaduje aplikační praxe. Návrh zpřesňuje vymezení skupiny osob, u nichž se při posuzování stavu hmotné nouze nezkoumá možnost zvýšit si životní úroveň vlastní prací. Dále redukuje okruh osob, u nichž se při dlouhodobém setrvání ve stavu hmotné nouze zvyšuje částka živobytí, čímž z něj zároveň vylučuje ty osoby, které neprojevují vlastní aktivitu k řešení své situace, ačkoliv to lze po nich oprávněně požadovat.
Ve svém důsledku by měla většina těchto změn přispět nejen k větší právní jistotě, ale především k racionalizaci vynakládaných finančních prostředků.
Sociální služby
Hlavními principy navrhované úpravy jsou přesnější vymezení práv a povinností okruhu oprávněných osob při využívání příspěvku na péči a efektivnější pojetí financování sociálních služeb prostřednictvím dotací z veřejných rozpočtů.
V návrzích, které se týkají příspěvku na péči, jsou upraveny především ty situace, kdy je objektivně dáno, že příspěvek na péči nemůže plnit svůj účel, tj. především v těch případech, kdy je komplexní péče zajištěna z jiného titulu (např. doba hospitalizace). Navrhuje se, aby po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby (včetně obdobných zařízení určených pro nezletilé osoby), které trvají celý kalendářní měsíc, byla výplata příspěvku na péči zastavena. Dále jsou upraveny ty situace, kdy existuje vážná pochybnost o správném využití příspěvku na péči, tj. v případě, že oprávněná osoba ani po opakované výzvě neuvede, jakým způsobem příspěvek využívá. I zde se navrhuje, aby v případě neuvedení způsobu využití příspěvku byla jeho výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, než oprávněná osoba uvede odpovídající způsob využití příspěvku. Nárok na příspěvek na péči zůstává nedotčen. Navrhované opatření má spíše charakter zvýšení hospodárnosti nakládání s veřejnými výdaji než charakter opatření s přímým úsporným dopadem.
V návrzích, které se týkají dotačního procesu, jsou upraveny především ty postupy, které vymezují vztahy mezi státním rozpočtem, rozpočty regionálních samospráv a poskytovateli sociálních služeb. Jde v první řadě o přenesení odpovědnosti za zajištění potřebné sítě sociálních služeb v souladu s místními potřebami poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na úroveň krajů. Současně se stanoví jednoznačné účelové určení veřejných prostředků. Navrhuje se, aby v dokumentaci investičních programů (ISPROFIN) byla založena podmínka pro poskytnutí dotace, že investiční akce je v souladu s koncepcí zajištění sítě sociálních služeb v příslušném území (podle charakteru akce). Návrh úprav tak reflektuje obecné pojetí zákona v oblasti rozložení kompetencí mezi stát a územní samosprávy.
Nemocenské pojištění
K eliminaci nepříznivého dopadu nového zákona o nemocenském pojištění na bilanci státního rozpočtu a ke snížení výdajů se navrhuje následující soubor opatření:
1. Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění by měla být odložena na 1. leden 2009, tj. o další rok.
2. Ve způsobu stanovení výše dávek nemocenského pojištění se uskuteční tyto úpravy (od 1. ledna 2008 u dávek podle současného zákona a od 1. ledna 2009 u dávek podle nového zákona):
a) Pro rok 2008 se nezvýší redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek.
Pro stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodinyse z částky denního vyměřovacího základu navrhuje počítat do první redukční hranice vždy 90 %.
Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebude náležet nemocenské (náhrada mzdy) (tzv. karenční doba). Z důvodu jednotného přístupu k zavedení karenční doby u zaměstnanců v pracovním poměru se navrhuje zavést tuto dobu i u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů ve služebním poměru, kterým náleží po dobu pracovní neschopnosti náhrada platu nebo služebního příjmu. Zároveň se navrhuje neposkytovat za pracovní dny, které připadnou na první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti, plat těm skupinám pojištěnců, kterým podle současných právních předpisů náležel v době pracovní neschopnosti.
d) Výše nemocenského za kalendářní den se stanoví z denního vyměřovacího základu (redukovaného) sazbou
60 %,jedná-li se o 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti,
66 %,jedná-li se o 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti,
72 %,od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
Výše podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví z denního vyměřovacího základu (redukovaného) sazbou 60 %.
Parametry pro stanovení výše jednotlivých dávek nemocenského pojištění, tj. sazby pro redukci denního vyměřovacího základu a sazby pro stanovení denní výše dávky, jsou uvedeny v tabulce jak pro dávky podle současného zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců (zákon č. 54/1956 Sb.), tak pro dávky podle nového systému nemocenského pojištění, včetně náhrady mzdy podle zákoníku práce (zákon č. 187/2006 Sb. a č. 189/2006 Sb.).
Základní informace o parametrech výpočtu dávek nemocenského pojištění (náhrady mzdy) a navrhované změny těchto parametrů |
|||||||
Současný zákon |
Nový zákon |
Navrhovaná změna |
|||||
PARAMETRY VÝPOČTU DÁVEK |
|||||||
Redukční sazba |
Do 1. rh |
1.- 2.rh |
do 1. rh |
1.- 2.rh |
2. - 3. rh |
do 1. rh |
|
Nemocenské |
1.- 14. den |
90% dvz |
60% dvz |
90% pdv |
60% pdv |
30% pdv |
90% dvz |
od 15. dne |
100% dvz |
100% dvz |
60% dvz |
30% dvz |
|||
Ošetřovné |
1.- 14. den |
90% dvz |
60% dvz |
100% dvz |
60% dvz |
30% dvz |
90% dvz |
od 15. dne |
100% dvz |
||||||
Peněžitá pomoc v mateřství |
100% dvz |
60% dvz |
100% dvz |
60% dvz |
30% dvz |
Beze změn |
|
Sazba pro denní dávku |
|||||||
Nemocenské |
1.- 3. den |
25% rdvz |
30% rpdv |
0% rdvz |
|||
4. - 30. den |
69% rdvz |
69% rpdv (rdvz) |
60% rdvz |
||||
31. - 60. den |
69% rdvz |
69% rdvz |
66% rdvz |
||||
od 61. dne |
69% rdvz |
69% rdvz |
72% rdvz |
||||
Ošetřovné |
69% rdvz |
65% rdvz |
60% rdvz |
||||
Peněžitá pomoc v mateřství |
69% rdvz |
70% rdvz |
70% rdvz |
||||
Používané zkratky : rh = redukční hranice, dvz = denní vyměřovací základ, pdv = průměrný denní výdělek, |
|||||||
rdvz = redukovaný průměrný denní vyměřovací základ, rpdv = redukovaný průměrný denní výdělek. Poznámka: Zápočet dvz od 1. rh do 2. rh a nad 2. rh se nemění |
|||||||
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Na základě Programového prohlášení vlády se zavádí jednotný maximální „roční“ vyměřovací základ pro všechny pojištěnce (zaměstnance včetně příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a osoby samostatně výdělečně činné) ze všech pracovních činností v kalendářním roce, které pojištěnci zakládaly účast na nemocenském a důchodovém pojištění nebo jen na důchodovém pojištění.
Výše nově zaváděného jednotného maximálního vyměřovacího základu bude stanovena podle příslušného násobku výše průměrné mzdy v národním hospodářství. Z důvodu rovného postavení osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci již nebude u osob samostatně výdělečně činných jejich maximální vyměřovací základ za kalendářní rok snižován o 1/12 maximálního vyměřovacího základu ani za kalendářní měsíce, v nichž již nejsou osobami samostatně výdělečně činnými. Maximální vyměřovací základ tak bude stejný nejen pro jednotlivé skupiny pojištěnců, ale i pro pojištěnce, kteří v průběhu kalendářního roku byli účastni pojištění ze systému zaměstnaneckého i ze systému určeného pro osoby samostatně výdělečně činné.
U zaměstnance, u něhož dosáhne v kalendářním roce úhrn měsíčních vyměřovacích základů maximální výše, zastaví zaměstnavatel odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tohoto zaměstnance, a tím i za sebe. Bude-li však zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů dosažených u těchto zaměstnavatelů bude vyšší než maximální vyměřovací základ, okresní správa sociálního zabezpečení vrátí zaměstnanci na jeho žádost pojistné, které zaplatil z té části úhrnu vyměřovacích základů, která přesahuje maximální vyměřovací základ. Zaměstnavatelům nebude vraceno pojistné jen proto, že zaměstnanec dosáhl v úhrnu od všech zaměstnavatelů vyššího než maximálního vyměřovacího základu. Takový postup by neodůvodněně zvýhodňoval zaměstnavatele zaměstnávající zaměstnance činné pro více zaměstnavatelů a byl by i administrativně náročný.
Maximální vyměřovací základ se uplatní i v případě, kdy pojištěnec v průběhu kalendářního roku vykonával zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží o částku, o kterou úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti převyšuje maximální vyměřovací základ. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, bude její vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti nulový a nebude proto platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ze samostatné výdělečné činnosti, avšak bude z této činnosti důchodově pojištěna.
Maximální vyměřovací základ bude stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Zavedení maximálního vyměřovacího základu povede ke snížení vedlejších nákladů práce, zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů a vytvoření vhodnějších předpokladů pro zaměstnávání vzdělané a kvalifikované pracovní síly, expertů i zahraničních odborníků v ČR.
Zavedení horních hranic vyměřovacích základů pro pojistné na sociální pojištění je běžné ve většině států.
Ze stejných důvodů se zavádí obdobný maximální vyměřovací základ pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné též pro oblast zdravotního pojištění; systém sociálního pojištění a systém zdravotního pojištění jsou provázány jak okruhem poplatníků, tak způsobem stanovení vyměřovacích základů pro pojistné, a nebylo by proto logické, aby v jednom systému byl maximální vyměřovací základ zaveden a ve druhém nikoliv.
Oblast platů
S ohledem na jednu ze zásad Programového prohlášení vlády, podle které mají být odstraněna všechna automatická valorizační schémata, kromě důchodů, se pro léta 2008 až 2010 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců, státních zástupců a některých zaměstnanců státních orgánů. Navrhuje se, aby se způsobu automatické valorizace nevyužilo po dobu stanovenou ke konsolidaci veřejných financí. Obdobně jako odstranění automatické valorizace životního a existenčního minima, a tím také nároků a úrovní sociálních dávek odvozených od životního a existenčního minima, měl by i tento návrh přispět ke snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu.
V souladu s navrhovanými úspornými opatřeními a v rámci sjednocení přístupu k poskytování dávek nahrazujících příjem zaměstnance v době, kdy pro nemoc, úraz nebo karanténu nemůže konat práci, se dále navrhuje náhradu platu podle zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 221/1999 Sb. a zákona č. 361/2003 Sb. za první tři dny neschopnosti k výkonu funkce / povolání či ke službě neposkytovat.
Zaměstnanost
Z vývoje čerpání finančních prostředků na poskytování příspěvku podle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti lze předpokládat, že tento trend by i nadále pokračoval a jeho důsledky neúměrně zatěžovaly státní rozpočet bez vazby na snižování nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Záměrem je nalézt efektivní řešení, které bude podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením a které nebude účelově zneužíváno.
Navrhuje se poskytovat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Pro zamezení zneužívání tohoto příspěvku se navrhuje stanovit jeho maximální výši rozdílně pro osoby s těžším zdravotním postižením (OTZP) a pro ostatní osoby se zdravotním postižením (OZP), a to 9 000 Kč pro OTZP a 6 500 Kč pro OZP.
Snížení vzájemného poměru obou částek je motivováno skutečností, že dosavadní nastavení výše příspěvku na zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením dává prostor pro zneužívání příspěvku jejich účelovým přijímáním do pracovního poměru, přičemž ostatní osoby se zdravotním postižením jsou v praxi skutečně zaměstnávány v nepoměrně větším počtu.
Zároveň se navrhuje vyloučit poskytování tohoto příspěvku v souběhu s příspěvkem na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112 zákona o zaměstnanosti) a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5 zákona o zaměstnanosti) v případě, že budou vytvořena pro osoby se zdravotním postižením.
Úspory se sledují i další navrhovanou úpravou, a to zpřísněním podmínek nároku na podporu v nezaměstnanosti. Navrhuje se, aby uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti nenáležela v případě, kdy s ním zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovněprávní vztah z důvodu, že zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z obdobného důvodu s ním byl skončen jiný pracovní vztah.
OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ
ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Jedním z významných nedostatků současné platné právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, provedené zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je absence potřebných regulačních mechanismů pro zajištění efektivní spotřeby zdravotní péče. Ve svém důsledku pak tato právní úprava znamená vysokou spotřebu zdravotní péče a tím vysoké výdaje ze systému veřejného zdravotního pojištění. V rámci Evropské unie je největší počet kontaktů mezi lékařem a pacientem zaznamenán právě v České republice a činí dvojnásobek průměru těchto kontaktů v rámci Evropské unie, ve srovnání např. se Švédskem jde o čtyřnásobek průměrných kontaktů mezi lékařem a pacientem. Navrhovaná úprava zavedením regulačních poplatků provádí první krok směřující k zodpovědnějšímu čerpání zdravotní péče a zajištění efektivního využívání finančních prostředků.
Dosavadní právní úprava obsahuje dále některé nedostatky v oblasti dohodovacích řízení a výběrových řízení, které se návrhem odstraňují.
V oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se odstraňuje nerovnost mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, jako plátci pojistného, kdy doposud neexistuje maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, zatímco u osob samostatně výdělečně činných byl tento maximální vyměřovací základ již stanoven.
V dosavadní právní úpravě provedené zákonem č. 551/1991 Sb. a zákonem č. 280/1992 Sb. existuje řada problematických ustanovení, která při aplikaci působí potíže. Současně se reaguje na změny provedené zejména v zákoně č. 48/1997 Sb.
B) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
Účelem navržených změn zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, vše ve znění pozdějších předpisů, je zejména efektivnější vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Cílem úpravy vyměřovacího základu platby státu za státní pojištěnce je krátkodobě zbrzdit výdaje na platbu státu ze státního rozpočtu na současnou výši a vázat její každoroční valorizaci na nově formulovanou definici průměrné mzdy. Tím bude dosaženo zmrazení plateb za státní pojištěnce v letech 2008 a 2009 při zachování finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, dostupnosti zdravotní péče garantované občanům Ústavou a zvýšení stability veřejných financí. Ze střednědobého pohledu jde o první změny vedoucí k jasnému vymezení pravidel pro čerpání a úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění, posílení postavení pojištěnce a zlepšení činnosti zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotní péče i státní správy v oblasti zdravotnictví a zdravotního pojištění. Navržené změny poskytují občanům motivaci k zodpovědnějšímu čerpání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a napravují některé problematické oblasti v současných vztazích mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, stejně jako v řízení zdravotních pojišťoven.
C) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Změny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění
Návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zrušuje nemožnost přijmout od pojištěnce úhradu v souvislosti s péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a zavádí regulační poplatky jako nástroj vedoucí k omezení zneužívání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Česká republika je dnes, s výjimkou Velké Británie, prakticky jedinou zemí Evropské unie, ve které pacienti neplatí žádné regulační poplatky v okamžiku spotřeby zdravotní péče. Výsledkem je nejvyšší počet kontaktů mezi lékařem a pacientem v Evropské unii a jeden z nejvyšších počtů předepsaných receptů, čímž dochází jednak k plýtvání s prostředky veřejného zdravotního pojištění vedoucímu k finanční nerovnováze systému, jednak k nepříznivému dopadu na samotný způsob poskytování zdravotní péče – například praktický lékař má při současné frekvenci návštěv na vyšetření pacienta pouze velmi krátký čas.
Novela zákona zavádí regulační poplatek v základní výši 30 Kč. Tato výše je uplatněna při návštěvě pojištěnce u lékaře, klinického psychologa a klinického logopeda v ordinačních hodinách, při návštěvní službě praktickým lékařem a při vyzvednutí léku na recept hrazeného z veřejného zdravotního pojištění v lékárně. Ve dvojnásobné výši je poplatek účtován pojištěnci za den hospitalizace v lůžkovém zdravotnickém zařízení, včetně lázeňských a ozdravenských pobytů, a v trojnásobné výši za poskytnutí pohotovostní služby v případech, ve kterých nehrozí nebezpečí z prodlení.
Novela zákona zároveň zavádí dva způsoby ochrany zranitelných skupin obyvatelstva. První způsob představují výjimky z povinnosti platit regulační poplatek. Žádný regulační poplatek se neplatí:
do dovršení 3 let věku pojištěnce,
jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
při ochranném léčení nařízeném soudem,
při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu
jde-li o osoby, kterým byla přiznaná dávka pomoci v hmotné nouzi
Regulační poplatek za návštěvu u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře, ženského lékaře, lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči a návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost se neplatí jde-li o
Druhým způsobem finanční ochrany občanů před neúměrně vysokými výdaji je zavedení celkového ročního limitu na regulační poplatky a doplatky na léky ve výši 5 000 Kč ročně. Je nutné upozornit, že ochrana občanů před vysokými výdaji na doplatky na léky se zavádí zcela nově. Je přitom prokázáno, že minimálně od poloviny roku 2006 platí řada pojištěnců na doplatcích na léky částky blížící se až převyšující 10 000 Kč ročně.Do limitu se započítávají:
poplatky za návštěvu lékaře,
poplatky za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na recept
doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely; do limitů se nezapočítávají . Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada je nižší než 30 % maximální ceny a dále doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na prováděcím právním předpisem vyjmenované skupiny léčiv podpůrného a doplňkového charakteru charakteru.
Částku, o kterou regulační poplatky a doplatky na léky převýší uvedený limit, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna pojištěnci uhradit do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Jedná se o opatření typu stop-loss pojištění, jehož cílem je ochrana pojištěnce. Náklady na vyplácení částek nad limitem a jejich administraci budou zdravotním pojišťovnám více než kompenzovány omezením spotřeby zdravotní péče, která není potřebná z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (viz níže).
Navržené změny poskytují pojištěncům na straně jedné motivaci k účelné spotřebě zdravotní péče, na straně druhé pak ochranu před vysokými náklady na zdravotní péči. Staví tak pojištěnce do středu systému a jsou plně v souladu jak s osobní zodpovědností, tak s principem solidarity v případě nemoci, která ohrožuje finanční situaci jednotlivce nebo rodiny.
Očekávaný nárůst celkových disponibilních zdrojů systému v roce 2008 v důsledku zavedení regulačních poplatků se po započítání snížení spotřeby péče, výjimek, administrativních nákladů spojených s výběrem odhaduje na 4,4 miliardy Kč. Nárůst zdrojů ze zavedení regulačních poplatků v jednotlivých segmentech poskytování zdravotní péče je shrnut v tabulce 1. Zároveň se nepředpokládá další růst této částky v následujících letech.
Jako výchozí bod pro stanovení hrubé částky vybrané na regulačních poplatcích byly použity aktuální statistiky o spotřebě zdravotní péče v České republice, do kterých byl promítnut odhad očekávaného snížení spotřeby zbytné zdravotní péče. Ten byl vypracován na základě analýz dopadů zavedení podobných poplatků na Slovensku v roce 2004. Do odhadu hrubé částky byly dále promítnuty výjimky z placení regulačních poplatků, a to na základě počtů osob spadajících do jednotlivých kategorií výjimek (zejména na základě údajů Českého statistického úřadu, statistik Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu zdravotnických informací a statistiky) a podle průměrného objemu péče spotřebovaného osobami v těchto kategoriích. Výsledná hrubá suma pak byla snížena o administrativní náklady na výběr regulačních poplatků. Podklady pro tyto odhady byly vypracovány ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče i na základě statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Je nutno zdůraznit, že ve všech uváděných případech se jedná o odhady založené na předpokládaných efektech zavedení regulačních poplatků, přičemž některé jsou těžko předvídatelné. Díky kombinaci všech faktorů se tedy výsledný nárůst zdrojů systému může od těchto odhadů lišit.
Tabulka 1 Odhadovaný nárůst celkových disponibilních zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2008 ze zavedení jednotlivých regulačních poplatků
(po započtení snížení spotřeby péče, výjimek z placení poplatků, nákladů na výběr poplatků)
Celkový výběr (v mld. Kč) |
|
Návštěva u lékaře |
1,58 |
Pohotovostní služba |
0,06 |
Za den hospitalizace |
0,87 |
Vydání léčivého přípravku |
|
CELKEM |
4,40 |
Poplatky jsou podle návrhu novely příjmem zdravotnického zařízení. Nárůst příjmů jednotlivých typů zdravotnických zařízení bude v případě ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení zohledněn v dohodovacím řízení mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče v roce 2008. V případě lékáren, které nejsou účastníky dohodovacího řízení, bude změna jejich příjmů zohledněna cestou úpravy marže regulované Ministerstvem financí.
Poplatky budou zdanitelným příjmem zdravotnických zařízení. Vyplacení částky nad limit zdravotní pojišťovnou zpět pojištěnci nebude podle zákona o daních z příjmů předmětem této daně.
Na finanční stabilitu systému bude mít dále pozitivní vliv očekávané omezení spotřeby zdravotní péče, která není potřebná z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Jeho dopad odhadujeme na cca 4 miliardy Kč v roce 2008. Je nutno zdůraznit, že předpokládaná úspora výdajů zdravotních pojišťoven se neprojeví jako pokles výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči, nýbrž dojde k realokaci těchto výdajů z nadměrné a regulačními poplatky omezené péče směrem k účinné a finančně náročné léčbě, jejíž potřeba narůstá zejména v důsledku stárnutí obyvatelstva a rozvoje moderních technologií.
Odhadované průměrné náklady na občana jsou shrnuty v tabulce 2. Skupiny občanů s vyšší spotřebou zdravotní péče budou chráněny pomocí výše popsaných výjimek z platby regulačních poplatků a pomocí celkového limitu na vybrané poplatky a doplatky na léky. Ekonomicky nejslabší skupiny obyvatelstva budou chráněny pomocí výjimky z placení regulačních poplatků.
Tabulka 2 Odhadované průměrné roční náklady na občana ze zavedení doplatků po započtení snížení spotřeby péče a výjimek z placení poplatků
Průměr na občana |
|
Návštěva u lékaře |
268 |
Pohotovostní služba |
7 |
Za den hospitalizace |
113 |
Vydání léčivého přípravku |
321 |
CELKEM |
709 |
Návrh zákona dále upravuje procesní průběh dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Cílem těchto změn je zjednodušení procesu dohodovacího řízení a snížení role Ministerstva zdravotnictví. Zároveň se pro poskytovatele a zdravotní pojišťovny zákonem zavádí možnost dohodnout se o úhradách poskytnuté zdravotní péče odchylně od dohody uzavřené v rámci dohodovacího řízení nebo vyhlášky vydané Ministerstvem zdravotnictví, a to za předpokladu dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny. Tato úprava umožňuje zohlednit regionální rozdíly v dostupnosti zdravotní péče a specifickou situaci jednotlivých zdravotnických zařízení.
Návrh zákona zároveň zpřesňuje vedení informativního osobního účtu pojištěnce zdravotní pojišťovnou. Vede tak ke zlepšení jeho přehledu o spotřebované zdravotní péči a její ceně, včetně uhrazených regulačních poplatků a doplatků za léky.
Dále je upraveno výběrové řízení předcházející uzavření smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Návrh zákona vymezuje případy, pro které neplatí povinnost konání výběrového řízení. Jedná se zejména o poskytovatele primární zdravotní péče, kterých je narůstající nedostatek a v takových případech je výběrové řízení zbytečnou administrativní zátěží. Návrh zákona dále upravuje a zjednodušuje průběh dnešní procedury výběrového řízení a umožňuje publikovat věcné důvody, které vedly k výsledku výběrového řízení. Cílem je omezení zbytečné administrativy při zvýšení informovanosti veřejnosti.
Změny v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Navržená změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje dočasné zmrazení platby státu za státní pojištěnce po prudkém nárůstu mezi roky 2005 a 2006, zohledňuje výše navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zlepšuje informovanost plátců pojistného o případných nedoplatcích.
Jako další z opatření v oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se zavádí, obdobně, jako je tomu u pojistného na sociální zabezpečení, jednotný maximální „roční“ vyměřovací základ pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné, neboť systém sociálního pojištění a systém zdravotního pojištění jsou provázány jak okruhem poplatníků, tak způsobem stanovení vyměřovacích základů pro pojistné, a nebylo by proto logické, aby v jednom systému byl maximální vyměřovací základ zaveden a ve druhém nikoliv.
V dosavadní právní úpravě byl stanoven maximální vyměřovací základ pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, u zaměstnanců žádný maximální vyměřovací základ stanoven nebyl.
Maximální vyměřovací základ bude stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství stanovené pro účely důchodového pojištění. Zavedení horních hranic vyměřovacích základů pro pojistné na sociální pojištění je běžné ve většině států Evropské unie.
Změny v zákoně o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR
Cílem navržených změn zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, je zefektivnění řízení zdravotních pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Navržené úpravy se týkají činnosti správní rady a dozorčí rady, mechanismu jejich hlasování a vymezení oblastí schvalovaných správní radou (např. určení výše investic a nákupu nemovitostí, které musí správní rada projednávat a schvalovat). Návrh zákona též upravuje v kterých případech musí Správní rada hlasovat nadpoloviční, a kdy prostou většinou, a to podle významu problematiky, o které se hlasuje.
Dále se navrhuje přenést volbu a odvolání ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky z Poslanecké sněmovny na jmenování vládou České republiky na návrh správní rady, a to především v zájmu možnosti včas reagovat na případné problémy v řízení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tato změna posiluje kompetenci správní rady vůči řediteli a napravuje tak zcela neobvyklý stav, kdy, v porovnání s jinými právními úpravami, má Správní rada vůči statutárnímu orgánu neadekvátní postavení. Přesunutí pravomocí jmenování a odvolání ředitele ze zákonodárné složky na exekutivní je plně v souladu s postupem v obdobných případech, jako je představenstvo a dozorčí rada Českých drah (zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy ) a státní fondy, např. Státní zemědělský intervenční fond (zákon č. 256/2000 Sb.) nebo Státní fond rozvoje bydlení (zákon č. 211/2000 Sb.). Poslanecká sněmovna podle zákona volí 20 z 30 členů správní rady podle poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně. Tento mechanismus již zajišťuje dostatečný vliv Poslanecké sněmovny na volbu a odvolání ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.
Zákon dále zohledňuje zohledňují navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména pokud jde o výdaje ze základního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Změny v zákoně o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
U zaměstnaneckých pojišťoven je upravena tvorba a schvalování zdravotně pojistného plánu a výroční zprávy, která na jaře 2006, v důsledku neprofesionálně připravené novely zákona, byla ze zákona zcela vypuštěna. Dále jsou zde, obdobně jako u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, upraveny podrobnosti činností správních a dozorčích rad.
Zákon dále zohledňuje navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména pokud jde o výdaje ze základního fondu zaměstnanecké pojišťovny.
ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Institut univerzální služby obsahuje speciální pravidla vztahující se na osoby se zvláštními sociálními potřebami, kteří jsou koncovými uživateli, s cílem zajistit jim přístup k veřejně dostupné telefonní službě, přičemž tento přístup musí být rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Dalším aspektem poskytování univerzální služby je její cenová dostupnost, která je zajištěna povinností poskytovatele univerzální služby poskytnout vymezenému okruhu osob zvláštní cenové plány.
Na základě čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 2 a 3 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), a čl. 8. odst. 4 písm. e) směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), byla do zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., (dále jen „zákon“) zařazena ustanovení o zvláštních cenách pro osoby s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami a dále ustanovení o zvláštních opatřeních pro zdravotně postižené osoby.
VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
V souladu s potřebou optimalizovat výdaje státního rozpočtu je třeba zvláštní ceny veřejně dostupných telefonních služeb stanovit tak, aby výdaje v této oblasti činily nejvýše 150 mil. Kč ročně.
ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Návrh zákona nově upravuje nárok na zvláštní ceny pouze pro skupinu osob se zvláštními sociálními potřebami. Okruh osob se zvláštními sociálními potřebami je definován jako osoby zdravotně postižené podle § 43 odst. 4 zákona.
Z důvodu nabytí účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., bylo nutné dále novelizovat ustanovení § 43 odst. 4 písm. c).
EKOLOGICKÉ DANĚ
DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen „plyn“) je v českém právním řádu doposud upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Úprava zdanění plynu v zákoně č. 353/2003 Sb., je založena na stejném principu zdanění, jaký se uplatňuje u ostatních vybraných výrobků, které jsou předmětem spotřební daně (např. aplikace režimu podmíněného osvobození od daně). Vzhledem k ukončení přechodného období, které bylo stanoveno směrnicí Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 74/2004/ES, a které se na zdanění plyn vztahuje, je nutné upravit také systém zdanění plynu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům. Úprava zdanění plynu se ze zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyjímá.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Základním rysem zdanění plynu je zdanění dodání konečnému spotřebiteli. Návrh právní úpravy počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání plynu ke konečné spotřebě. Pokud bude plyn dodáván např. mezi obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnost související se správou daně. Pokud však plyn spotřebují, bude tato spotřeba podléhat zdanění. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněným plynem do okamžiku jeho zdanění. Jakmile je plyn zdaněn, není nutné, aby dále podléhal ustanovením této části zákona.
Kromě obecného systému zdanění se na plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských zájmů. Jedná se například o použití plynu pro výrobu elektřiny.
Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.
Vzhledem ke specifičnosti zdanění plynu a požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň ze zemního plynu a některých dalších plynů upravena samostatně.
C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
Povinnost zavést navrhovaný systém zdanění plynu s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.
DAŇ Z PEVNÝCH PALIV
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Zdanění pevných paliv není v českém právním řádu doposud zakotveno. Zákon je v souladu s pravidly EU, konkrétně se směrnicí 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Zákon je v souladu s komunitárním právem, kde bylo České republice poskytnuto přechodné období na zavedení spotřebních daní z pevných paliv do 31. 12. 2007. Česká republika je povinna k 1. lednu 2008 zavést minimální sazby spotřebních daní z pevných paliv platných v EU.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Základním rysem zdanění pevných paliv je zdanění jejich spotřeby. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání pevných paliv ke konečné spotřebě. Pokud budou pevná paliva dodávána mezi výrobci a obchodníky, nebudou podléhat zdanění, jelikož budou „pouze“ obchodována a dodávána bez daně. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však pevná paliva spotřebují, bude tato spotřeba zdanění podléhat. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněnými pevnými palivy do okamžiku jeho zdanění. Jakmile jsou pevná paliva zdaněna, není nutné, aby dále podléhala ustanovením zákona o dani pevných paliv.
Kromě obecného systému zdanění se na pevná paliva vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů.
Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.
Vzhledem k požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň z pevných paliv upravena samostatně.
C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
Navrhovaný zákon obsahuje zdanění pevných paliv tak, aby bylo od 1. ledna 2008, kdy skončí vyjednané přechodné období, dosaženo plné kompatibility s komunitárním právem.
Povinnost zavést navrhovaný systém zdanění pevných paliv s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.
DAŇ Z ELEKTŘINY
A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Zdanění elektřiny není v českém právním řádu doposud zakotveno.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Základním rysem zdanění elektřiny je její zdanění při dodání konečnému spotřebiteli. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání elektřiny ke konečné spotřebě. Pokud bude elektřina dodávána mezi obchodníky s elektřinou, nebude podléhat zdanění – bude obchodována a dodávána bez daně, ledaže by ji tyto subjekty spotřebovaly.
Kromě obecného systému zdanění se na elektřinu vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů. Jedná se například o osvobození elektřiny vyrobené z některých obnovitelných zdrojů nebo spotřebované bezprostředně pro přepravu osob nebo zboží hromadnými dopravními prostředky.
Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.
Vzhledem ke specifičnosti zdanění elektřiny a požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň z elektřiny upravena samostatně.
C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.
D) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet
OBLAST DANÍ
Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
Celkové dopady na veřejné rozpočty
Navržený zákon obsahuje jednak změny, které jsou součástí reformy veřejných rozpočtů a jednak změny plynoucí z členství ČR v Evropské unii.
Reforma veřejných rozpočtů zahrnuje změny daní z příjmů, daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí, daně dědické a daně darovací. Níže uvedená tabulka obsahuje dopady novel zákona o daních z příjmů., o dani z přidané hodnoty, o dani z nemovitostí a o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, které jsou obsaženy v navrženém zákoně.
Dopady navrhované reformy veřejných financí
(v mld. Kč)
Celkem |
|||
2008 |
2009 |
2010 |
|
Daň z příjmů fyz. osob |
-19,4 |
-27,8 |
-29,7 |
Daň z příjmů práv. osob |
0 |
- 7,3 |
-33,8 |
DPH |
25,6 |
27,0 |
27,9 |
Daň z nemovitostí * |
-1,4 |
-1,4 |
-1,4 |
Daň dědická a darovací |
-0,4 |
-0,4 |
-0,4 |
Celkem |
4,4 |
-9,9 |
-37,4 |
Státní rozpočet |
Kraje |
Obce |
|||||||
2008 |
2009 |
2010 |
2008 |
2009 |
2010 |
2008 |
2009 |
2010 |
|
Daň z příjmů fyz. osob |
-13,4 |
-18,4 |
-19,7 |
-1,8 |
-2,2 |
-2,5 |
-4,2 |
-7,2 |
-7,5 |
Daň z příjmů práv. osob |
0 |
- 5,1 |
-23,8 |
0 |
-0,7 |
-2,9 |
0 |
-1,5 |
-7,1 |
DPH |
18,0 |
19,0 |
19,7 |
2,3 |
2,4 |
2,5 |
5,3 |
5,6 |
5,7 |
Daň z nemovitostí*) |
-1,4 |
-1,4 |
-1,4 |
||||||
Daň dědická a darovací |
-0,4 |
-0,4 |
-0,4 |
||||||
Celkem |
4,2 |
-4,9 |
-24,2 |
0,5 |
-0,5 |
-2,9 |
-0,3 |
-4,5 |
-10,3 |
*) maximální dopad v případě, že by žádná obec nevyužila možnosti kompenzace
Navržený zákon obsahuje též novelu zákona o spotřebních daních. Hlavní změnou, která má dopady na výši výnosu daně je další zvýšení sazeb z cigaret, kterým bude dosažena výše sazby uvedená v příslušné směrnici ES a tím bude ukončeno přechodné období pro ČR. Dopady obsahuje následující tabulka.
Dopady harmonizace výše sazeb z cigaret s právem EU
(v mld. Kč)
Celkem |
Státní rozpočet |
|||||
2008 |
2009 |
2010 |
2008 |
2009 |
2010 |
|
Spotřební daně |
5,7 |
5,7 |
5,7 |
5,7 |
5,7 |
5,7 |
Celkové dopady všech novel zákonů uvedených v navrhovaném zákoně obsahuje níže uvedená tabulka. Jedná se tedy o součet dopadů změn, které jsou součástí reformy veřejných rozpočtů, tak dopadů změn, které plynou z členství České republiky v Evropské unii.
Rozdělení dopadů na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí vychází ze zákona o rozpočtovém určení daní ve znění platném pro rok 2007.
Celkové dopady navrhovaného zákona
(v mld. Kč)
Celkem |
|||
2008 |
2009 |
2010 |
|
Celkem |
10,1 |
-4,2 |
-31,7 |
Státní rozpočet |
Kraje |
Obce |
|||||||
2008 |
2009 |
2010 |
2008 |
2009 |
2010 |
2008 |
2009 |
2010 |
|
Celkem |
9,9 |
0,8 |
-18,5 |
0,5 |
-0,5 |
-2,9 |
-0,3 |
-4,5 |
-10,3 |
ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ
Z hlediska jednotlivých navrhovaných úprav se v inkasu daně z příjmů projeví takto:
Daň z příjmů fyzických osob:(v mld. Kč)
Celkem |
Státní rozpočet |
Kraje |
Obce |
|||||
2008 |
2009 |
2008 |
2009 |
2008 |
2009 |
2008 |
2009 |
|
Sazba daně 15%, úprava základu daně o pojistné, zrušení SZM, zrušení min. základu daně(1) |
-19,4 |
-28,2 |
-13,4 |
-18,6 |
-1,8 |
-2,3 |
-4,2 |
-7,3 |
Úprava postupů osvobození příjmů z cenných papírů |
0,0 |
0,4 |
0,0 |
0,2 |
0,0 |
0,1 |
0,0 |
0,1 |
Zrušení osvobození příjmů ze zvýhodnění zaměstnanců ve veř. dopravě |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
Fyzické osoby celkem |
-19,4 |
-27,8 |
-13,4 |
-18,4 |
-1,8 |
-2,2 |
-4,2 |
-7,2 |
Pozn.:
1) Propočet vychází z komplexního rozboru všech faktorů, z nich některé ovlivňují příjmy pozitivně a jiné negativně.
Ostatní navrhované změny mají nulový nebo zanedbatelný vliv.
Daň z příjmů právnických osob:
Dopady ze snížení sazby daně se projeví poprvé v roce 2009, a to částkou 19 mld. Kč. Ta bude kompenzována jednak úpravami sledujícími rozšíření základu daně (7,4 mld. Kč) a úpravami, které budou vyrovnány v čase, ale v roce 2009 se projeví v částce 4,3 mld. Kč. V roce 2010 bude dopad ze snížení sazby daně činit 40,3 mld. Kč a bude kompenzován částkou 6,5 mld. Kč z rozšíření základu daně založeného od 1. 1. 2008. Zbývající částka – 33,8 mld. Kč bude pokryta v rámci úspor ve výdajové stránce státního rozpočtu. Dopady jednotlivých úprav v letech 2009 a 2010 na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí uvádí následující tabulka (v mld. Kč):
Celkem |
Státní rozpočet |
Rozpočty krajů |
Rozpočty obcí |
|||||
2009 |
2010 |
2009 |
2010 |
2009 |
2010 |
2009 |
2010 |
|
Snížení sazby daně |
- 19,0 |
- 40,3 |
-13,3 |
- 28,2 |
- 1,7 |
- 3,5 |
- 4,0 |
- 8,6 |
Rozšíření základu daně – trvalé dopady |
||||||||
Zrušení daň. uznatelnosti nákladů na záv. stravování |
+ 1,8 |
+ 1,7 |
+ 1,3 |
+ 1,2 |
+ 0,1 |
+ 0,1 |
+ 0,4 |
+ 0,4 |
Omezení daňové uznateln. úroků - nízká kapitalizace a limit max. úrokové sazby |
+ 2,2 |
+ 2,1 |
+ 1,5 |
+ 1,4 |
+ 0,2 |
+ 0,2 |
+ 0,5 |
+ 0,5 |
Zdanění příjmů nad rámec vsazených částek u provozovatelů loterií a her |
+ 0,3 |
+ 0,3 |
+ 0,2 |
+ 0,2 |
+0,03 |
+ 0,03 |
+0,07 |
+ 0,07 |
Dodanění neuhr. závazků |
+ 1,0 |
+ 1,0 |
+ 0,7 |
+ 0,7 |
+ 0,1 |
+ 0,1 |
+ 0,2 |
+ 0,2 |
Rezervy v pojišťovnictví |
+ 0,6 |
0 |
+ 0,42 |
0 |
+0,06 |
0 |
+0,12 |
0 |
Nemožnost daň. odpisu pohl. spl. do 31.12.1994 |
+ 0,2 |
+ 0,2 |
+ 0,14 |
+ 0,14 |
+0,02 |
+ 0,02 |
+0,04 |
+ 0,04 |
Zpřísnění tvorby daň. uzn. OP k pohled., které neřeše-ny soudně |
+ 1,3 |
+ 1,2 |
+ 0,9 |
+ 0,8 |
+ 0,1 |
+ 0,1 |
+ 0,3 |
+ 0,3 |
Parametrické úpravy – vyrovnání v čase |
||||||||
Prodloužení doby nájmu u FL u nemovitého majetku v 3., 4. a 5. odp. sk. |
+ 1,1 |
0 |
+ 0,8 |
0 |
+ 0,1 |
0 |
+ 0,2 |
0 |
Prodloužení doby odpis. u osobních aut a doby fin. pronájmu osobních aut |
+ 3,2 |
0 |
+ 2,2 |
0 |
+ 0,3 |
0 |
+ 0,7 |
0 |
Právnické osoby celkem |
- 7,3 |
- 33,8 |
- 5,14 |
- 23,76 |
- 0,69 |
- 2,95 |
- 1,47 |
- 7,09 |
Uvedené propočty nezahrnují negativní dopady, které založí zastropování vyměřovacích základů při zachování daňové uznatelnosti plnění vedle mzdy. Protože absentují údaje o možné výši těchto plnění, lze pouze uvést, že každá 1 mld. Kč těchto plnění nad limity vyměřovacích základů, snižuje inkaso daně z příjmů právnických osob o 0,22 mld. Kč s dopadem na státní rozpočet, tak na rozpočty krajů a obcí.
ČÁST PÁTÁ
Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % bude znamenat zvýšení inkasa DPH v roce 2008 + 25,6 mld. Kč, v roce 2009 + 27 mld. Kč a v roce 2010 + 27,9 mld. Kč.
Na tomto zvýšení inkasa DPH připadne krajům podle zákona o rozpočtovém určení daní 8,92 %, tj. v roce 2008 + 2,3 mld. Kč, v roce 2009 + 2,4 mld. Kč a v roce 2010 + 2,5 mld. Kč a obcím celkem 20,59 %, tj. v roce 2008 + 5,3 mld. Kč, v roce 2009 + 5,6 mld. Kč a v roce 2010 + 5,7 mld. Kč.
Změna sazby DPH bude představovat dopady ve výši 1,067 procentního bodu na míru inflace měřenou indexem spotřebitelských cen.
Vzhledem k tomu, že na základě odhadu bude po 1.1.2008 na cca 90% nové bytové výstavby uplatňována snížená sazba daně, lze pro rok 2008 vyčíslit dopady na veřejné rozpočty ve výši cca + 1 až + 1,5 mld. Kč.
Ostatní navrhované změny mají prakticky nulový vliv.
Dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí
Změna výše snížené sazby DPH bude mít vliv na cenovou úroveň těch druhů zboží a služeb, které podléhají snížené sazbě daně. Navržené snížení rozdílu mezi oběma sazbami daně z přidané hodnoty navíc pozitivně přispěje ke snížení motivace plátců daně k daňovým únikům, resp. obcházení zákon o DPH.
U bytové výstavby bude mít schválení novely zákona především kladný vliv na novou bytovou výstavbu a na obnovu stávajícího bytového fondu.
Editační povinnost (závazné posouzení sazby daně) přinese větší jistotu pro podnikatele, plátce DPH při plnění daňových povinností. V případě schválení bude nutné zvýšit počet pracovníků a zajistit odpovídající finanční prostředky pro Odbor metodiky a výkonu správy DPH a majetkových daní Ministerstva financí, který bude mít závazné posouzení sazby DPH ve své náplni.
ČÁST ŠESTÁ
Dopady do státního rozpočtu.
Navrhovaná úprava si vyžádá náklady související s úpravou a vydáním nových daňových tiskopisů, a to v souvislosti se zavedením fakultativního místního koeficientu, odhadovaná částka na nové tiskopisy činí přibližně 8 mil. Kč, dále úpravy v programovém vybavení správce daně se odhadují na cca 10 mil. Kč, náklady na proškolení správců daně, náklady na osvětu.
Dopady do rozpočtu obcí.
V menších obcích do 600 obyvatel vzhledem ke změnám koeficientu 0,3 a 0, 6 na 1,0 dojde ke zvýšení příjmů. S ohledem na skutečnost, že již podle platné právní úpravy měly obce možnost stanovit vyšší koeficient, nelze odhadnout konkrétní dopad tohoto opatření.
Pokud obec obecně závaznou vyhláškou osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, příjmy obce budou nižší.
Nově se navrhuje zavedení fakultativního místního koeficientu, kterým každá obec může od zdaňovacího období roku 2009 zvýšit výslednou daňovou povinnost poplatníků za všechny nemovitosti, které se nacházejí v jejím katastrálním území. V některých případech při nastavení vyššího místního koeficientu, zejména ve větších městech, by mohlo dojít k podstatnému zvýšení dosavadního výnosu daně.
Dopady na podnikatelské prostředí
Případná navrhovaná změna osvobození orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů obecně závaznou vyhláškou od daně z nemovitostí, by znamenala podporu podnikatelskému prostředí. U zbývajících nemovitostí použitím místního koeficientu může dojít ke zvýšení daňové povinnosti i několikanásobně.
Sociální dopady
U obcí do 600 obyvatel dojde u obytných domů, bytů a stavebních pozemků ze zákona k 2x až 3x zvýšení daňové povinnosti.
U všech obcí při použití místního koeficientu může dojít k několikanásobnému zvýšení daňové povinnosti.
Při zavedení a stanovení výše místního koeficientu se očekává citlivý přístup obcí s ohledem na místní podmínky.
ČÁST SEDMÁ
Rozšíření osvobození od daně dědické u II. skupiny a daně darovací u I. a II. skupiny bude znamenat snížení příjmů státního rozpočtu o cca 0,4 mld. Kč.
ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A TŘINÁCTÁ
Zrušení registračních pokladen nebude mít dopad na veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na tu část podnikatelského prostředí v České republice, které se zrušuje povinnost evidovat hotovostní platby prostřednictvím registrační pokladny s fiskální pamětí a další povinnosti související s touto evidencí pro účely správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností. Pokud povinné osoby do 30. června 2006 nově pořídí pokladny s fiskální pamětí nebo již snad do 31. prosince 2006 pro potřeby zákona upravené registrační pokladny zavedly, zůstává v platnosti jejich oprávnění uplatnit slevu na daní podle § 35 odst. 6 a 7 zákona o dani z příjmů s možností uplatnění slevy v některém z dalších zdaňovacích obdobích za podmínek v odstavci 8 citovaného ustanovení. Pokud budou povinné osoby tyto pokladny dále dobrovolně používat, posílí tím svoje důkazní břemeno daňového tvrzení při správě daní. Naopak negativní dopad může být spatřován v námitkách výrobců, dovozců a servisních středisek, v souvislosti se zmařenou investicí do vývoje technických zařízení, včetně certifikace a autorizace servisních středisek k zajištění organizačních předpokladů pro splnění povinností povinných subjektů.
V důsledku nově navrhovaných předmětů správních poplatků lze předpokládat zvýšení výnosu ze správních poplatků do státního rozpočtu. Odhad tohoto výnosu nelze přímo určit, neboť je vždy přímo závislý na počtu žadatelů o provedení správních a daňových řízení, za která se správní poplatky vybírají, v tomto případě podle počtu podaných žádostí o závazné posouzení.
Negativně se navrhovaná právní úprava nepromítne ani do sociální oblasti ani do životního prostředí.
ČÁST DVANÁCTÁ
Zdanění odpadních olejů je zaváděno z důvodu konzistence s ustanoveními směrnice 2003/96/ES. Inflační dopad stejně jako dopad do státního rozpočtu jsou zanedbatelné a obtížně vyčíslitelné. Pokud uvažujeme inflační dopad, je třeba brát v úvahu, že odpadní oleje nepředstavují položku ve spotřebitelském koši a potenciální navýšení jejich ceny tak nemá dopad na index spotřebitelských cen. Vyčíslení dopadu na státní rozpočet je také problematické, vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část odpadních olejů není statisticky podchycena, protože ne vždy je s odpadními oleji nakládáno v souladu s platnými právními předpisy. Při hrubém odhadu se vycházelo z dat informačního systému odpadového hospodářství, a to ze struktury evidovaného energetického využití a spálení odpadních olejů pro rok 2005. Dopady zdanění odpadních olejů činí 2,2 mil Kč.
Vyčíslení dopadů přesunu zdanění plynu ze zákona o spotřebních daních do nového návrhu zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů, je rozvedeno v části důvodové zprávy k tomuto zákonu.
Celkový roční přínos navrženého zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků pro příjmy státního rozpočtu se předpokládá ve výši +5,7 mld. Kč proti roku 2007, u daně z přidané hodnoty pak 1,1 mld. Kč.
Inflační dopad zvýšení daňových sazeb daně z tabákových výrobků by měl v roce 2008 činit 0,35 procentních bodů. Tento dopad zahrnuje i dopad ze zvýšení základu pro výpočet daně z přidané hodnoty (spotřební daň vstupuje do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty).
Navržená právní úprava nebude mít zásadní hospodářský a finanční dosah na ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
OBLAST SOCIÁLNÍ
Změny v systému státní sociální podpory, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi
Hospodářský a finanční dopad
Navrhované úpravy budou mít pozitivní dopad na státní rozpočet, a to snížením mandatorních výdajů na sociální dávky. Přehled navrhovaných úprav a jejich ekonomické dopady pro rok 2008 v mil. Kč jsou následující:
2007 |
2008 |
||||
Navrhované úpravy |
Schválený |
Současná |
Po realizaci |
Úspora |
|
rozpočet |
právní úprava |
úprav |
|||
Výdaje na SSP |
54 439 |
56 420 |
47 926 |
-8 494 |
|
V tom |
|||||
- přídavek na dítě |
10 321 |
7 669 |
-2 652 |
||
- sociální příplatek |
4 688 |
4 211 |
-477 |
||
- rodičovský příspěvek |
31 348 |
26 906 |
-4 442 |
||
- porodné |
1 847 |
1 438 |
-409 |
||
- příspěvek při převzetí dítěte |
12 |
12 |
0 |
||
- příspěvek na školní pomůcky |
84 |
0 |
-84 |
||
- pohřebné |
532 |
102 |
-430 |
||
Výdaje na dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením |
4 500 |
2 215 |
1 829 |
-386 |
|
V tom |
|||||
- příspěvek na zvýšené životní náklady |
386 |
0 |
-386 |
||
Sociální dopad
Sociální dopady v oblasti dávek státní sociální podpory se dotknou rodin s nezaopatřenými dětmi, přímé dopady však pocítí převážně rodiny, které mají střední až vyšší příjmy. U těchto rodin však je nezbytné vzít na vědomí dopady reformy v oblasti daňové, která je poněkud zvýhodňuje.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé sociální dávkové systémy jsou do určité míry vzájemně provázané, lze důvodně předpokládat, že snížení příjmů z pojistných dávkových systémů a státní sociální podpory se může projevit jistým tlakem na dávky pomoci v hmotné nouzi. Tyto dávky jsou však poskytovány na základě testování individuální situace příjmové, majetkové i motivační každé rodiny, ze všech dávkových systémů jsou nejadresnější.
Změny v systému sociálních služeb
Hospodářský a finanční dopad
S ohledem na zvýšenou potřebu hospitalizace u příjemců příspěvku na péči (počet hospitalizovaných v ČR celkem cca 2,5 mil. osob ročně) je možné odhadnout, že počet osob, které budou hospitalizovány v průběhu roku z celkového počtu příjemců příspěvku na péči, bude činit cca 35 %, tj. cca 80 tis. osob. Současně lze odhadovat, že délka hospitalizace bude vyšší, než je obvyklé u většinové populace (průměrná doba hospitalizace cca 7 dní).
Na základě výše uvedeného se odhaduje, že počet osob - příjemců příspěvku na péči (PnP), které budou v průběhu roku hospitalizovány alespoň jeden celý kalendářní měsíc, činí 10 % z celkového počtu příjemců příspěvku na péči.
Počet příjemců Pnp 225 000
Struktura PnP |
Váhy |
Hodnota |
Odhad počtu příjemců PnP, kteří jsou alespoň jeden celý kalendářní měsíc v roce hospitalizováni |
||
1. stupeň |
50 |
2 000 |
Procento |
Úspora v Kč |
|
2. stupeň |
30 |
4 000 |
5 |
46 125 000 |
|
3. stupeň |
10 |
8 000 |
10 |
92 250 000 |
|
4. stupeň |
10 |
11 000 |
15 |
138 375 000 |
|
Vážený průměr |
4 100 |
20 |
184 500 000 |
||
Používané zkratky: PnP = příspěvek na péči
Na základě výše uvedeného a dosavadních poznatků z praxe je odhadováno, že počet osob - příjemců příspěvku na péči, které neuvedou transparentně způsob zajištění péče, činí 1 až 3 % z celkového počtu příjemců příspěvku na péči za rok.
Počet příjemců Pnp 225 000
Struktura PnP |
Váhy |
Hodnota |
Odhad počtu příjemců PnP, kteří neuvedou způsob zajištění péče |
||
1. stupeň |
50 |
2 000 |
Procento |
Úspora |
|
2. stupeň |
30 |
4 000 |
1 |
110 700 000 |
|
3. stupeň |
10 |
8 000 |
2 |
221 400 000 |
|
4. stupeň |
10 |
11 000 |
3 |
332 100 000 |
|
Vážený průměr |
4 100 |
4 |
442 800 000 |
||
5 |
553 500 000 |
||||
Stávající systém poskytování dotací je zcela nevyhovující. Z centrální úrovně, bez místní a regionální znalosti potřeb, se poskytují dotace tak, že je fakticky přímý vztah mezi ministerstvem a jednotlivými poskytovateli služeb.
Navrhovaná úprava § 95 a § 101 zákona č. 108/2006 Sb. spočívá v přenesení odpovědnosti za zajištění potřebné sítě sociálních služeb, v souladu s místními potřebami poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob, na úroveň krajů. Na zajištění této povinnosti v nezbytném rozsahu bude MPSV poskytovat krajům dotaci ze státního rozpočtu. Tato dotace bude účelově vázána na dofinancování sítě sociálních služeb na území kraje, přičemž výběr konkrétních poskytovatelů, kterým bude přidělena dotace, bude plně v gesci kraje (kraj tato rozhodnutí bude činit v samostatné působnosti).
Opouští se tedy systém, kdy o dotacích poskytovatelům sociálních služeb rozhodoval centrálně přímo stát. Zároveň tento systém dofinancování sociálních služeb v území je vázán na povinnosti, které jsou krajům svěřeny zákonem o sociálních službách v § 95.
S ohledem na fiskální výhled nepůjde o „čistou“ úsporu, ale o veřejných prostředcích bude možné v navrhovaném režimu rozhodovat s mnohem vyšší mírou objektivity a efektivity a současně bude umožněno sdružování veřejných prostředků, tj. prostředků státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv. Současně bude možné nastartovat na základě „malých“ rozpočtových pravidel systém víceletého financování sociálních služeb, což podle „velkých“ rozpočtových pravidel není možné.
Sociální dopad
Zavedením příspěvku na péči došlo k posílení finanční soběstačnosti uživatelů sociálních služeb. Tím bylo umožněno uživateli služby hradit většinovou část nákladů poskytovaných služeb a zvolit si způsob použití příspěvku na péči buď na poskytnutí služby osobou blízkou nebo jinou osobou, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Uživatelé sociálních služeb i nadále hradí ze svých příjmů část výdajů na zajištění provozu sociálních služeb, tj. přispívají na výdaje spojené s ubytováním a zajištěním stravy.
Navrhované zpřesnění právní úpravy postihuje situace, kdy není objektivně možné použít příspěvek na péči na zákonem stanovený účel. Navrhovaná úprava tedy nemá ekonomické dopady na uživatele sociálních služeb. Návrh se řídí principem „není-li zajišťována péče ve smyslu zákona o sociálních službách – není vyplácen příspěvek na péči“.
Změnou dotačních procedur a posílením kompetencí regionálních samospráv v oblasti financování služeb bude dosaženo vyšší efektivity a hospodárnosti využití veřejných prostředků, což se pozitivně projeví ve zvýšené dostupnosti sociálních služeb v území. Z centrální úrovně není možné postihnout regionální specifika a uplatňování normativů není možné s ohledem na obrovskou variabilitu lidských potřeb, které jsou předmětem zájmů sociálních služeb.
Změny v systému nemocenského pojištění
Hospodářský a finanční dopad
Navrhovaná opatření zlepší v roce 2008 bilanci příjmů a výdajů nemocenského pojištění o 9,1 mld. Kč ve srovnání se současným zákonem (zákon č. 54/1956 Sb.) a o 17,3 mld. Kč ve srovnání s novým zákonem (zákon č. 187/2006 Sb. a změny v zákoně č. 189/2006 Sb).
Finanční dopady nového zákona a navrhovaných opatření
v mil. Kč
2008 |
2009 |
2010 |
|||||
příjmy výdaje |
nárůst/ pokles |
příjmy výdaje |
nárůst/ pokles |
příjmy výdaje |
nárůst/ pokles |
||
Příjmy nemocenského poj. |
|||||||
současný zákon |
46 138 |
48 776 |
51 425 |
||||
nový zákon od 1.1.2008 |
35 479 |
27 714 |
29 219 |
||||
odložení zákona+návrhy |
46 138 |
10 659 |
37 508 |
9 794 |
29 219 |
||
Výdaje nemocenského poj. |
|||||||
současný zákon |
38 058 |
40 338 |
42 767 |
||||
nový zákon od 1.1.2008 |
35 565 |
32 122 |
33 918 |
||||
odložení zákona+návrhy |
28 933 |
-6 632 |
29 623 |
-2 499 |
27 501 |
- 6 417 |
|
Rozdíl příjmů a výdajů nem. poj. |
|||||||
současný zákon |
8 080 |
8 438 |
8 658 |
||||
nový zákon od 1.1.2008 |
-86 |
-4 408 |
-4 699 |
||||
odložení zákona +návrhy |
17 205 |
17 291 |
7 885 |
12 293 |
1 718 |
6 417 |
|
Úspory z titulu neposkytování platu v souladu s karenční dobou |
-250 |
- 260 |
-270 |
||||
Sociální dopad
Nemocenské
Proti současnému právnímu stavu (zákon č. 54/1956 Sb.) sníží navrhovaná úprava příjem pojištěncům ve všech příjmových pásmech tak, jak je uvedeno v následujícím přehledu:
při 14 dnech pracovní neschopnosti |
|||||
Výše mzdy v Kč |
Nemocenské v Kč |
||||
měsíční |
za 14 dnů |
Současný právní stav |
Navrhovaná změna |
||
hrubá |
čistá |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
10 000 |
3 818 |
2 477 |
64,9 |
1 958 |
51,3 |
14 000 |
5 164 |
3 469 |
67,2 |
2 739 |
53,0 |
18 000 |
6 469 |
4 450 |
68,8 |
3 443 |
53,2 |
22 000 |
7 744 |
5 101 |
65,9 |
3 960 |
51,1 |
26 000 |
8 952 |
5 683 |
63,5 |
4 224 |
47,2 |
40 000 |
12 948 |
5 683 |
43,9 |
4 224 |
32,6 |
při 30 dnech pracovní neschopnosti |
|||||
Výše mzdy v Kč |
Nemocenské v Kč |
||||
měsíční |
za 30 dnů |
Současný právní stav |
Navrhovaná změna |
||
hrubá |
čistá |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
10 000 |
8 180 |
6 125 |
74,9 |
4 806 |
58,8 |
14 000 |
11 066 |
8 573 |
77,5 |
6 723 |
60,8 |
18 000 |
13 862 |
10 994 |
79,3 |
8 451 |
61,0 |
22 000 |
16 594 |
12 509 |
75,4 |
9 720 |
58,6 |
26 000 |
19 183 |
13 859 |
72,2 |
10 368 |
54,0 |
40 000 |
27 746 |
13 859 |
50,0 |
10 368 |
37,4 |
při 180 dnech pracovní neschopnosti |
|||||
Výše mzdy v Kč |
Nemocenské v Kč |
||||
měsíční |
za 180 dnů |
Současný právní stav |
Navrhovaná změna |
||
hrubá |
čistá |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
v Kč |
podíl k čisté mzdě v % |
10 000 |
49 082 |
40 325 |
82,2 |
36 366 |
74,1 |
14 000 |
66 398 |
56 423 |
85,0 |
50 823 |
76,5 |
18 000 |
83 175 |
72 344 |
87,0 |
63 891 |
76,8 |
22 000 |
99 561 |
81 959 |
82,3 |
73 440 |
73,8 |
26 000 |
115 095 |
90 509 |
78,6 |
78 348 |
68,1 |
40 000 |
166 474 |
90 509 |
54,4 |
78 348 |
47,1 |
V roce 2008 pojištěnec obdrží na nemocenském při 30 dnech pracovní neschopnosti (průměrná délka 1 případu je cca 33 dnů) o 1300 – 3500 Kč méně než podle zákona č. 54/1956 Sb. Náhradový poměr (podíl dávky za 30 dnů k čisté měsíční mzdě) se u nízkopříjmových pojištěnců sníží z 75 % na 59 %, u pojištěnců s průměrným příjmem z 75 % na 59 % a u pojištěnců s vyššími příjmy (dvojnásobek průměru) z 50 % na 37 %.
Peněžitá pomoc v mateřství
Navrhovaná právní úprava zachová v roce 2008 stejnou výši dávek, jako je v roce 2007. Výši peněžité pomoci v mateřství v roce 2007 a její náhradový poměr uvádí následující přehled:
Výše mzdy v Kč |
Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů |
||
měsíční hrubá |
za 30 dnů čistá |
v Kč podíl k čisté mzdě v % |
|
10 000 |
8 180 |
6 840 |
83,6 |
14 000 |
11 066 |
9 570 |
86,5 |
18 000 |
13 862 |
11 940 |
86,1 |
22 000 |
16 594 |
13 560 |
81,7 |
26 000 |
19 183 |
14 370 |
74,9 |
40 000 |
27 746 |
14 370 |
51,8 |
Podpora při ošetřování člena rodiny
Proti současnému právnímu stavu (zákon č. 54/1956 Sb.) sníží navrhovaná úprava příjem pojištěncům ve všech příjmových pásmech. Následující přehled porovnává výši podpory při ošetřování člena rodiny při variantě 60 % denního vyměřovacího základu a nemocenského za 9 dnů pracovní neschopnosti.
Výše mzdy v Kč |
Nemocenské za prvních 9 dnů nemoci v Kč |
Podpora při ošetřování člena rodiny v Kč |
||
Současný |
Navrhovaná |
Současný |
Navrhovaná |
|
měsíční hrubá |
právní stav |
změna |
právní stav |
změna |
10 000 |
1 452 |
1 068 |
1 845 |
1 467 |
14 000 |
2 034 |
1 494 |
2 583 |
2 061 |
18 000 |
2 610 |
1 878 |
3 312 |
2 583 |
22 000 |
2 991 |
2 160 |
3 798 |
2 970 |
26 000 |
3 333 |
2 304 |
4 230 |
3 168 |
40 000 |
3 333 |
2 304 |
4 230 |
3 168 |
Nová právní úprava podpory při ošetřování člena rodiny sníží příjmy všem pojištěncům. Pojištěnci (v příjmových pásmech uvedených v tabulce) budou mít za 9 dnů pracovní neschopnosti nižší příjmy o 378 - 1062 Kč. Porovnáme-li snížení podpory při ošetřování člena rodiny se snížením nemocenského, pak částka snížení nemocenského je vyšší, tj. o 384 – 1029 Kč. Pro libovolný počet dnů pracovní neschopnosti je výše podpory při ošetřování člena rodiny vždy vyšší než nemocenské a při 9 dnech pracovní neschopnosti tato částka činí 393 - 897 Kč.
Finanční dopad na zaměstnavatele
Odložení nového zákona o nemocenském pojištění znamená, že v roce 2008 zůstává pro zaměstnavatele pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši 3,3 % jako podle současného právního stavu a výplata dávek bude nadále hrazena ze státního rozpočtu. Nový zákon předpokládal, že při snížení sazby pojistného ze 3,3 % na 1,4 % a vyplácení plné náhrady mzdy by zůstala zaměstnavatelům navíc částka v celkové výši cca 8,9 mld. Kč. V případě, že by nedošlo ke změně sazby pojistného placeného zaměstnavateli jako poplatníky, byla by však v důsledku zavedení zde navrhovaných úsporných opatření v nemocenském pojištění tato částka ještě vyšší v důsledku zavedení karenční doby i pro náhradu mzdy a ostatní obdobná plnění. Zavedení karenční doby pak bude mít pozitivní dopad na zaměstnavatele od roku 2009.
Změny v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ve zdravotním pojištění
Zavedení maximálního vyměřovacího základu pro platbu pojistného povede ke snížení pojistného u cca 1,2 % pojištěnců, tj. cca 60 tisíc osob.
Zavedení maximálního vyměřovacího základu se negativně projeví v příjmech z pojistného na důchodové a nemocenské pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění (viz tabulka). Bude mít za důsledek výpadek příjmů státního rozpočtu a příjmů zdravotních pojišťoven. Výpadek příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného kompenzován nebude.
Ekonomické dopady do pojistných systémů uvádí následující přehled:
V roce |
2008 |
2009 |
2010 |
Maximální vyměřovací základ |
|||
v Kč za rok |
1 015 392 |
1 075 344 |
1 137 696 |
v Kč za měsíc |
84 616 |
89 612 |
94 808 |
Dopad na příjmy z pojistného v mld. Kč. |
-4,4 |
-4,5 |
-4,7 |
z toho : - důchodové pojištění |
-3,6 |
-3,8 |
-4,1 |
- nemocenské pojištění |
-0,6 |
-0,5 |
-0,4 |
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti |
-0,2 |
-0,2 |
-0,2 |
Zdravotní pojištění |
-1,8 |
-1,9 |
-2,0 |
Poznámka: Pojistná sazba nemocenského pojištění se předpokládá v roce 2008 ve výši 4,4 %, v roce 2009 ve výši 3,4 % a v roce 2010 ve výši 2,5 %.
Změny v oblasti platů
V případě nevyužití valorizačního mechanismu stanoveného pro výši platové základny pro určení platů představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců, státních zástupců a některých dalších osob na úrovni dosažené v roce 2007 by došlo v jednotlivých letech ke kumulovaným úsporám ve výši cca 280 mil. Kč v roce 2008, 620 mil. Kč v roce 2009 a 935 mil. Kč v roce 2010 (všechny uvedené částky jsou uváděny bez pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
Zavedení karenční doby povede ke snížení výdajů státního rozpočtu na mzdové prostředky za náhradu platu nebo služebního příjmu v období karenční doby a na odpovídající pojistné sociálního pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na zdravotní pojištění. Příjmy uvedených pojistných systémů se naopak zavedením karenční doby u této skupiny pojištěnců sníží.
Změny v systému zaměstnanosti
Pro odhadovaný počet 17 700 zaměstnanců se zdravotním postižením je porovnání nákladů podle stávající právní úpravy a návrhu pro roky 2008 až 2010 následující:
rok |
Výše příspěvku podle § 78 |
Výše příspěvku po úpravě |
Minimální úspora |
2008 |
2 161 mil. Kč |
1 477 mil. Kč |
684 mil. Kč |
2009 |
2 437 mil. Kč |
1 477 mil. Kč |
960 mil. Kč |
2010 |
2 720 mil. Kč |
1 477 mil. Kč |
1 243 mil. Kč |
Minimální úspora v případě, že všichni OZP dosáhnou na maximální výši příspěvku
Úspory vyplývající z neposkytování podpory v nezaměstnanosti v důsledku skončení pracovního vztahu z důvodu, že zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, jsou s ohledem na statistické údaje za rok 2006 odhadovány následovně:
Celkový počet nově zařazených uchazečů o zaměstnání: 610 736
Z toho počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti: 332 722
Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti (měsíční): 4491 Kč
Předpokládaná průměrná délka poskytování podpory v nezaměstnanosti: 6 měsíců
Předpokládané procento uchazečů o zaměstnání, u kterých dojde
ke skončení pracovního vztahu: 0,5 %
Výpočet: 332 722 osob x 0,5 % = 1663,61 osob
1661,61 osob x 4491 Kč/osobu = 7471272,51 Kč/měs.
7471272,51 Kč/měs. x 6 = 44827635,06 Kč (celkem)
Předpokládaná roční úspora: 44 827 635 Kč
Další dopady
Navrhované změny v sociálních systémech budou představovat rovněž náklady na změny v informačních systémech, a to v řádu desítek milionů Kč. Přesně tyto náklady, které budou hrazeny ze státního rozpočtu, není možné v současnosti vyčíslit.
Navrhovaná právní úprava nezakládá přímou ani nepřímou diskriminaci mužů či žen, má stejný dopad na obě pohlaví, a je tudíž genderově neutrální.
Návrh nemá s výše uvedenými výjimkami týkajícími se sociálního pojištění dopad na podnikatelské prostředí České republiky a nemá ani žádný vliv na životní prostředí.
OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ
Navrhovaná opatření vedle dopadů uvedených v části C si nevyžádají další náklady ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů, a nemají dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele a ani sociální dopady a dopady na životní prostředí.
Zavedení maximálního vyměřovacího základu se negativně projeví v příjmech z pojistného na zdravotní pojištění v roce 2008 snížením příjmů o cca –1,8 mld. Kč, v roce 2009 o cca –1,9 mld. Kč, a v roce 2010 o cca 2,0 mld. Kč.
ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN
Na navrženou úpravu bude úzce navazovat připravované nařízení vlády s těmito dopady:
a) na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podle předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, byla kompenzace vydávána a hrazena z fondu univerzální služby pro držitele průkazů ZTP/P a držitelé průkazů ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. To představovalo částku cca 12 mil. Kč měsíčně k tíži fondu univerzální služby. Tato částka se týkala cca 60 tis. osob.
Podle platné právní úpravy se na základě nepřímých statistik předpokládal dopad na státní rozpočet v roce 2007 ve výši 500 mil. ročně.
Podle navrhované právní úpravy bude maximální výše slevy poskytované osobám se zvláštními sociálními potřebami činit max. 200,- Kč. Podle odhadů Českého telekomunikačního úřadu se jedná o příspěvek skupině o velikosti přibližně 70 000 osob. S ohledem na výši finančního objemu podle platné právní úpravy a omezení okruhu oprávněných osob lze důvodně předpokládat, že roční výdaje nepřesáhnou 150 mil. Kč. Oproti platné právní úpravě nebudou pověřené obce vydávat potvrzení, čímž dojde ke snížení jejich administrativní zátěže.
finanční dopady se sociálním vlivem a dopady na životní prostředí
Nepředpokládají se žádné dopady na životní prostředí. Přestože návrh zužuje okruh osob, které mají nárok na zvláštní ceny, nepředpokládá se finanční dopad se sociálním vlivem, neboť podle návrhu budou zvláštní ceny čerpat osoby, které jsou zdravotně postižení. Nebyla identifikována jiná skupina osob, pro které by bylo nutné hradit část nákladů na využívání veřejně dostupné telefonní služby ze státního rozpočtu.
EKOLOGICKÉ DANĚ
DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ
Zavedení nové daně z plynu v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,5 mld. Kč ročně. Zavedení daně z plynu bude mít v roce zavedení předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,120 procentních bodů. Daň ze zemního plynu by měla být součástí ekologické daňové reformy, se kterou se počítá jako s výnosově neutrální.
Vzhledem k omezenému množství plátců daně, jednoduchému systému a částečnému provázaní daně z elektřiny, plynu a pevných paliv s daní z přidané hodnoty, měla by být správa 3 nových daní relativně jednoduchou a nenáročnou na počty správců daně a tudíž nepříliš nákladnou.
Průměrná cena plynu uváděná ČSÚ pro rok 2005 (v pásmu spotřeby 9450-63000 kWh) byla 0,87 Kč/kWh. Zavedením daně tak dojde k navýšení ceny zemního plynu přibližně o 4,2 % (včetně DPH). Náklady na plyn se nepodnikatelským subjektům zvýší přibližně o 4,2 %.
Zvýšení nákladů na plyn přibližně o 4,2 % se dotkne i podnikatelských subjektů, s výjimkou podnikatelských subjektů, které provozují některé z energeticky náročných činností, pro které je plyn osvobozen. Podnikatelským subjektům, které budou nakládat s nezdaněným plynem nebo plynem osvobozeným od daně, vzrostou v souvislosti s evidenční povinností administrativní náklady. Jejich výše bude u jednotlivých subjektů různá, nelze ji proto předem odhadnout.
Zdanění plynu bude mít vliv na zvýšení jeho ceny a s tím související mírné zpomalení růstu spotřeby. Zavedení daně z plynu tak bude mít mírně pozitivní vliv na životní prostředí.
DAŇ Z PEVNÝCH PALIV
Zavedení nové daně na pevná paliva, společně s daní ze zemního plynu a daní z elektřiny, je první částí tzv. ekologické daňové reformy (EDR). Tato reforma je koncipována jako výnosově neutrální s tím, že nárůst výdajů spojených se zdaněním pevných paliv bude kompenzován například snížením sociálního pojistného, úpravou sociálních transferů nebo zvýšením zaměstnanosti, kdy dojde ke zlevnění nákladů práce. Také v celé EU je patrná tendence ke snižování zdanění práce na úkor zdanění spotřeby.
Ekologickými přínosy jsou nesporné úspory paliv, ochrana životního prostředí, snížení produkce CO2, SO2, NOx, prašnosti a v neposlední řadě celkové úspory energií v rozsahu 0,35 % - 1,7 % ze spotřeby roku 2005. V dalších fázích EDR by celospolečenské přínosy měly jasně převážit nad náklady.
Celkový očekávaný výběr energetických daní by měl činit cca 4,3 mld. Kč. Zdanění pevných paliv v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,7 mld. Kč ročně. Takovéto daňové břemeno bude mít zcela jistě dopad na hospodářské subjekty a zřejmý bude také dopad na konečné spotřebitele pevných paliv.
Zavedení daně z pevných paliv bude mít předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,025 procentních bodů. Tady se jedná o inflaci v prvním roce při přijetí zákona o zdanění pevných paliv.
Zcela jistě se zdanění pevných paliv projeví na podnikatelském sektoru zvýšením nákladů v podobě vyšších cen energií. Při ceně hnědého uhlí, podle ČSÚ byla v roce 2005 průměrná cena 188,6 Kč/100 kg, při výhřevnosti 17 MJ/kg, to znamená dodatečnou daň ve výši 17,2 Kč včetně DPH na 100 kg uhlí a tedy zvýšení ceny o 9,1 %.
Přímý dopad na domácnosti se projeví nárůstem jejich výdajů a to v závislosti podle druhu domácnosti. Pro domácnosti, stejně jako pro podnikatelský sektor, platí také zvýšení cen paliv o 9,1 %. Vyšší než průměrné výdaje postihnou neúplné rodiny a rodiny s dětmi.
Na rozpočty krajů a obcí budou vyvíjeny zvýšené nároky zavedením daně z pevných paliv, přičemž krajské úřady nefigurují jako příjemci části výnosů této daně. Také proto je na závěr roku 2007 v Legislativním plánu prací vlády zahájení přípravných prací na novele zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kde by výše zmíněné nově zaváděné daně byly upraveny jako daně sdílené. V mezidobí bude Ministerstvo financí s dotčenými subjekty konzultovat možné změny systému rozpočtového určení daní a spolupracovat na podobě novely zákona v rámci existující pracovní skupiny.
Platí zásada fiskální neutrality. Je třeba průběžné vyhodnocování dopadů EDR a úpravy daňových sazeb tak, aby celá daňová reforma byla skutečně výnosově neutrální. Také je třeba dokonalé využití stávajících mechanizmů pro správu daní a poplatků bez navyšování počtu nových administrativních pracovníků. Správu daně budou provádět celní úřady, které mají již dnes dostatečné personální zajištění pro výběr nových energetických daní.
DAŇ Z ELEKTŘINY
Zavedení nové daně v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,1 mld. Kč ročně. Zavedení daně z elektřiny bude mít v roce zavedení předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,059 procentních bodů. Daň z elektřiny by měla být součástí ekologické daňové reformy, se kterou se počítá jako s výnosově neutrální.
Vzhledem k omezenému množství plátců daně, jednoduchému systému a částečnému provázaní daně z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv s daní z přidané hodnoty, by měla správa 3 nových daní být relativně jednoduchou a nenáročnou na počty správců daně a tudíž nepříliš nákladnou.
Průměrná cena elektřiny uváděna ČSÚ pro rok 2005 (sazba DO2) byla 3,42 Kč/kWh. Zavedením daně tak dojde k navýšení ceny elektřiny přibližně o 1 % (včetně DPH). Náklady na elektřinu se tak o 1 % zvýší jak domácnostem, tak ostatním nepodnikatelským subjektům.
Zvýšení nákladů na elektřinu přibližně o 1 % se dotkne i podnikatelských subjektů, s výjimkou těch subjektů, které provozují některé z energeticky náročných činností, pro které je elektřina osvobozena od daně. Podnikatelským subjektům, které budou nakládat s nezdaněnou elektřinou nebo elektřinou použitou k účelům, pro které je elektřina od daně osvobozena, vzrostou v souvislosti s evidenční povinností administrativní náklady. Jejich výše bude u jednotlivých subjektů různá, nelze ji proto předem odhadnout.
Zdanění elektřiny bude mít vliv na zvýšení její ceny a s tím související mírné zpomalení růstu spotřeby. Zavedení daně z elektřiny tak bude mít mírně pozitivní vliv na životní prostředí.
Vláda předpokládá, že po ročním působení úpravy ekologických daní navrhne odpovídající snížení pojistného na sociální zabezpečení.
E) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY, MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, A AKTY PRÁVA EVROPSKÉ UNIE
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
OBLAST DANÍ
ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ
Ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem ES ve světle ustálené judikatury ESD, podle níž členské státy musí při navrhování a přijímání legislativy v oblasti přímých daní, která spadá do pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni ES harmonizaci (čl. 94 Smlouvy ES), respektovat základní principy dané smlouvou ES a zejména dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti (C-80/94 Wielockx; C-107/94 Asscher; C-311/97 Royal Bank of Scotland; C-251/98 Baars, C-410/98 Metallgesellschaft a další).
Navrhovaná právní úprava je v souladu s relevantním sekundárním právem ES a v technické části (viz část B II) dokončuje implementaci směrnice Rady 2005/19/ES, kterou se mění směrnice 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (CELEX 32005L0019), dále jen „směrnice“. Implementovaná ustanovení musejí být v souladu s čl. 2 odst. 2 směrnice uplatňovány od 1. ledna 2007. Při širokém výkladu zákona lze výhody plynoucí ze směrnice uplatnit již na základě zákona o daních z příjmů ve znění účinném k 1. 5. 2004. Transpozice předmětných ustanovení proto v tomto směru znamená spíše zpřesnění a navázání znění zákona na aktuální znění směrnice.
ČÁST PÁTÁ
Na oblast daně z přidané hodnoty se vztahuje směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která od 1. ledna 2007 nahradila směrnici Rady 77/388/EHS (Šestou směrnici Rady). Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty je slučitelný s právem Evropských společenství.
ČÁST ŠESTÁ
Pokud jde o vztah navrhované novely k právu Evropských společenství, nespadá navrhovaný zákon do souboru zákonů, které je třeba v rámci Evropských společenství upravovat jednotně. Právo Evropského společenství neupravuje výslovně otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu.
ČÁST SEDMÁ
Právo Evropských společenství neupravuje otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu.
ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A TŘINÁCTÁ
Nejedná se o transpoziční normu, tudíž není rozporu s primárním právem ES. Vzhledem k tomu, že se jedná o zrušení povinnosti, odpadá i problém případné notifikace podle směrnice 98/34/ES.
ČÁST DVANÁCTÁ
Na oblast spotřebních daní se obecně vztahují následující směrnice:
Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES, 2000/47/ES,
Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES, 2003/117/ES,
Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES, 2003/117/ES,
Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES,
Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje,
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, 2004/75/ES.
Příslušné směrnice byly transponovány do právního řádu České republiky k datu vstupu České republiky do Evropské unie zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Úprava zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, navrhovaná touto novelizací je plně slučitelná s právem Evropské unie.
OBLAST SOCIÁLNÍ
Čl. 44 Ustanovení Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (dále jen „EZSZ“) (rodinné dávky k zajištění péče o děti) stanoví minimální objem výdajů na všechny oprávněné osoby na území smluvního státu. Celková hodnota dávek poskytovaných podle čl. 42 chráněným osobám má představovat částku 1,5 procenta mzdy řadového dospělého nekvalifikovaného dělníka - muže, určeného podle pravidel uvedených v čl. 66 EZSZ, násobenou celkovým počtem dětí všech obyvatel. Nákladem 7 669 mil. Kč na tuto dávku je podmínka EZSZ splněna.
Úmluva MOP č. 102 a 130, Evropský zákoník sociálního zabezpečení a Evropská sociální charta jsou dokumenty, které zajišťují sociální ochranu osob pro případ nemoci a mateřství. Navrhovaná úsporná opatření v oblasti nemocenského pojištění, která jsou předmětem uvedených dokumentů, se týkají karenční doby a úrovně dávek. Karenční dobu jako časové období po vzniku nemoci, kdy osobě uchází výdělek, ale dávka se ještě neposkytuje, připouštějí mezinárodní úmluvy maximálně v délce prvních tří dnů po zastavení výdělku. Navrhovaná úprava zavádí třídenní karenční dobu. Pro zajištění úrovně dávek požadují úmluvy pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství podíl dávek k předchozímu příjmu pro typického příjemce ve výši 45 %. Úmluva MOP č. 130, která předepisuje vyšší standard a ČR ji ratifikovala pro nemocenské, požaduje podíl nemocenských dávek k předchozímu příjmu typického příjemce ve výši 60 %. Předpokládá se, že podle navrhované úpravy by podíl nemocenského k předchozímu příjmu typického příjemce dosáhl výše 63 % pro čistou mzdu a 52,6 % pro hrubou mzdu. Vzhledem k tomu, že nemocenské dávky v ČR nepodléhají dani z příjmů, úmluva připouští podíl nemocenského k čisté mzdě, a tak by požadovaná úroveň měla být splněna.
Navrhovaná právní úprava jako celek je slučitelná s právem EU. Problematika sociálního zabezpečení je v rámci EU pouze předmětem koordinace, nikoli harmonizace práva, proto se na tuto oblast vztahuje jen omezené množství předpisů ES a úprava (především hmotněprávní) je vesměs ponechána v působnosti jednotlivých členských států. Na systémy státní sociální podpory a nemocenského pojištění se vztahuje Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/7 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřují ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, a Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Pokud jde o sociální péči a pomoc v hmotné nouzi, vztahuje se na ně Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tyto předpisy ES nejsou návrhem dotčeny. Návrh je rovněž plně v souladu se Směrnicí Rady č. 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.
Ostatní navrhované změny nejsou předmětem úpravy práva EU, a nejsou proto s právem EU v rozporu.
OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Článek 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) stanoví, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Zákonem č. 48/1997 Sb., jsou upraveny podmínky, za kterých je čerpání zdravotní péče poskytované na základě veřejného zdravotního pojištění bezplatné. Listina sama tedy předjímá pro bezplatnost zdravotní péče stanovení podmínek zákonem. S použitím článku 31 Listiny již stávající zákon č. 48/1997 Sb. z bezplatnosti přímo vyjímá některou zdravotní péči, a to buď zcela, nebo v některých případech zavádí spoluúčast pojištěnce. Skutečnost, že zákon může vymezit rozsah zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, resp. rozsah zdravotní péče hrazené částečně, či nehrazené vůbec, je např. vyjádřena i v Nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., který se zabýval otázkou, zda lze rozsah hrazené péče vymezit jinou právní normou, než zákonem. Z tohoto nálezu jednoznačně vyplývá, že není pochybnost o možném vymezení tohoto rozsahu zákonem, jako nepřípustné však shledal vymezení tohoto rozsahu prováděcím právním předpisem. V předloženém návrhu byl tento názor plně respektován, a je tedy i v souladu s článkem 4 odst. 1 a s článkem 11 odst. 5 Listiny.
Navrhované regulační poplatky nejsou navíc podmínkou pro poskytnutí zdravotní péče a nejsou ani úhradou za zdravotní péči .
Návrh není v rozporu s právem Evropských společenství. Upravovaná problematika je plně v kompetenci členských států Evropské unie. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN
Navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropských společenství, zejména s rámcovou směrnicí 2002/21/ES a směrnicí o univerzální službě 2002/22/ES.
EKOLOGICKÉ DANĚ
DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ
Problematika zdanění plynu je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění plynu se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě výše uvedených směrnic vznikla České republice ke dni vstupu do EU povinnost zavést systém spotřebních daní, s výjimkou zdanění plynu, pevných paliv a elektřiny. Tato výjimka končí dne 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění plynu tak pevných paliv a elektřiny. Zdanění ostatních vybraných výrobků (alkoholu, tabákových výrobků a minerálních olejů) je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.
DAŇ Z PEVNÝCH PALIV
Problematika zdanění pevných paliv je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění pevných paliv se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě výše uvedených směrnic vznikla České republice, ke dni vstupu do EU, povinnost zavést systém zdanění plně odpovídající požadavkům těchto směrnic, s výjimkou zdanění zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Tato výjimka končí dne 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění elektřiny tak pevných paliv a zemního plynu. Zdanění ostatních vybraných výrobků (alkoholu, tabáku a minerálních olejů) je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.
DAŇ Z ELEKTŘINY
Problematika zdanění elektřiny je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění elektřiny se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě sekundárního práva ES vznikla České republice ke dni vstupu do EU povinnost zavést systém spotřebních daní odpovídající požadavkům příslušných směrnic, s výjimkou zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Tato výjimka končí dnem 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění elektřiny, tak pevných paliv a zemního plynu. Zdanění ostatních výrobků, které jsou předmětem spotřební daně (alkoholu, tabákových výrobků a minerálních olejů), je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.
F) Zhodnocení současného vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované změny nebudou mít vliv na rovnost postavení mužů a žen.