Jednotlivé změny jsou podrobně odůvodněny ve zvláštní části důvodové zprávy.

OBLAST SOCIÁLNÍ

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

V sociální oblasti mají zásadní význam částky životního minima (a částečně téžexistenčního minima), neboť od jejich výše se odvozují podmínky nároků i výše mnoha sociálních dávek. V současnosti má vláda povinnost pravidelně valorizovat částky životního minima (stejně jako částku existenčního minima) nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby, jakmile index spotřebitelských cen těchto potřeb vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Po zvýšení částek životního minima a existenčního minima pak automaticky dochází i ke změně podmínek nároku a výše sociálních dávek, které jsou na částky životního minima (popřípadě existenčního minima) navázány.

Úprava systému státní sociální podpory doznala v nedávné době změn, které výrazně navýšily výdaje tohoto systému. Jde v první řadě o enormní zvýšení výše porodného a výše rodičovského příspěvku, a také o zavedení příspěvku na školní pomůcky. Značné náklady představuje i přídavek na dítě, sociální příplatek a pohřebné.

Nejrozšířenější dávkou ze systému státní sociální podpory je přídavek na dítě, který se poskytuje nezaopatřeným dětem ve třech výměrách v závislosti na výši příjmu rodiny. Výše dávky je stanovena násobkem částek životního minima dítěte. Hranice příjmů rodiny pro jednotlivé výměry je stanovena násobkem životního minima rodiny, při příjmu nad 4násobek životního minima rodiny přídavek na dítě nenáleží.

Sociální příplatek se poskytuje rodiči pečujícímu o nezaopatřené dítě, jestliže příjem rodiny v předcházejícím kalendářním čtvrtletí nepřevyšuje 2,2násobek částky životního minima rodiny. Výše dávky se snižuje se zvyšujícím se příjmem rodiny. Výši dávky vedle příjmu ovlivňuje počet osob v rodině a stáří nezaopatřených dětí, a dále zdravotní stav dětí a rodičů, osamělost rodiče, studium dítěte na střední nebo vysoké škole a do tří let věku i narození více dětí současně.

Rodičovský příspěvek se poskytuje rodiči, který pečuje po celý kalendářní měsíc alespoň o jedno dítě ve věku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Náleží-li rodiči peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), vyplácí se rodičovský příspěvek jen, je-li vyšší než tato peněžitá pomoc, a to ve výši rozdílu. Výše rodičovského příspěvku je odvozena od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a činí 40 % této mzdy. Nesleduje se, je-li rodič výdělečně činný, dítě zakládající nárok na dávku však může být umístěno v jeslích nebo jiném předškolním zařízení jen po omezenou dobu. Do rodiny se poskytuje jen jeden rodičovský příspěvek (jen jednomu z rodičů), i když v ní rodiče pečují o více dětí příslušného věku. Náleží-li dítěti, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v poloviční výši.

Příspěvek na školní pomůcky se poskytuje jednorázově dítěti majícímu nárok na přídavek na dítě za měsíc květen roku, ve kterém bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, pokud nedošlo do června k odkladu této docházky. Výše dávky je stanovena pevnou částkou 1 000 Kč.

Porodné se poskytuje jednorázově matce, která porodila dítě, ve výši 11,10násobku životního minima dítěte, nebo narodily-li se zároveň dvě nebo více dětí, ve výši 16,60násobku životního minima těchto dětí. Nárok na porodné má i otec dítěte, jestliže matka zemřela a porodné jí nebylo vyplaceno, a dále osoba, která převzala dítě do jednoho roku věku do péče nahrazující péči rodičů (bez ohledu na to, jestli porodné již bylo vyplaceno).

Pohřebné se poskytuje osobě, která vypravila pohřeb osobě s trvalým pobytem v ČR, nebo jestliže byl vypraven pohřeb v ČR. Výše je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 182/1991 Sb. upravují v rámci systému sociální péče mimo jiné poskytování příspěvku na zvýšené životní náklady. Příspěvek na zvýšené životní náklady je opakující se fakultativní dávkou sociální péče, která může být poskytnuta osobám používajícím trvale ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky na úhradu zvýšených výdajů souvisejících s užíváním takových pomůcek (maximální výše dávky je 200 Kč měsíčně). Dále může být dávka poskytována úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění pracovním výcvikem nebo studiem nebo kteří jsou poživateli sirotčího důchodu (dávka se neposkytuje úplně nebo prakticky nevidomým, kteří jsou poživateli plného invalidního důchodu). Bližší podmínky pro poskytování tohoto příspěvku však nejsou stanoveny, což vede k tomu, že finanční prostředky v oblasti sociální péče nejsou hospodárně a účelně vynakládány.

K 1. lednu 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech, které mají významný vliv na kvalitu života jedinců i společnosti. Současně je systém sociálních služeb ve své funkčnosti závislý na financování z veřejných rozpočtů.

S ohledem na komplikovanost úpravy se při realizaci zákona o sociálních službách ve skutečných podmínkách ukázala některá ustanovení jako neefektivní a nehospodárná, a to především v oblasti vyplácení příspěvku na péči a poskytování dotací určených na zajištění provozu sociálních služeb. V případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobě, jež z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, umožňuje neodůvodněné čerpání finančních prostředků zejména skutečnost, že zákon nezohledňuje situace, kdy je osobě pobírající příspěvek potřebná péče zajišťována z jiného zákonného titulu, než je poskytování sociálních služeb, např. v případě pobytu v nemocničním či jiném zařízení, a dochází tak k duplicitnímu financování takové péče (v době hospitalizace podle platné právní úpravy trvá nárok na příspěvek na péči, i když osoba nehradí náklady na sociální služby). Určitá část příjemců této dávky rovněž odmítá uvést způsob jejího využití, neboť ji vnímají jako dávku „odškodňovací“. Využívání této dávky pak neodpovídá účelu, pro nějž je poskytována, a dávka se tak míjí účinkem.

V oblasti poskytování dotací z veřejných rozpočtů je stávající úprava konstruována jako centrální systém, což je v přímém rozporu s obecnou politikou decentralizace finančních toků a posilováním odpovědnosti veřejné správy na regionální a místní úrovni ve smyslu cílů stále probíhající reformy veřejné správy.

Zásadně přepracován byl v roce 2006 rovněž systém nemocenského pojištění. V roce 2008 se při zachování současného zákona (č. 54/1956 Sb.) očekává v bilanci příjmů a výdajů nemocenského pojištění přebytek ve výši 8,1 mld. Kč. V případě realizace nového systému zavedeného zákonem č. 187/2006 Sb. by byla bilance nemocenského pojištění od 1. ledna 2008 v zásadě vyrovnaná (deficit 0,1 mld. Kč). V bilanci státního rozpočtu by tak ve srovnání se zachováním současného zákona došlo ke zhoršení o 8,2 mld. Kč.

Vývoj výdajů na nemocenské pojištění je ovlivňován zejména vývojem nemocnosti a úrovní dávek. V ČR se nemocnost postupně zvyšovala až do roku 2003. Příjmy z pojistného převyšovaly výdaje na nemocenské dávky až do roku 1999. Od 1. října 1999 došlo ke změně při výpočtu dávek - zavedením dvou redukčních hranic se maximální denní vyměřovací základ zvýšil o více než 70% a pravidelná valorizace redukčních hranic pak znamenala v roce 2002 zvýšení původní maximální částky na více než dvojnásobek. Důsledkem toho byly v období 2000 - 2003 výdaje na nemocenské dávky vyšší než příjmy z pojistného a roční deficit činil 0,3 až 1,3 mld. Kč. V souladu s úspornými opatřeními v sociální oblasti v rámci reformy veřejných rozpočtů došlo od 1. ledna 2004 ke změnám ve výpočtu dávek, které vedly při úspoře nákladů na výplatu dávek také ke snížení nemocnosti. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pracovníků se snížil z 82 na 62 za rok ‑ zatímco v roce 2003 bylo denně ze 100 pracovníků 6,8 práce neschopných, v roce 2004 to bylo o jednoho pracovníka méně. V bilanci příjmů z pojistného a výdajů na dávky byl vykázán přebytek 6,1 mld. Kč v roce 2004, 5,9 mld. Kč v roce 2005 a 7,7 mld. Kč v roce 2006. V roce 2006 byly příjmy státního rozpočtu z pojistného na nemocenské pojištění téměř o ¼ vyšší, než z něj bylo vyplaceno na nemocenských dávkách.

Poněkud nevyvážená finanční situace je i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Předmětem kritiky je především skutečnost, že podle současné právní úpravy existuje maximální vyměřovací základ jen pro osoby samostatně výdělečně činné. Poukazováno je jednak na značné zatížení zaměstnavatelů, kteří jsou (stejně jako jejich zaměstnanci) poplatníky pojistného, které platí ze součtu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců bez omezení, jednak na rozdílnou úpravu zaměstnanců oproti osobám samostatně výdělečně činným. U osob samostatně výdělečně činných roční maximální vyměřovací základ stanoven je, nebyl však od roku 1992 změněn a činí dosud částku 486 000 Kč. Při současné neexistenci maximálního vyměřovacího základu vzniká u zaměstnanců platících vysoké příspěvky do systému sociálního pojištění značný nepoměr mezi výší zaplaceného pojistného a výší dávek, které z tohoto systému čerpají. Tento nepoměr již překračuje hranici solidarity sociálního systému.

Záměru snižovat mandatorní výdaje v současnosti neodpovídá ani úprava platové oblasti. Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, obsahují valorizační mechanizmus, kterým se automaticky zvyšuje platová základna pro určení platů a některých víceúčelových paušálních náhrad výdajů. Platová základna je stanovený násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Při zachování současné právní úpravy by se v meziročním přírůstku platů představitelů státní moci a dalších osob mezi lety 2007 a 2008 projevil meziroční přírůstek platů v nepodnikatelské sféře mezi lety 2005 a 2006 tím, že by se platová základna zvýšila cca o 4,4 %.

Mandatorní výdaje navyšují i další ustanovení platových předpisů. Zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 201/1997 Sb., zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zakládají povinnost poskytnout v době neschopnosti k výkonu funkce / povolání či ke službě pro nemoc, úraz nebo karanténu po omezenou dobu (dobu jednoho měsíce) místo nemocenských dávek náhradu ve výši platu.

V roce 2005 a 2006 došlo ke zvýšení potřeby finančních prostředků na poskytování příspěvku podle ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Největší podíl nárůstu finančních potřeb je spojen se změnami, které přinesl nový zákon o zaměstnanosti, a to se změnou koeficientu pro výpočet výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“) a s těžším zdravotním postižením (dále jen „OTZP“) z 0,35násobku průměrné mzdy v národním hospodářství pro oba stupně postižení na 0,33násobek u OZP a 0,66násobek u OTZP. V roce 2006 také došlo k navýšení základu, ze kterého je příspěvek vypočítáván. Pro rok 2005 se vycházelo z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2004, která činila 17 418 Kč. Výše poskytovaného příspěvku v roce 2005 vycházela tedy z částky 5 748 Kč pro OZP (tj. 0,33násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2004) a z částky 11 496 Kč pro OTZP (0,66násobku této průměrné mzdy). Pro rok 2006 vycházela výše příspěvku z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2005, tj. 18 421 Kč. Příspěvek pro OZP tedy činil 6 079 Kč a pro OTZP 12 158 Kč za měsíc (tzn. navýšení příspěvku o 5,8 %).

Přehled čerpání finančních prostředků na příspěvek za rok 2004, 2005 a 2006 a odhad čerpání finančních prostředků na příspěvek v letech 2007 a 2008:

Rok	Čerpání prostředků na vlastní ukazatel	Počet firem, kterým byl příspěvek poskytnut	Počet zaměstnanců - OZP a OTZP (přepočtený stav)
2004	649 mil. Kč	485	9 806
2005	737 mil. Kč	770	14 070
2006	1 410 mil. Kč	993*	18 012*
2007	1 827 mil. Kč		18 500**
2008	2 161 mil. Kč		20 000**

* data za 3.čtvrtletí 2006, příspěvek je poskytován zpětně, data za 4.čtvrtletí 2006 budou k dispozici v dubnu 2007

** pro rok 2007 a 2008 je použit odhad na základě trendu předchozích let.

B) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

V posledních letech dochází k významnému prohlubování veřejného dluhu a ke zvyšování schodku státního rozpočtu, což představuje závažný problém pro fungování státu i české ekonomiky. Jednou z příčin tohoto stavu je i značný nárůst sociálních výdajů. Od roku 1999 se zvýšily o více než 70 % a v roce 2007 budou proti roku 2006 vyšší o 70 mld. Kč. Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala snížit schodek veřejných financí v roce 2008 na úroveň 3,0 % HDP, v roce 2009 na 2,6 % HDP a v roce 2010 na 2,3 % HDP, celkové mandatorní výdaje by tak měly být v roce 2010 nižší než 50 % státního rozpočtu. Přitom vláda vychází též ze závazků České republiky jako členského státu Evropské unie ve fiskální strategii (je obsažena v každoročně aktualizovaném Konvergenčním programu), která by jí umožnila v souladu se Smlouvou o založení ES vytvořit podmínky pro společnou měnu. V roce 2004 (vstupu do EU) se vláda ČR zavázala snižovat deficit veřejných financí tak, aby od roku 2008 bylo zajištěno transparentní a udržitelné plnění Maastrichtského konvergenčního kritéria fiskální udržitelnosti pro deficit vládních financí. Tím se zavázala k tempu fiskální konsolidace umožňující dosažení střednědobého fiskálního cíle vymezeného pro ČR Paktem stability a růstu ve výši –1 % HDP v roce 2012. Ze státního rozpočtu na rok 2007 a z rozpočtového výhledu a rozpočtových rámců na léta 2008 až 2009 vyplývá, že vlivem zvýšení sociálních výdajů se jednorázově posouvá strategie fiskální konsolidace oboustranně odsouhlasená v roce 2004. Odklon od uvedené strategie nepochybně vyvolá negativní hodnocení ČR Evropskou komisí včetně návrhu Radě ECOFIN rozhodnout o dalším kroku procedury při nadměrném schodku (tj. vydání nové výzvy urychlit odstranění nadměrného deficitu a dalších doporučení). Sankcí za neplnění doporučení k odstranění nadměrného schodku je pro členské státy mimo eurozónu pozastavení čerpání z Fondu soudržnosti (v ČR v roční výši až 1,4 mld. EUR, což je cca 40 mld. Kč).

Z tohoto důvodu je nezbytné provést řadu odpovídajících opatření v sociálních systémech, které by přispěly ke snížení výdajů státního rozpočtu, a tím ke snižování deficitu vládních financí. Současně s těmito opatřením jsou prováděny též změny v daňové oblasti, které by měly být sociálně citlivé vůči ekonomicky neaktivní populaci a měly by podporovat rodiny s dětmi.

C) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Životní minimum a existenční minimum

Změnou dikce valorizačního mechanismu se umožní vládě po naplnění zákonem stanovené valorizační podmínky rozhodnout o termínu valorizace, a to buď tak, že částky životního a existenčního minima od ledna zvýší, nebo ke zvýšení přistoupí od následujícího ledna, popřípadě v jiném termínu na základě obecného zmocnění ke zvýšení částek bez termínu.

S ohledem na současný odhad vývoje cenové inflace v roce 2007 nedojde k valorizaci částek životního minima a existenčního minima (a tím i uvedených sociálních dávek) k 1. lednu 2008. Propočty sociálních dávek uvedené v následujících částech tuto skutečnost zohledňují. Z titulu vlastní změny valorizační podmínky by se pak úspory projevily od 1. ledna 2009.

Dále jsou v navrhované novelizaci zákona č. 110/2006 Sb. řešeny možné výkladové obtíže při praktické aplikaci některých ustanovení. Jedná se o úpravu v oblasti konkurence jednotlivých okruhů společně posuzovaných osob a upřesnění ustanovení, která upravují způsob zápočtu příjmů. Je rovněž reagováno na nedávné přijetí zákona č. 29/2007 Sb., kterým byl do výčtu příjmů osvobozených od daně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,doplněn i příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V návaznosti na tuto úpravu je třeba přesně stanovit podmínky, za kterých nebude tento příjem započítáván ve smyslu zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, aby nadále nedocházelo k pochybnostem.

Státní sociální podpora

Navržená novela zákona o státní sociální podpoře vytváří nové pojetí dávek státní sociální podpory, které spočívá v odstranění vazby výše dávky na životní minimum (s výjimkou sociálního příplatku, který pokrývá mnoho specifických situací v rodině, a některých dávek pěstounské péče). Stanovením úrovně dávek absolutními částkami se zamezí automatické valorizaci těchto dávek. Okruh příjemců dávek je však nadále vymezen příjmem rodiny vyjádřeným v násobcích životního minima rodiny. Těmito mechanizmy dojde ke snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu.

Podle předložené novely si přídavek na dítě zachová členění podle věku dítěte. Přídavek bude ale vyplácen pouze v jedné výměře a jeho výše bude stanovena pevnou částkou. Hranice příjmu rodiny pro nárok na tuto dávku se snižuje ze 4násobku životního minima rodiny na 2,4násobek.

U sociálního příplatku dojde ke snížení hranice příjmů rodiny, omezující nárok na dávku, z 2,2 na 2,0násobekčástky životního minima rodiny. Tím dojde k zúžení okruhu rodin, které na dávku mají nárok, a ke snížení výše dávky.

K největším změnám dochází u rodičovského příspěvku, který je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách, a to

• zvýšené (jeden a půl násobek základní výměry) 11 400 Kč,

• základní 7 600 Kč,

• snížené (polovina základní výměry) 3 800 Kč.

Rodič by měl možnost si zvolit:

1. rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenském poskytovaném v souvislosti s porodem (dále jen „PPM“) náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte,

2. klasické čerpání rodičovského příspěvku - po PPM náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte,

3. pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.

Volba doby pobírání rodičovského příspěvku a výše PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině. Vybraná možnost čerpání je nezměnitelná a nejde uplatňovat zpětně (a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku). Rodič, který nemá nárok na PPM, automaticky pobírá rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejšího čerpání dávky.

O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše jeho PPM dosahuje alespoň 380 Kč za kalendářní den a pokud učinil rozhodnutí pro rychlejší čerpání rodičovského příspěvku nejpozději při dosažení 22 (31) týdnů života dítěte. V takovém případě náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře (tj. 11 400 Kč).

V ostatních případech se rodič musí v 18 měsících věku dítěte rozhodnout o klasickém nebo pomalejším čerpání rodičovského příspěvku.

U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře.

Příspěvek na školní pomůcky se ukázal jako dávka ne příliš efektivně vynaložená a vyplácená zbytečně širokému okruhu osob, a proto novela počítá se zrušením tohoto příspěvku.

Příspěvek při převzetí dítěte z dávek pěstounské péče se rovněž bude (podle nově zavedeného principu nevázat dávky na životní minimum) vyplácet v pevné částce.

Porodné bude také vypláceno v pevné výši, a to podle pořadí, ve kterém se dítě narodilo

• pro dítě narozené jako první v pořadí (1. porod matky) 15 000 Kč,

• pro dítě narozené jako druhé a další v pořadí (2. a další porod matky) 13 000 Kč vyplácených na každé narozené dítě.

Pokud je první porod matky vícečetný, považuje se jen jedno dítě z tohoto porodu za první a druhé (další) dítě je bráno jako druhé (další) v pořadí.

Pohřebné se omezí pouze na případy, kdy je vypraven pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti, tj. v případech, kdy náklady na tuto neočekávanou událost významně jednorázově zatíží rozpočty rodin pečujících o nezaopatřené děti.

Sociální péče

S ohledem na zavedení příspěvku na péči v systému sociálních služeb ztrácí příspěvek na zvýšené životní náklady, o kterém rozhoduje pověřený obecní úřad na základě zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, své věcné opodstatnění. Současně se dlouhodobě vyskytují odborné pochybnosti o využívání této dávky způsobem, který měl zákonodárce v době jejího zavedení na mysli. Dávka je obecně vnímána jako určité „přilepšení“ např. k důchodu a nikoli jako pomoc ke skutečné úhradě určitého zvýšeného výdaje. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení dávky. V individuálních případech lze odůvodněné více‑náklady související s užíváním pomůcky řešit v rámci systému pomoci v hmotné nouzi.

Současně se navrhuje též legislativně‑technická úprava spočívající ve vypuštění textu, který se týká již zrušených dávek v rámci systému sociální potřebnosti a příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu.

Pomoc v hmotné nouzi

V souvislosti s nově vytvořenou konstrukcí rodičovského příspěvku (viz výše) je nezbytné zabránit spekulativnímu jednání rodičů, kteří by si zvolili variantu rychlejšího čerpání této dávky, avšak zůstali by doma s dítětem i po dosažení jeho dvou let. Pokud by neměli již žádné další příjmy, zůstali by odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, upravené v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Je proto nezbytné přijmout potřebné opatření v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, které by omezilo možnost zneužívání dávek.

Vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi byl již dvakrát novelizován a v době svého schvalování prošel velmi komplikovaným legislativním procesem, kdy byl projednáván spolu s dalšími zákony upravujícími sociální oblast, a v průběhu tohoto procesu byla přijata řada pozměňovacích návrhů, bylo nezbytné provést revizi všech těchto právních předpisů, neboť tyto právní předpisy jsou na sebe do jisté míry závislé. Aby nedocházelo k problémům při praktické aplikaci těchto právních předpisů a k nedůvodným výdajům ze státního rozpočtu, navrhuje se provést v zákoně o pomoci v hmotné nouzi i další úpravy. Většina změn je legislativně‑technickým zpřesněním textu, sjednocením terminologie nebo úpravami, jejichž přijetí si vyžaduje aplikační praxe. Návrh zpřesňuje vymezení skupiny osob, u nichž se při posuzování stavu hmotné nouze nezkoumá možnost zvýšit si životní úroveň vlastní prací. Dále redukuje okruh osob, u nichž se při dlouhodobém setrvání ve stavu hmotné nouze zvyšuje částka živobytí, čímž z něj zároveň vylučuje ty osoby, které neprojevují vlastní aktivitu k řešení své situace, ačkoliv to lze po nich oprávněně požadovat.

Ve svém důsledku by měla většina těchto změn přispět nejen k větší právní jistotě, ale především k racionalizaci vynakládaných finančních prostředků.

Sociální služby

Hlavními principy navrhované úpravy jsou přesnější vymezení práv a povinností okruhu oprávněných osob při využívání příspěvku na péči a efektivnější pojetí financování sociálních služeb prostřednictvím dotací z veřejných rozpočtů.

V návrzích, které se týkají příspěvku na péči, jsou upraveny především ty situace, kdy je objektivně dáno, že příspěvek na péči nemůže plnit svůj účel, tj. především v těch případech, kdy je komplexní péče zajištěna z jiného titulu (např. doba hospitalizace). Navrhuje se, aby po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby (včetně obdobných zařízení určených pro nezletilé osoby), které trvají celý kalendářní měsíc, byla výplata příspěvku na péči zastavena. Dále jsou upraveny ty situace, kdy existuje vážná pochybnost o správném využití příspěvku na péči, tj. v případě, že oprávněná osoba ani po opakované výzvě neuvede, jakým způsobem příspěvek využívá. I zde se navrhuje, aby v případě neuvedení způsobu využití příspěvku byla jeho výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, než oprávněná osoba uvede odpovídající způsob využití příspěvku. Nárok na příspěvek na péči zůstává nedotčen. Navrhované opatření má spíše charakter zvýšení hospodárnosti nakládání s veřejnými výdaji než charakter opatření s přímým úsporným dopadem.

V návrzích, které se týkají dotačního procesu, jsou upraveny především ty postupy, které vymezují vztahy mezi státním rozpočtem, rozpočty regionálních samospráv a poskytovateli sociálních služeb. Jde v první řadě o přenesení odpovědnosti za zajištění potřebné sítě sociálních služeb v souladu s místními potřebami poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na úroveň krajů. Současně se stanoví jednoznačné účelové určení veřejných prostředků. Navrhuje se, aby v dokumentaci investičních programů (ISPROFIN) byla založena podmínka pro poskytnutí dotace, že investiční akce je v souladu s koncepcí zajištění sítě sociálních služeb v příslušném území (podle charakteru akce). Návrh úprav tak reflektuje obecné pojetí zákona v oblasti rozložení kompetencí mezi stát a územní samosprávy.

Nemocenské pojištění

K eliminaci nepříznivého dopadu nového zákona o nemocenském pojištění na bilanci státního rozpočtu a ke snížení výdajů se navrhuje následující soubor opatření:

1. Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění by měla být odložena na 1. leden 2009, tj. o další rok.

2. Ve způsobu stanovení výše dávek nemocenského pojištění se uskuteční tyto úpravy (od 1. ledna 2008 u dávek podle současného zákona a od 1. ledna 2009 u dávek podle nového zákona):

a) Pro rok 2008 se nezvýší redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek.

2. Pro stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodinyse z částky denního vyměřovacího základu navrhuje počítat do první redukční hranice vždy 90 %.

3. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebude náležet nemocenské (náhrada mzdy) (tzv. karenční doba). Z důvodu jednotného přístupu k zavedení karenční doby u zaměstnanců v pracovním poměru se navrhuje zavést tuto dobu i u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů ve služebním poměru, kterým náleží po dobu pracovní neschopnosti náhrada platu nebo služebního příjmu. Zároveň se navrhuje neposkytovat za pracovní dny, které připadnou na první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti, plat těm skupinám pojištěnců, kterým podle současných právních předpisů náležel v době pracovní neschopnosti.

d) Výše nemocenského za kalendářní den se stanoví z denního vyměřovacího základu (redukovaného) sazbou

60 %,jedná-li se o 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti,

66 %,jedná-li se o 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti,

72 %,od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Výše podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví z denního vyměřovacího základu (redukovaného) sazbou 60 %.

Parametry pro stanovení výše jednotlivých dávek nemocenského pojištění, tj. sazby pro redukci denního vyměřovacího základu a sazby pro stanovení denní výše dávky, jsou uvedeny v tabulce jak pro dávky podle současného zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců (zákon č. 54/1956 Sb.), tak pro dávky podle nového systému nemocenského pojištění, včetně náhrady mzdy podle zákoníku práce (zákon č. 187/2006 Sb. a č. 189/2006 Sb.).

Základní informace o parametrech výpočtu dávek nemocenského pojištění (náhrady mzdy) a navrhované změny těchto parametrů
		Současný zákon		Nový zákon			Navrhovaná změna
PARAMETRY VÝPOČTU DÁVEK
Redukční sazba		Do 1. rh	1.- 2.rh	do 1. rh	1.- 2.rh	2. - 3. rh	do 1. rh
Nemocenské	1.- 14. den	90% dvz	60% dvz	90% pdv	60% pdv	30% pdv	90% dvz
	od 15. dne	100% dvz		100% dvz	60% dvz	30% dvz
Ošetřovné	1.- 14. den	90% dvz	60% dvz	100% dvz	60% dvz	30% dvz	90% dvz
	od 15. dne	100% dvz
Peněžitá pomoc v mateřství		100% dvz	60% dvz	100% dvz	60% dvz	30% dvz	Beze změn
Sazba pro denní dávku
Nemocenské	1.- 3. den	25% rdvz		30% rpdv			0% rdvz
	4. - 30. den	69% rdvz		69% rpdv (rdvz)			60% rdvz
	31. - 60. den	69% rdvz		69% rdvz			66% rdvz
	od 61. dne	69% rdvz		69% rdvz			72% rdvz
Ošetřovné		69% rdvz		65% rdvz			60% rdvz
Peněžitá pomoc v mateřství		69% rdvz		70% rdvz			70% rdvz
Používané zkratky : rh = redukční hranice, dvz = denní vyměřovací základ, pdv = průměrný denní výdělek,
rdvz = redukovaný průměrný denní vyměřovací základ, rpdv = redukovaný průměrný denní výdělek. Poznámka: Zápočet dvz od 1. rh do 2. rh a nad 2. rh se nemění

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Na základě Programového prohlášení vlády se zavádí jednotný maximální „roční“ vyměřovací základ pro všechny pojištěnce (zaměstnance včetně příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a osoby samostatně výdělečně činné) ze všech pracovních činností v kalendářním roce, které pojištěnci zakládaly účast na nemocenském a důchodovém pojištění nebo jen na důchodovém pojištění.

Výše nově zaváděného jednotného maximálního vyměřovacího základu bude stanovena podle příslušného násobku výše průměrné mzdy v národním hospodářství. Z důvodu rovného postavení osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci již nebude u osob samostatně výdělečně činných jejich maximální vyměřovací základ za kalendářní rok snižován o 1/12 maximálního vyměřovacího základu ani za kalendářní měsíce, v nichž již nejsou osobami samostatně výdělečně činnými. Maximální vyměřovací základ tak bude stejný nejen pro jednotlivé skupiny pojištěnců, ale i pro pojištěnce, kteří v průběhu kalendářního roku byli účastni pojištění ze systému zaměstnaneckého i ze systému určeného pro osoby samostatně výdělečně činné.

U zaměstnance, u něhož dosáhne v kalendářním roce úhrn měsíčních vyměřovacích základů maximální výše, zastaví zaměstnavatel odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tohoto zaměstnance, a tím i za sebe. Bude-li však zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů dosažených u těchto zaměstnavatelů bude vyšší než maximální vyměřovací základ, okresní správa sociálního zabezpečení vrátí zaměstnanci na jeho žádost pojistné, které zaplatil z té části úhrnu vyměřovacích základů, která přesahuje maximální vyměřovací základ. Zaměstnavatelům nebude vraceno pojistné jen proto, že zaměstnanec dosáhl v úhrnu od všech zaměstnavatelů vyššího než maximálního vyměřovacího základu. Takový postup by neodůvodněně zvýhodňoval zaměstnavatele zaměstnávající zaměstnance činné pro více zaměstnavatelů a byl by i administrativně náročný.

Maximální vyměřovací základ se uplatní i v případě, kdy pojištěnec v průběhu kalendářního roku vykonával zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží o částku, o kterou úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti převyšuje maximální vyměřovací základ. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, bude její vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti nulový a nebude proto platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ze samostatné výdělečné činnosti, avšak bude z této činnosti důchodově pojištěna.

Maximální vyměřovací základ bude stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Zavedení maximálního vyměřovacího základu povede ke snížení vedlejších nákladů práce, zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů a vytvoření vhodnějších předpokladů pro zaměstnávání vzdělané a kvalifikované pracovní síly, expertů i zahraničních odborníků v ČR.

Zavedení horních hranic vyměřovacích základů pro pojistné na sociální pojištění je běžné ve většině států.

Ze stejných důvodů se zavádí obdobný maximální vyměřovací základ pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné též pro oblast zdravotního pojištění; systém sociálního pojištění a systém zdravotního pojištění jsou provázány jak okruhem poplatníků, tak způsobem stanovení vyměřovacích základů pro pojistné, a nebylo by proto logické, aby v jednom systému byl maximální vyměřovací základ zaveden a ve druhém nikoliv.

Oblast platů

S ohledem na jednu ze zásad Programového prohlášení vlády, podle které mají být odstraněna všechna automatická valorizační schémata, kromě důchodů, se pro léta 2008 až 2010 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců, státních zástupců a některých zaměstnanců státních orgánů. Navrhuje se, aby se způsobu automatické valorizace nevyužilo po dobu stanovenou ke konsolidaci veřejných financí. Obdobně jako odstranění automatické valorizace životního a existenčního minima, a tím také nároků a úrovní sociálních dávek odvozených od životního a existenčního minima, měl by i tento návrh přispět ke snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu.

V souladu s navrhovanými úspornými opatřeními a v rámci sjednocení přístupu k poskytování dávek nahrazujících příjem zaměstnance v době, kdy pro nemoc, úraz nebo karanténu nemůže konat práci, se dále navrhuje náhradu platu podle zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 221/1999 Sb. a zákona č. 361/2003 Sb. za první tři dny neschopnosti k výkonu funkce / povolání či ke službě neposkytovat.

Zaměstnanost

Z vývoje čerpání finančních prostředků na poskytování příspěvku podle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti lze předpokládat, že tento trend by i nadále pokračoval a jeho důsledky neúměrně zatěžovaly státní rozpočet bez vazby na snižování nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Záměrem je nalézt efektivní řešení, které bude podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením a které nebude účelově zneužíváno.

Navrhuje se poskytovat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Pro zamezení zneužívání tohoto příspěvku se navrhuje stanovit jeho maximální výši rozdílně pro osoby s těžším zdravotním postižením (OTZP) a pro ostatní osoby se zdravotním postižením (OZP), a to 9 000 Kč pro OTZP a 6 500 Kč pro OZP.

Snížení vzájemného poměru obou částek je motivováno skutečností, že dosavadní nastavení výše příspěvku na zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením dává prostor pro zneužívání příspěvku jejich účelovým přijímáním do pracovního poměru, přičemž ostatní osoby se zdravotním postižením jsou v praxi skutečně zaměstnávány v nepoměrně větším počtu.

Zároveň se navrhuje vyloučit poskytování tohoto příspěvku v souběhu s příspěvkem na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112 zákona o zaměstnanosti) a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5 zákona o zaměstnanosti) v případě, že budou vytvořena pro osoby se zdravotním postižením.

Úspory se sledují i další navrhovanou úpravou, a to zpřísněním podmínek nároku na podporu v nezaměstnanosti. Navrhuje se, aby uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti nenáležela v případě, kdy s ním zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovněprávní vztah z důvodu, že zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z obdobného důvodu s ním byl skončen jiný pracovní vztah.

OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

1. ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Jedním z významných nedostatků současné platné právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, provedené zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je absence potřebných regulačních mechanismů pro zajištění efektivní spotřeby zdravotní péče. Ve svém důsledku pak tato právní úprava znamená vysokou spotřebu zdravotní péče a tím vysoké výdaje ze systému veřejného zdravotního pojištění. V rámci Evropské unie je největší počet kontaktů mezi lékařem a pacientem zaznamenán právě v České republice a činí dvojnásobek průměru těchto kontaktů v rámci Evropské unie, ve srovnání např. se Švédskem jde o čtyřnásobek průměrných kontaktů mezi lékařem a pacientem. Navrhovaná úprava zavedením regulačních poplatků provádí první krok směřující k zodpovědnějšímu čerpání zdravotní péče a zajištění efektivního využívání finančních prostředků.

Dosavadní právní úprava obsahuje dále některé nedostatky v oblasti dohodovacích řízení a výběrových řízení, které se návrhem odstraňují.

V oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se odstraňuje nerovnost mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, jako plátci pojistného, kdy doposud neexistuje maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, zatímco u osob samostatně výdělečně činných byl tento maximální vyměřovací základ již stanoven.

V dosavadní právní úpravě provedené zákonem č. 551/1991 Sb. a zákonem č. 280/1992 Sb. existuje řada problematických ustanovení, která při aplikaci působí potíže. Současně se reaguje na změny provedené zejména v zákoně č. 48/1997 Sb.

B) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

Účelem navržených změn zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, vše ve znění pozdějších předpisů, je zejména efektivnější vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Cílem úpravy vyměřovacího základu platby státu za státní pojištěnce je krátkodobě zbrzdit výdaje na platbu státu ze státního rozpočtu na současnou výši a vázat její každoroční valorizaci na nově formulovanou definici průměrné mzdy. Tím bude dosaženo zmrazení plateb za státní pojištěnce v letech 2008 a 2009 při zachování finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, dostupnosti zdravotní péče garantované občanům Ústavou a zvýšení stability veřejných financí. Ze střednědobého pohledu jde o první změny vedoucí k jasnému vymezení pravidel pro čerpání a úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění, posílení postavení pojištěnce a zlepšení činnosti zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotní péče i státní správy v oblasti zdravotnictví a zdravotního pojištění. Navržené změny poskytují občanům motivaci k zodpovědnějšímu čerpání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a napravují některé problematické oblasti v současných vztazích mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, stejně jako v řízení zdravotních pojišťoven.

C) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Změny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění

Návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zrušuje nemožnost přijmout od pojištěnce úhradu v souvislosti s péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a zavádí regulační poplatky jako nástroj vedoucí k omezení zneužívání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Česká republika je dnes, s výjimkou Velké Británie, prakticky jedinou zemí Evropské unie, ve které pacienti neplatí žádné regulační poplatky v okamžiku spotřeby zdravotní péče. Výsledkem je nejvyšší počet kontaktů mezi lékařem a pacientem v Evropské unii a jeden z nejvyšších počtů předepsaných receptů, čímž dochází jednak k plýtvání s prostředky veřejného zdravotního pojištění vedoucímu k finanční nerovnováze systému, jednak k nepříznivému dopadu na samotný způsob poskytování zdravotní péče – například praktický lékař má při současné frekvenci návštěv na vyšetření pacienta pouze velmi krátký čas.

Novela zákona zavádí regulační poplatek v základní výši 30 Kč. Tato výše je uplatněna při návštěvě pojištěnce u lékaře, klinického psychologa a klinického logopeda v ordinačních hodinách, při návštěvní službě praktickým lékařem a při vyzvednutí léku na recept hrazeného z veřejného zdravotního pojištění v lékárně. Ve dvojnásobné výši je poplatek účtován pojištěnci za den hospitalizace v lůžkovém zdravotnickém zařízení, včetně lázeňských a ozdravenských pobytů, a v trojnásobné výši za poskytnutí pohotovostní služby v případech, ve kterých nehrozí nebezpečí z prodlení.

Novela zákona zároveň zavádí dva způsoby ochrany zranitelných skupin obyvatelstva. První způsob představují výjimky z povinnosti platit regulační poplatek. Žádný regulační poplatek se neplatí:

1. do dovršení 3 let věku pojištěnce,

2. jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

3. při ochranném léčení nařízeném soudem,

4. při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu

5. jde-li o osoby, kterým byla přiznaná dávka pomoci v hmotné nouzi

Regulační poplatek za návštěvu u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře, ženského lékaře, lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči a návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost se neplatí jde-li o

Druhým způsobem finanční ochrany občanů před neúměrně vysokými výdaji je zavedení celkového ročního limitu na regulační poplatky a doplatky na léky ve výši 5 000 Kč ročně. Je nutné upozornit, že ochrana občanů před vysokými výdaji na doplatky na léky se zavádí zcela nově. Je přitom prokázáno, že minimálně od poloviny roku 2006 platí řada pojištěnců na doplatcích na léky částky blížící se až převyšující 10 000 Kč ročně.Do limitu se započítávají:

• poplatky za návštěvu lékaře,

• poplatky za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na recept

• doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely; do limitů se nezapočítávají . Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada je nižší než 30 % maximální ceny a dále doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na prováděcím právním předpisem vyjmenované skupiny léčiv podpůrného a doplňkového charakteru charakteru.

Částku, o kterou regulační poplatky a doplatky na léky převýší uvedený limit, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna pojištěnci uhradit do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Jedná se o opatření typu stop-loss pojištění, jehož cílem je ochrana pojištěnce. Náklady na vyplácení částek nad limitem a jejich administraci budou zdravotním pojišťovnám více než kompenzovány omezením spotřeby zdravotní péče, která není potřebná z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (viz níže).

Navržené změny poskytují pojištěncům na straně jedné motivaci k účelné spotřebě zdravotní péče, na straně druhé pak ochranu před vysokými náklady na zdravotní péči. Staví tak pojištěnce do středu systému a jsou plně v souladu jak s osobní zodpovědností, tak s principem solidarity v případě nemoci, která ohrožuje finanční situaci jednotlivce nebo rodiny.

Očekávaný nárůst celkových disponibilních zdrojů systému v roce 2008 v důsledku zavedení regulačních poplatků se po započítání snížení spotřeby péče, výjimek, administrativních nákladů spojených s výběrem odhaduje na 4,4 miliardy Kč. Nárůst zdrojů ze zavedení regulačních poplatků v jednotlivých segmentech poskytování zdravotní péče je shrnut v tabulce 1. Zároveň se nepředpokládá další růst této částky v následujících letech.

Jako výchozí bod pro stanovení hrubé částky vybrané na regulačních poplatcích byly použity aktuální statistiky o spotřebě zdravotní péče v České republice, do kterých byl promítnut odhad očekávaného snížení spotřeby zbytné zdravotní péče. Ten byl vypracován na základě analýz dopadů zavedení podobných poplatků na Slovensku v roce 2004. Do odhadu hrubé částky byly dále promítnuty výjimky z placení regulačních poplatků, a to na základě počtů osob spadajících do jednotlivých kategorií výjimek (zejména na základě údajů Českého statistického úřadu, statistik Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu zdravotnických informací a statistiky) a podle průměrného objemu péče spotřebovaného osobami v těchto kategoriích. Výsledná hrubá suma pak byla snížena o administrativní náklady na výběr regulačních poplatků. Podklady pro tyto odhady byly vypracovány ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče i na základě statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Je nutno zdůraznit, že ve všech uváděných případech se jedná o odhady založené na předpokládaných efektech zavedení regulačních poplatků, přičemž některé jsou těžko předvídatelné. Díky kombinaci všech faktorů se tedy výsledný nárůst zdrojů systému může od těchto odhadů lišit.

Tabulka 1 Odhadovaný nárůst celkových disponibilních zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2008 ze zavedení jednotlivých regulačních poplatků

(po započtení snížení spotřeby péče, výjimek z placení poplatků, nákladů na výběr poplatků)

	Celkový výběr (v mld. Kč)
Návštěva u lékaře	1,58
Pohotovostní služba	0,06
Za den hospitalizace	0,87
Vydání léčivého přípravku
CELKEM	4,40

Poplatky jsou podle návrhu novely příjmem zdravotnického zařízení. Nárůst příjmů jednotlivých typů zdravotnických zařízení bude v případě ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení zohledněn v dohodovacím řízení mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče v roce 2008. V případě lékáren, které nejsou účastníky dohodovacího řízení, bude změna jejich příjmů zohledněna cestou úpravy marže regulované Ministerstvem financí.

Poplatky budou zdanitelným příjmem zdravotnických zařízení. Vyplacení částky nad limit zdravotní pojišťovnou zpět pojištěnci nebude podle zákona o daních z příjmů předmětem této daně.

Na finanční stabilitu systému bude mít dále pozitivní vliv očekávané omezení spotřeby zdravotní péče, která není potřebná z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Jeho dopad odhadujeme na cca 4 miliardy Kč v roce 2008. Je nutno zdůraznit, že předpokládaná úspora výdajů zdravotních pojišťoven se neprojeví jako pokles výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči, nýbrž dojde k realokaci těchto výdajů z nadměrné a regulačními poplatky omezené péče směrem k účinné a finančně náročné léčbě, jejíž potřeba narůstá zejména v důsledku stárnutí obyvatelstva a rozvoje moderních technologií.

Odhadované průměrné náklady na občana jsou shrnuty v tabulce 2. Skupiny občanů s vyšší spotřebou zdravotní péče budou chráněny pomocí výše popsaných výjimek z platby regulačních poplatků a pomocí celkového limitu na vybrané poplatky a doplatky na léky. Ekonomicky nejslabší skupiny obyvatelstva budou chráněny pomocí výjimky z placení regulačních poplatků.

Tabulka 2 Odhadované průměrné roční náklady na občana ze zavedení doplatků po započtení snížení spotřeby péče a výjimek z placení poplatků

	Průměr na občana
Návštěva u lékaře	268
Pohotovostní služba	7
Za den hospitalizace	113
Vydání léčivého přípravku	321
CELKEM	709

Návrh zákona dále upravuje procesní průběh dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Cílem těchto změn je zjednodušení procesu dohodovacího řízení a snížení role Ministerstva zdravotnictví. Zároveň se pro poskytovatele a zdravotní pojišťovny zákonem zavádí možnost dohodnout se o úhradách poskytnuté zdravotní péče odchylně od dohody uzavřené v rámci dohodovacího řízení nebo vyhlášky vydané Ministerstvem zdravotnictví, a to za předpokladu dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny. Tato úprava umožňuje zohlednit regionální rozdíly v dostupnosti zdravotní péče a specifickou situaci jednotlivých zdravotnických zařízení.

Návrh zákona zároveň zpřesňuje vedení informativního osobního účtu pojištěnce zdravotní pojišťovnou. Vede tak ke zlepšení jeho přehledu o spotřebované zdravotní péči a její ceně, včetně uhrazených regulačních poplatků a doplatků za léky.

Dále je upraveno výběrové řízení předcházející uzavření smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Návrh zákona vymezuje případy, pro které neplatí povinnost konání výběrového řízení. Jedná se zejména o poskytovatele primární zdravotní péče, kterých je narůstající nedostatek a v takových případech je výběrové řízení zbytečnou administrativní zátěží. Návrh zákona dále upravuje a zjednodušuje průběh dnešní procedury výběrového řízení a umožňuje publikovat věcné důvody, které vedly k výsledku výběrového řízení. Cílem je omezení zbytečné administrativy při zvýšení informovanosti veřejnosti.

Změny v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Navržená změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje dočasné zmrazení platby státu za státní pojištěnce po prudkém nárůstu mezi roky 2005 a 2006, zohledňuje výše navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zlepšuje informovanost plátců pojistného o případných nedoplatcích.

Jako další z opatření v oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se zavádí, obdobně, jako je tomu u pojistného na sociální zabezpečení, jednotný maximální „roční“ vyměřovací základ pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné, neboť systém sociálního pojištění a systém zdravotního pojištění jsou provázány jak okruhem poplatníků, tak způsobem stanovení vyměřovacích základů pro pojistné, a nebylo by proto logické, aby v jednom systému byl maximální vyměřovací základ zaveden a ve druhém nikoliv.

V dosavadní právní úpravě byl stanoven maximální vyměřovací základ pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, u zaměstnanců žádný maximální vyměřovací základ stanoven nebyl.

Maximální vyměřovací základ bude stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství stanovené pro účely důchodového pojištění. Zavedení horních hranic vyměřovacích základů pro pojistné na sociální pojištění je běžné ve většině států Evropské unie.

Změny v zákoně o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR

Cílem navržených změn zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, je zefektivnění řízení zdravotních pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Navržené úpravy se týkají činnosti správní rady a dozorčí rady, mechanismu jejich hlasování a vymezení oblastí schvalovaných správní radou (např. určení výše investic a nákupu nemovitostí, které musí správní rada projednávat a schvalovat). Návrh zákona též upravuje v kterých případech musí Správní rada hlasovat nadpoloviční, a kdy prostou většinou, a to podle významu problematiky, o které se hlasuje.

Dále se navrhuje přenést volbu a odvolání ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky z Poslanecké sněmovny na jmenování vládou České republiky na návrh správní rady, a to především v zájmu možnosti včas reagovat na případné problémy v řízení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tato změna posiluje kompetenci správní rady vůči řediteli a napravuje tak zcela neobvyklý stav, kdy, v porovnání s jinými právními úpravami, má Správní rada vůči statutárnímu orgánu neadekvátní postavení. Přesunutí pravomocí jmenování a odvolání ředitele ze zákonodárné složky na exekutivní je plně v souladu s postupem v obdobných případech, jako je představenstvo a dozorčí rada Českých drah (zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy ) a státní fondy, např. Státní zemědělský intervenční fond (zákon č. 256/2000 Sb.) nebo Státní fond rozvoje bydlení (zákon č. 211/2000 Sb.). Poslanecká sněmovna podle zákona volí 20 z 30 členů správní rady podle poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně. Tento mechanismus již zajišťuje dostatečný vliv Poslanecké sněmovny na volbu a odvolání ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

Zákon dále zohledňuje zohledňují navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména pokud jde o výdaje ze základního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Změny v zákoně o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

U zaměstnaneckých pojišťoven je upravena tvorba a schvalování zdravotně pojistného plánu a výroční zprávy, která na jaře 2006, v důsledku neprofesionálně připravené novely zákona, byla ze zákona zcela vypuštěna. Dále jsou zde, obdobně jako u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, upraveny podrobnosti činností správních a dozorčích rad.

Zákon dále zohledňuje navržené změny v zákoně č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména pokud jde o výdaje ze základního fondu zaměstnanecké pojišťovny.

ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Institut univerzální služby obsahuje speciální pravidla vztahující se na osoby se zvláštními sociálními potřebami, kteří jsou koncovými uživateli, s cílem zajistit jim přístup k veřejně dostupné telefonní službě, přičemž tento přístup musí být rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Dalším aspektem poskytování univerzální služby je její cenová dostupnost, která je zajištěna povinností poskytovatele univerzální služby poskytnout vymezenému okruhu osob zvláštní cenové plány.

Na základě čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 2 a 3 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), a čl. 8. odst. 4 písm. e) směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), byla do zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., (dále jen „zákon“) zařazena ustanovení o zvláštních cenách pro osoby s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami a dále ustanovení o zvláštních opatřeních pro zdravotně postižené osoby.

2. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

V souladu s potřebou optimalizovat výdaje státního rozpočtu je třeba zvláštní ceny veřejně dostupných telefonních služeb stanovit tak, aby výdaje v této oblasti činily nejvýše 150 mil. Kč ročně.

3. ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Návrh zákona nově upravuje nárok na zvláštní ceny pouze pro skupinu osob se zvláštními sociálními potřebami. Okruh osob se zvláštními sociálními potřebami je definován jako osoby zdravotně postižené podle § 43 odst. 4 zákona.

Z důvodu nabytí účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., bylo nutné dále novelizovat ustanovení § 43 odst. 4 písm. c).

EKOLOGICKÉ DANĚ

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen „plyn“) je v českém právním řádu doposud upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Úprava zdanění plynu v zákoně č. 353/2003 Sb., je založena na stejném principu zdanění, jaký se uplatňuje u ostatních vybraných výrobků, které jsou předmětem spotřební daně (např. aplikace režimu podmíněného osvobození od daně). Vzhledem k ukončení přechodného období, které bylo stanoveno směrnicí Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 74/2004/ES, a které se na zdanění plyn vztahuje, je nutné upravit také systém zdanění plynu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům. Úprava zdanění plynu se ze zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyjímá.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Základním rysem zdanění plynu je zdanění dodání konečnému spotřebiteli. Návrh právní úpravy počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání plynu ke konečné spotřebě. Pokud bude plyn dodáván např. mezi obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnost související se správou daně. Pokud však plyn spotřebují, bude tato spotřeba podléhat zdanění. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněným plynem do okamžiku jeho zdanění. Jakmile je plyn zdaněn, není nutné, aby dále podléhal ustanovením této části zákona.

Kromě obecného systému zdanění se na plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských zájmů. Jedná se například o použití plynu pro výrobu elektřiny.

Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.

Vzhledem ke specifičnosti zdanění plynu a požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň ze zemního plynu a některých dalších plynů upravena samostatně.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

Povinnost zavést navrhovaný systém zdanění plynu s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Zdanění pevných paliv není v českém právním řádu doposud zakotveno. Zákon je v souladu s pravidly EU, konkrétně se směrnicí 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Zákon je v souladu s komunitárním právem, kde bylo České republice poskytnuto přechodné období na zavedení spotřebních daní z pevných paliv do 31. 12. 2007. Česká republika je povinna k 1. lednu 2008 zavést minimální sazby spotřebních daní z pevných paliv platných v EU.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Základním rysem zdanění pevných paliv je zdanění jejich spotřeby. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání pevných paliv ke konečné spotřebě. Pokud budou pevná paliva dodávána mezi výrobci a obchodníky, nebudou podléhat zdanění, jelikož budou „pouze“ obchodována a dodávána bez daně. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však pevná paliva spotřebují, bude tato spotřeba zdanění podléhat. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněnými pevnými palivy do okamžiku jeho zdanění. Jakmile jsou pevná paliva zdaněna, není nutné, aby dále podléhala ustanovením zákona o dani pevných paliv.

Kromě obecného systému zdanění se na pevná paliva vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů.

Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.

Vzhledem k požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň z pevných paliv upravena samostatně.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

Navrhovaný zákon obsahuje zdanění pevných paliv tak, aby bylo od 1. ledna 2008, kdy skončí vyjednané přechodné období, dosaženo plné kompatibility s komunitárním právem.

Povinnost zavést navrhovaný systém zdanění pevných paliv s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.

DAŇ Z ELEKTŘINY

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Zdanění elektřiny není v českém právním řádu doposud zakotveno.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Základním rysem zdanění elektřiny je její zdanění při dodání konečnému spotřebiteli. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání elektřiny ke konečné spotřebě. Pokud bude elektřina dodávána mezi obchodníky s elektřinou, nebude podléhat zdanění – bude obchodována a dodávána bez daně, ledaže by ji tyto subjekty spotřebovaly.

Kromě obecného systému zdanění se na elektřinu vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů. Jedná se například o osvobození elektřiny vyrobené z některých obnovitelných zdrojů nebo spotřebované bezprostředně pro přepravu osob nebo zboží hromadnými dopravními prostředky.

Hlavní principy navrhované úpravy jsou stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům vyplývajícím ze směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, která upravuje problematiku zdanění energetických produktů a elektřiny.

Vzhledem ke specifičnosti zdanění elektřiny a požadavku na jednoduchost a přehlednost je daň z elektřiny upravena samostatně.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá České republice z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.

D) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

OBLAST DANÍ

Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

Celkové dopady na veřejné rozpočty

Navržený zákon obsahuje jednak změny, které jsou součástí reformy veřejných rozpočtů a jednak změny plynoucí z členství ČR v Evropské unii.

Reforma veřejných rozpočtů zahrnuje změny daní z příjmů, daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí, daně dědické a daně darovací. Níže uvedená tabulka obsahuje dopady novel zákona o daních z příjmů., o dani z přidané hodnoty, o dani z nemovitostí a o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, které jsou obsaženy v navrženém zákoně.

Dopady navrhované reformy veřejných financí

(v mld. Kč)

	Celkem
	2008	2009	2010
Daň z příjmů fyz. osob	-19,4	-27,8	-29,7
Daň z příjmů práv. osob	0	- 7,3	-33,8
DPH	25,6	27,0	27,9
Daň z nemovitostí *	-1,4	-1,4	-1,4
Daň dědická a darovací	-0,4	-0,4	-0,4
Celkem	4,4	-9,9	-37,4

	Státní rozpočet			Kraje			Obce
	2008	2009	2010	2008	2009	2010	2008	2009	2010
Daň z příjmů fyz. osob	-13,4	-18,4	-19,7	-1,8	-2,2	-2,5	-4,2	-7,2	-7,5
Daň z příjmů práv. osob	0	- 5,1	-23,8	0	-0,7	-2,9	0	-1,5	-7,1
DPH	18,0	19,0	19,7	2,3	2,4	2,5	5,3	5,6	5,7
Daň z nemovitostí*)							-1,4	-1,4	-1,4
Daň dědická a darovací	-0,4	-0,4	-0,4
Celkem	4,2	-4,9	-24,2	0,5	-0,5	-2,9	-0,3	-4,5	-10,3

*⁾ maximální dopad v případě, že by žádná obec nevyužila možnosti kompenzace

Navržený zákon obsahuje též novelu zákona o spotřebních daních. Hlavní změnou, která má dopady na výši výnosu daně je další zvýšení sazeb z cigaret, kterým bude dosažena výše sazby uvedená v příslušné směrnici ES a tím bude ukončeno přechodné období pro ČR. Dopady obsahuje následující tabulka.

Dopady harmonizace výše sazeb z cigaret s právem EU

(v mld. Kč)

	Celkem			Státní rozpočet
	2008	2009	2010	2008	2009	2010
Spotřební daně	5,7	5,7	5,7	5,7	5,7	5,7

Celkové dopady všech novel zákonů uvedených v navrhovaném zákoně obsahuje níže uvedená tabulka. Jedná se tedy o součet dopadů změn, které jsou součástí reformy veřejných rozpočtů, tak dopadů změn, které plynou z členství České republiky v Evropské unii.

Rozdělení dopadů na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí vychází ze zákona o rozpočtovém určení daní ve znění platném pro rok 2007.

Celkové dopady navrhovaného zákona

(v mld. Kč)

	Celkem
	2008	2009	2010
Celkem	10,1	-4,2	-31,7

	Státní rozpočet			Kraje			Obce
	2008	2009	2010	2008	2009	2010	2008	2009	2010
Celkem	9,9	0,8	-18,5	0,5	-0,5	-2,9	-0,3	-4,5	-10,3

ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ

Z hlediska jednotlivých navrhovaných úprav se v inkasu daně z příjmů projeví takto:

Daň z příjmů fyzických osob:(v mld. Kč)

	Celkem		Státní rozpočet		Kraje		Obce
	2008	2009	2008	2009	2008	2009	2008	2009
Sazba daně 15%, úprava základu daně o pojistné, zrušení SZM, zrušení min. základu daně(1)	-19,4	-28,2	-13,4	-18,6	-1,8	-2,3	-4,2	-7,3
Úprava postupů osvobození příjmů z cenných papírů	0,0	0,4	0,0	0,2	0,0	0,1	0,0	0,1
Zrušení osvobození příjmů ze zvýhodnění zaměstnanců ve veř. dopravě	0,1	0,1	0,1	0,1	0,0	0,0	0,0	0,0
Fyzické osoby celkem	-19,4	-27,8	-13,4	-18,4	-1,8	-2,2	-4,2	-7,2

Pozn.:

¹⁾ Propočet vychází z komplexního rozboru všech faktorů, z nich některé ovlivňují příjmy pozitivně a jiné negativně.

Ostatní navrhované změny mají nulový nebo zanedbatelný vliv.

Daň z příjmů právnických osob:

Dopady ze snížení sazby daně se projeví poprvé v roce 2009, a to částkou 19 mld. Kč. Ta bude kompenzována jednak úpravami sledujícími rozšíření základu daně (7,4 mld. Kč) a úpravami, které budou vyrovnány v čase, ale v roce 2009 se projeví v částce 4,3 mld. Kč. V roce 2010 bude dopad ze snížení sazby daně činit 40,3 mld. Kč a bude kompenzován částkou 6,5 mld. Kč z rozšíření základu daně založeného od 1. 1. 2008. Zbývající částka – 33,8 mld. Kč bude pokryta v rámci úspor ve výdajové stránce státního rozpočtu. Dopady jednotlivých úprav v letech 2009 a 2010 na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí uvádí následující tabulka (v mld. Kč):

	Celkem		Státní rozpočet		Rozpočty krajů		Rozpočty obcí
	2009	2010	2009	2010	2009	2010	2009	2010
Snížení sazby daně	- 19,0	- 40,3	-13,3	- 28,2	- 1,7	- 3,5	- 4,0	- 8,6
Rozšíření základu daně – trvalé dopady
Zrušení daň. uznatelnosti nákladů na záv. stravování	+ 1,8	+ 1,7	+ 1,3	+ 1,2	+ 0,1	+ 0,1	+ 0,4	+ 0,4
Omezení daňové uznateln. úroků - nízká kapitalizace a limit max. úrokové sazby	+ 2,2	+ 2,1	+ 1,5	+ 1,4	+ 0,2	+ 0,2	+ 0,5	+ 0,5
Zdanění příjmů nad rámec vsazených částek u provozovatelů loterií a her	+ 0,3	+ 0,3	+ 0,2	+ 0,2	+0,03	+ 0,03	+0,07	+ 0,07
Dodanění neuhr. závazků	+ 1,0	+ 1,0	+ 0,7	+ 0,7	+ 0,1	+ 0,1	+ 0,2	+ 0,2
Rezervy v pojišťovnictví	+ 0,6	0	+ 0,42	0	+0,06	0	+0,12	0
Nemožnost daň. odpisu pohl. spl. do 31.12.1994	+ 0,2	+ 0,2	+ 0,14	+ 0,14	+0,02	+ 0,02	+0,04	+ 0,04
Zpřísnění tvorby daň. uzn. OP k pohled., které neřeše-ny soudně	+ 1,3	+ 1,2	+ 0,9	+ 0,8	+ 0,1	+ 0,1	+ 0,3	+ 0,3
Parametrické úpravy – vyrovnání v čase
Prodloužení doby nájmu u FL u nemovitého majetku v 3., 4. a 5. odp. sk.	+ 1,1	0	+ 0,8	0	+ 0,1	0	+ 0,2	0
Prodloužení doby odpis. u osobních aut a doby fin. pronájmu osobních aut	+ 3,2	0	+ 2,2	0	+ 0,3	0	+ 0,7	0
Právnické osoby celkem	- 7,3	- 33,8	- 5,14	- 23,76	- 0,69	- 2,95	- 1,47	- 7,09

Uvedené propočty nezahrnují negativní dopady, které založí zastropování vyměřovacích základů při zachování daňové uznatelnosti plnění vedle mzdy. Protože absentují údaje o možné výši těchto plnění, lze pouze uvést, že každá 1 mld. Kč těchto plnění nad limity vyměřovacích základů, snižuje inkaso daně z příjmů právnických osob o 0,22 mld. Kč s dopadem na státní rozpočet, tak na rozpočty krajů a obcí.

ČÁST PÁTÁ

Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % bude znamenat zvýšení inkasa DPH v roce 2008 + 25,6 mld. Kč, v roce 2009 + 27 mld. Kč a v roce 2010 + 27,9 mld. Kč.

Na tomto zvýšení inkasa DPH připadne krajům podle zákona o rozpočtovém určení daní 8,92 %, tj. v roce 2008 + 2,3 mld. Kč, v roce 2009 + 2,4 mld. Kč a v roce 2010 + 2,5 mld. Kč a obcím celkem 20,59 %, tj. v roce 2008 + 5,3 mld. Kč, v roce 2009 + 5,6 mld. Kč a v roce 2010 + 5,7 mld. Kč.

Změna sazby DPH bude představovat dopady ve výši 1,067 procentního bodu na míru inflace měřenou indexem spotřebitelských cen.

Vzhledem k tomu, že na základě odhadu bude po 1.1.2008 na cca 90% nové bytové výstavby uplatňována snížená sazba daně, lze pro rok 2008 vyčíslit dopady na veřejné rozpočty ve výši cca + 1 až + 1,5 mld. Kč.

Ostatní navrhované změny mají prakticky nulový vliv.

Dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí

Změna výše snížené sazby DPH bude mít vliv na cenovou úroveň těch druhů zboží a služeb, které podléhají snížené sazbě daně. Navržené snížení rozdílu mezi oběma sazbami daně z přidané hodnoty navíc pozitivně přispěje ke snížení motivace plátců daně k daňovým únikům, resp. obcházení zákon o DPH.

U bytové výstavby bude mít schválení novely zákona především kladný vliv na novou bytovou výstavbu a na obnovu stávajícího bytového fondu.

Editační povinnost (závazné posouzení sazby daně) přinese větší jistotu pro podnikatele, plátce DPH při plnění daňových povinností. V případě schválení bude nutné zvýšit počet pracovníků a zajistit odpovídající finanční prostředky pro Odbor metodiky a výkonu správy DPH a majetkových daní Ministerstva financí, který bude mít závazné posouzení sazby DPH ve své náplni.

ČÁST ŠESTÁ

Dopady do státního rozpočtu.

Navrhovaná úprava si vyžádá náklady související s úpravou a vydáním nových daňových tiskopisů, a to v souvislosti se zavedením fakultativního místního koeficientu, odhadovaná částka na nové tiskopisy činí přibližně 8 mil. Kč, dále úpravy v programovém vybavení správce daně se odhadují na cca 10 mil. Kč, náklady na proškolení správců daně, náklady na osvětu.

Dopady do rozpočtu obcí.

V menších obcích do 600 obyvatel vzhledem ke změnám koeficientu 0,3 a 0, 6 na 1,0 dojde ke zvýšení příjmů. S ohledem na skutečnost, že již podle platné právní úpravy měly obce možnost stanovit vyšší koeficient, nelze odhadnout konkrétní dopad tohoto opatření.

Pokud obec obecně závaznou vyhláškou osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, příjmy obce budou nižší.

Nově se navrhuje zavedení fakultativního místního koeficientu, kterým každá obec může od zdaňovacího období roku 2009 zvýšit výslednou daňovou povinnost poplatníků za všechny nemovitosti, které se nacházejí v jejím katastrálním území. V některých případech při nastavení vyššího místního koeficientu, zejména ve větších městech, by mohlo dojít k podstatnému zvýšení dosavadního výnosu daně.

Dopady na podnikatelské prostředí

Případná navrhovaná změna osvobození orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů obecně závaznou vyhláškou od daně z nemovitostí, by znamenala podporu podnikatelskému prostředí. U zbývajících nemovitostí použitím místního koeficientu může dojít ke zvýšení daňové povinnosti i několikanásobně.

Sociální dopady

U obcí do 600 obyvatel dojde u obytných domů, bytů a stavebních pozemků ze zákona k 2x až 3x zvýšení daňové povinnosti.

U všech obcí při použití místního koeficientu může dojít k několikanásobnému zvýšení daňové povinnosti.

Při zavedení a stanovení výše místního koeficientu se očekává citlivý přístup obcí s ohledem na místní podmínky.

ČÁST SEDMÁ

Rozšíření osvobození od daně dědické u II. skupiny a daně darovací u I. a II. skupiny bude znamenat snížení příjmů státního rozpočtu o cca 0,4 mld. Kč.

ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A TŘINÁCTÁ

Zrušení registračních pokladen nebude mít dopad na veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na tu část podnikatelského prostředí v České republice, které se zrušuje povinnost evidovat hotovostní platby prostřednictvím registrační pokladny s fiskální pamětí a další povinnosti související s touto evidencí pro účely správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností. Pokud povinné osoby do 30. června 2006 nově pořídí pokladny s fiskální pamětí nebo již snad do 31. prosince 2006 pro potřeby zákona upravené registrační pokladny zavedly, zůstává v platnosti jejich oprávnění uplatnit slevu na daní podle § 35 odst. 6 a 7 zákona o dani z příjmů s možností uplatnění slevy v některém z dalších zdaňovacích obdobích za podmínek v odstavci 8 citovaného ustanovení. Pokud budou povinné osoby tyto pokladny dále dobrovolně používat, posílí tím svoje důkazní břemeno daňového tvrzení při správě daní. Naopak negativní dopad může být spatřován v námitkách výrobců, dovozců a servisních středisek, v souvislosti se zmařenou investicí do vývoje technických zařízení, včetně certifikace a autorizace servisních středisek k zajištění organizačních předpokladů pro splnění povinností povinných subjektů.

V důsledku nově navrhovaných předmětů správních poplatků lze předpokládat zvýšení výnosu ze správních poplatků do státního rozpočtu. Odhad tohoto výnosu nelze přímo určit, neboť je vždy přímo závislý na počtu žadatelů o provedení správních a daňových řízení, za která se správní poplatky vybírají, v tomto případě podle počtu podaných žádostí o závazné posouzení.

Negativně se navrhovaná právní úprava nepromítne ani do sociální oblasti ani do životního prostředí.

ČÁST DVANÁCTÁ

Zdanění odpadních olejů je zaváděno z důvodu konzistence s ustanoveními směrnice 2003/96/ES. Inflační dopad stejně jako dopad do státního rozpočtu jsou zanedbatelné a obtížně vyčíslitelné. Pokud uvažujeme inflační dopad, je třeba brát v úvahu, že odpadní oleje nepředstavují položku ve spotřebitelském koši a potenciální navýšení jejich ceny tak nemá dopad na index spotřebitelských cen. Vyčíslení dopadu na státní rozpočet je také problematické, vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část odpadních olejů není statisticky podchycena, protože ne vždy je s odpadními oleji nakládáno v souladu s platnými právními předpisy. Při hrubém odhadu se vycházelo z dat informačního systému odpadového hospodářství, a to ze struktury evidovaného energetického využití a spálení odpadních olejů pro rok 2005. Dopady zdanění odpadních olejů činí 2,2 mil Kč.

Vyčíslení dopadů přesunu zdanění plynu ze zákona o spotřebních daních do nového návrhu zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů, je rozvedeno v části důvodové zprávy k tomuto zákonu.

Celkový roční přínos navrženého zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků pro příjmy státního rozpočtu se předpokládá ve výši +5,7 mld. Kč proti roku 2007, u daně z přidané hodnoty pak 1,1 mld. Kč.

Inflační dopad zvýšení daňových sazeb daně z tabákových výrobků by měl v roce 2008 činit 0,35 procentních bodů. Tento dopad zahrnuje i dopad ze zvýšení základu pro výpočet daně z přidané hodnoty (spotřební daň vstupuje do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty).

Navržená právní úprava nebude mít zásadní hospodářský a finanční dosah na ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

OBLAST SOCIÁLNÍ

Změny v systému státní sociální podpory, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi

• Hospodářský a finanční dopad

Navrhované úpravy budou mít pozitivní dopad na státní rozpočet, a to snížením mandatorních výdajů na sociální dávky. Přehled navrhovaných úprav a jejich ekonomické dopady pro rok 2008 v mil. Kč jsou následující:

		2007	2008
Navrhované úpravy		Schválený	Současná	Po realizaci	Úspora
		rozpočet	právní úprava	úprav
Výdaje na SSP		54 439	56 420	47 926	-8 494
V tom
	- přídavek na dítě		10 321	7 669	-2 652
	- sociální příplatek		4 688	4 211	-477
	- rodičovský příspěvek		31 348	26 906	-4 442
	- porodné		1 847	1 438	-409
	- příspěvek při převzetí dítěte		12	12	0
	- příspěvek na školní pomůcky		84	0	-84
	- pohřebné		532	102	-430
Výdaje na dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením		4 500	2 215	1 829	-386
V tom
	- příspěvek na zvýšené životní náklady		386	0	-386

• Sociální dopad

Sociální dopady v oblasti dávek státní sociální podpory se dotknou rodin s nezaopatřenými dětmi, přímé dopady však pocítí převážně rodiny, které mají střední až vyšší příjmy. U těchto rodin však je nezbytné vzít na vědomí dopady reformy v oblasti daňové, která je poněkud zvýhodňuje.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé sociální dávkové systémy jsou do určité míry vzájemně provázané, lze důvodně předpokládat, že snížení příjmů z pojistných dávkových systémů a státní sociální podpory se může projevit jistým tlakem na dávky pomoci v hmotné nouzi. Tyto dávky jsou však poskytovány na základě testování individuální situace příjmové, majetkové i motivační každé rodiny, ze všech dávkových systémů jsou nejadresnější.

Změny v systému sociálních služeb

• Hospodářský a finanční dopad

S ohledem na zvýšenou potřebu hospitalizace u příjemců příspěvku na péči (počet hospitalizovaných v ČR celkem cca 2,5 mil. osob ročně) je možné odhadnout, že počet osob, které budou hospitalizovány v průběhu roku z celkového počtu příjemců příspěvku na péči, bude činit cca 35 %, tj. cca 80 tis. osob. Současně lze odhadovat, že délka hospitalizace bude vyšší, než je obvyklé u většinové populace (průměrná doba hospitalizace cca 7 dní).

Na základě výše uvedeného se odhaduje, že počet osob - příjemců příspěvku na péči (PnP), které budou v průběhu roku hospitalizovány alespoň jeden celý kalendářní měsíc, činí 10 % z celkového počtu příjemců příspěvku na péči.

Počet příjemců Pnp 225 000

Struktura PnP	Váhy	Hodnota		Odhad počtu příjemců PnP, kteří jsou alespoň jeden celý kalendářní měsíc v roce hospitalizováni
1. stupeň	50	2 000		Procento	Úspora v Kč
2. stupeň	30	4 000		5	46 125 000
3. stupeň	10	8 000		10	92 250 000
4. stupeň	10	11 000		15	138 375 000
Vážený průměr		4 100		20	184 500 000

Používané zkratky: PnP = příspěvek na péči

Na základě výše uvedeného a dosavadních poznatků z praxe je odhadováno, že počet osob - příjemců příspěvku na péči, které neuvedou transparentně způsob zajištění péče, činí 1 až 3 % z celkového počtu příjemců příspěvku na péči za rok.

Počet příjemců Pnp 225 000

Struktura PnP	Váhy	Hodnota		Odhad počtu příjemců PnP, kteří neuvedou způsob zajištění péče
1. stupeň	50	2 000		Procento	Úspora
2. stupeň	30	4 000		1	110 700 000
3. stupeň	10	8 000		2	221 400 000
4. stupeň	10	11 000		3	332 100 000
Vážený průměr		4 100		4	442 800 000
				5	553 500 000

Stávající systém poskytování dotací je zcela nevyhovující. Z centrální úrovně, bez místní a regionální znalosti potřeb, se poskytují dotace tak, že je fakticky přímý vztah mezi ministerstvem a jednotlivými poskytovateli služeb.

Navrhovaná úprava § 95 a § 101 zákona č. 108/2006 Sb. spočívá v přenesení odpovědnosti za zajištění potřebné sítě sociálních služeb, v souladu s místními potřebami poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob, na úroveň krajů. Na zajištění této povinnosti v nezbytném rozsahu bude MPSV poskytovat krajům dotaci ze státního rozpočtu. Tato dotace bude účelově vázána na dofinancování sítě sociálních služeb na území kraje, přičemž výběr konkrétních poskytovatelů, kterým bude přidělena dotace, bude plně v gesci kraje (kraj tato rozhodnutí bude činit v samostatné působnosti).

Opouští se tedy systém, kdy o dotacích poskytovatelům sociálních služeb rozhodoval centrálně přímo stát. Zároveň tento systém dofinancování sociálních služeb v území je vázán na povinnosti, které jsou krajům svěřeny zákonem o sociálních službách v § 95.

S ohledem na fiskální výhled nepůjde o „čistou“ úsporu, ale o veřejných prostředcích bude možné v navrhovaném režimu rozhodovat s mnohem vyšší mírou objektivity a efektivity a současně bude umožněno sdružování veřejných prostředků, tj. prostředků státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv. Současně bude možné nastartovat na základě „malých“ rozpočtových pravidel systém víceletého financování sociálních služeb, což podle „velkých“ rozpočtových pravidel není možné.

• Sociální dopad

Zavedením příspěvku na péči došlo k posílení finanční soběstačnosti uživatelů sociálních služeb. Tím bylo umožněno uživateli služby hradit většinovou část nákladů poskytovaných služeb a zvolit si způsob použití příspěvku na péči buď na poskytnutí služby osobou blízkou nebo jinou osobou, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Uživatelé sociálních služeb i nadále hradí ze svých příjmů část výdajů na zajištění provozu sociálních služeb, tj. přispívají na výdaje spojené s ubytováním a zajištěním stravy.

Navrhované zpřesnění právní úpravy postihuje situace, kdy není objektivně možné použít příspěvek na péči na zákonem stanovený účel. Navrhovaná úprava tedy nemá ekonomické dopady na uživatele sociálních služeb. Návrh se řídí principem „není-li zajišťována péče ve smyslu zákona o sociálních službách – není vyplácen příspěvek na péči“.

Změnou dotačních procedur a posílením kompetencí regionálních samospráv v oblasti financování služeb bude dosaženo vyšší efektivity a hospodárnosti využití veřejných prostředků, což se pozitivně projeví ve zvýšené dostupnosti sociálních služeb v území. Z centrální úrovně není možné postihnout regionální specifika a uplatňování normativů není možné s ohledem na obrovskou variabilitu lidských potřeb, které jsou předmětem zájmů sociálních služeb.

Změny v systému nemocenského pojištění

• Hospodářský a finanční dopad

Navrhovaná opatření zlepší v roce 2008 bilanci příjmů a výdajů nemocenského pojištění o 9,1 mld. Kč ve srovnání se současným zákonem (zákon č. 54/1956 Sb.) a o 17,3 mld. Kč ve srovnání s novým zákonem (zákon č. 187/2006 Sb. a změny v zákoně č. 189/2006 Sb).

Finanční dopady nového zákona a navrhovaných opatření

v mil. Kč

	2008		2009		2010
	příjmy výdaje	nárůst/ pokles	příjmy výdaje	nárůst/ pokles		příjmy výdaje	nárůst/ pokles
Příjmy nemocenského poj.
současný zákon	46 138		48 776			51 425
nový zákon od 1.1.2008	35 479		27 714			29 219
odložení zákona+návrhy	46 138	10 659	37 508	9 794		29 219
Výdaje nemocenského poj.
současný zákon	38 058		40 338			42 767
nový zákon od 1.1.2008	35 565		32 122			33 918
odložení zákona+návrhy	28 933	-6 632	29 623	-2 499		27 501	- 6 417
Rozdíl příjmů a výdajů nem. poj.
současný zákon	8 080		8 438			8 658
nový zákon od 1.1.2008	-86		-4 408			-4 699
odložení zákona +návrhy	17 205	17 291	7 885	12 293		1 718	6 417
Úspory z titulu neposkytování platu v souladu s karenční dobou		-250		- 260			-270

• Sociální dopad

Nemocenské

Proti současnému právnímu stavu (zákon č. 54/1956 Sb.) sníží navrhovaná úprava příjem pojištěncům ve všech příjmových pásmech tak, jak je uvedeno v následujícím přehledu:

při 14 dnech pracovní neschopnosti
Výše mzdy v Kč		Nemocenské v Kč
měsíční	za 14 dnů	Současný právní stav		Navrhovaná změna
hrubá	čistá	v Kč	podíl k čisté mzdě v %	v Kč	podíl k čisté mzdě v %
10 000	3 818	2 477	64,9	1 958	51,3
14 000	5 164	3 469	67,2	2 739	53,0
18 000	6 469	4 450	68,8	3 443	53,2
22 000	7 744	5 101	65,9	3 960	51,1
26 000	8 952	5 683	63,5	4 224	47,2
40 000	12 948	5 683	43,9	4 224	32,6
při 30 dnech pracovní neschopnosti
Výše mzdy v Kč		Nemocenské v Kč
měsíční	za 30 dnů	Současný právní stav		Navrhovaná změna
hrubá	čistá	v Kč	podíl k čisté mzdě v %	v Kč	podíl k čisté mzdě v %
10 000	8 180	6 125	74,9	4 806	58,8
14 000	11 066	8 573	77,5	6 723	60,8
18 000	13 862	10 994	79,3	8 451	61,0
22 000	16 594	12 509	75,4	9 720	58,6
26 000	19 183	13 859	72,2	10 368	54,0
40 000	27 746	13 859	50,0	10 368	37,4
při 180 dnech pracovní neschopnosti
Výše mzdy v Kč		Nemocenské v Kč
měsíční	za 180 dnů	Současný právní stav		Navrhovaná změna
hrubá	čistá	v Kč	podíl k čisté mzdě v %	v Kč	podíl k čisté mzdě v %
10 000	49 082	40 325	82,2	36 366	74,1
14 000	66 398	56 423	85,0	50 823	76,5
18 000	83 175	72 344	87,0	63 891	76,8
22 000	99 561	81 959	82,3	73 440	73,8
26 000	115 095	90 509	78,6	78 348	68,1
40 000	166 474	90 509	54,4	78 348	47,1

V roce 2008 pojištěnec obdrží na nemocenském při 30 dnech pracovní neschopnosti (průměrná délka 1 případu je cca 33 dnů) o 1300 – 3500 Kč méně než podle zákona č. 54/1956 Sb. Náhradový poměr (podíl dávky za 30 dnů k čisté měsíční mzdě) se u nízkopříjmových pojištěnců sníží z 75 % na 59 %, u pojištěnců s průměrným příjmem z 75 % na 59 % a u pojištěnců s vyššími příjmy (dvojnásobek průměru) z 50 % na 37 %.

Peněžitá pomoc v mateřství

Navrhovaná právní úprava zachová v roce 2008 stejnou výši dávek, jako je v roce 2007. Výši peněžité pomoci v mateřství v roce 2007 a její náhradový poměr uvádí následující přehled:

Výše mzdy v Kč		Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů
měsíční hrubá	za 30 dnů čistá	v Kč podíl k čisté mzdě v %
10 000	8 180	6 840	83,6
14 000	11 066	9 570	86,5
18 000	13 862	11 940	86,1
22 000	16 594	13 560	81,7
26 000	19 183	14 370	74,9
40 000	27 746	14 370	51,8

Podpora při ošetřování člena rodiny

Proti současnému právnímu stavu (zákon č. 54/1956 Sb.) sníží navrhovaná úprava příjem pojištěncům ve všech příjmových pásmech. Následující přehled porovnává výši podpory při ošetřování člena rodiny při variantě 60 % denního vyměřovacího základu a nemocenského za 9 dnů pracovní neschopnosti.

Výše mzdy v Kč	Nemocenské za prvních 9 dnů nemoci v Kč		Podpora při ošetřování člena rodiny v Kč
	Současný	Navrhovaná	Současný	Navrhovaná
měsíční hrubá	právní stav	změna	právní stav	změna
10 000	1 452	1 068	1 845	1 467
14 000	2 034	1 494	2 583	2 061
18 000	2 610	1 878	3 312	2 583
22 000	2 991	2 160	3 798	2 970
26 000	3 333	2 304	4 230	3 168
40 000	3 333	2 304	4 230	3 168

Nová právní úprava podpory při ošetřování člena rodiny sníží příjmy všem pojištěncům. Pojištěnci (v příjmových pásmech uvedených v tabulce) budou mít za 9 dnů pracovní neschopnosti nižší příjmy o 378 - 1062 Kč. Porovnáme-li snížení podpory při ošetřování člena rodiny se snížením nemocenského, pak částka snížení nemocenského je vyšší, tj. o 384 – 1029 Kč. Pro libovolný počet dnů pracovní neschopnosti je výše podpory při ošetřování člena rodiny vždy vyšší než nemocenské a při 9 dnech pracovní neschopnosti tato částka činí 393 - 897 Kč.

• Finanční dopad na zaměstnavatele

Odložení nového zákona o nemocenském pojištění znamená, že v roce 2008 zůstává pro zaměstnavatele pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši 3,3 % jako podle současného právního stavu a výplata dávek bude nadále hrazena ze státního rozpočtu. Nový zákon předpokládal, že při snížení sazby pojistného ze 3,3 % na 1,4 % a vyplácení plné náhrady mzdy by zůstala zaměstnavatelům navíc částka v celkové výši cca 8,9 mld. Kč. V případě, že by nedošlo ke změně sazby pojistného placeného zaměstnavateli jako poplatníky, byla by však v důsledku zavedení zde navrhovaných úsporných opatření v nemocenském pojištění tato částka ještě vyšší v důsledku zavedení karenční doby i pro náhradu mzdy a ostatní obdobná plnění. Zavedení karenční doby pak bude mít pozitivní dopad na zaměstnavatele od roku 2009.

Změny v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ve zdravotním pojištění

Zavedení maximálního vyměřovacího základu pro platbu pojistného povede ke snížení pojistného u cca 1,2 % pojištěnců, tj. cca 60 tisíc osob.

Zavedení maximálního vyměřovacího základu se negativně projeví v příjmech z pojistného na důchodové a nemocenské pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění (viz tabulka). Bude mít za důsledek výpadek příjmů státního rozpočtu a příjmů zdravotních pojišťoven. Výpadek příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného kompenzován nebude.

Ekonomické dopady do pojistných systémů uvádí následující přehled:

V roce	2008	2009	2010
Maximální vyměřovací základ
v Kč za rok	1 015 392	1 075 344	1 137 696
v Kč za měsíc	84 616	89 612	94 808
Dopad na příjmy z pojistného v mld. Kč.	-4,4	-4,5	-4,7
z toho : - důchodové pojištění	-3,6	-3,8	-4,1
- nemocenské pojištění	-0,6	-0,5	-0,4
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	-0,2	-0,2	-0,2
Zdravotní pojištění	-1,8	-1,9	-2,0

Poznámka: Pojistná sazba nemocenského pojištění se předpokládá v roce 2008 ve výši 4,4 %, v roce 2009 ve výši 3,4 % a v roce 2010 ve výši 2,5 %.

Změny v oblasti platů

V případě nevyužití valorizačního mechanismu stanoveného pro výši platové základny pro určení platů představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců, státních zástupců a některých dalších osob na úrovni dosažené v roce 2007 by došlo v jednotlivých letech ke kumulovaným úsporám ve výši cca 280 mil. Kč v roce 2008, 620 mil. Kč v roce 2009 a 935 mil. Kč v roce 2010 (všechny uvedené částky jsou uváděny bez pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

Zavedení karenční doby povede ke snížení výdajů státního rozpočtu na mzdové prostředky za náhradu platu nebo služebního příjmu v období karenční doby a na odpovídající pojistné sociálního pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na zdravotní pojištění. Příjmy uvedených pojistných systémů se naopak zavedením karenční doby u této skupiny pojištěnců sníží.

Změny v systému zaměstnanosti

Pro odhadovaný počet 17 700 zaměstnanců se zdravotním postižením je porovnání nákladů podle stávající právní úpravy a návrhu pro roky 2008 až 2010 následující:

rok	Výše příspěvku podle § 78	Výše příspěvku po úpravě	Minimální úspora
2008	2 161 mil. Kč	1 477 mil. Kč	684 mil. Kč
2009	2 437 mil. Kč	1 477 mil. Kč	960 mil. Kč
2010	2 720 mil. Kč	1 477 mil. Kč	1 243 mil. Kč

Minimální úspora v případě, že všichni OZP dosáhnou na maximální výši příspěvku

Úspory vyplývající z neposkytování podpory v nezaměstnanosti v důsledku skončení pracovního vztahu z důvodu, že zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, jsou s ohledem na statistické údaje za rok 2006 odhadovány následovně:

Celkový počet nově zařazených uchazečů o zaměstnání: 610 736

Z toho počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti: 332 722

Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti (měsíční): 4491 Kč

Předpokládaná průměrná délka poskytování podpory v nezaměstnanosti: 6 měsíců

Předpokládané procento uchazečů o zaměstnání, u kterých dojde

ke skončení pracovního vztahu: 0,5 %

Výpočet: 332 722 osob x 0,5 % = 1663,61 osob

1661,61 osob x 4491 Kč/osobu = 7471272,51 Kč/měs.

7471272,51 Kč/měs. x 6 = 44827635,06 Kč (celkem)

Předpokládaná roční úspora: 44 827 635 Kč

Další dopady

Navrhované změny v sociálních systémech budou představovat rovněž náklady na změny v informačních systémech, a to v řádu desítek milionů Kč. Přesně tyto náklady, které budou hrazeny ze státního rozpočtu, není možné v současnosti vyčíslit.

Navrhovaná právní úprava nezakládá přímou ani nepřímou diskriminaci mužů či žen, má stejný dopad na obě pohlaví, a je tudíž genderově neutrální.

Návrh nemá s výše uvedenými výjimkami týkajícími se sociálního pojištění dopad na podnikatelské prostředí České republiky a nemá ani žádný vliv na životní prostředí.

OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

Navrhovaná opatření vedle dopadů uvedených v části C si nevyžádají další náklady ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů, a nemají dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele a ani sociální dopady a dopady na životní prostředí.

Zavedení maximálního vyměřovacího základu se negativně projeví v příjmech z pojistného na zdravotní pojištění v roce 2008 snížením příjmů o cca –1,8 mld. Kč, v roce 2009 o cca –1,9 mld. Kč, a v roce 2010 o cca 2,0 mld. Kč.

ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN

Na navrženou úpravu bude úzce navazovat připravované nařízení vlády s těmito dopady:

a) na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podle předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, byla kompenzace vydávána a hrazena z fondu univerzální služby pro držitele průkazů ZTP/P a držitelé průkazů ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. To představovalo částku cca 12 mil. Kč měsíčně k tíži fondu univerzální služby. Tato částka se týkala cca 60 tis. osob.

Podle platné právní úpravy se na základě nepřímých statistik předpokládal dopad na státní rozpočet v roce 2007 ve výši 500 mil. ročně.

Podle navrhované právní úpravy bude maximální výše slevy poskytované osobám se zvláštními sociálními potřebami činit max. 200,- Kč. Podle odhadů Českého telekomunikačního úřadu se jedná o příspěvek skupině o velikosti přibližně 70 000 osob. S ohledem na výši finančního objemu podle platné právní úpravy a omezení okruhu oprávněných osob lze důvodně předpokládat, že roční výdaje nepřesáhnou 150 mil. Kč. Oproti platné právní úpravě nebudou pověřené obce vydávat potvrzení, čímž dojde ke snížení jejich administrativní zátěže.

2. finanční dopady se sociálním vlivem a dopady na životní prostředí

Nepředpokládají se žádné dopady na životní prostředí. Přestože návrh zužuje okruh osob, které mají nárok na zvláštní ceny, nepředpokládá se finanční dopad se sociálním vlivem, neboť podle návrhu budou zvláštní ceny čerpat osoby, které jsou zdravotně postižení. Nebyla identifikována jiná skupina osob, pro které by bylo nutné hradit část nákladů na využívání veřejně dostupné telefonní služby ze státního rozpočtu.

EKOLOGICKÉ DANĚ

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

Zavedení nové daně z plynu v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,5 mld. Kč ročně. Zavedení daně z plynu bude mít v roce zavedení předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,120 procentních bodů. Daň ze zemního plynu by měla být součástí ekologické daňové reformy, se kterou se počítá jako s výnosově neutrální.

Vzhledem k omezenému množství plátců daně, jednoduchému systému a částečnému provázaní daně z elektřiny, plynu a pevných paliv s daní z přidané hodnoty, měla by být správa 3 nových daní relativně jednoduchou a nenáročnou na počty správců daně a tudíž nepříliš nákladnou.

Průměrná cena plynu uváděná ČSÚ pro rok 2005 (v pásmu spotřeby 9450-63000 kWh) byla 0,87 Kč/kWh. Zavedením daně tak dojde k navýšení ceny zemního plynu přibližně o 4,2 % (včetně DPH). Náklady na plyn se nepodnikatelským subjektům zvýší přibližně o 4,2 %.

Zvýšení nákladů na plyn přibližně o 4,2 % se dotkne i podnikatelských subjektů, s výjimkou podnikatelských subjektů, které provozují některé z energeticky náročných činností, pro které je plyn osvobozen. Podnikatelským subjektům, které budou nakládat s nezdaněným plynem nebo plynem osvobozeným od daně, vzrostou v souvislosti s evidenční povinností administrativní náklady. Jejich výše bude u jednotlivých subjektů různá, nelze ji proto předem odhadnout.

Zdanění plynu bude mít vliv na zvýšení jeho ceny a s tím související mírné zpomalení růstu spotřeby. Zavedení daně z plynu tak bude mít mírně pozitivní vliv na životní prostředí.

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

Zavedení nové daně na pevná paliva, společně s daní ze zemního plynu a daní z elektřiny, je první částí tzv. ekologické daňové reformy (EDR). Tato reforma je koncipována jako výnosově neutrální s tím, že nárůst výdajů spojených se zdaněním pevných paliv bude kompenzován například snížením sociálního pojistného, úpravou sociálních transferů nebo zvýšením zaměstnanosti, kdy dojde ke zlevnění nákladů práce. Také v celé EU je patrná tendence ke snižování zdanění práce na úkor zdanění spotřeby.

Ekologickými přínosy jsou nesporné úspory paliv, ochrana životního prostředí, snížení produkce CO₂, SO₂, NO_x, prašnosti a v neposlední řadě celkové úspory energií v rozsahu 0,35 % - 1,7 % ze spotřeby roku 2005. V dalších fázích EDR by celospolečenské přínosy měly jasně převážit nad náklady.

Celkový očekávaný výběr energetických daní by měl činit cca 4,3 mld. Kč. Zdanění pevných paliv v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,7 mld. Kč ročně. Takovéto daňové břemeno bude mít zcela jistě dopad na hospodářské subjekty a zřejmý bude také dopad na konečné spotřebitele pevných paliv.

Zavedení daně z pevných paliv bude mít předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,025 procentních bodů. Tady se jedná o inflaci v prvním roce při přijetí zákona o zdanění pevných paliv.

Zcela jistě se zdanění pevných paliv projeví na podnikatelském sektoru zvýšením nákladů v podobě vyšších cen energií. Při ceně hnědého uhlí, podle ČSÚ byla v roce 2005 průměrná cena 188,6 Kč/100 kg, při výhřevnosti 17 MJ/kg, to znamená dodatečnou daň ve výši 17,2 Kč včetně DPH na 100 kg uhlí a tedy zvýšení ceny o 9,1 %.

Přímý dopad na domácnosti se projeví nárůstem jejich výdajů a to v závislosti podle druhu domácnosti. Pro domácnosti, stejně jako pro podnikatelský sektor, platí také zvýšení cen paliv o 9,1 %. Vyšší než průměrné výdaje postihnou neúplné rodiny a rodiny s dětmi.

Na rozpočty krajů a obcí budou vyvíjeny zvýšené nároky zavedením daně z pevných paliv, přičemž krajské úřady nefigurují jako příjemci části výnosů této daně. Také proto je na závěr roku 2007 v Legislativním plánu prací vlády zahájení přípravných prací na novele zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kde by výše zmíněné nově zaváděné daně byly upraveny jako daně sdílené. V mezidobí bude Ministerstvo financí s dotčenými subjekty konzultovat možné změny systému rozpočtového určení daní a spolupracovat na podobě novely zákona v rámci existující pracovní skupiny.

Platí zásada fiskální neutrality. Je třeba průběžné vyhodnocování dopadů EDR a úpravy daňových sazeb tak, aby celá daňová reforma byla skutečně výnosově neutrální. Také je třeba dokonalé využití stávajících mechanizmů pro správu daní a poplatků bez navyšování počtu nových administrativních pracovníků. Správu daně budou provádět celní úřady, které mají již dnes dostatečné personální zajištění pro výběr nových energetických daní.

DAŇ Z ELEKTŘINY

Zavedení nové daně v navrhovaném rozsahu představuje výběr daně ve výši přibližně 1,1 mld. Kč ročně. Zavedení daně z elektřiny bude mít v roce zavedení předpokládaný dopad na míru inflace ve výši 0,059 procentních bodů. Daň z elektřiny by měla být součástí ekologické daňové reformy, se kterou se počítá jako s výnosově neutrální.

Vzhledem k omezenému množství plátců daně, jednoduchému systému a částečnému provázaní daně z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv s daní z přidané hodnoty, by měla správa 3 nových daní být relativně jednoduchou a nenáročnou na počty správců daně a tudíž nepříliš nákladnou.

Průměrná cena elektřiny uváděna ČSÚ pro rok 2005 (sazba DO2) byla 3,42 Kč/kWh. Zavedením daně tak dojde k navýšení ceny elektřiny přibližně o 1 % (včetně DPH). Náklady na elektřinu se tak o 1 % zvýší jak domácnostem, tak ostatním nepodnikatelským subjektům.

Zvýšení nákladů na elektřinu přibližně o 1 % se dotkne i podnikatelských subjektů, s výjimkou těch subjektů, které provozují některé z energeticky náročných činností, pro které je elektřina osvobozena od daně. Podnikatelským subjektům, které budou nakládat s nezdaněnou elektřinou nebo elektřinou použitou k účelům, pro které je elektřina od daně osvobozena, vzrostou v souvislosti s evidenční povinností administrativní náklady. Jejich výše bude u jednotlivých subjektů různá, nelze ji proto předem odhadnout.

Zdanění elektřiny bude mít vliv na zvýšení její ceny a s tím související mírné zpomalení růstu spotřeby. Zavedení daně z elektřiny tak bude mít mírně pozitivní vliv na životní prostředí.

Vláda předpokládá, že po ročním působení úpravy ekologických daní navrhne odpovídající snížení pojistného na sociální zabezpečení.

E) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY, MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, A AKTY PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

OBLAST DANÍ

ČÁST PRVNÍ A ČTVRTÁ

Ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem ES ve světle ustálené judikatury ESD, podle níž členské státy musí při navrhování a přijímání legislativy v oblasti přímých daní, která spadá do pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni ES harmonizaci (čl. 94 Smlouvy ES), respektovat základní principy dané smlouvou ES a zejména dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti (C-80/94 Wielockx; C-107/94 Asscher; C-311/97 Royal Bank of Scotland; C-251/98 Baars, C-410/98 Metallgesellschaft a další).

Navrhovaná právní úprava je v souladu s relevantním sekundárním právem ES a v technické části (viz část B II) dokončuje implementaci směrnice Rady 2005/19/ES, kterou se mění směrnice 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (CELEX 32005L0019), dále jen „směrnice“. Implementovaná ustanovení musejí být v souladu s čl. 2 odst. 2 směrnice uplatňovány od 1. ledna 2007. Při širokém výkladu zákona lze výhody plynoucí ze směrnice uplatnit již na základě zákona o daních z příjmů ve znění účinném k 1. 5. 2004. Transpozice předmětných ustanovení proto v tomto směru znamená spíše zpřesnění a navázání znění zákona na aktuální znění směrnice.

ČÁST PÁTÁ

Na oblast daně z přidané hodnoty se vztahuje směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která od 1. ledna 2007 nahradila směrnici Rady 77/388/EHS (Šestou směrnici Rady). Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty je slučitelný s právem Evropských společenství.

ČÁST ŠESTÁ

Pokud jde o vztah navrhované novely k právu Evropských společenství, nespadá navrhovaný zákon do souboru zákonů, které je třeba v rámci Evropských společenství upravovat jednotně. Právo Evropského společenství neupravuje výslovně otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu.

ČÁST SEDMÁ

Právo Evropských společenství neupravuje otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu.

ČÁST OSMÁ – JEDENÁCTÁ A TŘINÁCTÁ

Nejedná se o transpoziční normu, tudíž není rozporu s primárním právem ES. Vzhledem k tomu, že se jedná o zrušení povinnosti, odpadá i problém případné notifikace podle směrnice 98/34/ES.

ČÁST DVANÁCTÁ

Na oblast spotřebních daní se obecně vztahují následující směrnice:

• Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES, 2000/47/ES,

• Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES, 2003/117/ES,

• Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES, 2003/117/ES,

• Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES, 2002/10/ES,

• Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje,

• Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, 2004/75/ES.

Příslušné směrnice byly transponovány do právního řádu České republiky k datu vstupu České republiky do Evropské unie zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Úprava zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, navrhovaná touto novelizací je plně slučitelná s právem Evropské unie.

OBLAST SOCIÁLNÍ

Čl. 44 Ustanovení Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (dále jen „EZSZ“) (rodinné dávky k zajištění péče o děti) stanoví minimální objem výdajů na všechny oprávněné osoby na území smluvního státu. Celková hodnota dávek poskytovaných podle čl. 42 chráněným osobám má představovat částku 1,5 procenta mzdy řadového dospělého nekvalifikovaného dělníka - muže, určeného podle pravidel uvedených v čl. 66 EZSZ, násobenou celkovým počtem dětí všech obyvatel. Nákladem 7 669 mil. Kč na tuto dávku je podmínka EZSZ splněna.

Úmluva MOP č. 102 a 130, Evropský zákoník sociálního zabezpečení a Evropská sociální charta jsou dokumenty, které zajišťují sociální ochranu osob pro případ nemoci a mateřství. Navrhovaná úsporná opatření v oblasti nemocenského pojištění, která jsou předmětem uvedených dokumentů, se týkají karenční doby a úrovně dávek. Karenční dobu jako časové období po vzniku nemoci, kdy osobě uchází výdělek, ale dávka se ještě neposkytuje, připouštějí mezinárodní úmluvy maximálně v délce prvních tří dnů po zastavení výdělku. Navrhovaná úprava zavádí třídenní karenční dobu. Pro zajištění úrovně dávek požadují úmluvy pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství podíl dávek k předchozímu příjmu pro typického příjemce ve výši 45 %. Úmluva MOP č. 130, která předepisuje vyšší standard a ČR ji ratifikovala pro nemocenské, požaduje podíl nemocenských dávek k předchozímu příjmu typického příjemce ve výši 60 %. Předpokládá se, že podle navrhované úpravy by podíl nemocenského k předchozímu příjmu typického příjemce dosáhl výše 63 % pro čistou mzdu a 52,6 % pro hrubou mzdu. Vzhledem k tomu, že nemocenské dávky v ČR nepodléhají dani z příjmů, úmluva připouští podíl nemocenského k čisté mzdě, a tak by požadovaná úroveň měla být splněna.

Navrhovaná právní úprava jako celek je slučitelná s právem EU. Problematika sociálního zabezpečení je v rámci EU pouze předmětem koordinace, nikoli harmonizace práva, proto se na tuto oblast vztahuje jen omezené množství předpisů ES a úprava (především hmotněprávní) je vesměs ponechána v působnosti jednotlivých členských států. Na systémy státní sociální podpory a nemocenského pojištění se vztahuje Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/7 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřují ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, a Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Pokud jde o sociální péči a pomoc v hmotné nouzi, vztahuje se na ně Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tyto předpisy ES nejsou návrhem dotčeny. Návrh je rovněž plně v souladu se Směrnicí Rady č. 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.

Ostatní navrhované změny nejsou předmětem úpravy práva EU, a nejsou proto s právem EU v rozporu.

OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Článek 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) stanoví, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Zákonem č. 48/1997 Sb., jsou upraveny podmínky, za kterých je čerpání zdravotní péče poskytované na základě veřejného zdravotního pojištění bezplatné. Listina sama tedy předjímá pro bezplatnost zdravotní péče stanovení podmínek zákonem. S použitím článku 31 Listiny již stávající zákon č. 48/1997 Sb. z bezplatnosti přímo vyjímá některou zdravotní péči, a to buď zcela, nebo v některých případech zavádí spoluúčast pojištěnce. Skutečnost, že zákon může vymezit rozsah zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, resp. rozsah zdravotní péče hrazené částečně, či nehrazené vůbec, je např. vyjádřena i v Nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., který se zabýval otázkou, zda lze rozsah hrazené péče vymezit jinou právní normou, než zákonem. Z tohoto nálezu jednoznačně vyplývá, že není pochybnost o možném vymezení tohoto rozsahu zákonem, jako nepřípustné však shledal vymezení tohoto rozsahu prováděcím právním předpisem. V předloženém návrhu byl tento názor plně respektován, a je tedy i v souladu s článkem 4 odst. 1 a s článkem 11 odst. 5 Listiny.

Navrhované regulační poplatky nejsou navíc podmínkou pro poskytnutí zdravotní péče a nejsou ani úhradou za zdravotní péči .

Návrh není v rozporu s právem Evropských společenství. Upravovaná problematika je plně v kompetenci členských států Evropské unie. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

ZMĚNA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH, UMOŽŇUJÍCÍ URČENÝM OSOBÁM VÝBĚR CEN

Navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropských společenství, zejména s rámcovou směrnicí 2002/21/ES a směrnicí o univerzální službě 2002/22/ES.

EKOLOGICKÉ DANĚ

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

Problematika zdanění plynu je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění plynu se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených směrnic vznikla České republice ke dni vstupu do EU povinnost zavést systém spotřebních daní, s výjimkou zdanění plynu, pevných paliv a elektřiny. Tato výjimka končí dne 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění plynu tak pevných paliv a elektřiny. Zdanění ostatních vybraných výrobků (alkoholu, tabákových výrobků a minerálních olejů) je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

Problematika zdanění pevných paliv je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění pevných paliv se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených směrnic vznikla České republice, ke dni vstupu do EU, povinnost zavést systém zdanění plně odpovídající požadavkům těchto směrnic, s výjimkou zdanění zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Tato výjimka končí dne 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění elektřiny tak pevných paliv a zemního plynu. Zdanění ostatních vybraných výrobků (alkoholu, tabáku a minerálních olejů) je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.

DAŇ Z ELEKTŘINY

Problematika zdanění elektřiny je právem ES upravena v sekundárních právních aktech ES. Na problematiku zdanění elektřiny se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES, směrnice Rady 2004/75/ES a směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě sekundárního práva ES vznikla České republice ke dni vstupu do EU povinnost zavést systém spotřebních daní odpovídající požadavkům příslušných směrnic, s výjimkou zdanění elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Tato výjimka končí dnem 31. prosince 2007. Od 1. ledna 2008 musí být účinné jak zdanění elektřiny, tak pevných paliv a zemního plynu. Zdanění ostatních výrobků, které jsou předmětem spotřební daně (alkoholu, tabákových výrobků a minerálních olejů), je upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je plně v souladu s akty práva ES.

F) Zhodnocení současného vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhované změny nebudou mít vliv na rovnost postavení mužů a žen.