Důvodová zpráva k zákon č. 267/2025 Sb.

OBECNÁ ČÁST, kapitola A

Institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Aktuální způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga není systémově legislativně nastaven. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva zdroje financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu plus.

Zároveň činnost dosavadních školních poradenských pracovišť není dosud upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 561/2004 Sb.), pouze je specifikována ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (dále jen „vyhláška č. 72/2005 Sb.“). Z důvodu zvyšování kompetence ředitele školy při vytváření kvalitního inkluzivního prostředí v podmínkách konkrétního subjektu a v návaznosti na přechod na financování školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze státního rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) se rámec poskytování poradenských služeb ve škole upravuje v zákoně č. 561/2004 Sb.

Návrh na prodloužení doby akreditace vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je předkládán v návaznosti na novelu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících”) účinnou k 1. 9. 2023. Touto novelou došlo k výraznému omezení vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT nadále akredituje pouze vzdělávací programy, které vedou k získání odborné kvalifikace nebo specializace ve školství. Tyto programy jsou zpravidla většího rozsahu (v trvání i několika let) a s ohledem na požadavek nutné realizace včetně ukončení příslušného programu v době udělené akreditace je současná délka 3 let nedostatečná.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkládaná právní úprava si klade za cíl nastavit systémová pravidla fungování podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog) v základních školách běžného vzdělávacího proudu. Je nastavována institucionalizace školních psychologů/školních speciálních pedagogů ve větších běžných základních školách, předpokládá se počet žáků 180 a více v průměru za tři přecházející roky (dále jen „běžné základní školy se 180 a více žáky”). Konkrétní podmínky stanoví příslušné nařízení vlády. Žákům vzdělávaným v menších běžných

základních školách bude nadále možné poskytovat podpůrná opatření školní psycholog/školní speciální pedagog (v rozsahu úvazku 0,2 nebo 0,4 v závislosti na velikosti základní školy). Tito odborní pracovníci se budou významně podílet na zajištění kvality inkluzivního (společného) vzdělávání a ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními (dále jen „ŠPZ“) a dalšími subjekty budou zajišťovat poskytování poradenských služeb dětem, žákům a jejich zákonným zástupcům a metodickou podporu pedagogickým pracovníkům. Záměrem je mj. zlepšení výsledků vzdělávání každého jednotlivce, a to na základě možnosti okamžité diagnostiky a nastavení podpůrných opatření prvního stupně, včetně jejich průběžného vyhodnocení ze strany odborníků. Zavedení systémových pravidel pozitivně posílí inkluzivní vzdělávání, bude mít pozitivní dopad na wellbeing žáků a přispěje ke zdravému socio-emočnímu klimatu školy. Základní školy budou podpořeny nejen při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také při řešení dalších problémů ve vzdělávání, při nichž je vhodné zapojení školního psychologa či školního speciálního pedagoga. Díky zajištění financování těchto služeb přímo na školu (v běžných základních školách se 180 a více žáky) dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže jak na straně škol, tak na straně ŠPZ, a k profesnímu rozvoji těchto odborníků. Zároveň jsou tyto podpůrné pedagogické pozice klíčové při řešení eliminace odkladů povinné školní docházky, kterých má Česká republika oproti ostatním zemím EU neúměrně mnoho. Zajištění individualizované podpory žáků odbornými pedagogickými pozicemi při nástupu do základního vzdělávání eliminuje hraniční případy posouzení odkladů školní docházky ze strany ŠPZ i tlak zákonných zástupců na jejich udělení.

V první fázi institucionalizace podpůrných pedagogických pozic dochází k cílenému využití evropských prostředků Operačního programu Jan Amos Komenský (Výzva č. 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I.) a byly ověřovány stanovené parametry.

K systémovému nastavení poskytování pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga je nutné v novele zákona č. 561/2004 Sb. nastavit spádovost pedagogicko-psychologických poraden (dále jen „PPP”) a legislativně ukotvit kompetence ředitele školy, aby měl v rámci manažerského rozhodování dostatečný prostor k organizaci efektivního fungování poradenských služeb ve prospěch dětí a žáků, jejich zákonných zástupců i pedagogických pracovníků školy a zároveň bylo zajištěno metodické vedení školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze strany spádových PPP. MŠMT určí spádové obvody tak, aby všechny běžné školy byly přiřazeny ke konkrétním PPP veřejných zřizovatelů na území jednotlivých krajů. V odůvodněných případech zahrne MŠMT do spádového obvodu PPP i školu z území jiného kraje. Spádový obvod se stanoví s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti PPP. MŠMT po projednání s krajským úřadem do 30. dubna připraví návrh opatření obecné povahy (dále jen „OOP“), proti němuž budou moci zřizovatelé a PPP podat námitky. Následně bude do 30. června vydáno OOP s účinností od 1. září, které uvede výčet škol, kterým daná PPP bude zajišťovat metodickou podporu.

K zajištění financování poskytování podpůrných pedagogických pozic ve školách neveřejných zřizovatelů je připravena novela zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.

V novele zákona č. 561/2004 Sb. je rovněž nutné legislativně ukotvit povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb, zejména organizace a zajištění kvality podpory vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zajišťování prevence rizikového chování, koordinace kariérového poradenství (v případě základních a středních škol), spolupráce se ŠPZ a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání a poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podrobný popis poradenských činností poskytovaných školou bude nezbytné přenastavit na úrovni vyhlášky.

Zároveň dojde ke zrušení podpůrného opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka v § 16 odst. 2 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., a to z důvodu očekávaného vývoje po reformě financování regionálního školství účinné od 1. ledna 2020. Přechodné období umožnilo ve školách využívat jak financování prostřednictvím maximálního týdenního počtu hodin, který dává školám možnost tandemové výuky či dělení hodin, tak poskytování podpůrného opatření další pedagogický pracovník. Po uplynutí více než čtyř let od reformy financování se předpokládá schopnost ředitelů škol organizačně zajistit podmínky ve školách tak, aby mohlo dojít ke zrušení podpůrného opatření další pedagogický pracovník. Podpůrná opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka poskytovaná na základě doporučení vydaných přede dnem nabytí účinnosti novely školského zákona, se řídí podle dosavadních právních předpisů. Zavádí se (na úrovni zákona úžeji vymezené) podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga, které se však nebude poskytovat v běžných základních školách se 180 a více žáky. Změny budou promítnuty ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. Složení pracovníků ve škole, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

V souvislosti s přípravou nového systému financování podpůrných pedagogických pozic v běžných základních školách se 180 a více žáky bude nutné současně v nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.“), podrobně specifikovat pro základní školy zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu (dále jen „PHPmax“), a to v závislosti na jejich struktuře. PHPmax bude na školu nastaven na základě průměrného počtu žáků základní školy. Do celkového počtu nebudou započítáni žáci základní školy vzdělávaní podle § 38 a § 41 zákona č. 561/2004 Sb. Upřesněno bude prováděcím právním předpisem:

Přechodné ustanovení stanoví po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti novely zákona č. 561/2004 Sb. výjimku z povinnosti zajišťovat služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga pro běžné základní školy, které k tomu nemají dostatečný počet odborných zaměstnanců s kvalifikací podle zákona o pedagogických pracovnících.

Kraji bude nově § 181 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. dána povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ.

Novelizována bude také vyhláška č. 161/2018 Sb., o předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení.

Dále bude rovněž novelizován zákon o pedagogických pracovnících a podzákonný předpis. V § 18 zákona o pedagogických pracovnících budou upřesněny kvalifikační požadavky pro speciálního pedagoga.

Bude doplněna další cesta k získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga pro absolventy vysokoškolských magisterských studijních programů zaměřených na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů nebo studijního oboru pedagogika, kteří zároveň již absolvovali bakalářským studijní program zaměřený na speciální pedagogiku nebo studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti vykonávat speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (studium v programu celoživotního vzdělávání realizovaného vysokou školou). Tito absolventi získají odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga novým studiem k rozšíření odborné kvalifikace pro získání odborné způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, v navrhovaném rozsahu 150 hodin.

V případě, kdy se bude jednat o žadatele o výkon povolání speciálního pedagoga, který získal kvalifikaci pedagogického pracovníka (speciálního pedagoga) v zemi EU, kvalifikaci získá až ve spojení s rozhodnutím MŠMT o uznání odborné kvalifikace na základě proběhlého řízení o uznání odborné kvalifikace. Kvalifikace může být uznána až na základě ověření uznávacím orgánem členského státu EU, který potvrdí, jakou kvalifikaci žadatel v daném státě EU získal. Jakmile je kvalifikace žadatele uznávacím orgánem členského státu potvrzena (prostřednictvím systému vzájemné výměny informací o vnitřním trhu IMI nebo osvědčením o pedagogické kvalifikaci vydaným uznávacím orgánem členského státu EU), MŠMT vydá rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, v němž bude specifikováno, jaká pedagogická kvalifikace mu bude v ČR uznána.

Rovněž bude vyloučeno využití § 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících, kdy nebude možné zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud nemohou být tyto činnosti zajištěny psychologem.

Nad rámec výše uvedených změn se v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících navrhuje prodloužení doby akreditace u vzdělávacích programů dalšího vzdělávání na dobu 6 let.

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),

• Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

• Úmluva o právech dítěte,

• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.

Pokud jde o soulad s právem veřejných podpor, které vychází z čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, je třeba posoudit, zdali jde v případě navrhované úpravy o službu všeobecného vzdělávání nehospodářské povahy (srov. Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2016/C 262/01, odst. 28 až 30 a judikaturu tam uvedenou), nikoli o službu nabízenou na trhu, se zřetelem k níž by poskytovatel byl považován za podnik, a tudíž nespadající do oblasti zákazu veřejných podpor.

Je třeba vyjít z toho, že cílem úpravy je učinit podpůrné pedagogické pozice školního psychologa a školního speciálního pedagoga standardní součástí veřejného vzdělávacího systému v základních školách běžného vzdělávacího proudu a posílit metodické vedení škol běžného vzdělávacího proudu ze strany PPP. Navazuje se přitom plně na dosavadní právní rámec financování činnosti škol a školských zařízení veřejných a ostatních zřizovatelů, který obecně počítá s tím, že poskytování vzdělávání v základních školách veřejných zřizovatelů je financováno plně z veřejných prostředků, právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení dalších zřizovatelů jsou pak na jejich činnost poskytovány dotace [zákon č. 306/1999 Sb., § 160 odst. 1 písm. b) a § 162 odst. 1 až 4 školského zákona).

Navržené znění § 4 odst. 3 zákona č. 306/1999 Sb. počítá se zvýšením dotace soukromým základním školám běžného vzdělávacího proudu, které jsou srovnatelné se základními školami veřejných zřizovatelů, které mají nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga na základě příslušného nařízení vlády (půjde tedy o běžné základní školy se 180 a více žáky). Dotace se zvýší o 80 % (případně 100 %) jednotkového normativu jako ročního objemu mzdových prostředků a zákonných odvodů určených na činnost psychologa nebo speciálního pedagoga připadajících na jednoho žáka ve srovnatelné základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Výše popsané atributy vedou podle předkladatele k závěru, že navržená úprava se týká veřejného vzdělávání organizovaného v rámci státního vzdělávacího systému, převážně financovaného z veřejných zdrojů a kontrolovaného státem, na které lze pohlížet jako na nehospodářskou činnost.

Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Na základě institucionalizace budou běžným základním školám se 180 a více žáky veřejných zřizovatelů poskytnuty finanční prostředky na až 1 643 úvazků ŠP/ŠSP (podle průměrného počtu žáků běžných tříd základních škol za roky 2023, 2022 a 2021, vždy k 30. 9. daného roku), s odhadovanými ročními finančními náklady cca 1,2 mld. Kč. Roční finanční náklady na zajištění přibližně 22,1 úvazků ŠP a ŠSP v církevních a soukromých běžných základních školách se 180 a více žáky se dají odhadovat ve výši cca 15,6 mil. Kč. Odhadované roční finanční náklady byly vypočítány na základě průměru průměrného platu psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách uváděného ve výkaze P 1-04 k 31. 12. 2023 (podle pracovníků financovaných ze státního rozpočtu, včetně ESF).

Nejpozději po uplynutí tříletého přechodného období se dá očekávat maximální využití PHPmax ze strany základních škol.

Zároveň lze očekávat snížení finančních nákladů na institucionalizaci ŠP/ŠSP z důvodu zrušení podpůrných opatření ŠP/ŠSP v běžných základních školách se 180 a více žáky a podpůrného opatření další pedagogický pracovník ve všech školách. K 30. 9. 2023 bylo mateřskými, základními a středními školami poskytováno 374 úvazků z podpůrných opatření další pedagogický pracovník. K tomuto datu bylo také poskytováno 183 úvazků z podpůrných opatření ŠP/ŠSP v běžných základních školách se 180 a více žáky. Odhadované roční finanční náklady na tato podpůrná opatření jsou ve výši 354,5 mil. Kč. Výpočet byl proveden podle Přílohy č. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Zařazení do platového stupně a platové třídy vychází z výpočtu normované finanční náročnosti podpůrných opatření uváděného v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Na podpůrná opatření školní psycholog/školní speciální pedagog v běžných základních školách s méně než 180 žáky odhadujeme maximální roční finanční náklady ve výši cca 67,5 mil. Kč ročně na cca 100 úvazků (scénář počítá se 4násobným navýšením individuálních podpůrných opatření spočívajících v přiznání podpůrné pozice ŠP nebo ŠSP).

Financování metodické podpory poskytované PPP ve vztahu ke školám bude zajištěno z Evropského sociálního fondu plus, očekávané roční finanční náklady na běžné základní školy jsou 180 mil. Kč. Náklady na metodickou podporu běžných mateřských a středních škol budou vyčísleny až po finálním nastavení Šablon pro tyto školy, závěrečná jednání nyní probíhají.

6. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Negativní dopady na specifické skupiny obyvatel nejsou známy.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí.

Navrhovaná úprava předpokládá pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků. Navrhovaná úprava zajišťuje takovou míru podpory, která odpovídá skutečným potřebám žáků.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela zákona č. 561/2004 Sb. nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná novela zákona č. 561/2004 Sb. má pozitivní dopad na rodiny. Podpora vzdělávání žáků odbornými pedagogickými pozicemi bude ve školách zajištěna po celou dobu povinné školní docházky.

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Kraje budou mít povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ v území. Zároveň budou dotčenými subjekty při stanovování spádových obvodů PPP MŠMT prostřednictvím OOP, k jehož návrhu se budou vyjadřovat. Proti návrhu OOP mohou podávat PPP nebo jejich zřizovatelé námitky.

13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola B

Regulace růstu PHškoly v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

V rámci průběžného vyhodnocování účinnosti nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV PHmax“) se ukazuje, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází ke zvyšování PHškoly oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů (tedy i v případech stejného nebo nižšího počtu žáků než v roce předchozím). V této souvislosti je také třeba zmínit, že od minulého školního roku dochází ke stagnaci a od aktuálního školního roku se předpokládá pokles počtu žáků (po odečtení žáků z Ukrajiny s dočasnou ochranou) základních škol zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy v ročníku, což má vliv na zvýšení PHmax a tím možnost většího čerpání prostředků.

Nové zmocnění ve školském zákoně by umožnilo vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.

Z hlediska dopadů na kvalitu vzdělávání by dotčené nařízení vlády regulovalo hranice PHškoly na úrovni předchozího školního roku (pokud by nekleslo pod celkové PHmax školy), pokud škole neporostou výkony i přesto, že nečerpá celý potenciál PHmax. Zjednodušeně lze tedy vyslovit, že kvalita vzdělávání bude obdobná jako v předchozím roce.

Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Hlavním principem je vytvoření zmocnění v zákoně č. 561/2004 Sb., které umožní pružně reagovat prostřednictvím nařízení vlády na případné nárůsty PHškoly prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu daným školám.

Nové zmocnění ve školském zákoně nově umožní vydat nařízení vlády, které pro by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády č. 123/2018 Sb.

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava se nedotýká práva EU, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů EU. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů EU. Návrh zákona je tak s právem EU plně slučitelný.

Navrhovanou právní úpravou není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel

S ohledem na to, že přijaté opatření je navrženo jako ad hoc nástroj, jehož aplikace je navrhována na období s potřebou činit mimořádná úsporná opatření, lze spatřovat přínosy pouze v ekonomické rovině. Nejedná se o trvalé ekonomické dopady, je to opatření, které v případě aplikace zajistí, že v následujícím školním roce se nezvýší nároky na státní rozpočet.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné nepříznivé dopady v sociální oblasti, stejně tak na rodiny a specifické skupiny obyvatel. Přijetím této regulace se při meziročním nezvýšení výkonů nezvyšuje počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu daným školám, tedy zachová se maximálně na úrovni předchozího školního roku, zároveň touto úpravou nedochází ke zhoršení podmínek vzdělávání ve škole. Navíc vláda nařízením stanoví podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.

Dopady na životní prostředí z povahy charakteru této novely nejsou.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí. Na nakládání s osobními údaji žáků se nic nemění.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rodiny.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady.

12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava je digitálně přívětivou legislativou, neboť již v současné době pracuje s daty ze školních matrik, která jsou sbírána v digitální podobě; včetně rozpisu rozpočtu jednotlivých škol. Na tomto principu se nic nemění.

OBECNÁ ČÁST, kapitola C

Zavedení možnosti indexace škol, resp. zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování

Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt náročnosti práce škol (rozdílný socioekonomický status dětí a žáků škol), která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků dané školy. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání.

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Ze státního rozpočtu se v současnosti poskytují prostředky na výdaje podle § 160 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) (liší se podle druhu zřizovatele) a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c školského zákona.

Okruh výdajů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu školám, jež zřizuje obec, dobrovolný svazek obcí nebo kraj (tzv. přímé výdaje na vzdělávání) je vymezen v § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona. Mezi tyto výdaje patří:

• platy, náhrady platů a ostatní související výdaje (zejm. sociální a zdravotní pojištění, příděl do FKSP, odměny z dohod),

• výdaje podle § 184 odst. 1 a 2 školského zákona (vybrané výdaje spojené s konáním maturitních a závěrečných zkoušek nebo absolutoria),

• výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,

• výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,

• výdaje na učební pomůcky,

• výdaje na školní potřeby a na učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně),

• výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků,

• výdaje na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

MŠMT pak k financování výše uvedených výdajů stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí výši finančních prostředků na příslušný kalendářní rok postupem stanoveným v § 161 odst. 3 školského zákona. Tuto výši finančních prostředků stanoví v případě uvedených škol do výše odpovídající maximálním počtům hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanoveným nařízením vlády podle § 161 odst. 2 školského zákona nebo prováděcím právním předpisem podle § 161c odst. 2 písm. c) školského zákona.

MŠMT na příslušný kalendářní rok vyhlásí a zveřejní ve Věstníku pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře mimo jiné normativy pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků a normativy pro platy, ostatní osobní náklady nepedagogických pracovníků a také normativy jako roční výši ostatních neinvestičních výdajů připadajících na 1 dítě, 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy a 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání.

MŠMT tedy různými, výše popsanými a školským zákonem stanovenými způsoby, stanovuje objem poskytovaných finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy. Tím ovlivňuje:

1. Možnost školy snížit počet dětí nebo žáků na třídu, dělit třídy a učit v tandemech,a tostanovením maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti, který je hrazený ze státního rozpočtu. Ten vláda stanoví nařízením pro základní a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí na 1 třídu v oboru vzdělání, a to v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře. Pro konzervatoře se tento maximální počet hodin výuky stanoví na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. V případě mateřských škol se maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovuje v závislosti na její struktuře. Zmocnění viz ustanovení § 161 odst. 2 školského zákona a § 161c odst. 2 písm. c) školského zákona.

2. Možnost ředitele školy určit osobní příplatky, odměny a cílové odměny pedagogických pracovníků podle zákoníku práce,a to stanovením normativů pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků (osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů) podle ustanovení § 161 odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona.

3. Možnost využít finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje, a to stanovením normativů na tyto výdaje podle ustanovení § 161 odst. 1 písm. e) školského zákona).

4. Možnost diferencovat stanovení výše nově zavedeného PHPmax (viz kapitola A) tak, aby byly prostředky školám navýšeny podle míry sociálního znevýhodnění.

Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt náročnosti práce škol (rozdílný socioekonomický status dětí a žáků škol), která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků dané školy.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V České republice dlouhodobě dochází k prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž jedním z hlavních důvodů je prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami.

Všichni žáci v České republice mají stejný nárok na přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je proto uveden jako jedna ze strategických linií dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Možnost dosáhnout kvalitního vzdělání je jednou z prvních podmínek pro aktivní účast v dalším ekonomickém a občanském životě.

Existuje ovšem řada překážek, které přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro různé skupiny žáků omezují. Některé omezují přístup žáků ke kvalitnímu vzdělávání prostřednictvím narušování podmínek pro vzdělávání. Mezi tyto řadíme sociální a ekonomické nerovnosti (kam řadíme například i odlišné jazykové a kulturní potřeby žáků), které jsou jedněmi z nejrizikovějších faktorů, přímo i nepřímo ovlivňující možnosti žáků dosáhnout potřebné úrovně vzdělání. Pro zpřehlednění textu budeme nadále používat termín „sociální znevýhodnění“, kterým myslíme i jeho ekonomickou rovinu.

Projevy výše zmíněných sociálních a ekonomických nerovností můžeme v současné době pozorovat na měřitelných indikátorech z mezinárodních či národních statistik. Ačkoli Česká republika dosáhla v posledním testování PISA 2022 ve srovnání se zeměmi OECD a EU nadprůměrného celkového výsledku v matematické gramotnosti, je tento výsledek založen na nadprůměrné nerovnosti v dosažených výsledcích na základě rodinného zázemí žáků (Boudová et al., 2023). U českých žáků totiž vysvětluje jejich rodinné zázemí až 22 % variability v dosažených výsledcích z matematiky, zatímco v zemích EU a OECD je to průměrně pouze 15 % (Boudová et al., 2023). Ze sledovaných zemí jsou na tom hůře už jen v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku, kde rodinné zázemí žáků vysvětluje přes 25 % variability ve výsledcích (Boudová et al., 2023). Rozdíly ve výsledcích na základě rodinného zázemí jsou zdokumentovány také v oblasti čtenářské gramotnosti (PAQ Research a IDEA, 2020). Ve srovnání s ostatními zeměmi zároveň nelze tyto nerovnosti ospravedlňovat tím, že je Česká republika postkomunistickou zemí. V Estonsku a Polsku, kde se zlepšují celkové vzdělávací výsledky PISA (PAQ Research a IDEA, 2020), dosahuje míra vysvětlení rozdílu ve výsledcích v matematice rodinným zázemím pouze 13 a 16 % (Boudová et al., 2023). Pokud se zaměříme na dosahování vysokoškolského vzdělání, pak ekonomický, sociální a lidský kapitál rodičů výrazně zvyšuje šanci, že dané dítě dosáhne na vysokoškolské vzdělání (PAQ Research a IDEA, 2020). To zmenšuje možnosti sociální mobility – tedy šance dětí dosáhnout v životě lepšího vzdělání než jejich rodiče. Toto bohužel neplatí pouze u dosažení vysoké školy, ale také u dosažení základního, učňovského či maturitního vzdělání.

Kromě rozdílů ve výsledcích jednotlivých žáků se v České republice objevují i nadprůměrné rozdíly mezi jednotlivými školami. Podle posledního šetření PISA 2022 v České republice existují nadprůměrné rozdíly ve výsledcích mezi školami, zatímco uvnitř škol jsou rozdíly mezi žáky podprůměrné (Boudová et al., 2023). V již zmiňovaném Estonsku je tomu právě naopak – výsledky mezi žáky jedné školy jsou velmi různé, zatímco školy jako celky nejsou tolik odlišné. To v praxi znamená, že v estonských školách najdeme v jedné škole jak excelující žáky, tak ty podprůměrné, a podíl těchto žáků bude podobný na všech školách. Naproti tomu v České republice nacházíme školy, ve kterých je více žáků s excelentními výsledky na úkor těch, co dosahují podprůměrných výsledků a naopak.

Nerovné sociální a ekonomické podmínky v území, které se promítají i do skladby žáků v jednotlivých školách, dále vytváří nerovné podmínky pro zřizovatele škol. Ti tak mají v gesci různý poměr nadprůměrných, průměrných a podprůměrných škol, což stát dosud nezohledňuje v jejich financování. Náprava tohoto stavu je předmětem tohoto návrhu.

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl snížit socioekonomické vlivy na vzdělávání, a tím přispět ke snížení rozdílů škol ve vzdělávacích výsledcích ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků. Dále předpokládáme snížení počtu opakovaných ročníků, vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také očekáváme udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.

Tyto výsledky můžeme pozorovat například v Portugalsku, kde program na podporu sociálně znevýhodněných škol běží již 15 let. V prostředí České republiky je nyní tento přístup pilotován v rámci projektu Podpora rovných příležitostí financovaného z Národního plánu obnovy. Hlavním cílem projektu realizovaného v letech 2022–2026 je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách je poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Dílčím cílem projektu je právě navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol podle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů. Tyto cíle jsou plně v souladu s prioritou Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ (Strategická linie 2.2.3).

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na prosazování zákazu diskriminace. Návrh se nedotýká problematiky rovnosti žen a mužů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),

• Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

• Úmluva o právech dítěte,

• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.

Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Stanovení možnosti diferencovat stanovení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání ve škole mohou zvýšit finanční výdaje u navýšení PHmax (stanovení maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti, který je hrazený ze státního rozpočtu) a PHPmax (obdobné, jen pro podpůrné pozice školního psychologa a speciálního pedagoga – viz kapitola A), výdaje na ostatní neinvestiční výdaje a výdaje na platy. V našem návrhu se jedná o 298 mil. Kč na rok 2026. U PHPmax se jedná o 195 mil. Kč ročně, u ONIV 103 mil. Kč. V letech v rámci střednědobého výhledu (2026 a 2027) se z důvodu omezených prostředků na indexaci nepočítá s indexací PHmax. Částka ve prospěch platů pedagogických zaměstnanců indexovaných škol je přerozdělena v rámci nadtarifních složek platů pedagogů a nepředstavuje zvýšený nárok na státní rozpočet.

MŠMT počítá s překlenutím podpory škol po skončení projektu na podporu škol hrazeného z Národního plánu obnovy do nabytí účinnosti předkládané novely (období od září do prosince roku 2025). Náklady na toto období jsou 87 mil. Kč a spočívají v podpoře podpůrných pozic psychologů a speciálních pedagogů a v posílení ONIV.

Vše však bude předmětem prováděcích právních předpisů a předkládaná novelizace tak nestanoví objem finančních prostředků, ale toliko možnost jejich odlišné alokace. Očekávané celospolečenské přínosy jsou značné. Podle výpočtů na údajích z r. 2020 odvede středoškolský absolvent do veřejných rozpočtů o 2,3-2,8 mil. víc než člověk se základním vzděláním. Studie uvádí, že pokud bychom počítali s průměrnými náklady 50 000 Kč na žáka na rok, pak by stačilo, aby přijatá opatření pomohla 2-4 % zacílených žáků, aby se investice vrátila (PAQ Research a IDEA, 2020). Další prognóza také z r. 2020 vypočítává přínosy do HDP při zlepšení žáků s nejnižší gramotností. Při nejskromnější variantě zlepšení těchto žáků by byl roční přínos v HDP 18 mld. Kč, při nejvíce ambiciózní variantě by mohlo dojít ke zlepšení až o 122 mld. Kč. Přičemž částka 18 mld. Kč vysoce přesahovala tehdejší výdaje státu na pasivní politiku zaměstnanosti (7 mld. Kč) nebo na politiku inkluze v regionálním školství (10 mld. Kč). Zmíněné zvýšení HDP by přinesla vyšší produktivita lépe vzdělané pracovní síly (IDEA, 2020). Zvýšení vzdělávacích výsledků má pozitivní vliv na širokou škálu společenských jevů, mimo jiné je spojen s lepším zdravotním stavem a díky tomu nižšími náklady na zdravotnictví; dále nižší náklady na sociální transfery, nižší sebevražednost, riziko rozvodů. Vyšší vzdělání pak je spojeno s pozitivními efekty v podobě vyšší politické participace nebo pozitivního rodičovského chování.

6. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Negativní dopady na specifické skupiny obyvatel nejsou známy.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí.

Navrhovaná úprava předpokládá pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí a žáků, zejména sociálně a ekonomicky znevýhodněných.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rodiny prostřednictvím podpory vzdělávání sociálně a ekonomicky znevýhodněných dětí a žáků.

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

V důsledků změn ve financování škol dojde k posílení financování škol některých zřizovatelů (obcí), zejm. ve strukturálně postižených regionech.

13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola D

Rozšíření nároku na jazykovou přípravu pro občany ČR s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka

Nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání mají dle platného znění § 20 školského zákona pouze žáci-cizinci. Potřebu podpory v českém jazyce mají však v některých případech nejen cizinci, ale stále častěji také občané ČR, kteří mají nějakou migrační zkušenost nebo pochází z vícejazyčné rodiny. Dobrá znalost českého jazyka je naprosto zásadním faktorem školní úspěšnosti a následného uplatnění na trhu práce.

Je zcela běžné, že občan ČR založí v zahraničí rodinu s cizincem, jejich děti navštěvují školu v zahraničí, rodina nepředpokládá návrat do ČR a na děti tak často česky nemluví vůbec nebo pouze v omezené míře. Rodinná situace se později ale může změnit, děti přijíždí do ČR, nastupují do školy, ale často s omezenou znalostí českého jazyka. Obdobný problém se týká dětí, které se sice narodily na území ČR, tzn. mají české občanství, ale rodiče (nebo jeden z rodičů) mluví jiným jazykem, který se u nich doma používá ke komunikaci.

Je žádoucí rozšířit nárokovou jazykovou podporu rovněž pro skupinu českých žáků, kteří mají obdobné integrační potřeby jako žáci-cizinci. Za podstatnou považujeme podmínku podobnosti integračních potřeb jako u žáků cizinců. Jedná se především o rodiny s migrační minulostí nebo smíšené rodiny (jeden z rodičů je cizinec) s pobytem na území ČR. Princip obdobných integračních potřeb je užíván rovněž Ministerstvem vnitra.

Navrhované opatření je součástí schváleného Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2023-2027 a MŠMT je k této úpravě dlouhodobě vyzýváno školami, odbornou veřejností, NNO i zmocněnkyní pro lidská práva a ombudsmanem.

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Podle § 20 odst. 5 školského zákona mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání pouze žáci cizinci, tzn. osoby, které nemají české státní občanství. Pokud má osoba více občanství, z nichž jedno je české, je na něj pohlíženo jako na českého občana.

Cizinec tedy ze zákona nárok na jazykovou přípravu má, ale občan ČR nikoliv. Jedinou případnou nárokovou podporou jsou podpůrná opatření (§ 16 školského zákona), kdy je možné doporučit s ohledem na odlišné životní podmínky žáka posílení výuky českého jazyka (týká se cizinců i osob s českým občanstvím). Podmínkou je však doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Rozsah jazykové podpory v rámci tohoto podpůrného opatření:

Je žádoucí, aby bylo možné poskytovat tuto podporu bez nutnosti vyšetření v ŠPZ, neboť je to nesystémové a z hlediska financování velmi neefektivní.

Navrhuje se, aby nově kromě cizinců měli nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rovněž čeští občané, kteří mají prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci. Jedná se o zásadní preventivní krok ke zmírnění jejich školní neúspěšnosti, zlepšení wellbeingu žáků i celých třídních kolektivů a tím k vytvoření rovných podmínek ke vzdělávání a maximální rozvoj jejich potenciálu.

Podle § 20 odst. 5 školského zákona odpovídá za zajištění bezplatné přípravy krajský úřad podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy.

MŠMT umožnilo v rámci novelizace vyhlášky č. 48/2005 Sb. účinné od 1.9.2021, aby se do jazykové přípravy mohli zapojovat kromě cizinců nenárokově i další žáci na základě posouzení potřebnosti. Jedná se z hlediska financování o efektivnější podporu než v rámci podpůrných opatření, která je poskytována zpravidla individuálně. Pokud ale v dané škole taková skupina s alespoň 2 žáky-cizinci s nárokem není, je velmi nepravděpodobné, že by žák dojížděl do jiné určené školy jako nenárokový žák.

Od 1.9.2023 je součástí výkazu o ZŠ rovněž u každého žáka (tedy jak u žáka cizince, tak žáka s občanstvím ČR) údaj o tom, zda má nebo nemá nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Tento údaj umožňuje zjistit, kolik žáků s občanstvím ČR má nedostatečnou znalost českého jazyka. Za tímto účelem byla ve spolupráci s NPI ČR vytvořena metodika. Rozšíření výkazu o tento údaj bylo prvním krokem k tomu, aby MŠMT zjistilo orientačně velikost cílové skupiny. V základních školách bylo dle stavu k 30.3.2024 vykázáno 1 398 žáků s českým občanstvím s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Žáci s českým státním občanstvím s potřebou podpory v českém jazyce nebudou po navržené novelizaci čerpat podporu z podpůrných opatření, ale v rámci systémové jazykové podpory žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Obdobnou úpravu spočívající v rozšíření cílové skupiny předpokládáme i u MŠ a SŠ (není řešeno v rámci § 20 školského zákona).

Navržená úprava bude znamenat návazně rovněž úpravu vyhlášky č. 27/2016 Sb. spočívající v omezení podpůrného opatření „posílení výuky českého jazyka“.

Rovněž došlo k úpravě vyhlášky č. 48/2005 Sb., která stanovuje podmínky jazykové přípravy v základních školách a rovněž nárok na jazykovou podporu, který byl ve školním roce 2023/2024 maximálně 12 měsíců plnění povinné školní docházky v ČR. Od září 2024 je v platnosti novela, která v souvislosti s prodloužením jazykové přípravy upravuje nárok na jazykovou přípravu na 24 měsíců po zahájení plnění povinné školní docházky v ČR.

Jazyková příprava se odehrává v krajem určené základní škole v rozsahu 400 hodin po dobu 20 měsíců.

U žáků s českým občanstvím je důležité vymezit, na základě čeho budou mít na podporu nárok. Navrhujeme jako první krok použití metodiky pro určení nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka pro účely výkazu (viz výše), případně jako druhý krok vstupní orientační test, který je součástí Kurikula češtiny jako druhého jazyka a používá se ve školách pro zjištění potřebného rozsahu jazykové podpory. Nárok na jazykovou podporu by tedy byl určen přímo školou bez nutnosti vyšetření v ŠPZ, který v některých případech představuje bariéru pro poskytnutí podpory.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na diskriminaci ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

• Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

• Úmluva o právech dítěte,

• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.

Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

2. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Navržená úprava nepřináší žádné dodatečné finanční nároky, neboť dojde zároveň k úspoře finančních prostředků vynakládaných v rámci podpůrných opatření.

2. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navržené rozšíření nároku na bezplatnou jazykovou přípravu bude mít příznivý sociální dopad na osoby, které jsou ohroženy sociálním vyloučením kvůli nedostatečné znalosti českého jazyka.

2. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

2. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

2. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

2. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

2. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná novela bude mít pozitivní dopad na osoby nacházející se ve specifické situaci spojené s potřebou adaptace v České republice. Příznivý sociální dopad bude mít nejen na tyto žáky, ale také jejich rodiny, čímž napomůže předcházet jejich budoucímu sociálnímu vyloučení. Příznivý dopad lze očekávat také v rámci celých školních kolektivů a také v lepších podmínkách pro práci pedagogických pracovníků.

2. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Novelou se nijak nemění nutnost spolupráce krajského úřadu se zřizovateli základních škol, které jsou určeny pro jazykovou přípravu.

2. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola E

Úprava podmínek přijímání uchazečů ze zahraničí

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

V současné době mají na prominutí přijímací zkoušky (jak jednotné, tak školní) z českého jazyka nárok osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, pokud si o toto požádají – znalost českého jazyka se v těchto případech ověřuje rozhovorem. Tato úprava vede k situacím, kdy žáci, kteří v České republice studují například jen druhé pololetí devátého ročníku, na tuto možnost již nedosáhnou.

V případě zachování současného stavu, tj. nepřijetí navrhované právní úpravy, považujeme podmínky pro přijímání uchazečů ze zahraničí za poměrně přísně nastavené. Kromě toho je třeba podmínky lépe specifikovat, neboť prokazování předchozího vzdělávání je poměrně problematické, protože právní předpisy nestanovují, v jakém rozsahu se má prokazovat. Podmínky pro přijímání uchazečů, kteří nastoupili do devátého ročníku základní školy v ČR považujeme za diskriminační.

S příchodem většího množství uchazečů ze zahraničí je rovněž potřeba ulevit činnosti školských poradenských zařízení, jejichž činnost spočívající v uzpůsobení podmínek pro žáky ze zahraničí je víceméně formální.

Poukázat lze také na dřívější připomínky veřejné ochránkyně práv, která navrhovala podobnou právní úpravu.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhuje se, aby nárok na úpravu podmínek přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání spočívající v prominutí přijímací zkoušky ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura měli uchazeči, kteří se v zahraničí vzdělávali alespoň 2 školní roky v předcházejících 3 letech před školním rokem, ve kterém podávají přihlášku ke střednímu vzdělávání, nebo jeden školní rok z předcházejících 3 let v případě, že se uchazeči vzdělávají ve škole mimo území České republiky i ve školním roce, ve kterém podávají přihlášku ke střednímu vzdělávání. Stávající podmínka získání předchozího vzdělání v zahraničí je příliš přísná – uchazečům, kteří nezískají ucelené předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, není umožněna úprava podmínek přijímací zkoušky, a to i v případech, kdy se vzdělávají ve škole vzdělávací soustavy České republiky i jen krátkou dobu.

Právní úprava nerozlišuje jakkoliv uchazeče o střední vzdělání, stanoví pouze podmínku doby vzdělání získaného v zahraniční škole. Opatření není jakkoliv diskriminační.

V podrobnostech viz RIA.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh novely zákona se nedotýká práva EU, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů EU. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů EU. Návrh novely zákona je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Nepředpokládají se žádné finanční náklady.

Dopady na podnikatelské prostředí ani dopady na životní prostředí nelze v souvislosti s návrhem zákona předpokládat.

Sociální dopady budou zavedením této novelizace pozitivní, neboť v případě uchazečů cizinců se zvýší okruh těch, kteří mají nárok na prominutí zkoušky z Českého jazyka a literatury, zejm. bude spravedlivější přístup k uchazečům ze zahraničí, kteří studují v České republice pouze 9. ročník a kteří dosud neměli na prominutí zkoušky nárok.

7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Úprava podmínek přijímání uchazečů ze zahraničí

Navrhovaná právní úprava má zanedbatelný dopad na ochranu soukromí a osobních dokladů. Dle původní právní úpravy musí uchazeč prokázat přechozí vzdělání v zahraničí. Právní předpisy nespecifikují konkrétní podobu, tedy může tomu tak být prostřednictvím předchozích vysvědčení nebo potvrzením vydaným školou apod. Dle návrhu musí uchazeč, který požádá o prominutí zkoušky z českého jazyka, prokázat studium v zahraničí za konkrétní období, a to po dobu 2 let v předcházejících 4 letech. Toto vzdělání prokáže nejčastěji prostřednictvím 2 vysvědčení z posledních 4 let, nebo jiným potvrzením.

Popis zpracování

Uchazeč musí výslovně požádat o prominutí zkoušky a nárok doložit. Žádost předkládá uchazeč řediteli střední školy spolu s přihláškou ke vzdělávání ve střední škole, a to buď digitální formou přes informační systém.

Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“), nebo písemnou formou, kterou ředitel školy oboru s maturitní zkouškou zadá také do informačního systému Centra. Ministerstvo je správcem informačního systému o přijímacím řízení, škola, ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená osoba a uchazeči předávají údaje uvedené v prováděcím právním předpisu do informačního systému o přijímacím řízení a využívají údaje z něj. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Účel zpracování

Ředitel školy je na základě předložených dokladů povinen vyhodnotit, zda je žádost o prominutí zkoušky z českého jazyka oprávněná. Centrum při vyhovění žádosti netiskne pro uchazeče jednotnou zkoušky z českého jazyka a zpřístupní škole také lepší výsledek bodového hodnocení jednotné zkoušky z matematiky všech uchazečů. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Zákonnost zpracování

Zpracování je zákonné, protože zpracování je nutné pro posouzení, zda se jedná o uchazeče podle § 20 odst. 4. Zmocnění k tomuto úkonu obsahuje prováděcí právní předpis, tzn. zejm. vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Příjemce osobních údajů

Centrum, popř. ředitel střední školy a vyšší odborné školy nebo jím pověřená osoba. Zpracování je neveřejné. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Dotčený subjekt

Žáci, kteří podají žádost o prominutí zkoušky z českého jazyka a doloží příslušné doklady.

Zajištění rizik

Školy jsou zvyklé pracovat s osobními údaji žáků, zpracovávají osobní údaje v informačních systémech a jsou povinny osobní údaje chránit (viz též § 22b písm. e) školského zákona). Mají tedy již vytvořené mechanismy na ochranu osobních údajů. Školy běžně s osobními údaji žáků pracují a zpracovávají je v zájmu žáka a v souladu se zásadami jejich ochrany. Informační systém o přijímacím řízení je zřízen za účelem předávání údajů mezi uchazeči, školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou, činění některých úkonů v příjímacím řízení a podpora dalších činností při přijímacím řízení. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Preventivní prostředky ke snížení rizika

Riziko: Předání údajů o žákovi neoprávněné osobě.

Opatření na snížení rizika: Údaje o žákovi jsou vedeny v informačním systému. Přístup do něj je logován, včetně veškerých operací s daty, zejména co se týká jejich exportu. Zneužití osobních údajů je trestáno podle GDPR a zákona o zpracování osobních údajů. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Doba uchovávání

Po dobu, kdy je žák žákem školy, u nepřijatých uchazečů po dobu, kdy lze uplatnit opravné prostředky, min. 1 rok.

Uzly, ve kterých existuje nebo vzniká potenciálně nebezpečí neoprávněného přístupu k osobním údajům nebo jejich zneužití

Primárním uzlem je informační systém o přijímacím řízení, jehož správcem je Ministerstvo.

Uvedou se specifické záruky ochrany osobních údajů – protiopatření, která zajišťují ochranu osobních údajů, a to zejména ex ante (prevence zneužití osobních údajů), ale i ex post (sankce).

Centrum i ředitelé škol mají vytvořené mechanismy k záruce ochrany osobních údajů. Pokud by došlo k porušení v oblasti ochrany osobních údajů, kontrolní činnost zajišťuje ČŠI, která může zajistit i sankce ex post, v případě Centra. ČŠI obecně vykonává kontrolu dodržování právních předpisů. Specificky k ochraně osobních údajů vykonává kontrolu i Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud ředitel školy závažným způsobem porušuje své povinnosti, může jej zřizovatel odvolat. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

Nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů v daném rozsahu pro konkrétní účel

Požadavek na znalost jména, a příjmení, rodného čísla, nebo, nebylo-li přiděleno, data narození, je v případě ředitele školy a Centra u uchazečů, jenž konají jednotnou zkoušku, nezbytný pro vedení správního řízení – k identifikaci uchazeče. Tento nastavený systém se nemění, pouze se upravuje okruh osob.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

10. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola F

Zrušení zmocnění k soutěžím a přehlídkám

1. Zhodnocení platného právního stavu

Aktuálně je řešena legislativně organizace a financování soutěží a přehlídek pouze v oblasti zájmového vzdělávání, a to formou prováděcího předpisu ke školskému zákonu, vyhláškou č.55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání (dále jen „vyhláška č. 55/2005 Sb.“).

V současné době jsou soutěže a přehlídky finančně podporovány ze strany MŠMT formou dotačního řízení, které je v souladu s § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Dosud platná vyhláška č. 55/2005 Sb. nebyla od svého vzniku aktualizována a některé postupy a informace v ní uvedené jsou neplatné a nerespektují aktuální podmínky systému organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Tyto potřeby se s vývojem praxe, legislativy i potřeb samotných organizátorů i účastníků vyvíjely. Veškeré podmínky spojené s organizací a financováním soutěží a přehlídek, které jsou ve vyhlášce č. 55/2005 Sb. uvedeny, lze řešit dotační výzvou, která umožňuje flexibilněji reagovat na případné změny podmínek při organizaci a financování soutěží a přehlídek.

Návrh novely školského zákona nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Tato právní úprava se vztahuje shodně na muže a ženy, je genderově neutrální.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Soutěže a přehlídky jako celek jsou velmi různorodé a jejich množství a různorodost neumožňují určit jednotné podmínky jejich organizace a financování. Stejně tak je mnoho organizátorů, s různou formou právní osobnosti (kraje, příspěvkové organizace krajů a obcí, vysoké školy, nestátní neziskové organizace a další), kteří soutěže organizují. Na základě výše uvedeného a na základě zkušeností z dosud realizovaných dotačních výzev a s ohledem na široké spektrum organizátorů (odlišných od školských zařízení pro zájmové vzdělávání, na které se vyhláška č. 55/2005 Sb. vztahuje), kteří v dotačním řízení o podporu žádají a soutěže a přehlídky organizují, navrhujeme změnu § 112 školského zákona. Vyhláška č. 55/2005 Sb. je pro organizátory soutěží a přehlídek, kteří soutěže a přehlídky organizují mimo zájmové vzdělávání, matoucí a v posledních letech nebyla pro svou neaktuálnost využívána.

Cílem úpravy školského zákona je respektovat současné podmínky při organizaci a financování soutěží a přehlídek. Vyhláška č. 55/2005 Sb. řeší pouze organizaci a financování v zájmovém vzdělávání. Soutěže a přehlídky jako celek jsou ale velmi různorodé a jejich množství a různorodost neumožňují určit jednotné podmínky jejich organizace a financování. Stejně tak je mnoho organizátorů, s různou formou právní osobnosti (kraje, příspěvkové organizace krajů a obcí, vysoké školy, nestátní neziskové organizace a další), odlišných od školských zařízení pro zájmové vzdělávání, kteří soutěže organizují. V podrobnostech se v souladu s čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády odkazuje na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Právní předpisy EU se na uvedenou oblast nevztahují.

Návrh zákona není v rozporu s předpisy EU ani s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Návrh zákona není v rozporu s pravidly veřejné podpory vymezené SFEU. Principy financování regionálního školství nezakládají nedovolenou podporu ve smyslu čl. 107 SFEU, finanční prostředky totiž směřují pouze k podpoře nehospodářských aktivit.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie). Návrh zákona tak není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nezasahuje do stávajícího nastavení finanční náročnosti zabezpečení soutěží a přehlídek z veřejných rozpočtů a novela školského zákona nemá dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty ani sociální dopady.

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na specifické skupiny obyvatel.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky ani na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá v této části dopady na ochranu soukromí.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola G

Zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování

1. Zhodnocení platného právního stavu

Na žáky při praktickém vyučování se v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 školského zákona vztahují ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, neumožnuje žákům mladším 18 let práci s motorovou pilou při praktickém vyučování ani pod přímým dohledem.

To způsobuje, že v důsledku této úpravy u oborů vzdělání 41-56-E /01 Lesnické práce, 41-53-H/01 Lesní mechanizátor, 41-53-H/01 Rybář, 36-65-H/01 Vodař a 41-46-M/01 Lesnictví není umožněno osvojení všech kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem potřebných pro výkon povolání, na jehož výkon se žáci připravují.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Do školského zákona je třeba doplnit ustanovení, na základě kterého se umožní, aby při praktickém vyučování i mladiství žáci příslušných oborů středního odborného vzdělání získali potřebné kompetence stanovené příslušnými rámcovými vzdělávacími programy. Mladistvým žákům příslušných oborů středního vzdělání bude umožněno osvojení potřebných dovedností nutných k výkonu zvolené profese a v důsledku toho budou plně uplatnitelní na trhu práce. Činnosti budou žáci vykonávat pod přímým dohledem a tím bude zajištěna bezpečnost a ochrana žáků při realizaci praktického vyučování. Tím, že bude ve školském zákonu stanovena výjimka z pracovněprávních a bezpečnostních předpisů upravujících práci mladistvých při jejich praktickém vyučování v oborech středního odborného vzdělání, a to za stanovených podmínek, bude jim umožněna adekvátní příprava na budoucí povolání. Doplňované ustanovení je lex specialis vůči obecnému pravidlu stanoveném v § 65 odst. 3 školského zákona.

Návrh zákona nemá žádné dopady do rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi žádným způsobem nerozlišuje.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Doplněním nového znění odstavce 4 v § 65 školského zákona bude umožněno žákům příslušných oborů vzdělání získaní všech kompetencí stanovených příslušnými rámcovými vzdělávacími programy. Žákům oborů vzdělání 41-56-E /01 Lesnické práce, 41-53-H/01 Lesní mechanizátor, 41-53-H/01 Rybář, 36-65-H/01 Vodař a 41-46-M/01 Lesnictví bude umožněno osvojení potřebných dovedností nutných nyní k práci s motorovou pilou a díky tomu budou absolventi uvedených oborů vzdělání plně uplatnitelní na trhu práce. Žáci při praktickém vyučování budou vykonávat pracovní činnosti s řetězovou pilou pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí. Tato osoba musí být vždy přítomna v prostoru, ve kterém žáci pracují s řetězovou pilou.

Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, stanovuje v § 19 Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím stanovuje v§ 3a) - osoba poučená je povinna splňovat předpoklady odborné způsobilosti, a tou je plná svéprávnost.

Na základě doporučení Legislativní rady vlády bylo přistoupeno k širšímu pojetí zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti pro výkon činností při praktickém vyučování při splnění zákonných podmínek. Nelze totiž předvídat, které další právní předpisy upravující i bezpečnost práce mladistvých či vyloučení některých prací (či práci na některých zařízeních) z důvodu ochrany mladistvých v rámci pracovně právních vztahů do budoucna by mohly omezit vzdělávání žáků v rámci praktického vyučování. V důsledku této právní úpravy budou vytvořeny podmínky pro to, aby bylo i do budoucna všem nezletilým žákům umožněno osvojení všech potřebných kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem pod přímým dohledem odborně způsobilé osoby.

V podrobnostech viz RIA.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů. Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

• Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

• Úmluva o právech dítěte,

• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky. Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Podle § 29 odst. 2 školského zákona školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Současně taxativní výčet minimálních povinností ředitele školy a školského zařízení je v § 164. Toto ustanovení výslovně vymezuje, že ředitel školy má kompetenci rozhodnout ve všech záležitostech, které se týkají vzdělávání podle tohoto zákona, pokud nejsou výslovně svěřeny jinému orgánu (např. zřizovateli).

Ochrana a podpora veřejného zdraví je důležitou součástí společné politiky EU, přičemž význam ochrany zdraví je zdůrazňován i v rámci jiných politik EU. Úprava je zcela v souladu s mezinárodními dokumenty. Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Změny vyplývající z implementace předmětného návrhu nebudou mít finanční ani hospodářský dosah na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Sociální dopady a dopady na podnikatelské prostředí budou zavedením této novelizace pozitivní, neboť dojde k plné realizaci praktického vyučování v dané oblasti, lepšího postavení absolventů na trhu práce a vyšší odborné připravenosti pro výkon povolání či činností. Dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a na životní prostředí nelze v souvislosti s návrhem zákona předpokládat.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá v této části dopady na ochranu soukromí, neboť se jedná o umožnění praktické výuky žáků středních škol příslušných oborů vzdělání podle rámcových vzdělávacích programů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola H

Ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů

1. Zhodnocení platného právního stavu

Nedostatečné propojení vysokoškolského (a středoškolského) studia učitelství a praxe bylo identifikováno jako jeden z hlavních nedostatků stávajícího systému přípravy učitelů v rámci Reformy pregraduální přípravy učitelů.¹

V současné době vykonávají žáci a studenti praxe pod vedením „fakultních/cvičných/provázejících“ učitelů v rámci jejich výuky na mateřských, základních a středních školách (dále jen „provázející učitelé“, byť jejich označování se v rámci systému liší). Provázející učitelé, kteří praxe vedou, neprocházejí žádným vstupním vzděláváním, nemají žádnou systematickou podporu ze strany školy, potažmo fakulty připravující učitele, respektive, pokud ji mají, tak nahodile na některých pracovištích, z iniciativy jejich nebo jednotlivých pracovníků. Provázející učitelé za reflexe praxí a práci s učiteli dostávají odměnu v řádu desítek korun za hodinu (s výjimkou pilotních projektů pro relativně malý počet učitelů, realizovaných z ESF+ v posledních několika letech). Pro reflexi praxí tak nemají dostatečný prostor. Odměnu učitelům zajišťuje fakulta (nebo střední škola, která nabízí pedagogické obory vzdělávání) ze svého rozpočtu. Reflexe praxí probíhá různorodě, podle situace a kvality jednotlivých provázejících učitelů, obecně v nedostatečném rozsahu a kvalitě. Podle šetření MŠMT na vzorku 261 provázejících učitelů v současnosti věnuje mediánový provázející učitel studentům učitelství v součtu jen 20 hodin svého času nad rámec výuky za školní rok, v průměru přitom provází 2-3 studenty. To je pouze 7-10 hodin na studenta za školní rok. Šetření tak potvrzuje nedostatečný rozsah reflexí a společných příprav provázejících učitelů se studenty. Jen 5 % dotazovaných provázejících učitelů věnovalo studentům učitelství 100 a více hodin za školní rok, tj. věnovali se provázení studentů soustavně a intenzivně. Existence této skupiny ale ukazuje, že prostor pro navýšení počtu hodin věnovaných studentům jedním provázejícím učitelem by za správně nastavených systémových podmínek existoval. S vyučujícím na fakultě jen zřídka probíhá reflexe nad konkrétní výukou nebo jejím záznamem.

Problematika pedagogických praxí se týká studentů pedagogických oborů vysokých škol, vyšších odborných škol a žáků pedagogických oborů středních škol. Pod pojmem praxe rozumíme praktické vyučování na střední škole podle § 65 školského zákona, odbornou praxi na vyšší odborné škole dle § 96 školského zákona, a praxi, která je součástí studijního programu vysoké školy dle § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, která naplňuje požadavky na realizaci praxe podle části druhé přílohy nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.

Navrhovaná opatření na zvýšení kvality pedagogických praxí mají vést ke zkvalitnění přípravy těchto skupin žáků a studentů:

• žáků středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy [§ 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPP“)],

• studentů akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy (§ 6 odst. 1 písm. c) ZoPP),

• studentů akreditovaných studijních programů vysokých škol v oblasti pedagogických věd, zaměřených na přípravu učitelů mateřské školy, 1. stupně základní školy, 2. stupně základní školy, 2. stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, odborných předmětů střední školy (§ 6 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 1 písm. a), b), c), § 9 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 písm. a) ZoPP).

Školy v regionálním školství nemají v současnosti žádnou legislativně ukotvenou roli při zajišťování praxí, přestože práci se studenty učitelství vykonávají zaměstnanci těchto škol, při výuce žáků a studentů těchto škol a v prostorách těchto škol; fakulty připravující učitele nemohou samy systémovou roli regionálních škol zajistit; zároveň neexistuje v současnosti systémový nástroj, který by zajistil funkční spolupráci regionálních škol s fakultami připravujícími učitele v oblasti praxí. Tímto nástrojem je předkládaný návrh stanovení podmínek a financování pro výkon specializované činnosti provázejícího učitele.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

MŠMT v rámci Reformy pregraduální přípravy učitelů s fakultami, zástupci provázejících učitelů a ředitelů škol konzultovalo základní obrysy systémové reformy v oblasti praxí a navrhlo ukotvení provázejícího učitele v § 24c návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících; nastavení financování a podmínek pro výkon práce provázejících učitelů je předmětem předkládané novely školského zákona a souvisejících prováděcích právních předpisů.

Po intenzivních konzultacích z více navrhovaných variant konkrétního řešení (varianty viz RIA) vyšlo jako nejvhodnější řešení ukotvení činnosti provázejícího učitele jako specializované činnosti dle vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a karierním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 317/2005 Sb.“).

Za výkon své specializované činnosti bude provázející učitel odměněn příplatkem dle § 133 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (specializační příplatek pedagogického pracovníka ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně). Výkon role provázejícího učitele se tak bude odehrávat v rámci úvazku učitele na jeho škole jako součást jeho nepřímé pedagogické činnosti a vedení školy by mělo takovému učiteli ulevit od jiných povinností spojených s nepřímou pedagogickou činností, aby měl na výkon této činnosti dostatek času. Činnost provázejícího učitele tak bude pro školu v regionálním školství více předvídatelná, lépe plánovatelná a provázející učitel bude mít za tuto činnost odpovídající odměnu. V souvislosti s novelou zákona o pedagogických pracovnících bude novelizována vyhláška č. 317/2005 Sb., ve které bude zakotveno jednak specializační studium k výkonu této specializované činnosti, realizované na fakultě připravující učitele, které provázejícího učitele vybaví potřebnými kompetencemi pro provázení studentů učitelství, a dále povinnost průběžného vzdělávání pro provázejícího učitele.

Dále vyhláška č. 317/2005 Sb. stanoví podmínky pro výkon specializované činnosti provázejícího učitele. Předpokladem pro vznik nároku na specializační příplatek je výkon činnosti provázejícího učitele v rozsahu minimálně 60 hodin za školní rok. Z těchto 60 hodin musí provázející učitel vykonat nejméně 30 hodin reflexe se žákem/žáky či studentem/studenty připravující se na výkon povolání učitele.

Další činnosti provázejícího učitele spočívají například v hodnocení žáka či studenta ve spolupráci s didaktikem z jiné či vysoké školy, účast na reflektivních seminářích či tripartitních setkáních s žáky a studenty a vyučujícími z jiné či vysoké školy, účast na průběžném vzdělávání apod.

Dále se v souvislosti se zakotvením činnosti provázejících učitelů předpokládá novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a to s navrhovaným snížením přímé pedagogické činnosti pro provázející učitele vykonávající tuto specializovanou činnost ve větším rozsahu, konkrétně snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti o jednu hodinu při výkonu činnosti provázejícího učitele v rozsahu 90 a více hodin za školní rok, z toho alespoň 60 hodin reflexe praxe se žáky či studenty, respektive snížení o dvě hodiny v případě výkonu činnosti provázejícího učitele v rozsahu 120 a více hodin, z toho alespoň 90 hodin reflexe praxe se žáky či studenty.

Výkon specializované činnosti provázejícího učitele bude možný pouze na základě uzavřené dohody o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování mezi školou regionálního školství zaměstnávající provázejícího učitele na jedné straně a střední, vyšší odbornou nebo vysokou školou realizující program zaměřený na přípravu učitelů na straně druhé. Střední, vyšší odborné a vysoké školy připravující učitele i nadále ponesou odpovědnost za výběr školy, se kterou uzavřou dohodu o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování a na základě jednání s učiteli a vedením těchto škol budou sjednávat zapojení konkrétních učitelů v jasně stanoveném rozsahu do vedení praxí svých studentů učitelství.

Pouze na základě uzavřené dohody o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování (a tím samozřejmě se souhlasem ředitele školy) bude možné také vykonávat specializační činnost provázejícího učitele ve větším rozsahu (alespoň 90 hodin za školní rok), kdy bude mít provázející učitel sníženu přímou pedagogickou činnost o 1 hodinu, nebo v největším rozsahu (alespoň 120 hodin za školní rok), kdy bude mít provázející učitel sníženu přímou pedagogickou činnost o 2 hodiny. Systém odpočtů přímé pedagogické činnosti je jednak motivační pro provázející učitele tak, aby svou expertizu využívali efektivněji (pro provázení více studentů), jednak vůbec vytváří prostor pro činnost provázejícího učitele v daném rozsahu v rámci jeho úvazku. Z šetření MŠMT na vzorku 261 provázejících učitelů vyplynulo, že nedostatek času pro kvalitní výkon činnosti provázejícího učitele v rámci jejich úvazku představuje zásadní překážku pro to, aby mohli provázející učitelé věnovat více času reflexím odučených hodin se studenty učitelství. Jako nejvhodnější řešení uvádělo nejvíce respondentů (37 %) kombinaci příplatku a snížené přímé pedagogické činnosti. Základní rozsah specializované činnosti provázejícího učitele lze realizovat v rámci nepřímé pedagogické činnosti, vyšší rozsah však už nelze realizovat formou finanční odměny, protože riziko přetěžování těchto učitelů a tím i riziko negativních dopadů na jejich duševní zdraví (zejména syndrom vyhoření) či riziko negativního dopadu na kvalitu výuky pro žáky, by bylo příliš veliké. Snižování přímé pedagogické činnosti je tak jediný vhodný způsob, jak lze zajistit kvalitní výkon specializované činnosti provázejícího učitele ve větším rozsahu.

Opatření zajistí chybějící systémovou roli regionálních škol při zajišťování pedagogických praxí a to tím, že umožní učitelům vstupovat, pouze na základě dohody o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování a se souhlasem ředitele školy, do specializační role provázejícího učitele.

Hlavní principy navrhované právní úpravy nejsou v rozporu se zákazem diskriminace ani nemají vliv na rovnost mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Pro zajištění financování specializované činnosti provázejícího učitele a pro nastavení podmínek a pravidel pro výkon této činnosti je nezbytné upravit školský zákon. Navrhujeme vytvořit normativ upravený nově v § 161 odst. 1 písm. a) bod 6 školského zákona, dle kterého budou poukázány prostředky ze státního rozpočtu mateřské, základní nebo střední škole, na které na základě dohody o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování realizují v daném školním roce svou činnost provázející učitelé, tedy učitelé, kteří splní podmínky stanovené ve vyhlášce č. 317/2005 Sb., pro výkon specializované činnosti, a to absolvování specializačního vzdělání a dále výkon činnosti provázejícího učitele ve stanoveném minimálním rozsahu.

Výši tohoto normativu následně nastaví MŠMT jako částku na jednoho provázejícího učitele na školní rok tak, aby odpovídala příplatku za vykonávanou specializační činnost * 12 měsíců + odvody; s připočtením paušální částky na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené se zajištěním praxí. Dále navrhujeme zakotvení povinnosti uzavřít dohodu o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování mezi mateřskou, základní či střední školou, kde se mají praxe realizovat pod vedením provázejícího učitele, a institucí připravující učitele (vysokou, vyšší odbornou nebo střední školou realizující kvalifikační programy učitelství) v navrhovaném § 184b školského zákona.

Dohoda o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování povinně stanoví počet studentů či žáků učitelství na praxích pro daný školní rok a hodinový rozsah sjednávané specializované činnosti provázejících učitelů, kterou vykonají se studenty učitelství studujících u dané instituce připravující učitele v daném školním roce nad rámec své přímé pedagogické činnosti. Uzavření dohody je nezbytné jen v situaci, kdy vysoká škola, vyšší odborná nebo střední škola zajišťuje praxe provázejícími učiteli, kteří vykonávají specializační činnost.

Na základě této dohody škola v regionálním školství vykáže počet provázejících učitelů v příslušných výkazech k 30. 9. daného školního roku a následně obdrží prostředky na zajištění jejich financování prostřednictvím normativu.

Uzavřená dohoda o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování představuje právní základ, na jehož základě bude vedení školy pověřovat provázející učitele na své škole výkonem této specializované činnosti. Dohoda bude také jedním z hlavních zdrojů informací pro kontrolní činnost České školní inspekce a jiných správních orgánů ohledně kvality, způsobu a rozsahu realizace specializované činnosti provázejícího učitele na škole. Podle povahy činnosti, kterou Česká školní inspekce na školách realizuje, bude ve spojení s navrhovaným systémem praxí kontrolovat dodržování právních předpisů a v rámci možností a kapacit České školní inspekce i hodnotit kvalitu praxe vedené provázejícím učitelem.

MŠMT bude pomocí výkazů a dotazníkových šetření mezi provázejícími učiteli či řediteli škol sledovat rozsah a charakteristiky výkonu pedagogických praxí a bude tak mít spolehlivý zdroj informací o pedagogických praxích, které bude moci využívat k vyhodnocování dopadů systému a pro jeho případné další úpravy.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh novely zákona se nedotýká práva EU, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů EU. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů EU. Návrh novely zákona je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Zavedení specializované činnosti provázejícího učitele nepředstavuje dodatečné náklady pro státní rozpočet, protože kompenzace specializačního příplatku škole bude stanovena v rámci celkových prostředků na nadtarifní složky platu (alikvótně tedy budou sníženy prostředky pro ostatní školy). Maximální předpokládaný počet provázejících učitelů vykonávajících specializační pozici po plném naběhnutí nového systému v horizontu 5 let od jeho spuštění je odhadován na 3500 provázejících učitelů. Maximální roční náklady spojené se specializačním příplatkem jsou 65-115 milionů Kč, což představuje velmi malou část celkových prostředků na nadtarifní složku platu. Konkrétně tato částka představuje jen 3 až 6 promile z celkových 19,2 mld. Kč vynaložených v roce 2023 na nadtarifní složku platů učitelů (dle výkazů PAM MŠMT). Jedná se tedy o přerozdělení marginální části těchto prostředků. Zároveň se jedná o smysluplné a efektivní zacílení těchto prostředků tam, kde mají jednoznačnou přidanou hodnotu, tj. jasně se promítají do zvýšení kvality přípravy budoucích učitelů a vyššího provázání přípravy učitelů se školským terénem, což dokládají předběžné výsledky evaluace pokusného ověřování „Systému podpory provázejících učitelů“ (MSMT-34366/2022-3) na vzorku 894 zapojených učitelů ve školním roce 2023/24 v téměř 300 školách z 12 krajů České republiky, s využitím kontrolní skupiny nezapojených učitelů.

U opatření snižujícího přímou pedagogickou činnost (dále také „PPČ“) provázejících učitelů při výkonu jejich specializované činnosti ve velkém rozsahu (nad 90 hodin za školní rok) kalkulujeme, že se bude jednat v horizontu 5 let (tedy po plném naběhnutí nového systému praxí) v celkovém součtu maximálně o 25 úvazků nad rámec současného stavu. V současnosti dosahuje hodinové hranice pro snížení přímé pedagogické činnosti pouze 5 % dotazovaných provázejících učitelů. Jelikož předpokládáme vyšší zájem o zajišťování praxí ve větším rozsahu díky novému modelu, kalkulujeme se zdvojnásobením tohoto podílu na 10 %. Z celkového maximálního počtu 3500 provázejících učitelů se tedy jedná o 350 osob, které by dosáhly na snížení PPČ. Při průměrném snížení o 1,5 h se tak jedná o 25 úvazků (525 : 21). Lze předpokládat, že pouze část těchto úvazků by byla zajištěna zaměstnáním nové osoby (dalšími řešeními jsou udělení přespočetné hodiny nebo jiný druh optimalizace v rámci stávajících úvazků ve škole). Konstatujeme, že snížení přímé pedagogické činnosti by muselo být zavedeno novelizací nařízení vlády č. 75/2005 Sb. a není samo o sobě předmětem předmětné novelizace zákona. V rámci novelizace zmíněného nařízení vlády lze stanovit pro odpočty hodin přímé pedagogické činnosti pro provázející učitele další podmínky.

Stávající způsob zajišťování praxí bude i nadále sloužit k zajištění praxí v situacích, kdy nebude možné naplánovat výkon v dostatečném předstihu tak, aby škola regionálního školství mohla na základě včas uzavřené dohody o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování s jinou či vysokou školou vykázat provázejícího učitele a získat na něj prostředky; bude tak udržena potřebná flexibilita systému.

Fakulty vzdělávající učitele budou poskytovat povinné vstupní i průběžné vzdělávání pro provázející učitele na základě kompetenčního rámce provázejícího učitele a doporučeného kurikula, které vytváří pracovní skupina zástupců fakult; vstupní školení bude akreditovat MŠMT. Dojde tak k posílení kapacit pracovníků, kteří mají mentorské a reflektivní dovednosti na fakultách.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá v této části dopady na ochranu soukromí. Žáci a studenti, kteří se zúčastňují praxí ve školách v regionálním školství, se mohou seznamovat s některými osobními údaji dětí a žáků, nicméně tyto údaje nezpracovávají. Pokud je v rámci praxí vyhodnocována jejich činnost v rámci výuky či výchovy, pak se tak děje v anonymizované podobě.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola I

Úprava školských obvodů

1. Zhodnocení platného právního stavu

Obce jsou nyní povinny stanovovat spádové obvody škol prostřednictvím vydávání obecně závazných vyhlášek. Jde o administrativně složitý postup, který dále způsobuje absenci aktuálních údajů o spádových obvodech a vysoké náklady spojené s jejich zpracováním, které je nezbytné realizovat tzv. ručně bez možnosti reagovat na změny v systému s vysokým počtem zřizovatelů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Cílem návrhu zákona je nově vytvářet spádové obvody škol prostřednictvím základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který provozuje Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále jen „ČÚZK“). Stanovování spádových obvodů prostřednictvím elektronického zápisu v systému RÚIAN významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již muset vydávat standardní vyhlášku, úpravy ve spádových obvodech se budou rovněž činit změnou v zápisu apod.). Rovněž tato změna bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání. Bude totiž díky systému RÚIAN existovat velmi jednoduchá možnost, jak sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat vyhlášky a případně jejich aktualizace. Návrh zákona také významně přispívá k digitalizaci agend.

Navrhovaný zákon nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Úprava je plně slučitelná s právem EU.

5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Dílčí změny nemají finanční ani další dopady.

7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá v této části dopady na ochranu soukromí.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

10. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.

OBECNÁ ČÁST, kapitola J

Další témata

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

2. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Úprava je plně slučitelná s právem EU.

3. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Dílčí změny nemají finanční ani další dopady.

Změna, která umožňuje ministerstvům zřizovat školy jako organizační složky státu, nemá finanční dopady. Nerozšiřuje se okruh zřizovatelů, toliko dochází k tomu, že ministerstva mohou školy zřizovat nejen jako státní příspěvkové organizace, ale nově budou mít možnost je zřídit jako organizační složky státu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpokládá, že v případě zřizování mateřských škol a školních jídelen jako organizačních složek státu bude toto zřizování zajištěno v rámci limitů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok pro příslušné ministerstvo.

5. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá v této části dopady na ochranu soukromí.

6. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

8. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.