Důvodová zpráva

zákon č. 276/2025 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 482/2020 Sb., o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky

Rok: 2025Zákon: č. 276/2025 Sb.Sněmovní tisk: č. 817, 9. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

I. OBECNÁ ČÁST

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Dne 13. listopadu 2020 byl schválen zákon č. 482/2020 Sb., o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Podstatou právní úpravy obsažené v citovaném zákoně, je odškodnit občany České republiky, kteří se v období prvního výročí okupace Československa některými vojsky Varšavské smlouvy, konkrétně v době od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969, zúčastnili demonstrací, a v důsledku zásahu tehdejších bezpečnostních složek byli zraněni. Podle § 2 odst. 1 uvedeného zákona jsou tito občané osobami oprávněnými k poskytnutí jednorázové peněžní částky, a to na základě žádosti podané Ministerstvu vnitra.

V pořadí dalšími oprávněnými osobami podle § 2 odst. 2 až 4 citovaného zákona, kterým vzniká nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, jsou děti a manžel, a pokud jich není, tak rodiče osoby, která byla zraněna, usmrcena nebo zraněna s následkem smrti v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi, a která byla v době svého zranění občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky.

V ustanovení § 4 a následujících předmětného zákona je pak diferencovaně upravena výše jednorázové peněžité částky a stanoven postup při vyřizování žádostí o její poskytnutí. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona zaniká lhůta pro uplatnění zmíněného nároku uplynutím dne 31. prosince 2025.

Od doby nabytí účinnosti zákona č. 482/2020 Sb. se však při jeho aplikaci ukázalo, že jistými limity tohoto zákona je právě ono vymezení okruhu oprávněných osob, které mají v případě úmrtí oběti demonstrací v srpnu roku 1969 nárok na odškodnění. Zcela opomenuti jsou totiž jejich sourozenci, což je obzvláště znepokojivé v případě jedné z ikonických obětí srpnových demonstrací roku 1969 slečny Danuše Muzikářové, narozené 13. července 1951, která byla dne 21. srpna 1969 zastřelena bezpečnostními složkami v Brně. Bylo jí tehdy tedy pouhých 18 let. V té době neměla ani manžela, ani žádné děti. A dnes již nežijí ani její rodiče. Její matka Zdena Muzikářová zemřela v roce 1997 a její otec Jaroslav Muzikář zemřel v roce 2007. V současné době je naživu pouze její sestra Jaroslava Juránková, narozena 19. září 1952.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že všech 5 osob zastřelených ve dnech 20. a 21. srpna 1969 v Praze a Brně byly osoby velmi mladé, a to ve věku 14 až 19 let. Jedinou výjimkou byl Stanislav Valehrach, který byl dne 21. srpna 1969 zastřelen v Brně, a kterému bylo v době jeho smrti 28 let. Ani on však v té době nebyl ještě ženat. Všechny oběti střelby v uvedených dnech tedy byly svobodné a bezdětné.

Lze se tedy oprávněně domnívat, že životy sourozenců obětí zásahu tehdejších bezpečnostních složek byly tragickou ztrátou poznamenány podobnou měrou, jak tomu bylo v případě jejich rodičů. Ba dokonce ještě i děti těchto sourozenců, narozené po zmíněné tragédii, musely mnohdy spolu se svými rodiči zakoušet šikanu ze strany komunistické státní moci. Z uvedených důvodů jsou tedy i sourozenci obětí jednoznačně hodni odškodnění, a dost možná i omluvy ze strany státu, že na ně nebylo v původní verzi zákona č. 482/2020 Sb. pamatováno.

Smyslem a účelem předloženého návrhu zákona je tedy uvedený nedostatek zákona napravit a umožnit tak, aby nárok na odškodnění měli i někteří další nejbližší příbuzní, konkrétně sourozenci obětí brutálního zásahu.

Současně se navrhuje předmětný zákon terminologicky přizpůsobit právní úpravě registrovaného partnerství obsažené v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň i novému institutu partnerství provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 123/2024 Sb.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava vychází z již platného a účinného zákona č. 482/2020 Sb., o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Přijetí citovaného zákona bylo inspirováno v té době již účinným zákonem č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, ve znění zákona č. 491/2009 Sb.

Předložený návrh zákona je tedy z pohledu ústavně-právního plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Osoby, které se demonstrací účastnily, tak činily s cílem naplnit hodnoty, na nichž je stávající ústavní pořádek České republiky založen, a to realizací svého základního práva.

Návrh zároveň tím, že mezi oprávněné osoby nově vedle manželů zahrne i partnery, lépe vyhoví požadavku na zákaz diskriminace osob z důvodu jejich sexuální orientace.

C. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Právní úprava obsažená v návrhu zákona není právními předpisy Evropské unie upravena a ani s nimi není v rozporu.

Též není v žádném ohledu v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Jde o vypořádání se s totalitní minulostí z doby, kdy Česká republika ještě nebyla členem Evropské unie.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je rovněž plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava bude mít určitý dopad na výdaje ze státního rozpočtu, neboť na jejím základě dochází k rozšíření okruhu osob oprávněných k poskytnutí jednorázové peněžní částky. Podle § 4 zákona č. 482/2020 Sb. jsou oprávněným osobám po splnění zákonných podmínek jednorázově vypláceny částky ve výši 200 000 Kč, 90 000 Kč nebo 40 000 Kč.

Původní návrh zákona předložený v roce 2020 odhadoval finanční dopad zákona na státní rozpočet mezi 2,5 až 4,5 mil. Kč s tím, že přesné vyčíslení dopadů na státní rozpočet nebylo lze provést, neboť nebyly k dispozici přesné údaje o počtu obětí zásahů tehdejších bezpečnostních složek, resp. o počtu v pořadí dalších oprávněných osob, kterými byli nebo jsou jejich děti, manželé a rodiče.

Ke dni 31. května 2024 bylo Ministerstvu vnitra podle jeho sdělení doručeno pouze 12 žádostí o odškodnění, přičemž 8 z nich bylo vyřízeno kladně. Celková dosud vyplacená částka tak činí 620 000 Kč.

Z uvedeného je zřejmé, že předpokládaný dopad návrhu na státní rozpočet se bude pohybovat v řádu desítek, maximálně stovek tisíc Kč. Z hlediska výdajů je limitující, že nárok sourozenců na odškodnění vznikne pouze tehdy, neuplatnil-li jej nebo nemohl-li jej uplatnit alespoň jeden z rodičů. V případě partnerů obětí pak půjde, pokud vůbec, maximálně o jednotky osob.

Případné zvýšení výdajů z důvodu rozšíření okruhu oprávněných osob bude pouze marginální a bude plně pokryto v rámci schválených rozpočtových limitů kapitoly Ministerstva vnitra a nebude tedy požadováno jejich navýšení.

F. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.

G. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny, zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Tím, že se z hlediska nároku na odškodnění postaví na roveň manželství a partnerství, návrh zákona naopak ještě lépe vyhoví požadavku na zákaz diskriminace z důvodu sexuální orientace.

CH. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních údajů ani nijak nenarušuje soukromí osob.

I. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu a nemá tak na ně žádný dopad.

K. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.

L. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní samosprávné celky.

M. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy (DPL), včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.

N. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)

Vzhledem k absenci závažných dopadů na veřejné rozpočty a další sledované oblasti a k absenci dalších variant právní úpravy, byla, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, udělena ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády výjimka z povinnosti provést k tomuto návrhu zákona hodnocení dopadů regulace.

O. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

V souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona již v prvém čtení. Důvodem tohoto návrhu je věcná nezbytnost navrhované právní úpravy a současně značná časová naléhavost jejího přijetí, která je způsobena tím, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle předmětného zákona lze prostřednictvím žádosti uplatnit u Ministerstva vnitra pouze do 31. prosince 2025, jinak nárok zaniká. Také je nutno vzít v potaz, že se odškodňují události z roku 1969 a jejich následky, tedy události, k nimž došlo před 55 lety, a proto nanejvýše žádoucí, aby zákon byl projednán a schválen co nejdříve.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I

K bodu 1

Podstatou tohoto návrhu je v prvé řadě do ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 482/2020 Sb. doplnit mezi oprávněné osoby, kterým má vzniknout nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, i sourozence osoby, která byla zraněna v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi, a která byla v době svého zranění občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky. Dochází tím k nápravě jistého nedostatku stávající právní úpravy. Nově tak budou mít nárok na vyplacení jednorázové peněžní částky i sourozenci obětí zásahu při splnění podmínky, že jiných oprávněných osob, v tomto případě rodičů oběti, již není.

Současně se text ustanovení § 2 odst. 2 zákona terminologicky přizpůsobuje právní úpravě registrovaného partnerství obsažené v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň i novému institutu partnerství provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 123/2024 Sb. Nutno však podotknout, že pojem „partner“ je zde chápán i v kontextu předchozí právní úpravy registrovaného partnerství, tedy i před účinností shora citované novely občanského zákoníku.

V této souvislosti je nutno zmínit, že na rozdíl od ustanovení § 2 odst. 2 se partnery nenavrhuje doplnit do ustanovení § 2 odst. 3, neboť v inkriminované době institut partnerství neexistoval. Nejedná se tedy o opomenutí ani o diskriminaci, ale o zohlednění skutečnosti, že v roce 1969 osoba nemohla být v partnerství. Podmínkou pro vznik nároku na vyplacení jednorázové peněžní částky manželovi usmrcené nebo smrtelně zraněné osoby, je trvání sňatku v době její smrti. Z uvedeného důvodu proto nemohl být pojem „partner“, resp. institut partnerství do citovaného ustanovení doplněn.

K bodu 2

Obdobným způsobem, jak je tomu v případě výše citovaného ustanovení § 2 odst. 2 zákona, se i do ustanovení odstavce 4 téhož paragrafu navrhuje doplnit sourozence osoby, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 usmrcena nebo zraněna s následkem smrti v souvislosti se zásahem tehdejších bezpečnostních složek, a která byla v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky. Jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy, většina osob byla při demonstraci v roce 1969 při zásahu tehdejších bezpečnostních složek zastřelena ve velmi mladém věku. Jednalo se tedy o svobodné a bezdětné osoby, které vedle rodičů však měly i sourozence, kteří doposud žijí.

K čl. II – účinnost

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Důvodem tohoto návrhu je věcná nezbytnost navrhované právní úpravy a současně značná časová naléhavost jejího přijetí, která je způsobena tím, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle předmětného zákona zanikne uplynutím dne 31. prosince 2025. Také je zohledněna skutečnost, že se odškodňují události z roku 1969 a jejich následky, tedy události, k nimž došlo před 55 lety, a lze tedy předpokládat, že potenciální žadatelé mohou být osobami vysokého věku. V neposlední řadě je zohledněna také skutečnost, že zákon směřuje k odstranění křivd způsobených totalitním komunistickým režimem, a že účinky odstranění takových křivd není namístě jakkoliv oddalovat.

V Praze dne 10. října 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

Ministr pro legislativu

a předseda Legislativní rady vlády:

JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D.

podepsáno elektronicky

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací