zákon č. 314/2004 Sb.

V porovnání s rokem 1990 došlo na území hlavního města Prahy k nadprůměrnému nárůstu počtu automobilů (1,5 obyvatel na jedno vozidlo). Rovněž intenzita automobilové dopravy v Praze zaznamenala od roku 1990 nebývalý, místy až čtyřnásobný nárůst. Tento vývoj, který s výjimkou měst v bývalé NDR nemá v Evropě obdoby, způsobil, že ve špičkových obdobích dopravní nároky na řadě míst dosáhly kapacitních mezí klíčových křižovatek. Přetížení komunikační sítě již nemá bodový, ale plošný charakter. Nejzatíženější úseky a křižovatky jsou na Jižní spojce s průměrným počtem vozidel až 184 tisíc za 24 hodin. Řešení této situace spočívá zejména ve výstavbě okruhu kolem Prahy; tuto stavbu označila za prioritní z evropského hlediska také Evropská komise (na jiné úseky okruhu se připravuje čerpání grantových prostředků z fondů EU).

Projekt silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní, který bude realizovat Ministerstvo dopravy ČR prostřednictvím státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, zahrnuje projekční práce, získání pozemků, kontrolu a výstavbu následujících staveb:

a) SO - 513 Vestec – Lahovice

b) SO - 514 Lahovice – Slivenec

c) II/101 Jesenice obchvat

Uvedený Projekt je v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 16. října 1996 č. 528, o aktualizaci usnesení vlády z 10. listopadu 1993 č. 631, o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v ČR do roku 2005.

Celkové náklady jihozápadní části pražského okruhu byly vyčísleny na 17 374, 890 mil. Kč. Navrhuje se krýt je souběžně ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury a ze státního rozpočtu s tím, že výdaje státního rozpočtu budou realizovány z prostředků z úvěru Evropské investiční banky (EIB).

Výpadek jednoho z finančních zdrojů by způsobil výrazný posun ukončení realizace projektu (předpokládá se do roku 2007), a tím i dlouhodobé zhoršení životních podmínek v Praze. Ministerstvo dopravy zajistí potřebné prostředky na spolufinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury v rámci jeho výdajových rámců.

Zástupci EIB při jednáních uvedli, že spolupráce s ČR, především v oblasti dálnic a silnic, úspěšně pokračujea může býtprotohodnocena velmi kladně. Na základě pozitivních výsledků EIB potvrdila, že je připravena podpořit pokračování rozvoje českých dálnic tím, že poskytne úvěry na výstavbu silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní ve výši 310 mil. EUR.

S ohledem na ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které umožňuje vládě financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, je předkládán návrh zákona o přijetí úvěrů od Evropské investiční banky na financování výstavby silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní.

S ohledem na interní limity EIB stanovené pro objem poskytovaných úvěrových prostředků v jednotlivých letech se počítá s podpisem více úvěrových smluv na tento Projekt. Tato skutečnost je zohledněna v textu návrhu zákona. První úvěrovou smlouvu je vzhledem k potřebě finančních prostředků žádoucí podepsat bezprostředně po nabytí účinnosti navrhovaného zákona o přijetí úvěrů, a to na částku 200 mil. EUR. Druhou úvěrovou smlouvu na zbývající částku bude třeba s ohledem na pravidla EIB podepsat do 18-ti měsíců od podpisu první smlouvy, tj. nejpozději v roce 2005.

Podmínky navrhovaných úvěrů

Správní rada ředitelů EIB na základě posouzení projektu odsouhlasila následující parametry úvěrů:

1. délka splatnosti 25 let; odklad splátek jistiny do 7 let od podpisu úvěrové smlouvy (plánuje se podepsat dvě úvěrové smlouvy) – splácení jistiny je odloženo do doby po výstavbě, kdy projekt začíná generovat výnos, v tomto případě nepřímo, formou ekonomického oživení, které infrastrukturní stavba vyvolá,

2. pevný splátkový kalendář (stejně velké pololetní splátky jistiny).

Další, obecné, podmínky úvěrů EIB:

3. možnost čerpání v korunách (od roku 2001 jsou veškeré úvěrové prostředky od EIB čerpány pouze v korunách s cílem zamezit vlivu přílivu prostředků na kursový vývoj ve smyslu dohody uzavřené mezi vládou a ČNB),

4. cena úvěrových zdrojů:

lze konstatovat, že cena zdrojů získávaných od EIB se jeví jako výhodná

• EIB má nejvyšší ratingové hodnocení (S&P AAA, Moody´s Aaa)

• neorientuje svoji činnost ziskově

• od 1. února 2003 uplatňuje vůči přistupujícím zemím stejné úrokové sazby jako vůči členským státům EU

• úvěrové smlouvy uzavřené po 1.2.2003 stanovují maximální hranici pro úrokovou sazbu 13 bazických bodů nad referenční sazbu (při čerpání v korunách při pohyblivých sazbách PRIBOR 3M)

• skutečně aplikované úrokové sazby EIB se ale pohybují pod úrovní referenčních sazeb (např. pro čtvrtletí od 15.9.2003 do 14.12.2003 byla pohyblivá úroková sazba pro částky dlužné v korunách rovna 1,95%, tj. 11 bazických bodů pod sazbou PRIBOR 3M ze dne 15.9.2003 – 2,06%)

• EIB nepožaduje k ceně úvěru (úroku) žádné další poplatky (např. commitment fee, poplatek za nečerpání sjednaného úvěru apod.), běžné u jiných bank,

5. při čerpání v korunách doposud EIB nabízela pouze pohyblivé úrokové sazby (úrok je u pohyblivých sazeb splatný čtvrtletně), v poslední době se vedou jednání o možnosti čerpání při pevných úrokových sazbách, event. o alternativních způsobech určování úrokové sazby; MF bude usilovat o vyjednání takových podmínek, které by nejlépe vyhovovaly strategii řízení státního dluhu,

6. EIB vyžaduje nastavení důsledných kontrolních mechanismů (role finančního manažera - ex ante kontrola souladu faktur, povinnost zdůvodnění odchylek od předpokládaných nákladů apod.) a fungujících implementačních mechanismů (pro projekt je jmenována realizační jednotka, sestavená z konkrétních zodpovědných osob),

7. EIB vyžaduje, aby projekty financované z jejích úvěrů, byly hodnoceny z hlediska efektivnosti podle metodik používaných v zemích Evropské unie (podle kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu ke kontrolní akci „Programy výstavby a obnovy pozemních komunikací“, provedené na Ministerstvu dopravy, Státním fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic, byla u většiny investičních akcí nedostatečně prokazována společensko-ekonomická efektivnost, výjimkou byly akce financované z úvěrů EIB a fondů EU – viz Věstník NKÚ 2003, částka 2, strana 135).

Dopad na státní rozpočet

V letech výstavby bude užití finančních prostředků z úvěrů znamenat navýšení výdajů státního rozpočtu, neboť profinancované (úvěrové) prostředky a úrokové náklady jsou výdajem státního rozpočtu.

Celkovou výši úroků lze odhadnout v rozmezí cca 5 700 – 6 300 mil. Kč, tj. cca 190 – 210 mil. EUR. Jedná se o hrubý odhad, skutečná výše úroků bude záviset na zvoleném typu úrokové sazby (pevná, pohyblivá) a zejména na tržním vývoji úrokových sazeb, který lze pro takové období jen obtížně predikovat. Úroky se hradí z aktuální dlužné částky od prvního čerpání až do splacení poslední splátky jistiny. Rok poslední splátky jistiny bude záviset na načasování podpisu jednotlivých úvěrových smluv (předpokládá se podpis minimálně dvou); na každou bude aplikována splatnost 25 let od popisu. Platby úroků jsou výdajem státního rozpočtu, kapitoly Státní dluh.

Při splatnosti úvěrů 25 let, odkladu splátek 7 let, pevném splátkovém kalendáři a za hypotetického předpokladu podpisu všech (minimálně dvou) smluv v roce 2004 lze splátky jistiny očekávat ve výši cca 516 mil. Kč, tj. cca 17,22 mil. EUR ročně, od roku 2011 do roku 2029. Splátky jistiny nejsou výdajem státního rozpočtu, nýbrž financující operací.

Soulad s právním řádem

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem ČR a je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, mimo jiné s Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a ČR na straně druhé (uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 7/1995 Sb.), s Rámcovou dohodou o finanční spolupráci mezi ČR a EIB ze dne 18.2.1993 (uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 250/1994 Sb.), s Rámcovou dohodou o finanční spolupráci mezi ČR a EIB ze dne 15.9.1994 (uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 155/1999 Sb.) a Rámcovou dohodou mezi ČR a EIB upravující činnost EIB v ČR ze dne 2.12.1997 (uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 280/1998 Sb.). Předmět úpravy zákona je v souladu s ustanoveními práva ES upravujícími podporu poskytovanou státy (čl. 87 a násl. Smlouvy o založení ES) a je s právem ES plně slučitelný.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal stanovisko ve věci posouzení postavení EIB, ze kterého vyplývá, že EIB je mezinárodní organizací ve smyslu mezinárodního práva veřejného. Z toho vyplývá, že působnost zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se na činnost této instituce při poskytování úvěrových služeb ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. t) citovaného zákona nevztahuje.

Jednotlivé úvěrové smlouvy na Projekt silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní, budou smlouvy soukromoprávní, a tudíž jejich text nebude podléhat souhlasu Parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky, jejich sjednání za ČR spadá do kompetencí vlády. Na základě dosud striktního požadavku EIB se úvěrové smlouvy řídí lucemburským právem.

Na vypracování konkrétního návrhu úvěrových smluv EIB momentálně pracuje. Ministerstvo financí předpokládá předložení vyjednaného textu první smlouvy před jejím podpisem vládě ke schválení pouze za předpokladu, že se bude podstatně lišit od vzorových úvěrových smluv schválených usnesením vlády č.1161 ze dne 18. listopadu 2002.

Vzhledem k nutnosti maximálního zkrácení celého legislativního procesu navrhuje vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již prvém čtení (§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).