Důvodová zpráva

zákon č. 317/2004 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

Rok: 2004Zákon: č. 317/2004 Sb.Sněmovní tisk: č. 435, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

  1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), účinný od 1.9. 1998, řeší problematiku registrace hnojiv a pomocných látek (tj. pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů) před jejich uvedením do oběhu a problematiku jejich označování, skladování a používání. Upravuje též

    • odborný dozor vykonávaný příslušným orgánem, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ústav“), a to včetně jeho oprávnění ukládat pokuty;

    • agrochemické zkoušení zemědělských půd;

    • zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

První novela citovaného zákona (zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů) do něj zapracovala ustanovení, umožňující označení určitých hnojiv jako "HNOJIVO ES" (ustanovení nabývá účinnosti dnem vstupu České republiky do EU), a provedla některé další drobné změny a formulační úpravy.

Druhá drobná novela byla provedena zákonem č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). Dosavadní institut pověření k provádění odběrů vzorků půd a jejich chemických rozborů pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd byl nahrazen institutem oprávnění.

  1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh zákona si klade za cíl řešit následující okruhy problémů:

      1. Používání upravených kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě

Tato problematika je upravena v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (v § 32 a 33), a v jeho prováděcím předpisu, vyhlášce č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Dle § 73 cit. zákona vykonává kontrolu při dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod Ministerstvo zemědělství.

Upravené kaly jakožto odpady využitelné na zemědělské půdě jsou svým obsahem živin podobné některým organickým hnojivům a jsou přínosem pro výživu rostlin (kupř. směrnice Rady č. 86/278/EHS, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství, ve znění směrnice Rady č.91/692/EHS, uvádí, že kal může být cennou zemědělskou surovinou; před použitím v zemědělství zásadně musí být podroben zpracování). Proto je vhodné zařadit upravené kaly do věcné působnosti zákona o hnojivech a v něm upravit způsob, jakým mají být na zemědělské půdě používány, který by měl být v zásadě obdobný jako u používání hnojiv. Pro upravené kaly byl zvolen stejný režim právní úpravy, jaký doposud platil pro statková hnojiva – dle § 1 odst. 3 zákona o hnojivech se ustanovení tohoto zákona použijí na statková hnojiva (a v budoucnu na upravené kaly), jen je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Návrh zákona počítá též s tím, že upravené kaly použité na zemědělské půdě budou jakožto zdroj živin evidovány společně s hnojivy, statkovými hnojivy a pomocnými látkami.

Povinnosti týkající se používání upravených kalů doposud stanovené zákonem o odpadech a vyhláškou č. 382/2001 Sb. návrh zákona respektuje a formou odkazu se na ně odvolává; drobná úprava by se měla týkat problematiky programu použití kalů. V této souvislosti se navrhuje též úprava týkající se kompetence k výkonu kontroly nad používáním kalů. Mezi orgány vykonávající veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství se doplňuje ústav, jehož úkolem by byla právě kontrola používání kalů na zemědělské půdě; je třeba říci, že pro tuto činnost má ústav odpovídající odborné i technické zázemí a vybavení. Dosavadní kompetence Ministerstva zemědělství dle § 73 zákona o odpadech by doznala změny v tom směru, že by ministerstvo kontrolu používání upravených kalů koordinovalo, nikoli provádělo samotný její výkon.

Vymezení okruhu kontrolovaných subjektů (podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě) a kontrolních oprávnění ústavu (resp. v něm působících zaměstnanců) návrh zákona řeší rozšířením stávajícího § 12 zákona o hnojivech (ustanovení o odborném dozoru). Rovněž se rozšiřují kompetence ústavu o možnost řešit závady zjištěné při používání kalů zvláštním opatřením podle § 13 zákona o hnojivech a o oprávnění uložit za nesprávné použití upraveného kalu pokutu (ve stejné výši jako za nesprávné použití hnojiva).

      1. Kontrola plnění opatření stanovených pro používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech

K implementaci směrnice Rady č. 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice), a k provedení § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), což je ustanovení, které mj. vymezuje pojem „zranitelné oblasti“, bylo vydáno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Nařízení vlády ve vztahu ke zranitelným oblastem např. vymezuje období zákazu hnojení, zakazuje či omezuje použití určitých hnojiv, popř. toto použití upravuje v závislosti na klimatických a půdních podmínkách, upravuje skladování hnojiv a statkových hnojiv, stanovuje využívání půdy a zemědělské způsoby obhospodařování.

Návrh zákona zařazuje do podmínek pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv (§ 8 a 9 zákona) povinnost, aby tato hnojiva a statková hnojiva byla ve zranitelných oblastech skladována a používána v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení vlády (na něž je v návrhu zákona odkázáno). Navrhovanou úpravou se rozšíří okruh podmínek, jejichž dodržování ústav podle § 12 zákona o hnojivech kontroluje, právě o podmínky skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech, což předpokládalo i odůvodnění připravovaného nařízení vlády.

      1. Úprava podmínek pro hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování

Podle stávajícího znění se zákon o hnojivech nevztahuje na hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování. To znamená, že se na ně nevztahují ani ta ustanovení, jejichž účelem je mj. zajištění bezpečného zacházení s hnojivy (a tím i bezpečnosti a zdraví lidí) při jejich skladování (§ 7 a 8 zákona). Vyloučení hnojiv určených k použití jako suroviny z věcné působnosti zákona o hnojivech přitom závisí v podstatě jen na tom, zda osoba, která s hnojivem nakládá, je za „určené k použití jako suroviny“ prohlásí. Návrh zákona vztahuje na tato hnojiva vybrané povinnosti týkající se označování a skladování hnojiv a umožňuje ústavu, aby jejich označování a skladování kontroloval, případné nedostatky řešil zvláštním opatřením a za porušení stanovených povinností ukládal sankce. Totéž se týká pomocných látek, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování.

      1. Zpracování bilančního odhadu živin na zemědělské půdě

Návrh zákona doplňuje do § 9 povinnost podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě vést evidenci o výnosech zemědělských plodin, která bude spolu s evidencí o použití hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů základem pro zpracováníbilančního odhadu živin. Hnojiva, statková hnojiva a upravené kaly (vstupy) vnášejí do půdy živiny. Odčerpávání živin z půdy je kvantifikováno pomocí výnosů zemědělských plodin (výstupy). Rozdíl mezi množstvím živin dodaných do půdy a množstvím živin z půdy odebraných je bilančním odhadem živin. Při přebytku dodaných živin je bilanční odhad kladný, převažují-li odčerpané živiny, ukazuje to naopak na bilanční odhad záporný. Vysoký bilanční přebytek živin může mít negativní dopad na životní prostředí, u dusíku a fosforu především na kvalitu vod. V souladu se směrnicí 91/676/EHS je cílem navrhované úpravy zjistit, zda nejsou hnojiva, statková hnojiva a upravené kaly používány v nadměrném množství, a poskytnout podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě podklad pro usměrňování používání těchto materiálů.

S paralelně probíhajícím agrochemickým zkoušením zemědělské půdy vytvoří sestavování každoročního bilančního odhadu živin v zemědělství ucelený systém sloužící jednak pro kontrolu stavu půdní úrodnosti, jednak pro vzájemné ověřování získaných údajů (agrochemické zkoušení zemědělských půd je ověření bilančního stavu za delší časové období) a v neposlední řadě jako zcela reálný podklad pro stanovení konkrétních dávek hnojení pro konkrétní plodiny a konkrétní zemědělské pozemky.

Zpracování bilance živin je upraveno v  řadě zemí Evropy (např. Dánsko, Nizozemí, Velká Británie a SRN).

      1. Doplnění podmínek pro provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd

Podle stávajícího znění § 10 odst. 1 zákona o hnojivech zahrnuje agrochemické zkoušení zemědělských půd pouze chemické rozbory vzorků půd. Návrh zákona doplňuje i možnost provádět ve vymezených případech též mikrobiologické a fyzikální rozbory vzorků. Nutnost jejich provedení může nastat např. za situace, kdy jsou určité pozemky poškozené záplavami, utužením (tj. narušením půdní struktury v důsledku nevhodně použité mechanizace), nadměrnou chemizací apod. Za takových situací dochází ke snižování biologické činnosti půdy a zhoršení jejích fyzikálních vlastností; návrh zákona umožní ústavu tyto skutečnosti kvalifikovaně zjišťovat.

Rovněž se nově doplňuje povinnost osob, kterým bylo uděleno oprávnění k provádění chemických rozborů vzorků půd, účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), a to za účelem ověření jejich způsobilosti rozbory provádět, resp. za účelem udržení požadované kvality prováděných rozborů.

      1. Další navrhované změny mají povahu legislativně-technických úprav souvisejících se změnami popsanými výše nebo upřesňujících stávající znění zákona.

g) Hlavním účelem novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je rozšíření orgánů veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství o Ústav, který bude vykonávat kontrolu dodržování povinností při používání kalů na zemědělské půdě a za porušení těchto povinností ukládat sankce.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

Oblasti hnojiv se týkají tyto právní akty Evropských společenství:

Směrnice Rady ES 76/116/EHS z 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se  hnojiv

(změny provedeny směrnicemi 88/183/EHS z 22. března 1988, 89/284/EHS z 13. dubna 1989, 89/530/EHS z 18. září 1989, 93/69/EHS z 23. července 1993, 96/8/ES z 10. září 1996, 97/63/ES z 24. listopadu 1997 a 98/3/ES z 25. ledna 1998);

Směrnice Rady ES 77/535/EHS z 22. června 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv

(změny provedeny směrnicemi 79/138/EHS z 14. prosince 1978, 87/566/EHS z 22. listopadu 1987, 89/519/EHS z 1. srpna 1989, 93/1/EHS z 21. ledna 1993 a 95/8/EHS z 10. dubna 1995);

Směrnice Rady ES 80/876/EHS z 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku

(změna provedena směrnicí 97/63/EHS z 26. listopadu 1997);

Směrnice Komise ES 87/94/EHS z 8. prosince 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu

(změna provedena směrnicí 88/126/EHS z 22. prosince 1987).

Platná česká právní úprava je ve vztahu k citovaným. směrnicím hodnocena jako plně slučitelná; dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost nabudou účinnosti ty body zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají problematiky označování vybraných hnojiv jako „HNOJIV ES“.

Navrhovaná právní úprava se citovaných směrnic přímo nedotýká (z věcného hlediska neprovádí v zákoně o hnojivech změny, které by měly vztah k otázkám upraveným těmito směrnicemi).

Aproximace Směrnice 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství je zajišťována právními předpisy na úseku odpadového hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě); gestorem za aproximaci je Ministerstvo životního prostředí. Aproximace Směrnice 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je zajišťována právními předpisy na úseku vodního hospodářství (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech); gestorem za aproximaci je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

  1. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah právní úpravy; sociální dopady a dopady na životní prostředí

Dopad návrhu zákona na státní rozpočet bude spočívat v nákladech na zabezpečení každoroční kontroly používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. V prvním roce provádění kontroly budou celkové náklady (s ohledem na potřebu pořízení vybavení z investičních prostředků) činit 9 210 000 Kč, v dalších letech 3 950 000 Kč.

Návrh zákona nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty ani na hospodářské subjekty.

Návrh zákona nebude mít sociální dopady.

Předpokládá se, že pozitivní dopad na životní prostředí bude mít rozšíření kontrolních kompetencí ústavu – jím prováděný odborný dozor se bude týkat i používání upravených kalů na zemědělské půdě a skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. Cílenou a systematickou kontrolou používání upravených kalů na zemědělské půdě lze zabránit nadměrnému vstupu rizikových prvků a rizikových látek z těchto kalů do půdy a následně do potravního řetězce. Kontrola používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech má za cíl předejít nadbytečnému vnosu dusičnanů do půdy v těchto oblastech a tím snižovat obsah dusičnanů v povrchových a podzemních vodách.

K ČÁSTI PRVNÍ

K čl. I

K bodu 1:

Ustanovení o věcné působnosti zákona o hnojivech se doplňuje o skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek (pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů), což je legislativně-technickým zpřesněním. Podmínky pro skladování (a to bez ohledu na to, zda jde o skladování v rámci uvádění do oběhu ve smyslu definice tohoto pojmu či skladování mimo jeho rámec) jsou významnou součástí zákona, proto je vhodné výslovně je zmínit i v jeho úvodním ustanovení. Další doplnění se vztahuje k používání upravených kalů, jehož úprava bude obdobná jako u používání hnojiv (viz

). Věcná působnost zákona je dále rozšířena o hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování.

K bodu 2:

Návrh zákona ruší vynětí hnojiv určených k použití jako suroviny k dalšímu zpracování z působnosti zákona o hnojivech; dle čl. I bodu 3. návrhu zákona se na tato hnojiva budou vztahovat vybraná ustanovení zákona .

K bodu 3:

Na upravené kaly se (obdobně jako u statkových hnojiv) použijí ustanovení zákona o hnojivech, jen je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Půjde o ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě, o kontrole tohoto používání, o zvláštních opatřeních řešících nesprávné používání upravených kalů a o pokutách za nesprávné používání.

K bodu 4:

Jde o zpřesnění definice statkových hnojiv.

K bodu 5:

Definice uvádění hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů do oběhu se oproti stávajícímu znění rozšiřuje o bezúplatný převod, o nabízení bezúplatného převodu a o skladování za těmito účely. Z hlediska zájmů chráněných zákonem o hnojivech (ochrana životního prostředí, zejména půdy, ochrana osob používajících hnojiva apod.) by podmínky pro uvádění hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek do oběhu měly být stejné bez ohledu na to, zda jde o uvedení do oběhu za úplatu či bez ní.

K bodu 6:

Jde o drobnou legislativně-technickou úpravu.

K bodu 7:

Z § 4 zákona vyplývá, že ústav rozhoduje o registraci hnojiva na základě žádostí, kterou podali podnikatelé mající bydliště (fyzické osoby) nebo sídlo (právnické osoby) na území České republiky. Subjekty se sídlem, resp. bydlištěm mimo území České republiky, nejsou tudíž oprávněny požádat o registraci hnojiv v ČR.

Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spojenými státy americkými o podpoře a vzájemné ochraně investic č. 187/1993 Sb. zavazuje Českou republiku, aby poskytla americkým investorům stejné podmínky a přístup k podnikání, jako českým investorům. K uvedenému závazku nediskriminace v předinvestiční fázi uplatnila Česká republika pouze dvě výjimky, a to v sektorech nemovitostí a pojišťovnictví. V těchto sektorech může ČR zacházet s americkými investory v předinvestiční fázi odlišným způsobem, než jakým zachází s domácími investory.

Vzhledem k tomu, že Česká republika neuplatnila k závazku nediskriminace v předinvestiční fázi výjimku v sektoru hnojiv, je povinna umožnit americkým    investorům   stejný  přístup do tohoto sektoru, jako českým žadatelům o registraci.

Nesplnění tohoto závazku by znamenalo porušení Dohody s USA, která v tomto případě dává americkým investorům právo žalovat Českou republiku u mezinárodního arbitrážního soudu.

K bodu 8

Pojem „bydliště" byl nahrazen termínem „pobyt", který používají zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

K bodům 9 a 10:

Návrh zákona rozšiřuje podmínky pro skladování hnojiv a statkových hnojiv v tom směru, že ve zranitelných oblastech budou muset být skladována v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Tyto podmínky bude ústav kontrolovat v rámci jím vykonávaného odborného dozoru (§ 12 zákona).

K bodu 11:

Jde o legislativně technickou úpravu související s rozšířením působnosti zákona o hnojivech na používání upravených kalů.

K bodu 12:

Rozšiřují se povinnosti podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří musí při používání upravených kalů dodržovat podmínky stanovené zákonem o hnojivech, vybranými ustanoveními zákona o odpadech a vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

Nově doplněná věta třetí § 9 odst. 1 zákona o hnojivech má za účel předejít riziku kontaminace statkových hnojiv a upravených kalů v průběhu jejich používání. Riziko vzniká při jejich dočasném uložení na zemědělské půdě v místě použití, kdy do nich mohou být přimíseny odpadní látky.

K bodu 13:

Stejné podmínky jako pro používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích budou platit i pro používání upravených kalů na zemědělské půdě.

Návrh zákona rozšiřuje podmínky pro používání hnojiv a statkových hnojiv v tom směru, že ve zranitelných oblastech budou muset být používána v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Tyto podmínky bude ústav kontrolovat v rámci jím vykonávaného odborného dozoru (§ 12 zákona).

K bodům 14 a 15:

Cílem navrhované úpravy je, aby evidence vedená podle zákona o hnojivech zahrnovala všechny materiály vnášející živiny do půdy.

Pojem „kultura“ se zaměňuje za významově odlišný pojem „plodina“. Plodina je určitý rostlinný druh, zatímco kultura je pojem mnohem širší, zahrnující např. trvalé travní porosty (louky a pastviny), všechny plodiny pěstované na orné půdě a speciální kultury (vinice, sady, chmelnice). Každá plodina vyžaduje individuální systém hnojení; evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů musí být vedena ve vztahu k jednotlivým plodinám.

K bodu 16:

Na základě navržené úpravy bude možno vyčíslovat případné přebytky živin dodávaných do půdy hnojivy, statkovými hnojivy a upravenými kaly, což upozorní podnikatele v zemědělství hospodařícího na zemědělské půdě na možná rizika znečištění povrchových a podzemních vod.

K bodu 17:

Zmocnění k vydání vyhlášky se upravuje tak, aby odpovídalo nově navržené zákonné úpravě.

K bodům 18, 19 a 22:

Mikrobiologické a fyzikální rozbory vzorků půd, které budou prováděny v zákonem vymezených případech, umožní komplexnější posuzování půdní úrodnosti a tím i včasné rozeznání negativních změn půdních podmínek.

K bodu 20:

Pojem „bydliště" byl nahrazen termínem „pobyt", který používají zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

K bodu 21:

Vzhledem k tomu, že oprávnění k provádění chemických rozborů vzorků půd je udělováno na neurčitou dobu, je potřeba, aby měl ústav možnost průběžně přezkoumávat, zda oprávněná osoba splňuje podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Toto přezkoumání lze nejúčinněji provádět formou povinné účasti oprávněné osoby v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách pro zajištění kvality práce laboratoří, které ústav organizuje podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).

K bodu 23:

Stávající znění zákona neřešilo problematiku využití výsledků zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Podle návrhu zákona bude ústav předávat výsledky vyhodnocení chemických rozborů Ministerstvu zemědělství ; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek bude předávat též Ministerstvu životního prostředí; na žádost vlastníka, nájemce nebo podnájemce lesních pozemků předá ústav výsledky týkající se žadatelem vlastněných nebo užívaných lesních pozemků též jemu. Jde o úpravu obdobnou ustanovení, které se týká předávání výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd (§ 10 odst. 7 zákona o hnojivech). Výše správního poplatku za předání se řídí položkou č. 3 Sazebníku správních poplatků (

zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) a činí (stejně jako u předávání výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd) 50 Kč za každou započatou stránku stejnopisu; za předání kopií pořízených na kopírovacích strojích se platí poplatek snížený o 70 %.

K bodům 24 až 28:

Návrh zákona jednak zpřesňuje vymezení okruhu povinností, jejichž dodržování ústav kontroluje (např. výslovně zmiňuje skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek), jednak tento okruh doplňuje o povinnosti, které jsou uloženy podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě a používajícím upravené kaly. Podmínky stanovené zákonem o hnojivech pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv budou nově zahrnovat též povinnost dodržovat příslušná ustanovení nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; pod odborný dozor ústavu tedy bude spadat i dodržování ustanovení tohoto nařízení vlády týkajících se skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv.

Na základě připomínky Ministerstva obrany se do § 12 zákona doplňuje povinnost zaměstnanců vykonávajících odborný dozor, aby při vstupu do objektů důležitých pro obranu státu respektovali zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Je ovšem pravda, že v praxi ÚKZÚZ kontroly ve vojenských objektech téměř neprovádí.

K bodu 29:

Podmínky, za kterých může ústav uložit zvláštní opatření, se upravují v souvislosti s rozšířením působnosti zákona na používání upravených kalů na zemědělské půdě a v souvislosti s výše popsanými zpřesněními legislativně-technického charakteru.

K bodům 30 až 31:

Ustanovení o pokutách se upravuje tak, aby odpovídalo změnám provedeným návrhem zákona, např. podnikateli v zemědělství hospodařícímu na zemědělské půdě bude moci být uložena pokuta za to, že ani po písemném upozornění ústavu nezpracuje bilanci živin, nebo za to, že poruší ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě.

V dosavadní právní úpravě nebyly rozlišeny a označeny skutkové podstaty přestupků, takže fyzické osoby jako např. vlastník lesního pozemku by odpovídaly za tzv. jiný správní delikt fyzické osoby, což nepřipouští vládou schválená koncepce správního trestání. Není také možné navrhnout vyšší sazbu pokuty za opětovné spáchání protiprávního jednání, aniž by současně byl navržen způsob vedení evidence přestupků a jiných správních deliktů, jejichž recidiva má být důvodem k použití vyšší trestní sazby.

K bodům 32 a 33:

Jde o legislativně-technickou úpravu, která do § 16 zákona promítá změny zmocňovacích ustanovení obsažených v předchozím textu zákona.

K čl. II

Souvisí s úpravami provedenými v bodech 30 a 31.

K čl. III

S ohledem na rozsah změn provedených postupně třemi novelizacemi zákona se navrhuje, aby předseda vlády vyhlásil ve Sbírce zákonů úplné znění zákona o hnojivech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

K ČÁSTI DRUHÉ

K čl. IV

K bodu 1

Osobě, která užívá půdu, se nově ukládá povinnost používat upravené kaly v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem odpadů. Právě tento program je pro zmíněnou osobu zdrojem informací, potřebných k řádnému plnění dalších podmínek stanovených v § 33 odst. 1 – tedy povinnosti používat upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a tak, aby nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

K bodu 2

Původci kalů se ukládá, aby osobě, která užívá půdu (a používá na ní upravené kaly), předal program použití kalů, která by podle něj měla postupovat (viz výše bod 1).

K bodům 3 až 5

Návrh zákona svěřuje výkon kontroly nad používáním upravených kalů na zemědělské půdě ústavu, který bude tuto činnost cíleně a systematicky provádět spolu s kontrolou používání ostatních vstupů do půdy (hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek).

K ČÁSTI TŘETÍ

K čl. V

Účinnost zákona se navrhuje ke dni 1. ledna 2004.

V Praze dne 30. července 2003.

předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a v. r.

ministr zemědělství

Ing. Jaroslav P a l a s v. r.

Platné znění zákona č.156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), s vyznačením navrhovaných změn.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon stanoví podmínky pro uvádění do oběhu a pro používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů pro agrochemické zkoušení zemědělských půd, zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce.

(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků aněkteré podmínky používání upravených kalů1a), jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. Tento zákon se vztahuje i na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, určené k použití jako suroviny k dalšímu zpracování.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

a) hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny výhradně pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny,

b) hnojiva,pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty poskytované v množství nezbytném pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví. ,

c) hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování,

(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na statková hnojiva jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném.

(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na statková hnojiva a na upravené kaly jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13, § 14 odst. 4 a 5, § 14a, § 14b odst 2 písm. a) a b), § 14c a § 15.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) hnojivem látka obsahující živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce,

_________

1) Směrnice Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv.

Směrnice 88/183/EHS ze dne 22. března 1988, kterou se mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na kapalná hnojiva.

Směrnice Rady 89/284/EHS ze dne 13. dubna 1989, kterou se doplňuje a mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na obsah vápníku, hořčíku, sodíku a síry v hnojivech.

Směrnice Komise 89/530/EHS ze dne 18. září, kterou se doplňuje a mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na stopové živiny bór, kobalt, měď, železo, mangan, molybden a zinek obsažené v hnojivech.

Směrnice Komise 93/69/EHS ze dne 23. července 1993, kterou se mění směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku.

Směrnice Komise 96/28/EHS ze dne 10. května 1996, kterou se mění směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/63/EHS ze dne 24. listopadu 1997, kterou se mění směrnice 76/116/EHS, 80/876/EHS, 89/284/EHS a 89/530/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv.

Směrnice Komise 98/3/ES ze dne 25. ledna 1998, kterou se směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku.

Směrnice Rady ES 77/535/EHS ze dne 22. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Komise 79/138/EHS ze dne 14. prosince 1978, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Komise 87/566/EHS ze dne 24. listopadu 1987, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Komise 89/519/EHS ze dne 1. srpna 1989, kterou se mění a doplňuje směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Komise 93/1/EHS ze dne 21. ledna 1993, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Komise 95/8/EHS ze dne 10. dubna 1995, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv.

Směrnice Rady 80/876/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.

Směrnice Komise 87/94/EHS ze dne 8. prosince 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu.

Směrnice Komise 88/126/EHS ze dne 22. prosince 1987, kterou se mění směrnice 87/94/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu.

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství.

Směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí.

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů

b) statkovým hnojivem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány,

c) pomocnou půdní látkou látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojiv,

d) pomocným rostlinným přípravkem látka bez účinného množství živin, která jinak příznivě ovlivňuje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů,

e) substrátem látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi,

f) uváděním do oběhu nabízení k prodeji a prodej hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů a jejich skladování za účelem prodeje

f)uváděním do oběhu nabízení hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu,

g) půdní úrodností schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce,

h) rizikovým prvkem nebo rizikovou látkou prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec,

i) typem hnojiva hnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou formou a rozpustností živin.

§ 3

Uvádění hnojiv do oběhu

(1) Do oběhu smějí výrobci,1) dovozci,1) 2)a dodavatelé1)1b) uvádět pouze hnojiva, která

  1. jsou registrována podle tohoto zákona ; to neplatí, pokud jde o hnojivo splňující podmínky tohoto zákona, které odpovídá typu hnojiva uvedenému ve vyhlášce, o kterém vyhláška stanoví, že je hnojivem ES, a které je „HNOJIVO ES“ označeno,

  2. neohrožují úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat,

c) nepoškozují životní prostředí (odstavec 2 písm. c) ),

d) splňují požadavky na jejich označování, balení a skladování, stanovené tímto zákonem,

e) nejsou znehodnocena.

(2) Do oběhu je nepřípustné uvést hnojivo nebo statkové hnojivo

a) neoznačené,

b) označené nepravdivými nebo klamavými údaji3),

c) u něhož obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška.

Na statkové hnojivo se ustanovení písmene a) nevztahuje, pokud je dodáváno výrobcem přímo spotřebiteli a tento na označení netrvá.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty (dále jen „pomocné látky”) obdobně.

_____________________

1) 1b)§ 2 odst. 1 písm. c) až e) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění

pozdějších předpisů.

2)§ 107 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

3)§ 46 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8 zákona č. 634/1992.

(4) Od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojiva, uvedených v rozhodnutí o registraci hnojiva (§ 5 odst. 1 písm. c)) a v označení obsahu živin, jejich formy a rozpustnosti (§ 7 odst. 1 písm. c)) jsou přípustné odchylky v rozsahu stanoveném vyhláškou. Pro hodnoty údajů uvedené jako maximální, minimální nebo jako rozmezí hodnot nejsou odchylky povoleny. Rozsah odchylek je stanoven tak, aby zohlednil neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě hnojiva, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku.

(5) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo”) stanoví vyhláškou rizikové prvky a rizikové látky, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojiv, statková hnojiva a pomocné látky, jakož i přípustné odchylky.

§ 4

Registrace hnojiv

(1) O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav”) na základě žádosti výrobce nebo dovozce,1) 2)1b) kteří jsou oprávněni k podnikání podle zvláštních předpisů4)a mají bydliště pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel”), pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje

a) jméno, příjmení (dále jen „jméno”) a bydliště pobyt žadatele, případně identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

b) údaje o výrobci v rozsahu písmene a), je-li žadatelem dovozce,

c) název hnojiva, jeho druh, popřípadě i typ,

d) obsah jednotlivých součástí hnojiva včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek; u živin též jejich formu a rozpustnost,

e) zrnitost a jemnost mletí hnojiva,

f) hmotnost hnojiva, popřípadě objem,

g) rozsah a způsob použití hnojiva a podmínky jeho skladování,

h) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojiva,

i) potvrzení příslušné pověřené osoby o tom, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního předpisu,5) jde-li o hnojivo obsahující dusičnan amonný.

(3) Při podání žádosti musí žadatel uhradit správní poplatek podle zvláštního předpisu6). Žadatel je povinen poskytnout ústavu potřebné vzorky hnojiva či umožnit jejich odběr a poskytnout další podklady a informace nezbytné pro registrační řízení.

(4) Splňuje-li hnojivo požadavky stanovené tímto zákonem a odpovídá-li typu uvedenému ve vyhlášce, ústav vydá rozhodnutí o registraci nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena.

_____________________

4)§ 2 obchodního zákoníku.

5) § 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

6)Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Neodpovídá-li hnojivo typu uvedenému ve vyhlášce, provede ústav přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami a testy (dále jen „přezkoušení”); o nezbytnosti přezkoušení hnojiva ústav žadatele uvědomí.7)

(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději

a) do 6 měsíců, pokud registrační řízení nevyžaduje provedení biologických zkoušek,

b) do18měsíců, pokud je nezbytné provedení biologických zkoušek ve skleníku nebo v hale,

c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné provedení biologických zkoušek na poli,

ode dne doručení žádosti.

(7) Ústav může uznat výsledek přezkoušení provedeného jinými odbornými pracovišti včetně těch, které mají sídlo mimo území České republiky a od vlastního přezkoušení upustit.

(8) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 platí pro pomocné látky obdobně s tím, že vždy se provádí přezkoušení jejich vlastností.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv (včetně hnojiv ES), závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a statkových hnojiv a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.

§ 5

Rozhodnutí o registraci

(1) Ústav vydá rozhodnutí o registraci hnojiva, jsou-li splněny požadavky tohoto zákona. Nejsou-li tyto požadavky splněny, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti, ústav žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o registraci obsahuje

a) název hnojiva,

b) číslo rozhodnutí o jeho registraci,

c) hodnoty chemických a fyzikálních vlastností hnojiva,

d) rozsah a způsob použití hnojiv,

e) omezení při uvádění do oběhu a při používání, způsob balení a varovná označení, jsou-li nezbytná pro zajištění ochrany lidí, zvířat a životního prostředí,

f) dobu platnosti rozhodnutí.

(2) Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší; stanovení takové kratší doby v rozhodnutí o registraci musí být odůvodněno.

(3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může požádat ústav o prodloužení platnosti rozhodnutí. Žádost musí být doručena ústavu nejpozději šest měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to i opakovaně. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

_______________

7)§ 49 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(4) Ústav zruší rozhodnutím registraci hnojiva

a) na písemnou žádost výrobce 1) nebo dovozce,1) 2) 1b)

b) zjistí-li při výkonu odborného dozoru porušení povinností stanovených v § 3.

(5) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 4 písm. a), může být hnojivo uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti. Dobu použitelnosti může ústav na žádost výrobce,1) dovozce1) 2)nebo dodavatele1) 1b) prodloužit.

(6) Jestliže ústav vydává rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 4 písm. b), zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí pro pomocné látky obdobně.

§ 6

Registr hnojiv a zveřejnění registrace

(1) Registrovaná hnojiva se zapisují do registru hnojiv (dále jen „registr”), který vede ústav.

(2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojiva podle § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. h).

(3) Seznam registrovaných hnojiv s uvedením údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až c) u každého hnojiva zveřejňuje ústav, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

§ 7

Označování a balení hnojiv a pomocných látek

(1) Osoba, která uvádí hnojivo do oběhu, je povinna v jeho označení uvést

a) údaj o výrobci1)1b) včetně zahraničního výrobce a o dodavateli,1)1b) a to uvedením jména, popřípadě obchodního jména a místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodního jména a sídla, jde-li o právnickou osobu,

b) název hnojiva a číslo rozhodnutí o jeho registraci; odpovídá-li hnojivo typu uvedenému v prováděcím předpise, též typ hnojiva,

c) údaje uvedené v § 4 odst. 2 písm. d),

d) zrnitostní složení, stálost kapalin, mrazuvzdornost a specifické požadavky pro skladování a aplikaci,

e) varovná označení a informace pro manipulaci a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti lidí a k ochraně životního prostředí a další údaje podle zvláštních předpisů,9)

_________________________

9) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

f) rozsah a způsob použití,

g) hmotnost nebo objem dodávaného hnojiva,

h) dobu použitelnosti, datum výroby a číslo výrobní šarže.

(2) Není dovoleno uvádět údaje označující hnojivo výrazy jako „ekologické” nebo „biologické”, a to ani použitím zkratek „eko” nebo „bio”.

(3) Označení hnojiva musí být v českém jazyce a musí být trvale čitelné.

(4) U volně ložených hnojiv musí být stanovené označení uvedeno v dokladech k nim se vztahujících.

(5) Hnojiva mimo volně ložených se musí balit do obalů, umožňujících jejich manipulaci a spolehlivé a bezpečné skladování. Obaly musí umožňovat další využití nebo zneškodnění.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné látky obdobně. Na statková hnojiva se s výjimkou odstavce 1 písm. b) a h) tato ustanovení vztahují jen tehdy, pokud jsou jejich výrobcem dodávána jinému než spotřebiteli.

(7) Pro přepravu hnojiv a pomocných látek platí zvláštní předpisy.10)

(8) Hnojiva splňující podmínky tohoto zákona, která odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce a o kterých vyhláška stanoví, že jsou hnojivy ES, se označují slovy „HNOJIVO ES".

(9) Ministerstvo stanoví podrobnosti o označování a balení hnojiv a pomocných látek vyhláškou.

§ 8

Skladování

(1) Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu11) nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky4) (dále jen „podnikatel v zemědělství”), vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích, výrobci,1) dovozci1) 2)nebo dodavatelé1)1b)a kteří skladují hnojiva, jsou povinni

a) hnojiva uskladnit odděleně a označit je trvale čitelným způsobem,

b) zajistit, aby nedošlo ke smísení hnojiva s jinými látkami,

c) průběžně vést dokladovou evidenci o příjmu,výdeji a množství skladovaných hnojiv.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné látky obdobně.

___________________

10) Např. vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění

pozdějších předpisů, vyhláška č.64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní

silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

11) § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č.219/1991 Sb.

(3) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12)povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu12a).

(3)(4) Statková hnojiva musí být skladována tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Ve zranitelných oblastech12) musí být skladována v souladu se zvláštním právním předpisem12a). Do statkových hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.

(4) (5) Ministerstvo stanoví podrobnosti o skladování hnojiv a statkových hnojiv vyhláškou.

§ 9

Používání hnojiv, statkových hnojiv a, pomocných látek a upravených kalů

(1) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcíchjsou povinni používat hnojiva včetně statkových hnojiv a pomocné látky způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích

a) pokud způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku,

b) na půdě přesycené vodou, pokryté vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlé do hloubky více než 8 cm,

  1. způsobem ohrožujícím pozemky v okolí hnojeného pozemku.

(1) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcíchjsou povinni používat hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky způsobem stanoveným tímto zákonem. Upravené kaly mohou podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě používat jen v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy12b). Do statkových hnojiv a upravených kalů nesmějí být při jejich používání vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.

(2) Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

    1. jejich použití může vést ke vzniku škody na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemcích sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i v jeho širším okolí,

    2. půda, na kterou má být hnojivo aplikováno, je přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá do hloubky větší než 8 cm.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů na zemědělské půdě obdobně.

(4) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a statková hnojiva v souladu se zvláštním právním předpisem12a), jakož i zpracovávat každoročně program používání statkových hnojiv, který obsahuje stanovení dávek statkových hnojiv a předpokládaný termín jejich aplikace na jednotlivé pozemky. Program používání statkových hnojiv jsou povinni na vyžádání předložit orgánu odborného dozoru a umožnit ověření v něm uvedených údajů.

  1. (3) (5) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni soustavně ařádně vést evidenci o hnojivech včetně statkových hnojiv , statkových hnojivech a o pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích. Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou povinni vést evidenci též o upravených kalech použitých na zemědělské půdě.

__________________

12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon).

  1. 12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

(4) (6) Evidence podle odstavce 3 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv podle jednotlivých pozemků, kultur a let a uchovává se nejméně 7 let. Evidence podle odstavce 5 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání orgánu odborného dozoru jsou podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(7) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou rovněž povinni vést evidenci o výnosech zemědělských plodin, a to podle jednotlivých pozemků, plodin a let; evidenci musí uchovávat nejméně 7 let. Na jejím základě a s využitím údajů evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů jsou povinni každoročně zpracovávat bilanční odhad živin, který vyjadřuje rozdíl mezi množstvím živin dodaných do půdy v hnojivech, statkových hnojivech a upravených kalech a množstvím živin odebraných z půdy zemědělskými plodinami. Bilanční odhad živin jsou povinni na požádání předložit orgánu odborného dozoru a umožnit ověření v  němuvedených údajů.

(5) (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob používání hnojiv,statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, a způsob vedení evidence o jejich použití způsob vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů a o výnosech zemědělských plodin, způsob zpracování bilančního odhadu živin, obsah programu používání statkových hnojiv a okruh podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří jsou povinni zpracovávat program používání statkových hnojiv, vést evidenci o výnosech zemědělských plodin a zpracovávat bilanční odhad živin.

§ 10

Agrochemické zkoušení zemědělských půd

(1) Agrochemické zkoušení zemědělských půd je pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek s cílem usměrňovat jejich používání; provádí se v šestiletých intervalech a zahrnuje odběr vzorků půd, jejich chemický rozbor a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Ministerstvo stanoví vyhláškou z důvodu ochrany vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky a rizikové látky, sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování. V případech, kdy hrozí nebezpečí poškozenípůdní úrodnosti, zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory. Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou z důvodu ochrany před vstupem nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování.

(2) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické, mikrobiologické a fyzikální rozbory pro účely agrochemického zkoušení půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemickýchrozborů udělit oprávnění osobám, které o to požádají. Žádost o udělení oprávnění obsahuje

a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště pobyt a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou,

b) údaje o technickém vybavení,

c) údaje o vzdělání odborných pracovníků,

d) rozsah činnosti, pro které má být oprávnění uděleno.

(3) Ústav vydá oprávnění podle odstavce 2, jestliže

a) technické vybavení odpovídá předpokládanému druhu a rozsahu činnosti, o niž se žádá,

b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření,

  1. výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek zajišťovaných ústavem byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených technickými normami.

(4) Na vydání oprávnění se nevztahuje správní řád.13) Ústav může oprávnění odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li oprávněná osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího právního předpisu nebo podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem.13a)

(5) Vlastník zemědělské půdy i podnikatel v zemědělství je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd.

(6) Oprávněná osoba zajistí odborný odběr půdních vzorků způsobem stanoveným vyhláškou, provede chemický rozbor půdních vzorků a předá výsledky těchto rozborů ústavu v uspořádání a termínu stanoveném prováděcím předpisem.

(7) Vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd provádí ústav a jeho výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebopodnikatele v zemědělství hospodařícího na zemědělské půdě předává ústavvýsledky týkající se jím obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo podnikateli v zemědělství; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisu.6)

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků, a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů.

§ 11

Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků

(1) Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů.

(2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech

______________________________

13) Zákon č. 71/1967 Sb.

13a)§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).

a) kde byly na lesních porostech zjištěny příznaky poruch růstu, vývoje nebo zdravotního stavu lesů,

b) zatížených znečištěným ovzduším,

c) s porosty určenými pro produkci semene.

(3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce je povinen strpět úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků.

(4) Odběrem vzorků pro účely zjišťování půdních vlastností pověří ministerstvo právnickou nebo fyzickou osobu. Žádost o vydání pověření obsahuje údaje uvedené v § 10 odst. 2 písm. a) až d). Chemické rozbory vzorků a vyhodnocování výsledků těchto chemických rozborů provádí ústav. Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se lesních pozemků v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu.6)

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů ke zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

§ 12

Odborný dozor

(1) Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při jejich uvádění do oběhu a při jejich používání vykonává ústav. Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při uvádění hnojiv a statkových hnojiv do oběhu, při jejich skladování a používání, jakož i při používání upravených kalů vykonává ústav. Výkon odborného dozoru se řídí zvláštním předpisem15), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ústav dozírá, zda podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy dodržují

a) výrobci,1) dovozci1) 2)a dodavatelé1)1b) , kteří hnojiva a statková hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu,

b) podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích, kteří hnojiva a statková hnojiva skladují nebo používají.,

c) podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě, kteří používají upravené kaly.

(3) Zaměstnanci ústavu pověření výkonem odborného dozoru jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do podniků, jejich organizačních složek a provozoven,16) zařízení, prostor a na pozemky, kde se hnojiva produkují, uvádějí do oběhu nebo používají; jsou oprávněni vyžadovat od výrobců,1) dovozců 1),2) a dodavatelů,1) kteří je uvádějí do oběhu, a od podnikatelů v zemědělství a vlastníků lesních pozemků hospodařících na těchto pozemcích, kteří hnojiva a statková hnojiva skladují a používají, potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, jakož i k odběru kontrolních vzorků.

______________________

14)§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

(3) Zaměstnanci pracující v ústavu, kteří jsou pověřeni výkonem odborného dozoru, jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do podniků, jejich organizačních složek a provozoven16), zařízení, prostor a na pozemky, kde se hnojiva a statková hnojiva produkují, skladují, uvádějí do oběhu nebo používají, a na pozemky kde se používají upravené kaly. Do objektů důležitých pro obranu státu mohou vstupovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem16a). Jsou oprávněni vyžadovat od osob uvedených v odstavci 2 potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, jakož i k odběru kontrolních vzorků.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

(5) Ústav rovněž dozírá, zda podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) dodržují podmínky pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv stanovené zvláštním právním předpisem12a);ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 3 platí obdobně.

§ 13

Zvláštní opatření

(1) Ústav uloží výrobcům,1) dovozcům,1),2) dodavatelům 1) a podnikatelům v zemědělství nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích, kteří hnojiva produkují, uvádějí do oběhu nebo používají, zvláštní opatření, zejména je oprávněn

a) zakázat použití hnojiva nebo statkového hnojiva, které závažným způsobem nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem,

b) nařídit odstranění zjištěných závad při skladování hnojiva nebo statkového hnojiva.

  1. Ústav uloží výrobcům, dovozcům,dodavatelům 1b), podnikatelům v zemědělství nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích, kteří produkují, uvádějí do oběhu skladují nebo používají hnojiva a statková hnojiva, nebo podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě, kteří používají upravené kaly, zvláštní opatření, zejména je oprávněn

a) zakázat použití hnojiva nebo statkového hnojiva nebo upraveného kalu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem,

b) nařídit odstranění zjištěných závad při skladování hnojiva nebo statkového hnojiva.

(2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání zvláštních opatření.

(3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

_____________

15)Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

16) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

§ 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.

16a)Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 14

Pokuty

  1. Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží ústav vlastníku zemědělské půdy nebo podnikateli v zemědělství, který nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení půd podle §10 odst.5 a též vlastníku lesních pozemků, jejich nájemci nebo podnájemci, který nestrpí úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků podle § 11 odst. 3 .

(2) Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích, který nevede soustavně a řádně evidenci o použitých hnojivech a pomocných látkách podle § 9 odst. 3 a 4.

(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích, který poruší ustanovení o skladování podle § 8 a o používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek podle § 9 odst. 1 a 2.

(4) Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží ústav

a) výrobci1) , dovozci1),2) nebo dodavateli1) , který nedodržuje podmínky označování a balení hnojiva nebo další povinnosti stanovené v § 7,

b) výrobci1) , dovozci1),2) nebo dodavateli1) nebo podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků, který

1. nesplní zvláštní opatření uložené ústavem k odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtě k tomu určené podle § 13 ,

2. se dopustí opětovně porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč uloží ústav výrobci1) , dovozci1),2) nebo dodavateli1) , který do oběhu uvedl hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3.

(6) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti podle odstavců 1 až 4, jehož se dopustila osoba uvedená v těchto odstavcích v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(7) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(8) Pokuty ukládá a vybírá ústav. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán17) podle zvláštních předpisů 18).

______________________________

17)Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

18)Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Přestupky a jiné správní delikty

§ 14

(1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd podle § 10 odst. 5.

(2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce se přestupku dopustí tím, že nestrpí úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků podle § 11 odst. 3.

(3) Vlastník lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích se přestupku dopustí tím, že

  a) nevede soustavně a řádně evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách  použitých na zemědělské půdě nebo lesních  pozemcích podle § 9 odst. 5 věty první a  odst. 6,

b) poruší ustanovení o skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek podle § 8  nebo ustanovení o jejich používání podle § 9 odst. 1, 2 a 4.

(4) Vlastník lesních pozemků se přestupku dopustí tím, že ve lhůtě určené podle § 13 nesplní zvláštní opatření uložené ústavem k odstranění zjištěných nedostatků.

5) Za přestupek podle odstavců 1, 2 a 3 písm. a) lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

§ 14a

Pokutu za jiný správní delikt ve výši podle § 14 odst. 5 lze uložit

a)právnické osobě, dopustí-li se některého z protiprávních jednání uvedených v § 14 odst. 1 až 4,

b)podnikateli v zemědělství, dopustí-li se některého z protiprávních jednání uvedených v § 14 odst. 1, 3 a 4,

c)c) výrobci, dovozci nebo dodavateli1b), dopustí-li se protiprávního jednání uvedeného v § 14 odst. 4.

§ 14b

(1)Podnikateli v zemědělství hospodařícímu na zemědělské půdě lze uložit pokutu za jiný správní delikt do výše

a) 50 000 Kč, jestliže nevede soustavně a řádně  evidenci o upravených kalech použitých na  zemědělské půdě podle § 9 odst. 5 a 6,

b) 50 000 Kč, jestliže ani po písemném upozornění ústavu nezpracuje bilanční odhad živin podle § 9 odst. 7nebo nezpracuje program používání statkových hnojiv podle § 9 odst. 4,

c) 100 000 Kč, jestliže poruší ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě  podle § 9 odst. 1, 2 a 3.

(2)Výrobci, dovozci nebo dodavateli 1b) lze uložit pokutu za jiný správní delikt do výše

 a) 100 000 Kč, jestliže neskladuje hnojiva a  pomocné látky způsobem podle § 8,

b) 500 000 Kč, jestliže nedodrží podmínky označování a balení hnojiva nebo další      povinnosti stanovené v § 7,

c) 5 000 000 Kč, jestliže do oběhu uvedl hnojivo  nebo pomocnou látku, které nebyly     registrovány, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) a  § 3 odst. 3.

§ 14c

  1. Na přestupky podle § 14 a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.17)

  2. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

  3. Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, se projedná podle správního řádu.

  4. Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.

  5. Přestupky a jiné správní delikty v prvním stupni projednává a uložené pokuty vybírá ústav.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán18) podle zvláštních právních předpisů. 18a)

____________________

17) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb. zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

18)Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve zněnízákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., a zákona č. 320/2002 Sb.

18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

§ 15

Vztah ke správnímu řádu

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád13).

(2) O odvolání proti rozhodnutí ústavu rozhoduje ministerstvo.

(3) Odvolání proti rozhodnutí ústavu při výkonu odborného dozoru podle § 5 odst. 4 a podle §13 nemá odkladný účinek.

§ 16

Zmocnění

Ministerstvo stanoví vyhláškou k provedení § 3 odst. 5, § 4 odst. 10, § 7 odst. 9, § 8 odst. 4 5, § 9 odst. 5 8, § 10 odst.1 a 8 a § 11 odst. 5

a) rizikové prvky a rizikové látky, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojiv, statková hnojiva a pomocné látky, jakož i přípustné odchylky,

b) typy hnojiv (včetně hnojiv ES), závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a statkových hnojiv a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů, jakož i podrobnosti označování a balení hnojiv a pomocných látek,

  1. podrobnosti skladování hnojiv a statkových hnojiv a způsobu používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích a způsobu vedení evidence o jejich použití,

d) rizikové prvky a rizikové látky sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování, postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd,

c) podrobnosti skladování hnojiv a statkových hnojiv, způsobu používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, způsobu vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů a o výnosech zemědělských plodin, způsobu zpracování bilančního odhadu živin a obsahu programu používání statkových hnojiv a okruh podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří jsou povinni zpracovávat program používání statkových hnojiv, vést evidenci o výnosech zemědělských plodin a zpracovávat bilanční odhad živin,

d) rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování, postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů,

e) postupy pro odběr vzorků a provádění chemických rozborů ke zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

§ 17

Přechodná ustanovení

(1) Hnojiva a pomocné látky schválené podle dosavadních předpisů lze uvádět do oběhu nejdéle do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Agrochemické zkoušení zemědělských půd se do 31.12.1998 provádí podle dosavadních předpisů19).

(3) Na hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky, agrochemické zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků se nevztahuje zvláštní zákon upravující technické požadavky na výrobky 20).

§ 18

Zrušovací ustanovení

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č.132/1989 Sb., zákona č. 115/1995 Sb., zákona č. 91/1996 Sb., zákona č. 93/1996 Sb., zákona č. 97/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se zrušuje.

§ 19

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998 .

Zeman v.r.

Havel V.r.

Tošovský v.r.

____________

19)Vyhláška č. 119/1981 Sb., o agrochemickém zkoušení půd.

20) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Řízení o správních deliktech, která ústav zahájil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zmocňovací ustanovení

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Platné znění části zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, s vyznačením navrhovaných změn.

§ 33

Povinnosti při používání kalů

(1) Právnická a fyzická osoba, která používá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a , za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

(2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek požití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.

§ 71

Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství.

Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají

Ministerstvo,

Ministerstvo zdravotnictví,

Ministerstvo zemědělství,

inspekce,

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,

e) f ) celní úřady

f) g) orgány ochrany veřejného zdraví

g) h) krajské úřady

h) i) obecní úřady obcí s rozšířenou působností

i) j) obce

§ 73

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství vykonává kontrolu dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů z říčních toků a vodních nádrží na zemědělské půdě.

§ 73

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě.

§ 73a

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. …/2003 Sb., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací