:
K čl. I bodu 1(§ 54
odst. 4):
Na konci odstavce se doplňují
věty, jejichž aplikace umožní soustředění hlasování ve
třetím čtení na pevné dny (tzn. na středu a pátek). Sněmovně
zůstává možnost, aby v případě, kdy např. z důvodů
většího množství návrhů zákonů ve třetím čtení nebo
z důvodů organizačních, mohla rozhodnout o zařazení
třetích čtení i na jiné, než pevně stanovené dny. Protože
institut tzv. „soustředění hlasování“ má sloužit zejména
k větší efektivnosti a přehlednosti práce Sněmovny
předkladatelé navrhují, aby o přesunutí hlasování ve třetím
čtení na jiné dny se nehlasovalo, pokud by proti takovému návrhu
vznesly námitku nejméně dva poslanecké kluby.
K čl. I bodu 2 (§ 54
odst. 7):
Navrhovaná změna vyřeší
výkladové problémy, které vznikaly v případech, kdy schůze
Sněmovny byla svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5. Jedná se zejména
o situace, kdy je schůze Sněmovny svolána na základě žádosti
alespoň jedné pětiny poslanců a součástí této žádosti je
program pořadu schůze, který nelze měnit. Nově navržené věty
v odstavci 7 jednoznačně stanoví, že se na tyto schůze
nevztahují ani ustanovení o zařazení interpelací, o zařazení
návrhů zákonů zamítnutých nebo vrácených s pozměňovacím
návrhy Senátem a o vrácených zákonech prezidentem republiky.
Jedná se o schůze Sněmovny, které mají svůj zcela speciální
režim a proto předkladatelé navrhují tuto úpravu, která do
budoucna zamezí jakýmkoliv výkladovým problémům.
K čl. I bodům 3 až
6 (§ 93 odst. 2, § 94 odst. 1, § 94 odst. 3, § 94 odst. 4):
Změny navržené v uvedených
novelizačních bodech se týkají důležitého institutu, a to
návrhu na zamítnutí návrhu zákona ve druhém čtení. Podle
stávající úpravy se o tomto návrhu může hlasovat jak po
ukončení obecné rozpravy, tak po ukončení rozpravy podrobné.
Jedná se o velmi závažné rozhodnutí a navrhovatelé se
domnívají, že by poslanci měli mít delší časový úsek na
rozmyšlení, zda návrh na zamítnutí schválit či ne. Navíc by
poslanci při rozhodování, zda takový návrh schválí nebo ne,
mohli v souvislosti s tím vzít v úvahu i přednesené
pozměňovací návrhy. Z těchto důvodů se navrhuje, aby se
o návrzích na zamítnutí vznesených v rámci druhého čtení,
hlasovalo až ve třetím čtení.
K čl. I bodu 7 (§ 95
odst. 1):
Navržená změna by v praxi
mohla přinést značné zkvalitnění práce Sněmovny. V mnoha
případech je v rámci projednávání návrhů zákonů ve
druhém čtení předneseno velké množství pozměňovacích
návrhů. Původní lhůta 24 hodin od rozdání pozměňovacích
návrhů, od které lze zahájit třetí čtení, se ukazuje být
v těchto případech velmi krátkou. Během této lhůty nelze
posoudit např. veškeré souvislosti mezi přednesenými
pozměňovacími návrhy, dopady na jiné zákony, dopady či soulad
s jinými ustanoveními zákona, který je novelizován. Není
mnohdy dán ani dostatečný časový prostor pro předkladatele nebo
případně výbory, aby bylo možno přednesené návrhy posoudit.
Z těchto důvodů se navrhovatelé domnívají, že prodloužení
časového úseku mezi druhým a třetím čtením by bylo velmi
žádoucí změnou.
K čl. bodu 8 (§ 95
odst. 3):
Navržená úprava úzce
souvisí s novelizačním body 3 až 5. Jedná se o promítnutí
změny hlasování o návrhu na zamítnutí návrhu zákona vzneseném
ve druhém čtení do ustanovení, která upravují postup ve třetím
čtení. Po ukončení rozpravy ve třetím čtení, by se nejdříve
hlasovalo o návrzích na zamítnutí z druhého čtení a poté
by následovala procedura tak, jak byla dosud v jednacím řádu
upravena. Změna se týká pouze předřazení hlasování o návrzích
na zamítnutí z druhého čtení.
K čl. I bodu 9 (§
95a):
Jedná se o změnu, která
úzce souvisí s novelizačním bodem 1, a to s problematikou
„soustředěného hlasování“. Ve stanovených dnech, pokud by
Sněmovna nerozhodla jinak, ve kterých se má konat třetí čtení
jsou vyčleněny hodiny, ve kterých by se tato třetí čtení
konala. Opět je dána možnost Sněmovně rozhodnout o jiných
hodinách, ale pouze v případech, kdy by proti takovému
návrhu nevznesly námitku nejméně dva poslanecké kluby.
K čl. I bodům 10 a
11 (§ 99 odst. 7 a § 106 odst. 1):
Jedná se de facto o výjimku
z úpravy „soustředěného hlasování“ ve třetím čtení.
Tuto úpravu nelze použít v případech projednávání návrhu
zákona ve stavu legislativní nouze v tzv. zkráceném jednání
(§ 99) a stejně tak není vhodné její použití v rámci
projednávání zákona o státním rozpočtu (§ 101 až 106), který
má rovněž upravený speciální režim projednávání návrhu
zákona o státním rozpočtu. Z těchto důvodů je nutné
přímo v zákoně o jednacím řádu stanovit, že se
ustanovení týkající stanovení pevných jednacích dnů a
hodin, ve kterých se koná třetí čtení návrhů zákonů,
netýkají projednávání ve stavu legislativní nouze a
projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu.
K čl. I bodu 12 (§
111):
Předkladatelé navrhují
novou úpravu ústních interpelací, která by měla vést jednak
ke zkvalitnění projednávání interpelací, jednak k mediální
přitažlivosti ústních interpelací a v neposlední řadě i
ke zrychlení celého procesu projednávání ústních interpelací.
Celková doba interpelací se navrhuje zkrátit na 1 hodinu a 45
minut s tím, že pro předsedu vlády by bylo vyhrazeno 45
minut a pro ostatní členy vlády zbývající hodina. Novela rovněž
umožňuje, aby v případě kdy interpelace na předsedu vlády
budou vyčerpány ještě před vymezeným časovým limitem (tzn.
před uplynutím 45 minut), tak mohou přímo následovat interpelace
na ostatní členy vlády, a to bez toho, aby muselo být jednání
přerušeno. Nedocházelo by tak k žádným časovým
prodlevám. Navrhuje se i jiná doba pro ústní interpelace.
Poslanci se k interpelacím
budou moci hlásit do 11 hodin dne, ve kterém se ústní interpelace
mají konat (ve čtvrtek).
Další změnou, která je
navržena, je změna losování interpelací. Losování přihlášek
by se konalo v ten den, kdy by se interpelace měly konat, a to
v 11. 30 hodin. Navrhovatelé do tohoto návrhu začlenili, mimo
jiného, i již vžitou praxi upravenou v usnesení Sněmovny,
kdy si poslanci určí prioritu jednotlivých přihlášek, pokud
jich podávají více.
Nově se upravuje rovněž
časový limit u předsedy vlády a ostatních členů vlády pro
odpověď na interpelaci, a to na 4 minuty a u doplňující odpovědi
na 1 minutu.
K čl. II (účinnost):
Navrhuje se účinnost k 1.
lednu 2004.
V Praze dne 30. 7. 2003
Lubomír Zaorálek v.r.
Václav Exner v.r.
Vojtěch Filip v.r.
Michal Hašek v.r.
Jan Kasal v.r.
Jitka Kupčová v.r.
Ivan Langer v.r.
Hana Marvanová v.r.
Miroslava Němcová v.r.
Jan Vidím v.r.
Části platného zákona
s vyznačením navržených změn
(změny
jsou vyznačeny tučně a kurzívou,
návrhy na zrušení
jsou přeškrtnuty)
Jednání na schůzích
Sněmovny
§ 52
(1) Poslanci je v jednacím
sále trvale vyhrazeno poslanecké křeslo. Zasedací pořádek
poslanců vychází z jejich příslušnosti k poslaneckému klubu a
podléhá schválení Sněmovny.
(2) Schůze Sněmovny se
účastní poslanci. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky,
členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se
schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být
přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci
Kanceláře sněmovny.
(3) Schůze Sněmovny se
mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna
souhlas; předsedající jim může udělit slovo.
(4) Kromě osob uvedených v
odstavcích 2 a 3 mají do jednacího sálu přístup pouze ti,
kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Sněmovny.
(5) Přítomnost dalších
osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách
vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích
prostředků.
§ 53
(1) Sněmovna zahajuje své
denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve
21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o pozměňovacích
návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících
souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze
zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny
všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů se může
Sněmovna usnést jinak.
(2) Před koncem každého
jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad
příštího jednání.
(3) Schůze Sněmovny se
nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se Sněmovna
neunese jinak.
§ 54
(1) Schůzi Sněmovny zahájí
předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných
poslanců.
(2) Schůzi Sněmovny řídí
její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí.
(3) Sněmovna určí z řad
ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele.
(4) Sněmovna stanoví na
návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob
projednávání jednotlivých bodů pořadu. Na pořad schůze se
vždy zařadí bod "Odpovědi na písemné interpelace".
Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí
se na tento den bod "Ústní interpelace". Nejedná-li
Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace se do pořadu schůze
nezařadí. Jsou-li
jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek zařadí se na tyto
dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95
odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné
jednací dny rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího
čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li
proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
(5) Výbor, poslanecký
klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.
O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění
rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.
(6) Schválený pořad lze
během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na
doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat,
vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké
kluby nebo 20 poslanců; pro podání takového návrhu platí
ustanovení předchozího odstavce.
(7) Byla-li schůze svolána
podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu
uvedeném v žádosti. Ustanovení
odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech neužije.
Ustanovení
odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních
interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto
případech nepoužijí. V těchto případech se rovněž
nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení
návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o
předložení návrhu zákona vráceného Senátem s pozměňovacími
návrhy a § 97 odst. 2 věta druhá o předložení zákona
vráceného prezidentem republiky.
(8) Sněmovna může v
průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu
nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může
též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o
něm odročit.
(9) Předseda poslaneckého
klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze
Sněmovny. O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druhé čtení návrhu
zákona
§ 92
(1) Výbor, popřípadě
výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho
projednání předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména
doporučí Sněmovně, zda má návrh zákona schválit či
nikoliv. Doporučí-li v usnesení změny nebo doplňky návrhu
zákona, přesně je formuluje. Nejméně pětinová menšina všech
členů výboru může předložit předsedovi Sněmovny
oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení
výboru.
(2) Předseda Sněmovny
zajistí vytištění usnesení výboru, popřípadě oponentní
zprávy k návrhu zákona a doručí je všem poslancům
nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu
zákona.
§ 93
(1) V druhém čtení
uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí
zpravodaj výboru nebo zpravodajové výborů.
(2) O návrhu zákona se koná
obecná rozprava. Po
obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k
novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.
Po obecné
rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému
projednání.
§ 94
(1) Nerozhodla-li Sněmovna
podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací výboru k novému
projednání nebo
že jej zamítá,
koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v
ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu
zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají
k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy.
(2) Pozměňovací návrhy,
popřípadě jiné návrhy se dají vytisknout a předseda Sněmovny
je zašle neprodleně všem poslancům.
(3) I po podrobné rozpravě
může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému
projednání nebo
rozhodnout, že návrh zákona zamítá.
(4)
Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu
zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení
rozpravy (§ 95 odst. 3).
§ 95
Třetí čtení návrhu
zákona
(1) Třetí čtení návrhu
zákona lze zahájit nejdříve za 72
hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů
poslancům.
(2) Ve třetím čtení se
koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně
technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo
tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených
pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování
druhého čtení.
(3) Na
závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích,
popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona.
Na závěr
třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na
zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o
pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu
zákona. Poté
se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.
§ 95a
Pro třetí čtení
návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech
připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla
jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14 hodin. O vyčlenění
jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne
Sněmovna. O návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení
návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou - li proti
takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
§ 99
Zákonodárný proces ve
stavu legislativní nouze
(1) Za mimořádných
okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní
práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu
hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny
na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.
Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu,
na niž byl vyhlášen.
(2) Ve stavu legislativní
nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že
předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném
jednání.
(3) Návrh zákona, který má
být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda
Sněmovny jednomu z výborů a současně stanoví
nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit
usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda
se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých
částech se povede rozprava podrobná; navrhne též lhůtu, do
kdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit.
(4) Ve stavu legislativní
nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu
schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru,
že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní
nouze zruší.
(5) Ve stavu legislativní
nouze posoudí Sněmovna před projednáváním vládního
návrhu zákona, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve
zkráceném jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup,
návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná.
(6) Ustanovení § 90 a 91
o prvém čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání
neužijí.
(7) Sněmovna může
rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu
zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut.
Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně
po čtení druhém. Ustanovení
§ 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí
čtení návrhu zákona ve zkráceném jednání neužijí.
(8) Sněmovna projedná návrh
zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor
nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 3; v
takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny.
(9) Ustanovení § 53 a
ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 97 odst. 3 a 4
a § 98 odst. 2 se neužijí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ČÁST TŘINÁCTÁ
PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA
O STÁTNÍM ROZPOČTU
§ 101
Předložení návrhu
zákona o státním rozpočtu
(1) Vláda předloží návrh
zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději
tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k
takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před
schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona.
(2) Předseda přikáže
návrh zákona o státním rozpočtu k projednání
rozpočtovému výboru.
(3) Součástí zákona o
státním rozpočtu nemohou být změny, doplnění nebo zrušení
jiných zákonů.
Prvé čtení návrhu
zákona o státním rozpočtu
§ 102
(1) Návrh zákona o státním
rozpočtu uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj
rozpočtového výboru.
(2) Sněmovna v obecné
rozpravě projedná v prvém čtení základní údaje návrhu
zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a
výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový
vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a
obcí a rozsah
zmocnění výkonných orgánů.
(3) Sněmovna základní
údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo
doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro
předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového
návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů
od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády.
(4) Schválí-li Sněmovna
základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je
během jeho dalšího projednávání měnit. Sněmovna se současně
usnese na přikázání jednotlivých kapitol návrhu zákona o
státním rozpočtu výborům.
§ 103
(1) Výbory projednají
přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a ve
lhůtě stanovené Sněmovnou předloží svá usnesení
rozpočtovému výboru.
(2) Minimální doba k
projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním
rozpočtu ve výboru je 30 dnů.
(3) Výbor může navrhnout
změny pouze v kapitole státního rozpočtu, která mu byla
přikázána. Chce- -li dosáhnout změnu v jiné kapitole, požádá
o projednání změny výbor, kterému byla kapitola přikázána.
Ke všem návrhům na změny je výbor povinen vyžádat si
stanovisko správce kapitoly.
§ 104
(1) Usnesení výborů,
popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám
návrhu zákona o státním rozpočtu projedná za účasti
jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení.
(2) Rozpočtový výbor
předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu
předsedovi Sněmovny, který je dá vytisknout a doručí je všem
poslancům, poslaneckým klubům a navrhovateli, nejméně 24
hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona o
státním rozpočtu. Totéž učiní s usnesením výboru,
pokud výbor přijme usnesení nesouhlasné s usnesením
rozpočtového výboru podle předchozí věty.
§ 105
Druhé čtení návrhu
zákona o státním rozpočtu
(1) V druhém čtení
uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Po
navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru.
(2) O návrhu zákona o
státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se
koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací,
popřípadě jiné návrhy.
(3) Pozměňovací návrhy,
popřípadě jiné návrhy se vytisknou a předseda Sněmovny je
zašle neprodleně všem poslancům.
§ 106
Třetí čtení návrhu
zákona o státním rozpočtu
(1) Třetí čtení návrhu
zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po
skončení čtení druhého. Ustanovení
§ 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí
čtení návrhu zákona o státním rozpočtu nepoužijí.
(2) Ve třetím čtení se
koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně
technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo
tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených
pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování
druhého čtení.
(3) Na závěr třetího
čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných
návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o
státním rozpočtu vyslovuje souhlas.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
§ 111
Ústní interpelace
(1) Pro ústní
interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení ve stanoveném
jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od
16 do 17 hodin a pro ústní interpelace ostatním členům vlády
doba od 17 do 18.30 hodin. Poslední interpelace může být
podána předsedovi vlády nejpozději v 16.50 hodin a jinému
členu vlády v 18.20 hodin.
(1) Pro ústní
interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím
na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 16.15 hodin,
přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se
vyčlení doba od 14.30 hodin do 15.15 hodin. Od 15.15 hodin nebo
v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny
dříve, tak od doby jejich ukončení, budou následovat ústní
interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace
může být podána nejpozději v 16.10 hodin.
(2) Poslanci se hlásí
k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny
nejpozději do
začátku schůze Sněmovny
, a to v den,
ve kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin.
Součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma
předložené interpelace. V případě, kdy poslanec předkládá
více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to
zvlášť ve skupině na předsedu vlády a zvlášť ve skupině na
ostatní členy vlády.
(3) Pořadí přihlášených
se určí losem na
začátku schůze Sněmovny
v den, ve
kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30 hodin. Losem bude
vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním
interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat
stejným způsobem o přihláškách označených číslem dvě, tři
apod.
(4) Kdo není přítomen v
jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí
pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky
poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést v době
stanovené v odstavci 1.
(5) Předseda vlády nebo
jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci
bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může
poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na
niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.
(6) Přednesení ústní
interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení
doplňující otázky dobu 1 minuty. Přednesení
odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 4 minut a
přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 1
minuty. Po
časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další
interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze
však položit doplňující otázku i po uplynutí časového
limitu.
(7) Není-li interpelovaný
při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí,
že na ústní interpelaci, popřípadě na doplňující otázku
není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci
písemně do 30 dnů.
,