zákon č. 40/2004 Sb.

K § 1

Toto ustanovení vymezuje předmět, působnost a základní pojmy navrhovaného zákona. Těžiště právní úpravy spočívá ve vymezení jednotlivých druhů zadávacích řízení, postupech zadavatelů v nich a ve stanovení podmínek jejich použití. Vzhledem k tomu, že povinnost zadávat veřejné zakázky se váže na osobu zadavatele, je klíčovým místem zákona vymezení osob, které jsou zadavateli, a které jsou tudíž povinny zadávat své zakázky v zadávacích řízeních. Značný důraz klade nový zákon na kvalifikaci zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Proto je kritériím hodnocení kvalifikace věnována podstatná část zákona. Pro urychlení a zjednodušení zadávacích řízení zavádí nový zákon seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek, který povede ministerstvo a do něhož budou zapsáni podnikatelé, kteří prokáží kvalifikaci nezbytnou pro řádné plnění veřejné zakázky. Právní úprava předpokladů účasti v zadávacích řízeních ve formě seznamu v právním řádu ČR dosud chybí.

Součástí návrhu zákona je rovněž výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a vyhlašování výběrových řízení na projekt.

K § 2

Zadavatel je osoba, která veřejnou zakázku zadává. Vymezení okruhu zadavatelů zákonem je rozhodujícím pro určení, zda zakázka má být zadána v zadávacím řízení. Zadavatel je subjekt, který veřejnou zakázku zcela nebo zčásti financuje, tudíž který vydává finanční prostředky, zpravidla veřejné.

Zákon vymezuje tři okruhy zadavatelů. Především je zadavatelem tzv. veřejný zadavatel, tj. Česká republika (za níž jednají její organizační složky státu), dále územní samosprávné celky (obce, města, městské obvody a městské části, kraje), státní příspěvkové organizace a jiné právnické osoby, pokud byly zřízeny zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a jsou financovány převážně veřejnými zadavateli, nebo jsou veřejnými zadavateli řízeny nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejich správních, řídících nebo kontrolních orgánech. Toto vymezení odpovídá definici tzv. „veřejnoprávního subjektu“ v příslušných směrnicích ES.

Dalším okruhem zadavatelů jsou podnikatelé, jestliže jsou ovládáni veřejným zadavatelem a za splnění zákonem stanovených podmínek vykonávají některou z činností uvedenou v § 3. Jde o tzv. „síťové zadavatele“, tj. právnické nebo fyzické osoba podnikající v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy nebo telekomunikací.

Specifickým okruhem zadavatelů jsou „jiné osoby” v případě veřejných zakázek na stavební práce, u kterých je rozhodující účast veřejných prostředků na jejich financování, jde-li o výstavbu nemocnic, zařízení určených pro sportovní a rekreační účely, pro využití volného času, školních budov včetně budov vysokých škol a budov určených pro veřejnou správu.

Zadavatelem může být společně i několik zadavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), mají-li svoje vzájemná práva a povinnosti a vztahy k třetím osobám smluvně upraveny.

K § 3

Zadavatelem v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací se rozumí kterýkoli zadavatel uvedený v § 2, který vykonává některou z činností taxativně vypočtených v tomto ustanovení. Zákon se v případě těchto zadavatelů vztahuje pouze na zadávání nadlimitních veřejných zakázek.

K § 4 a 5

Zadavatelé uvedení v § 2 návrhu zákona musí postupovat při zadávání svých zakázek podle zadávacích pravidel; to znamená, že musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Z této povinnosti stanoví zákon výjimky, které jsou uvedeny v § 4 a 5.

Úprava uvedená v § 4 odst. 1 je převzata z příslušných směrnic ES. Ochrana utajovaných skutečností, obrana a bezpečnost státu včetně výroby a zcizování vojenského materiálu vyžadují mimořádné postupy; výběr smluvního partnera proto nemůže podléhat obecným pravidlům (např. povinnost zveřejňování, transparentnost zadávání apod.). Obdobně platí toto hledisko i v případě mezinárodních smluv týkajících se pobytu cizích vojsk na území České republiky nebo vyslání vojsk České republiky na území jiného státu. Rovněž v případech, kdy mezinárodní organizace poskytují své finanční prostředky podle vlastních procesních pravidel, se tento zákon nepoužije na takto financované zakázky.

Zakázky, které jsou zadávány v návaznosti na mezinárodní smlouvu uzavřenou mezi členským státem Evropské unie a jiným než členským státem Evropské unie nebo jinými než členskými státy Evropské unie, za účelem realizace nebo využití společného projektu smluvními stranami, jsou rovněž vyňaty z působnosti zákona. Smlouvy tohoto druhu musí být sděleny Evropské Komisi, jak vyžaduje ustanovení směrnic ES.

Výzkum a vývoj jsou službou, která podléhá režimu zadávání, avšak pouze v případech, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je veřejný zadavatel. Ostatní případy výzkumu a vývoje jsou upraveny zvláštními právními předpisy, a proto musely být ze zákona o zadávání vyňaty.

Další případ vynětí zakázek z působnosti zákona zahrnují případy nezbytných dodávek při ohrožení státu, kdy nelze požadovat dodržování stanovených procedur na úkor rychlosti a potřebnosti realizace zakázek.

Výjimky obsažené v písm. g) až j) se týkají služeb, které jsou vyňaty z působnosti směrnic ES. Jedná se o specifické služby, jejichž podřízení zákonu by bylo buď nesmyslné (např. výběr zaměstnanců pro uzavření pracovněprávních smluv podle zákoníku práce) nebo nevhodné (např. činnost ČNB).

Výjimka uvedená pod písm. k) se týká činností státních podniků nebo příspěvkových organizací, které založil nebo zřídil v souladu se zákonem stát nebo územní samosprávný celek. Jedná se především o státní podniky zřízené k výkonu specifické činnosti pro zadavatele (např. pro ministerstvo), kde by zadávání veřejných zakázek podle navrhovaného zákona vylučovalo smysl existence těchto státních podniků. Jedná se o zapracování výjimky, která je připuštěna v rozsudku „Teckal“ Evropského soudního dvora.

Důvodem pro vynětí z rozsahu platnosti zákona ostatních zakázek uvedených v § 4 odst. 2 je, že soutěžní princip při jejich zadávání by byl překážkou jejich realizaci. Jedná se však pouze o podlimitní veřejné zakázky, neboť směrnice ES tento postup neumožňují; tyto případy obsahuje vesměs již dosavadní právní úprava.

Vynětí zakázek z působnosti zákona podle ustanovení § 5 se týká pouze zadavatelů působících v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Jedná se o transpozici směrnice č. 93/38/ES. Významnou výjimku představují především zakázky, které síťoví zadavatelé zadávají za jiným účelem, než je výkon činností uvedených v § 3. Jedná se o odstranění negativního a často kritizovaného současného stavu, kdy síťoví zadavatelé musí zadávat své zakázky podle zákona i přesto, že se netýkají činností, pro které jsou podřízeni působnosti současného zákona.

K § 6

Nový zákon usiluje o zavedení pořádku v základních pojmech zadávacího procesu tím, že jednoznačně vymezuje jejich obsah. Definice veřejné zakázky, kterou zavedl zákon č. 28/2000 Sb., jímž byl současný zákon novelizován, ztotožnila veřejnou zakázku se smlouvou, což zcela odporuje běžnému používání tohoto pojmu. Protože tato definice veřejné zakázky nebyla promítnuta do dalších ustanovení současného zákona, byla tím dovršena terminologická nejednotnost zákona zejména proto, že současný zákon ztotožňoval pojem veřejné zakázky s plněním vyplývajícím z uzavřené smlouvy.

Ztotožnění pojmu veřejné zakázky se smlouvou nepodpoří ani argumentace, že takto je vymezena veřejná zakázka v příslušných směrnicích ES. To platí jen v případě německé verze těchto směrnic; anglická verze směrnic ES pojem veřejné zakázky vůbec nezná´a místo něho používá pojem „public contract“.

Při formulování pojmu veřejné zakázky v novém zákoně bylo záměrem pouze odlišit veřejnou zakázku od ostatních zakázek, aniž by se vymezoval pojem zakázky jako takové. Vzhledem k tradici a vžitému používání pojmu veřejná zakázka v České republice se nejevilo účelné upuštění od tohoto pojmu vůbec, ačkoliv v některých jazycích pro něj neexistuje odpovídající překlad (např. angličtina – public procurement, slovenština – verejné obstarávanie).

Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek je, že je povinností jejího zadavatele, aby ji zadal v zadávacím řízení podle zákona. Rozhodující pro určení, zda zakázka musí být zadána podle zákona, je osoba zadavatele. Teprve na dalším místě je skutečnost, zda konkrétní zakázka není ze zadávání vyjmuta vzhledem k zvláštnímu důvodu (např. bezpečnosti, obrana apod.). Povinnost zadavatele zadat zakázku v zadávacím řízení je znakem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek.

Podle svého předmětu se rozlišuje veřejná zakázky trojího druhu; veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby a veřejná zakázka na stavební práce. K těmto druhům veřejných zakázek se vážou i příslušné finanční limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek.

Definici pojmu veřejné zakázky doplňuje ustanovení, že o veřejnou zakázku jde pouze v případě, že předpokládaná cena předmětu této zakázky přesáhne 2 000 000 Kč. Je tomu tak především proto, že požadavek písemné formy by nemohl být v mnohých každodenních případech dodržen a došlo by tak paradoxně k porušení zákona (např. nákup pohonných hmot do osobního automobilu se neuskutečňuje na základě písemné smlouvy). Zároveň umožňuje tento finanční limit zadávat jednodušší zakázky tzv. „z volné ruky“, což umožní snadnější nakládání s finančními prostředky vynakládanými např. na běžné nákupy pořizované zadavatelem při jeho každodenní činnosti.

K § 7

Veřejné zakázky na dodávky zahrnují především veškeré zakázky, jejichž předmětem je koupě věcí movitých (např. nábytek, automobily, přístroje, kancelářské potřeby) i nemovitých (např. koupě pozemků nebo dokončených staveb); patří sem ale i koupě těchto věcí formou leasingu a nájem věci. Klasifikaci jednotlivých druhů zboží bude obsahovat prováděcí vyhláška. Klasifikace je předpokladem pro jednoznačné vymezení veřejné zakázky.

K § 8

Veřejné zakázky na služby představují širokou škálu služeb, které jsou předmětem zadávání. Vzhledem k tomu, že obecná definice služby v českém právním řádu chybí, byla použita pro veřejné zakázky na služby negativní definice, která za veřejnou zakázku za služby pokládá veřejnou zakázku, jejímž předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na stavební práce. Klasifikaci služeb obsahují přílohy č.1 a 2 k zákonu a rovněž prováděcí vyhláška.

K § 9

Veřejné zakázky na stavební práce představují největší objem finančních prostředků vynakládaných na veřejné zakázky. Co je předmětem veřejné zakázky na stavební práce, je vyjádřeno výčtem v písmenech a) až d), přičemž v písmeni e) se obecně stanoví, že veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka na provedení jakékoli jiné stavební práce, které odpovídají požadavkům určeným zadavatelem, včetně stavebních prací pořizovaných s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou. Písmeno e) tak dopadá na časté případy obcházení směrnic ES, kdy zadavatel odkoupí od jiné osoby nemovitost, kterou tato osoba realizovala podle pokynů zadavatele, aniž by však zadavatel stavbu samotnou bezprostředně financoval.

Klasifikace stavebních prací je obsažena v prováděcí vyhlášce. Veřejnou zakázkou na stavební práce jsou též montážní práce související s prováděním staveb a stavebních prací a rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě provedení stavebních prací podle odstavce 1 rovněž projektová a inženýrská činnost, týkající se těchto prací.

K § 10

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku prostřednictvím čtyř zadávacích řízení, které jsou v tomto ustanovení vypočteny – v otevřeném řízení, v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejnění a v jednacím řízením bez uveřejnění.

Otevřené řízení je neomezeným zadávacím řízením, což znamená, že k podání nabídky je oprávněn kterýkoliv podnikatel či jiná osoba, která má zájem o podání nabídky, aniž by musela žádat zadavatele o souhlas.

Užší řízení je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným, to znamená, že pouze osoby vyzvané zadavatelem na základě jejich žádosti o účast v užším řízení mohou podat nabídku.

Jednací řízení s uveřejněním je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím jednoduššího a méně formálního způsobu, ovšem pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy.

Jednací řízení bez uveřejnění je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím nejjednoduššího a nejméně formálního způsobu. V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává smluvní podmínky a až poté následuje uzavření smlouvy.

K § 11

Ustanovení tohoto paragrafu vymezuje osoby, které se mohou stát uchazeči nebo zájemci a účastnit se zadávacího řízení; společně jsou označováni jako dodavatelé veřejných zakázek. Zájemcem či uchazečem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Na straně uchazeče či zájemce může vystupovat i několik výše uvedených subjektů společně; předpokladem je podání pouze jediné nabídky.

K § 12 a 13

Účastníky otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním jsou vždy na jedné straně zadavatel a na druhé straně jeden nebo více uchazečů, kteří podali nabídku. V užším a v jednacím řízení s uveřejněním se mohou uchazeči stát pouze zájemci, kteří byli zadavatelem vyzváni k účasti, tj. k podání nabídky. Zájemcem je vždy ten dodavatel, který podal žádost o účast v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním (do okamžiku, než byl vyzván k podání nabídky – od toho okamžiku se jedná o uchazeče!), nebo kterého zadavatel vyzval k účasti v jednacím řízením bez uveřejnění

Označení zájemce nebo uchazeč je označením jedné strany v zadávacím procesu. Vždy musí jít o dodavatele podle vymezení v § 11.

K § 14

V tomto ustanovení zákona jsou vymezeny nadlimitní veřejné zakázky; jejich vymezení je dáno výší finančních limitů uvedených v EUR. Nadlimitní veřejné zakázky jsou ty veřejné zakázky, jejichž zadávání je upraveno směrnicemi ES; jinými slovy pouze pro tyto veřejné zakázky jsou směrnice ES závazné.

Finanční limity rozhodné pro určení nadlimitní veřejné zakázky jsou převzaty ze směrnic ES. Nadlimitní veřejné zakázky jsou tedy ty veřejné zakázky, dosahující nebo přesahující tyto limity. Za směrodatné se berou limity vyjádřené v Kč. Způsob přepočtu částek uvedených v EUR na Kč je uveden v odstavci 6.

K § 15

Zakázky, které nedosahují finančních limitů uvedených ve směrnicích ES (a v zákoně v § 14), se označují jako podlimitní veřejné zakázky. Úprava zadávání těchto veřejných zakázek je věcí pouze národní úpravy. V zákoně mají navrženy stejné postupy jako zakázky nadlimitní s odchylkami. To znamená, že mají určitá změkčení; totéž platí o zveřejňování povinných údajů.

K § 16

Rámcová smlouva je institutem, který prosazují i návrhy nových směrnic ES. Je vyvolán potřebami praxe a doposud ho směrnice ES připouštějí pouze v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Základní rozdíl od ostatních smluv uzavíraných na veřejné zakázky spočívá v tom, že konkrétní veřejná zakázka se zadává až na základě rámcové smlouvy, avšak k jejímu zadání postačí použít pouze jednací řízení.

K § 17

V tomto paragrafu jsou vymezeny méně významné, avšak opakovaně se vyskytující některé další pojmy zákona. Z pojmů, jejichž úpravu navrhuje současný zákon, je třeba zdůraznit zejména pojem „zadávací podmínky“. Tento pojem zahrnuje, kromě předmětu veřejné zakázky i veškeré další požadavky zadavatele využívající předmět veřejné zakázky (např. obchodní podmínky). Dále je to pojem „zadávání veřejné zakázky“, který je v současném zákoně používán v různých významech, aniž by byl jasně vymezen. Dále jde o pojem „zadavatelská činnost” zahrnující veškeré činnosti, jejichž provedení je nezbytné pro řádné zabezpečení přípravy a realizace veřejné zakázky

K 18 až 23

Pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek, a tudíž i pro dvojí režim aplikace zákona, je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky. Způsob, jakým se předpokládaná cena určuje, je popsán v § 18 až § 23. Platí obecné pravidlo, že předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky je cena bez DPH.

U veřejných zakázek na dodávky je rozhodující celková cena všech dodávek, které mají být v rámci sjednané smlouvy dodány. Zvláštní způsob výpočtu se použije u zakázek v případě koupě zboží na splátky, nájmu zboží a nájmu zboží s právem následné koupě.

U veřejných zakázek na služby uvádí zákon v souladu se směrnicemi ES, co se započítává do předpokládané ceny v případě různých druhů služeb. Zvláštní způsob výpočtu se použije v případě pojišťovacích služeb, bankovních a finančních služeb a projektových služeb.

Předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky na stavební práce je celková cena stavebních prací. Pokud se stavebními pracemi souvisejí i určité dodávky, které jsou potřebné k provedení stavebních prací a které zadavatel poskytne dodavateli, musí je zadavatel zahrnout do předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky.

Ustanovení § 22 upravuje některé specifické případy výpočtu předpokládané ceny u veřejných zakázek na dodávky a na služby. V § 23 je stanoven způsob výpočtu předpokládané ceny, jde-li o rámcovou smlouvu, jejímž prostřednictvím se budou veřejné zakázky po dané období realizovat.

K § 24

Vzhledem k tomu, že uživatelem zákona je nejširší okruh osob, u nichž se nepředpokládá právnické vzdělání, vymezují odstavce 1 a 2 použití zákona u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. V odstavcích 3 až 5 jsou řešeny výjimečné případy zadávání.

K § 25

V odstavci 1 je stanovena povinnost zadavatele zadávat veškeré veřejné zakázky – a to jak nadlimitní, tak podlimitní – v zadávacím řízení. Dále jsou stanoveny základní zásady zadávání veřejných zakázek, které vyplývají z principů rovné soutěže v Evropské unii.

Pokud se na zadání veřejné zakázky bude vztahovat zadávací řízení, je zadavatel povinen použít jeden ze dvou základních zadávacích postupů, a to otevřené nebo užší řízení. Jednací řízení smí zadavatel použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Výjimkou je zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, který může veřejnou zakázku zadat i v jednacím řízení s uveřejněním. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy není použití otevřeného řízení vázáno na finanční limit. Otevřené řízení, které je obdobou obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku a užší řízení, které je zčásti podobné postupu podle § 49 současné právní úpravy, mají však v novém zákoně shodná pravidla, která se liší pouze způsobem, kterým jsou obě řízení oznamována a kdo se jich může účastnit (neomezené řízení a omezené řízení). Na otevřené řízení se podle navrhovaného zákona v žádném případě nevztahují ustanovení o obchodní veřejné soutěži (§ 281 – 288 obchodního zákoníku); směrnice ES nedávají zadavatelům veřejných zakázek tolik oprávnění jako obchodní zákoník, který platí obecně, tj. i pro subjekty soukromého práva. V zájmu zpřehlednění právního řádu byla zvolena pro veřejné zakázky cesta samostatné zvláštní úpravy, bez modifikace obchodního zákoníku.

K § 26

Podmínky pro použití jednacího řízení jsou zákonem striktně vymezeny. Jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít především v případě, kdy při předchozím otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky. Bylo by bezdůvodné, kdyby zadavatel musel v tomto případě zrušit zadávací řízení a zahájit nové. Naopak má možnost pokračovat v zadávacím řízení prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění a oslovit ty uchazeče, kteří podali nabídku v předchozím otevřeném nebo užším řízení a dojednat s nimi vhodné podmínky pro uzavření smlouvy.

Zadavatel však může přistoupit k použití jednacího řízení s uveřejněním i v případě, že mu nepředcházelo otevřené nebo užší řízení. Jedná se o některé výjimečné situace v případě zadávání veřejných zakázek na stavební práce a služby uvedené v odstavci 2. Tak je tomu při veřejných zakázkách pro účely výzkumu a vývoje nebo jestliže cenu nelze z různých příčin předem stanovit. V těchto případech může zadavatel smluvní podmínky s uchazeči vyjednávat.

Pokud zadavatel vyzve k jednání v jednacím řízení s uveřejněním všechny účastníky předchozího otevřeného nebo užšího řízení, kteří splnili kvalifikaci, nemusí být jednací řízení uveřejněno, neboť účelu zveřejnění bylo dosaženo předchozím oznámením otevřeného nebo užšího řízení.

K § 27

Použití jednací řízení bez uveřejnění je velice striktně vymezeno. Jedná se o obdobu § 50 současně platného zákona. Zadavatel se může za podmínek uvedených v § 26 obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit. Tuto možnost má především proto, že ve většině případů je možnost jednání vázána na uchazeče, s nímž má zadavatel již uzavřenou smlouvu, anebo jde o konkrétního uchazeče, který jediný může poskytnout příslušné plnění. Jiným důvodem je časová tíseň z důvodu, který zadavatel nemohl předvídat, ani ho nezpůsobil. Poslední výjimku tvoří zpravodajské služby, jejichž výjimečné postavení opodstatňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu nemožnosti zveřejňovat informace o veřejných zakázkách.

K § 28

Ustanovení tohoto paragrafu umožňuje zadat v jednacím řízení bez uveřejnění pouze veřejné zakázky podlimitní nebo veřejné zakázky, které se vážou k odvětvím vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Jde o ustanovení vyplývající ze směrnice ES. Nejmarkantnější výjimka oproti ostatním zadavatelům je možnost použít jednacího řízení bez uveřejnění při nákupu na komoditních trzích.

K § 29

Zadávacímu řízení předchází předběžné oznámení veřejných zakázek, které zadavatel hodlá zadat v jednom kalendářním roce. Finanční limity směrnic ES, od nichž má zadavatel tuto povinnost, platí též pro uveřejňování v zahraničí. Předběžné oznámení plní funkci předběžné informace pro zájemce a uchazeče o situaci na trhu veřejných zakázek. Pro předběžné oznámení použije zadavatel vzor formuláře stanovený vyhláškou.

K § 30

Hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku zásadním způsobem ovlivňuje postup zadávacího řízení. Volba vhodných kritérií pro hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců a jejich důsledná aplikace je rozhodujícím předpokladem pro zabezpečení následného efektivního posouzení a hodnocení nabídky na základě rovnosti příležitostí bez jakékoliv diskriminace. Správná aplikace ustanovení této části zákona přispěje k výraznému oslabení dosavadní orientace zadavatelů na formální náležitosti nabídky, mnohdy bez respektování skutečné způsobilosti uchazečů. Zadavatelé přitom mohou vymezit účelnou úroveň způsobilosti uchazečů nebo zájemců stanovením dalších kriterií pro konkrétní veřejnou zakázku. Cílem hodnocení kvalifikace podle postupu obsaženého v návrhu zákona je zvýšit šance způsobilých uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku a zkvalitnit zadávací řízení. Je třeba rovněž zdůraznit, že kritéria a postupy hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců nesmí být nadále zaměňována s kritérii a postupy pro hodnocení nabídek.

K § 31

Kvalifikovanými jsou pouze ti uchazeči nebo zájemci, kteří splní všechna základní kvalifikační kritéria stanovená v § 30 a všechna další kvalifikační kritéria stanovená zadavatelem pro konkrétní veřejnou zakázku. Uchazeči nebo zájemci musí rovněž prokázat oprávnění k podnikání, je-li k plnění příslušné veřejné zakázky zvláštními právními předpisy stanoveno, a v oprávněných případech prokázat odbornou způsobilost nebo členství v určité profesní organizaci.

Zadávací směrnice ES stanoví, že zadavatelé rozhodují o kvalifikaci uchazečů nebo zájemců o veřejné zakázky na základě hodnocení finanční, ekonomické a technické způsobilosti. Tento princip je promítnut do návrhu zákona tak, že kvalifikace uchazečů nebo zájemců je hodnocena podle jejich finanční, ekonomické a technické úrovně, která odpovídá konkrétnímu zadání veřejné zakázky, přičemž se předpokládá, že nároky zadavatele na prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců budou diferencovány, jedná-li se o nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky.

K § 32

Uchazeč nebo zájemce o veřejnou zakázku musí prokázat svou ekonomickou způsobilost některým z dokladů uvedených v ustanoveních odst. 1. Je na zadavateli, které doklady si vyžádá s ohledem na jím stanovená další kvalifikační kritéria. V každém případě však musí zadavatel umožnit uchazečům nebo zájemcům prokázat ekonomickou způsobilost i prostřednictvím jiných dokladů než byly požadovány, přičemž zadavatel hodnotí jejich dostatečnost.

K § 33

Obdobně jako v případě ekonomické způsobilosti mají uchazeči nebo zájemci u různých druhů veřejných zakázek povinnost předložit příslušné doklady, jimiž prokazují svou technickou způsobilost. Zákon uvádí výčet možností prokázání technické způsobilosti, pokud je předmětem veřejné zakázky dodání zboží, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služby. Ve spojení s prokázáním zabezpečení jakosti podle § 37 návrhu zákona, jde o kompletní seznam dokladů o technické způsobilosti uchazečů nebo zájemců, poskytující zadavateli veřejné zakázky dostatečnou možnost volby. Záleží na uvážení zadavatele, který z uvedených dokladů bude od uchazečů nebo zájemců vyžadovat. K zajištění průhlednosti zadávacího řízení však nelze vyžadovat další doklady o technické způsobilosti po oznámení otevřeného nebo užšího řízení a oznámení jednacího řízení s uveřejněním. Po této fázi zadávacího řízení může zadavatel požadovat od uchazečů nebo zájemců pouze doplnění nebo vyjasnění předaných osvědčení a dokumentů.

K § 34

Vhodnou formou prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců je osvědčení o jejich registraci v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. O seznamu pojednávají ustanovení § 77 a násl.

K § 35

V řadě případů mohou mít informace, kterými uchazeč nebo zájemce prokazuje svou ekonomickou a technickou způsobilost charakter obchodního tajemství nebo spadají do okruhu práv k jejich duševnímu vlastnictví. Z tohoto důvodu je zadavatel povinen s těmito informacemi nakládat tak, aby nedošlo k porušení práv uchazeče nebo zájemce, pokud jde o ochranu jejich duševního vlastnictví či obchodního tajemství.

K § 36

V tomto ustanovení je stanoven postup a lhůty pro poskytování údajů a informací o kvalifikaci zájemců a uchazečů. Zadavatel může využít při hodnocení kvalifikace uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku pouze údaje a informace předané ve stanovených lhůtách. K informacím a údajům předloženým dodavatelem po uplynutí těchto lhůt, nesmí zadavatel s ohledem na zachování průhlednosti zadávacího řízení přihlížet.

K § 37

Potřeba prokázání zabezpečení jakosti ve smyslu tohoto ustanovení vyplývá především z nutnosti udržení a postupného zvyšování úrovně jakosti v průběhu dlouhodobých dodávek zboží, provádění rozsáhlých prací nebo poskytování náročných služeb. Toto kritérium kvalifikace má komplexní charakter a evropské zadávací směrnice mu přisuzují mimořádný význam. Neprokázání zabezpečení jakosti dodávek, prací nebo služeb přitom nemůže být důvodem pro vyloučení zájemce nebo uchazeče z další účasti na zadávacím řízení.

K § 38

Zadavatel prokáže zájemci nebo uchazeči nesplnění kvalifikace, pokud neposkytl údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem nebo jsou tyto neúplné nebo nepravdivé.

K § 39

Postup při hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců podle kritérií ekonomické a technické způsobilosti, aplikovaný zadavatelem, musí zabezpečit průhlednost zadávacího řízení a zvýšit efektivnost následného hodnocení nabídek. Toho lze dosáhnout pouze důkladně zdůvodněnou redukcí počtu uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku. Stanovení dalších kvalifikačních kritérií se musí vztahovat zásadně ke konkrétní veřejné zakázce, jakákoliv diskriminace drobných a středních podnikatelů a prosazování „větších“ podnikatelů v neodůvodněných případech jsou nepřípustné. Zásadní význam pro průběh zadávacího řízení má bezodkladné písemné oznámení uchazečům o jejich vyloučení z otevřeného řízení a zájemcům o odmítnutí jejich účasti v užším řízení nebo v jednacím řízení pro nesplnění kvalifikace.

K § 40

Výběr zájemců v užším řízení a jednacím řízení bez uveřejnění provádí zadavatel podle pravidel a podmínek, které stanovil v oznámení příslušného zadávacího řízení, a to z těch zájemců, kteří splnili kvalifikaci. Po provedení výběru je zadavateli uložena povinnost písemně oznámit zájemcům, jejichž účast byla odmítnuta, tuto skutečnost s uvedením důvodu. Proti tomuto rozhodnutí mohou vyřazení zájemci podat námitku zadavateli.

K § 41

Každé zadávací řízení je zahájeno uveřejněním oznámení, s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění, které je zahájeno výzvou k jednání. Následný postup je však u jednotlivých zadávacích řízení rozdílný.

K § 42

Oznámení otevřeného řízení, které je výzvou k podání nabídek neomezenému počtu budoucích uchazečů, plní funkci nejen výzvy k podání nabídky, ale i podkladu pro ověřování kvalifikace uchazečů. Musí tedy z hlediska obsahu splňovat i náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci uchazečů, kterou musí zadavatel hodnotit samostatně od hodnocení nabídek. Podrobný obsah oznámení otevřeného řízení stanoví prováděcí vyhláška.

K § 43 a 44

Oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádosti o účast v užším řízení neomezenému počtu dodavatelů. Obsah oznámení je užší než v případě otevřeného řízení, neboť obsahuje především informace potřebné pro hodnocení kvalifikace budoucích uchazečů. Neobsahuje informace o vlastním zadání veřejné zakázky, tj. kritéria pro zadání veřejné zakázky včetně jejich váhy, lhůtu pro podání nabídek, včetně adresy na kterou mají být poslány a lhůtu pro podání nabídek.

Oznámení jednacího řízení s uveřejněním je obdobou oznámení užšího řízení. Je výzvou k podání žádosti o účast neomezenému počtu dodavatelů. Oba druhy zadávacího řízení se liší až v následném postupu při zadání veřejné zakázky.

Pro případ, aby o účast v užším řízení nepožádalo neúměrné množství zájemců, stanoví zákon omezení jejich počtu. Minimem je 5 zájemců, maximem 20 zájemců. Předpokladem jejich výběru je splnění kvalifikace. Při větším počtu kvalifikovaných zájemců musí zadavatel pečlivě vybírat nejvhodnější zájemce. Jestliže počet zájemců, kteří splnili kvalifikaci, nedosahuje počtu stanoveného zadavatelem, je zadavatel povinen vyzvat všechny kvalifikované zájemce, i když jich bude méně, než stanovil v oznámení.

K § 45

Výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění zahajuje zadavatel tento druh zadávacího řízení. Jde o obdobu výzvy jednomu zájemci k podání nabídky ve smyslu ustanovení § 50 současného zákona. Rozdíl mezi oběma zadávacími postupy spočívá především v počtu vyzvaných dodavatelů, kdy podle navrhované právní úpravy může zadavatel vyzvat k jednání i více než jednoho dodavatele. Rozdíl spočívá také v tom, že podle navrhované právní úpravy se nepožaduje od vybraného zájemce předložení nabídky, ale dochází k jednání o podmínkách zadání veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným zájemcem, po kterém teprve následuje uzavření smlouvy.

K § 46

Toto zjednodušené řízení umožňuje, aby zadavatel zadal podlimitní zakázku bez předchozího uveřejnění, ovšem pouze pokud z charakteru zakázky vyplývá, že ji může uskutečnit jen omezený počet dodavatelů.

K § 47

Rozhodne-li se zadavatel pro zadávání veřejné zakázky v užším řízení nebo jsou-li splněny podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním, vyzve písemně všechny zájemce, kteří splnili kvalifikaci, nebo kteří byli zadavatelem vybráni, k podání nabídky nebo k účasti v jednacím řízení s uveřejněním. Výzva k podání nabídky musí obsahovat informace o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci (pokud již není součástí výzvy), lhůtu pro podání nabídek, včetně adresy, na kterou mají být poslány, kritéria pro zadání veřejné zakázky, včetně jejich váhy, informace o uveřejnění oznámení užšího řízení a případně i informaci o tom, zda podle rozhodnutí zadavatele musí být nabídka předložena rovněž v jiném než českém jazyce. Obligatornost českého jazyka pro zpracování nabídky je stanovena v § 93.

K § 48

Jistota je institut, který zná rovněž současný zákon. Pomocí jistoty si zadavatel zajišťuje, aby nabídky podané uchazeči a zájemci v otevřeném řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním byly míněny vážně. Formu jistoty si může zadavatel stanovit podle svého uvážení. Výše jistoty je stanovena maximálně na 3 % předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky.

K § 49 až 51

Rozhodujícím podkladem pro nabídku je zadávací dokumentace. Takto zákon označuje souhrnně veškeré dokumenty, jimiž zadavatel specifikuje předmět veřejné zakázky a v nichž si klade podmínky a požadavky na její realizaci. Základem zadávací dokumentace jsou technické specifikace. Jde-li o stavby, je rozhodujícím dokumentem projektová dokumentace stavby zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky a rozšířená o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů. Její obsah bude podrobněji vymezen nařízením vlády.

Součástí zadávací dokumentace jsou rovněž obchodní podmínky, požadavky na zpracování nabídkové ceny a platební podmínky a taktéž jiné požadavky pro realizaci veřejné zakázky.

Zákon stanoví zákaz odkazu na obchodní firmy, zvláštní označení výrobku a jiné instituty, které mohou být předmětem ochrany práv k duševnímu vlastnictví dodavatele, přičemž uvádí případ, kdy je odkaz možné použít.

Toto ustanovení řeší rovněž vztah zadavatele k tzv. subdodavatelům. Zadavatel je oprávněn požadovat, aby uchazeč v nabídce uvedl, jakou část zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

K § 52

Zadávací dokumentace může být poskytnuta zájemcům a uchazečům různým způsobem. V otevřeném řízení může být poskytnuta pouze na vyžádání. Uchazeč, který si nevyžádal zadávací dokumentaci, není oprávněn předložit nabídku. V užším řízení a v jednacím řízení může být vyzvanému zájemci poskytnuta zadávací dokumentace současně s výzvou k předložení nabídky nebo si ji zájemce vyžádá samostatně. Obdobně jako současně platná právní úprava řeší zákon poskytování úhrady za zadávací dokumentaci.

K § 53

Zákon v souladu se směrnicemi ES stanoví povinnost poskytovat dodatečné informace k zadávací dokumentaci. K tomu jsou stanoveny i příslušné lhůty. Platí zásada, že všichni uchazeči musí dostat stejný rozsah informací. Je zde rovněž zakotvena možnost prohlídky místa plnění předmětu veřejné zakázky, pokud o to uchazeč nebo zájemce požádá. Zadavatel by však neměl umožnit tuto prohlídku více dodavatelům současně, aby tím předešel možné dohodě mezi zúčastněnými ohledně výše nabídkové ceny.

K § 54

Obdobně jako současná platná právní úprava vychází i navrhovaný zákon ze zásady, že každý uchazeč podává pouze jednu nabídku a žádná osoba právnická nebo fyzická se nesmí zúčastnit téhož zadávacího řízení více než jednou (např. poprvé samostatně, podruhé společně s jinou právnickou nebo fyzickou osobou). Pro nabídky zákon vyžaduje písemnou formu. Zadavatel musí nabídky evidovat. V otevřeném i užším řízení je uchazeč vázán svou nabídkou po dobu stanovenou zadavatelem v oznámení zadávacího řízení.

K § 55

Délku lhůty pro podávání nabídek musí zadavatel přizpůsobit druhu a charakteru veřejné zakázky. Zákon stanoví minimální lhůty pro podání nabídek s tím, že za mimořádných okolností umožňuje jejich další zkrácení. Toto zkrácení je provázáno na uveřejnění předběžného oznámení.

K § 56 až 65

Posuzování a zejména hodnocení nabídek patří nesporně, spolu s hodnocením kvalifikace uchazečů a zájemců, k nejdůležitějším částem zadávacího procesu. Nejednoznačnost ustanovení o hodnocení nabídek doposud platného zákona o zadávání veřejných zakázek, nízká úroveň odborné způsobilosti zadavatelů i metodické návody pro hodnocení nabídek způsobily, že v praxi velmi často nevychází rozhodnutí zadavatele o nejvýhodnější nabídce ze zásady optimálního vynakládání veřejných prostředků, resp. získání co největší užitné hodnoty za vynaložené peníze. V důsledku nevyjasněné volby kritérií pro zadání veřejné zakázky a volby nevhodných dílčích kritérií hodnocení doposud často dochází k nežádoucímu směšování hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců s hodnocením nabídek. To vede kromě nehospodárnosti i k dodatečné diskriminaci některých kvalifikovaných uchazečů, neboť pro výběr nejvýhodnější nabídky často nejsou rozhodující kritéria hodnocení nabídek, ale kvalifikační kritéria, např. reference o významných dodávkách v posledních třech letech.

Ani ustanovení o komisi pro posuzování a hodnocení nabídek v doposud platném zákoně o zadávání veřejných zakázek většinou nepřispívala ke kvalitě rozhodování o výběru nejvýhodnější nabídky. Dominujícím jevem v ustavování komisí i v jejich činnosti je formalismus. Větší důraz než na odborné posuzování a hodnocení nabídek je kladen na způsob jmenování členů komise a jejich náhradníků, stanovenou strukturu institucí, které členové komise zastupují, ”většinovou” klauzuli apod. Členové komisí nebývají odborníky na problematiku předmětu veřejné zakázky, mnohdy neznají obsah jednotlivých nabídek, účast zástupců ústředních orgánů státní správy v komisích v zákonem stanovených případech je často formální. Ukázalo se, že využití kategorie ”klasické” komise v zákoně o zadávání veřejných zakázek je málo účinné.

Volba jednoho ze základních kritérií hodnocení je rozhodujícím předpokladem správného zadání veřejné zakázky. Použití kritéria ekonomické výhodnosti nabídky nebylo doposud v řadě případů podloženo racionální úvahou zadavatele. V případech podrobně vymezených specifikací požadavků zadavatele může být vhodnější zvolit jako kritérium pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídkovou cenu, neboť při aplikaci kritéria ekonomické výhodnosti nabídky často nedokáže hodnotící komise nebo zadavatel provést diferenciaci mezi jednotlivými nabídkami. Strukturu dílčích kritérií při hodnocení zadavatele podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky je proto třeba před oznámením připravit velmi důkladně. Stejně tak je třeba důkladně zvažovat přiřazení váhy k jednotlivým dílčím kritériím.

Návrh nové právní úpravy stanoví zadavateli povinnost ustavit pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném nebo užším řízení hodnotící komisi, a to jak v případě nadlimitní tak podlimitní zakázky. Tuto povinnost nemá zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací s výjimkou veřejného zadavatele. Hodnotící komise musí být minimálně tříčlenná a jejím členem musí být zástupce zadavatele.

Návrh zákona klade důraz, obdobně jako platné znění zákona o zadávání veřejných zakázek, na odbornou způsobilost určitého počtu členů komise, neboť se předpokládá, že hodnotící komise bude odborným týmem, schopným posuzovat a hodnotit nabídky uchazečů ze všech podstatných hledisek. Nepodjatost členů hodnotící komise a náhradníků bude opět prokazována pouze čestným prohlášením.

Pro jednání hodnotící komise platí obvyklá pravidla, tzn. počáteční volba předsedy a místopředsedy, povinnost členů a náhradníků zúčastnit se jednání, většinové hlasování a povinnost zachování mlčenlivosti o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce.

Procedura otevírání obálek s nabídkami musí být zabezpečována hodnotící komisí, pokud je tato komise zadavatelem ustavena tak, aby byla dostatečně transparentní a rychle zvládnutá. Výsledkem činnosti komise je zkontrolovaný soubor nabídek a podepsaný protokol o otevírání obálek s nabídkami, ze kterého je zřejmé, zda příslušná nabídka vyhověla kontrole, resp. proč byla vyřazena.

Obálku s nabídkou může zadavatel otevřít pouze za přítomnosti alespoň tří jím vybraných fyzických osob, přičemž právo zúčastnit se otevírání nabídek s obálkami mají i uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny po uplynutí lhůty pro podávání námitek. Otevírá-li zadavatel obálku s nabídkou za přítomnosti uchazečů, smí jim sdělit pouze údaje stanovené zákonem.

Předmětem posuzování nabídek je kromě splnění zadávacích podmínek i posouzení výše nabídkových cen.

Při posuzování nabídek porovnávají členové hodnotící komise jednotlivé nabídky s obsahem požadavků v zadávací dokumentaci. Nesplněním požadavků zadávací dokumentace se rozumí např. odlišné funkční nebo jakostní charakteristiky nabízeného zboží nebo služeb, nedodržení standardů použitých položek u staveb apod.

Variantní řešení jsou přípustná, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci nezakáže. Pokud je nezakáže, musí však pro ně vymezit minimální požadavky, které musí uchazeč dodržet. Variantní řešení, pokud nejsou zakázána, musí být též hodnocena.

Zjevnou početní chybou v nabídkové ceně může být např. chybný součet položek v rozpočtu stavby, ale nemůže jí být dodatečné doplnění v rozpočtu chybějící položky a úprava součtu. Stejně tak písemným vysvětlením nabídky je míněno pouze upřesnění výkladu uchazeče o obsahu nabídky podané hodnotící komisi, nikoliv jakákoliv změna obsahu nabídky.

Ustanovení o mimořádně nízké nabídkové ceně klade důraz, podobně jako obdobné ustanovení doposud platné právní úpravy zadávání veřejných zakázek, na výjimečnou hospodárnost realizace nebo výrobní metody, originalitu technického řešení atd. Nepředpokládá se, že hodnotící komise bude akceptovat všechna zdůvodnění uchazečů např. o výjimečné hospodárnosti realizace, pokud by ”hospodárnost” spočívala např. v nedodržení požadavků bezpečnosti při užívání nakoupeného zboží nebo jeho životnosti, stanovených v českých technických normách přejímajících evropské normy, v užití nepřiměřeně nízkých jednotkových cen při oceňování položek rozpočtu stavby apod.

Hodnocení nabídek bude upraveno jednoznačněji prováděcím právním předpisem především proto, že se jedná o činnost, jejíž rámcové vymezení zákonem je doposud zdrojem množství sporů mezi zadavateli a uchazeči, jejichž nabídky nebyly vyhodnoceny jako nejvýhodnější.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je důležitým dokumentem o zadání veřejné zakázky, její obsah a forma, která bude stanovena prováděcí vyhláškou, má zásadní význam pro všechny uchazeče a zejména pro orgán dohledu při přezkoumávání úkonů zadavatele.

K § 66

Rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči, je zadavatel povinen oznámit ostatním uchazečům, kteří se zúčastnili otevřeného nebo užšího řízení a nebyli vyloučeni. Obdobně postupuje zadavatel v jednacím řízení s uveřejněním a jednacím řízení bez uveřejnění, kde je zadavatel povinen oznámit jméno zájemce, s nímž hodlá uzavřít smlouvu ostatním účastníkům jednacího řízení. Proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky mají zájemci i uchazeči právo podat námitku.

K § 67 a 68

Uzavření smlouvy je poslední fází zadávacího řízení a navazuje bezprostředně na rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči nebo zájemci. Může však následovat pouze tehdy, jestliže nejsou podány námitky. Uzavření smlouvy je zadavatel povinen uveřejnit ve stanovených lhůtách.

K § 69

Zákon vymezuje případy, kdy zadavatel zruší otevřené nebo užší řízení, přičemž obě tato řízení lze zrušit nejpozději do vydání rozhodnutí o přidělení zakázky. Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel zrušit kdykoli bez uvedení důvodu a jednací řízení s uveřejněním může zadavatel zrušit nejpozději do uzavření smlouvy. Zadávací řízení může zadavatel zrušit rovněž v případě, že si tuto možnost stanovil v oznámení zadávacího řízení. Zrušení zadávacího řízení je zadavatel s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění povinen uveřejnit s uvedením důvodů, a to do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy rozhodl o odmítnutí doručených nabídek nebo zrušení zadávacího řízení.

K § 70

O každé veřejné zakázce je zadavatel povinen vypracovat písemnou zprávu, kterou uchová pro případné potřeby Komise ES. Jde o transpozici směrnic ES.

K § 71

Zadavatel má povinnost vrátit dodavatelům poskytnuté ukázky nebo vzorky, a to bezprostředně po zrušení zadávacího řízení nebo po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

K § 72

Povinnost uchovávat dokumentaci o zadání veřejné zakázky má zadavatel maximálně po dobu 5 let od vzniku smlouvy nebo od zrušení zadávacího řízení.

K § 73 až 76

Ustanovení o výběrovém řízení na projekt je transpozicí směrnic ES a týká se zejména veřejných soutěží v oblasti architektury a urbanismu.

K § 77

Seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek zjednodušuje individuální prokazování splnění základních kvalifikačních kritérií potenciálních uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku. Tento veřejně přístupný seznam vede ministerstvo na podkladě žádostí podnikatelů po vyhodnocení jejich kvalifikace. Předpokladem pro zápis do tohoto seznamu je splnění všech základních kvalifikačních kritérií uvedených v § 31 návrhu zákona. Zápis do seznamu má časově omezenou platnost na jeden rok.

Do seznamu se zapisují identifikační údaje dodavatele, včetně oboru podnikání, což je praktické pro usnadnění výběru ze strany zadavatele.

K § 78

Pokud dodavatel prokáže splnění kvalifikace potřebnými doklady, ministerstvo jej na jeho žádost zapíše do seznamu.

K § 79 až 82

Jde o úpravu postupu dodavatelů a ministerstva v případě změn údajů, potvrzení o zápisu do seznamu a vyškrtnutí ze seznamu. Řádné vedení seznamu umožní zjednodušit hodnocení kvalifikace zadavatelem a tím přispěje k urychlení a zkvalitnění celého zadávacího procesu.

K § 83

Na postup při zápisu, změnách zápisu a vyškrtnutí ze seznamu se použijí ustanovení správního řádu, čímž je jasně vyjádřena povaha těchto rozhodnutí, a sice že jde o rozhodnutí správní, proti kterému může dodavatel podat opravný prostředek a rovněž domáhat se nápravy podle soudního řádu správního.

K § 84

Usnesením vlády ČR č.1160 ze dne 8.11.1999 bylo ministerstvo pověřeno navrhnout nový zákon o zadávání veřejných zakázek a v této souvislosti také vytvořit informační systém o zadávání veřejných zakázek (dále jen "IS ZVZ"). Architektura IS ZVZ vychází z vytváření jednotlivých programových modulů, které spojuje základní cíl. Tím je údržba a informační podpora procesů garantovaných státní správou v oblasti zadávání veřejných zakázek i za použití elektronických nástrojů tam, kde je to účelné a není tímto nebo jiným právním předpisem stanoveno jinak. Tím se posílí podmínky pro transparentnost, nediskriminaci a větší efektivnost zadávacích procesů veřejných zakázek. V cílovém stavu bude směřovat k elektronickému zadávání veřejných zakázek, které je v EU známé jako e-public procurement.

Vlastní řešení IS ZVZ již v jeho přípravné fázi bylo zahrnuto do jednoho z projektů „Akčního plánu státní informační politiky“, neboť splnilo požadavky na jeho zařazení mezi informační systémy veřejné správy. Pro cíle IS ZVZ je stanovena jeho funkcionalita (jak základní v § 84 odst. 2 zákona, tak doplňková v § 5 odst. 2 prováděcího právního předpisu).

K § 85

Údaje a informace v souladu ze směrnicemi ES vztahujícími se na zadávání veřejných zakázek včetně poslední směrnice Komise 2001/78/EC, o použití standardních formulářů při uveřejňování vyhlášení veřejných zakázek, je zadavatel povinen uveřejnit na centrálním místě. Toto místo v současné době představuje tzv. centrální adresa, jejíž provozní řád schválil Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS), a jejíž správu a provoz od roku 2000 zajišťuje Česká pošta, státní podnik.

Uveřejňování údajů a informací, jejichž obsah je blíže specifikován v nových formulářích obsažených v příloze prováděcího právního předpisu č. 1 až č. 3, se bude v přechodném období, než bude vybudován a ověřen IS ZVZ, uveřejňovat dále na současně známé centrální adrese ve stávajícím provozním režimu a za úplatu, pravděpodobně do 31.12.2003.

V druhém pololetí roku 2003 by měl začít ověřovací provoz modulů podporujících uveřejňování informací v rámci IS ZVZ v součinnosti s "centrální adresou" a od 1.1.2004 by měly být vytvořeny podmínky uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách bezplatně výhradně prostřednictvím IS ZVZ na připravovaném centrálním místě. Po vstupu ČR do EU budou mít současně zadavatelé povinnost uveřejňovat nadlimitní veřejné zakázky, v souladu se směrnicemi ES, v Úředním věstníku Evropských společenství .

K § 86

Stanovené informace o veřejné zakázce, blíže specifikované v příloze č. 4 prováděcí vyhlášky, je povinen zadavatel předávat ministerstvu formou informačního listu veřejné zakázky (dále jen „informační list“) pouze použije-li, v souladu se zákonem, jednací řízení bez uveřejnění.

Ve všech ostatních případech nebudou zadavatelé muset informační list ministerstvu předávat, neboť informace obsažené v informačním listu se dostanou do databáze veřejných zakázek přímo, pomocí povinně uveřejňovaných formulářů (viz § 85).

K § 87

Taxativně vymezené údaje a informace o dodavatelích a zadavatelích, jde-li o fyzické osoby, jsou osobními údaji ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se na ně tudíž povinnost zadavatele nakládat s těmito údaji podle dané právní normy. Toto ustanovení bylo do zákona začleněno v rámci vyřizování zásadních připomínek Úřadu pro ochranu osobních údajů.

K § 88

Jde o zvýhodnění zadavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, přičemž toto ustanovení se vztahuje pouze na podlimitní zakázky.

K § 89

Zákon by měl umožnit v zájmu rychlého zadání zakázky neformální vyřízení domnělého porušení zákona zadavatelem ještě před zahájením správního řízení u orgánu dohledu. Podání námitek je proto obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení. Námitky však musí být zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky.

Zadavateli se pak ukládá, aby ve stanovené lhůtě námitky vyřídil. Pokud se tak nestane anebo zadavatel námitkám nevyhoví, stěžovatel se může obrátit s návrhem na přezkoumání postupu zadavatele na orgán dohledu. Opožděné námitky zadavatel nevyřizuje a vrátí stěžovateli. Ten se však může se stížností v odůvodněných případech obrátit na orgán dohledu.

Aby nemohlo dojít při pokračování zadávacího řízení ke složitým obchodně-právním vztahům vyplývajících z uzavření neplatné smlouvy, zakazuje se do 60 dnů od obdržení námitek uzavřít příslušnou smlouvu, aby orgán dohledu v této lhůtě mohl učinit potřebná předběžná opatření vedoucí k nápravě. Pokud v této lhůtě orgán dohledu nerozhodne nebo nevydá předběžné opatření jež by uvedenou lhůtu prodloužilo, zadavatel může bez dalšího uzavřít s dodavatelem příslušnou smlouvu, čímž by se měly eliminovat pokusy některých neúspěšných uchazečů o nedůvodné prodlužování zadávacího řízení.

K § 90

Zadávací směrnice ES vyžadují, aby členské státy upravily též odškodnění uchazečů poškozených nezákonným postupem zadavatelů. Zvláštní ustanovení o náhradě škody obsažená v návrhu zákona stanoví právní základ pro žaloby o náhradu škody před obecnými soudy.

K § 91

Toto ustanovení řeší neplatnost úkonu zadavatele a jeho právo na odstoupení od smlouvy s dodavatelem, pokud byl neoprávněně zvýhodněn.

K § 92

Toto ustanovení upravuje obecně formy právních úkonů v zadávacích řízeních a zároveň stanoví dodatečnou potvrzovací povinnost pro určité formy podání.

K § 93

V souvislosti s umožněním realizace zadávacího řízení s použitím elektronických nástrojů lze elektronicky podávat rovněž nabídku, přičemž nabídky, jakož i další nezbytné doklady se zásadně předkládají v jazyce českém.

K § 94

Toto ustanovení upravuje mimo jiné možnost, aby zadavatel v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním umožnil podávání nabídek rovněž elektronicky.

K § 95

Nová úprava dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je součástí procesu sbližování národní právní úpravy s právní úpravou ES v dané oblasti, a v podstatě je transformací směrnice Rady č. 89/665/EEC a 92/13/EEC do právního řádu ČR. Účel zákona úzce souvisí s výše uvedeným předmětem právní úpravy. Nicméně nejde pouze o vytvoření právního rámce pro autoritativní zjišťování, zda postup zadavatelů byl či nebyl v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a přijetí potřebných nápravných opatření. Zákon v podstatě sleduje stejné obecné cíle jako hmotněprávní úprava procesu veřejného zadávání, k nimž náleží snaha zajistit rovný a nediskriminační přístup uchazečů k veřejným zakázkám, zefektivnit státní nákupy racionální alokací veřejných prostředků výběrem z nejvhodnější nabídky na základě otevřené a spravedlivé soutěže a dohled nad transparentností postupů zadavatelů s cílem omezovat rizika podvodů a korupce ve státní správě.

Předmětem dohledu je výlučně kontrola postupů zadavatelů, tudíž nikoliv kontrola soukromých individuálních postupů uchazečů o veřejnou zakázku, i když je samozřejmé, že těmito postupy se orgán dohledu při výkonu své pravomoci může a zpravidla též bude zabývat (např. zda byly řádně prokázány kvalifikační předpoklady).

Výkon dohledu podle tohoto zákona, stejně jako doposud, se svěřuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, přičemž nejsou dotčena oprávnění jiných orgánů veřejné správy, které vykonávají kontrolu zadávání veřejných zakázek podle zvláštních právních předpisů, např. působnost Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 3 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb. – „vykonává kontrolu zadávání státních zakázek”.

K § 96

Zvýšený důraz na neformální řešení sporů vzniklých při zadávání veřejných zakázek je v souladu se stávajícím trendem v členských státech EU, které, vycházejíce ze specifik veřejného zadávání, se snaží řešit problémy již u zadavatele v průběhu zadávacího řízení. V souladu se Směrnicí rady 92/13/EHS se proto navrhuje zavést institut „Smírčího řízení“ , který zakládá možnost požádat o smírčí řízení u Evropské komise, jestliže jde o zakázky zadávané zadavateli působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

K § 97

Pojem „řízení o přezkoumání úkonů zadavatele” byl zvolen jako ekvivalent pojmu „review procedure”, používaného ve Směrnici 89/665/EEC.

Pojem „úkon zadavatele”, který je předmětem přezkumného řízení, je ekvivalentem pojmu „decisions taken by the contracing authorities”, jenž je používán v přezkumných směrnicích ES i v některých národních úpravách členských států EU, např. v rakouském zákoně o zadávání veřejných zakázek. Je třeba vzít v úvahu, že jeho obsah je zásadně odlišný od pojmu ”rozhodnutí” ve smyslu správního řádu, neboť zadavatel v zadávacím řízení nepostupuje podle správního řádu, nerozhoduje o právech a právem chráněných zájmech nebo povinnostech osob. Jeho ”rozhodnutí” tudíž nejsou výsledkem správního řízení a nemají povahu správních rozhodnutí. Pojem ”úkon zadavatele” zahrnuje širokou škálu opatření (úkonů) zadavatele v celém procesu veřejného zadávání, od stanovení podmínek veřejné zakázky v soutěžních podkladech po vyhlášení výsledků veřejného zadávání.

Dosavadní právní úprava není, pokud jde o označení toho, co je předmětem přezkumu orgánem dohledu, terminologicky důsledná a dostatečně přesná. V § 57 platného zákona se hovoří o přezkoumávání ”rozhodnutí zadavatele o námitkách”, nicméně z dalších ustanovení (např. § 56 odst.2, § 59 a 60 zákona) plyne, že jde o přezkum ”úkonů zadavatele”.

Návrh přejímá dosavadní stav, vycházející z § 18 správního řádu, podle něhož přezkumné řízení lze zahájit na návrh i bez návrhu, tj. z vlastního podnětu orgánu dohledu. Navrhuje se stanovit jak subjektivní, tak i objektivní lhůtu, ve které může orgán dohledu zahájit z vlastního podnětu správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů. Objektivní lhůta by měla být tříletá. To má význam především při přezkoumání postupů zadavatelů po uzavření smlouvy a při uložení pokuty.

Stěžovatelem se rozumí kterákoliv osoba, která má zájem na udělení veřejné zakázky a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon, v jehož důsledku byl nebo mohl být poškozen. Tyto skutečnosti musí stěžovatel v návrhu doložit. Oproti dosavadnímu stavu (§ 53 zákona) se tedy podstatně rozšiřuje okruh osob legitimovaných k podání návrhu na přezkum, což je v souladu s principem vyjádřeným v čl. 1 odst. 3 směrnice 89/665/EEC, podle něhož je povinností členských států EU zabezpečit, aby přezkumné postupy byly dostupné minimálně každé osobě, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání veřejné zakázky a která byla nebo může být poškozena namítaným porušením zákona.

K podání návrhu na přezkum tak bude legitimována každá fyzická nebo právnická osoba ve smyslu právním, jež prokáže, že má zájem na získání zakázky. Vždy však stěžovatel musí před podáním návrhu využít neformálního způsobu vyřízení namítaných skutečností přímo u zadavatele.

Podle čl. 1 odst. 3 směrnice č. 89/665/EEC členské státy EU ve svých pravidlech přezkumného řízení mohou požadovat, aby osoba žádající přezkum rozhodnutí zadavatele byla povinna nejdříve oznámit zadavateli namítané porušení zákona a svůj úmysl požadovat přezkum orgánem dohledu. Této možnosti návrh zákona využívá tak, že stěžovateli stanoví povinnost doručit návrh ve stanovené lhůtě jak orgánu dohledu, tak i zadavateli.

K § 98

V tomto ustanovení je upravena forma návrhu na přezkum, jejíž dodržení je nutné v zájmu řádného a rychlého přezkumu, a tedy i v zájmu navrhovatele. Návrh musí být v písemné formě a musí obsahovat stanovené náležitosti. Vzhledem k tomu, že uplatnění námitek u zadavatele je obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení, je součástí tohoto návrhu doklad o doručení námitek. Protože se předpokládá, že tento úkon (podání návrhu) bude stejně jako doposud zpoplatněn, je nutné aby byl s podáním návrhu podle zákona o správních poplatcích příslušný poplatek uhrazen.

Návrh obsahuje příkladný výčet skutečností, o jejichž přezkoumání lze žádat. To je významnou změnou oproti dosavadnímu stavu, který nebyl v souladu se směrnicemi ES, jež striktně vyžadují, aby bylo možno napadnout jakékoliv postup zadavatele, pokud se navrhovatel domnívá, že byl tímto postupem poškozen.

Je stanovena povinnost zadavatele zaslat orgánu dohledu vyjádření k návrhu na přezkum a současně mu zaslat též nezbytnou dokumentaci veřejné zakázky. Co je „příslušná” dokumentace je nutno posuzovat individuálně podle toho, proti čemu návrh směřuje, přičemž takové posouzení bude v první fázi především věcí zadavatele.

K § 99

Pojem účastník řízení pro účely správního řízení konaného z důvodu přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu vychází z definice § 14 správního řádu, tj. že účastníkem řízení je osoba, o jejíž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Vzhledem k tomu, že zákon o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek upravuje postup přezkoumávání úkonů, nebo opatření zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, je tedy logické, aby byl účastníkem správního řízení zadavatel, neboť se vždy rozhoduje o jeho právech a povinnostech, ať už je řízení zahájené ex offo, či na návrh stěžovatele. Právě v případech, kdy je řízení vedeno na návrh stěžovatele, i když se nerozhoduje o jeho právech nebo povinnostech, je nezbytné, aby měl navrhovatel postavení účastníka řízení a mohl za účelem objektivního posouzení věci podávat doplňující návrhy, důkazy a mohl se též vyjadřovat k výsledku šetření úřadu.Totéž by mělo platit i pro uchazeče, který od zadavatele obdržel rozhodnutí, že jeho nabídka byla vybrána jako nejvhodnější.

K § 100

Návrh tohoto ustanovení je v souladu s požadavky čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EEC, podle níž je povinností členských států zajistit, aby orgán dohledu byl vybaven pravomocí vydávat v době co nejkratší prozatímní opatření s cílem nápravy údajného porušení zákona zadavatelem, zabránit dalšímu poškozování zájmů účastníků zadávacího procesu, včetně možnosti pozastavit zadávací postup nebo jakékoliv opatření zadavatele.

Výše uvedená směrnice též umožňuje, aby orgán dohledu vzal v úvahu případné důsledky předběžného opatření, a rozhodl se nepřijmout prozatímní opatření v případech, kdy jejich pravděpodobné negativní důsledky by převážily jejich přínosy (čl. 2 odst. 4 cit. směrnice). Návrh dále počítá s tím, že orgán dohledu může v zájmu zabránění dalšího poškozování či ohrožování zájmů uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku uložit zadavatelům, aby něco vykonali, nebo se určitého jednání zdrželi.

K § 101 až 102

Protože návrh na přezkum lze podat proti všem porušením zákona, nelze v těchto ustanoveních vyjmenovat všechny v úvahu připadající formy (druhy) úkonů zadavatele. V rozhodnutí orgán dohledu vysloví, zda došlo k porušení zákona ze strany zadavatele, a podle povahy věci, zejména v závislosti na tom, v jakém stadiu zadávacího řízení k namítanému porušení zákona došlo, rozhodne o povinnosti zadavatele provést nápravná opatření a tato opatření specifikuje. V závislosti na závažnosti porušení zákona a jeho důsledků rozhodne též o uložení pokuty, popřípadě vysloví zákaz plnění smlouvy zadavatele s dodavatelem, jestliže zadavatel porušil či obešel zákon nebo se úkon zadavatele příčil dobrým mravům (například porušil zásadu stejného zacházení s uchazeči o zakázku). Jde o stejnou právní úpravu, jaká je v občanském zákoníku. Vychází se přitom z účelu zákona, kterým na prvním místě není ukládání pokut, ale včasná náprava nezákonností. Množina nápravných opatření je však limitována v případech, kdy orgán dohledu rozhoduje až v období po udělení zakázky (uzavření smlouvy). Nicméně výsledek přezkumného řízení bude významným způsobem ovlivňovat možnost navrhovatele požadovat náhradu škody v občanskoprávním řízení před obecnými soudy. Výše náhrady škody nebude limitována jen škodou skutečnou, tj. na náklady spojené s účasti v zadávacím řízení, ale i škodou způsobenou ušlým ziskem, přičemž mezi porušením zákona a vzniklou škodou musí existovat příčinná souvislost; ta nebude zpravidla v těch případech, kdy navrhovatel by ani při dodržení zákona zadavatelem neměl reálnou možnost zakázku získat.

Proti rozhodnutí vydanému orgánem dohledu je možno podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

K § 103

V zájmu rychlosti a hospodárnosti správního řízení a tedy i efektivnosti zadávacího procesu je nutné, aby fyzické osoby poskytovaly ve stanovených lhůtách orgánu dohledu podklady potřebné pro vydání rozhodnutí. Tato povinnost neplatí, pokud to dovolují zvláštní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že výzva k poskytnutí podkladů musí být zaslána konkrétnímu adresátovi, jsou tyto osoby odpovědné za včasné splnění požadavků orgánu dohledu. Osobám, které nesplní uvedené povinnosti je možné na základě správního rozhodnutí uložit pokutu do výše 100 000,- Kč. Proti takovému rozhodnutí lze podat řádný opravný prostředek – rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. S ohledem na § 248 odst. 2 písm. e) o.s.ř., zákonnost těchto rozhodnutí není přezkoumatelná soudem. Obdobná úprava je i v případě, jestliže se vyzvané osoby nedostaví k ústnímu jednání nebo jinak ztěžují postup řízení.

K § 104

Vybírání a vymáhání pokut se navrhuje svěřit stejně jako podle dosavadní právní úpravy orgánu dohledu ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K § 105

Navrhované ustanovení má preventivní povahu a má přispět k ochraně obchodního tajemství, které je předmětem práv náležejících podniku (§ 17 a násl. obchodního zákoníku). Výjimka z ochrany obchodního tajemství je dána v souladu s ustanoveními trestního řádu.

K § 106

Zde je vymezen vztah navrhované právní úpravy ke správnímu řádu. Je stanovena subsidiarita správního řádu, podle kterého se postupuje tehdy, nestanoví-li navrhovaná právní úprava jinak. V souladu se směrnicemi ES se výslovně uvádí možnost účastníků správního řízení domáhat se přezkumu rozhodnutí orgánu dohledu u soudu.

K § 107

Navrhuje se zveřejňovat pravomocná rozhodnutí orgánu dohledu ve věci a rozhodnutí o uložených pokutách za porušení zákona nejen ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu, ale i na jeho internetové stránce (www.compet.cz).

K § 108

Uvedená přechodná opatření umožňují dokončit postupy zahájené před účinností nového zákona podle dosavadních předpisů. Tento způsob přechodu na novou úpravu, byl aplikován již předchozími novelami současného zákona a osvědčil se.

K § 109

Uvedeny jsou jednotlivé paragrafy, k jejichž provedení vydá ministerstvo pro místní rozvoj prováděcí vyhlášku.

K § 110

Uvedeny jsou pouze právní předpisy, týkající se zadávání veřejných zakázek, které se zrušují v plném rozsahu. Jiné zákony, které se rovněž týkají zadávání veřejných zakázek, avšak nikoli výlučně, budou změněny zákonem o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.

K § 111

Stanovuje, kdy zákon, popř. jeho jednotlivé části, nabudou účinnosti a zároveň ve který okamžik některé části zákona účinnosti pozbudou. Obecně je stanoven den nabytí účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

K příloze č. 1

Obsahuje přehled služeb, na které se nevztahuje povinnost uveřejňovat zadávací řízení v EU. Tento postup je stanoven směrnicemi ES.

K příloze č. 2

Obsahuje přehled služeb, na které se vztahuje povinnost uveřejňovat zadávací řízení v EU. Tento postup je stanoven směrnicemi ES.

K příloze č. 3

Směrnice Rady č. 93/36/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a pozměňující směrnice Rady č. 97/52/ES, koordinující postupy zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce, se také vztahují na zadávání veřejných zakázek na dodávky zadavatelům z resortu Ministerstva obrany, které zahrnují zboží (výrobky) uvedené v příloze k tomuto zákonu za předpokladu, že odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty je rovna prahové hodnotě 130 000 EUR nebo tuto hodnotu převyšuje.

V případě zadavatelů z resortu ministerstva obrany, kdy se jedná o zadávání veřejných zakázek na dodávky zboží, jehož odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty není menší než prahová hodnota 200 000 EUR, jde pouze o zboží, které není uvedeno v příloze tohoto zákona.