Důvodová zpráva

zákon č. 420/2003 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony

Rok: 2003Zákon: č. 420/2003 Sb.Sněmovní tisk: č. 395, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Zhodnocení platného právního stavu

Od roku 1993 je převod nebo přechod majetku mezi fyzickými osobami nebo právnickými osobami zdaňován daní dědickou, daní darovací nebo daní z převodu nemovitostí. Majetkové daně nahradily notářské poplatky vybírané do konce roku 1992 státními notářstvími. Rozlišujícím znakem mezi jednotlivými druhy majetkových daní, které jsou příjmem státního rozpočtu, je úplatná forma převodů nebo přechodů vlastnictví k nemovitostem (daň z převodu nemovitostí) anebo forma bezúplatných převodů nebo přechodů majetku a v jejich rámci dále skutečnost, zda ke změně vlastníka dochází mezi žijícími (daň darovací) nebo v souvislosti s úmrtím dosavadního vlastníka (daň dědická). Z úplatných převodů se zdaňují jen převody nemovitého majetku, při bezúplatných nabytích jsou předmětem daně veškeré majetkové hodnoty (věci movité i nemovité, pohledávky a jiná majetková práva).

Zdaňování úplatných a bezúplatných převodů majetku je upraveno zákonem č.  357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti zákona byla přijata řada jeho změn, kterými v mnoha případech byla osvobozena nabytí v zákoně specifikovaných druhů majetku, neznamenaly však zásadní změnu základních konstrukčních prvků jednotlivých daní. Nejpodstatnější věcnou změnou bylo snížení daňového zatížení úplatných převodů nemovitostí od roku 1994 a úplné osvobození nabytí majetku mezi příbuznými v řadě přímé a manžely (I. skupina poplatníků) od daně dědické přijaté v roce 1998.

Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí jsou součástí daňové soustavy kombinující přímé a nepřímé daně tak, jak jsou uplatňovány v ekonomicky vyspělých zemích. Uplatnění více druhů daní sleduje rozložení daňového břemene na co nejširší okruh poplatníků a dbá na zachování základního daňového principu, kterým je úměrné daňové zatížení osob, podle jejich možností podílet se na financování celospolečenských výdajů. Majetkové daně představují z hlediska výše inkasa doplňkový zdroj příjmů veřejných rozpočtů. I přes tuto skutečnost je podíl majetkových daní na HDP a na celkových daňových příjmech ve státech Evropské unie podstatně vyšší, což je zřejmé z údajů uvedených v příloze č. 1.

Daní dědickou je postihováno nabytí majetku, které dědic získává bez poskytnutí protihodnoty a kde dochází, stejně jako u daně darovací, ke zvětšení jmění nabyvatele. Takovéto nabytí majetku je zdaňováno v zemích EU, ale i v ostatních zemích daní dědickou, přičemž výše daně u každého z dědiců je závislá na příbuzenském nebo osobním poměru k zůstaviteli a na hodnotě nabývaného majetku. Zatímco v České republice nabytí majetku příbuznými v řadě přímé a manžely je zcela osvobozeno od daně dědické, v členských státech EU tomu tak není, naopak sazby daně dědické i u této skupiny poplatníků jsou poměrně vysoké. Například v Rakousku činí 2 % - 15 %, v SRN 7 % - 30 %, ve Francii 5 % - 40 %, v Belgii 3 % - 30 %, v Portugalsku 3 % - 24 %, v Dánsku 15 %, ve Finsku 10 % - 16  %, v Nizozemí 5% - 27 %, v Lucembursku 2 % - 6,4 %,   v Řecku 5 % - 25 %, ve Španělsku 7,65 % - 34 %, ve Švédsku 10 % - 30 %. U této skupiny poplatníků je určité zvýhodnění poskytováno, a to osvobozením majetku do zákonem stanovené výše.

Úplné osvobození poplatníků zařazených do I. skupiny v  roce 1998 bylo odůvodněno především podporou ekonomické nezávislosti rodin na státu.

Majetek nabytý děděním zpravidla nepřesahuje 2 000 000 Kč. Tato skutečnost byla potvrzena šetřením u Notářské komory a u vybraných finančních úřadů v jednotlivých krajích. Proto bylo v prvních fázích přípravy reformy veřejných financí zvažováno, zda by do této výše neměl být u příbuzných v řadě přímé a manželů majetek nabytý děděním osvobozen jen do shora uvedené částky u každého jednotlivého poplatníka. V rámci koaličních jednání při projednávání reformy veřejných financí bylo dohodnuto, že osvobození příbuzných v řadě přímé a manželů při nabytí majetku děděním bude ponecháno podle stávající úpravy, tj. nabytí majetku děděním v I. skupině poplatníků bude zcela osvobozeno od daně dědické.

Na základě závěrů koaličních jednání k reformě veřejných rozpočtů se nově navrhuje snížení dosavadní sazby daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %. Tato změna však bude ve svém důsledku znamenat i nižší příjmy státního rozpočtu o cca 3 mld. Kč ročně. Podstatný úbytek příjmů u této daně by mohl být částečně kompenzován zavedením standardního zdaňování některých úplatných převodů zrušením osvobození, která byla přijata na počátku daňové reformy v 90. letech a v současné době i s ohledem na předpokládané snížení sazby daně již nemají svá opodstatnění. Jedná se například o osvobození vkladů do obchodních společností a družstev, kdy tato úprava byla přijata k podpoře vzniku a zakládání nových obchodních společností a družstev. Obdobně by tomu mělo být i u prvních úplatných převodů nových staveb, kde je žádoucí nadále poskytovat osvobození prvním úplatným převodům nemovitostí určeným pro bytové účely.

Dosavadní právní úprava obsahuje koncepci placení majetkových daní do třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru od správce daně. U daně z převodu nemovitostí však v období mezi převodem vlastnického práva k nemovitosti a splatností daně dochází k tomu, že poplatníci použijí získané finanční prostředky na jiné účely a v době vyměření daně již nemají prostředky na její úhradu k dispozici. Návazně žádají o úlevy v placení této daně. Vzrůstají i počty případů, kdy se podnikatelské subjekty nachází v likvidaci či konkursu a nemají prostředky na úhradu daně z převodu nemovitostí. Proto se u daně z převodu nemovitostí navrhuje změna splatnosti této daně současně s podáním daňového přiznání, a to nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, k níž se váže převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitosti.

Se změnou režimu splatnosti daně z převodu nemovitostí je navržena i změna lhůt pro podání daňového přiznání tak, aby poplatník měl dostatečný časový prostor pro podání daňového přiznání a zaplacení daně.

Způsob placení daně dědické a daně darovací na základě platebního výměru je, zejména s ohledem na poměrnou složitost výpočtu daně dědické a daně darovací v případě vypořádání dědických podílů v dědickém řízení a při bezúplatném vypořádání podílového spoluvlastnictví, zachován.

Další navrhované změny se týkají zejména způsobu stanovení základu daně dědické, základu daně z převodu nemovitostí a daně darovací při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jakož i některých dalších legislativně technických úprav souvisejících s podáním daňového přiznání.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Snížením sazby daně z převodu nemovitostí se sníží daňové zatížení úplatného převodu či přechodu vlastnictví k nemovitostem.

Změna režimu splatnosti daně z převodu nemovitostí, podle které poplatníci budou povinni uhradit daň ve lhůtě pro podání daňového přiznání, urychlí výběr této výnosově nejvýznamnější daně a sníží daňové nedoplatky.

Ke snížení administrativní náročnosti přispěje úprava, podle které se daň neplatí, nepřesahuje-li 100 Kč, jakož i rozšíření okruhu bezúplatných nabytí či úplatných převodů, kdy se daňové přiznání nepodává.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy v jejím celku

Návrh na doplnění a změny zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a jejími dalšími právními předpisy.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnost s právními akty Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Právo ES neupravuje otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu. Předložený návrh není rovněž v rozporu s Evropskou dohodou o přidružení ČR k ES ani s obecnými zásadami ES.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet

Inkaso daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí je příjmem státního rozpočtu. Příjem z těchto daní v roce 2002 činil 7,9 mld. Kč.

Snížením sazby daně z převodu nemovitostí z  5 % na 3 % dojde k úbytku příjmů státního rozpočtu o cca 3 mld. Kč ročně. V případě zavedení standardního režimu zdaňování úplatných převodů nemovitostí ve formě vkladů nemovitostí do obchodních společností a družstev zrušením dosavadního osvobození a zavedení obdobného daňového režimu u prvních úplatných převodů nových staveb (s výjimkou převodů nových staveb pro bytové účely a nových bytů, kde osvobození zůstane zachováno), lze podle kvalifikovaného odhadu uvažovat se zvýšením příjmů z titulu daně z převodu nemovitostí o cca 1 mld. Kč. Rovněž tak lze počítat s přechodným zvýšením příjmů v roce 2004, kdy bude souběžně placena daň z úplatných převodů nemovitostí podle dosavadní právní úpravy (správce daně vypočte a vyměří daň z převodu nemovitostí platebním výměrem), jakož i podle nové právní úpravy, podle které bude daň splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Změna placení daně z převodu nemovitostí předpokládá změny ve zpracování a pořizování daňového přiznání. Předběžný odhad nákladů na úpravu aplikačního programového vybavení činí cca 5 až 7 mil. Kč. Tyto náklady budou kompenzovány sníženými náklady spojenými s vydáváním a zejména doručováním platebních výměrů u daně z převodu nemovitostí.

Osvobození úplatných převodů nemovitostí z vlastnictví České konsolidační agentury, jehož předpokládaný finanční dopad činí cca 36 mil. Kč, bude znamenat snížení ztráty této státní organizace ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

K části první

K Čl. I – Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

 

K bodu 1 - § 4 odst. 3

Při stanovení základu daně dědické se navrhuje vycházet z ceny určené soudem v dědickém řízení. Soud na podkladě zjištěného zůstavitelova majetku a jeho dluhů provede soupis aktiv a pasív a určí obvyklou cenu majetku, výši dluhů, popřípadě jeho předlužení v době smrti zůstavitele (§ 175m a § 175o občanského soudního řádu). Návaznost základu daně dědické na cenu stanovenou v soudním řízení zjednoduší daňové řízení, při výpočtu daně bude možné vycházet z ceny, o které již pravomocně rozhodl soud.

K bodu 2 - § 4 odst. 4

Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, další zůstavitelův majetek, provede soud o tomto majetku nové řízení. Cena takto nově objeveného majetku, který se stejně jako majetek z původního dědického řízení nabývá ke dni smrti zůstavitele, se sčítá, jakož i dluhy a osvobození vážící se k celkově nabytému majetku. Z důvodu právní jistoty se uvedený postup navrhuje zapracovat přímo do zákona.

K bodu 3 - § 6 odst. 3

V rámci programů Phare, ISPA a SAPARD je do České republiky poskytována finanční a technická pomoc Evropských společenství. Programy jsou zaměřeny na přípravu vstupu do EU a prostředky jsou poskytovány na zemědělství a rozvoj venkova, investiční činnosti v oblasti infrastruktury, životního prostředí, transferových dopravních sítí apod. Zdanění takto nabytého majetku by bylo v rozporu se zájmy České republiky. I když příslušné rámcové dohody zpravidla stanoví, že nabytí majetku nepodléhá dani darovací, navrhuje se do zákona výslovně uvést, že podpory poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z  Národního fondu nejsou předmětem daně darovací.

K bodu 4 - § 6 odst. 4

Zpřesňuje se postup při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věcem, pokud dojde u podílového spoluvlastníka k bezúplatnému nabytí majetku oproti jeho podílu na majetku před vypořádáním spoluvlastnictví. Při zrušení a  vypořádání podílového spoluvlastnictví se mohou spoluvlastníci dohodnout na různých způsobech vypořádání, a to na reálném rozdělení věci, na nabytí věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, popřípadě na vzájemném převodu podílu na věcech, je-li předmětem vypořádání vlastnictví k více věcem. Navrhuje se ve všech případech vypořádání podílového spoluvlastnictví postupovat shodně a  daní darovací zdaňovat bezúplatné nabytí majetku větší hodnoty než odpovídá podílu spoluvlastníka na společném majetku.

K bodu 5 - § 7 odst. 2

S ohledem na změnu § 4 odst. 3, podle kterého bude při stanovení základu daně dědické vycházeno z ceny určené soudem v dědickém řízení, se mění označení poznámky pod čarou, odkazující na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

K bodu 6 - § 8 odst. 2

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zákon o rodině, kde byl pojem „bezpodílové spoluvlastnictví manželů“ nahrazen pojmem „ společné jmění manželů“.

K bodu 7 - § 9 odst. 1 písm. a)

Nově se upravuje vymezení předmětu daně z převodu nemovitostí při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vzájemným převodem spoluvlastnických podílů na nemovitostech. Podle dosavadní právní úpravy, dochází-li mezi spoluvlastníky ke vzájemnému převodu podílů na nemovitostech, jedná se o výměnu nemovitostí, která je zdaňována podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona. Každá ze stran je považována ohledně podílu na pozemku či stavbě, který převádí za stranu prodávající a ohledně podílu na pozemku či stavbě, který výměnou přijímá, za stranu kupující. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech podílové spoluvlastnictví vzniklo vydáním nemovitostí podle restitučních zákonů a podíloví spoluvlastníci následně spoluvlastnictví zrušují a vypořádávají mezi sebou tak, že každý z nich se stává výlučným vlastníkem některé z nemovitostí, navrhuje se zdaňovat pouze převod podílu na nemovitostech, který odpovídá rozdílu cen nemovitostí před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

K bodu 8 - § 10

Z důvodu přehlednosti se navrhuje nové znění § 10, do kterého byly promítnuty tyto úpravy :

  • zákon neobsahuje osobní osvobození od daně z převodu nemovitostí. V § 10 písm. d) (původně § 10 písm. e)), je proto druhá věta nadbytečná a navrhuje se ji zrušit,

  • v případě převodů vlastnického práva k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva mezi dlužníkem a věřitelem se z důvodu jednoznačnosti za základ daně z převodu nemovitostí navrhuje stanovit cenu zjištěnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů) (písm. d),

  • podle právní úpravy přijaté v roce 2000, jde-li o úplatný převod nemovitostí z vlastnictví obcí, základem daně z převodu nemovitostí je cena sjednaná. Tato úprava byla přijata v souvislosti s úplatnými převody vlastnictví k bytům z obcí dosavadním nájemcům bytů. Podle zákona o obcích rozhodování o majetkoprávních úkonech, které souvisí s převodem nemovitých věcí, bytů a nebytových prostorů, náleží do pravomoci zastupitelstev obcí a cena se sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nelze tedy očekávat spekulativní sjednávání cen, kterému u ostatních subjektů brání právní úprava, podle které se při stanovení základu daně vychází minimálně z ceny zjištěné podle platných oceňovacích předpisů. Obdobně jako u obcí tomu je i u krajů. Navrhuje se proto způsob stanovení základu daně při úplatných převodech vlastnictví k nemovitostem z územních samosprávných celků sjednotit (§  10 písm. f),

  • pokud nedojde k dohodě spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví a vzájemném vypořádání podle § 141 občanského zákoníku a soud zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání podle § 142 občanského zákoníku, základem daně z převodu nemovitostí bude náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitostí určený soudem (písm. g),

  • dojde-li ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, základem daně z převodu nemovitostí bude rozdíl cen nemovitostí zjištěných podle oceňovacího předpisu, popřípadě cen smluvních, budou-li vyšší než ceny zjištěné (písm.h),

  • podle obchodního zákoníku v případech nepeněžitých vkladů do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti se hodnota nepeněžitého vkladu stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Posudek musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho ocenění, údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s  ručením omezeným a částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje. Takto stanovenou hodnotu nemovitosti znalcem podle § 59 obchodního zákoníku se navrhuje využít i pro daňové účely (písm. i).

K bodu 9 - § 15

Do tohoto ustanovení se promítá navrhované snížení sazby daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %. Pro informaci přehled o sazbách daně z převodu nemovitostí uplatňovaných ve státech EU je uveden v příloze č. 3.

K bodu 10 - § 16

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změnu označení poznámky pod čarou odkazující na zákon o oceňování majetku.

K bodu 11 - § 17

Vypouští se dosavadní úprava předepisování a zaokrouhlování penále, neboť i na majetkové daně lze aplikovat úpravu obsaženou v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Minimální výše daně se navrhuje nahradit institutem neplacení daně, nepřesahuje-li 100 Kč (viz § 18). V ustanovení § 17 je ponechána pouze úprava zaokrouhlování základu daně a daně samotné.

K bodu 12 - § 18

U daně dědické a daně darovací nedochází ke změně v placení a tyto daně budou nadále splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru (§ 18 odst. 1).

V zájmu zvýšení efektivnosti výběru daně z převodu nemovitostí, která je nejvýnosnější majetkovou daní, se navrhuje, aby poplatníci byli povinni tuto daň si sami v daňovém přiznání vypočítat a ve lhůtě pro podání daňového přiznání daň z převodu nemovitostí uhradit. Oproti dosavadní právní úpravě, podle které je poplatník povinen tuto daň zaplatit až po doručení platebního výměru od příslušného správce daně, by navržená změna měla přispět k rychlejšímu výběru daní a tím i ke snížení objemu daňových nedoplatků (§ 18 odst. 2).

Správce daně nemusí sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud daň z převodu nemovitostí uvedená poplatníkem v daňovém přiznání a zaplacená ve správné výši odpovídá dani vyměřené ve vyměřovacím řízení. Za den vyměření a současně i za den doručení rozhodnutí o vyměření daně se pak považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. V případech, kdy vyměřená daň se nebude odchylovat od daně uvedené v daňovém přiznání, může poplatník požádat o sdělení výsledku vyměření platebním výměrem.

V zájmu snížení administrativní náročnosti, která souvisí se správou daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, je navržena úprava, podle které správce daně vyměřenou daň nepředepíše a poplatník daň neplatí, činí-li méně než 100 Kč.

K bodu 13 - § 20 odst. 1 písm. b)

Úprava je navrženav  souvislosti se zrušením „rozpočtových organizací“ v působnosti územních samosprávných celků zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

K bodu 14 - § 20 odst. 3

Navrhuje se osvobodit od daně z převodu nemovitostí úplatný převod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří Česká konsolidační agentura. Tímto opatřením se sníží ztráta této státní organizace ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

K bodu 15 - § 20 odst. 4 písm. e)

Současná právní úprava neobsahuje osvobození bezúplatného nabytí majetku pro oblast veřejného zdravotního pojištění od daně darovací, jsou-li nabyvateli Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. Dosud je osvobození řešeno mimo daňový zákon, a to v zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého dary nepodléhají daňové povinnosti. Oba tyto zákony nabyly účinnosti v průběhu roku 1992, tj. ještě před nabytím účinnosti zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. V návaznosti na zapracování tohoto osvobození do daňového zákona je třeba příslušnou úpravu, týkající se darů, v zákonech o zdravotních pojišťovnách zrušit.

K bodu 16 - § 20 odst. 6 písm. e)

Zrušuje se ustanovení poskytující podmíněné osvobození vkladů nemovitostí vložených do základního kapitálu obchodních společností a družstev při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených. V současné době, kdy se zároveň navrhuje snížení sazby daně z převodu nemovitostí z  5 % na 3 %, by převod nemovitostí v souvislosti s vklady do obchodních společností měl mít stejný daňový režim jako je tomu u ostatních forem úplatných převodů nemovitostí. Stejně tak tomu je i ve státech EU, kde vklady nemovitostí do obchodních společností a družstev osvobození od daně z převodu nemovitostí nepožívají.

Vklad, kterým mohou být peníze, věci movité a nemovitosti anebo pohledávky či jiná majetková práva, je poskytován za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti nebo družstvu. Vkladem nemovitosti do základního kapitálu vznikne vždy podíl na základním kapitálu, od něhož se odvozuje podíl na výsledku podnikání a podíl na čistém obchodním majetku společnosti nebo družstva. Z obsahu právního úkonu, kterým se vklad provádí, je zřejmé, že při převodu nemovitosti dochází k úplatnému převodu vlastnického práva k nemovitosti, který je předmětem daně z převodu nemovitostí. Osvobození vkladů od daně z převodu nemovitostí bylo přijato počátkem 90. let a mělo podpořit vznik obchodních společností a družstev a s tím související zahájení a rozvinutí podnikatelské činnosti v České republice. Tuto úlohu nepochybně osvobození splnilo.

Navrženou změnou bude zabráněno i možnosti vyhnutí se dani z převodu nemovitostí tím, že společník si ponechá minimální podíl (1 %) ve společnosti vlastnící nemovitost. Taková transakce podle stávající právní úpravy nevedla k vyměření daně z převodu nemovitostí, protože základ daně vznikl pouze při převodu všech akcií nebo celého obchodního podílu. Navrženou úpravou bude těmto doposud legálním únikům daně zamezeno.

K bodu 17 - § 20 odst. 6 písm. e) (dosavadní písm. f)

Obchodní společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny fúzí, převodem jmění na společníka nebo rozdělením. Při všech těchto formách přeměn obchodních společností dochází ke změně vlastnického práva k nemovitostem.

Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor veškerého majetku a závazků. Z tohoto hlediska přechod jmění při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka je úplatný. Navíc při převodu jmění na společníka nabyvatel jmění je povinen poskytnout ostatním společníkům přiměřené vypořádání v penězích a současně převzetím jmění vypořádá i svoji účast na zanikající společnosti.

V zahraničí nejsou zániky obchodních společností bez likvidace od převodních daní osvobozeny, navíc zpravidla zdanitelným převodem je i převod majetku sjednocením všech akcií(nebo i 90 % akcií) obchodní společnosti vlastnící nemovitost, v rukou jednoho akcionáře nebo v rukou mateřské společnosti a jiných příslušných společností. Důvod k tomuto opatření je ten, že z ekonomického hlediska 100% vlastnictví společnosti s nemovitostí (popř. 90 %) se rovná převodu vlastnictví k nemovitosti.

Ve veřejném zájmu je žádoucí ponechat nadále osvobození přechodům nemovitostí při zániku bez likvidace občanských sdružení, politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, obecně prospěšných společností, nadací či nadačních fondů.

K bodu 18 - § 20 odst. 7

Osvobození prvních úplatných převodů nových staveb bylo do zákona zapracováno s účinnosti od 1. ledna 1993. Tato úprava měla především podpořit a umožnit převody rozestavěných a dokončených staveb ve vlastnictví obcí, které byly postaveny v tzv. akci „Z“. Jednalo se o velké kulturní domy, stavby občanské vybavenosti apod. V současné době jsou tyto důvody pro osvobození již překonány. Z hlediska celospolečenského je však žádoucí nadále poskytovat daňové výhody bytové výstavbě. Proto se navrhuje přiznat osvobození od daně z převodu nemovitostí prvním úplatným převodům nebo přechodům vlastnictví k novým bytovým domům nebo k novým rodinným domům, k bytům v nových stavbách a k bytům, které vznikly nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou provedenou formou vestavby za podmínky, že tyto objekty nebyly před prvním úplatným převodem nebo přechodem užívány.

K bodu 19 - § 21

Změna ustanovení § 21 je navržena v návaznosti na změnu režimu placení daně z převodu nemovitostí. Lhůtu pro podání daňového přiznání se u této daně navrhuje upravit tak, aby poplatník měl dostatečný časový prostor pro zpracování a podání daňového přiznání a zaplacení daně. Z důvodu přehlednosti se navrhuje nové znění celého § 21.

.

V § 21 odst. 1 jsou stanoveny lhůty pro podání daňového přiznání u daně dědické a daně darovací. U daně dědické je rozhodným dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o  dědictví skončeno, u daně darovací den bezúplatného nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, resp. jejich poskytnutí do zahraničí. U daně darovací v případě bezúplatného nabytí nemovitosti bude zachována současná právní úprava, tj. kdy byla daňovému subjektu doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí, u bezúplatného převodu nemovitostí neevidovaných v katastru nemovitostí bude rozhodným dnem nabytí účinnosti smlouvy.

V § 21 odst. 2 u smluvního úplatného převodu vlastnictví k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí bude rozhodným dnem zápis vkladu práva uvedený na doložce o povolení vkladu do katastru nemovitostí, u smluvního úplatného převodu nemovitostí neevidovaných v katastru nemovitostí bude rozhodným dnem nabytí účinnosti smlouvy.

Při nabytí nemovitostí ve veřejné dražbě jím bude den, kdy bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti, při nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci den nabytí právní moci rozhodnutí o příklepu a zaplacení nejvyššího podání. U ostatních převodů nebo přechodů bude rozhodným dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu (např. vypořádání podílového spoluvlastnictví) nebo stavebního úřadu (vyvlastnění) anebo nebude-li vydáváno rozhodnutí státního orgánu, rozhodným dnem bude doručení listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti.

Z důvodu přehlednosti zákonné úpravy se v § 21 odst. 3 samostatně uvádí doklady, které jsou součástí daňového přiznání a doplňuje se posudek znalce zpracovaný podle obchodního zákoníku, jde-li o úplatný převod nebo přechod nemovitosti z vlastnictví společníka do vlastnictví společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

Výslovně se stanoví, kdy se nevyžaduje znalecký posudek (§ 21 odst. 4) a nově se upravují případy, kdy se nebude podávat daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací (§ 21 odst. 5) a k dani z převodu nemovitostí (§ 21 odst. 6). Navrhovaná opatření by měla přispět ke snížení administrativní náročnosti správy majetkových daní.

Rozšiřuje se okruh bezúplatných nabytí, u kterých se nepodává daňové přiznání k dani darovací, a to při bezúplatném nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby a z veřejných sbírek nebo při bezúplatném nabytí majetku územními samosprávnými celky.

Nově se navrhuje, aby se daňové přiznání nepodávalo při úplatném převodu nebo přechodu nemovitosti z vlastnictví České republiky nebo Fondu národního majetku České republiky, je-li převod či přechod od daně osvobozen (§ 21 odst. 6).

Do § 21 odst. 7 je převzata dosavadní právní úprava.

K bodu 20 - § 25 odst. 5

V zájmu zjednodušení daňového řízení se navrhuje možnost promíjet daň z převodu nemovitostí při odstoupení od smlouvy a daň dědickou, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti v kterémkoli stadiu správy daně, tj. ještě před vyměřením daně.

K Čl. II – Přechodné ustanovení

Pro případy, kdy skutečnost, která je předmětem daně, nastala před účinností zákona a daňové řízení proběhne až po jeho účinnosti, navrhuje se do zákona zapracovat článek jednoznačně upravující postup podle dosavadní právní úpravy.

K Čl. III – Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

S ohledem na rozsah úprav se navrhuje zmocnit předsedu vlády k vydání úplného znění zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

K části druhé a k části třetí

K Čl. IV a Čl. V – Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

V souvislosti se zapracováním osvobození darů nabývaných zdravotními pojišťovnami pro oblast veřejného zdravotního pojištění ( viz § 20 odst. 4) od daně darovací a osvobození příjmů zdravotních pojišťoven, resp. jejich vynětí v zákoně č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje vypustit § 11 ze zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a § 20 ze zákona č. 280/1992 Sb., o  resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

K části čtvrté

K Čl. VI - Účinnost

Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem 1. ledna 2004.

V Praze dne 30. června 2003

předseda vlády

ministr financí

Text zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Z á k o n

č. 357/1992 Sb.

o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,

jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ČNR č. 18/1993 Sb., zákonem č. 322/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 72/1994 Sb., zákonem č. 85/1994 Sb., zákonem č. 113/1994 Sb., zákonem č. 248/1995 Sb., zákonem č. 96/1996 Sb., zákonem č. 203/1997 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 227/1997 Sb., zákonem č. 169/1998 Sb., zákonem č. 95/1999 Sb., zákonem č. 27/2000 Sb., zákonem č. 103/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 340/2000 Sb., zákonem č. 364/2000 Sb., zákonem č. 117/2001 Sb.,  zákonem č. 120/2001 Sb., zákonem č. 148/2002 Sb., zákonem č. 198/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. ………..

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

 

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje

 

a) daň dědickou,

b) daň darovací,

c) daň z převodu nemovitostí.

 

ČÁST PRVNÍ

Oddíl první

Daň dědická

 

§ 2

 

Poplatník

 

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.

 

§ 3

 

Předmět daně

 

(1)  Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické jsou

 

a ) věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen "nemovitosti"),

 

b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen "movitý majetek").

 

(2) Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky (dále jen "tuzemsko"), se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá.

 

(3) Jestliže zůstavitel v době své smrti

 

a) byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt1a)v tuzemsku, vybírá se daň z  celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v  tuzemsku nebo v cizině,

 

b) byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z  jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,

 

c) nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku.

 

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 4

 

Základ daně

 

(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o

 

a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,

 

b) cenu majetku osvobozeného, podle tohoto zákona od daně dědické,

 

c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,

 

d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o  dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,

 

e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v  cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v  tuzemsku.

 

(2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce 1 písm. c), odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se k celé části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická dávka podle odstavce 1 písm. e) (dále jen "dluhy"), se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, k  celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.

  

(3) Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního předpisu1) platná ke dni smrti zůstavitele.

(3) Cenou podle odstavce 1 je cena majetku určená v dědickém řízení.

(4) Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí obdobně odstavce 1 a 2. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.

 

Oddíl druhý

Daň darovací

 

§ 5

 

Poplatník

 

(1) Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce. Nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem.

 

(2) Poplatníkem daně darovací v případech uvedených v § 6 odst. 2 je

 

a)  fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo cizincem s  dlouhodobým pobytem nebo trvalým pobytem na území České republiky, 1b)

 

b) právnická osoba se sídlem na území České republiky.

 

§ 6

 

Předmět daně

 

(1) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací jsou

 

a) nemovitosti a movitý majetek,

 

b) jiný majetkový prospěch.

 

 Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je

 

a)  darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo

 

b)  darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v  cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska.

 

(3) Předmětem daně darovací nejsou

a) plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem,

 

b) důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu,2)

 

c) bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z  příjmu podle zvláštního předpisu,2a)

 

d) dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu, územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i  z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty,

 e) prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci ,

 

f) prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.

(4) Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu, považuje se nabytí nad tuto hodnotu za darování.

(4) Nabývá-li spoluvlastník při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku nad tuto hodnotu. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně darovací rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na majetku, který je předmětem vypořádání.

 

(5) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

 

(6) Ustanovení odstavce 2 a odstavce 5 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

 

§ 7

 

Základ daně

 

(1) Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o

 

a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně,

 

b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací,

 

c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené  z ciziny.

Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 o odečtení poměrné části dluhů připadající na majetek, který není od daně osvobozen, platí obdobně.

(2) Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního předpisu 1)2aa) ke dni nabytí majetku. Je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

 

(3) Cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně podle odstavce 1. Pokud byla daň darovací z nabytí majetku v tomto období již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku.

 

 

Oddíl třetí

Daň z převodu nemovitostí

 

§ 8

 

Poplatník

 (1) Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je

 

a)  převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,

 

b)  nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu,2b) vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,

 

c)  oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

 

d)převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v  tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

 

(2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti z  bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, považuje se každý z manželů za samostatného poplatníka a jejich podíly za stejné., pokud nejsou podíly dohodnuty nebo stanoveny jinak.. Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.

 

§ 9

 

Předmět daně

 (1) Předmětem daně z převodu nemovitostí je

a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví,

a)  úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání,

b ) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním.

(2) Předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší.2c)

 

(3) Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.

 

(4) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

§ 10

Základem daně z převodu nemovitostí je

a)  cena zjištěná podle zvláštního předpisu,1) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v  případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,

b)  cena (§ 16) bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

c)  v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,

d)  cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základě  smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,

e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě je základem daně cena dosažená vydražením. Daň se nevyměří, je-li navrhovatelem dobrovolné dražby osoba osvobozená od daně z převodu nemovitostí,

f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví obce.

§ 10

Základ daně

Základem daně z převodu nemovitostí je

a)  cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,

b)  v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,

c)   cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

d)  cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva,

  1. v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením,

  1. cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku,

  1. v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti určený soudem,

h)  v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

i)   v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku.2cc)

ČÁST DRUHÁ

Společná ustanovení

 

§ 11

 

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické,

daně darovací a daně z převodu nemovitostí

 

(1) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k  zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením.

 

(2) Do I. skupiny patří

 

- příbuzní v řadě přímé a manželé.

 

(3) Do II. skupiny patří

 

a)  příbuzní v řadě pobočné,2d) a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a  tety,

 

b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a  osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a  které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

 

(4) Do III. skupiny patří

 

- ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

 

§ 12

 

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny

 

(1) Daň činí při základu daně

 

přes Kč do Kč

- 1 000 000 1,0%,

 

1 000 000 2 000 000 10 000 Kč a 1,3% ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

 

2 000 000 5 000 000 23 000 Kč a 1,5% ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

 

5 000 000 7 000 000 68 000 Kč a 1,7% ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

 

7 000 000 10 000 000 102 000Kč a 2,0% ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

 

10 000 000 20 000 000 162 000Kč a 2,5% ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

 

20 000 000 30 000 000 412 000Kč a 3,0% ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

 

30 000 000 40 000 000 712 000Kč a 3,5% ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

 

40 000 000 50 000 000 1 062 000Kč a 4,0% ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

 

50 000 000 a více 1 462 000Kč a 5,0% ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

 

 

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0, 5.

§ 13

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny

 

(1) Daň činí při základu daně

 

přes Kč do Kč

- 1 000 000 3,0%,

 

1 000 000 2 000 000 30 000 Kč a 3,5% ze základu,

přesahujícího 1 000 000 Kč,

 

2 000 000 5 000 000 65 000 Kč a 4,0% ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

 

5 000 000 7 000 000 185 000Kč a 5,0% ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

 

7 000 000 10 000 000 285 000Kč a 6,0% ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

 

10 000 000 20 000 000 465 000Kč a 7,0% ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

 

20 000 000 30 000 000 1 165 000Kč a 8,0% ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

 

30 000 000 40 000 000 1 965 000Kč a 9,0% ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

 

40 000 000 50 000 000 2 865 000Kč a 10,5% ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

 

50 000 000 a více 3 915 000Kč a 12,0% ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

  

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0, 5.

 

§ 14

 

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny

 

(1) Daň činí při základu daně

 

přes Kč do Kč

- 1 000 000 7.0%,

 

1 000 000 2 000 000 70 000 Kč a 9,0% ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

 

2 000 000 5 000 000 160 000Kč a 12,0% ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

 

5 000 000 7 000 000 520 000Kč a 15,0% ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

 

7 000 000 10 000 000 820 000Kč a 18,0% ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

 

10 000 000 20 000 000 1360 000Kč a 21,0% ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

 

20 000 000 30 000 000 3 460 000Kč a 25,0% ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

 

30 000 000 40 000 000 5 960 000Kč a 30,0% ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

 

40 000 000 50 000 000 8 960 000Kč a 35,0% ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

 

50 000 000 a více 12 460 000Kč a 40,0% ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

 

 

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0, 5.

 

§ 15

 

Sazba daně z převodu nemovitostí

u osob zařazených do I. skupiny, II. skupiny a III. skupiny

 

Daň činí 5 3 % ze základu daně.

 

 

§ 16

 

Věcná břemena, opětující se plnění

 

Je-li předmětem daně nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo opětujícího se plnění zřízeného jinak než věcným břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního předpisu.1) 2aa)

 

§ 17

Minimální výše daně, penále a zaokrouhlování

(1) Minimální výše daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí činí 50 Kč, a to bez ohledu na rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně.

(2) Při vyměřování daně se zaokrouhluje základ daně na celých 100 Kč nahoru a vyměřená daň na celé Kč nahoru.

(3) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu částku 100 Kč. Vyměřené penále se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

 

§ 17

Zaokrouhlování

Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na celé koruny nahoru.

 

§ 18

Vyměření a splatnost daní

(1) Na základě daňového přiznání, ve kterém poplatník uvede údaje rozhodné pro vyměření daně, a podle výsledků vyměřovacího řízení správce daně daň vypočte a vyměří platebním výměrem.

(2) Daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž mu byl doručen platební výměr o vyměření daně.

 

§ 18

Vyměření a splatnost daní

 

 

(1) Daňový subjekt je povinen v přiznání k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(2) Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání ( § 21 odst. 2 písm. a) až d) ).

(3) Neodchyluje-li se daň z převodu nemovitostí uvedená v daňovém přiznání od daně z převodu nemovitostí vyměřené, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně z převodu nemovitostí. Za den vyměření daně z převodu nemovitostí a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání.

(4) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených tímto zákonem ( § 21); vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí.

  

Osvobození od daně dědické, daně darovací

a daně z převodu nemovitostí

 

§ 19

(1) Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(2) Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

  1. movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z  bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z  nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20  000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

  1. vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z  bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z  nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

  1. částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o  změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví. 2e)

(3)Od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

b)  vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1  000  000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u  každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle zvláštního předpisu,2f)

d) příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 3 000 Kč.

(4) U jednoho poplatníka se podmínky pro osvobození uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) a b) posuzují samostatně.

(5) Od daně dědické a daně darovací jsou dále osvobozena nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo dárce byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož i  jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, je-li zaručena vzájemnost.

(6) Osvobození od daně dědické uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se poskytne jen za předpokladu, že poplatník tyto věci a hodnoty uvede v daňovém přiznání.

 

§ 20

  

(1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku

 

  1. Českou republikou, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou republikou,

 

  1. územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a  příspěvkovými organizacemi,

 

  1. dobrovolnými svazky obcí.

  (2) Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

 

a)  převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků,3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo s  plnou majetkovou účastí Fondu národního majetku České republiky a  nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,

 

b)  převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s  plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a  schválené vládou České republiky,

 

c)  převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou  majetkovou účastí  státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí  o privatizaci podle zvláštního  zákona,4)

 

d)   převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s  rozdělováním  a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů,5)

 

e)  převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek") vytvořených podle zvláštního zákona,6) a dále z vlastnictví  svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a  které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí.

 

(3) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, státní příspěvkové organizace, nebo státní fondy státní fondy nebo Česká konsolidační agentura, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k  nemovitostem na Českou republiku.

 

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

 

a)  určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k  zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

 

b)  státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,7)

 

c)  obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost,

 

d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními  fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu,

e) zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.

(5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů,8) jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u  soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto.

 

(6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

 

a)  převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu,9a)

b)  převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s  plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Fond národního majetku České republiky nebo na Pozemkový fond České republiky,10)

 

c)  převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky,

 

d)  převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových úpravách podle zvláštního předpisu,11)

 

e)  vklady vložené podle zvláštního zákona12)do základního kapitálu obchodních společností nebo družstev (dále jen „vklad“). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen "společník"), s  výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

 

f)  převody a přechody majetku právnických osob při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně,

e) převody a přechody majetku právnických osob při zániku bez likvidace, s výjimkou obchodních společností a s výjimkou družstev založených za účelem podnikání,

 

g)f) bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o  vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

 

h)g) převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do  vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž  nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po  splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito  členy nebo jejich právními předchůdci,

 

i) h) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním částí bytového  družstva,12c)

 

j) i) převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala  vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží,  kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické  osoby nebo  jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními  prostředky a jinými penězi  ocenitelnými hodnotami na pořízení  budovy,

 

k)j) převody nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před převodem byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

  

(7) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví

 

a) k bytovému domu nebo rodinnému domu, je-li dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a tato nová stavba nebyla před prvním úplatným převodem nebo přechodem vlastnictví užívána,

 

b) k bytu v nové stavbě a k novému bytu, který vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou provedenou formou vestavby a tento nový byt před prvním úplatným převodem nebo přechodem vlastnictví nebyl užíván.

 

jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem  činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li  převodcem obec.

(7) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví

    1. k bytovému domu nebo rodinnému domu, je-li dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a tato nová stavba nebyla před prvním úplatným převodem nebo přechodem vlastnictví užívána,

    1. k bytu v nové stavbě a k novému bytu, který vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou provedenou formou vestavby a tento nový byt před prvním úplatným převodem nebo přechodem vlastnictví nebyl užíván. 

(8) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů.

 

(9) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů.13)

 

(10) Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k  nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k  nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

  

(11) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

 

(12) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Fondu národního majetku České republiky a  z  Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a  lesnický fond, a.s., a  dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., z majetku tohoto fondu.

 

(13) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a částí třetí zákona č.  42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými.13a)

 

(14) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

 

(15) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu13b) a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek,13c) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

 

§ 21

Daňové přiznání

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k  dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne

a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,

b)  v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitostem, doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí,

c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku, poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do tuzemska věc pořízená z  prostředků darovaných v cizině nebo nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,

d)  uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o  bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období,

e)  účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, jde-li o daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí.

Součástí daňového přiznání je ověřený opis smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti a znalecký posudek o ceně nemovitosti, jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod či přechod vlastnictví k nemovitosti; znalecký posudek se nevyžaduje v případě převodu nebo přechodu vlastnictví k pozemku bez trvalých porostů a staveb nebo nemovitosti z vlastnictví obce, v případě vydražení nemovitosti anebo v případě zcela osvobozeného převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitosti, s výjimkou vkladu nemovitosti do obchodní společnosti nebo družstva, pokud správce daně nestanoví jinak.

(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají dary, které jsou od této daně osvobozeny podle § 19 odst. 3 a 5, přiznání k dani dědické nepodléhá nabytí majetku děděním osobami zařazenými v I. skupině. Přiznání k dani dědické a dani darovací nepodléhá nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li poplatníkem Česká republika.

(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech z Fondu národního majetku České republiky a Pozemkového fondu České republiky na základě rozhodnutí o privatizaci9) je povinen podat nabyvatel. Obdobně se postupuje při převodech ostatních nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před převodem byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený o řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a  jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, celní orgány, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů, jde-li o darování cenných papírů.

§ 21

Daňové přiznání

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické a k dani darovací do 30 dnů ode dne, v němž

a)  nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení, jde-li o daň dědickou,

b)  došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu nebo byl poskytnut movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch do ciziny, jde-li o daň darovací,

c)  byla daňovému subjektu doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, jde-li o daň darovací,

d)  uplynulo pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami osvobozeného podle § 20 odst. 4; přiznání k dani dědické nebo k dani darovací zahrnuje veškerý majetek nabytý v tomto období s výjimkou majetku, u kterého se daňové přiznání podle odstavce 5 nepodává.

(2) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž

  1. byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí,

  2. nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí,

  3. bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veřejné dražbě nebo nabylo právní moci rozhodnutí o příklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání při výkonu rozhodnutí nebo exekuci,

  4. nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti uvedený v písmenech a) až c).

(3) Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu,2aa) jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti. Jde-li o vklad nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, součástí daňového přiznání je posudek znalce, kterým se určuje hodnota předmětu vkladu podle obchodního zákoníku.2cc)

(4) Znalecký posudek se nevyžaduje

a) při podání daňového přiznání k dani dědické,

b) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně,

c) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu; vzniknou-li pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku,

d)   při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem.

(5) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li

  1. od daně dědické podle tohoto zákona zcela osvobozeno,

  1. od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu podle § 19 odst. 3 a 5,

  1. od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, z veřejných sbírek nebo v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby,

  1. poplatníkem daně dědické nebo daně darovací Česká republika nebo územní samosprávný celek.

(6) Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí se nepodává při úplatném převodu nebo přechodu nemovitosti z vlastnictví České republiky nebo Fondu národního majetku České republiky, je-li převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti od této daně osvobozen.

(7) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny a celní orgány, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.

§ 22

 

Lhůty pro vyměření

(1) Daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

 

(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

 

ČÁST TŘETÍ

Ustanovení přechodná a závěrečná

 

§ 23

 

(1) Po dobu dvou let od účinnosti tohoto zákona se u prvních převodů a  darování movitých a nemovitých věcí, vydaných podle zvláštních předpisů,8) mezi oprávněnými osobami navzájem a mezi oprávněnými osobami a osobami třetími, vyměří daň darovací a daň z převodu nemovitostí ve výši odpovídající sazbám poplatků podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1992, je-li to pro poplatníka výhodnější.

 

(2) Jde-li o nemovitý majetek vydaný nebo poskytnutý jako náhrada podle zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a o převod nebo přechod vlastnictví mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku, je tento majetek osvobozen při prvním převodu nebo přechodu vlastnictví od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. To platí i  v  případě nemovitého majetku, k němuž byla obnovena práva vlastníka podle §  22 zákona č. 229/1991 Sb. a § 11 a 12 zákona č. 42/1992 Sb., o  úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, jde-li o první převod nebo přechod vlastnictví tohoto majetku mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku.

 

§ 24

 

(1) Pokud nastala před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla podle dřívějších předpisů předmětem poplatku (daně) z dědictví, z darování a  z převodu nebo přechodu nemovitostí, postupuje se podle dřívějších předpisů.

(2) Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla předmětem poplatku podle dosavadních předpisů, ale poplatek nebyl ještě vyměřen a zaplacen, příslušné územní finanč­ní orgány dokončí zahájené řízení o vyměření notářských poplatků uvedených v odstavci 1, které nebylo v  den účinnosti tohoto záko­na pravomocně skončeno.

 

(3) Notářské poplatky, vyměřené do dne nabytí účinnosti  tohoto zákona, avšak do tohoto dne nezaplacené, vybírají a vymáhají soudy. Okresní soudy rozhodují rovněž o opravách zřejmých omylů a nesprávností v  rozhodnutích o  vyměření notářských poplatků, která nabyla právní moci do 31. prosince 1992.

 

(4) U notářských poplatků za úkony, kde byl proveden úkon státním notářstvím do 31. prosince 1992 a notářský poplatek za úkony nebyl vyměřen nebo byl vyměřen v nižší částce, vyměří nebo doměří notářský poplatek za úkony okresní soud, jestliže se příslušný spis nachází v úschově tohoto soudu. Jestliže je příslušný spis uložen u katastrálního úřadu, vyměří nebo doměří notářský poplatek za úkony tento katastrální úřad. V tomto řízení postupují soudy i katastrální úřady podle dřívějších předpisů.15) Obdobně postupují tyto orgány v případech oprav zřejmých omylů a nesprávností v rozhodnutí o  vyměření notářských poplatků za úkony.

 

(5) O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu nebo proti rozhodnutí státního notářství o vyměření notářských poplatků za úkony, podaném po 1.  lednu 1993, rozhodne krajský soud, v jehož obvodu působí příslušný okresní soud nebo působilo příslušné státní notářství. O odvolání proti rozhodnutí katastrálního úřadu o  vyměření notářských poplatků za úkony rozhodne příslušný nadřízený orgán.

 

§ 25

 

(1) Ministerstvo financí České republiky může ve vztahu k cizině podle potřeby stanovit odchylky od zákona k zabránění dvojímu zdanění, k  zachování vzájemně stejného postupu s cizinou nebo k provádění opatření nutných s ohledem na postup cizích orgánů.

 

(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k výpočtu daně dědické podle ustanovení § 4 tohoto zákona.

 

(3) Finanční ředitelství na žádost daňového subjektu daň z převodu nemovitostí nebo daň darovací promine v případech odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady, pokud k němu dojde ve lhůtě 2 let

 

a) ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí,16)

 

b) ode dne účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí,

 

c) od bezúplatného nabytí movité věci 

a daňový subjekt ve lhůtě 2 let od skutečností uvedených pod písm. a) až c) požádá o  prominutí daně.

 

(4) Ministerstvo financí České republiky může daň zcela nebo částečně prominout při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.

(5) K prominutí daně podle odstavců 3 a 4 může dojít kdykoliv.

§ 26

 

(1)   Zrušují se

 

  1. Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb., kterým se mění a  doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích.

 

  1. Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č.150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č.  237/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., a vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 153/1992 Sb.

 

  1. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o  opatření k  odstranění tvrdosti při vyměřování notářských poplatků č.j. 153/14 779/1988 ze dne 15. srpna 1988 (reg. v částce 29/1988 Sb.).

 

  1. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o  osvobození osobních počítačů a mikropočítačů od notářského poplatku z  darování č.j. 153/17 283/1989 ze dne 28. září 1989 (reg. v částce 30/1989 Sb.)

 

5. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o  osvobození od notářských poplatků za úkony č.j. 153/17 282/1989 ze dne 28. září 1989 (reg. v částce 34/1989 Sb.).

 

  1. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách u notářských poplatků ze dne 19. října 1990 (vyhlášeno v částce 73/1990 Sb.).

7. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevě u notářských poplatků z  dědictví - odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci ze dne 5. března 1991 (vyhlášeno v  částce 24/1991 Sb.).

 

  1. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách u notářských poplatků souvisejících s vydáním věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o  mimosoudních rehabilitacích, ze dne 30. dubna 1991 (vyhlášeno v  částce 47/1991 Sb.).

 

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí

 

  1. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky k provedení zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, č.j. 153/1 690/1985 ze dne 7. února 1985.

 

  1. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky o úlevách u  notářských poplatků č.j. 153/2 350/1985 ze dne 7. února 1985.

 

  1. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky o odvodu notářských a soudních poplatků do státního rozpočtu České socialistické republiky č.j. 153/20 783/1986 ze dne 28. listopadu 1986.

 

  1. Opatření ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození členů České svazu protifašistických bojovníků od soudních a notářských poplatků č.j. 153/8 399/1987 ze dne 12. června 1987.

 

§ 27

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

****

   

 Zákon

č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č.  93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 49/2002 Sb.

§ 11

Příděly do fondů Pojišťovny, kterými jsou platby pojistného, příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona, dary a příspěvky, nepodléhají daňové povinnosti. Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.11)

­­­­­­­­­­_____________

11) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

 

Zákon

č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a  zákona č. 49/2002 Sb.

§ 20

Osvobození od daní

Platby pojistného, příjmy od zaměstnavatelů na úhradu plate za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, příjmy plynoucí z přirážek k  pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona,6) dary a příspěvky nepodléhají daňové povinnosti. Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z  prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.19)

___________

6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.

19) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

 

 

 

č. 3

Sazby daně z převodu nemovitostí ve státech EU

Rakousko

2 % až 3,5% (inventory of taxes 2000)

Dánsko

1,2% kolkovné (*)

Belgie

12,5 % (*)

Finsko

4% (inventory of taxes2000)

Německo

3,5% (inventory of taxes 2000)

Řecko

9 % až 11% (inventory of taxes2000)

Irsko

9% (*)

Itálie

5 % až 30% jako registr.poplatek (*)

Lucembursko

6% (*)

Nizozemí

6% (knihovna-finance na webu-Ministerstva financí států)

Španělsko

6% z tržní ceny (*)

Portugalsko

10% z budov, 8% z pozemků (inventory of taxes 2000)

Velká Británie

1 % až 3,5 % registrační poplatek (*), resp. Tax Guide 1999 - 2000

* iurisnet.com/centro/taxs/index_europa.htm

1a) Zákon č.135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně něterých zákonů (zákon o oceňování majetku).

1b) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské federativní republiky.

2) § 842 občanského zákoníku.

2a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2

2aa) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

2b) Například zákon č.26/2000 Sb.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a soudní činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

2c) § 48 občanského zákoníku.

2cc) § 59 obchodního zákoníku.

2d) § 117 občanského zákoníku

2e) § 25 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o  změnách některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením.

2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické

vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

3) § 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších

předpisů.

4) §10a odst.6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších

předpisů.

5) Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve

znění pozdější předpisů.

Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a  náboženských společností.

8) Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho

nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o

úpravě vlastnických vztahů k půdě a  jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné

osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na

jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o  Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, a  zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění

pozdějších předpisů.

10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

13) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., zákon č.  229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb.,

o  úpravě majetkových vztahů a  vypořádání majetkových nároků v  družstvech.

13a) § 116 občanského zákoníku

13b) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

13c) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

15) Zákon ČNR č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva financí ČSR č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon o  notářských poplatcích, ve

znění pozdějších předpisů.

16) § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací