Účelem návrhu zákona je vytvoření podmínek ke snížení počtu umělých potratů. Téměř 29 tisíc nenarozených životů bylo v uplynulém roce zmařeno v důsledku umělého ukončení těhotenství. A to je ještě nejnižší počet za uplynulých deset let. Existují také případy vraždy novorozeného dítěte matkou nebo případy opuštění dítěte matkou, která se z různých důvodů nemůže o dítě starat.
Za jednu z příčin tohoto stavu považujeme skutečnost, že současný právní řád neumožňuje těhotným ženám rodit utajeně, respektive s utajením osobních údajů. Jedním z důvodů, proč se těhotná žena uchyluje k potratu, bývá strach z reakce okolí na její těhotenství a mateřství. Těhotná žena, která se nachází v obtížné životní situaci, se tak v některých případech uchyluje k extrémnímu řešení – usmrcení dítěte před nebo po narození. Účelem návrhu zákona je těmto situacím předcházet a nabídnout těmto ženám alternativu – utajený porod, kdy jejich osobní údaje budou zapečetěny a učiněny nepřístupnými třetím osobám. Žena tak bude mít jistotu, že zplození dítěte pro ni nebude znamenat stigmatizaci v prostředí, v němž žije. Jsme přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí. Ve Francii, kde existuje možnost tzv. anonymních porodů, takto přijde na svět ročně 500 až 700 dětí. Chceme učinit maximum pro to, aby co nejvíce počatých dětí mělo šanci narodit se.
Již nyní běžně existuje praxe částečných utajených porodů. Spočívá v tom, že sociální pracovnice těhotné ženě, která se obává reakcí svého okolí na své těhotenství, nabídne možnost porodit ve zdravotnickém zařízení nacházejícím se v určité vzdálenosti od místa bydliště. Tím je ženě zajištěna určitá praktická anonymita ve vztahu ke svému okolí. Tento návrh si klade za cíl nalézt systematické a právní řešení.
Podle současné právní úpravy je skutečné utajení porodu vyloučeno. Zdravotnické zařízení má totiž povinnost vést zdravotnickou dokumentaci, jejíž součástí jsou i osobní údaje těhotné ženy. Jakkoli jsou zaměstnanci zdravotnického zařízení vázáni mlčenlivostí, riziko zpřístupnění či zveřejnění osobních údajů ženy je vysoké. Běžná zdravotnická dokumentace je běžně vedena i v elektronické podobě a systémy zabezpečení nejsou tak dokonalé, aby dokázaly minimalizovat nebezpečí zneužití. Navíc okruh osob majících přístup ke zdravotnické dokumentaci je tak široký, že dodržování povinnosti mlčenlivosti je v praktické rovině nekontrolovatelné. Navrhuje se proto vytvořit nový typ zdravotnické dokumentace, tzv. zvláštní zdravotnickou dokumentaci, která bude obsahovat stejné údaje jako běžná zdravotnická dokumentace, ale bude pro ni charakteristický zvláštní způsob nakládání s těmito údaji. Je třeba trvat na tom, aby i v případě tzv. utajených porodů byla zdravotnickým zařízením vedena zdravotnická dokumentace ženy včetně jejích osobních údajů, neboť bez těchto osobních údajů by bylo prakticky nemožné zjistit důležité informace zdravotní povahy, které mohou mít velký význam pro ochranu zdraví dítěte. U dítěte se například v průběhu jeho života může objevit onemocnění, které má dědičný základ a znalost anamnézy matky by významně usnadnila léčbu. Termín „žena, která požádala o zajištění anonymity své osoby“, je nutný z tohoto důvodu, že nelze použít formulaci „žena, která požádala o zajištění utajení své osoby“. Důvodem je skutečnost, že v českém právním řádu již existuje institut „utajení totožnosti svědka“, který má zcela jiný účel i právní úpravu.
Dále se zakládá povinnost zdravotnického zařízení postoupit zvláštní zdravotnickou dokumentaci ministerstvu zdravotnictví, které je povinno vést registr této dokumentace. Je důležité, aby tato zdravotnická dokumentace byla zachována, zejména s ohledem na ochranu zdraví dítěte. Zpřístupnění osobních údajů „anonymní“ ženy bude možné jen na základě rozhodnutí soudu a tím tak bude zajištěna maximální ochrana těchto údajů.
Důležitou součástí novely je změna zákona o matrikách umožňující, aby se osobní údaje matky na její žádost nedostaly do rodného listu dítěte a tím následně do dalších dokladů. Zdravotnické zařízení je však povinno informovat příslušný matriční úřad o narození dítěte s uvedením jeho pohlaví a data narození. Matriční úřad provede příslušné právní úkony na základě tohoto oznámení. Vzhledem k tomu, že se jedná o utajený porod, jehož účelem je umožnit matce dítěte utajení, nebudou orgány Policie ČR v takovém případě provádět šetření jako je provádějí v případech, kdy se jedná o tzv. nalezené dítě. Smyslem této novely je právě zamezit situacím, kdy je dítě odloženo a v lepším případě následně nalezeno. Skutečné odložení dítěte mimo sféru zdravotnického nebo jiného veřejného zařízení totiž představuje pro dítě velké riziko, které nezřídka končí poškozením zdravé nebo smrtí dítěte. Navrhovaná úprava tak slouží zejména k ochraně života a zdraví dětí, o něž v případě utajeného porodu ve zdravotnickém zařízení bude moci být postaráno jako o ostatní „neutajeně“ narozené děti.
Financování
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, je ze zdravotního pojištění hrazena péče poskytnutá pojištěnci. Vzhledem k tomu, že k osobním údajům rodičky bude mít přístup pouze ošetřující lékař, nebude možné tuto péči vykazovat jako péči o konkrétního pojištěnce.
Z tohoto důvodu se v zákoně o veřejném zdravotním pojištění výslovně uvádí, že vedle péče o pojištěnce se ze zdravotního pojištění hradí i náklady na utajené porody. Vzhledem k tomu, že jsou všechny rodičky s trvalým pobytem v ČR zdravotně pojištěné, nebude úhrada utajených porodů ze strany pojišťoven žádnou finanční zátěží navíc, neboť zdravotní pojišťovny by tyto porody financovaly i v případě, že by rodička práva požadovat zajištění anonymity své osoby nevyužila. Pozitiva výrazně převažují nad negativy i v případech, kdy rodička není pojištěna v ČR, zejména jedná-li se o cizinku. I v těchto případech totiž náklady na řádný porod a následnou péči o dítě ve zdravotnickém v zařízení budou výrazně nižší než náklady na péči o opuštěné a nalezené dítě, nemluvě o tom, že opuštění dítěte nezřídka končí vážnými zdravotními následky nebo i smrtí dítěte. Právní úprava utajených porodů by těmto nežádoucím případům měla předcházet.
Utajené porody bude financovat zdravotní pojišťovna, kterou určí ministerstvo na základě osobních údajů rodičky uvedených ve zvláštní zdravotnické dokumentaci. Z těchto údajů zjistí ministerstvo zdravotnictví, u jaké zdravotní pojišťovny je pojištěna.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a s právem ES. Návrh zákona neklade nároky na státní rozpočet.
K čl. I
K bodu 1
Zakládá se právo těhotné ženy, která zanechá dítě po porodu ve zdravotnickém zařízení, na zvláštní ochranu svých osobních údajů. Zdravotnické zařízení je o této ženě povinno vést zvláštní zdravotnickou dokumentaci, ke které má přístup pouze ošetřující lékař.
K bodu 2
Stanoví se povinnost ministerstva zdravotnictví zřídit registr zvláštní zdravotnické dokumentace a povinnost dotyčného zdravotnického zařízení postoupit zvláštní zdravotnickou dokumentaci ministerstvu zdravotnictví. Zvláštní zdravotnická dokumentace tak bude soustředěna u ministerstva zdravotnictví, které je povinno zabezpečit zvláštní ochranu osobních údajů uvedených v této dokumentaci.
K čl. II
Stanoví se, že zápis dítěte do knihy narození se provede podle zprávy zdravotnického zařízení, která obsahuje datum narození a pohlaví dítěte.
K čl. III
K bodu 1
Stanoví se, že ze zdravotního pojištění se hradí i péče související s těhotenstvím a porodem ženy, která zanechala dítě ve zdravotnickém zařízení a požádala o zajištění anonymity své osoby.
K bodu 2
Zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem této ženy bude hrazena zdravotní pojišťovnou, kterou určí ministerstvo zdravotnictví.
K čl. IV
Účinnost se navrhuje ke dni 1.1.2004.
Vilém Holáň v.r.
Josef Janeček v.r.
Libor Ambrozek v.r.
Ludvík Hovorka v.r.
Jiří Hanuš v.r.
Jan Kasal v.r.
Tomáš Kvapil v.r.
Jiří Karas v.r.
Jaroslav Lobkowicz v.r.
Vlasta Parkanová v.r.
Vladimír Říha v.r.
Cyril Svoboda v.r.
Michaela Šojdrová v.r.
Jan Škopík v.r.
Josef Vícha v.r.
Jaromír Talíř v.r.
Ivo Vykydal v.r.
Platné znění zákona č. 20/1966 Sb., s vyznačením navrhovaných změn
§ 67b
(20) Žena, která porodila dítě a zanechala je po porodu ve zdravotnickém zařízení a zároveň požádala o zajištění anonymity své osoby, má právo na zvláštní ochranu svých osobních údajů. Zdravotnické zařízení, ve kterém žena porodila dítě a zanechala je v něm po porodu a zároveň požádala o zajištění anonymity své osoby, je povinno vést zvláštní zdravotnickou dokumentaci v rozsahu péče související s těhotenstvím a porodem. Součástí zvláštní zdravotnické dokumentace jsou osobní údaje této ženy v rozsahu nezbytném pro její identifikaci a zjištění anamnézy a údaje uvedené v § 67b odst. 2 písm. b). Zvláštní zdravotnická dokumentace musí být vedena odděleně od zdravotnické dokumentace11k ostatních pacientů a zdravotnické zařízení je povinno zajistit, aby k ní neměly přístup jiné osoby než ošetřující lékař. Ustanovení § 67b odst. 10 a 11 se nepoužijí.
Platné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 17
(1) Zápis dítěte, které matka zanechala po porodu ve zdravotnickém zařízení a zároveň požádala o zajištění anonymity své osoby6a, do knihy narození se provede podle zprávy zdravotnického zařízení, v němž byl porod ukončen, obsahující sdělení o pohlaví a datu narození dítěte.
(2) Nejedná-li se o případ podle odstavce 1, provede se zápis dítěte nezjištěné totožnosti do knihy narození podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který šetření prováděl7.“
Platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJÍ ÚHRADY
Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění
§ 13
(1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav a zdravotní péče uvedená v odst. 3.
(2) Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen "hrazená péče") zahrnuje:
a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem),23a
b) pohotovostní a záchrannou službu,
c) preventivní péči,
d) dispenzární péči,
e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření),23a
f) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,
g) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
h) závodní preventivní péči,
i) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
j) dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů,
k) dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,
l) dopravu odebraných tkání a orgánů (§ 36 odst. 4),
m) posudkovou činnost,
n) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.
(3) Ze zdravotního pojištění se hradí též zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, které matka po porodu zanechala ve zdravotnickém zařízení a zároveň požádala o zajištění anonymity své osoby23b. Tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou určí ministerstvo zdravotnictví.“
11k § 67b odst. 2
16a § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
7 § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon
23b § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
11k § 67b odst. 2
23a Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých
zákonů (transplantační zákon).
23b § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu