Důvodová zpráva

zákon č. 423/2003 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb.

Rok: 2003Zákon: č. 423/2003 Sb.Sněmovní tisk: č. 401, 4. volební období

Aktuální znění předpisu Zdroj PSP ČR

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

a v současnosti se stavební spoření spolu s hypotečními úvěry významnou měrou podílí na rekonstrukci a modernizaci bytového fondu a je jedním ze zdrojů finančních prostředků pro výstavbu nových bytů. Úrokové sazby z úvěrů ze stavebního spoření jsou nižší než je tržní úroková míra a navíc jsou stanoveny jako pevné po celou dobu splácení úvěru. Stavební spořitelny dlouhodobě patří mezi nejstabilnější části bankovního sektoru a těší se velké důvěře obyvatelstva stejně jako jimi nabízený produkt. Jedná se o jeden z nejpropracovanějších systémů podpory bydlení, kde účast státu je omezena na vytvoření podmínek k jeho fungování a pouze jednání klientů určuje míru využití.

V současnosti působí v České republice šest stavebních spořitelen. Prakticky všechny zahajovaly svoji činnost v počátečním období platnosti zákona a vzhledem k jejich struktuře akcionářů i s know-how převzatým z Německa a Rakouska. Tento fakt sehrál významnou roli v počátcích stavebního spoření a umožnil jeho rychlý start. Za dobu existence stavebního spoření v České republice nebyla v žádné stavební spořitelně zavedena nucená správa, žádné stavební spořitelně nebyla odňata bankovní licence a žádná stavební spořitelna nezanikla. Stavební spořitelny tvoří zdravou a důležitou součást bankovního sektoru se všemi kladnými makroekonomickými dopady. V České republice tak byl vytvořen systém stavebního spoření se státní podporou, který je srovnatelný se systémy stavebního spoření evropských států, především Německa a Rakouska.

V roce 1995 byla schválena novela uvedeného zákona - zákon č. 83/1995 Sb. Tato novela nepřinesla zásadní změnu přijaté koncepce; rozšířila okruh účastníků stavebního spoření o právnické osoby a v dalších paragrafech vymezila nové pojmy a postupy, které byly vynuceny dosavadní praxí, nebo o kterých byl zákonodárce přesvědčen, že napomohou dalšímu rozvoji systému stavebního spoření. Tato očekávání byla naplněna.

Účastníkem stavebního spoření může být podle dosavadní dikce zákona fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky. Ta uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření, na základě které získá nárok na poskytnutí úvěru za stavebního spoření na financování bytových potřeb za předpokladu zajištění jeho návratnosti. Jedná se o uzavřený systém, kdy účastník nejprve stavební spořitelně peněžní částky poskytuje a následně od ní peněžní prostředky obdrží. Možnost použití úvěrových prostředků ze stavebního spoření je omezena pouze na financování bytových potřeb, které jsou definovány zákonem, takže je zajištěna jejich jednoznačná cílenost do realizace bytové výstavby, rekonstrukce a modernizace bytového fondu. Velmi důležitá je zde úloha státu, který formou státní podpory účastníkům – fyzickým osobám projevuje svůj zájem na rozvoji tohoto způsobu financování bydlení. Státní podpora stavebního spoření činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč, tzn. 4 500 Kč, nicméně – s ohledem na to, že průměrná roční uspořená částka je nižší, přináší 25% podpora účastníkovi dosud přínos asi 2 600 až 2 700 Kč ročně.

Z finančního hlediska je stavební spoření založeno na co nejvyšší tvorbě finančních prostředků, které stavebním spořitelnám slouží jako zdroj pro poskytování úvěrů na řešení bytových potřeb účastníků stavebního spoření za výhodných a pevných podmínek, kteří si o tyto úvěry požádají. K tomu, aby byl systém funkční a maximalizoval objem a počet poskytnutých úvěrů, je nutná přítomnost určitého počtu tzv. přátelských účastníků. Tito účastníci více než pět let spoří a tím, že sami úvěr nečerpají vytvářejí potřebné zdroje pro úvěry ostatním účastníkům, navíc poskytované bez zbytečného prodlení. Tento mechanismus je důvodem, proč je státní podpora poskytována všem – jak těm, kteří spoří a úvěr čerpají, tak ostatním za jejich solidární účast v systému. Přátelští účastníci však mohou po 5 letech spoření, včetně naspořené částky a úroků z nich, výslednou částku použít sice na libovolné účely, ale i v jejich případě lze předpokládat, že získané peníze ve valné míře – snad až z 80 % - tak jako tak použijí na řešení svých bytových potřeb, již ale bez administrativní nutnosti tuto účelovost jakkoliv komukoliv prokazovat.

Na koexistenci „přátelských“ a „úvěr čerpajících“ účastníků je celý systém v principu založen a funguje tak v zemích s delšími zkušenostmi se systémem stavebního spoření, a to v Německu a Rakousku. Pokus obejít tento princip, omezit či vyloučit přátelské účastníky ze systému, již byl nedávno podniknut na Slovensku. Tam po pěti letech od startu systému v roce 1997 slovenští zákonodárci přijali takovou úpravu zákona o státním rozpočtu, kterou byla fakticky vyloučena účast přátelských účastníků ve stavebním spoření. Následoval dramatický pokles zájmu o stavební spoření (o téměř 70 %) a hrozil kolaps systému. To vedlo obratem k přijetí takové novely zákona o stavebním spoření, která prakticky zrušila změny předchozí úpravy, takže s účinností od 1. října 1999 mají na státní podporu opět nárok i přátelští účastníci.

Dosavadní vývoj stavebního spoření v České republice však nutí se myšlenkou na změnu státní podpory vážně zabývat, a to ze tří důvodů:

 Úrokové sazby na finančním trhu jsou nyní podstatně nižší, než před deseti lety (a inflace se nyní pohybuje okolo 1 – 3 %). Státní příspěvek přitom zajišťuje vkladateli průměrný roční výnos přinejmenším zhruba 12 %. Skutečné úročení vkladů obyvatelstva ve stavebních spořitelnách se tak vymklo konkurenci klasických termínovaných vkladů a jim podobných produktů. Narušené konkurenční prostředí vede k nežádoucím excesům, proto je nezbytné přijmout potřebné systémové změny a míru podpory snížit cca na polovinu současné.

 Smlouvy o stavebním spoření se uzavírají již ne hlavně s cílem řešit primárně bytové potřeby, ale inkasovat citelnou bonifikaci v podobě státního příspěvku. V prvních šesti letech – tedy při neuspokojené poptávce – se ročně uzavíralo v průměru okolo 0,5 mil. smluv, ale vloni a předloni již 1,3 mil. smluv, a to přesto, že ke konci roku 2001 tu již bylo 4,2 mil. platných smluv, tedy stejně, jako je počet domácností. Do 31. března 2003 tak dosáhl počet platných smluv 5,1 mil., ale proti nim stojí pouze 0,6 mil. platných úvěrových smluv. Stavební spořitelny disponují s cca 188 mld. korun na vkladech účastníků (včetně státní podpory), ale proti nim stojí pouhých 64,7 miliard Kč poskytnutých úvěrů (30,3 mld. Kč překlenovacích a 34,4 mld. Kč standardních ze stavebního spoření). Stavební spořitelny přitom rozjely masivní reklamní kampaň se snahou o uzavírání nových a nových smluv, a to s argumentem jak výhodnosti dnešní legislativní úpravy, tak hrozícího omezení státní podpory.

 Výsledkem tohoto vývoje v posledních cca dvou letech je nárůst nároků na výdajovou stranu státního rozpočtu, který už je nyní stále obtížněji financovatelný. V klimatu prací na reformě veřejných financí je logicky nastolena otázka redukce i těchto narůstajících výdajů. Až dosud bylo na tyto účely ze státního rozpočtu vyčleněno 60 miliard Kč, z toho 33,3 mld. Kč jen v posledních třech letech. Citelně zvýšené nábory účastníků resp. opakované uzavírání dalších smluv i osobami, které již smlouvu/smlouvy mají uzavřené z dřívějška, de facto předurčují vysoké nároky na státní rozpočet přinejmenším v horizontu nejbližších pěti let. Zároveň to znamená i riziko nežádoucího rozkmitání amplitudy mezi novými smlouvami a – po čase, kdy na tyto nové smlouvy vznikne nárok na čerpání úvěru – finančními zdroji na předpokládané žádosti o úvěry.

Odtud pramení věcné důvody pro změny v dosud nastavených parametrech zákona. Lze je rozdělit do šesti okruhů úprav:

1. změny související s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie,

2. změny, které mění zásadní parametry systému stavebního spoření,

3. změny v povolených činnostech stavební spořitelny,

4. změny související s výkonem státní kontroly,

5. změny v povinnostech stavební spořitelny a účastníka,

6. změny, které precizují stávající úpravu.

Ad 1. Změny navrhované v prvním okruhu souvisejí s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie a vycházejí z nutnosti zajistit slučitelnost zákona č. 96/1993 Sb. s právem Evropských společenství. V této fázi je potřeba stavební spoření plně sladit se základními zásadami vyjádřenými v primárním právu Evropských společenství, tj. s jednotlivými články smlouvy o založení Evropského společenství (volný pohyb služeb, volný pohyb kapitálu, zákaz diskriminace a rovné zacházení).

Z uvedených důvodů je navrhována významná úprava účastníka stavebního spoření, který má nárok na státní podporu stavebního spoření. Státní podporu bude moci reálně využívat i občan EU, který je na území České republiky pracovníkem nebo osobou usazenou, a tuto podmínku splňuje nejméně 183 dní v příslušném kalendářním roce, včetně jeho rodinných příslušníků, pokud jim bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky. To bude v praxi znamenat další, dnes neznámé, nároky na čerpání státního rozpočtu v budoucnu a komplikace při státní kontrole dodržování podmínek pro poskytování státní podpory.

Ad 2. Cílem navrhovaných změn zásadních parametrů systému stavebního spoření v druhém okruhu je přiblížení finanční výhodnosti stavebního spoření současným podmínkám na finančním trhu, získat úspory pro státní rozpočet, avšak současně neohrozit fungování systému stavebního spoření. Navrhované změny spočívají v:

a) zvýšení podporovaného maxima z 18 000 Kč na 20 000 Kč, což alespoň zčásti bude nové účastníky zvýhodňovat,

b) snížení procentní sazby státní podpory z 25 % na 12 % z ročně uspořené částky,

c) prodloužení pětileté vázací lhůty na 6 let,

d) možnosti bonifikovat ty účastníky stavebního spoření, kteří uspořené prostředky použijí v souladu s účelem stavebního spoření, tj. výhradně na bytové potřeby; vymezení bonifikace se bude dít na základě vládního nařízení ve snaze dát vládě dostatečný manévrovací prostor reagující na systémové okolí stavebního spoření (míru inflace, zájem o uzavírání nových smluv o stavebním spoření či naopak o čerpání úvěrů atd.),

e) poskytování státní podpory účastníkům - fyzickým osobám počínaje až rokem, kdy účastník dosáhne 15 let věku; možnost uzavření smlouvy o stavebním spoření i dříve tím není omezena,

f) zrušení možnosti převodu uspořené částky přesahující 20 000 Kč v jednom roce do následujícího roku spoření z hlediska posuzování nároku účastníka na státní podporu.

Navrhované změny ve výši procentní sazby státní podpory, jejího maxima a délky vázací lhůty reagují na výrazný pokles míry inflace a hladiny úrokových sazeb v české ekonomice, kdy v posledních letech došlo - ve srovnání s prvními roky fungování systému - k tomu, že se finanční atraktivita systému zcela vzdálila počátečním relacím. V optimálním případě přináší stavební spoření zhodnocení úspor účastníka ve výši cca 12 - 13 % p.a., přičemž úroky z vkladů ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, zatímco srovnatelná úroková sazba z termínovaných vkladů v bankách (s délkou nad 4 roky) se pohybuje v poslední době mezi 1 – 2 % p.a. v závislosti na výši vkladu (v letech 1993-1994 to bylo kolem 13 % p.a.). Ministerstvo financí odhaduje, že navrhované změny ve snížení sazby státní podpory a prodloužení vázací lhůty povedou ke snížení optimálního zhodnocení úspor účastníka o cca 7 - 8 % p.a. proti současnému stavu. Předpokládáme, že i tento výnos, zvl. ve srovnání se současnými úrokovými sazbami termínovaných vkladů v bankách, bude dostatečně vysoký tak, aby nedošlo ke kritickému úbytku přátelských účastníků, který by narušil funkčnost systému. Prodloužení vázací lhůty souvisí také s postupným sbližováním parametrů stavebního spoření v České republice se státy Evropské unie. V Německu se např. délka vázací lhůty ustálila na 7 letech a v Rakousku na 6 letech.

Velmi výrazná je navrhovaná změna, která umožňuje, aby vláda bonifikovala účastníky stavebního spoření, kteří mohou uplatnit nárok na státní podporu a kteří použijí uspořenou částku na stanovené bytové potřeby. Bonifikace by se prováděla formou další státní podpory. Vláda současně nařízením vymezí účastníky stavebního spoření, kterým se další státní podpora poskytuje, stanoví podmínky jejího poskytnutí, absolutní nebo relativní výši další státní podpory a způsob prokazování nároku na její poskytnutí. Cílem této úpravy je, aby byli více motivováni účastníci, kteří své uspořené prostředky a státní podporu použijí v souladu s účelem stavebního spoření – tj. na řešení svých bytových potřeb. Ministerstvo financí předpokládá, že by další státní podpora byla ve výši až 3 % z ročně uspořené částky, avšak maximálně z 20 tis. Kč (tj. nejvýše 600 Kč ročně na jednoho účastníka), což by ve svém důsledku znamenalo celkovou 15 % výši státní podpory pro uvedené účastníky. Vláda může využít bonifikaci operativně podle aktuálního stavu na trhu stavebního spoření, vývoje jiných produktů na finančním trhu, výšky inflace, naplňování závěrů reformy veřejných financí atd.

Další změna, tj. poskytování státní podpory účastníkům - fyzickým osobám počínaje rokem, kdy účastník dosáhne 15 let věku, se navrhuje vzhledem k německým zkušenostem, kde je účast v systému stavebního spoření možná až od 16 let věku účastníka. V Rakousku tento způsob věkového omezení není, ale pro právo na státní podporu je rozhodující tzv. neomezená daňová povinnost, která je pro každého dosažitelná pouze tehdy, když má minimálně po dobu tří měsíců své sídlo či běžný pobyt v Rakousku. Předpokládá se, že změna povede ke snížení počtu nových smluv o cca 15 %, což přibližně odpovídá podílu účastníků do 15 let, kteří nadále nebudou nové smlouvy prakticky uzavírat (i když smlouvu o stavebním spoření bez státní podpory uzavřít mohou). Změna nebude mít přímý vliv na funkčnost systému stavebního spoření.

Další navrhovaná změna, a to zrušení možnosti převodu uspořené částky přesahující 20 000 Kč v jednom roce do následujícího roku spoření z hlediska posuzování nároku účastníka na státní podporu se navrhuje především z hlediska potřeby zabudovat do systému parametry limitující jeho možné zneužívání. Zrušení převodu uspořené částky do následujícího roku eliminuje jednorázové vysoké vklady na počátku stavebního spoření, které pokryjí celou potřebnou vázací lhůtu, a zprůhledňuje nárok účastníka na státní podporu za příslušný rok. V této souvislosti je potřeba se zmínit i o další navrhované úpravě eliminující zneužívání systému, kterou je možnost stavební spořitelny jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů účastníka. Tuto změnu může stavební spořitelna provést v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nabídku na poskytnutí tohoto úvěru odmítne, přičemž od uzavření smlouvy o stavebním spoření uplynula šestiletá vázací lhůta. Tyto úpravy nemají vliv na funkčnost systému stavebního spoření a nedotknou se těch účastníků stavebního spoření, kteří spoří se záměrem získat úvěr ze stavebního spoření. Předpokládá se, že úpravy eliminují účast účastníků, kteří systém používají k dlouhodobému spoření.

Navrhuje se také, aby se právní vztahy vzniklé před účinností zákona č. 96/1993 Sb. a práva a povinnosti z nich vyplývající posuzovaly podle dosavadních právních předpisů, což odpovídá současné právní praxi v otázkách retroaktivity. Ministerstvo očekává, že se tak výrazně zvýší počet nových smluv o stavebním spoření uzavřených v souvislosti se snahou účastníků uzavřít maximum smluv před novelou zákona č. 96/1993 Sb., tj. za nyní platných, výhodných podmínek. K alespoň částečné eliminaci tohoto jevu, který již nastává, se navrhuje, aby nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevznikal u smlouvy, na kterou účastníkovi k poslednímu dni roku, v němž novela zákona č. 96/1993 Sb. nabyla účinnosti, nepříslušela státní podpora podle dosavadních právních předpisů. Význam tohoto opatření spočívá v tom, že se tím zabrání účastníkům, kteří si v době před účinností novely zákona č. 96/1993 Sb. uzavřou více než jednu smlouvu o stavebním spoření, aby na takto uzavřené smlouvy čerpali postupně státní podporu podle podmínek nynější právní úpravy prakticky po neomezenou dobu, tj. i po nabytí účinnosti zmíněné novely. Účastník, který bude mít uzavřenu takovou smlouvu o stavebním spoření, na kterou mu bude příslušet k poslednímu dni roku, v němž novela zákona č. 96/1993 Sb. nabyla účinnosti, státní podpora, bude i po nabytí účinnosti této novely dostávat státní podporu podle podmínek nynější právní úpravy, ale jen na tuto jedinou smlouvu.

V souhrnu, po zavedení navrhovaných změn v tomto okruhu, předkládáme, že první rok účinnosti novely zákona č. 96/1993 Sb. bude poznamenán prudkým poklesem nově uzavřených smluv o stavebním spoření, jemuž bude ovšem, jak je uvedeno výše, předcházet výrazný nárůst smluv. V dalších letech předpokládáme ustálení celkového počtu smluv o stavebním spoření, a to zhruba kolem 60 % úrovně roku 2002.

Ad 3. Třetí okruh změn zahrnuje úpravy v činnostech stavební spořitelny. Povolené činnosti stavebních spořitelen se rozšiřují o další možnosti, které souvisejí zejména s jejich hospodařením. Navrhuje se možnost obchodovat s vymezeným okruhem dluhopisů v rámci OECD. Další navrženou změnou je možnost uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku. Cílem uvedených změn je umožnit stavebním spořitelnám provádět takové finanční operace, které jim, ve větší míře než doposud, umožní eliminovat rizika plynoucí ze zákonné povinnosti poskytovat pevné úrokové sazby platné po celou dobu trvání smlouvy o stavebním spoření a smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. Návrh také umožňuje stavebním spořitelnám vykonávat finanční makléřství, čímž se v jejich případě především rozumí zprostředkování jiných činností finanční povahy týkající se zejména produktů pojištění majetku a osob, penzijního připojištění, prodeje a zpětného odkupu podílových listů vydaných investičními společnostmi (viz Úřední sdělení č. 19/1999 České národní banky k ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů). Cílem navržených úprav je především rozšíření možností stavebních spořitelen v péči o klientské prostředky a ve službách klientům (možnost cross-sellingu), a to s pozitivní vazbou na transparentnost, stabilitu a důvěryhodnost systému stavebního spoření.

Ad 4. Čtvrtý okruh změn souvisí s výkonem státní kontroly. Navržená úprava umožňuje Ministerstvu financí provádět státní kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stanovených zákonem č. 96/1993 Sb., přičemž doposud byla možná pouze kontrola používání státní podpory včetně kontroly účelového použití finančních prostředků ze stavebního spoření. Návrhem se do zákona zavádí také pojem sankce. Za definované protiprávní jednání stavební spořitelny jí lze uložit pokutu až do výše pěti milionů Kč. Důvodem navrhovaných změn je zpřísnění dohledu státu na prostředky, které vydává na podporu stavebního spoření, a upevnění jeho pravomocí vůči stavebním spořitelnám při zjištění nedostatků.

Ad 5. Pátým okruhem změn se navrhuje rozšíření povinností stavebních spořitelen a účastníka stavebního spoření. Povinnosti stavební spořitelny byly rozšířeny o povinnost kontroly, zda jsou splněny podmínky zákona č. 96/1993 Sb. pro výplatu státní podpory účastníkovi. Doposud byla stavební spořitelna povinna pouze sledovat, zda účastníkovi trvá nárok na státní podporu. Stavební spořitelna nově získává pravomoc požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu nejen úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru, ale i vyplacenou státní podporu, a to ve lhůtě, kterou si sama stanoví. Zůstává povinnost stavební spořitelny vrátit část, popř. celkovou částku státní podpory, která byla vyplacena účastníkovi, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem, bez ohledu na to, zda porušení způsobil účastník nebo stavební spořitelna. Povinnosti účastníka byly rozšířeny o povinnost použít na bytové potřeby vyplacenou státní podporu v případě, kdy mu byl poskytnut úvěr ze stavebního spoření před uplynutím vázací lhůty. Důvodem navrhovaných změn je zvýšení zodpovědnosti stavebních spořitelen při vlastních kontrolách plnění podmínek smluv o stavebním spoření a smluv o úvěru a potřeba vymezení povinností účastníka v souvislosti s použitím státní podpory, která ve stávajícím znění nebyla zahrnuta.

Ad 6. Do šestého okruhu změn patří návrh precizující pojem bytové potřeby. Důvodem je odstranění nejasností při výkladu bytových potřeb uvedených ve stávající úpravě, kde jsou definovány bytové potřeby pro účastníka bez rozlišení o jakou osobu se jedná. Návrh také precizuje používanou terminologii a sjednocuje ji se současnou právní praxí.

Do tohoto okruhu patří také úprava precizující dobu spoření, jejíž výklad byl podle stávající právní úpravy nejednoznačný.

Společným jmenovatelem a hlavním cílem výše uvedených navrhovaných právních úprav je především racionalizace státní podpory stavebního spoření v rámci současného ekonomického prostředí a rozpočtových možností. Úprava koriguje z ekonomického hlediska odtrženost výše reálného zhodnocení úspor ve stavebním spoření od současného stavu bankovních úrokových sazeb v České republice a současně respektuje stávající priority v dosažení rozpočtové rovnováhy.

Předložený návrh obsahuje jak pozitiva, tak i negativa:

Mezi klíčová pozitiva počítáme:

snížení celkového objemu státem poskytované státní podpory v následujících deseti letech o cca 30 - 50 % a jeho stabilizaci na úrovni 30 - 40 % současného stavu v závislosti na dalším vývoji zájmu o stavební spoření,
zvýšenou motivaci k využití prostředků získaných stavebním spořením převážně na bytové potřeby,
zvětšení antiinflačního efektu stavebního spoření tím, že finanční prostředky budou vzhledem k prodloužení vázací doby déle vázány na účtech a nezvýší spotřebu domácností,
snížení zájmu o stavební spoření ze strany tzv. přátelských účastníků.

Souběžně je nutné zmínit nesporná negativa:

citlivost na výši tržních úrokových sazeb termínovaných vkladů,
zmenšení objemu zdrojů pro úvěry poskytované stavebními spořitelnami v okamžiku, kdy převážně restriktivní opatření převládnou,
pokles zájmu o stavební spoření a omezení toku nových peněz do systému,
nárůst vyplácené státní podpory na smlouvy o stavebním spoření uzavřené před účinností novely zákona po zveřejnění připravovaných změn,
rozkmitání systému, kdy fázi enormního zájmu o nové smlouvy o stavebním spoření vystřídá fáze útlumu zájmu a naopak nastoupí fáze zvýšeného zájmu o úvěry právě v době, kdy se omezí příliv nových zdrojů.

Soulad s právem Evropské unie:

Pokud jde o soulad navrhované právní úpravy s právem Evropské unie, i přesto, že v současné době neexistuje komplexní evropská právní úprava regulující oblast stavebního spoření, návrh vychází z toho, že ustanovení směrnic Evropské unie týkající se finančních trhů se většinou vztahují na všechny finanční a úvěrové instituce, které se nacházejí na finančním trhu. Návrh pouze zohledňuje specifické činnosti stavebních spořitelen.

Z tohoto pohledu lze konstatovat, že předkládaná novela je plně slučitelná s právními akty Evropských společenství.

Soulad s mezinárodními závazky České republiky:

Předkládaný návrh zákona respektuje mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a které v době tvorby této normy tvoří nedílnou součást jejího právního řádu. Závaznost těchto smluv byla již implementována do Ústavy České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.), a proto není nutné, aby takováto ustanovení, kde se konstatuje vyloučení aplikace zákona, byl-li by tím porušen mezinárodní závazek České republiky, byla inkorporována do této zákonné normy.

Soulad s ústavním pořádkem České republiky :

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

K tomuto zákonu je nutné přistupovat jako ke speciální právní úpravě pro oblast podnikání bank a tudíž se na něj do jisté míry, na rozdíl od ostatního bankovního sektoru, vztahují určité právní odlišnosti. V této souvislosti je třeba upozornit na režim státních podpor a na speciálně upravený režim činností, které jsou tyto subjekty oprávněny vykonávat. Státní podpora v takovéto podobě není předmětem práva Evropské unie, avšak je významným prvkem v tomto zákoně.

V zákoně je striktně stanoveno, že stavební spořitelny mohou vykonávat pouze činnosti uvedené v tomto zákoně. Proto bylo nutno upravit předmět činnosti (ustanovení § 1 a ustanovení § 9) tak, aby svým obsahem vyhovoval požadavkům Evropské unie, a to zejména ve vztahu k jednotné licenci (tato je upravena v zákoně o bankách, který je tomuto zákonu nadřazen a pro účely zákona je tato úprava dostačující), která umožňuje jednotlivým členským státům Evropské unie kontrolovat, posuzovat a povolovat, v rámci činnosti těchto subjektů, jejich působení na území jednotlivých států.

Stavební spořitelny jsou zakládány a provozovány jako banky, přičemž se na jejich činnost vztahuje působnost směrnic upravujících vznik, činnost a zánik finančních institucí. Stavební spořitelny přitom musí respektovat obecnou právní úpravu, zejména zákon o bankách, obchodní zákoník, občanský zákoník a správní řád, které mají vůči tomuto zákonu vztah obecného předpisu k předpisu zvláštnímu, a do kterých již byly relevantní normy Evropské unie implementovány. Vzhledem k výše uvedenému nebyla nutná implementace celé směrnice do této normy, neboť při užití relevantních ustanovení platí základní premisa. Tento zákon upravuje pouze ty práva a povinnosti, které jsou pro danou oblast specifické. Je rovněž všeobecně známo, že poskytování státních příspěvků v rámci stavebního spoření není činností, která je uvedena v příloze č. I Konsolidované bankovní směrnice – tedy toto poskytování v rámci stavebního spoření není předmětem jednotné licence a z tohoto vyplývá, že se jedná o oblast, kterou je možno individuálně (v rámci národních legislativ) upravovat – odrážka č. 6 preambule konsolidované bankovní směrnice „….Tato směrnice se nedotýká použití vnitrostátních právních předpisů, které stanoví zvláštní doplňková povolení umožňující úvěrovým institucím vykonávat určité činnosti nebo provozovat určité druhy operací;…..“.

Jak již bylo zmíněno do této normy byly implementovány pouze relevantní části závazných norem Evropské unie, a to:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejich výkonu ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/28/ES ze dne 18. září 2000 (čl. 18 a 19,

č. 1),

Smlouva zakládající Evropské společenství ve znění Amsterodamské smlouvy (čl. 39,43,44,49),

Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (čl.9),

Směrnice Rady Evropských společenství 73/148/EHS ze dne 21. května 1973 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti podnikání a pohybu služeb,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Problematice účastníků se věnuje Evropský soudní dvůr např. v judikátu rozhodnutí Evropského soudního dvora z 30. května 1989 - Komise Evropských společenství proti Řecké republice ve věci C-305/87.

Ekonomický dopad :

Ministerstvo financí odhaduje, že navrhovaná úprava zákona č. 96/1993 Sb. přinese v rámci státního rozpočtu v dlouhodobém horizontu do konce roku 2013 celkovou úsporu objemu vyplácené státní podpory ve výši zhruba 60 mld. Kč proti objemu státní podpory vyplácené ve stejném období beze změn zákona. Objem vyplácené státní podpory bude postupně - po počátečním zvýšení vyvolaném nárůstem smluv uzavřených před účinností novely zákona - klesat. Kolem roku 2010 očekáváme ustálení objemu vyplácené státní podpory mezi 4 až 6 mld. Kč, a to v závislosti na vývoji počtu smluv o stavebním spoření.

Předpokládá se, že navrhovaná úprava přinese jednorázové nároky na státní rozpočet ve výši cca 5 mil. Kč z titulu nezbytných úprav informačního systému a o cca 500 tis. Kč vyšší roční provozní nároky v dalších letech, kdy po přijetí navržených změn bude Ministerstvo financí provozovat paralelně evidenci smluv o stavebním spoření uzavřených podle novelizovaného zákona č. 96/1993 Sb. se stávající evidencí v rámci jednoho informačního systému.

Ministerstvo nepředpokládá, že by navrhovaná úprava měla hospodářský a finanční dopad na ostatní veřejné rozpočty, tj. na rozpočty obcí a krajů, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí.

K Čl. I

K bodu 1 a 2

Navrhovaná úprava definuje provozovatele stavebního spoření jako banku, která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle § 9 zákona č. 96/1993 Sb. Návrh odstraňuje duplicitu v posuzování případného žadatele o provozování stavebního spoření, kdy souhlas Ministerstva financí podle stávající právní úpravy předchází udělení bankovní licence Českou národní bankou.

K bodu 3

Návrh precizuje použití slov „stavební spořitelna“.

K bodu 4

K § 4 - návrh zaručuje soulad s ústavním pořádkem České republiky a právem Evropské unie, když promítá do zákona č. 96/1993 Sb. zásadu nediskriminace jako jednu z obecných právních zásad systému komunitárního práva Evropské unie. Navrhovaná úprava dává nárok na státní podporu stavebního spoření nejen fyzickým osobám, které mají na území České republiky trvalý pobyt, ale také všem občanům Evropské unie, kteří jsou na území České republiky pracovníky, osobami usazenými, nebo jim bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky, a to pokud splňují alespoň jednu z uvedených podmínek po dobu nejméně 183 dní v příslušném kalendářním roce a jsou účastníky stavebního spoření. Současně je upravena i účast rodinných příslušníků těchto osob.

K § 5 - navrhovaná úprava nově vymezuje pojem uspořená částka a precizuje pojmy cílová částka a doba spoření tak, aby byl jejich výklad jednoznačný a odpovídal stávající praxi. Cílová a uspořená částka jsou nově definovány s odpočtem daně z příjmů z úroků z vkladů a státní podpory i přesto, že stávající právní úprava tyto úroky od daně z příjmů osvobozuje a případná změna bude provedena až s úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Domníváme se, že navrhovaná úprava je vyhovující i v případě, že by úprava zákona č. 586/1992 Sb. byla provedena až po nabytí účinnosti novely zákona č. 96/1993 Sb. V takovém případě by odpočet daně z příjmů uvedený v definici pozbyl smysl a neuplatnil by se. Formálně se upravuje ustanovení odst. 2 tak, aby bylo obecnější; lze pak vypustit odst. 8, jehož ustanovení nebyla v praxi naplňována i vzhledem k tomu, že podmínky pro poskytování úvěrů účastníkům jsou definovány na jiném místě zákona č. 96/1993 Sb. Z důvodů omezení stavebního spoření pro klienty, kteří nehodlají využít úvěru ze stavebního spoření a systém stavebního spoření zneužívají jako výhodnou formu spoření s dlouhodobým čerpáním státní podpory, se navrhuje možnost, aby stavební spořitelny mohly v přesně vymezeném případu jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě o stavebním spoření. Nově se zavádí povinnost účastníka písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti mající vliv na plnění podmínek stanovených zákonem č. 96/1993 Sb. Předefinovaný omezující podíl smluv o stavebním spoření uzavřených právnickými osobami, který precizuje stávající úpravu, byl přesunut do § 9.

K § 6 - návrh precizuje stávající právní úpravu týkající se bytových potřeb. Navržená úprava odstraňuje nejasnosti ve výkladu stávající úpravy, kdy bylo problematické stanovit bytové potřeby právnických osob a fyzických osob, přičemž zachovává původní záměr stávající úpravy. Je vypuštěn široce vymezený pojem „získání bytu“. Návrh reaguje na aktuální bytové potřeby účastníků stavebního spoření, jako například změnu nebytového prostoru na byt, vypořádání spoluvlastníků, připojení staveb na sítě technického vybavení, získání bytové potřeby v dražbě. Podstatná je i ta část návrhu, která umožňuje financování oprav v bytových domech v různých režimech. Navrhovaná úprava také sjednocuje terminologii používanou zákonem č. 96/1993 Sb. se současnou právní praxí. Pro lepší srozumitelnost byly také některé části stávající právní úpravy přeformulovány. V návrhu tohoto paragrafu je uplatněna omezující podmínka, kdy se nemovitost v případě přiznání státní podpory a současně v případě poskytnutí úvěru ze stavebního spoření od dvou do šesti let musí nacházet na území České republiky. Tyto podmínky vycházejí z podmínek pro přiznání státní podpory uvedené v § 12 odst. 2 písm. b). Důvodem je zájem České republiky, aby finanční prostředky vynaložené formou státní podpory, uspořená částka a finanční prostředky z úvěru ze stavebního spoření byly pouze v tomto případě použity (např. formou zakázek výrobcům, poskytovatelům služeb atd.) na jeho území a vytvořily tak určitý multiplikační efekt, který pomáhá české ekonomice. Domníváme se, že tato podmínka představuje nezbytný a zcela minimální zásah do základních zásad a svobod vnitřního trhu. V ostatních případech mohou být finanční prostředky použity na bytové potřeby kdekoliv ve Společenství.

K § 7 - navržená úprava precizuje stávající právní úpravu. Údaje, které musí obsahovat všeobecné obchodní podmínky stavebních spořitelen, jsou pro lepší srozumitelnost přeformulovány a zpřehledněny, přičemž použitá terminologie je sjednocena se současnou právní praxí. Návrhem je odstraněna stávající duplicita povinnosti stavebních spořitelen uvádět úrokové sazby ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Je vypuštěna povinnost České národní banky schvalovat všeobecné obchodní podmínky stavebních spořitelen. Stávající opatření je nesystémové a podporuje neopodstatněný diferencovaný přístup ke stavebním spořitelnám, neboť u ostatních bank Česká národní banka jejich všeobecné obchodní podmínky neposuzuje. Podmínka schválení všeobecných obchodních podmínek Ministerstvem financí vzhledem k ingerenci státu zůstala zachována.

K bodu 5

K § 9 - zákonná úprava dosud obsahuje možnost stavebních spořitelen obchodovat na vlastní účet kromě jiného s hypotečními zástavními listy, se státními dluhopisy nebo s dluhopisy, za které stát převzal záruku. Obdobné omezení je také u možnosti použití volných prostředků na vkladových účtech účastníků, včetně připsané státní podpory. Navržená úprava rozšiřuje možnost stavebních spořitelen o obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydanými členskými státy OECD, jejich centrálními bankami, finančními institucemi a bankami v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku. Dále je nově umožněno stavebním spořitelnám obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy včetně obdobných produktů vydávaných členskými státy OECD a ukládat finanční prostředky u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících v České republice nebo u bank se sídlem v členském státě EU. Navržená úprava vychází z toho, že pro umisťování finančních prostředků, kterými disponuje stavební spořitelna, musí platit obecné zásady platné v Evropské unii, kterými jsou zásady odborné péče, bezpečnosti a dále kvality, likvidity a rentability skladby finančního umístění jako celku. Návrh tak respektuje zásady volného pohybu služeb a kapitálu. Stavebním spořitelnám se umožňuje uzavírat též zajišťovací obchody, ale vzhledem k tomu, že se jedná o obchody, které mohou být za jistých okolností rizikové, jsou omezeny jen na ty, které slouží k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku. Rozšiřuje se také možnost stavebních spořitelen zprostředkovávat nebo uzavírat obchody ve prospěch jiných finančních institucí formou tzv. finančního makléřství, provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činnostmi stavební spořitelny a poskytovat bankovní informace. Stavebním spořitelnám se také umožňuje nabývat, popř. zvyšovat podíly v podnicích pomocných bankovních služeb. Uvedené možnosti reagují na obecné vymezení možností bank ve stávajícím znění zákona o bankách, přičemž navržená úprava je v souladu se stanoviskem České národní banky.

K § 9a – navržené znění vymezuje informační systém přímo do zákona.

K bodu 6, 7 a 9

Navržená úprava je vyvolána navrhovanou změnou zásadních parametrů systému stavebního spoření, které jsou popsány v obecné části této zprávy.

K bodu 8

Stávající zákonná úprava byla nepřesná a nepokrývala všechny praktické možnosti poskytování státní podpory účastníkům s více smlouvami o stavebním spoření v jednom kalendářním roce. Navržená úprava upravuje postup při souběhu více smluv se státní podporou tak, aby byly maximálně omezeny případy, kdy účastník požaduje přiznat státní podporu na více smluv za jeden kalendářní rok. Účastník má možnost získat státní podporu na více než jednu uzavřenou smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok, avšak v součtu jen do maximální výše tří tisíc Kč. Úprava nezasahuje do principů stavebního spoření a zachovává všechny jeho atributy včetně limitované výše nároku účastníka na státní podporu. Navržená úprava výrazně zjednoduší a zpřehlední posuzování nároků účastníka na státní podporu na Ministerstvu financí v případech, kdy má účastník uzavřeno více smluv o stavebním spoření u různých stavebních spořitelen.

K bodu 10

Navrhovaná úprava zpřesňuje používanou terminologii.

K bodu 11 a 14

Stávající úprava umožňovala stavebním spořitelnám vždy k 30.6. kalendářního roku žádat o zálohu státní podpory pro účastníky, kteří v 1. pololetí téhož roku ukončili stavební spoření. V praxi toto ustanovení zákona přinášelo problémy při zpracování žádostí stavebních spořitelen o výplatu záloh státní podpory a bylo problematické vzhledem k posuzování nároků účastníka na státní podporu v případě jeho další smlouvy o stavebním spoření v jednom kalendářním roce, kdy ztrácel na tuto smlouvu nelogicky nárok na státní podporu. Navrhovaná úprava uvedené problémy odstraňuje a výrazně zjednodušuje a zpřehledňuje, podobně jako úprava v bodě 8, posuzování nároků účastníka na státní podporu jak ze strany Ministerstva financí, tak ze strany stavebních spořitelen a samotného účastníka.

K bodu 12

Navrhovaná úprava zpřesňuje používanou terminologii. Nově použité pojmy „datum ukončení doby spoření“ a „typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu“ vystihují přesněji obsah údajů, které Ministerstvo financí dostává od stavebních spořitelen za účelem posouzení nároku účastníka na státní podporu za příslušný rok. Jedná se o formální úpravu; z hlediska posuzování nároků na zálohy státní podpory je rozhodující konec doby spoření. Rozšíření o „obdobné evidenční číslo“ souvisí s úpravou v § 4, která rozšířila okruh účastníků s nárokem na státní podporu, které bude nutné v informačním systému evidovat bez ohledu na to, zda budou mít přiděleno rodné číslo či nikoliv.

K bodu 13

Navrhovaná úprava precizuje obsah údajů v žádosti stavební spořitelny o roční zálohu státní podpory. Doposud stavební spořitelna zasílala seznam účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření. Nově bude zasílat seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky zákona č. 96/1993 Sb. pro přiznání státní podpory. Navržená úprava zpřesňuje stávající znění.

K bodu 15

Návrh promítá do zákona č. 96/1993 Sb. stávající existenci informačního systému Ministerstva financí, kterým se evidují smlouvy o stavebním spoření účastníků stavebního spoření, včetně výše přiznaného nároku na státní podporu. Informační systém slouží pro posouzení nároku účastníka na státní podporu Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra.

K bodu 16

K § 12 odst. 2 - navrhovaná úprava zapracovává změnu délky vázací lhůty z dosavadních pěti na šest let. Dále zpřesňuje a zpřehledňuje znění podmínek pro výplatu státní podpory při zachování smyslu stávající úpravy tak, aby toto ustanovení korespondovalo s přijatým vymezením konce doby spoření podle § 5.

K § 12 odst. 3 - původní ustanovení odst. 3 bylo v praxi neaplikovatelné, a proto se navrhuje jeho zrušení. Na jeho místo navrhujeme znění nového ustanovení, které zpřesňuje původní formulaci poslední věty z § 12 odst. 3.

K bodu 17

Návrh zpřesňuje pojem „nakládání s uspořenou částkou“ použitý v § 12 odst. 2 návrhu (viz bod 16), pomocí kterého se stanovují podmínky pro výplatu státní podpory.

K bodu 18

V návrhu se odlišuje právo a nárok. Zatímco právo trvá po dobu spoření, nárok vzniká až splněním zákonných podmínek. V tom okamžiku je již státní podpora vyplácena účastníkům. Doposud byly stavební spořitelny povinny kontrolovat plnění podmínek smlouvy o stavebním spoření, a to nejméně čtyřikrát ročně a současně evidovat zrušené smlouvy o stavebním spoření. Vzhledem k tomu, že původní povinnost evidovat zrušené smlouvy o stavebním spoření vyplývá z jiných ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, bylo toto ustanovení vypuštěno. Z hlediska kontroly je účelnější sledovat podmínky pro výplatu státní podpory. Nově se zavádí povinnost účastníka vrátit neoprávněně vyplacenou státní podporu stavební spořitelně, která ji vrací Ministerstvu financí.

K bodu 19, 20 a 21

Navrhuje se, aby Ministerstvo financí provádělo státní kontrolu podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Dále je navrženo provádět kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, namísto původní kontroly používání státní podpory, což umožní účelnější provádění státní kontroly tak, aby její rozsah odpovídal vynakládaným prostředkům ze státního rozpočtu. Současně se navrhuje, aby Ministerstvo financí mohlo, v souladu se stávající praxí, pro účely kontroly provozovat informační systém a požadovat při výkonu státní kontroly součinnost Ministerstva vnitra.

K bodu 22

Podmínky pro poskytování státní podpory jsou vymezeny zákonem č. 96/1993 Sb. Z toho také explicitně vyplývá rozsah údajů, které jsou stavební spořitelny povinny poskytovat Ministerstvu financí při výkonu státní kontroly. Navrhované znění lépe odpovídá současné kontrolní praxi a vystihuje více účel prováděných kontrol.

K bodu 23 a 24

Navrhovaná úprava zpřesňuje text obou odstavců.

K bodu 25

Navrhovaná úprava souvisí s provozem informačního systému – viz § 9a.

K bodu 26 až 31

Stávající právní úprava upravovala v § 16 podmínky pro vrácení státní podpory včetně podmínek pro ukládání pokut, což již neodpovídá dnešní právní praxi. Pro zpřehlednění se proto navrhuje vypustit z § 16 ustanovení týkající se pokut a zahrnout je do nově navrhovaného § 16a - sankce. Nově je také stanovena povinnost účastníka vrátit státní podporu, která mu byla poskytnuta v rozporu s podmínkami stanovenými zákonem č. 96/1993 Sb., stavební spořitelně, která ji vrací Ministerstvu financí. Další úpravy se týkají zpřesnění stávajícího textu.

K bodu 32

K § 16a a 16b - smyslem navrhované úpravy je přehledněji upravit problematiku sankcí včetně ukládaných pokut. Návrh stanovuje jednoznačně podmínky za jakých je stavební spořitelně možné uložit pokutu včetně její výše. Nově formuluje zánik protiprávního jednání stavební spořitelny.

K § 16c - cílem návrhu je vymezit okruh právních předpisů, které mohou být použity při aplikaci částí zákona č. 96/1993 Sb., které se týkají poskytování, vracení a vymáhání státní podpory. Úprava odstavce 2 souvisí s návrhem zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, kdy jsou právnické a fyzické osoby, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedly evidenci, zpracovávaly nebo shromažďovaly rodná čísla nebo je využívaly v souvislosti s plněním svých úkolů nebo předmětem své činnosti, a k nakládání s rodnými čísly je nezmocňuje zvláštní zákon, povinny rodná čísla z jimi vedených informačních systémů nebo jiných evidencí odstranit do konce roku 2005. Vzhledem k tomu, že stávající evidence přiznané státní podpory u jednotlivých účastníků je postavena na jedinečnosti rodného čísla a se vstupem do Evropské unie se předpokládá, že drtivá většina účastníků bude mít rodné číslo přiděleno, navrhujeme, aby Ministerstvo financí a stavební spořitelny měly toto oprávnění nakládat s rodnými čísly účastníků.

K § 16d - úprava souvisí s navrhovanou možností, aby vláda bonifikovala vybrané účastníky stavebního spoření, kteří použijí uspořenou částku na stanovené bytové potřeby, a to formou vládního nařízení. Viz také

této zprávy.

V Praze dne 7.7.2003

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

ministr financí

Úplné znění

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb.

(s vyznačením návrhu změn)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

ČÁST I

Stavební spoření

§ 1

Vymezení pojmu stavební spoření

Stavební spoření je účelové spoření spočívající

a) v přijímání vkladů¹⁾ od účastníků stavebního spoření,

b) v poskytování úvěrů¹⁾ účastníkům stavebního spoření,

c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám²⁾ (dále jen „státní podpora") účastníkům stavebního spoření.

------------------------------------------------------------------

1) § 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

2) § 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Provozovatel stavebního spoření

§ 2

~~(1) Provozovatelem stavebního spoření může být pouze banka, které bylo uděleno povolení podle zvláštního zákona,~~³⁾ pokud předmětem její činnosti je pouze stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (dále jen "Stavební spořitelna"). Povolení může být uděleno po souhlasu ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") se zřízením stavební spořitelny.

(1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka,³⁾ která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9).

(2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona,⁴⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Náležitosti žádosti o souhlas podle druhé věty odstavce 1 stanoví právním předpisem ministerstvo v dohodě s Českou národní bankou.

------------------------------------------------------------------

~~3) § 4 zákona č. 21/1992 Sb.~~

4) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb.

§ 3

Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova "stavební spořitelna", jejich překlady, nebo slova od nich odvozená smí ve ~~svém názvu~~ své obchodní firmě používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.

~~§ 4~~

~~Účastník stavebního spoření~~

~~Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslempřiděleným příslušným orgánem České republiky^4a)~~ ~~právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky.^4b)~~.

-------------------------------------------------------------------------------

~~4a) § 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~§ 11 odst. 2 zákona ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.~~

~~§ 5~~

~~Smlouva o stavebním spoření~~

~~(1) Účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu~~⁵⁾ ~~o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), ve které se zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve smluvené výši.~~

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zajištění jeho návratnosti.

~~(3) Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.~~

~~(4) Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách stanovených stavební spořitelnou, nesmí však být kratší než 24 měsíců.~~

(5) Stavební spořitelna může poskytovat účastníkům úvěry, které slouží dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby podle § 6 i v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytování úvěru, a to jen do výše cílové částky.

~~(6) Cílová částka se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru.~~

(7) Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěrů. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše 3 procentní body.

(8) Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity nebo smrti účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.

(9) Stavební spořitelna provádí kontrolu použití poskytnutého úvěru. V případě použití úvěru na jiné než bytové potřeby, je stavební spořitelna oprávněna požadovat okamžité vrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo její části použité v rozporu s účelem úvěru. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část vrátit ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou.

~~(10) Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich.~~

~~(11) Částku uspořenou účastníkem na základě jím uzavřené smlouvy nelze v době spoření převést na jiného účastníka.~~

~~(12) Při zániku smlouvy v době spoření nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka, pokud tento zákon nestanoví jinak.~~

~~(13) Podíl smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr, může činit nejvýše 15 %.~~

(14) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

-------------------------------------------------------------------------------

~~5) § 43 a násl. občanského zákoníku.~~

~~§ 6~~

~~Bytové potřeby~~

~~(1) Bytovými potřebami účastníka se rozumí~~

~~a) získání bytu,~~

~~b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení,~~⁶⁾

~~c) získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení,~~

~~d) změna,~~⁷⁾ ~~modernizace a údržba~~⁸⁾ ~~bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí,~~

~~e) stavební úprava~~⁹⁾ ~~nebytového prostoru na byt,~~

~~f) úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.~~

(2) Bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne ze stavebního spoření úvěr, se musí nacházet na území České republiky.

-------------------------------------------------------------------------------

~~6) § 40 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~7) § 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~8) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~

~~9) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.~~

~~§ 7~~

~~Všeobecné obchodní podmínky~~

(1) Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření stavební spořitelna zveřejní vhodným způsobem před zahájením provozování stavebního spoření. Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat alespoň tyto údaje:

~~a) provozované druhy stavebního spoření, typy smluv a podmínky jejich uzavírání,~~

~~b) postup při vyřizování smluv, úročení vkladů a úvěrů,~~

~~c) strukturu stavebního spoření, předpoklady a postup při poskytování úvěrů,~~

~~d) řízení při navrácení vkladů vypovězených smluv,~~

~~e) postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny nebo při odnětí povolení k provozování stavebního spoření povolujícím orgánem.~~

(2) Všeobecné obchodní podmínky schvaluje ministerstvo v dohodě s Českou národní bankou.

§ 4

Účastník stavebního spoření

(1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(2) Nárok na státní podporu má

fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky,
občan Evropské unie, který na území České republiky je pracovníkem^4a), osobou usazenou^4b), nebo mu bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky,
rodinný příslušník^4c)osoby uvedené v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky.

(3) Fyzická osoba prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 2 zejména předložením občanského průkazu nebo dokladu o povolení k pobytu.

(4) Nárok na státní podporu za příslušný kalendářní rok vzniká tehdy, pokud účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po dobu nejméně 183 dní v příslušném kalendářním roce.

---------------------------------------------------------------

4a) Čl. 39 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

4b) Čl. 43 Smlouvy o založení Evropského společenství.

4c) Čl. 10 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68.

§ 5

Smlouva o stavebním spoření

(1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvupodle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku změnit, a to nejvýše jedenkrát. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen „všeobecné obchodní podmínky“).

(2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

(3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

(4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách.

(5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

(6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.

(7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.

(8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby.

(9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu.

(10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

§ 6

Bytové potřeby

(1) Bytovými potřebami účastníka , která je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí

výstavba bytového domu,⁶⁾ rodinného domu,⁷⁾ nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,⁸⁾
změna stavby na bytový dům, rodinný dům, nebo byt,
koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů, nebo bytu,
koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,
splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,
změna stavby,údržba stavby, nebo udržovací práce na
1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,
2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu⁸⁾, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,
3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,⁹⁾
vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až d),
úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká,
řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾
připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu⁸⁾ k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,
splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.

U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru

a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a písm. i),

b) ke splacení úvěru nebo půjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a i), nebo

c) k výstavbě sítí technického vybavení.

Nemovitosti, uvedené v odstavcích 1 a 2, se musí nacházet na území členských států Evropské unie. Nemovitosti, uvedené v odstavci 1, se musí nacházet na území České republiky, pokud je účastníkovi přiznána státní podpora a poskytnut úvěr ze stavebního spoření v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy.

-------------------------------------------------------------------------------

6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

8) § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

9) Např. § 694 občanského zákoníku.

10) Např. zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

§ 7

Všeobecné obchodní podmínky

(1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“).

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje.

(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:

a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,

b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření,

c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,

d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence.

§ 8

Úmrtí účastníka stavebního spoření

(1) V případě úmrtí účastníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela. K tomu soud přihlédne v řízení o dědictví.

(2) Není-li pozůstalý manžel, jsou práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření předmětem dědění, jen dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden z nich.

(3) Nedojde-li mezi dědici k dohodě podle odstavce 2, smlouva o stavebním spoření zaniká dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze uspořená částka, včetně úroků a poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření.

~~§ 9~~

~~Další povolené činnosti stavební spořitelny~~

~~Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1~~

a) poskytovat půjčky podnikatelům, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb (§ 6),

~~b) přejímat záruky za půjčky, které by byla stavební spořitelna oprávněna podle tohoto zákona poskytnout,~~

~~c) přijímat podíly nebo účasti na obchodních společnostech, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely,~~

~~d) podílet se majetkově na jiné stavební spořitelně s předchozím souhlasem České národní banky,~~

~~e) získávat pro poskytování úvěrů účastníkům i ostatních půjček potřebné zdroje od úvěrových institucí nebo vydáváním dluhopisů se splatností nejvýše pět let,~~

~~obchodovat na svůj účet s hypotéčními zástavními listy, se státními dluhopisy nebo s dluhopisy, za které stát převzal záruku.~~

~~(2) Podíl nebo účast na obchodní společnosti podle odstavce 1 písm. c) nesmí přesáhnout jednu třetinu základního jmění společnosti~~a součet podílů na obchodních společnostech nesmí překročit 15 % základního jmění stavební spořitelny. Pohledávky z půjček podle odstavce 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek podle uzavřených smluv, a to dle stavu zjišťovaného na konci příslušného čtvrtletí.

(3) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

Stavební spořitelna může volné prostředky na vkladových účtech účastníků, včetně připsané státní podpory, použít

~~a) k uložení u jiné banky,~~

b) k nákupu hypotéčních zástavních listů, státních dluhopisů, popř. dluhopisů, za které stát převzal záruku, a k nákupu poukázek České národní banky,

c) pro úvěry a půjčky podle § 5 odst. 5 a § 9 odst. 1 písm. a) a b) za předpokladu, že účastníkům, kteří splňují všechny smluvní podmínky a mají nárok na úvěr, byly všechny smluvní úvěry poskytnuty.

(5) Stavební spořitelna může nabývat nemovitosti jen v souvislosti s výkonem svých činností, a to pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo k pořízení prostor pro svou činnost, popř. bytových prostor pro své zaměstnance.

§ 9

Další činnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1

a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,

b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,

c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),

d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty,vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,

g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,

h) poskytovat bankovní informace,

i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,

j) vykonávat finanční makléřství.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15%. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20% součtu cílových částek.

(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.

(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.

(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15% základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.

(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovitosti určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.

§ 9a

Informační systém

Pro účely

a) kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory,

b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti,

c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu,

d) změny údajů o účastnících,

je provozován informační systém podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy^10a), jehož správcem je ministerstvo (dále jen „informační systém“).

V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto

údaje:

a) jméno, příjmení,

b) rodné číslo, popřípadě obdobné evidenční číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

c) poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,

d) druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu u cizinců, popřípadě adresu bydliště mimo území České republiky,

e) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny,

f) datum ukončení doby spoření,

g) datum a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,

h) výše ministerstvem přiznané státní podpory.

(3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen.

(4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému stavebním spořitelnám a účastníkům, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti.

(5) Stavební spořitelně poskytuje ministerstvo písemně, v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat, údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému o účastnících, kteří s touto stavební spořitelnou uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje ministerstvo stavební spořitelně tyto údaje pouze pro účely zpracování žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11). V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 pouze na základě její písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis. Stavební spořitelny, které takto získaly údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

(6) Účastníkovi na základě písemné žádosti nebo žádosti v elektronické podobě poskytuje ministerstvo písemně nebo, pokud o to účastník požádá, v elektronické podobě, údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede

a) jméno, příjmení,

b) rodné číslo, popřípadě obdobné evidenční číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

c) adresu místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky nebo místa pobytu u cizinců,

d) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny.

Písemnou žádost účastník opatří úředně ověřeným podpisem. Za nezletilého účastníka a za účastníka zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo účastníka, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle tohoto odstavce, žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho zákonný zástupce.

(7) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány.

----------------------------

10a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.“.

ČÁST II

Státní podpora

§ 10

Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je ~~fyzická~~ osoba, počínaje kalendářním rokem, ve kterém účastník dovrší 15 let věku, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí ~~25% z ročně uspořené částky~~ 12% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky ~~18 000 Kč~~ 20 000 Kč.

(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.

(3) Účastníkovi , který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.

(4) Částka úspor přesahující 18 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření.

§ 11

Poskytování státní podpory

(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce.

(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.

(3) Stavební spořitelna požádá vždy k 30. červnu kalendářního roku o zálohu státní podpory pro ty účastníky, kteří v prvním pololetí téhož roku ukončili stavební spoření.

~~(4)~~ (3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje:

~~seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a potřebné údaje k ověření o účastnících, a to rodné číslo~~, ~~jméno, příjmení~~, ~~a poštovní směrovací číslo bydliště, číslo smlouvy, datum uzavření a ukončení smlouvy~~,~~datum a důvod změny smlouvy~~

seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou: rodné číslo, popřípadě obdobné evidenční číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno, příjmení, druh pobytu a poštovní směrovací číslo bydliště, popřípadě adresu bydliště mimo území České republiky, číslo smlouvy, datum uzavření smlouvy, datum ukončení doby spoření, datum a důvod změny smlouvy a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu,
seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili ~~smluvně~~ ~~stanovené~~ podmínky ~~stavebního spoření.~~ tohoto zákona pro přiznání státní podpory,

c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.

~~(5)~~ (4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti.

~~(6)~~ (5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 5 4 neběží.

(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel ^10a), a to údajů o

státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména,
2. příjmení,
3. datum narození,
4. rodné číslo,
5. adresa místa trvalého pobytu,

cizincích ^10b) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména,
2. příjmení,
3. datum narození,
4. rodné číslo,
5. adresa místa pobytu,
6. druh pobytu.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou termín, způsob podání a náležitosti žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.

(8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6.

--------------------------------------------------------------------

10a) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

10b) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb.

§ 12

Výplata státní podpory

(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.

(2) Zálohy státní podpory evidované na účtě účastníka vyplatí stavební spořitelna účastníkovi za podmínky, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby. Pokud tato podmínka není splněnaztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohu státní podpory evidovanou na účtě účastníka vrátit v plné výši do dvou měsíců ministerstvu.

(3) Obdobně jako v odstavci 2 se postupuje v případě, kdy účastník bude žádat o úvěr. Po uplynutí minimální čekací doby podle § 5 odst. 4 může účastník, podle podmínek konkrétní stavební spořitelny, získat úvěr za předpokladu, že uspoří smluvně sjednanou částku. Nárok na výplatu státní podpory má účastník jen za skutečnou dobu spoření.

Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi,

pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo
pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby.

(3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit ministerstvu, a to do 2 měsíců ode dne, kdy účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.

(4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření.

(5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka.

~~§ 13~~

~~Povinnosti stavební spořitelny~~

(1) Stavební spořitelna sleduje, zda účastníkovi trvá nárok na státní podporu. Pokud tento nárok z důvodu neplnění podmínek smlouvy nebo jejího vypovězení zanikl, stavební spořitelna další státní podporu nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu nejpozději do dvou měsíců od zjištění důvodů pro vrácení.

(2) Stavební spořitelna eviduje zrušené smlouvy a v pravidelných intervalech, alespoň čtyřikrát ročně, kontroluje, zda jsou plněny podmínky smlouvy.

~~(3) Stavební spořitelna vrátí neoprávněně čerpané zálohy státní podpory nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy zjistí, že nastaly důvody pro její vrácení.~~

§ 13

Práva a povinnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební spořitelna další zálohy státní podpory nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu.

(2) Stavební spořitelna kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní podpory v rozporu s tímto zákonem, je stavební spořitelna oprávněna požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní podporu vrátit stavební spořitelně ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou. Státní podporu vrátí stavební spořitelna ministerstvu.

(3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební spořitelna na základě dokladů předložených účastníkem. Stavební spořitelna je povinna vrátit vyplacenou státní podporu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu nejpozději do 2 měsíců ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní podpory.

(4) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební spořitelna povinna uchovávat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší.

Při vracení státní podpory podle odstavce 3 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému.

(6) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 3 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vracení státní podpory podle odstavce 3 a způsob podání a náležitosti žádosti o změnu údajů o účastnících.

§ 14

Evidence státní podpory

(1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě účastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši, a úročí se stejnou sazbou jako základní vklad účastníka.

(2) V případě vrácení státní podpory ministerstvu se úroky vzniklé ze státní podpory ponechávají účastníkovi.

§ 15

~~Státní dozor~~ Státní kontrola

~~(1) Kontrolu používání státní podpory provádí ministerstvo.¹⁰⁾~~

(1) Státní kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo podle zvláštního právního předpisu upravujícího státní kontrolu. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém.

(2) Pro plnění úkolů státní kontroly Ministerstvo vnitra podle zvláštního právního předpisu ^10a)poskytuje ministerstvu z informačního systému evidence obyvatel údaje o

státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména,
2. příjmení
3. datum narození,
4. rodné číslo,
5. adresa místa trvalého pobytu,

b) cizincích ^10b) v rozsahu

1. jméno, případně jména,

2. příjmení,

3. datum narození,

4. rodné číslo,

5. adresa místa pobytu,

druh pobytu.

(2) (3) Stavební spořitelna je povinna ministerstvu poskytnout všechny údaje nezbytné k ověření výše poskytnuté státní podpory, jejího rozúčtování na účty účastníků a dalších skutečností, ovlivňujících využívání státní podpory pro výkon státní kontroly podle odstavce 1.

~~(3)~~ (4) Při ~~předkládání~~ poskytování uvedených údajů podle odstavce 3 pověřeným pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství.¹¹⁾

~~(4)~~ (5) O výsledcích ~~prováděných kontrol~~ státní kontroly, prováděné ministerstvem, a bankovního dohledu, vykonávaného Českou národní bankou se ministerstvo a Česká národní banka vzájemně informují.

(6) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.

------------------------------------------------------------------

10) § 20 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

11) § 38 zákona č. 21/1992 Sb.

§ 16

Vrácení státní podpory

~~(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně vrácení vyplacené části~~případně celkově vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem, bez ohledu na to, zda porušení způsobil účastník nebo stavební spořitelna, a uloží pokutu až do výše 50 % částky, kterou je stavební spořitelna povinna vrátit. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu a uloženou pokutu vybírá a vymáhá ministerstvo.

(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně povinnost vrátit část, případně celkovou částku vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník je povinen vrátit stavební spořitelně státní podporu, která mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené lhůtě, stanovené stavební spořitelnou.

(2) Pokutu podle odstavce 1 stavební spořitelna neplatí v případě, že porušení podmínek zjistí sama a státní podporu vrátí bez rozhodnutí ministerstva.

~~(3)~~ (2) Vrátit státní podporu ~~a zaplatit pokutu~~ musí stavební spořitelna nejpozději do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí ministerstva.

~~(4)~~ (3) Uložit vrácení státní podpory ~~a uložit pokutu~~ podle odstavce 1 lze do ~~jednoho roku~~ 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od porušení těchto podmínek.

(5)(4) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému.

(6) (5) Po dobu nejméně deseti let od ukončení spoření je stavební spořitelna povinna archivovat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší.

Sankce

§ 16a

Stavební spořitelně, která poruší povinnost kontrolovat, zda jsou splněny podmínky pro přiznání státní podpory účastníkům a v důsledku porušení této povinnosti dojde k neoprávněnému připsání státní podpory na účet účastníků, se uloží pokuta do výše 50% neoprávněně připsané státní podpory, nejvýše však do 5 000 000 Kč.

§ 16b

(1) Při určení výměry pokuty stavební spořitelně se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(2) Odpovědnost stavební spořitelny za protiprávní jednání zanikne po uplynutí 5 let ode dne jeho spáchání.

(3) Protiprávní jednání stavební spořitelny podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.

(4) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.

§ 16c

Společná ustanovení

(1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla, popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo přiděleno.

§ 16d

Zmocňovací ustanovení

Vláda může nařízením stanovit nárok na další státní podporu tomu okruhu účastníků stavebního spoření, uvedených v § 4 odst. 2, kteří použijí uspořenou částku na tímto zákonem stanovené bytové potřeby. Vláda současně nařízením vymezí účastníky stavebního spoření, kterým se další státní podpora poskytuje, stanoví podmínky jejího poskytnutí, absolutní nebo relativní výši další státní podpory a způsob prokazování nároku na její poskytnutí.

ČÁST III

§ 17

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se doplňuje takto:

V § 4 se doplňuje písmeno s), které zní:

"s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,^4a) jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

Poznámka č. 4a) pod čarou zní:

------------------------------------------------------------------

"4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.".

ČÁST IV

Ustanovení závěrečná

§ 18

(1) Za nedostatky v činnosti, ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, se považuje i porušení tohoto zákona.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na stavební spořitelny ustanovení zákona č. 21/1992 Sb.,o bankách, a zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Stavební spořitelna uvede do souladu s tímto zákonem vykonávané činnosti nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevzniká u smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na kterou účastníkovi k 31. prosinci roku, v němž tento zákon nabyde účinnosti, nepříslušela státní podpora podle dosavadních právních předpisů. V době, kdy účastníkovi přísluší státní podpora podle dosavadních právních předpisů, nepřísluší mu státní podpora podle tohoto zákona.

4. Do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost se musí bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne úvěr ze stavebního spoření, nacházet na území České republiky.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou § 4 odst. 2 písm. b) a c) a § 6 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

N á v r h

xy/2003 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne xy. měsíc 2003,

o informačním systému o státní podpoře stavebního spoření

Ministerstvo financí stanoví podle § 11 odst. 7 a 8, § 13 odst. 8 a § 15 odst. 6 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a ve znění zákona č. xy/2003 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) způsob vedení evidence údajů o účastnících a způsob jejich ukládání do informačního systému o státní podpoře stavebního spoření (dále jen „informační systém“),

b) podmínky provozování informačního systému pro účely státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření (dále jen „státní podpory“),

c) termín, způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o výplatu roční zálohy státní podpory a způsob doplnění a opravy této žádosti,

d) způsob vracení státní podpory stavební spořitelnou,

e) způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastníkovi,

f) technické a organizační podmínky porovnávání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel.

§ 2

Způsob vedení evidence údajů o účastnících

(1) Ministerstvo financí vede evidenci údajů o účastnících v elektronické podobě.

(2) Evidence údajů o účastnících stavebního spoření je vedena Ministerstvem financí průběžně a takovým způsobem, aby bylo možno vyhledat a pořídit výpisy evidovaných údajů, a to podle volby hledisek vybraného rozsahu údajů podle přílohy č. 1 (prohlížení, statistiky) a č. 4 (sestavy pro kontrolu). Tato evidence musí umožnit provázanost jednotlivých evidovaných údajů ve vztahu ke skutečnostem, které jsou důležité pro poskytování státní podpory.

(3) Ministerstvo financí zabezpečuje programové vybavení potřebné k vedení evidence údajů o účastnících.

(4) Ministerstvo financí zařadí do informačního systému údaje o účastnících předané stavebními spořitelnami postupem podle § 3 až § 5 této vyhlášky.

(5) Ministerstvo financí může vytvářet pro statistické účely další výpisy evidovaných údajů o účastnících.

§ 3

Termín, způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o výplatu roční zálohy státní

podpory a způsob doplnění a opravy této žádosti

(1) Stavební spořitelna předává žádost o výplatu roční zálohy v termínech stanovených v příloze č. 2 (časový hgm).

(2) Způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o výplatu roční zálohy státní podpory a způsob doplnění a opravy této žádosti jsou stanoveny v příloze č. 3 (KSP).

§ 4

Způsob vracení státní podpory stavební spořitelnou

(1) Stavební spořitelna může vracet státní podporu v termínech stanovených v příloze č. 2.

(2) Způsob vracení státní podpory stavební spořitelnou je stanoven v příloze č. 3 (KSP).

§ 5

Způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastníkovi

(1) Stavební spořitelna předává žádost o změnu údajů o účastníkovi v termínech stanovených v příloze č. 2.

(2) Způsob podání a náležitosti žádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastníkovi je stanoven v příloze č. 3 (KSP).

§ 6

Podmínky provozování informačního systému o státní podpoře stavebního spoření pro účely

státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory

(1) Pro účely státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory používá Ministerstvo financí evidenci údajů o účastnících podle § 2.

(2) Pro účely státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory používá Ministerstvo financí výpisy podle přílohy č. 4, popř. další výpisy evidovaných údajů o účastnících nutné k výkonu státní kontroly.

§ 7

Technické a organizační podmínky porovnávání údajů informačního systému s údaji

vedenými v informačním systému evidence obyvatel

(1) Ministerstvo financí předává Ministerstvu vnitra žádost o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel v termínech stanovených v příloze č. 5 (časový hgm navazující na přílohu č. 2).

(2) Technické a organizační podmínky žádosti podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 5 (návaznost na přílohu č. 3 – KSP).

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.

zákon č. 423/2003 Sb.

Odtud pramení věcné důvody pro změny v dosud nastavených parametrech zákona. Lze je rozdělit do šesti okruhů úprav:

1. změny související s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie,

2. změny, které mění zásadní parametry systému stavebního spoření,

3. změny v povolených činnostech stavební spořitelny,

4. změny související s výkonem státní kontroly,

5. změny v povinnostech stavební spořitelny a účastníka,

6. změny, které precizují stávající úpravu.

Soulad s právem Evropské unie:

Soulad s mezinárodními závazky České republiky:

Soulad s ústavním pořádkem České republiky :

Jak již bylo zmíněno do této normy byly implementovány pouze relevantní části závazných norem Evropské unie, a to:

Ekonomický dopad :

K Čl. I

Navrhovaná úprava zpřesňuje používanou terminologii.

V Praze dne 7.7.2003

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

ministr financí

Úplné znění

(s vyznačením návrhu změn)

Čl. I

-------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

Účastník stavebního spoření

(1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(2) Nárok na státní podporu má

fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky,

---------------------------------------------------------------

4a) Čl. 39 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

4b) Čl. 43 Smlouvy o založení Evropského společenství.

4c) Čl. 10 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68.

Smlouva o stavebním spoření

Bytové potřeby

(1) Bytovými potřebami účastníka , která je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí

změna stavby na bytový dům, rodinný dům, nebo byt,

koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů, nebo bytu,

a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a písm. i),

c) k výstavbě sítí technického vybavení.

-------------------------------------------------------------------------------

6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

9) Např. § 694 občanského zákoníku.

10) Např. zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

Všeobecné obchodní podmínky

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje.

(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:

a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,

b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření,

d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence.

Další činnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1

a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,

g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,

h) poskytovat bankovní informace,

i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,

j) vykonávat finanční makléřství.

Informační systém

Pro účely

a) kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory,

b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti,

c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu,

d) změny údajů o účastnících,

V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto

údaje:

a) jméno, příjmení,

b) rodné číslo, popřípadě obdobné evidenční číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

c) poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,

e) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny,

f) datum ukončení doby spoření,

g) datum a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,

h) výše ministerstvem přiznané státní podpory.

a) jméno, příjmení,

b) rodné číslo, popřípadě obdobné evidenční číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

c) adresu místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky nebo místa pobytu u cizinců,

d) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny.

státních občanech České republiky v rozsahu