Důvodová zpráva

zákon č. 426/2003 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Rok: 2003Zákon: č. 426/2003 Sb.Sněmovní tisk: č. 391, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.
:

Podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., je jako ekvivalent povinností stanovených státním zaměstnancům upraveno i jejich odměňování tak, že přímo ze služebního zákona vyplývají státním zaměstnancům jejich platové nároky, aniž by měla vláda možnost je omezit. Protože je způsob odměňování ve služebním zákoně propojen s organizačními věcmi (systemizací) ve správních úřadech, a také z důvodu rovnosti při odměňování činností navazujících na výkon státní služby, obsahuje služební zákon i odměňování ostatních zaměstnanců, kteří budou ve správních úřadech vykonávat práci v pracovním poměru, včetně čekatelů, kteří se budou připravovat na státní službu.

V souvislosti s nutností realizovat reformu veřejných rozpočtů se navrhuje upravit odměňování státních zaměstnanců a čekatelů tak, aby o výši podstatných složek jejich platu měla možnost rozhodnout vláda v aktuálním čase obdobně jako je tomu v obecné úpravě odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy. U ostatních zaměstnanců ve správních úřadech se pak s nezbytnými odchylkami navrhuje delegovat úpravu jejich odměňování zákonu č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

V předkládaném návrhu zákona se současně navrhují provést naléhavé změny vyvolané pochybnostmi o dodržení zásady proporcionality při uplatnění výjimky ze zásady volného pohybu pracovníků obsažené v čl. 39 odst.4 Smlouvy o založení ES avizované Komisí EU. Z uvedeného důvodu obsahuje předkládaný návrh i omezení a zpřesnění činností, které se považují za službu státu, a které proto mohou být vykonávány pouze občany České republiky.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu a právem Evropského společenství. Úprava platových poměrů státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců státu je vnitrostátní záležitostí a Česká republika není při jejím stanovení vázána komunitárním právem ani mezinárodními úmluvami.

Finanční dosah: Přijetím navrhované úpravy dojde k úspoře ve výdajích státního rozpočtu na roky 2005 a 2006. Její výši však nelze ani odhadnout, protože není dosud s konečnou platností rozhodnuto o zvýšení platových tarifů zaměstnanců veřejných služeb a správy, resp. o meziročním zvýšení prostředků na jejich platy.

:

K čl. I:

K bodu 1, 6 a 7:

Jde o legislativně technické zabezpečení úprav v příslušných ustanoveních.

K bodům 2 až 5:

Navrhuje se zpřesnění a omezení činností, které se považují za službu, pro jejíž výkon se vyžaduje státní občanství České republiky.

K bodu 8:

Navrhovaná změna rozšiřuje úpravu platových poměrů státních zaměstnanců o prováděcí právní předpis a o delegaci zákonu č. 143/1992 Sb. Současně se rozšiřuje výčet složek platu tak, aby odpovídal obecné úpravě, protože se ruší důvod k jejich omezení.

K bodu 9:

Protože se předpokládá obecná úroveň platových tarifů, není nadále důvod neposkytovat státním zaměstnancům odměnu za pracovní pohotovost. Úpravu její výše se navrhuje delegovat zákonu č. 143/1992 Sb.

K bodům 10 až 12:

Výši platových tarifů státních zaměstnanců a způsob jejich určení se navrhuje řešit stejně jako v zákoně č. 143/1992 Sb., tj. v nařízení vlády. Výše minimálních platových tarifů se navrhuje v úrovni minimálních platových tarifů stanovených v zákoně č. 143/1992 Sb. pro čtvrtou až patnáctou platovou třídu.

K bodu 13:

Navrhuje se, aby výši příplatku za službu stanovila vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu.

K bodům 14 až 17:

U složek platu, kterými se oceňují shodné podmínky výkonu státní služby jako u výkonu práce jiných zaměstnanců veřejných služeb a správy, se navrhuje delegovat úpravu zákonu č. 143/1992 Sb.

K bodům 18, 20, 21, 24, 26 až 32:

Jde o legislativně technické zabezpečení úprav příslušných ustanovení.

K bodům 19, 22, 23 a 25:

Navrhuje se, aby o výši příslušných složek platu, popř. i o podmínkách jejich nároku, měla možnost rozhodovat vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu.

K bodům 33 až 41:

Navrhuje se, aby změny v principech odměňování státních zaměstnanců byly promítnuty i do příslušných ustanovení upravujících odměňování čekatelů.

K bodům 42 až 53:

Do příslušných ustanovení se navrhuje promítnout změnu úpravy odměňování zaměstnanců, kteří budou ve správních úřadech vykonávat práci v pracovním poměru, na úpravu podle zákona č. 143/1992 Sb. Organizační věci (systemizaci) a rozsah oprávnění členů vlády a vedoucího Úřadu vlády při výběru svých nejbližších spolupracovníků a při určování jejich platu se navrhuje ponechat beze změny.

K bodům 54 a 55:

Navrhuje se zrušit vazbu odměňování a služebního hodnocení, neboť u zaměstnanců odměňovaných podle zákona č. 143/1992 Sb. není tento postup rovněž uplatňován. Při obdobné úrovni platových tarifů a osobního příplatku není důvod podmínky jejich poskytování pro státní zaměstnance zpřísňovat.

K bodům 56 a 57:

Navrhuje se zpřesnit zjišťování výše průměrného výdělku tak, aby odpovídalo specifikům služebního zákona.

K bodu 58:

V souvislosti se změnou způsobu odměňování se navrhuje, aby zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, kterým ve stanovených případech obsadil správní úřad služební místo, byl poskytován shodný plat za shodných podmínek jako státnímu zaměstnanci, s výjimkou příplatku za službu, který je kompenzací za zpřísnění a omezení vyplývající ze služebního poměru.

K bodům 59, 60, 61 a 65:

Jde o legislativně technické zabezpečení úprav příslušných ustanovení.

K bodům 62 až 64 a čl. III:

Navrhuje se odstranit naprosto nesystémový zásah do charakteristik jednotlivých platových tříd, který by na jedné straně způsobil disproporce mezi hodnocením a oceněním obdobné náročnosti činností orgánů se shodnou působností, a na druhé straně vyvolal neodůvodněnou zvýšenou potřebu prostředků na platy státních zaměstnanců ve veterinárních správách. Požadavkům jiných správních úřadů se shodným postavením na shodné řešení by se jenom obtížně čelilo.

K čl. II:

V zákoně o finanční kontrole se navrhuje uvést do souladu příslušné ustanovení s účinností služebního zákona navrhovanou vládou (tisk 253).

K čl. IV:

Účinnost se navrhuje tak, aby byla zajištěna alespoň minimální legisvakance.

V Praze dne 30. června 2003

předseda vlády

PhDr. Špidla v.r.

ministr práce a sociálních věcí

Ing. Škromach v.r.

Znění dotčených ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn

(zrušovaný nebo nahrazovaný text je přeškrtnutý, nově navrhovaný text je uveden tučně)

Platné znění části zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

(1) Tento zákon se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Oprávnění členů vlády podle tohoto zákona jsou uvedena v § 9 odst. 5, § 10 odst. 3, § 12 odst. 3 a 4, § 16 odst. 2, § 53 odst. 4, § 68 odst. 1 až 4, § 172 odst. 4 § 172, § 173 odst. 7 § 173, § 174 odst. 4, § 181 odst. 5 § 181, § 182 odst. 2, § 190 a § 196 odst. 4.

(2) Tento zákon se nevztahuje, s výjimkou odměňování a oprávnění uvedených v odstavci 1, na vedoucího Úřadu vlády České republiky3) (dále jen „Úřad vlády“).

(3) Tento zákon se, s výjimkou odměňování a organizačních věcí vztahujících se k zaměstnávání, nevztahuje ani na

a) tiskového mluvčího člena vlády,

b) vedoucího organizačního útvaru, který pracuje pro člena vlády, na poradce a zaměstnance, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro člena vlády,

c) náměstka člena vlády a zástupce vedoucího Úřadu vlády,

d) vedoucího organizačního útvaru, který pracuje pro vedoucího Úřadu vlády, na poradce a zaměstnance, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,

e) zaměstnance, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, jakož ani na zaměstnance, kteří pouze řídí, organizují a kontrolují výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací.

_________________________

3) § 28 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 219/2002 Sb.

§ 6

(1) Neřídí-li se služební vztahy fyzických osob zvláštními právními předpisy o služebním poměru, 8) jsou státními zaměstnanci podle tohoto zákona fyzické osoby, které splňují tímto zákonem stanovené předpoklady a požadavky, úspěšně ukončily přípravu na službu, byly jmenovány do služby podle tohoto zákona k výkonu činností podle odstavce 2 a složily služební slib.

(2) Služba podle tohoto zákona zahrnuje

a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů,

b) přípravu návrhů mezinárodních smluv,

c) přípravu návrhů koncepcí a programů,

d) řízení a usměrňování činnosti podřízených správních úřadů,

e) vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné státní správě,

f) státní statistickou správu službu (státní statistiku),

g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,

h) ochranu utajovaných skutečností,

i) zabezpečování obrany státu,

j) obhajobu zahraničních zájmů České republiky,

k) dotační politiku,

l) státní politiku správu výzkumu a vývoje,

m) správní rozhodování,

n) m) státní kontrolu, dozor nebo dohled,

o) n) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a platových poměrů státních zaměstnanců podle tohoto zákona,

p) řízení,

r) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenu a) až d), g), j), m) a n), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo kontrole, porovnávání a určování technických parametrů.

__________________________

8) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Hlava III

Odměny za příkladnou službu

§ 69

(1) Služební orgán může za příkladný výkon služby poskytnout státnímu zaměstnanci odměnu.

(2) Odměnami za příkladnou službu jsou

a) písemná pochvala, nebo

b) věcný dar.

Písemná pochvala se zakládá do osobního spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí překročit v kalendářním roce částku 5 000 Kč.

(3) Odměnami podle odstavce 2 nejsou dotčeny odměny podle § 148 odst. 1 poskytované jako složka platu.

Díl 2

Služební pohotovost

§ 82

Služební pohotovost státních zaměstnanců se řídí § 95 zákoníku práce, s výjimkou ustanovení odstavce 4 části věty za středníkem.

ČÁST DESÁTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ČEKATELŮ, OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců

Hlava I

Odměňování státních zaměstnanců

Díl 1

Plat

§ 133

(1) Státnímu zaměstnanci přísluší plat za výkon služby, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem státního zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcím právním předpisem, služebním předpisem a pokud tak stanoví tento zákon, zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech61a) (dále jen „zákon o platu“) jako

a) platový tarif,

b) příplatek za službu,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) plat za službu přesčas,

f) příplatek za službu v sobotu a v neděli,

f) g) příplatek za službu v noční době,

g) h) příplatek za službu ve svátek,

h) i) zvláštní příplatek,

i) j) příplatek za výchovu čekatele,

j) k) další plat,

k) l) osobní příplatek,

l) m) odměna.

________________________

61a) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb, zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 421/2002 Sb.

(3) Za služební pohotovost (§ 82) přísluší státnímu zaměstnanci odměna, která se nepovažuje za plat. Podmínky nároku na odměnu a její výše se řídí § 19 zákona o platu s tím, že výše odměny se určuje rovněž z poměrné části příplatku za službu.

§ 134

Platový tarif

Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách za stanovenou dobu výkonu služby (§ 81). Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu stanovenou pro služební místo, na které byl jmenován, a pro platový stupeň, do kterého byl zařazen ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem (§ 135).

§ 135

Stupnice platových tarifů

  1. Státním zaměstnancům se stanoví stupnice platových tarifů ve dvanácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Platový tarif ve dvanácté platové třídě činí trojnásobek platového tarifu v první platové třídě a platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí jedenapůlnásobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách se zvyšují oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé až páté platové třídě, 10 % v šesté a sedmé platové třídě a 12 % v osmé až dvanácté platové třídě. Platové tarify v platových stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.

(2) Platový tarif v osmé platové třídě a v devátém platovém stupni činí vždy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku jedenapůlnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(3) Stupnici platových tarifů vypočítaných podle postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. 62)

_________________________

62) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb.

Výše platových tarifů a minimální platové tarify

Výši platových tarifů pro jednotlivé platové třídy a způsob jejich určení státnímu zaměstnanci stanoví vláda nařízením. Pro platové třídy platí tyto minimální platové tarify:

platová třída

minimální platový tarif v Kč měsíčně

1

4 500

2

4 900

3

5 300

4

5 750

5

6 200

6

6 750

7

7 300

8

7 900

9

8 700

10

9 700

11

10 850

12

12 150

.

§ 136

Platová třída

(1) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo představeného se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného organizačního útvaru služebního úřadu. Pro služební místo představeného, který je státním tajemníkem nebo vedoucím služebního úřadu, se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného služebního úřadu.

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd, uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, stanoví vláda nařízením katalog správních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen „katalog správních činností“).

(3) Při změně systemizace (§ 15) navrhuje platovou třídu pro nové služební místo státního zaměstnance nebo nové služební místo představeného generální ředitelství v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud činnosti požadované na nových služebních místech nejsou v katalogu správních činností uvedeny.

§ 137

Platový stupeň

(1) Platové tarify se v platových třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do dvanácti platových stupňů.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,

b) doba přípravy čekatele na službu,

c) státním zaměstnancem prokázaná doba jiné praxe vykonávaná po získání předepsaného vzdělání v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební orgán.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i

a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby63) a civilní služby64) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66)

b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

(4) Státní zaměstnanec se zařadí do příslušného platového stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3. Do vyššího platového stupně postupuje státní zaměstnanec od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe, pokud není jeho postup do vyššího stupně podle výsledků služebního hodnocení pozastaven (§ 195). Od termínu podle věty druhé se do vyššího platového stupně zařadí i státní zaměstnanec, kterému byl podle výsledků služebního hodnocení postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.

(5) Na státního zaměstnance, kterému byl postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen, se pro účely dalšího postupu v platových stupních pohlíží jako na státního zaměstnance, který dosáhl o 3 roky delší dobu praxe. Státnímu zaměstnanci, kterému byl postup do vyššího platového stupně pozastaven, se do doby podle odstavce 2 písm. a) nezahrne doba, po kterou mu byl postup v platových stupních pozastaven.

__________________________

63) § 17 a 18 zákona č. 218/1999 Sb.

64) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

65) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

66) § 44 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 138

Příplatek za službu

K ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, její reprezentaci, rizik a neuropsychické zátěže vyplývajících z hájení jejích zájmů přísluší státním zaměstnancům v ministerstvech a ústředních správních úřadech příplatek za službu ve výši 40 % jejich platového tarifu a státním zaměstnancům v ostatních správních úřadech ve výši 30 % jejich platového tarifu, kterou stanoví vláda nařízením. Příplatek za službu se zaokrouhluje na desítky korun nahoru.

§ 139

Příplatek za vedení

(1) Představeným přísluší vedle platového tarifu a příplatku za službu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách. Rozpětí příplatků za vedení stanoví podle působnosti správních úřadů a stupňů řízení

č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Vedoucímu referátu přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.

(3) Řediteli sekce přísluší po dobu výkonu služby na služebním místě státního tajemníka příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro státního tajemníka; příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro ředitele sekce mu po tuto dobu nepřísluší.

(4) Služební předpis vydaný generálním ředitelem nebo nadřízeným služebním orgánem může stanovit závazná pravidla pro stanovení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.

(5) Výši příplatku za vedení pro služební místa představených a pro vedoucí referátů ve služebním úřadu stanoví služební předpis.

§ 140

Příplatek za zastupování

(1) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje představeného po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného pro služební místo představeného, kterého zastupuje. Pokud představeného zastupuje představený na nižším stupni řízení, nebo vedoucí referátu, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 139.

(2) Příplatek za zastupování představeného nepřísluší představenému, který vykonává službu na služebním místě zástupce představeného.

(3) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu zastupuje státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši rozdílu mezi platovým tarifem a příplatkem za službu, které mu příslušejí na služebním místě, na které byl jmenován, a platovým tarifem a příplatkem za službu, které by mu příslušely na služebním místě zastupovaného státního zaměstnance.

§ 141

Plat a náhradní volno za službu přesčas

(1) Za hodinu služby přesčas (§ 83) přísluší státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém službu přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se služební úřad se státním zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za službu přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna, které přísluší v rozsahu služby přesčas, se plat státnímu zaměstnanci nekrátí. Neposkytne-li služební úřad státnímu zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Představenému a vedoucímu referátu je plat stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu stanoveném služebním předpisem (§ 83). To neplatí o službě přesčas konané v noční době (§ 83), nebo v den pracovního klidu (§ 81 odst. 1), za kterou přísluší představenému a vedoucímu referátu plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V  plat nebo náhradní volno, jejichž výše nebo rozsah a podmínky nároku se řídí § 10 zákona o platu s tím, že výše platu za službu přesčas se určuje rovněž z poměrné části příplatku za službu a s tím, že k veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je vedoucím služebního úřadu nebo generálním ředitelem nebo jejich zástupcem, je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

§ 141a

Příplatek za službu v sobotu a v neděli

Státnímu zaměstnanci přísluší za hodinu služby v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši stanovené v § 8 zákona o platu.

§ 142

Příplatek za službu v noční době

Státnímu zaměstnanci a představenému, s výjimkou představeného podle § 141 odst. 2 věty třetí uvedeného v § 141, přísluší za hodinu služby v noční době (§ 83) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku stanovené v § 7 zákona o platu.

§ 143

Příplatek a náhradní volno za službu ve svátek

(1) Státnímu zaměstnanci, který nevykonával službu proto, že svátek67) připadl na jeho obvyklý den výkonu služby, se plat nekrátí.

(2) Za službu ve svátek přísluší státnímu zaměstnanci náhradní volno v rozsahu služby konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu služby ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Služební úřad se může se státním zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu služby ve svátek místo náhradního volna nebo příplatek, jejichž rozsah nebo výše a podmínky nároku se řídí § 14 odst. 2 zákona o platu.

___________________________

67) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

§ 144

Zvláštní příplatek

(1) Státnímu zaměstnanci, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených na základě zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.68)

(2) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, vyžadující použití izolačních dýchacích přístrojů, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně spojenou s jinými riziky ohrožení života nebo zdraví než jsou uvedeny v odstavci 1, nebo spojenou s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, přísluší zvláštní příplatek za podmínek a ve výši, které stanoví vláda nařízením.

(3) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu spojenou s prokazatelným bezprostředním ohrožením života, zdraví nebo jinými závažnými riziky při plnění úkolů spojených s bezpečnostními a zvlášť významnými ekonomickými zájmy státu, přísluší zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně.

(4) Státnímu zaměstnanci, který současně s výkonem státní letecké inspekce pilotuje letadlo, přísluší příplatek ve výši 5 000 Kč měsíčně.

(5) (3) Služební předpis vydaný generálním ředitelem stanoví pravidla pro konkrétní výši zvláštních příplatků stanovených zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech68) a zvláštních příplatků podle odstavců 2 a 3 odstavce 2.

(6) (4) Výši zvláštního příplatku pro služební místa ve služebním úřadě stanoví služební předpis.

___________________________

68) § 11 a § 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 145

Příplatek za výchovu čekatele

Státnímu zaměstnanci, který je určen jako školitel čekatele (§ 21), přísluší po dobu přípravy čekatele na službu příplatek ve výši 5 % platového tarifu státního zaměstnance, kterou stanoví vláda nařízením.

§ 146

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce další plat platy za podmínek a ve výši, které stanoví vláda nařízením, jestliže v kalendářním pololetí koná službu alespoň 65 dnů, a jeho služební poměr neskončí v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v prosinci.

(3) Za den výkonu služby se pro účely poskytování dalšího platu považuje den, v němž státní zaměstnanec

a) konal službu po převážnou část směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat službu pro překážky na straně služebního úřadu (§ 86) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nekonal službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek.

(4) Den výkonu služby lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Státní zaměstnanec, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou dobu výkonu služby nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako státní zaměstnanec, který vykonával službu 5 dnů výkonu služby v kalendářním týdnu, i když jeho doba výkonu služby není do všech těchto dnů výkonu služby rozvržena. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedení, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok, nebo které mu byly služebním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

§ 147

Osobní příplatek

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby nebo kvalitní plnění většího rozsahu služebních úkolů, než plní jiní státní zaměstnanci.

(2) Osobní příplatek lze státnímu zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě výsledků jeho služebního hodnocení.

(3) (2) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu státního zaměstnance, kterou stanoví vláda nařízením.

§ 148

Odměna

(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit

a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,

b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,

c) výkon služby při dovršení 50 let věku,

d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu státního zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení představeného nebo vedoucího referátu. Bližší pravidla pro poskytování odměn stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem. Postup při přiznávání odměn stanoví služební předpis.

§ 149

Splatnost platu

(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, nestanoví-li tento zákon jinak, a to ve výplatním termínu, který stanoví služební předpis podle zásad stanovených služebním předpisem vydaným generálním ředitelem, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikl státnímu zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Připadne-li výplatní termín na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný v poslední den výkonu služby předcházející výplatnímu termínu.

(2) Plat splatný během dovolené vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci před nastoupením dovolené, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.

(3) V den skončení služebního poměru vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci na jeho žádost plat, na který mu vznikl nárok, jinak mu vyplatí přiměřenou část platu a zbývající část mu vyplatí v nejbližším výplatním termínu následujícím po skončení služebního poměru.

§ 150

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí státnímu zaměstnanci v zákonných penězích69) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

(2) Plat se vyplácí v době výkonu služby na místě stanoveném služebním předpisem. Nemůže-li se státní zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě platu, zašle mu služební úřad plat ve výplatním termínu, popřípadě v nejbližší den výkonu služby na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.

(3) Při výplatě platu je služební úřad povinen vydat státnímu zaměstnanci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost státního zaměstnance mu služební úřad předloží k nahlédnutí podklady, na jejichž základě byl plat zúčtován k výplatě.

(4) Státní zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než státnímu zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní právní předpis.70)

(5) Na žádost státního zaměstnance je služební úřad povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch státního zaměstnance poukázat částku určenou státním zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet státního zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky58) nebo spořitelního či úvěrního družstva59) ve výplatním termínu, pokud se státním zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.

(6) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Odstavec 1 o zaokrouhlování se použije přiměřeně.

(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém služební úřad nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.

____________________________

69) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

70) Například § 11 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

§ 151

Srážky z platu

(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může služební úřad srazit z platu jen

a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,

c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,

e) náhradu platu za dovolenou, na niž státní zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

f) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je státní zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.

Díl 2

Společná ustanovení o platu státních zaměstnanců

§ 152

Služební úřad je povinen poskytovat státním zaměstnancům a státním zaměstnankyním za výkon služby stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách výkonu služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby a při stejné nebo srovnatelné výkonnosti stejný plat.

§ 153

Služební úřad je povinen umožnit státnímu zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu.

§ 154

(1) O zařazení státního zaměstnance do platového stupně a o výši platového tarifu státního zaměstnance, příplatku za službu, příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za výchovu čekatele, a o změnách uvedených složek platu, vydá služební orgán rozhodnutí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Služební orgán rozhodne též o poskytnutí a výši dalšího platu, příplatku za zastupování, popřípadě odměn, o přiznání a výši osobního příplatku, jejím zvýšení, snížení nebo o odejmutí osobního příplatku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

§ 155

Ustanovení § 149 až 151 platí i pro náhradu platu a pro odměnu za služební pohotovost.

§ 156

(1) Ke zmírnění křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 137 odst. 2 i dobu jiné praxe, pokud státní zaměstnanec nemohl vykonávat praxi po získání předepsaného vzdělání z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.71)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 137 odst. 2 i dobu jiné praxe dosaženou před ukončením předepsaného vzdělání, pokud státní zaměstnanec na základě studijní rehabilitace72) příslušné studium řádně ukončil.

_________________________

71) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

72) § 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb.

§ 157

Služební úřad sčítá v kalendářním měsíci veškerou dobu výkonu služby státního zaměstnance v noční době a poskytne mu příplatek za službu v noční době za každou celou hodinu výkonu této služby. Obdobně postupuje služební úřad při poskytování příplatku nebo náhradního volna za službu ve svátek a při poskytování platu nebo náhradního volna za službu přesčas a odměny za služební pohotovost.

§ 158

(1) Při poskytování platu představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka nebo vedoucího služebního úřadu postupuje příslušný personální útvar obdobně podle § 134, § 136 odst. 1, § 137 odst. 4, § 138, § 139 odst. 5, § 143, § 146, 156 a 157, pokud jde o poskytování příplatku a náhradního volna za službu ve svátek. Platový stupeň Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební orgán, určí orgán, který tohoto představeného na služební místo jmenoval (§ 53 odst. 2 a odst. 5 věta první a třetí) na návrh příslušného personálního útvaru. U vedoucích ostatních služebních úřadů rozhodne o platových věcech uvedených ve větě druhé nadřízený služební orgán.

(2) Spory ve věcech podle odstavce 1 věty druhé projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.45)

Hlava II

Odměňování čekatelů

Díl 1

Plat

§ 159

(1) Čekateli (§ 21 odst. 3) přísluší po dobu přípravy na službu plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem čekatele je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) plat za práci přesčas,

c) příplatek za práci v sobotu a v neděli,

c) d) příplatek za práci v noční době,

d) e) příplatek za práci ve svátek,

e) f) zvláštní příplatek,

f) g) další plat.

§ 160

Platový tarif

Čekateli přísluší nejnižší platový tarif ve výši stanovené ve stupnici platových tarifů (§ 135) pro první platový stupeň v nejnižší platové třídě stanovené pro služební místo v oboru služby, pro který se čekatel připravuje, a pro které splňuje státnímu zaměstnanci předepsané vzdělání.

§ 161

Plat a náhradní volno za práci přesčas

Za hodinu práce přesčas73) přísluší čekateli část platového tarifu a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se služební úřad s čekatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna, které přísluší v rozsahu práce přesčas, se plat čekateli nekrátí. Neposkytne-li služební úřad čekateli náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší čekateli část platového tarifu a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první plat nebo náhradní volno, jejichž výše nebo rozsah a podmínky nároku se řídí § 10 zákona o platu.

_________________________

73) § 96 zákoníku práce.

§ 161a

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Čekateli přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši stanovené v § 8 zákona o platu.

§ 162

Příplatek za práci v noční době

Čekateli přísluší za hodinu práce v noční době74) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku stanovené v § 7 zákona o platu.

________________________

74) § 99 zákoníku práce.

§ 163

Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Čekateli, který nepracoval proto, že svátek67) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek poskytne služební úřad přísluší čekateli náhradní volno nebo příplatek, jejichž rozsah v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat čekateli nekrátí. Služební úřad se může s čekatelem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna nebo výše a podmínky nároku se řídí § 14 odst. 2 zákona o platu.

§ 164

Zvláštní příplatek

Čekateli, který koná práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, náleží zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 144 odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 144 odst. 5 3 pro státní zaměstnance.

§ 165

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Čekateli náleží přísluší v kalendářním roce další plat platy za podmínek a ve výši, které stanoví vláda nařízením. Bude-li čekatel v průběhu kalendářního roku jmenován do služby, považují se pro účely splnění podmínek vzniku nároku na další plat jím odpracované dny za dny služby, jestliže v kalendářním pololetí odpracuje alespoň 65 dnů, neskončí-li jeho pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, odpracuje-li čekatel stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li čekatel stanovený počet dní až v prosinci.

(3) Za odpracovaný den se považuje den, v němž čekatel

a) odpracoval převážnou část své směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele75) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(4) Odpracovaný den lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Čekatel, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu a zvláštního příplatku, na které čekateli naposledy vznikl nárok.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

(8) Bude-li čekatel v průběhu kalendářního pololetí jmenován do služby, připočítá služební úřad jím odpracované dny podle odstavce 3 ke dnům výkonu služby podle § 146 odst. 3.

___________________________

75) § 129 a 130 zákoníku práce.

§ 165a

Odměna za pracovní pohotovost

Za hodinu pracovní pohotovosti75) přísluší čekateli odměna, která se nepovažuje za plat. Podmínky nároku na odměnu a její výše se řídí § 19 zákona o platu.

_________________________

75) § 95 zákoníku práce.

Díl 2

Společná ustanovení o platu čekatelů

§ 166

Ustanovení § 149, § 150 odst. 1 až 5, § 151, 155 a 157 platí i pro čekatele. Ustanovení § 152, pokud jde o poskytování stejného platu v době přípravy na službu, se použije i na čekatele.

§ 167

Služební úřad je povinen umožnit čekateli nahlížet do právních předpisů a služebních předpisů, které upravují poskytování jeho platu.

§ 168

(1) Služební úřad je povinen v den nástupu do práce písemně informovat čekatele o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třídě, do které je čekatel zařazen, o výši platového tarifu, popřípadě i zvláštního příplatku. O změnách ve výši platového tarifu, popřípadě zvláštního příplatku, a jejich důvodech informuje bezodkladně služební úřad čekatele formou změny platového výměru.

(2) Služební úřad písemně oznámí čekateli rovněž poskytnutí a výši dalšího platu.

Hlava III

Odměňování ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců

Díl 1

Plat

§ 169

(1) Zaměstnanci v pracovním poměru, který vykonává práci ve správním úřadu, poskytuje správní úřad plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za zastupování,

d) plat za práci přesčas,

e) příplatek za práci v noční době,

f) příplatek za práci ve svátek,

g) zvláštní příplatek,

h) další plat,

i) osobní příplatek nebo mimořádný platový tarif,

j) odměna.

Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru, kteří vykonávají práci ve správním úřadu, se řídí zákonem o platu, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 170

Platový tarif

Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách pro stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši určené způsobem dále stanoveným.

§ 171

Stupnice platových tarifů

(1) Pro zaměstnance se stanoví stupnice platových tarifů v patnácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních, ve které jsou platové tarify ve čtvrté až patnácté platové třídě shodné s platovými tarify stanovenými pro první až dvanáctou platovou třídu ve stupnici platových tarifů pro státní zaměstnance (§ 135 odst. 1 a 2) a platové tarify ve třetí až první platové třídě se oproti platovým tarifům v nejblíže vyšší platové třídě snižují o 8 % a zaokrouhlují se na desítky korun nahoru.

(2) Stupnici platových tarifů vypočítanou podle postupu stanoveného v odstavci 1 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.62)

§ 172

Platová třída

(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších činností. Vedoucí zaměstnanec76) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších činností, jejichž výkon odborně řídí, nebo které sám vykonává.

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu stanoví vláda nařízením katalog pracovních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen „katalog pracovních činností“) a kvalifikační předpoklady pro jejich výkon. Pokud není činnost potřebná k zajištění plnění úkolů správního úřadu v katalogu pracovních činností uvedena, stanoví pro ni v souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu správní úřad vnitřním platovým předpisem platovou třídu, ve které jsou v katalogu pracovních činností zařazeny činnosti porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, a požadavek na kvalifikaci.

(3) Správní úřad může se zaměstnancem sjednat výkon činností, pro který splňuje kvalifikační předpoklady stanovené v katalogu pracovních činností, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem,77) popřípadě též kvalifikační požadavky na zaměření nebo obor vzdělání nebo na další znalosti stanovené vnitřním platovým předpisem správního úřadu.

(4) Splnění kvalifikačních předpokladů pro zařazení do platové třídy podle § 4 odst. 1 zákona o platu stanovených v katalogu pracovních činností prací podle § 4 a 23 zákona o platu nemusí správní úřad požadovat u zaměstnanců uvedených v § 2 odst. 3 písm. a) až d), pokud tak člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonávají práci, nebo kterého zastupují, určí.

___________________________

76) § 9 odst. 3 zákoníku práce.

77) Například § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb., a vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

§ 173

Způsob určování platového tarifu

(1) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zařazen (§ 172 odst. 1), a pro platový stupeň, do kterého se zařadí v závislosti na získaných odborných zkušenostech, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 137 odst. 1 platí i zde.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

a) doba výkonu požadované činnosti,

b) zaměstnancem prokázaná doba výkonu obdobných činností po získání vzdělání stanoveného v katalogu pracovních činností, nebo kvalifikačního požadavku stanoveného vnitřním platovým předpisem v rozsahu, který podle její využitelnosti pro výkon požadované činnosti určí správní úřad.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítá i

a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby63) a civilní služby64) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66)

b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

(4) Správní úřad může vnitřním platovým předpisem stanovit pravidla, způsob a podmínky hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců pro účely postupu do vyššího platového stupně. Podle výsledků hodnocení může být zaměstnanci postup do vyššího platového stupně až na 1 rok pozastaven nebo o jeden platový stupeň urychlen. Ustanovení § 137 odst. 5 platí i zde.

(5) Do vyššího platového stupně se zaměstnanec, kterému nebyl postup podle odstavce 4 pozastaven, zařazuje od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe. Od termínu podle věty první se do vyššího platového stupně zařadí i zaměstnanec, kterému byl podle odstavce 4 postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.

(6) Správní úřad může ve vnitřním platovém předpisu stanovit okruh činností zařazených do první až třetí platové třídy, za jejichž výkon je zaměstnancům určován platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy podle podmínek výkonu práce, jejího rozsahu a výkonnosti zaměstnance. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud se nezmění podmínky, za kterých byl zaměstnanci platový tarif podle věty první určen.

(7) Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 písm. a) až d) určuje platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy v příslušné platové třídě stanovený podle § 4 a 23 zákona o platu podle vlastního uvážení fyzická osoba, pro kterou vykonává práci, nebo kterou zastupuje. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud člen vlády nebo vedoucí Úřady vlády, pro kterého vykonává práci nebo kterého zastupuje, nerozhodne jinak.

§ 174

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci76) přísluší vedle platového tarifu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách v rámci rozpětí příplatků za vedení stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu s tím, že představeným se rozumí vedoucí zaměstnanec na shodném stupni řízení.

(2) Zaměstnanci, který je podle organizačního řádu oprávněn v nejnižším organizačním útvaru správního úřadu organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců, kteří se podílejí na plnění obdobných nebo podobných pracovních úkolů, a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (dále jen „vedoucí pracovní skupiny“), přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.

(3) Výši příplatku za vedení stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

(4) Náměstkovi člena vlády určí člen vlády jako svému zástupci výši příplatku za vedení v rámci rozpětí stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro státního tajemníka; obdobně postupuje vedoucí Úřadu vlády u svého zástupce.

§ 175

Příplatek za zastupování

(1) Zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje vedoucího zaměstnance po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích pracovních dnů, přísluší od prvního dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného ve vnitřním platovém předpisu pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Pokud vedoucího zaměstnance zastupuje vedoucí zaměstnanec na nižším stupni řízení nebo vedoucí pracovní skupiny, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 174.

(2) Příplatek za zastupování vedoucích zaměstnanců nepřísluší zástupcům vedoucích zaměstnanců.

§ 176

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas73) přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se správní úřad se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li správní úřad zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je stanoven plat s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noční době,74) nebo v den pracovního klidu,78) za kterou přísluší zaměstnanci uvedenému ve větě první plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V platu vedoucího zaměstnance, který je vedoucím správního úřadu nebo jeho zástupcem, je přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

__________________________

78) § 91 odst. 1 zákoníku práce.

§ 177

Příplatek za práci v noční době

Zaměstnanci, s výjimkou vedoucího zaměstnance uvedeného v § 176 odst. 2 větě třetí, přísluší za hodinu práce v noční době74) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 178

Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek67) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Správní úřad se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

§ 179

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který koná práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 144 odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 144 odst. 5 pro státní zaměstnance.

(2) Zaměstnanci, kterému správní úřad v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popřípadě noční směně, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně. Bližší podmínky a výši zvláštního příplatku v rámci stanoveného rozpětí stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

§ 180

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí odpracuje ve správním úřadu alespoň 65 dnů v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci.

(3) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

a) odpracoval převážnou část své směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele75) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(4) Odpracovaný den lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Zaměstnanec, kterému správní úřad rozvrhl stanovenou pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly správním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

§ 181

Osobní příplatek a mimořádný platový tarif

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze u zaměstnance, kterému se stanoví platový tarif podle § 173 odst. 1 až 5, ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci.

(2) Ve správních úřadech, ve kterých se provádí hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců podle § 173 odst. 4, lze v zásadě osobní příplatek zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout podle výsledků tohoto hodnocení; výjimečně též na návrh příslušného vedoucího zaměstnance v době mezi hodnocením, pokud se podle jeho hodnocení pracovních výsledků zaměstnance jeho výkonnost podstatným způsobem změnila. Ve služebních úřadech, ve kterých se hodnocení pracovních výsledků podle § 173 odst. 4 neprovádí, navrhuje zaměstnanci přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku příslušný vedoucí zaměstnanec.

(3) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu zaměstnance.

(4) U zaměstnanců, kterým byl podle § 173 odst. 6 a 7 určen nejvyšší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zaměstnanec zařazen, lze ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci, přiznáním mimořádného platového tarifu, který může být až o 20 % vyšší, než jemu určený platový tarif.

(5) Přiznání a výši mimořádného platového tarifu, její zvýšení, snížení nebo odejmutí mimořádného platového tarifu navrhuje příslušný vedoucí zaměstnanec. Zaměstnanci uvedenému v § 173 odst. 7 větě první přiznává, zvyšuje, snižuje nebo odnímá mimořádný platový tarif člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 písm. a) až d) přiznává, zvyšuje, snižuje nebo odnímá osobní příplatek člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje. Maximální výše osobního příplatku stanovená podle § 12 a 23 zákona o platu platí i zde.

§ 182

Odměna

(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit

a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých pracovních úkolů za nepřítomného zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,

c) pracovní zásluhy při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení vedoucího zaměstnance nebo vedoucího pracovní skupiny. Bližší pravidla a postup při poskytování odměn stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu. Zaměstnanci, kterému je platový tarif určován podle § 173 odst. 7, odměnu přizná a její výši až do výše uvedené ve větě první určí člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

§ 183

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví fyzických osob před infekčními nemocemi,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Doplatek podle písmene a) přísluší nejdéle 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou mu doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný správní úřad náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Díl 2

Společná ustanovení o platu ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců

§ 184

Ustanovení § 82, § 149 až 151, § 155 a 157 platí i pro zaměstnance.

§ 185

Správní úřad je povinen poskytovat zaměstnancům a zaměstnankyním za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

§ 186

(1) Správní úřad je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních a vnitřních platových předpisů, popřípadě služebních předpisů, které upravují poskytování jeho platu.

(2) Vnitřní platový předpis je správní úřad povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.

§ 187

(1) Správní úřad je povinen v den nástupu do práce písemně informovat zaměstnance o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, o výši platového tarifu, příplatku za vedení a zvláštního příplatku. O změnách složek platu uvedených ve větě druhé a jejich důvodech informuje bezodkladně správní úřad zaměstnance formou změny platového výměru.

(2) Správní úřad písemně oznámí zaměstnanci i poskytnutí a výši dalšího platu, příplatku za zastupování, popřípadě odměn, přiznání a výši osobního příplatku nebo mimořádného platového tarifu a její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku nebo mimořádného platového tarifu.

§ 188

(1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může správní úřad do doby praxe zahrnout odchylně od § 173 odst. 2 písm. b) i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl po získání stanoveného vzdělání nebo kvalifikačního požadavku vykonávat činnosti obdobné požadované činnosti z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.71)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může správní úřad do doby praxe zahrnout odchylně od § 173 odst. 2 písm. b) i dobu praxe dosaženou před ukončením stanoveného vzdělání, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace72) příslušné studium řádně ukončil.

§ 189

Při poskytování platu vedoucímu zaměstnanci, který je vedoucím správního úřadu, postupuje správní úřad podle § 172, § 173 odst. 1 až 3, § 174 odst. 1, § 178, § 180 až 182, § 184, § 186 odst. 1, § 187 a 188 s tím, že výši platového tarifu, příplatku za vedení, přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku a přiznání a výši odměny určuje orgán, který ho do funkce jmenoval, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

§ 190

(1) Pro stanovení počtu míst zaměstnanců a objemu prostředků na jejich platy platí § 14 až 16 obdobně s tím, že počet míst zaměstnanců, kterým je platový tarif určován podle § 173 odst. 7, a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců navrhuje fyzická osoba, pro kterou vykonávají práci, nebo kterou zastupují.

(2) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou osobních práv nebo povinností člena vlády. Místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení. Ve správním úřadu mohou být s ohledem na jeho působnost nejvýše 2 místa náměstků člena vlády a nejvýše 1 místo zástupce vedoucího Úřadu vlády.

§ 191

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správních úřadech zákoníkem práce.

Díl 3

Služební hodnocení státního zaměstnance

§ 195

(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení. Služební hodnocení se provádí v průběhu každého kalendářního čtvrtletí, v němž uplyne rok výkonu služby státního zaměstnance.

(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení

a) zachovávání věrnosti státu a nezneužívání postavení státního zaměstnance,

b) řádného výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti,

c) dodržování služební kázně,

d) výsledků vzdělávání.

(3) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda služba byla nebo nebyla v hodnoceném období vykonávána řádně, popřípadě zda státní zaměstnanec dosahoval mimořádné výsledky ve službě. Služební hodnocení obsahuje rovněž úkoly pro další osobní rozvoj státního zaměstnance, popřípadě návrh na přiznání a výši osobního příplatku, jejího zvýšení, snížení nebo na odejmutí osobního příplatku.

(4) Služební hodnocení prováděné v roce, ve kterém státní zaměstnanec dosáhne doby praxe stanovené pro postup do vyššího platového stupně (§ 137), musí obsahovat i závěr o tom, zda státní zaměstnanec do vyššího platového stupně postoupí, nebo zda se mu postup do vyššího platového stupně do jeho dalšího služebního hodnocení pozastaví. Dosahoval-li státní zaměstnanec mimořádné výsledky ve službě, může služební hodnocení obsahovat závěr, podle kterého se státnímu zaměstnanci postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlí.

(5) Předchází-li kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém státní zaměstnanec dosáhne prvního roku výkonu služby, kalendářní čtvrtletí, v němž státní zaměstnanec dosáhne doby praxe stanovené pro postup do vyššího platového stupně (§ 137), provede se služební hodnocení státního zaměstnance již v tomto čtvrtletí. Následující služební hodnocení se provádí v kalendářním čtvrtletí, ve kterém uplyne rok výkonu služby od posledního služebního hodnocení.

(6) (4) Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen a na jeho žádost mu musí být vydán jeho stejnopis.

§ 232

Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 275 zákoníku práce a § 17 zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku33) s tím, že vnitřním předpisem se rozumí služební předpis generálního ředitele a nelze použít možnosti ujednání v kolektivní smlouvě. Plat podle § 40 odst. 2 a 3, § 44 věty druhé, § 87 odst. 2, § 111 a § 222 odst. 3 se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, a doba, po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období.

Hlava VIII

Použití pracovního poměru

§ 233

(1) Služební orgán může obsadit služební místo fyzickou osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů,

a) jestliže státní zaměstnanec je vojákem na vojenském cvičení nebo v mimořádné službě, nebo vykonává-li civilní službu místo vojenského cvičení,

b) čerpá-li státní zaměstnankyně mateřskou dovolenou, nebo čerpá-li státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec rodičovskou dovolenou,

c) jestliže je státní zaměstnanec ve vazbě,

d) jestliže byl státní zaměstnanec převeden na jiné služební místo podle § 43 odst. 1 písm. a), nebo

e) byl-li státní zaměstnanec zařazen mimo službu podle § 46 a 48.

(2) Fyzická osoba musí splňovat předpoklady podle § 17 odst. 1; tato osoba může být však starší než 65 let.

(3) Zaměstnanec v pracovním poměru podle odstavce 1 je povinen dodržovat služební předpisy vztahující se k výkonu služby. Se služebními předpisy podle věty první musí být zaměstnanec řádně seznámen.

(4) Se zaměstnancem podle odstavce 1 se sjednávají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a zařadí se do platové třídy, která ve stupnici platových tarifů (§ 171) odpovídá platové třídě stanovené podle § 136 pro služební místo přísluší mu plat podle části desáté hlavy první s výjimkou příplatku za službu (§ 138).

Díl 6

Odměňování

§ 245

(1) Dosavadním zaměstnancům jmenovaným do služby na dobu určitou (§ 238) na služební místo, na kterém budou vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měli druh práce v pracovním poměru, se pro účely jejich zařazení do platového stupně zahrne do doby praxe odchylně od § 137 odst. 2 a 3 veškerá doba praxe započítaná ke dni jejich jmenování do služby podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.86) Obdobně se postupuje, budou-li státní zaměstnanci uvedení ve větě první jmenováni do služby na dobu neurčitou.

(2) Státnímu zaměstnanci, který byl jmenován do služby, může služební orgán přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek do doby jeho prvního služebního hodnocení na návrh jeho bezprostředně nadřízeného představeného.

__________________________

86) § 5 nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 246

(1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy,87) lze jmenovat do služby na dobu určitou a do služby na dobu neurčitou na služební místo, na kterém bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje předepsané vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. f) a odst. 3.

(2) Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se na státního zaměstnance pohlíží jako na státního zaměstnance, který předepsané vzdělání splňuje.

______________________________

87) Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 247

Dosavadním zaměstnancům ve správních úřadech, kterým se určuje platový tarif podle § 173 odst. 1 až 5, se odchylně od tohoto paragrafu zahrne pro účely zařazení do platového stupně veškerá doba praxe započítaná do dne účinnosti tohoto zákona podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy,86) nedojde-li ke změně obsahu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.

§ 248

Do vydání nařízení vlády k provedení § 151 odst. 2 se postupuje podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.

§ 254

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 171, § 172 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a příloh č. 1 a 3 přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

č. 1 k zákonu č. 218/2002 Sb.

CHARAKTERISTIKY PLATOVÝCH TŘÍD

STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SLUŽEBNÍCH ÚŘADECH

1. 1. platová třída

Služební označení: referent

Předepsané vzdělání: střední odborné vzdělání

Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen „rutinní činnosti”), kde je předmětem činnosti mnoho prvků se vzájemnými vazbami a souvztažnostmi, které jsou součástí určitého systému nebo samostatné systémy bez dalších vazeb, například podklady jednotlivých správních řízení, důležité adresné písemnosti, předvolání, lhůty.

2. 2. platová třída

Služební označení: odborný referent

Předepsané vzdělání: úplné střední vzdělání

Rutinní činnosti, kde jsou předmětem ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů, například jednoduchá podání do protokolu, evidence, registrace, soubory podkladů pro správní řízení v jednoduchých věcech (malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování bez dalších náležitostí stanovených zvláštním předpisem), například shromažďování a vedení návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a dokladů, provádění výpočtů, poskytování odborných informací.

3. 3. platová třída

Služební označení: referent-specialista

Předepsané vzdělání: úplné střední vzdělání

Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti”), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy, například příprava správního řízení (případu) s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedení) ucelené podkladové dokumentace pro rozhodnutí s dalšími náležitostmi a listinnými důkazy, požadovanými zvláštním předpisem, znaleckými posudky, ohledáním.

4. 4. platová třída

Služební označení: vyšší referent

Předepsané vzdělání: úplné střední vzdělání

Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů (správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním.

5. 5. platová třída

Služební označení: vyšší referent-specialista (inspektor)

Předepsané vzdělání: úplné střední vzdělání

Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti”), kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební agenda”) územních správních úřadů.

6. 6. platová třída

Služební označení: vrchní referent (vrchní inspektor)

Předepsané vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo bakalářský studijní program

Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti”), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy správních úřadů s celostátní působností.

7. 7. platová třída

Služební označení: rada

Předepsané vzdělání: bakalářský studijní program

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti”) v oborech služby územních správních úřadů.

8. 8. platová třída

Služební označení odborný rada

Předepsané vzdělání: magisterský studijní program

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.

9. 9. platová třída

Služební označení: vrchní rada

Předepsané vzdělání: magisterský studijní program

Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „koncepční činnost”) v oborech služby správních úřadů s celostátní působností nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.

10. 10. platová třída

Služební označení: ministerský rada (státní rada, vládní rada)

Předepsané vzdělání: magisterský studijní program

Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby ministerstev, a ústředních správních úřadů a krajských veterinárních správ nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností. Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby.

11. 11. platová třída

Služební označení: vyšší ministerský rada (vyšší státní rada, vyšší vládní rada)

Předepsané vzdělání: magisterský studijní program

Koncepční činnost ve specializovaných oborech služby ministerstev, a ústředních správních orgánů úřadů, Státní veterinární správy a krajských veterinárních správ včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.

12. 12. platová třída

Služební označení: vrchní ministerský rada (vrchní státní rada, vrchní vládní rada)

Předepsané vzdělání: magisterský studijní program

Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev, a ústředních správních úřadů a Státní veterinární správy s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.

č. 3 k zákonu č. 218/2002 Sb.

CHARAKTERISTIKY PLATOVÝCH TŘÍD

ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH

1. 1. platová třída

Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti.

Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých vnějších podmínkách.

2. 2. platová třída

Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích prací, které jsou součástí širších procesů.

Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí), práce ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (např. klimatických) vnějších podmínkách (dále jen „mírná fyzická a neuropsychická zátěž“). Práce s případným rizikem pracovního úrazu.

3. 3. platová třída

Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým) uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.

Práce je spojena s mírnou zátěží a s případným rizikem pracovního úrazu.

4. 4. platová třída

Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní postupy.

Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.

5. 5. platová třída

Práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.

Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé, jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností.

6. 6. platová třída

Různorodé, rámcově vymezené odborné práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy. Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.

Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.

7. 7. platová třída

Odborné práce konané s ucelenými samostatnými systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů nebo opatření odstranitelné za delší období.

Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost (dále jen „mírně zvýšená psychická námaha“). Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách (dále jen „vysoká smyslová a neuropsychická zátěž“).

8. 8. platová třída

Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů. Práce v rámci komplexních systémů s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním členěním i mimo rámec organizace.

S výkonem prací je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž.

9. 9. platová třída

Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací.

Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání (dále jen „zvýšená psychická námaha“). Vysoké nároky na vestibulární aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen „mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž“).

10. 10. platová třída

Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové práce“). Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.

S výkonem prací je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž.

11. 11. platová třída

Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se širokou působností.

S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen „značná psychická námaha“).

12. 12. platová třída

Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované práce“), kde jsou předmětem obory činnosti složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.

S výkonem prací je spojena značná psychická námaha.

13. 13. platová třída

Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace a usměrňování systémových prací.

Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů (dále jen „vysoká psychická námaha“).

14. 14. platová třída

Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost a systémová koordinace (dále jen „tvůrčí systémové práce“). Předmětem je soubor oborů nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace a usměrňování systémových specializovaných prací.

S výkonem prací je spojena vysoká psychická námaha.

15. 15. platová třída

Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.

Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.

Platné znění části zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), s vyznačením navrhovaných změn

§ 32

Přechodná ustanovení

(1) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu27) a řídí se nadále tímto zákonem.

(3) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.

(4) Od 1. ledna 2004 2005 se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.28)

___________________________

27) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

28) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

Platné znění části zákona č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s vyznačením navrhovaných změn

Část pátá

Změna služebního zákona

Čl.V

č. 1 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), se mění takto:

1. V části 10. 10. platová třída větě první se slova "ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů" nahrazují slovy "ve specializovaných oborech služby ministerstev, ústředních správních úřadů a krajských veterinárních správ".

2. V části 11. 11. platová třída větě první se slova "ministerstev a ústředních správních úřadů" nahrazují slovy "ministerstev, ústředních správních orgánů, Státní veterinární správy a krajských veterinárních správ".

3. V části 12. 12. platová třída větě první se slova "ministerstev a ústředních správních úřadů" nahrazují slovy "ministerstev, ústředních správních úřadů a Státní veterinární správy".

Návrh prováděcího právního předpisu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění služební zákon

k informaci

Nařízení vlády

ze dne 2003,

kterým se stanoví výše některých složek platu státních zaměstnanců a čekatelů a podmínky pro jejich poskytování

Vláda nařizuje podle §135, 138, §144 odst. 2, §145, 146, §147 odst. 2 a § 165 zákona č.218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. /2003 Sb.:

Předmět úpravy a rozsah působnosti

§ 1

(1) Toto nařízení stanoví

  1. výši platových tarifů a způsob jejich určení,

  2. výši příplatku za službu,

  3. podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku,

  4. výši příplatku za výchovu čekatele,

  5. podmínky pro poskytování a výši dalších platů,

  6. výši osobního příplatku.

(2) Toto nařízení se vztahuje na

  1. zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti (dále jen „státní zaměstnanec“),

  2. čekatele, pokud se týče výše platových tarifů a podmínek pro poskytování a výše dalších platů.

§ 2

Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnance v pracovním poměru, kteří vykonávají práci ve správních úřadech, s výjimkou fyzických osob v pracovním poměru na dobu určitou, kterými služební orgán obsadil služební místo.

§ 3

Výše platových tarifů

Státním zaměstnancům a čekatelům se stanoví stupnice platových tarifů ve dvanácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Stupnice platových tarifů je uvedena v příloze k tomuto nařízení.

§ 4

Způsob určení platového tarifu

(1) Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platový stupeň, do kterého byl v závislosti na získaných odborných zkušenostech zařazen v rámci platové třídy stanovené pro služební místo, na které byl jmenován.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

  1. doba výkonu služby podle služebního zákona,

  2. doba přípravy čekatele na službu,

  3. státním zaměstnancem prokázaná doba jiné praxe vykonávaná po získání předepsaného vzdělání, pro kterou byly potřebné znalosti stejného nebo podobného zaměření jako pro výkon činností na služebním místě, na které byl státní zaměstnanec jmenován, v rozsahu čtyř pětin,

  4. státním zaměstnancem prokázaná doba jiné praxe v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební orgán, nejvýše však v rozsahu dvou třetin.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i doba

  1. výkonu vojenské základní (náhradní) služby1) a civilní služby2) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu3) nebo prezenčním studiu,4)

  2. mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu3) nebo v prezenčním studiu,4) nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(4) Státní zaměstnanec se zařadí do příslušného platového stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3.

§ 5

Výše příplatku za službu

Státním zaměstnancům v ministerstvech a v ústředních správních úřadech přísluší příplatek za službu ve výši ……. a státním zaměstnancům v ostatních správních úřadech ve výši ….. .

(výši příplatku za službu stanoví vláda podle možností státního rozpočtu)

§ 6

Podmínky pro poskytování a výše zvláštního příplatku

(1) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu spojenou s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným individuálním zájmům, která spočívá v

  1. soustavném výkonu státní kontroly mimo jeho služební působiště, přísluší příplatek ve výši …... ,

  2. plnění úkolů spojených s bezpečnostními a zvlášť významnými ekonomickými zájmy státu, přísluší zvláštní příplatek ve výši ….. .

(2) Státnímu zaměstnanci, který vykonává státní dozor

  1. nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, přísluší příplatek ve výši ….. .

  2. na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích přístrojů a účastní se na záchranných a havarijních pracích, přísluší příplatek ve výši ….. .

(3) Státnímu zaměstnanci, který současně s výkonem státního dozoru vykonává funkci člena posádky na palubě letadla za letu, přísluší zvláštní příplatek ve výši …. .

(výše zvláštních příplatků bude stanovena s přihlédnutím k obecné úpravě a dosavadní úpravě)

§ 7

Výše příplatku za výchovu čekatele

Výše příplatku za výchovu čekatele činí … % platového tarifu státního zaměstnance.

(výše příplatku za výchovu čekatele bude stanovena podle možností státního rozpočtu)

§ 8

Podmínky pro poskytování a výše dalších platů

  1. Další plat se poskytuje státnímu zaměstnanci v kalendářním pololetí roku.

  2. Státnímu zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí koná službu alespoň 65 dnů, a jeho služební poměr neskončí v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v prosinci.

(3) Za den výkonu služby se pro účely poskytování dalšího platu považuje den, v němž státní zaměstnanec

  1. konal službu po převážnou část směny,

  2. čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

  3. čerpal náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

  4. nemohl konat službu pro překážky na straně služebního úřadu v rozsahu poloviny své směny a větším,

  5. nekonal službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek.

(4) Den výkonu služby lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Státní zaměstnanec, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou dobu výkonu služby nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako státní zaměstnanec, který vykonával službu 5 dnů výkonu služby v kalendářním týdnu, i když jeho doba výkonu služby není do všech těchto dnů výkonu služby rozvržena. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedení, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok, nebo které mu byly služebním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

(8) Čekateli přísluší další plat za obdobných podmínek a ve výši určené shodným způsobem jako státnímu zaměstnanci s tím, že výkonem služby se rozumí výkon práce a překážkou na straně služebního úřadu se rozumí překážka na straně zaměstnavatele podle § 129 a 130 zákoníku práce.

§ 9

Výše osobního příplatku

Osobní příplatek lze státnímu zaměstnanci určit až do výše ….. .

(výše bude stanovena s přihlédnutím k obecné úpravě)

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

(1) Ke zmírnění křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 4 odst. 2 i dobu jiné praxe, pokud státní zaměstnanec nemohl vykonávat praxi po získání předepsaného vzdělání z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 4 odst. 2 i dobu jiné praxe dosaženou před ukončením předepsaného vzdělání, pokud státní zaměstnanec na základě studijní rehabilitace příslušné studium řádně ukončil.

§ 11

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší státnímu zaměstnanci od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby praxe.

§ 12

(1) Dosavadním zaměstnancům jmenovaným do služby na dobu určitou na služební místo, na kterém budou vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měli druh práce v pracovním poměru, se pro účely jejich zařazení do platového stupně zahrne do doby praxe odchylně od § 4 odst. 2 a 3 veškerá doba praxe započítaná ke dni jejich jmenování do služby podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.Obdobně se postupuje, budou-li státní zaměstnanci uvedení ve větě první jmenováni do služby na dobu neurčitou.

(2) Dosavadním zaměstnancům ve správním úřadu jmenovaným do služby na dobu určitou, se pro účely nároku na další plat připočítají jimi odpracované dny v příslušném kalendářním pololetí ke dnům výkonu služby.

§ 13

(1) Další plat podle § 8 se v roce 2005 a 2006 poskytne jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak státnímu zaměstnanci a čekateli vznikl nárok.

(2) Další plat vypočítaný podle odstavce 1 se zaokrouhlí na celé stovky korun směrem nahoru.

§ 14

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

k nařízení vlády č. /2004 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů

(v Kč měsíčně)

(bude stanovena podle obecné úpravy)

  1. 1§ 17 a 18 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

  1. 2Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

  1. 3§ 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

  2. § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

4

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací