K Čl. I:
K bodu 1 a 2
V souladu se zákonem č. 218/2002 Sb., o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech se
Vězeňská služba vymezuje jako správní úřad podřízený
Ministerstvu spravedlnosti a generální ředitel Vězeňské
služby má postavení předsedy správního úřadu. Ve smyslu
zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích je Vězeňská služba
účetní jednotkou.
Ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo
spravedlnosti ústředním orgánem státní správy pro vězeňství
a Vězeňská služba je mu podřízena. Z toho vyplývá, že
Vězeňská služba plní své úkoly (§ 2 zákona č. 555/1992 Sb.)
jako celek a je proto třeba ji považovat za správní úřad jako
celek. Generální ředitelství, vazební věznice, věznice a
Institut vzdělávání pak tvoří její organizační jednotky.
Tyto její jednotlivé organizační jednotky nemohou být správními
úřady, neboť nepožívají ani odvozené právní subjektivity
a nemohou samostatně vystupovat za stát v právních
vztazích.
S ohledem na nově formulované a rozšířené úkoly
bezpečnostní povahy je Vězeňská služba definována jako
ozbrojený bezpečnostní sbor.
K vytvoření podmínek pro zapojení Vězeňské služby do
různých forem mezinárodní spolupráce se umožňuje působení
příslušníků Vězeňské služby, na základě zákona nebo
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, i mimo
území České republiky. (Navrhuje se formulace obdobná ustanovení
§ 1 odst. 4 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.)
K bodům 3 až 5
Oblast úkolů, které Vězeňská služba plní, se doplňuje o
úkoly v oblasti vzdělávání zaměstnanců Institutem
vzdělávání, vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu
trestu odnětí svobody Středním odborným učilištěm, učilištěm
a odborným učilištěm Vězeňské služby, poskytování zdravotní
péče příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby a
osobám ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Dále
má nově plnit úkoly vyplývající z naplňování
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, např.
při předávání odsouzených osob do země, jíž jsou občany,
dále při přebírání odsouzených osob z ciziny k výkonu
trestu v České republice, včetně leteckých eskort, při
dočasném předávání obviněných do ciziny a průvozu cizích
státních příslušníků přes území České republiky.
Zajištění těchto úkolů Vězeňské služby bylo dosud upraveno
pouze v nařízení generálního ředitele Vězeňské služby.
Pro řešení mimořádných situací je navrhováno, aby se
souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby mohli být
příslušníci zařazení do vězeňské stráže povoláni k plnění
úkolu justiční stráže. Stávající úprava umožňuje pouze
dočasné povolání justiční stráže k plnění úkolů
vězeňské stráže.
Příslušníci zařazení do správní služby mohou být
z rozhodnutí ředitele věznice pověřeni plněním úkolů
vězeňské stráže. (Například organizační výpomoc při větším
počtu návštěv ve věznici.)
V souvislosti s úpravou v § 1 je třeba zrušit
ustanovení § 3a a v § 4 odstavec 1.
K bodu 6
V návaznosti na úpravu § 1 dochází ke změně označení
organizačních článků Vězeňské služby. Pojem organizační
články se nahrazuje pojmem organizační jednotky.
K bodu 7
K plnění úkolů vyplývajících z požadavků a
doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a
nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) je
třeba zajistit zvýšenou účast kontrolních orgánů nad
dodržováním právních předpisů při zacházení s obviněnými
a odsouzenými v místech výkonu vazby a výkonu trestu odnětí
svobody, tj. v místech, kde dochází k omezování osobní
svobody.
K bodu 8
Použití slov „jménem zákona“ před výzvou je důležitou
povinností příslušníka. Jedná se o obdobnou úpravu jako
v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
K bodu 9 a 10
Pro výjimečné případy, při nichž bude znemožněno prokázání
příslušnosti k Vězeňské službě stanoveným způsobem,
prokáže se příslušník Vězeňské služby ústním prohlášením
„Vězeňská služba“. Opětovně se jedná o úpravu obdobnou
jako v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
K bodu 11
Novela zákona o Policii České republiky č. 60/2001 Sb. ve spojení
s tzv. velkou novelou trestního řádu provedenou zákonem č.
265/2001 Sb. umožnila ve větším rozsahu získávat a uchovávat
identifikační vzorky obviněných a provádět za účelem získání
biologických vzorků také neintimní a neinvazivní odběry u
těchto osob /nejlépe se osvědčil výtěr ústní dutiny/. Pro
naplnění identifikačních databází je důležité získat vzorky
také od osob, které byly obviněny ještě před účinností obou
uvedených zákonů, nebo které se při zavádění a v počátečních
fázích do identifikačních databází nedostaly a nyní se
nacházejí ve věznicích. Z důvodů hospodárnosti je
žádoucí, aby u této skupiny osob prováděli zajišťování
vzorků do databází ve věznicích přímo příslušníci Vězeňské
služby. Podmínky odběru se stanoví obdobně jako v § 42e zákona
č. 60/2001 Sb.
K bodu 12
V souladu s potřebami praxe se, podobně jako v jiných
právních předpisech, stanoví, že odběr krve může provést
pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.
K bodu 13
Navrhovaná změna v poznámce pod čarou přímo souvisí
s novou právní úpravou tj. s vyjmenovanými ustanoveními
zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně
některých zákonů.
K bodu 14
Na základě řady případů, které vyžadovaly zásah Policie
České republiky rozšiřuje se oprávnění příslušníka
Vězeňské služby ke zjišťování totožnosti osob a případnému
zakročení proti osobám, které se zdržují v bezprostřední
blízkosti střežených objektů, pokud vyvstává důvodná obava,
že těmito osobami dojde k narušení výkonu vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody nebo ohrožení bezpečnosti střeženého
objektu. Uvedené oprávnění přenesené na příslušníky
Vězeňské služby má za cíl napomoci čelit připravované nebo
již páchané trestné činnosti.
K bodu 15
Řada případů realizovaných orgány Policie České republiky
potvrdila důležitost včasného nasazení sil a prostředků
k zadržení osoby prchající z výkonu vazby nebo
z výkonu trestu odnětí svobody. Urychlené zadržení je
nutné, aby bylo zabráněno uprchlému vězni v páchání
další, často velmi závažné trestné činnosti v průběhu
útěku a chráněna tak společnost. Proto se příslušníkům
Vězeňské služby navrhuje svěřit oprávnění bezprostředně po
zjištění útěku pronásledovat takovou osobu a činit další
nezbytná a neodkladná opatření k jejímu zadržení. Úkony
související s pronásledováním a následné pátrání
nadále zabezpečují orgány Policie České republiky, které musí
Vězeňská služba neprodleně vyrozumět.
Po přenesení úpravy operativně pátracích prostředků ze zákona
o policii do trestního řádu a souběžné úpravě podpůrných
operativně pátracích prostředků v zákoně o Policii ČR (§
23a), mohou být operativně pátrací prostředky vyjmenované v §
158b až § 158e trestního řádu a podpůrné operativně pátrací
prostředky vyjmenované v § 23a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky používány v objektech Vězeňské služby.
Současně se navrhuje stanovit, že tyto operativně pátrací
prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky mohou ze
zákona oprávněné orgány ve vazebních věznicích a věznicích
používat pouze na žádost nebo se souhlasem ministra
spravedlnosti.
K bodu 16
Stávající nepříznivá situace ve věznicích způsobená zejména
zločineckými strukturami z řad občanů postsovětských republik,
vyvolává reálné nebezpečí páchání další trestné činnosti,
kterou lze jen obtížně objasnit a jíž je třeba maximálně
předcházet. Závažné problémy při naplňování účelu výkonu
trestu odnětí svobody a výkonu vazby a zajištění bezpečnosti
ostatních vězněných osob a vězeňského personálu vyvolávají
potřebu, aby pověřené orgány Vězeňské služby mohly využívat
v objektech Vězeňské služby obdobná oprávnění jako
příslušníci Policie České republiky a používat podpůrné
operativně pátrací prostředky - a to nejen v řízení o
trestných činech příslušníků Vězeňské služby (§ 12 odst.
2, § 158b tr. řádu), ale již při předcházení a odhalování
úmyslné trestné činnosti u osob ve výkonu vazby a ve výkonu
trestu odnětí svobody, příslušníků a občanských zaměstnanců
a dalších osob nacházejících se v objektech Vězeňské
služby.
Na nedostatek a rozpory v právní úpravě používání
operativně pátracích prostředků a operativní techniky ve
vazebních věznicích a věznicích podle stávajícího zákona
zjištěné státními zástupci při výkonu jejich dozorové
činnosti, upozornila i meziresortní analytická skupina vytvořená
z podnětu nejvyšší státní zástupkyně. Jejími
členy se stali zástupci Nejvyššího státního zastupitelství,
Veřejného ochránce práv, Policejního prezidia Policie České
republiky, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování
Policejního prezídia a Generálního ředitelství Vězeňské
služby. Po přenesení úpravy operativně pátracích prostředků
ze zákona o policii do trestního řádu (§ 158b až 158f) a
souběžné úpravě podpůrných operativně pátracích prostředků
v zákoně o policii (§ 23a až 23f) se, s ohledem na
specifické zvláštnosti vězeňství, navrhuje, aby pověřené
orgány Vězeňské služby mohly využívat obdobná oprávnění
k používání podpůrných operativně pátracích prostředků
jako příslušníci Policie České republiky. Okruh těchto
podpůrných operativně pátracích prostředků byl však zúžen
na zabezpečovací techniku (potřebnou zejména k odhalování
skrytých mobilních telefonů ve věznicích), využití informátora
a zvláštní finanční prostředky./
Obdobně jako v § 23e zákona o Policii ČR, stanoví se povinnost
nakládat se zvláštními finančními prostředky hospodárně a
v souladu s jejich účelem.
Je třeba zdůraznit omezení obsažené v § 16c výslovně
zakazující použití operativně pátracích prostředků a
podpůrných operativně pátracích prostředků při styku mezi
osobou ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a
jejím obhájcem.
K bodu 17
V souvislosti s postupně přijímanými opatřeními
bezpečnostního charakteru, zejména s opatřeními, které
vyplynuly z realizace bezpečnostních akcí a v rámci
požadavku na bezproblémové zajišťování pořádku a bezpečnosti
v prostorách objektů Vězeňské služby, v budovách
soudů, státních zastupitelství, ministerstva apod. se výčet
donucovacích prostředků používaných příslušníky Vězeňské
služby navrhuje rozšířit o tzv. expanzní zbraně, které budou
zařazovány do výzbroje příslušných jednotek pro zákrok pod
jednotným velením. Předností tohoto donucovacího prostředku je,
že při jeho použití nedochází k nebezpečí ohrožení
života a zdraví osob nebo majetku.
K bodu 18
Zkušenosti zvláště z posledních let ukázaly opodstatněnost
použití předváděcích řetízků, pout a pout s poutacím
opaskem při předvádění nebezpečných osob ve výkonu trestu bez
ohledu na to, zda odsouzený vykonává trest ve věznici se zvýšenou
ostrahou nebo ostrahou, protože k útokům v průběhu
eskorty dochází i u odsouzených zařazených do jiných typů
věznic než s ostrahou a zvýšenou ostrahou. Nadále platí,
že příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky
použít jen za podmínky, že je takové opatření ke splnění
účelu úkonu nezbytné.
K bodu 19
Stejně jako v zákoně o Policii České republiky je třeba,
aby i příslušník Vězeňské služby před použitím střelné
zbraně vyzval osobu, proti které zakročuje, aby upustila od
protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito
střelné zbraně. Podmínka výzvy s výstrahou nemusí být
splněna pouze v případě ohrožení života nebo zdraví a
použití střelné zbraně je neodkladné.
K bodu 20
O použití vyjmenovaných donucovacích prostředků nebo střelné
zbraně platí při předvádění odsouzeného zásada zakotvená
v odstavci 2, že příslušník je povinen informovat o tom
svého nadřízeného. Výjimka z této zásady stanovená
v odstavci 3 se rozšiřuje též na případy uvedené v § 17
odst. 5. To znamená, že od této zásady může příslušník
upustit také tehdy, použil-li vyjmenované donucovací prostředky
proti odsouzenému, u něhož je důvodné podezření z násilného
jednání a použití donucovacího prostředku bylo v konkrétním
případě přiměřené i účelu zákroku.
K bodu 21
O použití donucovacích prostředků a střelné zbraně při
zákrocích příslušníků pod jednotným velením rozhoduje za
podmínek uvedených v zákoně vždy velitel zákroku.
Zpřesňuje se tak dosavadní formulace („příslušný nadřízený“)
a jednoznačně se určuje, který řídící a velící příslušník
uvedenou oblast činnosti skutečně organizuje, odpovídá za
zákonný postup a nese v tomto směru i odpovědnost.
K bodu 22 až 25
V ustanovení se upřesňuje vztah podřízenosti příslušníků
justiční stráže v systému organizace a řízení Vězeňské
služby.
Justiční stráž je organizována v odděleních vězeňské a
justiční stráže příslušných vazebních věznic a věznic.
Základním organizačním článkem justiční stráže je místní
jednotka působící v budově soudu, státního zastupitelství
nebo ministerstva. Příslušníci místních jednotek jsou podřízeni
ředitelům příslušných vazebních věznic nebo věznic a přímo
řízeni vedoucími oddělení vězeňské a justiční stráže
těchto věznic.
V ustanovení se současně doplňují některá další
oprávnění a povinnosti justiční stráže při plnění úkolů
směrem k ochraně svědků a úředních osob podle pokynů
předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce.
K bodu 26 a 27
Úkoly Vězeňské služby zajišťují příslušníci a občanští
zaměstnanci. Protože stát odpovídá za škodu způsobenou
Vězeňskou službou v souvislosti s plněním těchto
úkolů, navrhuje se stanovit, že jde jednoznačně o odpovědnost
Vězeňské služby.
Z této zásady je stanovena výjimka v případě, pokud se
jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním
jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
K odstranění dosavadních nejasností v praxi, kdy
nastávají situace spojené se sebepoškozováním, hladovkou apod.,
ve kterých osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody sice nevyvolá zákrok, ale svým jednáním si způsobí
sama škodu, se navrhuje, aby tato eventualita byla v ustanovení
§ 23 odst. 5 výslovně uvedena jako důvod pro zbavení státu
zákonné odpovědnosti za škodu.
K bodu 28
Navrhuje se stanovit, aby v případě mimořádné situace byla
vláda oprávněna povolat příslušníky Vězeňské služby
k plnění úkolů Policie české republiky. Jde o obdobnou
úpravu jako v zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách
České republiky, kde podle § 14 mají vojáci armády při plnění
úkolů policie při zajišťování státních hranic nebo k plnění
úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud
síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění
vnitřního pořádku a bezpečnosti a to na dobu nezbytně nutnou,
práva a povinnosti jako příslušníci policie podle zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů. Předkládaná právní úprava umožní, aby příslušníci
Vězeňské služby mohli být povoláni nařízením vlády k plnění
úkolů policie, a to na dobu nezbytně nutnou. Příslušníci
Vězeňské služby mají v takovém případě oprávnění a
povinnosti jako příslušníci Policie ČR.
Navrhuje se také, aby způsob vnějšího označení příslušníků
Vězeňské služby a zvláštní barevné provedení a označení
služebních vozidel Vězeňské služby byly upraveny vyhláškou
Ministerstva spravedlnosti. /Požadavek na zařazení vozidel
jednotek požární ochrany vzneslo v rámci připomínkového
řízení Ministerstvo dopravy./
K bodu 29
Důležitý zájem na zajištění plnění operativních úkolů
vyžaduje, aby za účelem okamžité dosažitelnosti generální
ředitel a jeho náměstek měli k osobní dispozici služební
vozidlo.
Dále se navrhuje stanovit, že při plnění služebních úkolů
může generální ředitel povolit ředitelům vazebních věznic a
věznic použití služebního vozidla ve vyjmenovaných případech
a v případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby,
k cestě z místa trvalého nebo jiného pobytu do služby
a zpět.
Obdobný postup je navrhován při řešení krizových situací, kdy
generální ředitel může povolit použití služebního vozidla
příslušníkovi nebo občanskému zaměstnanci Vězeňské služby.
K bodu 30
Předkládaná změna souvisí z rozšířením výčtu
ustanovení, která se obdobně užijí i na občanské zaměstnance
Vězeňské služby.
K bodu 31
Dosavadní ustanovení § 27 se navrhuje zrušit, neboť v současné
době není aktuální a otázka ukončení služebního poměru
příslušníka bude upravena v novém zákoně o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních (ozbrojených a
záchranných) sborů.
K Čl. II
Návrh týkající se úpravy barevného odlišení služebních
vozidel Vězeňské služby vychází z povinnosti pro
provozovatele vozidel stanovené zákonem č. 361/2000 Sb.,o
provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná úprava zajistí,
aby provozovatel vozidla byl povinen respektovat barevné provedení
a označení nejenom vozidel policie, obecní policie, celní správy
ale i vozidel jednotek požární ochrany a Vězeňské služby.
K Čl. III
V návaznosti na nové ustanovení § 24a se navrhuje přímá
novelizace zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a
to ve shodné úpravě jako je v § 50a cit. zákona ve vztahu
k povolávání vojáků k plnění úkolů policie.
K Čl. IV
Navrhovaná účinnost zákona se odvíjí od předpokládané doby
dalšího legislativního procesu a respektuje požadavek alespoň
minimální legisvakance.
V Praze dne 4. května 2003
předseda vlády
místopředseda vlády
a ministr spravedlnosti