Důvodová zpráva — zákon č. 436/2004 Sb.

Nová právní úprava zaměstnanosti vyvolává potřebu změn právních předpisů uvedených v tomto zákoně. Jde o změny, které vyvolalo nahrazení pojmu „občan se změněnou pracovní schopností“ v navrhovaném zákoně o zaměstnanosti pojmem „osoba se zdravotním postižením“. Ke změně pojmu bylo nutné přistoupit vzhledem ke sjednocení terminologie s terminologií používanou v členských státech Evropské unie. Dále jde o změny, které vyvolalo nahrazení pojmu „hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“ pojmem „podpora v nezaměstnanosti“ a „podpora při rekvalifikaci“. Tyto pojmy lépe vystihují smysl a účel poskytovaných finančních prostředků a veřejností jsou běžně používány.

Navrhované změny v zákoníku práce kromě jiného reagují na nově zavedenou zprostředkovatelskou činnost. Jde o zprostředkování zaměstnání formou zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného zapůjčení k výkonu práce u jiné právnické nebo fyzické osoby.

Návrhy změn v oblasti sociálních předpisů reagují na vyloučení osob se zdravotním postižením zařazených do teoretické nebo praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost ze systému nemocenského pojištění.

S ohledem na značný počet zákonů, které se navrhuje změnit, se předkládá samostatný návrh zákona, protože jejich začlenění do zákona o zaměstnanosti by zmenšilo jeho přehlednost a neúměrně rozšířilo jeho rozsah.

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků.

K části první:

Navrhuje se jako systémové opatření vyloučit kategorii „osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění“, tj. „osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost“ z nemocenského pojištění. Návrh nového zákona o zaměstnanosti ve stanovených případech umožňuje, aby těmto osobám bylo i v době jejich případné dočasné pracovní neschopnosti poskytováno hmotné zabezpečení při rekvalifikaci.

K části druhé:

K části desáté:

K části šestnácté:

K části dvacáté páté:

K části třicáté sedmá:

K části čtyřicáté:

K části čtyřicáté čtvrté:

K části čtyřicáté sedmé:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s nahrazením pojmu „hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“ pojmem „podpora v nezaměstnanosti“ a „podpora při rekvalifikaci“, které lépe vystihují smysl a účel poskytovaných finančních prostředků a veřejností jsou běžně používány.

K části třetí čl. III:

K bodům 1 a 2:

Zákoník práce vymezuje předmět pracovněprávních vztahů jako vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že pracovněprávní způsobilost vzniká nejdříve od 15 let věku, nemohou tyto vztahy vznikat u fyzických osob do tohoto věkového vymezení a do ukončení povinné školní docházky. Přesto mnozí zaměstnavatelé pověřují tyto osoby různými pracemi a tím dochází k porušování zákoníku práce. Přesto je společensky žádoucí, aby některé druhy činnosti byly vykonávány mladšími osobami, ale jen při dodržování ochranných podmínek a výkon jiných „prací“ byl v tomto věku zakázán. Proto se navrhuje v § 11 vyslovit zákaz práce dětí ve věku do 15 let a do skončení povinné školní docházky a umožnit výkon činnosti v oblasti umělecké, kulturní, sportovní a reklamní.

Vzhledem k tomu, že práce dětí bude zakázána, nemohou fyzické osoby do dosažení pracovněprávní způsobilosti vykonávat práci (pracovní činnost, zaměstnání) vůbec. To nebude možné ani na základě sjednaných smluv nebo dohod podle jiných, než pracovněprávních předpisů, zejména podle občanského zákoníku ( §51). Je to nejen z důvodu zákazu práce dětí podle návrhu úpravy § 11 zákoníku práce, ale i proto, že v působnosti a předmětu občanského zákoníku jsou jen majetkové vztahy fyzických a právnických osob, resp. vztahy vyplývající z práva na ochranu osob.

K bodu 3:

Navrhuje se doplnit zákoník práce o povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance, který byl k němu dočasně přidělen k výkonu zaměstnání agenturou práce o nabídce volných pracovních míst. Tím bude v případě volného pracovního místa zaměstnanci umožněno, aby uvažoval o dalším pracovním zařazení u tohoto zaměstnavatele.

K bodu 4:

Novým zákonem o zaměstnanosti dochází, s ohledem na terminologii používanou v EU, ke změně dosud používaného pojmu „občan se změněnou pracovní schopností“ na pojem „osoba se zdravotním postižením“. V té souvislosti je potřebné novelizovat i zákoník práce.

K bodům 5 a 6:

Ustanovení § 30 obsahuje limitující podmínky pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Mezi zaměstnanci, s nimiž nelze sjednávat tento druh pracovního poměru, patří i absolventi škol. Ponechání této úpravy by však bylo v rozporu s návrhem zákona o zaměstnanosti, který bude umožňovat zaměstnávání absolventů škol i na kratší dobu v zájmu ověření pracovních podmínek. Kromě toho by tato ustanovení bránila zaměstnávání absolventů škol i agenturami práce.

Pokud bude Parlamentem schválen návrh novely zákoníku práce, který byl dne 31.12.2002 předložen k projednání vládě (tzv. Euronovela zákoníku práce – v současné době předložena k projednání do Senátu) a který zahrnuje mimo jiné i návrh nového znění § 30 zákoníku práce, budou body 5 a 6 v průběhu legislativního procesu upraveny tak, aby se odstavce 2 až 5 § 30 v novém znění nevztahovaly na dočasně přidělené zaměstnance agentury práce.

K bodům 7 a 8:

Nový zákon o zaměstnanosti upravuje jako jeden ze způsobů zprostředkování zaměstnání dočasné přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u jiného zaměstnavatele včetně působnosti, pravomoci a činnosti soukromých agentur práce a stanoví podmínky, za jakých může být prováděno dočasné přidělování zaměstnanců k výkonu zaměstnání k jinému subjektu (uživateli). Tato úprava je velmi naléhavá, neboť zprostředkovatelny práce (agentury) ke své činnosti zatím využívaly ustanovení § 38 odst.4 zákoníku práce. Tím vlastně docházelo k obcházení účelu zákona a k nesouladu s právem EU.

Návrh nové úpravy vychází z Úmluvy mezinárodní organizace práce č.181 a z Doporučení MOP a návrhu připravované směrnice EU. Jejich aplikace v zemích ES má společnou charakteristiku: pronajímání pracovní síly v EU je trojstranný vztah mezi dočasným zaměstnavatelem klienta (uživatelem), zaměstnancem a agenturou pro dočasné zaměstnání. Ve většině zemí jsou podmínky platné pro pronajímání pracovní síly a činnost vykonávanou agenturami pro dočasné zaměstnávání přísně regulovány a je zakázáno dočasné přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli mimo agenturní činnost. Z toho vyplývá, že další existence ustanovení § 38 odst.4 zákoníku práce, které umožňuje dočasné přidělování (zapůjčování) zaměstnanců k jinému zaměstnavateli zaměstnavatelem a nikoliv agenturou práce, nemá s přihlédnutím k právu EU opodstatnění. Navrhuje se proto zrušit.

Důvodem pro jeho zrušení je i skutečnost, že zaměstnavatel dočasně zapůjčující zaměstnance nemůže zaručit rovnost a nediskriminaci půjčeného (přiděleného) zaměstnance u jiného zaměstnavatele (uživatele), neboť k tomu nemá právní možnosti. Přitom však mezinárodní dokumenty požadují, aby pronajatí zaměstnanci měli u uživatele stejné právní (rovnocenné) podmínky, jako ostatní zaměstnanci uživatele. Pokud by nebyla přijata tato úprava, byly by pracovněprávní předpisy ČR v rozporu s Úmluvou MOP č.181 i s Doporučením MOP.

Pracovněprávní ochranu dočasně přidělených zaměstnanců, včetně úpravy jejich pracovních podmínek, rovného postavení s kmenovými zaměstnanci zaměstnavatele, k němuž byli přiděleni a obsah dohod uzavíraných mezi agenturou práce a uživatelem a agenturou práce a zaměstnancem bude upravovat zákoník práce. Společná odpovědnost agentury práce a uživatele za to, že pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebudou horší než pracovní a mzdové podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, je nejen v zájmu ochrany dočasně přidělených zaměstnanců, ale i v zájmu ochrany stálých zaměstnanců uživatele, aby nedocházelo k jejich nahrazování hůře placenými a nedostatečně chráněnými pracovními silami.

K bodům 9, 10 a 11:

Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s vložením nového § 38a a 38b do zákoníku práce.

K bodům 12, 13, 14, 16, 17 a 18:

Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se změnou pojmů „osoba se změněnou pracovní schopností „na pojem „osoba se zdravotním postižením“.

K bodu 15:

Zákon o zaměstnanosti zabezpečuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání všem mladým lidem do 25 let věku a absolventům vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle do 30 let věku. Z tohoto a dalších důvodů je nutno zachovat a vymezit pojem „absolventa školy“. Vzhledem k návrhu na zrušení § 30 odst. 2, kde byl absolvent školy vymezen, navrhuje se přesunout tento pojem do § 144.

Tento bod bude v případě schválení úpravy § 144 ve znění Euronovely zákoníku práce, vypuštěn.

K části třetí čl. IV:

V zájmu právní jistoty účastníků pracovněprávních vztahů se navrhuje výslovně stanovit, že dohody o dočasném přidělení uzavřené před účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

K části čtvrté:

Nový zákon o zaměstnanosti ukládá fyzickým osobám povinnost podrobit se za účelem posouzení svého zdravotního stavu, v případech vyjmenovaných v zákoně, vyšetření ve smluvním zařízení určeném úřadem práce nebo příslušným lékařem závodní preventivní péče. Z tohoto důvodu je nutné v zákoně o péči o zdraví lidu omezit svobodnou volbu zdravotnického zařízení a lékaře.

K části páté:

K bodům 1 a 2:

Navrhuje se doplnění zákona č. 174/1968 Sb., z toho důvodu, aby orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce mohly kontrolovat dodržování podmínek uvedených v povolení k výkonu činnosti existující z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

K části šesté:

K části sedmé:

K části čtrnácté:

K části patnácté:

K části dvacáté páté:

K části třicáté třetí:

Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se sjednocením terminologie používané v členských státech Evropské unie.

K části osmé:

K bodům 1 a 2:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K části deváté:

Přestupky v oblasti zaměstnanosti jsou stanoveny v novém zákoně o zaměstnanosti, a proto je navrženo je ze zákona o přestupcích vypustit.

K části jedenácté:

K bodům 1 a 2 :

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 3:

Zrušení se navrhuje proto, že v novém zákoně o zaměstnanosti již není neposkytování a odejímání podpory v nezaměstnanosti z uvedených důvodů upraveno.

K části dvanácté:

K části sedmnácté:

K části dvacáté druhé:

K části dvacáté třetí:

K části dvacáté čtvrté:

K části dvacáté sedmá:

K části dvacáté deváté:

K části třicáté první:

K části třicáté druhé:

K části třicáté deváté:

K části čtyřicáté první:

K části čtyřicáté druhé:

K části čtyřicáté třetí:

K části čtyřicáté páté:

K části čtyřicáté šesté:

K části čtyřicáté osmé:

K části čtyřicáté deváté:

K části padesáté:

Navrhuje se zrušit ty části výše uvedených zákonů, kterými byl novelizován zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti nebo zákon č. 9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

K části třinácté:

K bodům 1, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10 a 12:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodům 2 a 11:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s částí první, ve které se navrhuje vyloučení osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (tj. osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro pracovní uplatnění nebo jinou výdělečnou činnost) z nemocenského pojištění.

K bodu 6:

Doplnění údajů, které je okresní správa sociálního zabezpečení povinna na vyžádání sdělit úřadu práce, o přehled zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců vychází z nového zákona o zaměstnanosti, podle kterého jsou správní úřady povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělovat údaje potřebné k provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

K části osmnácté:

K bodům 1 a 2:

Návrh doplňuje údaje, které je finanční úřad povinen na vyžádání sdělit úřadu práce a úřad práce sdělit správci daně.

K části devatenácté:

Oproti dosavadní právní úpravě, kdy je zpoplatňováno až vydání povolení, se navrhuje zpoplatňovat již vydání jednotlivých povolení, protože administrativní náročnost řízení vedoucího k vydání kladného či záporného rozhodnutí je poměrně značná Pro zpoplatnění podání žádosti o vydání prodloužení povolení k zaměstnání se navrhuje poloviční sazba správního poplatku oproti sazbě za podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání tj. 250,- Kč.

K části dvacáté:

K bodům 1, 2, 3, 4, 5 a 6:

Jde o legislativně-technickou úpravu v důsledku změn v navrhovaném zákoně o zaměstnanosti.

K části dvacáté první:

Jde o legislativně-technickou úpravu vyplývající z vyloučení „osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění“ z nemocenského pojištění.

K části dvacáté šestá:

K bodům 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 2:

Jde o legislativně-technickou úpravu vyplývající ze skutečnosti, že v novém zákoně o zaměstnanosti již není neposkytování a odejímání podpory v nezaměstnanosti z uvedených důvodů upraveno.

K části dvacáté osmá:

K bodům 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 5:

K části třicáté:

K bodu 1:

Jde o legislativně-technickou úpravu v souladu s novými pojmy používanými v navrhovaném zákoně o zaměstnanosti.

K bodu 2:

Nový zákon o zaměstnanosti ukládá fyzickým osobám povinnost podrobit se za účelem posouzení svého zdravotního stavu, v případech vyjmenovaných v zákoně, vyšetření lékařem úřadu práce nebo lékařem určeným úřadem práce nebo ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce. Z tohoto důvodu je nutné v zákoně o veřejném zdravotním pojištění omezit svobodnou volbu zdravotnického zařízení a lékaře.

K části třicáté čtvrté:

K bodům 1 a 2:

Úzká spolupráce mezi úřady práce a policií při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání cizinců je důležitá pro zabezpečení společného postupu vedoucího k zamezení nelegálního zaměstnávání cizinců. S tím souvisí i informační povinnost úřadů práce vůči policii a oprávnění policie vstupovat do objektů a zařízení kontrolovaných zaměstnavatelů.

K části třicáté páté:

V souladu s úpravou povolování výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí v zákoně o zaměstnanosti se navrhuje upravit součinnost orgánů sociálně-právní ochrany děti s úřadu práce při povolování této činnosti.

K části třicáté šesté:

K bodu 1 a 2:

Část třetí zákona o investičních pobídkách byla zapracována do návrhu zákona o zaměstnanosti.

K části třicáté osmé:

K bodu 1:

Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 118/2000 Sb. podmiňovalo uspokojení mzdových nároků existencí pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti na den počátku platební neschopnosti zaměstnavatele nebo na případy skončení tohoto vztahu v době 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu. Tím byli znevýhodněni zaměstnanci, kteří tuto podmínku nesplnili a pracovní poměr skončili dříve. Z toho důvodu se navrhuje odstavec 3 zrušit.

K bodu 2:

Jde o legislativně-technickou úpravu. Rozhodná částka nebude vyhlašována právním předpisem a s ohledem na skutečnost, že se jedná o objektivní statistický údaj, není nutné ji podrobovat legislativnímu procesu.

K bodu 3:

Toto ustanovení zajišťuje informovanost příslušných orgánů o mzdových nárocích vyplacených zaměstnanci z titulu platební neschopnosti zaměstnavatele.

K bodu 4:

Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s návrhem na zrušení zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

K části padesáté první:

Navrhovaná účinnost je shodná s navrhovanou účinností v novém zákoně o zaměstnanosti.

V Praze dne 12. listopadu 2003

předseda vlády

PhDr. Špidla v.r.

ministr práce a sociálních věcí

Ing. Škromach v.r.

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

1. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů

Okruh pojištěných osob

§ 2

(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice:

a) zaměstnanci v pracovním poměru,

b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

e) soudci,

f) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,

g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,

ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,

j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,

~~k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,~~

l) k) studenti a žáci,

m) l) státní zaměstnanci podle služebního zákona²⁾

(dále jen "zaměstnanci").

(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

_________

²⁾Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

2. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Srážky z jiných příjmů

§ 299

(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z ~~hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání~~ podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.

(3) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.

(4) Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.

3. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnanci

§ 11

(1) Způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

(2) Způsobilost fyzické osoby, která ukončí povinnou školní docházku v pomocné škole před dosažením 15 let věku, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem ukončení povinné školní docházky, nejdříve však dnem dosažení 14 let věku.

(2) Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^40a)

(3) Zaměstnanec může uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti (§ 176) nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku.

~~(4) Vláda stanoví nařízením~~

~~a) okruh a podmínky výkonu dalších přiměřených prací, které vedle společensky prospěšné práce~~⁴⁾ ~~mohou před ukončením povinné školní docházky konat fyzické osoby, které dosáhly věku 15 let;~~

~~b) okruh a podmínky výkonu přiměřených prací, které mohou konat fyzické osoby, které ukončily povinnou školní docházku v pomocné škole, pokud dosáhly věku alespoň 14 let.~~

_________

^40a)§ 121 až 124 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁴⁾ ~~§ 23 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).~~

§ 18

(1) Zaměstnanci mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něho příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "zástupci zaměstnanců"). Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, popřípadě jednání mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců za účelem dosažení shody.

(2) Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o

a) ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

b) převodu podle § 249,

c) právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,

d) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele,

e) zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4,

f) stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,

g) bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté.

(3) Zaměstnavatel je povinen informovat dočasně přidělené zaměstnance agentury práce (§ 38a) o nabídce volných pracovních míst.

~~(3)~~ (4) Zaměstnavatel je povinen se zaměstnanci projednat

a) převod podle § 249,

b) opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4,

c) otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté.

§ 18b

(1) Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.

(2) Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán zejména o

a) vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak,

b) záležitostech uvedených v § 18 odst. 2.

(3) Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejména

a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,

b) normování práce podle zvláštního zákona,^4a)

c) změny organizace práce,

d) systém hodnocení a odměňování zaměstnanců,

e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,

f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob ~~se změněnou pracovní schopností~~ se zdravotním postižením^4b) včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb,

g) další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců,

h) opatření uvedená v § 18 odst. 3.

(4) Pokud zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem dosáhnou shody v otázkách uvedených v odstavci 3 písm. c), d), e), f) nebo g), lze je upravit dohodou.

(5) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým orgánům potřebné informace.

_________

^4a) § 16 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

^4b) § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 30

~~(1)~~ Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání~~, nebo jestliže v pracovní smlouvě nebo při její změně nebyly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3~~.

~~(2) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s~~

a) absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel podle § 127 odst. 2 omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek,

~~b) mladistvými,~~

~~c) zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva.~~

~~(3) Zákaz podle odstavce 2 neplatí v případech, kdy fyzická osoba písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.~~

§ 38

Pracovní cesta a přeložení

(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační jednotky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2); v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle předchozí věty musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci činit jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony.

(3) Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační jednotky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen.

(4) Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, může s ním sjednat v písemné dohodě, že ho dočasně přidělí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. V dohodě musí být uveden název právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky

~~dočasného přidělení zaměstnance.~~

Agenturní zaměstnávání

§ 38a

(1) Zaměstnavatel, který je právnickou nebo fyzickou osobou zprostředkovávající zaměstnání na základě povolení^5a) (dále jen „agentura práce“), může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli jen na základě písemného ujednání v pracovní smlouvě, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy u jiného zaměstnavatele (dále jen „uživatel“) a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody^5b) o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

(2) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat

a) jméno, popřípadě jména, případě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datu narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno a bydliště,

b) druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat,

c) určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat práci u uživatele,

d) místo výkonu práce,

e) den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu práce u uživatele,

f) informace o pracovních a mzdových (platových) podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen „srovnatelný zaměstnanec“),

g) podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno; sjednání podmínek pro ukončení doby dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno pouze ve prospěch uživatele, je neplatné,

h) číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře práce vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.

(3) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí být uzavřena písemně.

§ 38b

(1) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nemůže vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce.

(2) Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména

a) název a sídlo uživatele,

b) místo výkonu práce u uživatele,

c) dobu trvání dočasného přidělení,

d) určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,

e) podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (§ 38a odst. 2 písm. g),

f) informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

(3) Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.

(4) Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má nárok na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.

(5) Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení nároků, které mu z toho vznikly.

(6) Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnance uživatele, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo vykonává civilní službu.

(7) V kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele lze rozsah agenturního zaměstnávání omezit.

________

^5a)§ 60 odst. 1 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^5b)§ 261 obchodního zákoníku.

Převedení zaměstnance na původní pracovní místo

§ 39

~~Převedení zaměstnance na původní pracovní místo~~

Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec podle předchozích ustanovení převeden na jinou práci nebo přeložen do jiného místa, než byly sjednány v pracovní smlouvě, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být zaměstnanec převeden na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to pokud možno na témž pracovišti, kde pracoval dříve.

Převedení a přeložení na žádost zaměstnance

§ 40

~~Převedení a přeložení na žádost zaměstnance~~

Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, poněvadž podle lékařského posudku není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, nebo z jiných vážných důvodů, je zaměstnavatel povinen mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné.

Účast odborových orgánů při převádění

§ 41

~~Účast odborových orgánů při převádění~~

Pokud zaměstnavatel zaměstnance výjimečně podle § 37 převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání tohoto opatření s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce.

§ 47

(1) Byla-li dána zaměstnanci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d), je zaměstnavatel povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy účinně mu pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání.

(2) Při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci ~~se změněnou pracovní schopností,~~ se zdravotním postižením,^4b) který není zabezpečen důchodem, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.

(3) Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

§ 50

Zaměstnanci ~~se změněnou pracovní schopností~~ se zdravotním postižením^4b) může dát zaměstnavatel výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státní správy, jinak je výpověď neplatná; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o výpověď dávanou zaměstnanci staršímu než 65 let nebo z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f).

§ 133

Povinnosti zaměstnavatele

(1) Zaměstnavatel je povinen

a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis,^24c)

c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem^24c) vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,

d) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se lékařských preventivních prohlídek a mimořádných preventivních prohlídek v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy^24c) nebo rozhodnutím příslušného orgánu hygienické služby,

e) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,

f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Těhotné a kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství nebo kojení a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika duševní a tělesné únavy a jiných druhů tělesné a duševní zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo jejich zdraví. Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů,

g) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

h) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

i) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

j) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.^24d)

O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci.

(2) Zaměstnavatel je povinen těhotným a kojícím ženám přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

(3) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance ~~se změněnou pracovní schopností~~ se zdravotním postižením^4b) zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

_________

^24c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^24d) Například zákon č. 37/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

§ 144

Zaměstnavatelé zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a znalostí potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný růst. Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateřské a rodičovské dovolené.

§ 148

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat zaměstnance ~~se změněnou pracovní schopností~~ se zdravotním postižením^4b) na vhodných pracovních místech a umožňovat jim výcvikem nebo studiem získání potřebné kvalifikace, jakož i pečovat o její zvyšování. Jsou dále povinni vytvářet podmínky, aby tito zaměstnanci měli možnost co nejširšího a trvalého pracovního uplatnění, a zlepšovat vybavení pracovišť, aby mohli dosahovat pokud možno stejných pracovních výsledků jako ostatní zaměstnanci a aby jim byla práce co nejvíce usnadněna.

(2) Pro zaměstnance ~~se změněnou pracovní schopností,~~ se zdravotním postižením,^4b)které nelze zaměstnat za obvyklých pracovních podmínek, se u některých zaměstnavatelů vyhrazují nebo zřizují chráněné dílny (pracoviště) a umožňuje se jim získat potřebnou kvalifikaci.

(3) Povinnosti zaměstnavatelů souvisící se zaměstnáváním zaměstnanců ~~se změněnou pracovní schopností,~~ se zdravotním postižením,^4b) uvedené v předchozích odstavcích, blíže upravují zvláštní předpisy.

§ 206

Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby ~~se změněnou pracovní schopností,~~ se zdravotním postižením,^4b) které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol, základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, vyšších odborných škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánů státní správy nebo orgánů obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti.

4. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších zákonů

§ 9

(1) Občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle ustanovení tohoto zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů vydaných k jejich provedení a zákona o ochraně veřejného zdraví.

(2) Občanům s výjimkou osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení. Možnost volby se netýká závodní preventivní péče podle § 18a a zdravotnických zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví stanovena k provedení epidemiologických opatření.

(3) Volbu lékaře u vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, upravují zvláštní předpisy.¹⁵⁾U občanů, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti, je výběr lékaře a zdravotnického zařízení omezen zvláštním právním předpisem.^15a)

(4) V zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý povinen

a) podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačním, dezinfekčním a jiným opatřením na ochranu před nákazou,

b) poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví,

c) účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu.

_________

¹⁵⁾ § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona ČNR č. 15/1993 Sb.

^15a)§ 21 odst. 2 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

5. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů

§ 6

(1) Orgány státního odborného dozoru a jejich pověření pracovníci jsou při výkonu dozorčí činnosti oprávněni

a) vstupovat kdykoliv do prostorů organizací a provozních prostorů podnikajících fyzických osob a vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření podmínek pro výkon dozoru,

b) nařizovat, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny zjištěné závady, a navrhovat potřebná technická i jiná opatření,

c) nařizovat vyřazení strojů a zařízení z provozu, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel, a zakázat užívání výrobních a provozních prostorů, technologií nebo činnosti, ohrožují-li život nebo zdraví pracovníků,

d) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, je-li vykonávána v rozporu s příslušnými předpisy.

(2) Orgány státního odborného dozoru jsou dále oprávněny

a) ukládat pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti, vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů stanovících pracovní podmínky, a upravující uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost^3a) nebo zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku,³⁾

b) ukládat organizacím a podnikajícím fyzickým osobám za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, včetně předpisů upravující uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost,^3a) pokutu až do částky 500 000 Kčs; za nedodržení nově stanoveného termínu k provedení nápravy zvýšit původně určenou pokutu až o 100 %.

_________

³⁾ § 275 zákoníku práce.

§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

^3a)Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

6. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

§ 31b

(1) Funkci školských výchovných zařízení plní též zařízení sociální péče, v nichž se ~~občanům se změněnou pracovní schopností~~ osobám se zdravotním postižením²⁾poskytuje vzdělání a výcvik pro vhodná pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení; tato zařízení mohou plnit též funkci střediska praktického vyučování.⁴⁾

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen "ministerstvo školství") stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vzdělávání a výcviku v těchto zařízeních.

_________

²⁾ § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁴⁾ § 37 a 38 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 32/1983 Sb.) a § 61 školského zákona.

7. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

DÍL DRUHÝ

Střední odborné učiliště

§ 9

Výchova a vzdělávání ve středním odborném učilišti

(1) Střední odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.

(2) Střední odborné učiliště připravuje ve studijních oborech pro výkon některých náročných dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Toto studium se ukončuje maturitní zkouškou.

(3) Střední odborné učiliště zajišťuje žákům teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování; může také zajišťovat jen teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.

(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou učební a studijní obory vhodné pro žáky ~~se změněnou pracovní schopností.~~ se zdravotním postižením.^1a)

_________

^1a) § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

8. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

HLAVA DRUHÁ

Povinnosti a odpovědnost občanů a organizací v sociálním zabezpečení

Povinnosti a odpovědnost občanů

§ 106

(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky nebo služby sociální péče je povinen písemně ohlásit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku nebo službu sociální péče, její výši a výplatu nebo poskytování.

(2) Byl-li oprávněný nebo jiný příjemce vyzván orgánem sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo službu sociální péče, její výši

nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán sociálního zabezpečení delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky, popřípadě poskytování služby sociální péče, zastavena, jestliže

oprávněný nebo jiný příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(3) Výplata dávky nebo poskytování služby sociální péče podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže se občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a občan, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce, byl upozorněn na možnost zastavení výplaty dávky nebo poskytování služby sociální péče.

(4) Jestliže se občan se změněnou pracovní schopností nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení za občana se změněnou pracovní schopností; podmínkou však je, že na tuto možnost byl občan se změněnou pracovní schopností nebo jeho zákonný zástupce upozorněn.

(4) Jestliže se osoba zdravotně znevýhodněná^40a)nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení za osobu zdravotně znevýhodněnou; podmínkou však je, že na tuto možnost byla osoba zdravotně znevýhodněná nebo její zákonný zástupce upozorněn.

(5) Občané, od nichž je příslušný státní orgán oprávněný požadovat úhradu nákladů vynaložených na dávky nebo služby sociální péče, jsou povinni ve lhůtě uvedené v odstavci 2 osvědčit výši svých příjmů a hlásit změny v jejich výši, jakož i změny v rodinných a majetkových poměrech, které jsou rozhodné pro výši této úhrady.

_________

^40a)§ 67 zákona č. ….. /2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 124

Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují

a) rozhodnutí, jimiž se dávka sociální péče nebo služba sociální péče nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje výplata dávky sociální péče, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplácené částky,

b) předvolání poživatele dávky sociální péče nebo služby sociální péče podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo ~~občana se změněnou pracovní schopností~~ osoby zdravotně znevýhodněné k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

9. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 28

Přestupky na úseku práce a sociálních věcí

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení,

b) maří výkon ochranné výchovy nezletilého anebo narušuje výchovu dítěte svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče,

c) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím jej vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví,

d) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,

e) v úmyslu ponížit lidskou důstojnost nezletilého dítěte použije vůči němu nepřiměřeného opatření,

f) úmyslně se nepodrobí rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu, popřípadě nesplní některou z povinností, které mu tento zvláštní právní předpis ukládá,^3h)

g) zneužívá nezletilé dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje,

h) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz mimořádných výhod,

i) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o sociálním zabezpečení na úseku průkazů mimořádných výhod,.

~~j) jako cizinec je zaměstnán v České republice bez pracovního povolení, pokud je takového povolení třeba,~~

~~k) neoprávněně zprostředkovává pracovní činnost.~~

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek ~~podle odstavce 1 písm. a), h) až k)~~ podle odstavce 1 písm. a), h) a i) lze uložit pokutu do

10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

_________

^3h) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

10. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších přepisů

§ 6

(1) Za příjem se považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,9)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, s výjimkou jednorázových věcných plnění, l) až s), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,

d) ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,¹⁰⁾~~ podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,¹⁰⁾

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b),

g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

h) dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, s výjimkou jednorázových dávek a dávek poskytovaných vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost,

i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^10a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

j) další opakující se nebo pravidelné příjmy.

(2) Za příjem se nepovažuje část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte11) náležející ze zdravotních důvodů¹¹⁾a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Za příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, považuje

a) částka odpovídající měsíčnímu průměru za období uvedené v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2,

b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama. U osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 a ještě za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období nejméně však z částky ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(4) Zjišťuje-li se příjem v průběhu kalendářního roku, v němž osoba začala vykonávat činnost, z níž měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bod 2, popřípadě v následujícím kalendářním roce do doby, než bylo podáno přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, v němž osoba začala vykonávat tuto činnost, a u osoby, která vykonávala tuto činnost, avšak není povinna podat přiznání k dani z příjmů, je příjmem z této činnosti částka určená touto osobou, nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(5) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.

_________

⁹⁾ Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb.

¹⁰⁾ Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^10a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

¹¹⁾ § 22 odst. 1 a § 37 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

¹³⁾ § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

11. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů

Sociální potřebnost

§ 1

(1) Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem¹⁾ (dále jen "částky životního minima") a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.

(2) Občané žijící v domácnosti,¹⁰⁾ jejichž příjmy se posuzují podle zvláštního zákona společně¹¹⁾ (dále je "společně posuzované osoby"), se považují za sociálně potřebné, jen jestliže ostatní podmínky sociální potřebnosti stanovené tímto zákonem splňují všechny tyto osoby, s výjimkou osob uvedených ~~v § 3 odst. 3 písm. c)~~ v § 3 odst. 3 písm. b).

(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování sociální potřebnosti

a) poživatele starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,

b) občana staršího 65 let,

c) rodiče (osvojitele, občana, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně řádně pečujícího alespoň o jedno dítě do čtyř let věku nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo o tři a více dětí, z nichž alespoň jedno je do deseti let věku a ostatní do patnácti let věku, nebo o dítě, které je podle předpisů o důchodovém pojištění dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,

d) nezaopatřeného dítěte; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle předpisů o důchodovém pojištění.²⁾

4) Sociální potřebnost nezletilého občana, který je po skončení povinné školní docházky veden v evidenci ~~uchazečů o zaměstnání~~⁶⁾ ~~a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,⁶⁾ se posuzuje obdobně jako sociální potřebnost nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že nezletilý občan žije v domácnosti s rodiči (rodičem) nebo osvojiteli (osvojitelem).

(5) Příjmem občana se rozumí průměrný měsíční příjem vyplacený v posledních šesti měsících před podáním žádosti o dávku sociální péče. Příjem občana se však zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku sociální péče, pokud došlo před podáním žádosti

k podstatnému snížení příjmu občana a výše jeho příjmu za posledních šest měsíců nebyla taková, aby s přihlédnutím k tomuto příjmu občan mohl nadále uhrazovat své životní potřeby.

_________

¹⁾ Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

²⁾ § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

³⁾ § 4 a 5 zákona č. 463/1991 Sb.

⁶⁾ ~~§ 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.~~

⁶⁾Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

¹⁰⁾ § 115 občanského zákoníku.

¹¹⁾ § 4 zákona č. 463/1991 Sb.

§ 3

(1) Občan, jehož příjem je vyšší než částky životního minima, se považuje se zřetelem na jeho celkové sociální a majetkové poměry za sociálně potřebného, jsou-li nezbytné náklady na zajištění jeho výživy a ostatních základních osobních potřeb a nezbytné náklady na domácnost stanovené zvláštní zákonem⁵⁾ odůvodněně vyšší a občan nemůže tyto náklady uhradit vlastním přičiněním.

(2) Občan se nepovažuje za sociálně potřebného, i když jeho příjem nedosahuje částek životního minima, jestliže jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu mohou plně zaručit dostatečné zajištění jeho výživy a ostatních základních osobních potřeb a nezbytných nákladů na domácnost a toto zajištění vlastním přičiněním lze na občanu spravedlivě žádat; na občanu však nelze požadovat prodej nebo pronájem nemovitosti nebo bytu, které užívá k přiměřenému trvalému bydlení.

(3) Občan se nepovažuje za sociálně potřebného, i když jeho příjem nedosahuje částek životního minima,

a) jestliže není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání;⁶⁾ to však neplatí, jde-li o občany uvedené v § 1 odst. 3, nebo

b) po dobu, po kterou nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., anebo

c) b) jestliže nastoupil vojenskou základní (náhradní) službu, civilní službu, výkon trestu odnětí svobody nebo byl vzat do vazby.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba, jejíž příjem pouze z toho důvodu, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění těchto osob,¹⁵⁾ a nemá proto nárok na dávky z tohoto pojištění, nedosahuje částek životního minima, se nepovažuje za sociálně potřebnou.

_________

⁵⁾ § 3 odst. 3 zákona č. 463/1991 Sb.

¹⁵⁾ § 145f zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

12. Zákon č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů

~~ČÁST DESÁTÁ~~

~~Změna zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,~~

~~ve znění zákona č. 305/1991 Sb.~~

~~§ 16~~

~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:~~

~~1. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:~~

"(4) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.".

~~2. V § 7 odst. 1 se slova "a který" nahrazují slovy "ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně".~~

~~3. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:~~

"(4) Jako soustavná příprava pro povolání se pro účely tohoto zákona posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání) na střední škole nebo vysoké škole 19) nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu (přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole.".

~~4. § 13 zní:~~

~~"§ 13~~

(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.

(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4 a doba přípravy pro povolání prováděné u občanů se změněnou pracovní schopností.~~²⁰⁾~~".

~~5. V § 14 odst. 1 písm. f) se za slovem "zaměstnání" vypouští slovo "opětovně".~~

~~6. § 15 odst. 1 zní:~~

~~"(1) Z vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v~~

~~a) nezbytné osobní péči o~~

~~1. dítě ve věku do tří let,~~

~~2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,~~

~~3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,~~

~~b) povinné školní docházce dětí,~~

~~c) v místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.".~~

~~Dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 2; ustanovení odstavce 2 písm. a) se na konci připojují tato slova: "uvedených v odstavci 1 písm. a) až c),".~~

~~7. § 16 zní:~~

~~"§ 16~~

~~(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu šesti měsíců (dále jen "podpůrčí doba"), pokud není v odstavcích 2 a 4 stanoveno jinak.~~

(2) Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci (§ 10), se hmotné zabezpečení poskytuje až do ukončení rekvalifikace; po skončení rekvalifikace se hmotné zabezpečení poskytne tomuto uchazeči o zaměstnání jen za podmínky

~~stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení podle tohoto ustanovení se podmínka celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.~~

(3) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, stanovené v předpisech o nemocenském pojištění (zabezpečení), kdy mu nepřísluší nemocenské. Prokáže-li tento uchazeč o zaměstnání, že měl v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.

~~(4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba~~

~~a) po kterou bylo uchazeči o zaměstnání poskytováno hmotné zabezpečení podle odstavce 3,~~

b) po kterou byl hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení), nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek) a z toho důvodu mu nebylo podle § 14 odst. 1 písm. b) hmotné zabezpečení poskytováno,

~~c) krátkodobého zaměstnání podle § 17 odst. 7,~~

~~d) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby.~~

(5) Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo po kterou mu podle § 14 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 2 hmotné zabezpečení nebylo poskytováno.

(6) Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisu o sociálním zabezpečení; 9) podle těchto předpisů je hmotně zabezpečen též uchazeč o zaměstnání, kterému nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.

(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu, náleží opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona, jen pokud po této době nastoupil do zaměstnání a splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (§ 13 odst. 1), která pro účely opětovného poskytování hmotného zabezpečení činí šest měsíců.".

~~8. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:~~

~~"§ 16a~~

~~Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto podle zvláštních předpisů odstupné²¹⁾~~ ~~nebo odchodné,²²⁾~~ se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.".

~~9. § 17 zní:~~

~~"§ 17~~

(1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to ve výši 60 % tohoto výdělku po dobu prvních tří měsíců a po zbývající dobu ve výši 50 % tohoto výdělku. Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.

(2) Pokud uchazeč o zaměstnání, kterému podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) hmotné zabezpečení nenáleží, nastoupil rekvalifikaci, poskytne se mu po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku,

~~kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.~~

(3) Při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku;~~¹⁰⁾~~ pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely hmotného zabezpečení jeho průměrný měsíční čistý výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.

(4) Uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením doby podle § 13 odst. 2, se stanoví hmotné zabezpečení příslušnou procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 z částky stanovené v předpisech o sociálním zabezpečení jako fiktivní výdělek u některých skupin občanů;~~²³⁾~~ přitom se vychází z výše fiktivního výdělku používaného v sociálním zabezpečení pro jiné případy než stanovení invalidního (částečného invalidního) důchodu občana v souvislosti s plněním

~~úkolů v ozbrojených silách nebo účastníka odboje.~~

~~(5) Uchazeči o zaměstnání, který své poslední zaměstnání vykonával~~

~~a) jako samostatnou výdělečnou činnost a byl účasten sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná,~~

~~b) v cizině a byl v této době účasten sociálního zabezpečení v České a Slovenské Federativní Republice,~~

~~se při stanovení výše hmotného zabezpečení vychází z jeho průměrného vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení.~~

(6) Při stanovení výše hmotného zabezpečení uchazeči o zaměstnání uvedenému v odstavci 5, který byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu nebo 12 kalendářních měsíců, a uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst. 2, se vychází z fiktivního výdělku podle odstavce 4.

(7) Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v něm může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než 6 měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho skončení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu náleželo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal.

(8) Hmotné zabezpečení stanovené podle odstavců 1 až 7 se poskytuje nejvýše do částky odpovídající 1,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 1,8 násobku výše fiktivního výdělku uvedeného v odstavci 4; tím není dotčeno zvýšení poskytované k hmotnému zabezpečení podle § 17a.

(9) Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.".

~~10. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:~~

~~"§ 17a~~

(1) Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností (§ 21), se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže s ním žije ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně a zvýšení na děti v částce odpovídající výši přídavků na děti.

(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí vlastní (osvojené) dítě, popřípadě dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení.~~²⁴⁾~~

(3) Odůvodňují-li to sociální poměry uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kč měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníka tohoto uchazeče o zaměstnání se považují kromě manželky a dětí též

~~a) vnuci a sourozenci za podmínek uvedených v odstavci 2,~~

~~b) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně, zeť a snacha,~~

c) sestra nebo dcera ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, která pečuje o jeho nezaopatření dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

~~d) družka (druh), pokud s ním žije alespoň tři měsíce a nemá důchod ani jiný příjem.".~~

~~11. § 18 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:~~

~~"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, pokud jde o poskytování zvýšení hmotného zabezpečení podle § 17a.~~

(4) Uchazeči o zaměstnání, který vede se zaměstnavatelem spor o skončení zaměstnání, se poskytuje hmotné zabezpečení zálohově. Pokud bude příslušným orgánem rozhodnuto, že zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout peněžní náhradu,~~²⁵⁾~~ ~~je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení; ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.".~~

~~12. V § 22 odst. 2 se za slovo "zřizování" doplňují slova "a provoz".~~

_________

⁹⁾ ~~§ 121a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.~~

~~¹⁰⁾~~ ~~Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.~~

~~¹⁹⁾~~ ~~Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 552/1990 Sb.~~

~~²¹⁾~~ ~~Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru.~~

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

~~²²⁾~~ ~~§ 31 odst. 4 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~§ 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.~~

~~§ 96 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.~~

~~§ 117 zákona Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.~~

~~²³⁾~~ ~~§ 11 odst. 6 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění zákona č. 306/1991 Sb.~~

~~²⁴⁾~~ ~~§ 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.~~

~~²⁵⁾~~ ~~Například § 61 a 130 zákoníku práce.~~

13. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Okresní správy sociálního zabezpečení

§ 6

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy⁸⁾ stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují

1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

3. zrušen

4. zrušen

5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění,

6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,

7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,

8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v

ostatních případech,

10. o pokutách za nesplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,

11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let,⁵²⁾

12. zrušen

13. zrušen

14. zrušen

15. zrušen

16. zrušen

17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

18. o plné invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,

19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, o zdravotním znevýhodnění,^52a) popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem,

b) poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

c) poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,

d) zrušeno

e) zrušeno

f) zrušeno

g) provádějí nemocenské pojištění

1. osob samostatně výdělečně činných,

2. zaměstnanců malých organizací; na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,

~~3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,~~

4 3. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

5 4. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci, a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,

h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,⁵³⁾ kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,

i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,

j) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění,

k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,

l) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

m) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

n) dávají předchozí písemný souhlas

1. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,

2. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem,

3. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení,

4. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),

o) kontrolují

1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

p) předkládají Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,

q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),

r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,³²⁾

s) provádějí předstihové řízení pro účely důchodového pojištění pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,

t) vedou evidenci práce neschopných občanů,

u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového pojištění zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,

y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.,

_________

⁸⁾ Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

³²⁾ § 13 a 16 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

⁵²⁾ § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.

^52a)§ 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁵³⁾ § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového pojištění v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),

b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), ~~písm. g) č. 1, 3, 4 a 5~~ písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),

c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,

d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u),

e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně,

f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,

g) místem útvaru služebního úřadu, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, pokud jde o kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní

schopnosti občanů

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují

a) plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,

b) bezmocnost,

c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

d) zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

~~g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,~~

g) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,^52a)

h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,

i) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

a) v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo

b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu obecního úřadu anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.

(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.

(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.

(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.

(9) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.¹¹⁾

(10) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.

_________

¹¹⁾Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 12

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

a) organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;

b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;

c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

d) občana se změněnou pracovní schopností a občana, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

d) občana, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou^52a)a občana, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

e) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.

§ 14

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to

písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon⁴⁵⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,⁴⁸⁾ výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,

c) zdravotním pojišťovnám⁴⁹⁾ seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,⁴⁸⁾ a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací,

d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině,⁵⁰⁾a přehled zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců,

e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,

f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,

g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,^50a)

h) příslušné organizační složce Ministerstva financí^50b) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona;⁴⁸⁾ u malých organizací též počet jejich zaměstnanců.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.

_________

⁴⁵⁾ Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.

⁴⁸⁾ § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

⁴⁹⁾ Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁰⁾ § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

^50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

^50b) § 4 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Díl druhý

Příslušnost organizací k provádění nemocenského pojištění

§ 18

(1) Nemocenské pojištění

a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru,

b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo,

c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost,

d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,

e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

f) členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,

g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru,

h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat,

ch) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad,

i) ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba,

j) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí zřizovatel tohoto zařízení,

l) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice,

~~m) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění,~~

n) m) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

o) n) interních vědeckých aspirantů⁵⁴⁾ provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala,

p) o) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv provádí Kancelář Veřejného ochránce práv,

r) p) státních zaměstnanců podle služebního zákona provádí služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby.^3a)

(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům.

______

^3a) § 4 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

⁵⁴⁾ § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 36

Příslušnost organizací k plnění úkolů při

provádění důchodového pojištění

Úkoly v důchodovém pojištění plní u

a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,

b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,

c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,

d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,

e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,

g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

h) členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,

ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,

i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,

j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,

k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,

l) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba,

m) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

n) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, zřizovatel tohoto zařízení,

o) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice,

p) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,

q) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,

r) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění,

r) osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost^54a)organizace nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,

s) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

t) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,

u) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění⁵³⁾ příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

v) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,

w) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby.^3a)

_________

⁵³⁾ § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

^54a)Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 37

Vedení a předkládání záznamů

(1) Evidence, kterou organizace vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:

a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,

b) rodné číslo,

c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k organizaci, který zakládá účast na důchodovém pojištění,

d) vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,⁵⁵⁾

e) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti,

f) dobu výkonu vojenské služby v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby,

g) záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,

h) jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést.

(2) Organizace dále vede evidenci

a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě písm. f) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.⁵⁶⁾

(6) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání ~~náleželo hmotné zabezpečení, a době, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo~~ náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.

(7) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první.

_________

⁵⁵⁾ § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.

⁵⁶⁾§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.

§ 53

(1) Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.

(2) Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku a ~~občan se změněnou pracovní schopností, popřípadě občan, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti~~, občan, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě občan, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.

(3) Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen předkládat plátci důchodu ve stanovených lhůtách přehled o příjmech podle § 47 zákona o důchodovém pojištění na předepsaných tiskopisech.

(4) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn; při nesplnění povinností uvedených v odstavci 3 může být výplata

částečného invalidního důchodu zastavena vždy.

§ 61

Podávání žádosti o dávku

(1) Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají

a) zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než opět nastoupil zaměstnání, u příslušné věznice,

b) osoba samostatně výdělečně činná u okresní správy sociálního zabezpečení,

c) uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,

~~d) občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní správy sociálního zabezpečení,~~

e) d) ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst. 2).

(2) Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by

pro ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.

(3) zrušen

(4) Občané, uvedení v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněni podávat žádost o dávku pro sebe i pro své rodinné příslušníky.

(5) Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.

§ 83a

Přerušení řízení

Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání ~~změněné pracovní schopnosti~~ za osobu zdravotně znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.

14. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST ČTVRTÁ

Průměrný výdělek

§ 17

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely

(1) Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.

(2) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.

(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

(4) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé

mzdy, které by zřejmě dosáhl.

(5) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný výdělek zjištěný podle věty první se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc.

(6) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí obdobně při používání pravděpodobného výdělku.

(7) U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci¹¹⁾ a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci.

(8) V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo u ~~občanů se změněnou pracovní schopností,~~ osob se zdravotním postižením,^7a) kteří nejsou zaměstnáni a jejichž příprava pro povolání (činnosti) se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku stanovené podle odstavce 6.

(9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty první odpovídající odpracované době.

(10) Bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.¹⁰⁾ Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

(11) Jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovním poměru.

(12) Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních vztazích u téhož zaměstnavatele, posuzuje se mzda v každém pracovním vztahu samostatně.

_________

^7a) § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

¹⁰⁾ § 21 zákoníku práce.

¹¹⁾ § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

15. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů

§ 19

Oprávněné osoby

(1) Oprávněnými osobami jsou:

a) členové družstva,

b) žijící bývalí členové družstva, kteří vnesli do družstva movitý nebo nemovitý majetek, pokud jeho hodnota nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona s členem vypořádána, a písemně se přihlásili u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně požádali o obnovu členství; s podáním přihlášky musí prokázat členství v družstvu a vnesený majetek.

(2) U družstev invalidů jsou oprávněnými osobami též žijící bývalí členové družstva, pokud jsou osobami ~~se změněnou pracovní schopností~~ se zdravotním postižením^12a) a pokud jejich členství skončilo po 1. lednu 1991 v důsledku organizačních změn.

_________

^12a) § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

16. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 113

Potvrzení o zaměstnání a služební posudky

(1) Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen policistovi vydat posudek o jeho služební činnosti.

(2) Jestliže služební funkcionář podává jinému zaměstnavateli posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho obsahem seznámit a vydat mu jeho opis. Jiné informace o policistovi je služební funkcionář oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

(3) Při skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen vydat policistovi, popřípadě i zaměstnavateli na jeho žádost, potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou a závazky policisty vůči policii a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu policisty srážky, a skutečnosti rozhodné pro ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci poskytované podle zvláštních předpisů.¹¹⁾

_________

¹¹⁾ ~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.~~ Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 115

Platové vyrovnání

(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b) a c), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění nebo na příspěvek za službu.

(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování ~~hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci¹¹⁾do uplynutí 12 měsíců od skončení služebního poměru.

17. Zákon č. 231/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti

~~Čl. II~~

~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:~~

~~1. V § 2 odst. 1 se vypouští slova „nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,“.~~

~~2. V § 2 odst. 3 zní:~~

~~„(3) Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnávání cizince (osoby bez státní příslušnosti),~~

~~a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka,²⁶⁾jestliže~~

~~1. dovršil dobu tří let pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo~~

~~2. uzavřel manželství s občanem, který má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, pokud toto manželství trvá, nebo~~

~~3. má alespoň jedno dítě, které má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky.~~

~~b) kterému bylo uděleno povolené k trvalému pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky,~~

c) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády České a Slovenské Federativní republiky zaručena vzájemnost.“.

~~3.-§ 2 se doplňuje odstavcem 4, který zní:~~

„(4) Obdobně jako k přijeté do zaměstnání se povolení k zaměstnání vyžaduje též, má-li cizinec (osoba bez státní příslušnosti) vykonávat práci na území České a Slovenské Federativní Republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyslal na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.“.

~~4. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo „prognózy“ vkládají slova „a strategii“.~~

~~5. § 5 zní:~~

~~§ 5~~

~~(1) Zprostředkování zaměstnání může provádět též za úhradu právnická nebo fyzická osoba, jestliže má k takové činnosti povolení.~~²⁾Při zprostředkování zaměstnání za úhradu může být vybírán od zaměstnavatele nebo od občana přiměřený poplatek určený v povolení, vyjadřující skutečné výdaje související se zprostředkováním zaměstnání.

~~(2) Výše poplatku za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce l se určuje na základě sazebníku poplatků stanoveného nebo schváleného příslušným státním orgánem.~~²⁾

(3) Za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce 1 se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání za úhradu ve sdělovacích prostředcích, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany.

(4) V souvislosti se zprostředkováním zaměstnání se zakazují jakékoliv srážky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci, ve prospěch jiné osoby, která zaměstnání zprostředkovala; to platí obdobně o provádění srážek ve prospěch zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zaměstnance do zaměstnání nebo příslibem zachování jeho zaměstnání.“.

6. V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Osobní údaje o uchazeči o zaměstnání lze sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“.

~~7. V § 10 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Obdobně je možno postupovat v případech, kdy uchazeč o zaměstnání dosud žádnou kvalifikaci nezískal.“.~~

~~8. V § 15 odst. 1 písm. b) zní:~~

~~„b) docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dětí,“.~~

~~9. V § 16 odst. 7 se slova „kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu,“ nahrazují slovy „po uplynutí podpůrčí doby“.~~

~~10. Dosavadní text § 16a se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:~~

„(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, bylo-li uchazeči o zaměstnání poskytnuto odstupné nebo odchodné v době poskytování hmotného zabezpečení nebo po uplynutí této doby. Uchazeč o zaměstnání je v takovém případě povinen vrátit poskytnuté hmotné zabezpečení odpovídající době poskytnutého odstupného nebo odchodného.“.

~~11. § 19 odst. 2 zní:~~

„(2) Zaměstnavatel oznamuje do pěti kalendářních dnů příslušnému územnímu orgánu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do pěti kalendářních dnů, oznamuje i obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.“.

~~12. § 20 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:~~

„(3) Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na nový podnikatelská program nemůže zabezpečit pro zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a v zájmu předejít nebo omezit uvolňování zaměstnanců omezí po dohodě s územním orgánem práce na přechodnou dobu nepřesahující šest měsíců svou provozní činnost a v důsledku toho nebude přidělovat práci v rozsahu nejméně 10 % stanovené týdenní pracovní doby, přísluší mu na základě této dohody příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.

(4) V dohodě, kterou zaměstnavatel v souvislosti s omezením provozní činnosti podle odstavce 3 sjednává s územním orgánem práce za podmínek stanovených příslušnými státními orgány republik, o nichž to stanoví zákony národních rad,²⁾~~se uvede zejména~~

~~a) rozsah a doba omezení provozní činnosti zaměstnavatele,~~

~~b) počet zaměstnanců a jejich okruh (vybrané profese), kterých se omezení provozní činnosti bude týkat,~~

~~c) výše příspěvku zaměstnavateli, popřípadě podmínky jeho vrácení územnímu orgánu práce,~~

~~d)organizační opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby opět zahájil provozní činnost v plném rozsahu.“.~~

~~13. V § 28 se slova „občanských zaměstnanců“ nahrazují slovy „civilních složek“.~~

~~14. V § 31 odst. 1 a 3 se vypouští ustanovení písmena a); zároveň se zrušuje označení písmena b).~~

~~15. § 31 se doplňuje odstavcem 4, který zní:~~

„(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem hospodářství Slovenské republiky mohou stanoví vyhláškami bližší podmínky postupu při sjednávání dohod podle § 20 odst. 3 a 4.“.

18. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,

b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat

a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾

b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾

c) při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,

d) při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,²⁹⁾a Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona^29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,

d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů, a údaje o výši uplatněné slevy na dani z příjmů za zaměstnance – osoby se zdravotním postižením, na které zaměstnavatel uplatnil slevu na dani podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,

g) příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona,^11c)

h) zdravotním pojišťovnám¹²⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

i) orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů,

j) Ministerstvu financí údaje o výši stanoveného odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu nebo státních fondů, na základě zvláštního právního předpisu.^12a)

Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.

_________

⁹⁾ Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.

¹¹⁾ § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

^11c) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

¹²⁾ § 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

^12a) § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

²⁹⁾ § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

^29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

§ 34

Součinnost třetích osob

(1) Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi je podle zvláštních předpisů zdaňován, jsou povinni poskytnout správci daně údaje potřebné pro vyměření a vymáhání daně.

(2) Státní kontrolní orgány¹⁴⁾ mají povinnost sdělovat správcům daně výsledky kontrol, pokud mají vztah k daňovým povinnostem.

(3) Státní a jiné orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu správce daně sdělit údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.

(4) Osoby, které mají listiny a jiné věci, jež mohou být důkazním prostředkem při správě daní, jsou povinny na výzvu správce daně listiny a jiné věci vydat nebo zapůjčit k ohledání, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.

(5) Právnické osoby a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti¹⁵⁾ nebo z pronájmu,¹⁶⁾ které provádějí úhrady fyzickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost¹⁷⁾ nebo za pronájem¹⁸⁾ a z těchto úhrad nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat svému místně příslušnému správci daně, pokud u jednotlivé fyzické osoby přesáhne úhrada částku

40 000 Kč za kalendářní rok. V oznámení se uvede jméno, bydliště, případně místo podnikání fyzické osoby, vyplacená částka, den a důvod úhrady. Oznámení se zašle nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.

(6) Orgány sociálního zabezpečení¹¹⁾ jsou povinny poskytnout správcům daně na jejich vyžádání seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, které tyto osoby uvedly v přehledu podle zvláštního zákona.¹⁹⁾

(7) Zdravotní pojišťovny¹²⁾ jsou povinny poskytnout správcům daně na jejich vyžádání seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, které tyto osoby uvedly v přehledu podle zvláštního zákona.²⁰⁾

(8) Orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny oznamují správcům daně na jejich vyžádání též i výši zaplaceného pojistného a vracení pojistného včetně data, kdy k těmto úhradám došlo.

(9) Úřady práce jsou povinny sdělovat správcům daně na jejich vyžádání částku hmotného zabezpečení vyplácenou jednotlivým uchazečům o zaměstnání včetně data, kdy byla vyplacena.

(9) Úřady práce jsou povinny sdělovat správcům daně na jejich vyžádání částku podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci vyplácenou jednotlivým uchazečům o zaměstnání nebo osobám se zdravotním postižením zařazeným do teoretické nebo praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.^20a)

(10) Statistické orgány jsou povinny poskytovat správcům daně údaje potřebné k vedení registru daňových subjektů.

(11) Banky²¹⁾ jsou povinny sdělovat na písemné vyžádání správce daně čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech.²²⁾

(12) Na výzvu správce daně je mu provozovatel poštovních služeb povinen sdělit údaje o poštovních zásilkách a poštovních poukazech, které správce daně označí, a o totožnosti jejich příjemců, jakož i údaje o totožnosti osob, které mají pronajaty poštovní přihrádky, nebo mu umožnit takové údaje získat z dokladů nebo jiným způsobem.

(13) Orgány spojů jsou povinny sdělovat správci daně na jeho výzvu totožnost uživatelů telefonních, dálnopisných a telefaxových stanic, kteří nejsou uvedeni ve veřejně dostupných seznamech.

(14) Pojišťovny jsou povinny sdělovat svému místně příslušnému správci daně nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně do třiceti dnů od jejich výplaty pojistná plnění nahrazující příjem nebo výnos uvedená ve zvláštním právním předpise,^22a) fyzickým osobám, pokud vyplacená částka přesáhne 25 000 Kč, a to včetně záloh na tato pojistná plnění, a pokud z nich nebyla sražena daň nebo nejedná-li se o příjem osvobozený od daně.^22b)

(15) Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit správci daně na jeho výzvu jméno nebo název a adresu objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

(16) Veřejní přepravci jsou na výzvu správce daně povinni mu sdělovat zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakteru zásilky a případné další bližší údaje, pokud jim budou známy.

(17) Právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, a stálé provozovny subjektů se sídlem nebo bydlištěm v cizině umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu se subjektem se sídlem či bydlištěm v zahraničí, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny.⁴⁾

(18) Nejvyšší kontrolní úřad oznamuje správcům daně skutečnosti uvedené v kontrolních protokolech, pokud mají vztah k daňovým povinnostem kontrolovaných osob.

_________

⁴⁾ § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

¹²⁾ § 12 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

¹⁴⁾ § 2 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

¹⁵⁾ § 7 zákona č. 586/1992 Sb.

¹⁶⁾ § 9 zákona č. 586/1992 Sb.

¹⁷⁾ § 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

¹⁸⁾ § 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb.

¹⁹⁾ § 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

²⁰⁾ § 24 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.

^20a) § 71 a 74 zákona č. .../2004 Sb., o zaměstnanosti.

²¹⁾ § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

²²⁾ § 38 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb.

^22a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^22b) § 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19. Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Sazebník správních poplatků

Položka 22

a) Vydání osvědčení nebo ověření o způsobilosti k provozování odborné

činnosti anebo udělení úředního oprávnění podle zvláštních

předpisů⁴⁾ Kč 200,-

Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou

díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi

("restaurátorské licence") Kč 1 000,-

c) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu a) Kč 50,-

d) Udělení státní autorizace pro podnikání v energetických odvětvích Kč 1 000,-

e) Změna nebo zrušení státní autorizace pro podnikání

v energetických odvětvích Kč 500,-

f) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami Kč 1 000,-

g) Vydání státního povolení k provozování komoditní burzy Kč 50 000,-

h) vydání povolení k provozování zemědělského veřejného skladu Kč 10 000,-

~~i) Vydání povolení zaměstnavateli k získávání zaměstnanců ze zahraničí Kč 2 000,-~~

~~j) Vydání povolení k zaměstnání cizinci Kč 500,-~~

~~k) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání cizincům v České~~

~~republice Kč 10 000,-~~

~~l) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí Kč 10 000,-~~

~~m) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání v České republice Kč 1 000,-~~

~~n) podání žádosti o vydání rozhodnutí o předchozím souhlasu k činnosti~~

~~v Oblasti dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států Kč 100 000,-~~

i) Podání žádosti zaměstnavatele o vydání povolení k získávání cizinců Kč 2 000,-

j) Podání žádosti cizince o vydání povolení k zaměstnání Kč 500,-

k) Podání žádosti cizince o prodloužení povolení k zaměstnání Kč 250,-

1) podání žádosti o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání

cizincům na území České republiky Kč 10 000,-

m) Podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí Kč 10 000,-

n) Podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání na území

České republiky Kč 1 000,-

_________

⁴⁾ Např. § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., § 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, § 7 a 9 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

Poznámky:

1. Státní autorizace se uděluje, mění nebo ruší podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Státní povolení k provozování komoditní burzy je vydáváno podle zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákonů č. 216/1994 Sb. a č. 105/1995 Sb.

3. Je-li k vydání státního povolení k provozování komoditní burzy třeba státních povolení vydaných jinými orgány státní správy podle předmětů burzovních obchodů, vybere poplatek podle písmene g) této položky správní orgán, který jmenuje burzovního komisaře.

4. Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene h) této položky je upraveno v § 16 odst. 9 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů.

5. Povolení zpoplatňované podle písmene b) této položky je vydáváno podle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb.

6. Povolení podle písmen h) a i) této položky vydává správní orgán (úřad práce) podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Povolení podle písmen j), k) a l) této položky vydává správní orgán (Ministerstvo práce a sociálních věcí) podle zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

6. Pro účely úkonů podle písm. j), k) a l) této položky je cizincem osoba, která potřebuje k výkonu práce na území České republiky povolení k zaměstnání podle zvláštních právních předpisů.^4a)

~~7. Pro účely úkonů pod písmeny i) a j) této položky je cizincem osoba, která potřebuje k výkonu práce na území České republiky povolení k zaměstnání podle zvláštních předpisů.^4a)~~

_________

~~^4a)~~ Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.

^4a)Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

20. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵⁾ Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)⁸¹⁾ zaměstnavatele,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,²¹⁾ avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.²¹⁾ Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²⁾

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,²⁰⁾

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,^26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon^22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy²³⁾a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,^23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.^23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵⁾ pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem^23d)zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem^23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.⁵⁾ Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,^23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného^23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵⁾ lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla^23d)zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵⁾ u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴⁾

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵⁾

o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví pořizovací cena²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),

2. pořizovací cena²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona^22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu)^.20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy,²⁰⁾ a to pouze u

1. hmotného majetku,²⁰⁾ který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou⁷⁰⁾ (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku²⁰⁾ vymezeného zvláštními právními předpisy²⁰⁾ za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku²⁰⁾ vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,

w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu²⁶ⁱ⁾ nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,²⁶ⁱ⁾ na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,^26j) a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše krytí použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,^22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,^22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,²⁾ vypořádacího podílu na majetku družstva^26f) nebo likvidačního zůstatku^26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,³²⁾ rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst.1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období nebo byly součástí výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,³⁰⁾ a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ avšak při prodeji práva opce je pořizovací cena práva opce²⁰⁾ zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ ke dni prodeje výdajem (nákladem), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,⁵⁾ kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,⁵⁾

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti²¹⁾ za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

~~zm)odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,⁸⁰⁾~~

zm)odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu,⁸⁰⁾

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,²⁰⁾ a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.²⁰⁾Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

zp) výdaje na pořízení nehmotného majetku²⁰⁾ u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví, snížené o grant Evropského společenství^4f) poskytnutý na pořízení nehmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení,

zr) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 8 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).

(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceně osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek

vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do vlastního kapitálu,

b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do vlastního kapitálu. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je

1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek účetní hodnotou.²⁰⁾ Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou,²⁰⁾ je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,²⁰⁾ je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací;^26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,

2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a ve výši účetní hodnoty²⁰⁾ ostatního vkládaného majetku,

3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,

c) pořizovací cena²⁰⁾ majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.⁷⁰⁾ Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu

jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému hmotnému majetku. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu pohledávek vzniklých z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a částkou, kterou je povinen společník nebo člen družstva uhradit podle zvláštního právního předpisu.⁷⁰⁾

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezenými o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.

(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena²⁰⁾ pohledávky, snížená o odpis^22b) nebo vytvořenou opravnou položku.^22a)

(9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace^22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky^22b) nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis^22b) nebo opravné položky^22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

_________

^1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

²⁾ Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

^9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁰⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

²¹⁾ Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

²²⁾ Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

^22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

^22c) § 69 obchodního zákoníku.

²³⁾ § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

^23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.

^23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

^23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.)

^23e) § 659 občanského zákoníku.

²⁴⁾ Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

²⁵⁾ Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.

^26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

^26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

^26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

^26ch)§ 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁶ⁱ⁾ Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.

^26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

^26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

³⁰⁾ Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

³²⁾ § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

^34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

⁷⁰⁾ Obchodní zákoník.

~~⁸⁰⁾~~ ~~§ 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.~~

⁸⁰⁾ § 81 zákona č. …/2004 Sb.

⁸¹⁾ Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance ~~se změněnou pracovní schopností³³⁾~~ se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením³³⁾ a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance ~~se změněnou pracovní schopností~~ s těžším zdravotním postižením³³⁾ a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících ~~nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností~~ nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením³³⁾činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ~~se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,~~ se zdravotním postižením,³³⁾ který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.³⁴⁾ U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby⁸³⁾ nebo z individuálně sjednané pracovní doby⁸⁴⁾ a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)

(3) Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.

(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.

_________

²⁰⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

~~³³⁾~~ ~~§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.~~

³³⁾ § 67 zákona č. …/2004 Sb.

³⁴⁾ § 83 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.

^34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

⁸³⁾ § 84 a 85 zákoníku práce.

⁸⁴⁾ § 86 zákoníku práce.

ČÁST PÁTÁ

§ 39

Ministerstvo financí může

a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací³⁶⁾ vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,

c) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající ~~nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností~~ nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením³³⁾činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,

d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona.

_________

³⁶⁾ § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech.

21. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 3

Poplatníci pojistného

(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:

a) organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ně vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců; organizací se pro účely tohoto zákona rozumí též služební úřad, v němž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby,¹⁾

b) malé organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky uvedené pod písmenem a),

c) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

5. soudci,

6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,

8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,

9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,

11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,

~~12. občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění,~~

13 12. státní zaměstnanci podle služebního zákona,^1b

pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění;^1a) za zaměstnance se považuje též občan, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2.

(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,²⁾ a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.⁵¹⁾ Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.⁵²⁾

(3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění⁵³⁾ jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.

_________

¹⁾ § 4 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

^1a) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

§ 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 118/1992 Sb. (úplné znění č. 452/1992 Sb.).

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

^1b) § 6 služebního zákona.

²⁾ Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

⁵¹⁾ § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.

⁵²⁾ § 9 zákona č. 155/1995 Sb.

⁵³⁾ § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

22. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony

~~Čl. III~~

Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., a zákona České národní rady č. 272/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

~~V § 12 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:~~

~~„n) potvrzuje na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení,²²⁾~~že je žadatel o dávku sociální péče veden jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě den uplynutí podpůrčí doby, po kterou mu mělo být poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pokud nebylo poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,“.

~~Dosavadní písmena n) až p) se označují jako písmena o) až q).~~

23. Zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

~~Čl. V~~

~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 231/1992 Sb., se mění takto:~~

~~V § 17 odst. 5 písm. a) a b) a odst. 6 se slovo „sociální“ nahrazuje slovem „důchodového“.~~

24. Zákon č. 74/1994 Sb., sterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

~~Čl. IV~~

Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., zákona České národní rady č. 272/1992 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

~~1. V § 8 odst. 1 ve větě první se vypouštějí slova „podle tohoto zákona“.~~

2. V § 8 odst. 3 se slova „obecně závazných právních předpisů o zaměstnanosti nebo obecně závazných právních předpisů týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců“ nahrazují slovy „pracovněprávních předpisů včetně mzdových v orgánech, u zaměstnavatelů a v organizačních jednotkách“.

~~3. § 8 se doplňuje odstavcem 6, který zní:~~

„(6) V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti lze kontrolu podle předchozích odstavců provádět jen se souhlasem příslušného ministerstva.“.

25. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě

§ 46

Potvrzení o služebním poměru a služební posudky

(1) Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební orgán povinen příslušníkovi vydat posudek o jeho služební činnosti. Posudek o služební činnosti nesmí obsahovat údaje, na které se vztahuje ustanovení předpisu o státním, hospodářském nebo služebním tajemství.¹³⁾

(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti příslušníka, musí příslušníka s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o příslušníkovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem.

(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníkovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky příslušníka vůči Bezpečnostní informační službě, a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny z platu příslušníka srážky, a skutečnosti rozhodné pro ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci poskytované podle zvláštních předpisů.¹⁴⁾

_________

¹³⁾ Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

~~¹⁴⁾Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.~~

¹⁴⁾ Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

26. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,

3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,

1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,

2. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

3. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,^3a)

4. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,^3b)

5. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,^3c)

6. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,

příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

~~d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~⁴⁾

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,⁴⁾

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž

byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,³⁾ přepočte se na českou

měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

_________

³⁾ Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

^3a) § 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

^3b) § 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

^3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

⁴⁾ ~~§ 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.~~

⁴⁾Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

³¹⁾ § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,¹⁰⁾ s výjimkou

1. studia po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru,

2. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok ~~na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

~~b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,~~

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením,^38a)

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,³⁹⁾ a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;⁴⁰⁾ ~~přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.⁴¹⁾~~teoretickou a praktickou přípravou pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením se rozumí příprava prováděná podle zvláštních právních předpisů.⁴⁾

(3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách⁴²⁾ a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.⁴³⁾

_________

¹⁰⁾ Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.

^38a)§ 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

³⁹⁾ § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

⁴⁰⁾ § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

~~⁴¹⁾~~ ~~§ 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.~~

⁴²⁾ § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

⁴³⁾ § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,⁴⁴⁾ v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia⁴⁵⁾ nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok ~~na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~, nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a ~~nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.⁴⁶⁾

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

_________

⁴⁴⁾ § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

⁴⁵⁾ § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

⁴⁶⁾ Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10a) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně^10a) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc ~~nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst. 3 považuje za studium na vysokých školách.

_________

^10a) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 16

Povinná školní docházka

(1) Za povinnou školní docházku¹¹⁾ se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy, vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky⁴⁷⁾ a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky.

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nemělo ~~nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.~~ nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

_________

¹¹⁾ § 34 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

⁴⁷⁾ § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

Výše a výplata příspěvku na dopravu

§ 28

(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

a) 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo

b) 50 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole [§ 12 písm. a)] ~~nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).~~ nebo se připravuje pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost způsobem uvedeným v § 12 odst. 1 písm. b).

(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

a) 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,

b) 10 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo

c) 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12 písm. a)].

(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.

(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km, a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 100 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 100 km. Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu. O denní dojíždění se nejedná, má-li dítě v místě sídla školy nebo její součásti přiděleno (sjednáno) ubytování v internátu nebo v domově mládeže podle zvláštního právního předpisu^47c) nebo v jiném zařízení, které slouží k ubytování studentů podle zvláštního právního předpisu.^47d) Pro účely tohoto zákona se za součást školy považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle zvláštního právního předpisu.^47e)

(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.

(6) Pro výplatu příspěvků na dopravu platí § 19 obdobně.

_________

^47c) § 22 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 390/1991 Sb.

§ 45 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

^47d) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^47e) § 9a a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA PÁTÁ

Rodičovský příspěvek

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

a) do čtyř let věku nebo

b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci

a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c),

b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, ~~na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~⁴⁾ na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.⁴⁾~~nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,¹⁶⁾~~

c) dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 6, nebo základní školu.

(3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění 1,5násobek částky na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),

a) vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5násobek částky na osobní potřeby rodiče,

b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5násobek částky na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.

(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo

b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.

(6) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

(7) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50% a více (§ 9).

(8) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4 nebo zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,^16a) je rodič povinen vrátit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byl 1,5násobek částky na osobní potřeby rodiče.

(9) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(10) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(11) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.

_________

⁴⁾ § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

¹⁶⁾ § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb.

^16a)§ 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.

27. Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře

~~Čl.XXV~~

~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb. a zákona č. 39/1994 Sb., se mění takto:~~

V § 17a odst. 1 se slova "nenáležejí přídavky na děti (výchovné)" nahrazují slovy "nenáleží přídavek na dítě" a slova "na děti v částce odpovídající výši přídavků na děti" se nahrazují slovy "na dítě v částce odpovídající výši přídavku na dítě".

28. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

HLAVA PRVNÍ

OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB

§ 5

(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni

a) zaměstnanci v pracovním poměru,

b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,⁵⁾

c) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

e) osoby samostatně výdělečně činné,

f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

g) soudci,

h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,

ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,

j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,

l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,

m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,

n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence,~~²⁸⁾~~

n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,²⁸⁾ a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a),

~~o) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,~~

o) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,⁵⁾

q) osoby konající civilní službu,

r) osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

s) osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti;^5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,

t) poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,⁶⁾

u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.

(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.

(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o bezmocnou osobu; ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde přiměřeně.

_________

⁴⁾ Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.

⁵⁾ Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

^5a) § 115 občanského zákoníku.

⁶⁾ § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.

§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

~~²⁸⁾~~ ~~§ 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.~~

²⁸⁾Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 6

(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich

a) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,

b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)],

c) výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,

d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;^6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.

(2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.

_________

^6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

§ 16

(1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1).

(3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona¹⁷⁾ a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)¹⁸⁾ a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.¹⁹⁾ Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

(4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě druhé, doby

a) pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,

b) pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od zahraničního nositele pojištění,

c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,

d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,⁵⁾a výkonu civilní služby,

e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r) a s),

f) studia uvedené v § 5 odst. 1 písm. m),

g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n),

~~h) přípravy pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností,~~

h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,²⁸⁾

ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,

i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely.

(5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. e), f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.

(6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) uvedená v § 11 odst. 3 písm. b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (§ 10 odst. 1).

(7) Osobní vyměřovací základ a roční vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

__________

⁵⁾ Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

¹⁷⁾ Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸⁾ § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce.

¹⁹⁾ Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.

HLAVA TŘETÍ

Další pojmy

§ 20

Dítě

(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené, a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

(2) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.

(3) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23),

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok ~~na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

(5) Za povinnou školní docházku²⁰⁾ se pro účely tohoto zákona považuje též

a) docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy, vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky²⁹⁾ a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky,

b) období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nezačalo pobírat ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.~~ podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

__________

²⁰⁾ § 34 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

²⁹⁾ § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

§ 21

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,²¹⁾s výjimkou studia při zaměstnání a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje též studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice,

~~b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností.~~

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením.²⁸⁾

(2) Podle odstavce 1 se středními školami rozumí takové školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,³⁰⁾ a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;³¹⁾ ~~přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.³²⁾~~teoretickou a praktickou přípravou pro zaměstnání osob se zdravotním postižením se rozumí taková příprava prováděná podle zvláštních právních předpisů.²⁸⁾

(3) Za studium na vysokých školách podle odstavce 1 se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.³³⁾ Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také

příprava na speciálních školách.

_________

²¹⁾ Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.

³⁰⁾ § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

³¹⁾ § 23 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

§ 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

~~³²⁾~~ ~~§ 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb.~~

³³⁾ § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.

§ 22

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,³⁴⁾ v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b).

_________

³⁴⁾ § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 23

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,~~ podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

Díl třetí

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

§ 37

(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, nenáleží

a) v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, v nichž

1. příjem z výdělečné činnosti, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu,²²⁾ k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti; příjmem se zde rozumí též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem,

2. poživatel starobního důchodu je výdělečně činný v cizině, a to i po část měsíce, nebo

b) v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod, pokud poživatel starobního důchodu vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku.

(2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je ~~poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání;~~ poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 5.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.

(4) Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod; tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců. K příjmu z výdělečné činnosti [odstavec

1 písm. a) bod 1] dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, se nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem. Ke mzdovým nárokům podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny, pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly.

(5) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.

_________

²²⁾ § 3 odst. 2 písm. e) a § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

29. Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění

~~Čl.X~~

~~Změna zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,~~

~~ve znění pozdějších předpisů~~

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

~~1. § 13 odst. 2 včetně poznámek č. 27) a 28) zní:~~

~~"(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba~~

~~a) studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4,~~

~~b) přípravy občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění,~~

~~c) výkonu vojenské základní (náhradní) služby v Armádě České republiky,~~

~~d) výkonu civilní služby,~~

~~e) osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,²⁷⁾~~

~~f) osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,²⁸⁾~~

~~g) pobírání plného invalidního důchodu.~~

~~Doby uvedené ve větě první se však nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání; kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.~~

_________

~~²⁷⁾~~ ~~§ 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.~~

~~²⁸⁾~~ ~~§ 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.".~~

2. V § 14 odst. 1 písm. a) se slova "invalidní důchod" nahrazují slovy "plný invalidní důchod" a slova "invalidního důchodu invalidního" se nahrazují slovy "plného invalidního důchodu plně invalidního".

~~3. V § 15 odst. 1 písm. a) se v bodě 3 za slovo "bezmocná" vkládají tato slova: "nebo částečně bezmocná starší 80 let".~~

~~4. V § 16 odst. 3 větě první se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "a to nejdéle po dobu, po kterou by nemocenské náleželo.".~~

~~5. § 17 odst. 4 až 6 včetně poznámek č. 23) a 29) znějí:~~

"(4) Uchazeči o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával činnost uvedenou v § 13 odst. 2 a kterému nárok na hmotné zabezpečení vznikl započtením této doby, nebo uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku, se stanoví hmotné zabezpečení procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 z částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení.~~²³⁾~~

(5) Uchazeči o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost a byl účasten jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění, se stanoví výše hmotného zabezpečení z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.~~²⁹⁾~~

~~(6) Nelze-li u uchazeče o zaměstnání uvedeného v odstavci 5 stanovit vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti²⁸⁾~~ nebo jde-li o uchazeče, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst. 2, postupuje se při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavce 4.

_________

~~²³⁾~~ ~~§ 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.~~

~~§ 1 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 245/1994 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a dávky pěstounské péče.~~

~~²⁹⁾~~ ~~§ 5a odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.".~~

~~6. V § 17 odst. 8 se slova "výše fiktivního výdělku uvedeného v odstavci 4" nahrazují slovy "částky životního minima uvedené v odstavci 4".~~

~~7. V § 17a odst. 1 větě první se slova "invalidní důchod" nahrazují slovy "plný invalidní důchod".~~

~~8. V § 17a odst. 2 se slova "sociálním zabezpečení" nahrazují slovy "důchodovém pojištění" a poznámka č. 24) zní:~~

_________

~~²⁴⁾~~ ~~Zákon č. 155/1995 Sb.".~~

9. V § 21 odst. 2 se vypouští písmeno a). Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b) a v nově označeném písmenu b) se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 30): "nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí~~³⁰⁾~~

_________

~~³⁰⁾~~ ~~§ 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.".~~

~~Čl.XI~~

~~Změna zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti~~

~~a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti,~~

~~ve znění pozdějších předpisů~~

Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., zákona České národní rady č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., se doplňuje takto:

~~V § 12 odst. 1 se doplňuje písmeno s), které včetně poznámky č. 29) zní:~~

~~"s) plní úkoly při provádění důchodového pojištění uchazečů o zaměstnání podle zvláštního zákona.²⁹⁾~~

_________

~~²⁹⁾~~ ~~§ 36 písm. q), § 38 odst. 3 a § 39 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.".~~

30. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:

1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;

2. osoby ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona;¹⁾

3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

6. soudci;

8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;

9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby;

10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;

12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

~~13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;~~

13. osoby se zdravotním postižením zařazené do teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost;^1a)

14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),

b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;^1b)

2. osoby provozující živnost;²⁾

3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;³⁾

4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů;⁴⁾

5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;⁵⁾

6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;⁶⁾

7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,

c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.

_________

¹⁾ Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

^1a)Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^1b) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

²⁾ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

⁶⁾ § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

ČÁST ČTVRTÁ

Práva a povinnosti pojištěnce

§ 11

(1) Pojištěnec má právo

a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny¹⁹⁾ vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení,

b) na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby,²⁰⁾ kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně; toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území²¹⁾ a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno,

c) na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně,

d) na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona,

e) na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí i v případech, kdy zařízení lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu,

f) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním.

(2) Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:

a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli,²²⁾

b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,

c) obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče,

d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona.²³⁾

(3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní zdravotní péči

jim poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče, a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímž Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování zdravotní péče. Navazující ambulantní nebo ústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení určené lékařem, který poskytl základní zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí. Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny¹⁸⁾ jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Za vojáky v činné službě,^22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení, a za žáky vojenských škol,^22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny

a) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků,

b) preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany.

(4) U osob vykonávajících civilní službu, osob, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti^22c) a dále u osob ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr lékaře, zdravotnického zařízení a dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů.

_________

¹⁸⁾ § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.

¹⁹⁾ § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.

²⁰⁾ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161).

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

²¹⁾ § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

²²⁾ § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

^22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

^22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

^22c) § 21 odst. 2 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

²³⁾ § 8 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

31. Zákon č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

~~Čl.II~~

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/ /1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:

~~1. V § 17 odst. 1 se slova "60 %" nahrazují slovy "50 %", slova "50 %" se nahrazují slovy "40 %" a slova "70 %" se nahrazují slovy "60 %".~~

~~2. V § 17 odst. 2 se slova "70 %" nahrazují slovy "60 %".~~

32. Zákon č. 167/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

~~Čl.I~~

~~1. Preambule zákona se zrušuje.~~

~~2. V § 1 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:~~

"(1) Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech, požadavcích a povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.

~~(2) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1.".~~

~~Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6.~~

~~3. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 31), 32) a 33) zní:~~

~~"§ 2~~

~~(1) Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou~~

~~a) Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále jen "úřad práce"),~~

~~b) občané,~~

c) právnické a fyzické osoby zaměstnávající občany, jakož i cizince a osoby bez státní příslušnosti (dále jen "zaměstnavatelé"); za zaměstnavatele se považují právnické osoby a fyzické osoby uvedené ve zvláštním právním předpise~~³¹⁾a dále organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,~~¹⁾

d) právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou občané České republiky. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti (dále jen "cizinci"); zaměstnání na území České republiky však mohou cizinci vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu,~~³²⁾~~ ~~pokud zákon nestanoví jinak. Udělení povolení k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.³³⁾~~

(3) Povolení k zaměstnání a povolení k pobytu se vyžaduje též, má-li cizinec vykonávat práci na území České republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.

_________

~~³¹⁾~~ ~~§ 8 zákoníku práce.~~

¹⁾ ~~Například § 7, 21 a 29 obchodního zákoníku.~~

~~³²⁾~~ Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákona č. 150/1996 Sb. a nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.

~~³³⁾~~ Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/ /1999 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.".

~~4. Za § 2 se vkládají nové § 2a, 2b, 2c a 2d, které včetně poznámek pod čarou č. 2), 34), 35), 36), 37) a 38) znějí:~~

~~"§ 2a~~

~~(1) Povolení k zaměstnání může vydat cizinci úřad práce,~~²⁾ v jehož obvodu bude zaměstnávání vykonáváno, s přihlédnutím k situaci na trhu práce a za předpokladu, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak.

(2) Povolení k zaměstnání obsahuje místo výkonu práce, druh práce, označení (jméno) a sídlo (místo pobytu) zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, a dobu, na kterou se vydává. Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu jednoho roku. O povolení k zaměstnání je možno žádat opakovaně. Po třech letech zaměstnání cizince na území České republiky je možné vydat tomuto cizinci nové povolení k zaměstnání nejdříve po uplynutí dvanácti měsíců, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, nestanoví jinak. Podmínka, že nové povolení k zaměstnání cizinci lze vydat nejdříve po uplynutí dvanácti měsíců, se rovněž nevztahuje na občany zemí, jejichž seznam stanoví vláda nařízením.

~~(3) Platnost povolení k zaměstnání zaniká~~

~~a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,~~

~~b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,~~

~~c) uplynutím doby, na kterou bylo povolení k pobytu cizinci³²⁾~~ ~~vydáno, nebo zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.~~

~~(4) Povolení k zaměstnání může úřad práce odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání.~~

~~§ 2b~~

~~(1) Povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a může vydat úřad práce též cizinci, který bude~~

a) zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky a nejméně jednou za kalendářní týden se vrací do státu sousedícího s Českou republikou, kde má své bydliště a jehož je příslušníkem; příhraniční oblastí České republiky se rozumí území okresu přiléhajícího ke státním hranicím. Na tyto cizince se nevztahuje omezení uvedené v § 2a odst. 2 větě čtvrté,

b) sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců,

c) zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném povolání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku; toto období zaměstnání může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice.

~~(2) Cizinci vykonávajícímu v České republice soustavnou vzdělávací činnost jako pedagogický pracovník³⁴⁾~~ ~~nebo akademický pracovník vysoké školy³⁵⁾~~ ~~lze vydat povolení k zaměstnání bez omezení uvedeného v § 2a odst. 2 větě čtvrté.~~

~~§ 2c~~

~~Bez ohledu na situaci na trhu práce úřad práce vydá povolení k zaměstnání cizinci~~

~~a) o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,³⁶⁾~~

~~b) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami.~~

~~§ 2d~~

~~Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince~~

~~a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka,³⁷⁾~~ ~~nebo který o přiznání tohoto postavení požádal,~~

~~b) kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,~~

c) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je mezinárodní smlouvou zaručena vzájemnost,

d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka,~~³⁴⁾~~ ~~akademického pracovníka vysoké školy,³⁵⁾~~ vědeckého pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce, osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,

~~e) o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,³⁸⁾~~

f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případech humanitární pomoci,

~~g) zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě,~~

~~h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,~~

~~i) který je příslušníkem ozbrojených sil nebo civilní složky smluvní strany Severoatlantické smlouvy.~~

_________

²⁾ Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.

~~³⁴⁾~~ ~~§ 50 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.~~

~~³⁵⁾~~ ~~§ 70 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).~~

~~³⁶⁾~~ Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 188/1997 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o výměně stážistů.

~~³⁷⁾~~ ~~Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. a zákona č. 150/1996 Sb.~~

~~³⁸⁾~~ ~~Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 227/1993 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů.".~~

~~5. V § 3 odst. 1 se slova "federální ministerstvo práce a sociálních věcí a v působnosti republik státní orgány, o nichž to stanoví zákony národních rad.~~²⁾~~" nahrazují slovy "Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušné úřady práce.~~²⁾".

~~6. V § 4 odstavec 1 zní:~~

"(1) Zprostředkováním zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Součástí zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.".

7. V § 4 odst. 2 se slova "územní státní orgány práce, do jejichž působnosti podle zákona národní rady tato činnost patří (dále jen "územní orgán práce")" nahrazují slovy "úřady práce".

8. V § 4 odst. 3 se slova "Územní orgány práce" nahrazují slovy "Úřady práce", v § 6 odst. 2 větě druhé se slova "územní orgány práce" nahrazují slovy "úřady práce", v § 6 odst. 1 a odst. 2 větě první, § 7 odst. 1, § 9 odst. 2, § 19 odst. 3 větě první se slova "územního orgánu práce" nahrazují slovy "úřadu práce", v § 7 odst. 2, § 12 odst. 2, § 19 odst. 2 větě první, § 20 odst. 4 písm. c), § 24 odst. 1 písm. a) a c) se slova "územnímu orgánu práce" nahrazují slovy "úřadu práce", v § 7 odst. 3, § 10 odst. 2 větě první, § 14 odst. 1 písm. e), § 20 odst. 3 a 4, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 písm. c) a d) se slova "územním orgánem práce" nahrazují slovy "úřadem práce", v § 16 odst. 2 větě první, § 20 odst. 1 větě druhé, § 20 odst. 2 a § 24 odst. 2 se slova "územní orgán práce" nahrazují slovy "úřad práce" a v § 19 odst. 1 se slova "územních orgánů práce" nahrazují slovy "úřadů práce".

~~9. V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 39) zní:~~

"(1) Zprostředkování zaměstnání může provádět za úhradu právnická nebo fyzická osoba, jestliže má k takové činnosti povolení;39) zprostředkování zaměstnání za úhradu lze vykonávat i za účelem dosažení zisku.

_________

~~³⁹⁾~~ ~~§ 11 písm. k) zákona č. 9/1991 Sb., ve znění zákona č. 167/1999 Sb.".~~

~~10. V § 5 se odstavec 2 zrušuje.~~

~~Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.~~

~~11. V § 5 odstavec 2 zní:~~

"(2) Za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce 1 se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání ve sdělovacích prostředcích nebo prostřednictvím elektronických médií, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany.".

~~12. Za § 5 se vkládají nové § 5a, 5b a 5c, které znějí:~~

~~"§ 5a~~

~~(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu se vydává na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby na tři roky; povolení lze vydat opakovaně.~~

(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu fyzickým osobám je jejich bezúhonnost, odborná způsobilost a trvalý pobyt na území České republiky; u právnických osob musí uvedené podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání, nebo statutární orgán nebo některý z členů statutárního orgánu odpovědný za zprostředkování zaměstnání. U zahraniční právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání za úhradu vedoucí organizační složky umístěné v České republice.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který není starší šesti měsíců, nebo odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních třech letech nepřetržitě po dobu delší než tři měsíce.

(4) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání za úhradu povoleno, anebo která má ukončené středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno. Není-li fyzická osoba občanem České republiky, je nutno prokázat pohovorem před orgánem vydávajícím povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu znalost českého jazyka.

~~(5) Znalost českého jazyka se prokáže, jestliže fyzická osoba~~

~~a) je schopna plynně a jazykově správně odpovídat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a k činnosti související se zprostředkováním zaměstnání,~~

~~b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku a obsah textu týkajícího se pracovněprávních předpisů.~~

(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu je povinna doložit skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích při podání žádosti o toto povolení. Případné změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna oznamovat nejpozději do jednoho měsíce od jejich vzniku orgánu, který povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává.

~~§ 5b~~

~~(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu musí obsahovat zejména:~~

a) u fyzické osoby její jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a není-li jí uděleno, datum narození, sídlo zprostředkovatelny, územní obvod a okruh profesí, pro které bude zprostředkování povoleno, dobu, na kterou je povolení vydáno,

b) u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání, jméno a příjmení osoby odpovědné podle § 5a odst. 2 za zprostředkování zaměstnání, sídlo zprostředkovatelny, územní obvod a okruh profesí, pro které bude zprostředkování povoleno, dobu, na kterou je povolení vydáno.

~~(2) Povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu se odejme, jestliže fyzická nebo právnická osoba~~

~~a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 5a odst. 2,~~

b) vykonává zprostředkování zaměstnání v rozporu s podmínkami stanovenými pro zprostředkování zaměstnání v tomto zákoně nebo v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání.

~~§ 5c~~

~~Údaje o občanech, kterým fyzická nebo právnická osoba zprostředkovává zaměstnání za úhradu, lze získávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání.".~~

~~13. V § 6 odst. 1 se slova "za pomoci příslušného úřadu práce, pokud si je nezabezpečí sám" nahrazují slovy "sám nebo za pomoci příslušného úřadu práce".~~

14. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "Požádá-li občan o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.".

15. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání úřadu práce; změny těchto skutečností ohlašuje nejpozději do sedmi kalendářních dnů.".

~~16. V § 7 odst. 4 se slova "na střední škole nebo vysoké škole¹⁹⁾~~ nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí," nahrazují slovy "na střední škole nebo vyšší odborné škole, na vysoké škole nebo jiné škole, na které se podle právních předpisů taková příprava provádí,".

~~17. V § 9 odst. 1 větě první se slova "mateřské poslání" nahrazují slovy "péči o dítě".~~

~~18. V § 9 odst. 1 písm. d) se slovo "příslušné" zrušuje.~~

~~19. V § 12 odstavec 3 zní:~~

~~"(3) Hmotné zabezpečení náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání podle § 7 odst. 1.".~~

~~20. V § 14 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 7) a 40) zní:~~

~~"a) splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod, s výjimkou podmínek pro nárok na starobní důchod, na nějž vzniká nárok před dosažením potřebného věku,~~⁷⁾ v období do dosažení tohoto věku, nebo pro nárok na plný invalidní důchod, s výjimkou plného invalidního důchodu občana, který je plně invalidní proto, že je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek,~~⁴⁰⁾~~

_________

⁷⁾ ~~§ 32, 74, § 76 odst. 1 a § 94 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.~~

~~⁴⁰⁾~~ ~~§ 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.".~~

21. V § 16 odst. 3 se věta první nahrazuje větou: "Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v době pracovní neschopnosti, kdy nemá nárok na nemocenské anebo jeho výplatu, a to nejdéle po dobu, po kterou by nemocenské náleželo.".

~~22. V § 16 se v odstavci 6 poznámka pod čarou č. 9) zrušuje a odstavec 7 zní:~~

"(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému neuplynula v poslední evidenci podpůrčí doba a v době mezi poslední a novou evidencí nebyl zaměstnán (§ 13 odst. 1), anebo byl zaměstnán po dobu kratší než jeden měsíc, a zároveň splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13, se poskytne hmotné zabezpečení po zbývající část podpůrčí doby.".

~~23. V § 16 se doplňuje odstavec 8, který zní:~~

"(8) Uchazeči o zaměstnání po uplynutí podpůrčí doby náleží opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona, pokud po této době nastoupil do zaměstnání, které trvalo alespoň šest měsíců, a zároveň splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13. Doba zaměstnání v délce šesti měsíců se nevyžaduje v případech uvedených v § 15 odst. 2 písm. b) a c).".

~~24. § 16a včetně poznámek pod čarou č. 21) a 22) se zrušuje.~~

~~25. V § 17 odst. 8 se číslice "1,5" nahrazuje číslicí "2,5" a číslice "1,8" se nahrazuje číslicí "2,8".~~

~~26. V § 17a odst. 1 a 3 se slova "Kčs" nahrazují slovy "Kč".~~

~~27. V § 18 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 25) zní:~~

~~"(4) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit hmotné zabezpečení nebo jeho část,~~

a) bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že rozvázání pracovního nebo služebního poměru uchazeče o zaměstnání je neplatné nebo že jeho zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout náhradu mzdy~~²⁵⁾~~ ~~nebo peněžní náhradu,~~

~~b) bylo-li dodatečně zjištěno, že splňoval podmínky pro nárok na důchod, které brání poskytování hmotného zabezpečení [§ 14 odst. 1 písm. a)].~~

~~Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.~~

_________

~~²⁵⁾~~ ~~Například § 61 a 130 zákoníku práce.".~~

28. V § 19 odst. 3 ve větě první se slova "československého státního" zrušují a na konci odstavce 3 se doplňuje tato věta: "Povolení zaměstnavateli k získávání zaměstnanců ze zahraničí podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.~~³³⁾~~".

~~29. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:~~

~~"§ 19a~~

Nastoupí-li do zaměstnání cizinec, u něhož se podle § 2d písm. c) a d) nevyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnavatel o tom informuje úřad práce nejpozději do osmi kalendářních dnů od jeho nástupu do zaměstnání.".

~~30. V § 20 odst. 4 se slova "příslušnými státními orgány republik, o nichž to stanoví zákony národních rad~~²⁾~~" nahrazují slovy "prováděcím právním předpisem (§ 31 odst. 4)".~~

~~31. V § 24 odstavec 2 zní:~~

"(2) Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců stanoveného nařízením vlády (dále jen "povinný podíl").".

~~32. V § 24 se vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:~~

~~"(3) Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel~~

~~a) zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu, nebo~~

b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu; výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se změněnou pracovní schopností, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Českým statistickým úřadem za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

(4) Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) nebo b), je povinen jej splnit podle odstavce 3 písm. c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla. Zaplacení prokáže při plnění oznamovací povinnosti podle věty první.".

~~Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.~~

~~33. V § 24 odst. 5 se slova "zvláštní předpisy.¹³⁾" nahrazují slovy "zvláštní právní předpisy.¹³⁾" a poznámka pod čarou č. 13) zní:~~

_________

"~~¹³⁾~~ § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.".

~~34. V § 25 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 41) znějí:~~

~~"(3) Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o odnětí hmotného zabezpečení a proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání nemá odkladný účinek.~~

~~(4) Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání času stanovená v zákoníku práce.⁴¹⁾~~

_________

~~⁴¹⁾~~ ~~§ 266 zákoníku práce.".~~

~~35. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:~~

~~"§ 25a~~

~~Místně příslušným je úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak.".~~

~~36. V § 26 odstavec 1 zní:~~

~~"(1) Kontrolní činnost podle tohoto zákona jsou oprávněny vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákon.~~²⁾ Činnost orgánů kontroly se zaměřuje na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů a v jejich organizačních jednotkách, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Pro účely kontrolní činnosti se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady a právní předpisy vydané k provedení těchto zákonů.".

~~37. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:~~

"(3) Orgány kontroly jsou oprávněny při kontrolní činnosti podle odstavce 1 zjišťovat totožnost osob zdržujících se na pracovištích zaměstnavatele; tyto osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a předložit povolení k zaměstnání, pokud k výkonu zaměstnání jim mělo být povolení vydáno.".

38. V § 31 odst. 1, 2 a 3 se slovo "vyhláškami" nahrazuje slovem "vyhláškou", v § 31 odst. 2 se slova "České republiky" a slova "a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a sportu Slovenské republiky" zrušují.

~~39. V § 31 odstavec 4 zní:~~

"(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu může vyhláškou stanovit bližší podmínky postupu při sjednávání dohod podle § 20 odst. 3 a 4.".

40. Pokud zákon používá názvu "vláda České a Slovenské Federativní Republiky" a názvu "vláda České republiky a vláda Slovenské republiky", nahrazuje se tento název názvem "vláda", název "Federální ministerstvo práce a sociálních věcí" se nahrazuje názvem "Ministerstvo práce a sociálních věcí", název "Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky" se nahrazuje názvem "Ministerstvo práce a sociálních věcí", název "federálních ústředních orgánů" se nahrazuje názvem "ústředních orgánů" a slova "České a Slovenské Federativní Republiky" a "Českou a Slovenskou Federativní Republiku" se nahrazují slovy "České republiky" a "Českou republiku".

~~Čl.II~~

~~takto:~~

~~1. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní:~~

~~"b) úřady práce.".~~

~~2. V § 2 odstavec 2 zní:~~

~~"(2) Úřady práce jsou úřady, jejichž sídla a územní obvody jsou totožné se sídlem a územními obvody okresních úřadů působících v České republice,~~²⁾ ~~na území hlavního města Prahy je úřadem práce Úřad práce hlavního města Prahy.".~~

~~3. V § 8 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:~~

~~"(3) Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat,~~⁸⁾ je zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly povinen vyžadovat na zaměstnavateli odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtě k tomu určené a od zaměstnavatele je oprávněn vyžadovat si písemné podání zprávy o přijatých opatřeních.

_________

⁸⁾ ~~§ 26 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 167/1999 Sb.".~~

~~4. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:~~

~~"(5) Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal.".~~

~~Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.~~

5. V § 9 odst. 1 se ve větě první slova "vyplývajících z obecně závazných právních předpisů uvedených v § 8 odst. 3" nahrazují slovy ", jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat,".

~~6. V § 11 písm. k) se slova "a stanoví výši poplatku za toto zprostředkování" zrušují.~~

~~7. V § 13 odst. 2 se písmeno e) zrušuje a písmeno f) se označuje jako písmeno e).~~

~~Čl.V~~

~~Přechodná ustanovení~~

1. Práva a povinnosti právnických nebo fyzických osob, jimž bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání před 1. říjnem 1999, se posuzují podle dosavadních předpisů do uplynutí platnosti tohoto povolení.

2. Cizincům, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání před 1. říjnem 1999, počíná běžet tříletá lhůta podle § 2a odst. 2 věty čtvrté zákona č. 1/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, od 1. října 1999.

33. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 19

Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky

(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny obce, subjekty hospodářské mobilizace a zdravotnická záchranná služba, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby ~~se změněnou pracovní schopností~~³⁾ se zdravotním postižením³⁾v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví.

(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců⁵⁾ lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.⁶⁾

_________

¹⁾ § 7 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

²⁾ Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

³⁾ ~~§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.~~

³⁾ § 67 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁴⁾ Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

⁵⁾ § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

⁶⁾ § 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

34. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

~~(1) Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.~~

Úřady práce jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii

a) zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu,

b) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání,

c) končení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání,

d) odejmutí povolení k zaměstnání cizinci.

(2) Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

(3) Orgán sociálního zabezpečení^15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,¹³⁾ o kterou požádal cizinec uvedený v

§ 87a.

_________

¹³⁾ Zákon č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.

^15a)Část první zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 167

Oprávnění policie

(1) Policie je oprávněna

a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d) provádět pobytovou kontrolu

1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Provádí-li policie pobytovou kontrolu v součinnosti s orgány provádějícími u zaměstnavatelů kontrolu podle zvláštních právních předpisů, je policie oprávněna vstupovat do objektů a zařízení těchto zaměstnavatelů.

35. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

§ 51

Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany

při sdělování údajů

(1) Orgány sociálně-právní ochrany a komise jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.

(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona.

(3) Obecní úřad na vyžádání

a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte,

d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání

a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

b) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštních právních předpisů⁴⁷⁾ řízení týkající se dítěte,

c) poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,

d) může poskytovat pověřené osobě údaje potřebné pro zajištění její činnosti.

(5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen

a) na žádost poskytnout

1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

3. orgánu sociálního zabezpečení a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány;,

4. úřadu práce údaje potřebné pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu;^47a)

b) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin,48) nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu;

c) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení.;

d) oznámit úřadu práce, který povolil výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu^47a)skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně právní ochrany je také povinen sledovat zda došlo k nápravě.

_________

⁴⁾ § 86 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.

⁴⁷⁾ Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

Trestní řád.

^47a)§ 121 až 124 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁴⁸⁾ § 8 trestního řádu.

36. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

Investiční pobídky

§ 1

(1) Tento zákon upravuje všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování investičních pobídek a výkon státní správy s tím související.

(2) Investičními pobídkami se rozumí

a) slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu,¹⁾

b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,

c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu,³⁾

d) hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu,³⁾

e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu,²⁾ evidovaných v katastru nemovitostí^2a) jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu^2b) účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.

_________

¹⁾ § 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb.

²⁾ § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.

^2a) § 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^2b) § 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

³⁾ ~~Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.~~

³⁾ § 111 zákona č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

~~ČÁST TŘETÍ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů~~

~~České republiky na úseku zaměstnanosti~~

~~§ 13~~

~~1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:~~

~~"§ 5a~~

~~Vytváření nových pracovních míst~~

~~v rámci investičních pobídek~~

(1) Ministerstvo na základě dohody hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byl poskytnut příslib investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. Hmotná podpora se poskytuje zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v okrese, ve kterém v době podání žádosti míra nezaměstnanosti podle statistiky ministerstva dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti za Českou republiku za uplynulé pololetí.

(2) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména počet a druhy pracovních míst, která budou zřízena, datum, ke kterému budou místa zřízena, a dobu, do které budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců, způsob a dobu poskytování hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek.

(3) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na vytváření nových pracovních míst sjednaných v dohodě. Výši hmotné podpory na jedno pracovní místo v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli,

~~a formu úhrady stanoví vláda nařízením.".~~

~~2. Za § 6a se vkládá nový § 6b, který včetně nadpisu zní:~~

~~"§ 6b~~

~~Rekvalifikace zaměstnanců v rámci~~

~~investičních pobídek~~

(1) Ministerstvo na základě dohody hmotně podporuje zaměstnavatele, kterému byl poskytnut příslib investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu, při rekvalifikaci jeho zaměstnanců, a to částečnou úhradou nákladů, které budou na rekvalifikaci vynaloženy.

(2) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména počet osob, které budou zařazeny do rekvalifikace, obsah rekvalifikace, způsob a dobu jejího zabezpečení, výši nákladů na rekvalifikaci, způsob úhrady nákladů a dobu jejího poskytování, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek nebo v případě jejich nevyčerpání.

(3) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na rekvalifikaci zaměstnanců. Výši úhrady nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti, případně dalšími ukazateli, a formu úhrady

~~stanoví vláda nařízením.".~~

~~3. V § 11 písmena g) a h) znějí:~~

"g) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce, hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek,

~~h) hmotně podporuje rekvalifikace občanů, hmotně podporuje rekvalifikace zaměstnanců v rámci investičních pobídek a zpracovává rekvalifikační programy,".~~

37. Zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti

§ 7

Výjimky ze sankčního režimu

Ustanovení tohoto zákona se nepoužije

a) na poskytování ošetření a lékařské péče,

b) na humanitární pomoc, není-li omezena rozhodnutím příslušného mezinárodního orgánu; za takovou pomoc se považují zejména dodávky potravin, ošacení, léků, zdravotnického materiálu a jiných humanitárních potřeb nezbytných pro ochranu zdraví, záchranu života a důstojné ubytování civilistů,

c) na poskytování dávek sociální péče, státních sociálních dávek, dávek důchodového pojištění, dávek nemocenského pojištění (péče), ~~hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a na platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,

d) na poskytování mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších plateb vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného pracovního vztahu,

e) na poskytování výživného,

f) na náhradu škody způsobené činností, která nemá souvislost s prováděním mezinárodních sankcí na základě tohoto zákona, a na výplatu pojistného s tím spojeného,

g) na získání věci na základě dědictví po sankcionované osobě, a

h) na úhradu pohledávky sankcionovaným subjektem nebo sankcionovanou osobou, jestliže tato pohledávka nevznikla porušením mezinárodních sankcí.

38. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

§ 5

(1) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícímu mzdovým nárokům splatným za 3 měsíce v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen "rozhodné období"). Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky v období 3 let vůči jednomu a témuž zaměstnavateli pouze jednou.

(2) Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 6, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. ~~Rozhodnou částku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou vždy s účinností od~~

1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání návrhu na prohlášení konkursu. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

(3) Mzdové nároky zaměstnance lze uspokojit, jestliže jeho pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti sjednaný se zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, trval ke dni počátku platební neschopnosti, nebo skončil-li tento vztah v rozhodném období.

§ 10

(1) Úřad práce před uspokojením mzdových nároků (§ 8 a 9) provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů,⁹⁾ které měl zaměstnavatel provést za zaměstnance za období 3 měsíců rozhodného období.

(2) Úřad práce současně písemně oznámí nejpozději do dne výplaty částek odpovídajících mzdovým nárokům příslušné správě sociálního zabezpečení výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné odvedl. Odvádí-li toto pojistné z příjmů zaměstnanců, které zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, oznámí též výši vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců.¹²⁾ Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plní úřad práce povinnosti plátce daně podle zvláštních právních předpisů.¹³⁾

(3) Úřad práce potvrzuje ministerstvu a na žádost pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu údaje o vyplacených mzdových nárocích.

________

⁹⁾ Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

¹²⁾ § 5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹³⁾ Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

~~ČÁST DRUHÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~§ 17~~

V § 26 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb., se ve větě poslední za slova "a cestovní náhrady" vkládají slova "a zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů".

39. Zákon č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/4965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

~~ČÁST DRUHÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~Čl.III~~

~~1. V § 2a odst. 2 se věty čtvrtá a pátá zrušují.~~

~~2. V § 2b odst. 1 písm. a) se tečka na konci věty první nahrazuje čárkou a věta druhá se zrušuje.~~

~~3. V § 2b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.~~

4. V § 5 odst. 1 se za slovo "provádět" vkládají slova "bezplatně i" a na konci odstavce se doplňuje věta druhá, která zní: "Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být úhrada požadována od občana.".

~~5. V § 5a, 5b a 5c se slova "za úhradu" zrušují.~~

~~6. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:~~

"b) absolventi středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol nebo jiných škol, na kterých se podle právních předpisů provádí soustavná příprava pro povolání, a to po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia,".

~~7. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova "uskutečňovaných na základě programů vlády a ústředních orgánů," zrušují.~~

~~8. V § 17 odst. 8 se část věty za středníkem zrušuje.~~

~~9. § 17a se zrušuje.~~

~~10. V § 18 se odstavec 3 zrušuje.~~

~~Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.~~

~~11. V § 20 se odstavce 1 a 2 zrušují.~~

~~Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.~~

~~12. V § 24 odst. 3 písm. c) se slova "Českým statistickým úřadem" nahrazují slovy "a zveřejňované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů".~~

~~13. V § 31 odst. 4 se slova "odst. 3 a 4" nahrazují slovy "odst. 1 a 2".~~

~~ČÁST TŘETÍ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~a působnosti orgánů České republiky~~

~~na úseku zaměstnanosti~~

~~Čl.IV~~

V § 15 odst. 1 věta druhá zní: "Přestupkem je též, uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepravdivý údaj o tom, že není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně pro povolání nebo neohlásí změnu těchto skutečností uvedených v čestném prohlášení.".

40. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

§ 7

Výdaje státního rozpočtu

(1) Ze státního rozpočtu se hradí

a) výdaje na činnost organizačních složek státu a příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13) příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,

b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky, výdaje ~~na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání~~ na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,

c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,

d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,⁷⁾

e) dotace občanským sdružením⁸⁾ a příspěvky politickým stranám,⁹⁾

f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,¹⁰⁾ a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto čely,

g) dotace státním fondům,

h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat¹¹⁾ nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,

i) peněžité vklady státu do akciových společností,¹⁾

j) nákup cenných papírů,

k) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,

l) vklady a příspěvky mezinárodním organizacím,

m) úhrada závazků ze státních záruk,

n) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,

o) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu,

p) výdaje související s dluhovou službou,

r) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,

s) výdaje ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí předsedů obou komor Parlamentu nebo předsedy vlády, jejichž výši stanoví vláda nařízením.

(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. i) až l) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády. Na výdaje podle odstavce 1 písm. s) se tento zákon nevztahuje.

_________

¹⁾ § 3 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

⁷⁾ § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

⁸⁾ Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

¹¹⁾ Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.

41. Zákon č. 271/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

~~ČÁST TŘETÍ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti~~

~~orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti~~

~~Čl.IV~~

V § 12 odst. 1 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které včetně poznámky pod čarou č. 29a) zní:

"t) sděluje na žádost okresnímu úřadu, krajskému úřadu a ministerstvu údaje o tom, že osoba je vedena jako uchazeč o zaměstnání, zda má tato osoba nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a v jaké výši, popřípadě že není hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., a údaje o výši vyplacených mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,~~^29a)~~ ~~a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel nezúčtoval.~~

_________

~~^29a)~~ ~~Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.".~~

42. Zákon č. 453/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

~~ČÁST TŘETÍ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů~~

~~České republiky na úseku zaměstnanosti~~

~~Čl.V~~

Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto:

~~1. § 5a včetně poznámek pod čarou č. 6a) až 6c) zní:~~

~~"§ 5a~~

(1) Ministerstvo na základě písemné dohody hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu.~~^6a)~~ ~~Hmotná podpora se poskytuje zaměstnavateli,~~

~~který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které v době předložení záměru získat investiční pobídky^6b)~~ ~~průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti za Českou republiku za uplynulá dvě pololetí.~~

(2) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména označení příjemce, výši poskytované hmotné podpory, počet pracovních míst, která se zřizují, datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců, náklady, na jejichž úhradu

lze poskytnuté prostředky použít, termíny poskytování hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek, způsob a lhůtu vypořádání.

(3) Územní oblastí se pro účely tohoto zákona rozumí okres, v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území doba dojíždění do obce, v níž je umístěna investiční akce, prostředky hromadné dopravy nepřevyšuje jednu hodinu. Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna.

~~(4) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na vytváření nových pracovních míst sjednaných v dohodě podle odstavce 2. Je výdajem státního rozpočtu^6c)~~ ~~na úhradu dohodnutých nákladů zaměstnavatele, nemusí být použita pouze v roce~~

poskytnutí, ale podle harmonogramu stanoveného v těchto dohodách. Vyúčtování provádí zaměstnavatel k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá jej ministerstvu do 15. února následujícího kalendářního roku. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Výši hmotné podpory na jedno pracovní místo v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu úhrady stanoví vláda nařízením.

_________

~~^6a)~~ ~~Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb.~~

~~^6b)~~ ~~§ 4 odst. 2 zákona č. 72/2000 Sb., ve znění zákona č. 453/2001 Sb.~~

~~^6c)~~ ~~§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.".~~

~~2. § 6b zní:~~

~~"§ 6b~~

~~(1) Ministerstvo na základě písemné dohody hmotně podporuje zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu,^6a)~~ při rekvalifikaci jeho zaměstnanců, a to částečnou úhradou nákladů, které budou na rekvalifikaci skutečně vynaloženy. Hmotná podpora se poskytuje v závislosti na průměrné míře nezaměstnanosti podle § 5a odst. 1 v době předložení záměru získat investiční pobídky.~~^6b)~~

(2) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména označení příjemce, výši poskytované hmotné podpory, počet osob, které budou zařazeny do rekvalifikace, obsah rekvalifikace, způsob a dobu jejího zabezpečení, předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci, výši a termín poskytnutí hmotné podpory, způsob úhrady nákladů a dobu jejího poskytování, datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován, náklady, na jejichž úhradu lze poskytnuté prostředky použít, datum poskytnutí hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek nebo v případě jejich nevyčerpání, způsob a lhůtu vypořádání.

(3) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na rekvalifikaci zaměstnanců sjednaných v dohodě podle odstavce 2. Je výdajem státního rozpočtu6c) na úhradu dohodnutých nákladů zaměstnavatele, nemusí být použita pouze v roce poskytnutí, ale podle harmonogramu stanoveného v těchto dohodách. Vyúčtování provádí zaměstnavatel k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá jej ministerstvu do 15. února následujícího kalendářního roku. Do celkového počtu rekvalifikovaných zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Výši úhrady nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti, případně dalšími ukazateli, a formu úhrady stanoví vláda nařízením.".

~~Čl.VI~~

~~Přechodné ustanovení k části třetí~~

Ustanovení § 5a odst. 4 a § 6b odst. 3 se použijí i pro zaměstnavatele, kteří uzavřeli s ministerstvem písemné dohody o poskytnutí hmotné podpory v rámci investičních pobídek přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

43. Zákon č. 2/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)

~~ČÁST DRUHÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

Čl.III

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 369/2000 Sb., se mění takto:

~~1. V § 2d písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 37) zní:~~

~~"a) kterému byl udělen azyl,³⁷⁾~~

_________

~~³⁷⁾~~ ~~Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).".~~

~~2. Za § 2d se vkládá nový § 2e, který zní:~~

~~"§ 2e~~

Povolení k zaměstnání nebude vydáno žadateli o udělení azylu po dobu 1 roku ode dne zahájení řízení o udělení azylu; nebude-li do této doby žádost o udělení azylu vyřízena, může být žadateli uděleno povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a.".

~~Čl.IV~~

~~Přechodné ustanovení~~

~~Pracovněprávní vztahy žadatelů o udělení azylu uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.~~

44. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

HLAVA II

Krajské soudy

§ 31

(1) Krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.

(2) Ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění, nemocenské péče v ozbrojených silách, uchazečů o zaměstnání a jejich ~~hmotného zabezpečení~~ podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory, ve věcech přestupků, jakož i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon, rozhoduje specializovaný samosoudce.

(3) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Práva a povinnosti předsedy senátu má i specializovaný samosoudce.

45. Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního

~~ČÁST DVACÁTÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~Čl.XX~~

~~1. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.~~

~~Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.~~

~~2. Poznámka pod čarou č. 15) se zrušuje.~~

46. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě)

~~ČÁST ČTVRTÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~§ 14~~

V § 13 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra.".

47. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

HLAVA VI

Služební posudek, potvrzení o službě a neplatné skončení

služebního poměru

§ 59

(1) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat státnímu zaměstnanci služební posudek a potvrzení o službě; jinému je nelze vydat.

(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.

(3) Potvrzení o službě obsahuje

a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,

b) dobu trvání služby,

c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,

d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky,

e) údaj o důvodu skončení služby,

f) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,

g) údaje o výši průměrného výdělku³³⁾ a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na ~~hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.³⁴⁾~~podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.³⁴⁾

(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 1, mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

_________

³³⁾ § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

~~³⁴⁾~~ ~~Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.~~

³⁴⁾ Zákon č. …/2004 Sb., o zaměstnanosti.

48. Zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

~~ČÁST ŠESTÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů~~

~~České republiky na úseku zaměstnanosti~~

~~Čl.VI~~

1. V § 2 odst. 3 se čárka za slovem "ředitel" nahrazuje středníkem a slova "kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí České republiky" se nahrazují slovy "jeho jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem³⁾".

~~Poznámka pod čarou č. 3) zní:~~

_________

"³⁾ § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).".

~~2. V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje.~~

49. Zákon č. 311/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů

~~ČÁST DRUHÁ~~

~~Změna zákona o zaměstnanosti~~

~~Čl.III~~

~~V § 28 se za slovo "složek" vkládají slova "a na zaměstnávání občanů jako zaměstnanců obce zařazených do obecní policie".~~

50. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů

~~ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ~~

~~Změna zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti~~

~~orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti~~

~~Čl.XXVII~~

~~1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:~~

"(2) Úřady práce jsou správní úřady. Správní obvody úřadů práce tvoří územní obvody okresů.2) Na území hlavního města Prahy je úřadem práce Úřad práce hlavního města Prahy.

_________

²⁾ ~~Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.".~~

~~2. V § 12 odst. 1 písm. t) se slova "okresnímu úřadu" nahrazují slovy "obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností".~~