Důvodová zpráva

zákon č. 437/2003 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Rok: 2003Zákon: č. 437/2003 Sb.Sněmovní tisk: č. 400, 4. volební období
Aktuální znění předpisuZdroj PSP ČR
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

K Části první Změna zákona o účetnictví

Čl. I

K bodu

  1. : Deklaruje se, že zákon je v souladu s právem ES, které chápe pod pojmem účetnictví pouze podvojné účetnictví (jak je nazýváno v ČR). Žádné jiné než podvojné účetnictví v legislativě EU neexistuje.

K bodu

  1. : Navrhuje se stanovit, že fyzické osoby - podnikatelé, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou účetní jednotkou. Cílem je zavést definici účetní jednotky pouze do jednoho zákona. Proto se v části druhé navrhuje i zrušení §§ 35 - 38 obchodního zákoníku.

K bodu

  1. : Navrhuje se hranice vymezení účetních jednotek, od které jsou fyzické osoby (podnikatelé) povinny vést účetnictví. Touto hranicí je částka 3 000 000 Kč obratu za předcházející rok. Aby nebylo nutno opět definovat „obrat“ v tomto zákoně, toto ustanovení se odkazuje na definici uvedenou v zákoně  č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH). Návrh výše obratu vychází ze současné hranice pro vznik povinnosti stát se plátcem DPH, a to proto, že plátci DPH mají povinnosti, resp. nároky vůči státnímu rozpočtu. A proto by měly tyto osoby vést účetnictví, které má odpovídající schopnost věrně zobrazovat stav majetku, závazků a pohledávek oproti daňové evidenci. Podle statistických údajů by se povinnost vést účetnictví měla týkat méně něž 10 % fyzických osob - podnikatelů, kteří dosud nevedli podvojné účetnictví.

Nově se stanoví povinnost vést účetnictví i pro účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud jedním z účastníků je účetní jednotka, protože tímto způsobem je možno vytvořit odpovídající podmínky pro uplatnění práv a plnění povinností vyplývajících z příslušných ustanovení občanského zákoníku a daňových zákonů, a to především v oblasti hospodaření a nakládání s majetkem, který vznikl činností sdružení.

K bodu

  1. : Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví. Jsou vypuštěny pojmy „příjmy“ a „výdaje“, protože se týkaly účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, zatímco při vedení podvojného účetnictví se o těchto skutečnostech účtuje jako o změně hodnoty aktiv. I v podmínkách „rozpočtové“ sféry se účtuje o nákladech a výnosech a pouze pohyb na aktivních účtech finančních prostředků se třídí pro potřeby rozpočtu rozpočtovou skladbou, nejedná se tedy ani v těchto případech o účtování o příjmech a výdajích bez vazby na účty nákladů a výnosů, případně na pohyb aktivních účtů.

Pojmy „jiná aktiva“ a „jiná pasiva“ jsou i nadále zachovány. Tyto účetní kategorie jsou rozdílné pro různé skupiny účetních jednotek, jsou i nadále (stejně jako pojmy „náklady“ a „výnosy“) specifikovány v prováděcích právních předpisech (§ 4 odst. 8).

K bodu

  1. : Ustanovení vymezuje, jakým způsobem se účtování provádí (podvojnými zápisy).

K bodům

  1. až 11.: V těchto bodech se navrhují změny týkající se uplatňování hospodářského roku. Pro jeho uplatnění se vyžaduje jen oznamovací povinnost vůči místně příslušnému správci daně (dosud se vyžadoval souhlas). Navrhovanou úpravou dochází ke zjednodušení provádění změny účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok. Zároveň dochází ke zvýšení právní jistoty účetních jednotek, protože rušené znění neobsahovalo dostatečně konkrétní důvody pro odmítnutí souhlasu s uplatňováním hospodářského roku. Z možnosti uplatnit hospodářský rok jsou vyjmuty ty účetní jednotky, které jsou přímo napojeny na státní rozpočet a kde by hospodářský rok znesnadnil zúčtování se státním rozpočtem.

K bodu

  1. : Ve znění ustanovení § 4 nedochází ke změnám obsahu nově označovaných odstavců 9 až 15 (původně označovaných 3 až 9). Navrhovanou úpravou (odstavce 1) dochází k upřesnění okamžiku vzniku povinnosti vést účetnictví a okamžiku zániku této povinnosti, s ohledem na vymezení účetních jednotek v ustanovení § 1 odst. 2 zákona. V případě fyzických osob, které se stávají účetní jednotkou na základě výše obratu za předchozí kalendářní rok (§ 1 odst. 2 písm. e) se povinnost vést účetnictví „odkládá“ o jedno účetní období, protože tato povinnost by nemusela být splnitelná. Požadavek, aby fyzické osoby byly účetní jednotkou nejméně po dobu pěti účetních období, není „diskriminačním“ opatřením, ale naopak vychází ze současného znění zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, protože po tuto dobu umožňuje rozložení daňových dopadů přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví, nebo přechodu „daňové evidence“ na podvojné účetnictví.

V odstavci 8 je s ohledem na současné znění vyhlášek upřesněno, které skutečnosti prováděcí právní předpisy upravují. Jedná se o nejpodstatnější ustanovení z hlediska prováděcích právních předpisů a jeho struktura odpovídá složitosti problematiky účetnictví a specifičnosti jednotlivých skupin účetních jednotek. Dále je zohledněno, že pro Fond národního majetku a Pozemkový fond České republiky existuje samostatná vyhláška, protože jsou tyto účetní jednotky specifické svým charakterem.

K bodu

  1. : Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví (vypuštění pojmů příjmy a výdaje). Zdůrazňuje se, že je povinnost účtovat i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, a to vzhledem k dalším změnám tohoto zákona.

K bodu

  1. : Odstranění cyklického odkazu.

K bodům

  1. a 16.: Formální úprava odkazů.

K bodu.

  1. : Nadpis je upraven vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : § 9 - V souvislosti se zrušením soustavy jednoduchého účetnictví a stanovením rozsahu vedení účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu, se uvádí výčet právnických osob, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a podmínky, za kterých mohou vést účetnictví v tomto rozsahu. Navrhuje se zrušení limitu 6 mil. Kč příjmů, protože tato hranice byla opodstatněná při účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ale v případě vedení „podvojného účetnictví“ není nutná, protože i tento rozsah podvojného účetnictví dostatečně zobrazuje činnosti uvedených („nepodnikatelských“) účetních jednotek. Výčet těchto osob je upraven podle změn v jiných zákonech a doplněn o další osoby, jako jsou honební společenstva. Naopak jsou vypuštěna zájmová sdružení právnických osob, protože ta jsou často zakládána za účelem podnikání. V případě družstev se navrhuje umožnit pouze bytovým družstvům a družstvům, která jsou založena za jiným účelem, než je podnikání, vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a to z důvodu předmětu jejich činnosti. Vzhledem k tomu, že i bytovým družstvům může vzniknout povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20), navrhuje se, aby limit pro vznik této povinnosti byl i limitem pro možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Protože v souladu se Čtvrtou směrnicí Rady (78/660/EHS) by měly všechny obchodní společnosti (včetně „malých“ společností s ručením omezeným) vést účetnictví, které odpovídá vedení účetnictví v plném rozsahu, nepovažuje se za vhodné, aby v případě družstev byla „forma vlastnictví“ důvodem pro rozsah vedení účetnictví. Je však zachována možnost sestavovat zjednodušené výkazy, pokud se nejedná o auditované společnosti. Zařazení územních samosprávných celků a svazků obcí mezi účetní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, vychází ze skutečnosti, že ani v současné době nevedou účetnictví, které by odpovídalo  vedení účetnictví v plnému rozsahu. V případě příspěvkových organizací se navrhuje, aby zřizovatel rozhodl o rozsahu vedení účetnictví příspěvkové organizace, protože může posoudit, jaký rozsah vedení účetnictví je nutný nebo vhodný. Pro účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, se navrhuje možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pouze za předpokladu, že nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Výši aktiv, čistého obratu nebo počtu zaměstnanců by měl odpovídat i rozsah vedení účetnictví.

K bodu

  1. : § 11 - V souladu s požadavky praxe se umožňuje, aby „informace“ předepsané pro obsah účetního dokladu mohly být na více účetních záznamech. Zároveň se umožňuje, aby více účetních případů, respektive účetních záznamů, bylo shrnuto do jednoho účetního dokladu (souhrnné doklady), přičemž i v tomto případě je nutné dodržet příslušná ustanovení o účetních záznamech, zejména týkajících se jejich průkaznosti.

K bodu

  1. : Nadpis je upraven vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : Navrhuje se vložit nový § 13a, který vymezuje způsob vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Důvodů pro vznik „zjednodušeného účetnictví“ je několik. Především je to potřeba umožnit vést účetnictví v rozsahu, který nebude administrativně ani jinak náročný, a to při zachování základních principů podvojného účetnictví, a to zejména pro účetní jednotky, které účtovaly v soustavě (rušeného) jednoduchého účetnictví. Zjednodušený rozsah vedení účetnictví umožňuje (např. pro občanská sdružení), aby účtovaly pouze v jedné účetní knize. Je umožněno spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, a to bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. To však nevylučuje, aby v případě potřeby neúčtovaly účetní jednotky v těchto knihách, pokud to bude nutné. Zjednodušení se týká i účtového rozvrhu, kde je možno ho omezit až na úroveň účtových skupin, tj. na minimální úroveň nutnou pro účtování. Tato zjednodušení umožňují účtovat i bez použití počítače, to znamená ručně např. formou tzv. „amerického deníku“ .

Možnost zjednodušení účtového rozvrhu se ale nebude vztahovat na takové účetní jednotky, jako jsou např. organizační složky státu, protože je podle rozpočtových pravidel požadováno členění podrobnější (rozpočtová skladba). Další zjednodušení vyplývá z omezení používání určitých účetních metod. Je vyloučena např. povinnost oceňovat reálnou hodnotou, protože použití této účetní metody by bylo zbytečné. Pokud se jedná o účtování o rezervách nebo opravných položkách, je stanoveno, že tyto účetní jednotky účtují pouze o těch, jejichž tvorbu jim ukládá nebo umožňuje zvláštní právní předpis (např. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o kterých se v soustavě jednoduchého účetnictví neúčtovalo). Bude účtováno i o odpisech majetku, a tím bude odstraněn nedostatek účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, kde se o nich neúčtovalo. Vyhotovení účetní závěrky by nemělo nepřiměřeně zatížit tyto účetní jednotky, protože její rozsah by měl vycházet z účtového rozvrhu a „charakteru“ účetní jednotky. Vzhledem k uvedeným „zjednodušením“ se současně deklaruje, že účetní závěrka sestavená při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

K bodům

  1. až 26.: § 14, 15 a 16 odst 2 - Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví a navrženému znění § 4 odst. 8.

  1. : § 17 Změna ustanovení souvisí s otevíráním a uzavíráním účetních knih, a to především v návaznosti na vývoj znění příslušných právních předpisů a požadavků praxe v oblasti konkursu, vyrovnání a likvidace. Dále se v odst. 3 sjednocuje formulace s obchodním zákoníkem.

K bodu

  1. : Úprava vzhledem ke znění odst. 1 a 2.

K bodu

  1. : Legislativní zkratka

K bodu

  1. : Jedná se o upřesnění důvodu pro otevírání již uzavřených účetních knih a provádění oprav účetních zápisů. Důvodem k dodatečnému otevření knih může být pouze ta skutečnost, že bylo zjištěno, že údaje uvedené v účetní závěrce neodpovídají skutečnému stavu.

K bodu

  1. : § 18 odst. 1 - Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : § 18 odst. 1 písm. b) - Navrhovanou úpravou se uvádí znění zákona do souladu se skutečným stavem, protože některé účetní jednotky vzhledem k předmětu své činnosti (jako např. Fond národního majetku) nemohou sestavit výkaz zisku a ztráty.

K bodu

  1. : § 18 odst. 1 písm. c) - Navrhuje se, aby povinnou součástí přílohy k účetní závěrce byly i informace o neuhrazených závazcích pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, veřejného zdravotního pojištění a zdravotního pojištění a o daňových dluzích. Tyto informace mohou být důležité i pro ostatní osoby při posuzování „důvěryhodnosti“ účetní jednotky, pokud se jedná o plnění povinností, a to i v obchodních a jiných vztazích.

K bodům

  1. a 35.: Upřesnění označení účetní jednotky a výčtu fyzických osob, které jsou účetní jednotkou a jejich povinností (připojení podpisového záznamu k závěrce).

K bodu

  1. : Navrhuje se upřesnění stávající úpravy.

K bodu

  1. : Úprava vzhledem k navrženému znění ust. § 4 odst. 8.

K bodům

  1. a 39.: Navrhuje se upřesnění stávající úpravy.

K bodu

  1. : Navrhuje se upřesnění stávající právní úpravy.

K bodu

  1. : § 19 odst. 3 - Navrhovanou změnou je zaváděna povinnost sestavit „mezitímní“ účetní závěrku pro účetní jednotky uplatňující hospodářský rok, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtu územních samosprávných celků, a mají povinnost ke konci kalendářního (rozpočtového) roku vypořádat tyto prostředky. Tato povinnost by měla přispět k prokazování, jak byly tyto prostředky využity. Vzhledem k účelu sestavení této závěrky se neuplatňují některé účetní metody.

K bodu

  1. : Jedná se o přesun části textu do textu tak, jak významově patří.

K bodu

  1. : Pro uvedené účetní jednotky (organizační složky státu a územní samosprávné celky, které jsou „napojeny“ na státní rozpočet) se považuje za nutné, aby bylo zákonem stanoveno, jaká výše majetku je významná. Tento postup vyplývá z potřeb při jejich „financování“ a odpovídá současné praxi. Pro ostatní účetní jednotky nebylo stanoveno žádné kriterium, protože toto posouzení by mělo vycházet z jejich potřeb.

K bodům

  1. a 45: Navrhuje se upřesnění stávající právní úpravy. (bod 42 a 43)

K bodu

  1. : Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů (CELEX 32002R1606) ukládá členským státům stanovit povinnost nebo alespoň umožnit, aby účetní jednotky, jejichž cenné papíry jsou registrovány na regulovaném trhu v rámci Evropské unie, povinně sestavovaly účetní závěrku v souladu s Mezinárodními účetními standardy (IAS).

K bodu

  1. : Navrhuje se upřesnění stávající právní úpravy.

K bodu

  1. : Uvedeným bodem se nahrazuje pojem "úhrn rozvahy" pojmem "aktiva celkem", protože tento pojem je běžnější v současném účetním pojmosloví a dochází tak k vyjasnění uvedeného ustanovení. Ke změnám výše limitů nedochází. Výčet účetních jednotek, na které se povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se rozšiřuje pouze v souladu se změnou ustanovení § 1 odst. 2, tzn. na všechny fyzické osoby uvedené v tomto ustanovení.

K bodu

  1. : Úprava uvedená v tomto bodu řeší situace, kdy v souladu se zákonem může být účetní období jiné než 12 měsíců. Výše čistého obratu je délkou účetního období bezprostředně ovlivňována, proto se stanoví z důvodů srovnatelnosti výpočet  ročního čistého obratu v délce 12 měsíců. Zároveň je upřesněn obsah pojmu „čistý obrat“.

K bodu

  1. : Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : Do výčtu minimálních požadavků, které mají být ve výroční zprávě obsaženy v souladu se Čtvrtou směrnicí Rady č. 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (CELEX 31978L0660), byla doplněna ustanovení týkající se používání investičních instrumentů, zajišťovacích nástrojů a řízení rizik tak, jak to požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a jiných finančních institucí (CELEX 32001L0065). V návaznosti na požadavek Druhé směrnice Rady č. 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976, o koordinaci záruk, které jsou vyžadovány v členských státech ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy od společností pro ochranu zájmů společníků a třetích osob při zakládání akciových společností a při udržování a změnách jejich základního kapitálu, v míře nezbytné k dosažení jejich rovnocennosti (CELEX 31977L0091) byly do výroční zprávy zapracovány i požadavky na informace ve vztahu k vlastním akciím. Dále byly zapracovány požadavky Jedenácté směrnice Rady č. 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989, o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu (CELEX 31989L0666), směrnice Rady č. 90/604/EHS ze dne 8. listopadu 1990, kterou se mění směrnice 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách a směrnice 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, pokud se jedná o výjimky pro malé a střední podniky a o zveřejňování závěrek v ECU (CELEX 31990L0604) a Doporučení Komise č. 2001/453/ES ze dne 30. května 2001, o účtování, oceňování a zveřejňování enviromenentálních (ekologických) aspektů v ročních účetních závěrkách a výročních zprávách podniků (CELEX 32001H0453).

K bodu

  1. : Jde o zpřesnění formulace stávajícího znění zákona.

K bodu

  1. : Jde o zpřesnění dikce zákona tak, aby byly odstraněny případné výkladové obtíže při konsolidaci v souladu se směrnicemi  Evropských společenství, zejména se Sedmou směrnicí Rady č. 38/349/EHS ze dne 13. června 1983 založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách .

K bodu

  1. : Legislativní zpřesnění; pojem prováděcí právní předpis se nahrazuje pojmem prováděcí vyhláška.

K bodům

  1. až 57.: Jedná se o stejné změny jako jsou uvedeny v bodech 43 a 44, ale pro účely konsolidované účetní závěrky.

K bodu

  1. : Zpřesnění definice v souladu se Sedmou směrnicí Rady č. 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách (CELEX 31983L0349).

K bodu

  1. : Úprava je vyvolána úpravou § 4.

K bodům

  1. až 62. : Formální úprava textu.

K bodu

  1. : V § 23a je zapracováno používání Mezinárodních účetních standardů (IAS) v konsolidaci. V odstavci 1 je převzato ustanovení Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů (CELEX 32002R1606), podle kterého účetní jednotky, jejichž cenné papíry (a to jak akcie, tak i dluhové cenné papíry) jsou registrovány na regulovaném trhu v rámci Evropské unie, mají povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle těchto standardů.

V odstavci 2 se i nadále ponechává možnost ostatním účetní jednotkám sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle českých předpisů anebo v souladu s IAS. Jedná se především o dodržení požadavku na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, který musí účetní závěrka podávat a současně splnění kvalitativních požadavků na informace uvedené v účetní závěrce jako je srozumitelnost, významnost, spolehlivost a srovnatelnost.

K bodům

  1. a 65. : Nově se zavádí definice souboru majetku a způsob jejich oceňování, tato úprava zvýší právní jistotu při oceňování souborů a zároveň stanovuje postup při tomto ocenění.

K bodům

  1. a 67.: Zpřesnění dikce zákona a úprava v souvislosti se změnou § 4.

K bodu

  1. : Stanoví se podmínky pro používání tzv. „ pevného kursu“ pro přepočet majetku a závazků z cizí měny na českou měnu. Jedná se o zjednodušení, které vyžaduje praxe. Z možnosti využívání „pevného kursu“ jsou ale vyloučeny ty účetní jednotky, u nichž je nutné, aby při stanovení hodnoty majetku a závazků používaly „přesnější“ účetní metodu, tzn. přepočet podle „denního kursu“. Tento požadavek vyplývá z předmětu jejich činnosti, a to včetně skutečnosti, že jejich činnost (kromě některých jako je ČNB) podléhá určitému „dozoru“, kterému poskytují v průběhu účetního období informace o hodnotě majetku a závazků, resp. informace, které vycházejí z ocenění majetku a závazků pro účely například kapitálové přiměřenosti, likvidity, solventnosti apod.

K bodům

  1. a 70.: Úprava se týká ocenění závazků při jejich převzetí. Pojem „pořizovací cena“ vyjadřuje cenu při pořízení majetku, nikoliv při převzetí závazků, stanoví se, že závazky se vždy ocení jmenovitou hodnotou. Další úprava se týká oceňování bezúplatně nabytého majetku, z které vyplývá, že pouze peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami, protože bezúplatně nabyté pohledávky se ocení stejně jako jiná bezúplatně nabytá aktiva, tzn. reprodukční pořizovací cenou. Dále se upravuje ocenění majetku vytvořeného vlastní činností. Není zdůvodnitelné, aby účetní jednotka snižovala hodnotu majetku jen z toho důvodu, že reprodukční pořizovací cena tohoto majetku je nižší než vlastní náklady.

K bodu

  1. : Zpřesnění dikce zákona.

K bodu

  1. : Úprava reaguje na skutečnost zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : Navrhuje se, aby cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčených k obchodování nebyly oceňovány reálnou hodnotou, protože svým charakterem tento druh aktiv odpovídá pohledávkám neurčeným k obchodování, které se také nepřeceňují.

K bodu

  1. : Zpřesnění dikce zákona.

K bodu

  1. : Formální změna, které vyplynula z rozdělení stávajícího § 27 odst. 1 d).

K bodu

  1. : § 27 odst. 1  písmenu f) se zpřesňuje ustanovení vypuštěné čtvrté věty z § 27 odst. 7, ustanovení se navíc zařazuje tam, kam logicky a věcně patří. Doplňuje se ustanovení o oceňování pohledávek určených k obchodování reálnou hodnotou. Tímto je zapracován požadavek směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a jiných finančních institucí (CELEX 32001L0065).

K bodu

  1. : Ocenění reálnou hodnotou u příslušných položek majetku a závazků v rámci přeměn společností a družstev, s výjimkou změny právní formy, nyní plně navazuje na příslušná ustanovení obchodního zákoníku, která se týkají povinnosti dané zúčastněným zanikajícím účetním jednotkám přecenit obchodní jmění. Jedná se o zpřesnění dosavadní úpravy. Promítnutí ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou se provádí pouze k rozvahovému dni, který předchází rozhodnému dni dané přeměny účetní jednotky. Dále se zohledňuje požadavek bank, aby mohly oceňovat častěji reálnou hodnotou než k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, např. z důvodu výpočtu ukazatelů kapitálové přiměřenosti, při které se podklady čerpají z účetnictví.

K bodu

  1. : Doplňuje se požadavek směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a jiných finančních institucí (CELEX 32001L0065), aby techniky a metody, které účetní jednotka použije při kvalifikovaném odhadu anebo posudku znalce, co nejvíce přibližovaly takto získanou reálnou hodnotu tržní hodnotě.

K bodu

  1. : Formální úprava ustanovení viz bod 77

K bodům

  1. a 81.: Zpřesnění dikce zákona.

K bodu

  1. : Navržená změna reaguje na současnou praxi. Složitost oblasti účtování a odpisování majetku vyplývá ze skutečnosti, že účetní jednotka, která majetek užívá, není vždy shodná s účetní jednotkou, která majetek vlastní nebo je příslušná s ním hospodařit. Pro věrný obraz předmětu účetnictví je nutné, aby bylo zákonem upraveno, jak účtovat a odpisovat pronájem podniku nebo jeho části, nebo v praxi běžně známý „leasing“ a „technické zhodnocení“. Další problematickou oblastí je stanovení majetku, který se neodpisuje. Kromě teoretické otázky o významu odpisování vzniká i praktický problém, že užívání majetku „státu“ a územních samosprávných celků je natolik složité, že se především z tohoto důvodu navrhuje, aby prováděcí předpisy (v souladu se současným stavem) k tomuto zákonu stanovily, který majetek se neodpisuje.

K bodu

  1. : Zpřesnění dikce zákona.

K bodu

  1. : Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K bodu

  1. : Formální změna ustanovení.

K bodům

  1. až 92.: Navrhované změny v ustanoveních týkajících se účetních záznamů jsou vyvolány úpravou elektronického podpisu podle zákona č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, průkazného a bezpečného přenosu účetních záznamů třetí osobou odlišnou od účetních jednotek, nebo v souvislosti s aktuálním vývojem v oblasti úschovy účetních záznamů a archivace.

K bodu

  1. : Legislativní zpřesnění; nahrazení pojmu prováděcí zákon pojmem prováděcí vyhláška.

K bodům

  1. a 95.: Uvedené body návrhu zákona se týkají změn v § 37 Pokuty a jsou v podstatě jen legislativně technického charakteru nebo souvisejí s novými § 19 odst. 9 a § 23a. (Použití zmíněných dvou nových paragrafů se v přechodných ustanovení čl. II bod 1. posouvá na účetní období započatá 1. ledna 2005 a později, v souladu s účinností příslušného Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů). Z dále uvedeného důvodu návrh tohoto zákona neobsahuje celkovou změnu § 37 zákona o účetnictví. Ze stejných důvodů nemohou být změny § 37 připojeny ani k návrhu daňového řádu. Důvodem tohoto postupu je, že celková změna § 37 Pokuty se souběžně řeší v rámci reformy správního trestání, která je v působnosti Ministerstva vnitra. Zásadní změna zmíněného řešení bude spočívat v tom, že porušení zásadních povinností podle zákona o účetnictví bude napříště přestupkem a bude se na ně vztahovat zákon o přestupcích. Tím budou odstraněny také procesní nejasnosti, které provázejí stávající znění § 37. Každé jiné řešení by mohlo znamenat zrušení tohoto sankčního ustanovení v rámci reformy správního trestání, což není žádoucí ve veřejném zájmu. Vzhledem k uvedenému, na základě podkladů zpracovaných a předaných Ministerstvem financí, bude návrh změny zákona o účetnictví, tj. upravené znění § 37 Pokuty, předkládat Ministerstvo vnitra v rámci „zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich (zákon o přestupcích)“.

Průběh dalšího legislativního procesu obou zákonných předloh bude Ministerstvem financí sledován a podle potřeby navrhované změny slaďovány tak, aby nedocházelo k nedorozuměním a duplicitám. Navrhuje se specifikovat skutkové podstaty porušení zákona o účetnictví pro ukládání pokut. Nové znění sankčních ustanovení vychází z koncepce a terminologie, jež by měla být užita v rámci rekodifikace přestupkového práva, připravovaného Ministerstvem vnitra (např. „určení výměry pokuty). Novelizace se nedotkla systému dvou sazeb pro výši ukládaných pokut. V souladu s potřebou zvýšení důvěryhodnosti účetnictví a účetního výkaznictví se povinnost uložit pokuty až do výše 6% hodnoty aktiv celkem vztahuje na základní povinnosti vyplývající z tohoto zákona, jako je povinnost vedení účetnictví, sestavení úplné účetní závěrky a výroční zprávy, jejich ověření auditorem. Z důvodu potřeby zajištění průkaznosti účetnictví je do této „skupiny“ zařazena i povinnost úschovy účetních záznamů. Protože i ve státech ES se klade stále větší důraz na zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy, resp. správnost údajů v nich uvedených, jsou tyto povinnosti také zařazeny do této skupiny. Naopak pro porušení ostatních ustanovení zákona je stanovena nižší hranice pokuty, a to do výše 3% hodnoty aktiv celkem.

Dále je upřesněn způsob stanovení maximální výše pokuty, resp. je určeno, z kterého účetního období se vychází pro stanovení hodnoty aktiv celkem. Nové ustanovení § 37a systematicky vychází ze stávající úpravy pokut za účelem vymožení nepeněžitého plnění obsažené ve správním řádu, je však speciální úpravou se samostatnou maximální úhrnnou výší uložených pokut, tj. 6 % hodnoty aktiv celkem, jelikož obecná úprava teoreticky nezajišťuje vymahatelnost povinnosti odstranit protiprávní stav.

K bodu

  1. : V tomto bodu se provádí změny zmocňovacího ustanovení vyplývající ze změny zákona.

K Čl. II

Přechodná a zrušovací ustanovení

K bodu

  1. : Upřesňuje období prvního uvedení zákona do praxe.

K bodu

  1. : Ustanovení odkládá účinnost ustanovení o použití Mezinárodních účetních standardů až na účetní období po přistoupení ČR k EU. Ustanovení je v souladu s Nařízením 3200R1606, kterým se stanoví uplatnění Mezinárodních účetních standardů v členských státech Evropské unie.

K bodu

  1. : Ustanovení konkretizuje, pro větší jistotu účetních jednotek, od kterého okamžiku se postupuje podle ustanovení § 20 písm.b) bod 2.

K bodu

  1. : Ustanovení konkretizuje, pro větší jistotu účetních jednotek, od kterého okamžiku se postupuje podle ustanovení § 22 odst. 3 bod 2.

K bodu

  1. : Toto přechodné ustanovení má za cíl odstranění nejistoty v otázce ukládání pokut za porušení zákona o účetnictví. Navrhované pravidlo odpovídá obecným zásadám trestnosti.

K bodu

  1. : Ustanovení upřesňuje, že účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, a to včetně těch, které uplatňují hospodářský rok, musí uzavřít k 31.12. 2003 účetní knihy a sestavit příslušné přehledy. Důvodem, proč se neumožňuje po účinnosti tohoto zákona ukončit hospodářský rok, je ta skutečnost, že ke dni 31. 12. 2003 končí platnost opatření pro účtování v jednoduchém účetnictví a zrušuje se předmětná prováděcí vyhláška.

K bodu

  1. : Ustanovení umožňuje uvedeným jednotkách používat právní předpisy platné do 31.12.2003 tak, aby nedocházelo k zbytečným výdajům na úpravu účetnictví u těchto účetních jednotek.

K Čl.III

Zmocnění k vydání úplného znění zákona

Pro lepší srozumitelnost a přehlednost a usnadnění práce účetní veřejnosti se navrhuje vyhlásit ve Sbírce zákonů úplné znění.

K Čl. IV

Zrušovací ustanovení

Ustanovení zrušuje vyhlášku, která pozbývá platnosti vzhledem ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví.

K Části druhé

Změna obchodního zákoníku

Čl. V

V této části se provádějí změny obchodního zákoníku, které souvisejí s změnami navrhovanými tímto zákonem nebo se změnami již dříve provedenými (např. termín účetní záznamy) v zákonu o účetnictví.

Navrhuje se zrušení ustanovení § 35 až § 38, protože uvedené povinnosti jsou upraveny v zákoně o účetnictví (ve znění této novely).

K Části třetí

Změna zákona o vlastnictví bytů

Čl. VI

V této části se provádí změna dotčeného zákona, která souvisí se zrušením soustavy jednoduchého účetnictví.

K Části čtvrté

Změna zákona o obecně prospěšných společnostech

Čl. VII

V této části se provádí změna dotčeného zákona, která souvisí se zrušením soustavy jednoduchého účetnictví.

K Části páté

Čl. VIII

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

V této části se provádí změna dotčeného zákona, která souvisí se zrušením soustavy jednoduchého účetnictví

K části šesté

Účinnost

Čl. IX

V tomto článku se navrhuje účinnost tohoto zákona dnem 1. ledna 2004.

V Praze dne 7. července 2003

Předseda vlády České republiky

v.r.

Ministr financí

v.r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací