zákon č. 438/2004 Sb.

V souladu s koncepčními záměry v oblasti veřejného zdravotního pojištění se jako prvá etapa realizace těchto záměrů navrhuje novela zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované změny se dotknou činnosti všech zdravotních pojišťoven s cílem vytvoření systémových předpokladů pro zefektivnění této činnosti a v neposlední řadě pro jejich lepší hospodaření a dosažení úspor.

Hlavní principy navrhované právní úpravy

Cílem navrhované úpravy je shodně pro všechny zdravotní pojišťovny upravit zejména tvorbu a používání finančních prostředků některých fondů, kde dosavadní právní úprava byla nejednotná. Jde především o změnu výše vytvářeného rezervního fondu. Rezervní fondy zřizují podle zákona č. 551/1991 Sb. a zákona č. 280/1992 Sb. a podle vyhlášky Ministerstva financí č. 227/1998 Sb. všechny zdravotní pojišťovny ke krytí schodků hospodaření základního fondu a k úhradám zdravotní péče v případě hromadných onemocnění a přírodních katastrof, v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR i ke krytí touto pojišťovnou nezaviněného poklesu výběru pojistného. V takových případech může klesnout výše rezervního fondu v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Pokud tyto okolnosti nenastanou, jsou zdravotní pojišťovny povinny udržovat rezervní fond v minimální výši, která je stanovena ve výši 3% průměrných ročních výdajů jejího základního fondu za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Navrhuje se snížení stanoveného limitu na 1,5% s tím, že tato úroveň nesmí být překročena. Záměrem je, aby na tomto fondu nedocházelo k neopodstatněné kumulaci prostředků na úkor základního fondu.

Celková výše prostředků na rezervních fondech všech zdravotních pojišťoven k 31. 12. 2001 činila 918 184 tis. Kč, z toho u všech zaměstnaneckých pojišťoven 918 178 tis. Kč. Součet propočtených minimálních limitů naplnění rezervních fondů zaměstnaneckých pojišťoven byl 766 338 tis. Kč. To znamená, že rezervní fondy zaměstnaneckých pojišťoven vykazují k 31. 12. 2001 naplnění o 151 840 tis. Kč vyšší, než činí povinný minimální stav, a výši těchto prostředků je možno snížit. Při snížení závazného limitu na 1,5 % (383 169 tis. Kč) by došlo ke snížení oproti současnému stavu o cca 535 mil. Kč.Tyto prostředky by byly k dispozici základnímu fondu zdravotního pojištění.

Další navrhovaná změna se týká fondů prevence, kdy výše uvedené zákony ani žádné další podzákonné normy nespecifikují jejich bližší užití, tj. jejich výdaje. Je pouze konstatováno, že tyto fondy slouží k „financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona“ (§ 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 551/1991 Sb. a § 16 odst. 4 písm. b zákona č. 280/1992 Sb.). Preventivní programy, financované zdravotními pojišťovnami z fondů prevence, mají charakter péče, která vede ke zlepšení a upevnění zdravotního stavu pojištěnců a je hrazena nad rámec zdrojů základního fondu zdravotní péče. Její obsah a rozsah specifikují vnitřní směrnice jednotlivých zdravotních pojišťoven, které schvalují jednotlivé správní rady, neboť platné právní předpisy vyjmenovávají pouze zdroje fondu prevence, nikoliv jeho konkrétní užití. Zdravotní pojišťovny využívají fondů prevence zejména k organizování léčebných pobytů dětí v přímořském nebo horském prostředí, kdy indikacemi jsou diagnózy chronických onemocnění, dále k léčebné rehabilitační péči, zaměřené na intenzivní regeneraci fyziologického fondu specifického okruhu pojištěnců postižených závažnými úrazy, po závažných onemocněních souvisejících s výkonem práce nebo pracovníků s vysokou psychosomatickou zátěží, k prevenci klíšťové encefalitidy a hepatitidy, ke stomatologické prevenci, prevenci umělého přerušení těhotenství apod. Každá z 9 činných zdravotních pojišťoven přistupuje k užití fondů prevence s ohledem na znalost svého pojistného kmene a na jeho případnou specifičnost. V předkládaném návrhu se upravuje vymezení použití prostředků fondu prevence tak, že přípustné budou pouze aktivity s prokazatelným pozitivním efektem na zdraví pojištěnce nebo zlepšování zdravotního stavu populace. Tím bude vyloučeno použití prostředků fondu prevence k aktivitám, u nichž nelze prokázat pozitivní vliv na zdraví a jejichž jediným cílem je nábor pojištěnců.

Další upravovaná oblast se týká pouze Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde se navrhuje její nová organizační struktura. Návrh novely zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (dále jen „Pojišťovna“) předpokládá, v návaznosti na reformu veřejné správy, změnu organizační struktury Pojišťovny tak, aby byly vytvořeny potřebné organizační předpoklady pro zvýšení účinnosti řízení Pojišťovny, pro flexibilitu uspořádání v závislosti na vývoji počtu pojištěnců, plátců pojistného a smluvních zdravotnických zařízení v konkrétních regionech a pro vytvoření jednoznačně definovaného organizačního článku vybaveného potřebnými informacemi a kompetencemi pro zajišťování spolupráce s orgány samosprávy při definování a správě sítě zdravotnických zařízení a při tvorbě sítě smluvních zařízení určených k uspokojování ústavního práva občanů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Navržené flexibilní uspořádání vnitřní struktury Pojišťovny je nezbytné i z pohledu uzavírání dalších mezinárodních smluv a chystaného vstupu České republiky do Evropské unie. Umožní pružně reagovat na nově se utvářející úkoly a povinnosti Pojišťovny, které mohou mít i regionálně odlišný charakter (příhraniční problematika, tzv. pendleři apod.). Rigidní uspořádání Pojišťovny by bylo v tomto směru svazující a vytvářející zbytečné problémy.

Současně se zavedením nového organizačního členění pojišťovny se navrhuje redukce počtu a struktury orgánů Pojišťovny tak, že bude nadále zachována jedna Správní rada Pojišťovny a jedna Dozorčí rada Pojišťovny (oproti dosavadním 78 správním radám a dozorčím radám okresních pojišťoven, správní a dozorčí radě Ústřední pojišťovny a Sboru zástupců). V zájmu zachování veřejné kontroly hospodaření Pojišťovny a jejích záměrů v oblasti zabezpečování zájmů občanů v regionech se však navrhuje ustavit Dozorčí radu jako orgán, složený ze zástupců pojištěnců Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu, volených (jmenovaných) na centrální úrovni a zástupců pojištěnců a zaměstnavatelů, volených (jmenovaných) na úrovni regionální. Stěžejní dokumenty, předurčující nebo hodnotící hospodaření Pojišťovny včetně záměrů pro regiony, budou projednávány na společném zasedání Správní rady a Dozorčí rady, rozšířeném o účast ředitele Pojišťovny.

Pro navrhované řešení hovoří jak důvody organizační, tak i ekonomické.Především je Pojišťovna ze zákona samostatnou a jednotnou právnickou osobou, oprávněnou nabývat práv a povinností, nést z nich odpovědnost a jednat svým jménem. V zájmu jednotného řízení je tedy logické a jedině správné, aby měla pouze jednu Správní a jednu Dozorčí radu. Dosavadní právní úprava, která zakotvovala existenci 78 správních a 78 dozorčích rad, byla v rozporu s obecně uznávanými principy teorie řízení. Vyvolávala kompetenční spory (ředitele okresních pojišťoven řídily správní rady okresní pojišťovny a zároveň ředitel Pojišťovny) a bránila bezproblémovému naplnění zákona, který ukládá Pojišťovně jednotnou koncepci zdravotní politiky a jednotný účetní, informační a právní systém.

Popsaný stav však měl i bezprostřední ekonomické dopady. V r. 2002 bylo plánováno na odměny pro členy správní rady a dozorčí rady jedné okresní pojišťovny 260 000 Kč, což znamená při 77 okresních pojišťovnách částku 20 020 000 Kč. K tomu je nutno přičíst finanční prostředky vynaložené okresními pojišťovnami na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce členů orgánů okresních pojišťoven a provozní náklady Pojišťovny spojené s přípravou a vlastní činností orgánů. Ponecháním orgánů pouze na úrovni Ústředí dojde k úspoře prostředků v řádu desítek miliónů korun.

Nepředpokládá se žádný dopad na provozní náklady (v této souvislosti nedojde k nákupu nového softwaru ani dalších položek provozních nákladů).

Další navrhovaná změna se týká pouze zdravotních pojišťoven podle zákona č. 280/1992 Sb. a to jimi naplňovaného zajišťovacího fondu. Zajišťovací fondje právnickou osobou, zřízenou zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, zapsanou v obchodním rejstříku. Do Zajišťovacího fondu přispívají každoročně všechny zaměstnanecké pojišťovny (nikoliv tedy Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR) částkou, která činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zaměstnanecké pojišťovny. Důvodem upuštění od dalšího každoročního navyšování tohoto fondu je fakt, že současná úroveň naplnění se jeví jako dostatečná a dosud nedošlo k žádnému plnění z fondu (prostředky jsou zde relativně „umrtvené“).

K 31. 12. 2002 (resp. k 31. 1. 2003) se odhaduje naplnění zajišťovacího fondu (s vazbou na časové plnění odvodů od jednotlivých zdravotních pojišťoven) na 440 mil. Kč, včetně úroků vzniklých na tomto účtu. Tyto prostředky by na účtu Zajišťovacího fondu zůstaly. Roční příděly zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven by za rok 2002 činily celkem cca 101 mil. Kč a tyto příděly se v závislosti na stoupajících ročních výdajích základního fondu každoročně zvyšují. Při zastavení plateb by výše uvedený příděl zůstal na účtu základního fondu zdravotní péče.

V současnosti se nepočítá s plněním ze zajišťovacího fondu vzhledem k ekonomické stabilitě činných zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Eventuální zánik některé z nich lze předpokládat podle § 6 odst. 2 spíše formou sloučení nebo splynutí s jinou zdravotní pojišťovnou, jak ukazuje poslední příklad z roku 2000, kdy došlo k splynutí zdravotní pojišťovny STAZPO s OZP, která převzala majetek, závazky i pohledávky této zanikající zdravotní pojišťovny, a nevznikla tak žádná potřeba plnění ze zajišťovacího fondu.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad a nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty včetně veřejného zdravotního pojištění

Navrhovaná úprava nepředstavuje zvýšení nároků na prostředky ze státního rozpočtu ani jiných veřejných rozpočtů a přispěje k výše uvedeným úsporám prostředků veřejného zdravotního pojištění. Uvedený návrh nemá dopad ani na hospodářské subjekty.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navržená právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s ústavně zakotvenými lidskými právy a svobodami. Je zpřesněním, sjednocením a aktualizací současné právní úpravy.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navržená právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, i se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z Evropské dohody. Návrh není v rozporu s právem EU, neboť oblast, která je předmětem navrhovaného zákona, není právními předpisy EU upravena.

.

K bodu 9

Úprava se navrhuje v souladu s novelizovaným zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách.

K bodu 10 a 11

Navrhuje se pozastavení příspěvků zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven do Zajišťovacího fondu. Bližší odůvodnění je obsaženo v obecné části důvodové zprávy.

K článku IV

Jde o nezbytná přechodná ustanovení týkající se příspěvků do Zajišťovacího fondu a převedení přebývajících finančních prostředků rezervního fondu do základního fondu.

K článku V

Nabytí účinnosti k 1. lednu 2004 se stanoví s ohledem na potřebnou délku legislativního procesu. Pokud jde o novou úpravu týkající se uložení finančních prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v bance požívající výhody jednotné licence podle práva ES, navrhuje se nabytí účinnosti ke dni vstupu České republiky do Evropské unie.

V Praze dne 6. srpna 2003

předseda vlády

ministryně zdravotnictví

platné znění zákona č.551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je napsán tučně)

551/1991 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 6. prosince 1991

o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,

ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 49/2002 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "Pojišťovna") se sídlem v Praze.

§ 2

(1) Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny.

(2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen "specifická zdravotní péče").

(3) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

ČÁST DRUHÁ

Hospodaření Pojišťovny

§ 3

Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.

§ 4

Příjmy Pojišťovny zahrnují:

a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu,

b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny,

c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované

Pojišťovnou,

d) dary a ostatní příjmy,

e) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou

zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů podle § 2 odst. 2.

§ 5

Výdaje Pojišťovny zahrnují:

a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního

pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,

b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o

finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,

c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, 1)

d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech

a), b) a c),

e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče.

------------------------------------------------------------------

1) § 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním

pojištění.

§ 6

(1) Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu.

(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2) (dále jen "auditor"),

a) ověření účetní závěrky Pojišťovny,

b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.

(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3)

(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje po vyjádření vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.

(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.

(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.

(7) Finanční prostředky plynoucí z pokut a poplatků z prodlení účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je Pojišťovna oprávněna použít jako zdroj fondu prevence maximálně do výše 0,3 % celkového objemu základního fondu po přerozdělení.

(7) Výnos z pokut a penále ukládaných podle zvláštních právních předpisů upravujících všeobecné zdravotní pojištění^3a) a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku může Pojišťovna přidělit do fondu prevence; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění^3b).

------------------------------------------------------------------

2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.

3a) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

3b) Zákon č. 592/1992 Sb.

§ 7

(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:

a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě zdravotní péče plně nebo

částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami

pojistného; ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost Pojišťovny podle § 5

písm. d),

a) základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fonduke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3 % rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku fond majetku

f) fond reprodukce investičního majetku fond reprodukce majetku.

(2) Pojišťovna může vytvářet

a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou

příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního

fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny,

b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle

zvláštního zákona.9) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného

hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z

činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí

v souladu se zákony a Statutem Pojišťovny, a příjmy podle § 6 odst. 7.

b) fond prevence; z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu⁹⁾, s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu masových sportovních akcí propagujících zdravý způsob života a podporujících zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst.7.

___________________________

⁹⁾ § 13 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.

(3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu.

(4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku¹⁰⁾ hmotného a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.

(5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.4)

(5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

(6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení5) a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993

Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních,

ve znění pozdějších předpisů.

6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

9) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů.

10) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a

maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku

zdravotních pojišťoven.

§ 7a

(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou

činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a

schváleným zdravotně pojistným plánem,

b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.

(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná.

(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.

(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které

se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.

(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 8

(1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit tomuto ministerstvu návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.

(2) V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.

(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.

§ 9

Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.

§ 10

Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.

§ 11

Příděly do fondů Pojišťovny, kterými jsou platby pojistného, příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona, dary a příspěvky, nepodléhají daňové povinnosti. Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.11)

------------------------------------------------------------------

11) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

ČÁST TŘETÍ

Organizační struktura Pojišťovny

§ 12

Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústřední pojišťovna, okresní pojišťovny a úřadovny, které jsou detašovanými pracovišti okresních pojišťoven. Organizaci a postavení organizačních složek Pojišťovny podrobně upraví organizační řád Pojišťovny.

§ 12

(1) Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, územní pracoviště působící v místě sídla každého kraje (dále jen „krajská pobočka“) a další územní pracoviště, která jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny a jsou její organizační složkou.

(2) Organizaci Ústředí, jakož i označení, organizaci, umístění, územní působnost a úkoly územních pracovišť upraví organizační řád Pojišťovny.

§ 13

Ústřední pojišťovna

(1) Ústřední pojišťovna řídí činnost všech organizačních složek Pojišťovny.

(2) Ústřední pojišťovna rozhoduje o:

a) jmenování vedoucího Okresní pojišťovny, a to na návrh Správní rady Okresní pojišťovny,

b) jednotném účetním systému,

c) jednotném informačním systému,

d) koncepci zdravotní politiky Pojišťovny,

e) vnitřním systému právní služby Pojišťovny.

(3) Ústřední pojišťovnazabezpečuje součinnost s ústředními orgány státní správy a dalšími orgány, právnickými, popřípadě fyzickými osobami.

§ 13

Ústředí

(1) Ústředí řídí činnost organizačních složek Pojišťovny.

(2) Ústředí provádí rozhodnutí Správní rady a rozhoduje o

a) jednotném účetním systému,

b) jednotném informačním systému,

c) koncepci zdravotní politiky Pojišťovny,

d) vnitřním systému právní služby Pojišťovny.

(3) Ústředí zabezpečuje součinnost se státními orgány a dalšími orgány veřejné správy a právnickými, popřípadě fyzickými osobami.

§ 14

Okresní pojišťovny a úřadovny Pojišťovny

(1) Okresní pojišťovny a jejich úřadovny vykonávají činnost jménem Pojišťovny v rozsahu pravomocí svěřených jim organizačním řádem Pojišťovny. Organizační řád Pojišťovny rovněž stanoví sídla okresních pojišťoven a úřadoven Pojišťovny. Okresní pojišťovny rozhodují ve všech otázkách, které nejsou svěřeny Ústřední pojišťovně podle § 13 odst. 2.

(2) Organizační řád Pojišťovny stanoví územní působnost okresních pojišťoven; organizační řády okresních pojišťoven stanoví územní působnost úřadoven Pojišťovny.

§ 14

Ředitelé

(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel Pojišťovny, kterého na návrh Správní rady Pojišťovny volí Poslanecká sněmovna Parlamentu.

(2) V čele krajské pobočky stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.

§ 15

Ředitelství Ústřední pojišťovny

(1) Ředitelství Ústřední pojišťovny realizuje rozhodnutí Sboru zástupců a Správní rady Ústřední pojišťovny, řídí činnost Pojišťovny a okresních pojišťoven.

(2) Ředitelství Ústřední pojišťovny tvoří ředitel Pojišťovny, prokurista Pojišťovny a zástupci z řad vedoucích jednotlivých úseků Ústřední pojišťovny. Ředitelství má nejvýše 5 členů.

(3) Ředitel Pojišťovny a prokurista Pojišťovny jsou statutárními zástupci Pojišťovny a jednají jejím jménem.

(4) Ředitele Pojišťovny volí na návrh Správní rady Ústřední pojišťovny Poslanecká sněmovna Parlamentu.

(5) Prokuristu Pojišťovny a vedoucí jednotlivých úseků Ústřední pojišťovny jmenuje ředitel Pojišťovny na návrh Správní rady Ústřední pojišťovny.

§ 16

Ředitelství Okresní pojišťovny

(1) Vedoucího Okresní pojišťovny jmenuje a odvolává ředitel Ústřední pojišťovny na návrh Správní rady Okresní pojišťovny.

(2) Ředitelství Okresní pojišťovny provádí rozhodnutí Správní rady Okresní pojišťovny a Ústřední pojišťovny.

ČÁST ČTVRTÁ

Orgány Pojišťovny a orgány okresních pojišťoven

Orgány Pojišťovny

§ 17

(1) Orgány Pojišťovny a orgány okresních pojišťoven zabezpečují účast pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.

(2) Orgány Pojišťovny jsou Sbor zástupců, Správní rada Ústřední pojišťovny a Dozorčí rada.

(3) Orgány okresních pojišťoven jsou Správní rada a Dozorčí rada.

§ 17

(1) Orgány Pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada.

(2) Prostřednictvím orgánů Pojišťovny je zajišťována účast pojištěnců Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.

§ 18

(1) Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, nebo který je vlastníkem nebo spoluvlastníkem nebo provozovatelem anebo členem statutárního orgánu zdravotnického zařízení, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.

(2) Do každého orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny jsou na stejné funkční období voleni nebo jmenováni nejméně tři náhradníci. Náhradníci nastupují na místo členů, jejichž členství je ukončeno v průběhu jejich funkčního období anebo na místo členů, kteří nemohou z vážných důvodů po dobu přesahující jeden kalendářní měsíc plnit úkoly vyplývající z jejich funkce v Pojišťovně nebo Okresní pojišťovně. Náhradník vykonává funkci za člena jen po dobu, po kterou vážné důvody na straně člena trvají.

(3) Člen Správní rady Ústřední pojišťovny nebo Okresní pojišťovny nemůže být současně členem Dozorčí rady Pojišťovny nebo Okresní pojišťovny a nemůže jím být ani v následujícím funkčním období. Člen Správní rady Ústřední pojišťovny nemůže být současně

ani členem Správní rady Okresní pojišťovny, člen Dozorčí rady Pojišťovny nemůže být současně členem Dozorčí rady Okresní pojišťovny.

(3) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období, následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě.

(4) Funkční období člena orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny činí čtyři roky. Zástupce státu ve Správní radě Pojišťovny lze z funkce odvolat (§ 20 odst. 5) i před uplynutím funkčního období.

(5) Jmenovaný člen orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny může vykonávat opětovně tutéž funkci nejvýše ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.

(5) Člen orgánu Pojišťovny může vykonávat opětovně tutéž funkci nejvýše ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.

(6) Člen orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně s výjimkou ředitele Pojišťovny. Má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu, o které rozhoduje Sbor zástupců.

(6) Člen orgánu Pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně. Člen orgánu Pojišťovny má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.

(7) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Pojišťovny a orgánů Okresní pojišťovny upraví jednací řád Pojišťovny.

§ 19

Sbor zástupců

(1) Sbor zástupců jako nejvyšší orgán Pojišťovny rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se její činnosti jako celku, zejména:

a) schvaluje stanovy, organizační a jednací řád Pojišťovny,

b) schvaluje zprávu o činnosti Pojišťovny,

c) rozhoduje o věcech přesahujících rámec běžného hospodaření,

d) rozhoduje o věcech společného zájmu Ústřední pojišťovny a okresních pojišťoven,

e) schvaluje rozpočet a účetní závěrku předložené Správní radou Ústřední pojišťovny po

projednání v Dozorčí radě Pojišťovny a výroční zprávu Pojišťovny.

(2) Sbor zástupců se skládá ze všech členů Správní rady Ústřední pojišťovny, jednoho zástupce ředitelství Ústřední pojišťovny a jednoho zástupce Správní rady z každé Okresní pojišťovny.

§ 20

Správní rada Ústřední pojišťovny

(1) Správní rada Ústřední pojišťovny rozhoduje o důležitých věcech, které souvisí s činností Ústřední pojišťovny a předkládá výroční zprávu o činnosti Pojišťovny Sboru zástupců.

(1)Správní rada Pojišťovny rozhoduje o

a) schválení zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy,

b) schválení objemu úhrad zdravotnickým zařízením,

c) změně hodnoty bodu,

d) schválení zásad smluvní politiky,

e) žádosti Pojišťovny o úvěr,

f) nákupu nemovitostí,

g) nákupu hmotného investičního majetku v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč,

h) převzetí ručitelského závazku,

i) použití prostředků rezervního fondu,

j) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování

vyhradí.

(2) Správní radu tvoří deset členů - zástupců státu, deset členů - zástupců pojištěnců Pojišťovny a deset členů - zástupců zaměstnavatelů pojištěnců. Správní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. Vznesou-li všichni přítomní zástupci státu, všichni přítomní zástupci pojištěnců nebo všichni přítomní zástupci zaměstnavatelů pojištěnců při jednání Správní rady námitku, že navržené rozhodnutí Správní rady může ohrozit finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění nebo vyrovnané hospodaření Pojišťovny, Správní rada rozhodnutí nepřijme a stanoví lhůtu, která nesmí být delší než 3 měsíce, pro předložení doplňujících dokladů, které tuto námitku potvrdí nebo vyvrátí. Nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro předložení doplňujících dokladů Správní rada projedná navržené rozhodnutí znovu; k přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu alespoň dvou třetin všech členů Správní rady.

(3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.

(4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.

(5) Zástupce státu do Správní rady jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministra zdravotnictví.

(6) Zástupce pojištěnců Pojišťovny do Správní rady volí z řad veřejnosti a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.

(7) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců do Správní rady jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.

(7) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců do Správní rady jmenují a odvolávají organizace zaměstnavatelů.

§ 21

Dozorčí rada Pojišťovny

(1) Dozorčí rada Pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů Pojišťovny a její celkové hospodaření. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do účetních dokladů všech organizačních složek Pojišťovny a orgánů Pojišťovny Správní rady a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.

(2) Dozorčí rada Pojišťovny projednává rozpočet a účetní závěrku pojišťovny a své stanovisko předkládá Sboru zástupců.

(3) Dozorčí radu Pojišťovny tvoří tři členové – zástupci státu, tři členové - zástupci pojištěnců a tři členové – zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.

(2) Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá společnému jednání Správní rady a Dozorčí rady.

(3) Dozorčí radu tvoří:

a) 3 zástupci státu, z nichž po jednom jmenuje a odvolává Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví,

b) 3 zástupci pojištěnců Pojišťovny volení a odvolávaní Poslaneckou sněmovnou Parlamentu,

c) 3 zástupci zaměstnavatelů pojištěnců jmenovaní a odvolávaní organizací zaměstnavatelů,

d) po jednom zástupci pojištěnců Pojišťovny pro každou krajskou pobočku, voleném a odvolávaném krajským zastupitelstvem a

e) po jednom zástupci zaměstnavatelů pojištěnců pro každou krajskou pobočku voleném a odvolávaném organizací zaměstnavatelů.

(4) Zástupce státu jmenuje do Dozorčí rady Pojišťovny ministerstvo financí České republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo zdravotnictví České republiky.

(5) Zástupce pojištěnců volí do Dozorčí rady Pojišťovny Poslanecká sněmovna Parlamentu.

(6) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje do Dozorčí rady Pojišťovny organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.

§ 22

Správní rada Okresní pojišťovny

(1) Správní rada Okresní pojišťovny rozhoduje o všech otázkách činnosti Okresní pojišťovny, pokud si rozhodování o nich nevyhradí Správní rada Ústřední pojišťovny. Schvaluje organizační řád Okresní pojišťovny.

(2) Správní rada Okresní pojišťovny schvaluje zprávy o kontrole a zprávu o činnosti předložené jí Dozorčí radou Okresní pojišťovny.

(3) Správní rada Okresní pojišťovny má devět členů. Tvoří ji pět zástupců pojištěnců a čtyři zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.

(4) Správní rada Okresní pojišťovny volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady Okresní pojišťovny. Správní rada Okresní pojišťovny je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

(5) Zástupce pojištěnců volí zastupitelstvo kraje, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.

(6) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.

§ 22

Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady

(1) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady se svolává za účelem projednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy Pojišťovny. Společné zasedání se skládá ze všech členů Správní rady, členů Dozorčí rady a ředitele Pojišťovny.

(2) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady svolává ředitel Pojišťovny v dostatečné lhůtě před předložením zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy orgánům Pojišťovny.

§ 23

Dozorčí rada Okresní pojišťovny

(1) Dozorčí rada Okresní pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů Pojišťovny v rámci příslušné Okresní pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do účetních dokladů příslušné Okresní pojišťovny a Správní rady Okresní pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření příslušné Okresní pojišťovny.

(2) Dozorčí rada Okresní pojišťovny kontroluje účetní závěrky a předkládá je Správní radě Okresní pojišťovny ke schválení.

(3) Dozorčí rada Okresní pojišťovny má pět členů. Tvoří ji tři zástupci pojištěnců a dva zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.

(4) Zástupce pojištěnců volí zastupitelstvo kraje, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.

(5) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.

ČÁST PÁTÁ

Informační systém Pojišťovny

§ 24

(1) Ústřední pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny. Okresní pojišťovny a úřadovny jsou uživateli tohoto systému. Pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny.

(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.8)

(3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti praktickému lékaři nebo praktickému lékaři pro děti a dorost8b) informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům, kteří jsou u něho registrováni, jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Tyto údaje poskytne Pojišťovna registrujícímu lékaři bezplatně.

------------------------------------------------------------------

8) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8b) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o

změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

§ 24a

(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny nebo Okresní pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně nebo Okresní pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. Takovým jednáním není postup Pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení při uplatňování nároků Pojišťovny vyplývajících ze zákona.

§ 24b

(1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odst. 3 může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění8) může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo zdravotnictví dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení.7)

(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem Ministerstva zdravotnictví; toto ministerstvo pokutu též vybírá.

(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.

------------------------------------------------------------------

8) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24c

Příslušná okresní pojišťovna krajská pobočka je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva,8a) potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.

------------------------------------------------------------------

8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č.

148/1996 Sb.

ČÁST ŠESTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 25

Základní fond Pojišťovny je tvořen v roce 1992 příděly ze státního rozpočtu České republiky.

§ 26

Pojišťovna je povinna v období prvních dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o to požádá. Každé zdravotnické zařízení je v tomto období povinno uzavřít smlouvu s Pojišťovnou, pokud o to Pojišťovna požádá. Tato povinnost se v roce 1992 nevztahuje na zdravotnická zařízení financovaná ze státního rozpočtu České republiky.

§ 27

Správní rada Ústřední pojišťovny, Dozorčí rada Pojišťovny, Správní rada Okresní pojišťovny a Dozorčí rada Okresní pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Česká národní rada zvolí ředitele Pojišťovny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 28

(1) Účinností tohoto zákona zaniká Správa všeobecného zdravotního pojištění, zřízená při ministerstvu zdravotnictví České republiky.

(2) Právním nástupcem této organizace se dnem účinnosti tohoto zákona stává Pojišťovna.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992 s výjimkou § 4 písm. a) a § 7 písm. b), pokud jde o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

platné znění částí zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je napsán tučně)

§ 7

Nucená správa

(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat tomuto ministerstvu zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů prováděcím právním předpisem. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny (zejména pokud jde o její platební způsobilost) nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo

b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.

(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.

(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.

(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Nejpozději následující pracovní den po zavedení nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla

zavedena nucená správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy.

(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.

(6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle § 6 odst. 7 tohoto zákona.

§ 10

(1) Pojištěnci, zaměstnavatelé pojištěnců a stát jsou zastoupeni v orgánech zaměstnanecké pojišťovny každý jednou třetinou. Souhlasu většiny přítomných zástupců státu je vždy třeba k platnosti rozhodnutí orgánů zaměstnanecké pojišťovny o:

a) změně hodnoty bodu, nebo

b) schválení zásad smluvní politiky, nebo

c) schválení typových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, nebo

d) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr, nebo

e) nákupu nemovitostí, nebo

f) nákupu základních prostředků v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč, nebo

g) převzetí ručitelského závazku, nebo

h) použití prostředků rezervního fondu ke krytí schodku základního fondu.

(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada. Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o:

1. schválení zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy,

2. schválení objemu úhrad zdravotnickým zařízením,

3. změně hodnoty bodu,

4. schválení zásad smluvní politiky,

5. žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,

6. nákupu nemovitostí,

7. nákupu hmotného investičního majetku v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč,

8. převzetí ručitelského závazku,

9. použití prostředků rezervního fondu,

10. dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.

(2) Pojištěnci, zaměstnavatelé pojištěnců a stát jsou zastoupeni v orgánech zaměstnanecké pojišťovny každý jednou třetinou. Vznesou-li všichni přítomní zástupci státu, všichni přítomní zástupci pojištěnců nebo všichni přítomní zástupci zaměstnavatelů pojištěnců při jednání Správní rady námitku, že navržené rozhodnutí Správní rady může ohrozit finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění nebo vyrovnané hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, Správní rada rozhodnutí nepřijme a stanoví lhůtu, která nesmí být delší než 3 měsíce, pro předložení doplňujících dokladů, které tuto námitku potvrdí nebo vyvrátí. Nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro předložení doplňujících dokladů Správní rada projedná navržené rozhodnutí znovu; k přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu alespoň dvou třetin všech členů Správní rady.

(2) (3) Zástupci zaměstnavatelů a zástupci pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny jsou voleni; způsob voleb stanoví volební řád příslušné zaměstnanecké pojišťovny.

(3) (4) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.

(4) (5) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.

§ 15

(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů,11) (dále jen "auditor")

a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,

b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.

(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v termínech stanovených Ministerstvem zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů prováděcím právním předpisem předložit tomuto ministerstvu návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora;12) zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí vládě České republiky. Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní v návaznosti na termíny projednání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.

(3) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda. Při schvalování zdravotně pojistného plánu posuzuje zejména soustavu smluvních zdravotnických zařízení zaměstnanecké pojišťovny z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro

pojištěnce a dále vyváženost příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. Vláda má právo uplatnit ke zdravotně pojistnému plánu výhrady. V takovém případě může zaměstnanecká pojišťovna do 60 dnů ode dne uplatnění výhrad předložit nový návrh. Pokud vláda opakovaně neschválí výroční zprávu nebo návrh zdravotně pojistného plánu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny podle § 6 odst. 6 písm. a). Do doby schválení zdravotně pojistného plánu hospodaří zaměstnanecká pojišťovna podle návrhu zdravotně pojistného plánu. Vláda podá Poslanecké sněmovně zprávu o schválených zdravotně pojistných plánech a o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven v návaznosti na termíny projednání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.

(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb

§ 16

Fondy zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje

a) základní fond zdravotního pojištění,

b) rezervní fond,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku,

f) fond reprodukce investičního majetku.

(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a)

(3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol.

(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet

a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou

příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním

rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké

pojišťovny,

b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle

zvláštního zákona.17) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného

hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké

pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění

zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké

pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.

b) fond prevence. Z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu ¹⁷⁾, u níž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a která je poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu masových sportovních akcí propagujících zdravý způsob života a podporujících zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.

(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.

(6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.

(7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní

rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.

------------------------------------------------------------------

16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.

17) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů.

17) § 13, odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 285/2002 Sb

18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a

maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku

zdravotních pojišťoven.

§ 17

Základní fond zdravotního pojištění

zaměstnanecké pojišťovny

(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného. Ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 13 odst. 1 písm. d).

(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fond

§ 18

Rezervní fond zaměstnanecké pojišťovny

(1) Minimální výše Výše rezervního fondu činí 3 % 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní

banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění.

(2) V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření.

(3) Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých nedostatků.

§ 19

Nakládání s finančními prostředky

(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je zaměstnanecká pojišťovna povinna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy pojišťovna má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně.

(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně.

(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.7)

(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993

Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních

ve znění pozdějších předpisů.

14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

ČÁST PÁTÁ

Zajišťovací fond

§ 22a

(1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.

(2) Fond slouží k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny likvidované podle 6 odst. 6 písm. a) v případech, kdy nebyly ke dni skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny uspokojeny všechny splatné pohledávky zdravotnických zařízení, a v případech, kdy zaměstnanecká pojišťovna má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo je-li předlužena.

(3) Všechny zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny do Fondu přispívat. Roční příspěvek zaměstnanecké pojišťovny do Fondu činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zaměstnanecké pojišťovny. Příspěvek do Fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Fond může investovat peněžní prostředky do státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou nebo poukázek České národní banky.

(4) Fond je řízen pětičlennou správní radou. Členy správní rady jmenuje ministr zdravotnictví. Členové správní rady jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.

(5) Podrobnosti o činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá Ministerstvo zdravotnictví.

§ 22b

(1) Fond poskytne úhradu zdravotnickému zařízení na základě jeho žádosti, jsou-li splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond má právo přezkoumat oprávněnost poskytnutí zdravotní péče, kterou má uhradit; ustanovení tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné mlčenlivosti zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí.

(2) Úhrada se poskytne takto:

a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí zdravotní péče praktickým lékařem a

praktickým lékařem pro děti a dorost, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 200 Kč

na jednoho pojištěnce,

b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ambulantní zdravotní péče odbornými

lékaři, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce,

c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ústavní zdravotní péče, ve výši 80

% dlužné částky, nejvýše však 1200 Kč na jednoho pojištěnce,

d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě lékařského předpisu, ve

výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 700 Kč na jednoho pojištěnce.

(3) Právo zdravotnického zařízení na úhradu z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného podle odstavce 1.

(4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených úhrad, poskytne zbývající část potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci. V takovém případě se zvyšuje příspěvek zaměstnaneckých pojišťoven do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 22a odst. 3. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 22a odst. 3.