zákon č. 455/2003 Sb.

K Čl. I

K bodu 1

U osob samostatně výdělečně činných dojde ke shodným úpravám jako u platby pojistného na sociální pojištění, tj. zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění z dnešních 35 % na 50 %, postupně v periodě 3 let (2004 – 2006).

Procentní sazba pro výpočet vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši 35 % rozdílu mezi příjmy a výdaji v r. 1992 nebyla stanovena exaktně, ale vycházela ze záměru podpořit rozvoj samostatného podnikání. Na rozdíl od zaměstnanců, jejichž vyměřovací základ tvoří 100 % příjmů, zúčtovaných zaměstnavatelem, jsou osoby samostatně výdělečně činné zvýhodněny zbývajícími 65 %, ze kterých neplatí pojistné. Roční průměrné pojistné za zaměstnance činilo v r. 2002 u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky 21.757 Kč, zatímco u osob samostatně výdělečně činných byla tato částka pouze 7.458 Kč. Podpora rozvoje samostatného podnikání v tomto rozsahu se dnes jeví jako nepřiměřená a narušuje vyváženost solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Z toho důvodu je navrhováno zvyšování sazby pro stanovení vyměřovacího základu v postupných krocích tak, aby v r. 2006 dosáhla 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Podle zdroje Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nepřiznávalo 84 % jejích pojištěnců v kategorii osob samostatně výdělečně činných v roce 2002 příjem vyšší než byla úroveň minimální mzdy (5.700 Kč).

K bodu 2

Navrhovaným opatřením se mění způsob stanovení minimálního vyměřovacího základu, který je dosud odvozován od minimální mzdy (6.200 Kč), na 50% podíl z průměrné měsíční mzdy. V roce 2004 to bude její finanční přínos do systému veřejného zdravotního pojištění podle předběžného odhadu cca 1,5 mld. (roční minimální pojistné by se v r. 2004 u jedné osoby samostatně výdělečně činné zvýšilo o 2 676 Kč/rok). V následujících letech však bude znamenat automatický pohyb minimálního vyměřovacího základu, který bude s odstupem dvou let kopírovat vývoj průměrné mzdy. To znamená, že při zachování vzestupné trajektorie tohoto ukazatele bude v odpovídajícím poměru stoupat i minimální vyměřovací základ. Pokud by makroekonomické předpoklady dávaly signál o možném meziročním poklesu průměrné mzdy, bylo by vhodné zvážit opatření, kterým by se pokles minimálního vyměřovacího základu zbrzdil nebo zastavil.

K bodu 3

Navrhuje se způsob zveřejnění výše průměrné mzdy publikací ve Sbírce zákonů tak, aby tato informace byla veřejnosti dostupná.

K bodu 4

Úpravu navrženou v bodu 1 je nezbytné promítnout i do dalších ustanovení, která upravují snížení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, za které je současně plátcem pojistného stát.

K Čl. II

Přechodná ustanovení určují postup při stanovení výše pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné při přechodu na jinou procentní sazbu pro výpočet vyměřovacího základu. Změna procentní sazby je navrhována vždy k 1. 1. v letech 2004, 2005 a 2006.

K Čl. III

Účinnost k 1. lednu 2004 se navrhuje v souladu s navrženou reformou veřejných rozpočtů.

V Praze dne 30. června 2003

předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

ministryně zdravotnictví

MUDr. Marie Součková v.r.

platné znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je napsán tučně)

§ 3a

(1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹⁷⁾ před rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.¹⁸⁾ Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;¹⁹⁾ u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.¹⁹⁾ U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,²⁰⁾ společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmů²¹⁾ z této činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.

(3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,¹³⁾ je u ní vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát¹³⁾ v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.

(4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu

a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),

b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí

pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu

stanoveného pro zaměstnance,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

(5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná

a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,

b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského

pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,

c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý

kalendářní měsíc.