B. Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Dochází k úpravě názvu zákona, který je zatížen formulací o novele zákona o dani z příjmů jakožto součásti zákona o stavebním spoření, přijatého v roce 1993. Tato novela nemá dnes již žádný význam, protože § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, jehož se novela provedená zákonem o stavebním spoření dotkla, dnes zní zcela jinak. Proto je žádoucí část III zákona o stavebním spoření zrušit a název zákona upravit. Úpravou dochází k žádoucímu zjednodušení názvu zákona a k odstranění dnes již zcela obsoletního ustanovení zákona o dani z příjmů z právního řádu, a tedy i k jeho zjednodušení.
K bodům 2 a 5 (§ 5 odst. 1 věta druhá a odst. 9)
Jedná se o opravu legislativně technické chyby, která v zákoně vznikla v souvislosti s jeho novelizací zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.
K bodu 3 (§ 5 odst. 1 věta čtvrtá)
Jedná se o opravu legislativně technického nedostatku. S ohledem na legislativní zkratku „smlouva“ zavedenou v první větě daného odstavce bylo upraveno znění věty čtvrté.
K bodu 4 (§ 5 odst. 3)
Důvodem navrhované úpravy je doplnění registrovaného partnera do definice osoby blízké pro účely zákona o stavebním spoření, neboť není důvod, aby bylo na registrované partnerství pro účely financování bytových potřeb osob blízkých nahlíženo jinak, než je tomu v případě manželství.
K bodu 6 (§ 9a odst. 1)
Cílem navrhované úpravy je zamezit takovému výkladu zákona, podle kterého by ministerstvo provádělo kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory pouze na základě zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Ministerstvo provádí tzv. dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, což je pojem širší než kontrola podle kontrolního řádu. Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory zahrnuje jednak provádění kontroly podle kontrolního řádu, ale také další činnosti, které v této oblasti ministerstvo provádí (viz dále odůvodnění ke změně § 15).
K bodu 7 (§ 9a odst. 6)
Důvodem navrhované legislativní úpravy je zjednodušení zákonem stanovených podmínek, za kterých jsou fyzickým osobám poskytovány údaje vedené o nich v jednotlivých informačních systémech veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jejichž správcem je ministerstvo. Účastníkovi tak budou na jeho žádost poskytnuty údaje podle § 9a odst. 2 zákona o stavebním spoření vedené k jeho osobě v informačním systému, jehož správcem je podle § 9a odst. 1 zákona o stavebním spoření ministerstvo, za obdobných podmínek jako jsou poskytovány fyzickým osobám – účastníkům doplňkového penzijního spoření z informačního systému doplňkového penzijního spoření provozovaného a spravovaného ministerstvem na základě § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o doplňkovém penzijním spoření“). Z ustanovení byla dále vypuštěna povinnost opatřit písemnou žádost úředně ověřeným podpisem, neboť jde o zbytečný náklad účastníka a není ani důvod pro přísnější požadavek, než vyžaduje správní řád.
K bodu 8 (§ 9a odst. 7)
Ustanovením se vylučuje použití části druhé a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, při vyřizování žádosti účastníka o poskytnutí informací, které jsou k jeho osobě vedeny v informačním systému. Automaticky se tedy bude postupovat podle části čtvrté správního řádu, neboť materiálně půjde o sdělení.
K bodu 9 (§ 11 odst. 2)
Navrhovanou úpravou dochází k odstranění nedostatku stávajícího zákona spočívajícího v tom, že lhůty pro podání žádosti stavební spořitelny o vyplacení záloh státní podpory byly dosud upraveny ve vyhlášce, nikoliv v zákoně. Proto dochází k jejich přesunu do zákona. Z tohoto důvodu budou provedeny odpovídající změny ve vyhlášce č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření.
K bodu 10 (§ 11 odst. 7)
Jedná se o jazykovou úpravu znění daného ustanovení, která byla provedena s ohledem na fakt, že obecné náležitosti podání a způsob podání jsou upraveny v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 odst. 2 a 4) a nelze je upravovat podzákonným předpisem.
K bodu 11 (§ 12)
Navrženou změnou dochází k úpravě lhůty pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny vracely státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy stavební spořitelna zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.
K bodům 12 až 15 (§ 13)
Odstavec 3:
Cílem navrhované úpravy je zamezit výkladu, že stavební spořitelna provádí kontrolu toho, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, případně zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, pouze na základě dokladů předložených účastníkem. Kromě dokladů předložených účastníkem lze ke kontrole využít také např. informace od ministerstva, které obsahují důvody ovlivňující právo na státní podporu u jednotlivých účastníků.
Povinnost stavební spořitelny vrátit vyplacenou státní podporu je rozšířena o povinnost vrátit také evidovanou státní podporu, neboť v některých případech nemuselo k vyplacení státní podpory ještě dojít.
Dále dochází k úpravě lhůty pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny mohly vracet státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy stavební spořitelna zjistí důvody pro vrácení státní podpory.
Odstavec 4, 6, 7, 8 a 9:
V souvislosti s výkonem kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření, kterou v souladu s § 15 zákona o stavebním spoření provádí ministerstvo, zejména pak v souvislosti s vracením státní podpory stavebního spoření, byla jako problematická shledána skutečnost, že zákon o stavebním spoření upravuje jak lhůty pro vracení státní podpory stavebního spoření stavebními spořitelnami (viz § 12 odst. 3, § 13 odst. 3 a § 16 odst. 2 zákona o stavebním spoření), tak způsob vracení státní podpory stavebního spoření, kdy podle § 13 odst. 6 a § 16 odst. 4 zákona o stavebním spoření stavební spořitelna předává informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření elektronicky za použití informačního systému. Tuto informaci přitom stavební spořitelna může předat pouze v termínech, které jsou v souladu s přílohou 2 vyhlášky č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření, stanoveny v provozní dokumentaci informačního systému (jedná se celkem o 9 termínů, ve kterých může stavební spořitelna ministerstvu předat informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření). Vzhledem k tomu, že není vhodné, aby termíny pro podání informace o vracené státní podpoře ministerstvu financí ze strany stavební spořitelny upravovala vyhláška, resp. provozní dokumentace, byly tyto termíny přesunuty do zákona. V této souvislosti budou provedeny odpovídající změny také ve vyhlášce č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření.
Z uvedeného vyplývá, že stavební spořitelna nemůže ministerstvu vrátit státní podporu stavebního spoření, aniž by ministerstvu nepředala tzv. informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření. Tato informace slouží k identifikaci smluv o stavebním spoření, k nimž se vracená státní podpora stavebního spoření váže, a k ověření výše vracené státní podpory stavebního spoření. Předání informace o vracené státní podpoře stavebního spoření stavební spořitelnou tedy musí předcházet vlastnímu fyzickému vrácení státní podpory stavebního spoření. Lhůtu pro předání informace o vracené státní podpoře stavebního spoření stavební spořitelnou ministerstvu však zákon o stavebním spoření na rozdíl od lhůty pro její vlastní fyzické vrácení dosud neupravoval.
Proto s ohledem na praktickou aplikaci zákona o stavebním spoření dochází k úpravě příslušných ustanovení týkajících se vracení státní podpory stavebního spoření stavebními spořitelnami ministerstvu, která sladí lhůty pro vracení státní podpory se způsobem jejího vracení. Konkrétně úpravou v § 13 odst. 4 je řešena situace, kdy stavební spořitelna o vyplacení zálohy státní podpory již ministerstvo požádala, avšak ještě předtím, než obdržela příslušnou částku zálohy státní podpory (dle ustanovení § 11 odst. 4 může toto období dosahovat až 2 měsíců), zjistila, že účastník na připsání či vyplacení této zálohy státní podpory nemá právo a vzhledem k okolnostem nebylo zabráněno tomu, aby ministerstvo příslušnou částku zálohy státní podpory stavební spořitelně zaslalo. V takovém případě nemůže běžet lhůta pro vrácení takové zálohy státní podpory ode dne zjištění důvodu pro vrácení (jak obecně ukládá ustanovení § 13 odst. 3), neboť stavební spořitelna příslušnou částku ještě neobdržela a tedy nemůže ji ani vrátit. Proto ustanovení § 13 odst. 4 stanovuje v tomto případě začátek běhu lhůty na den poukázání příslušné částky zálohy státní podpory Ministerstvem financí stavební spořitelně.
S ohledem na fakt, že obecné náležitosti podání a způsob podání jsou upraveny v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 odst. 2 a 4) a nelze je upravovat podzákonným předpisem, byla provedena úprava ve zmocnění k vydání vyhlášky v odst. 9.
Dále navrhované změny upřesňují jazykové znění daných ustanovení. Vzhledem k tomu, že ne vždy se jedná v daném ustanovení o informaci o státní podpoře, která již byla fakticky vrácena, je vhodnější použití nedokonavého vidu, tj. slov „vracená státní podpora“, namísto „vrácená státní podpora“.
K bodům 16 až 20 (§ 15)
Poskytování a vracení státní podpory stavebního spoření v rozsahu povinností uložených zákonem o stavebním spoření stavebním spořitelnám podléhá dozoru vykonávanému ministerstvem. Pojem dozor je širší než pojem kontrola, kterou se zpravidla rozumí kontrola podle kontrolního řádu. Proto došlo v zákoně na relevantních místech k úpravě terminologie, konkrétně k nahrazení pojmu kontrola pojmem dozor. Výkon dozoru je založen zejména na informačních tocích mezi stavebními spořitelnami a kontrolním orgánem, tzn. ministerstvem.
Cílem dozoru prováděného ministerstvem je jednak zajistit, aby byla řádně a včas poskytnuta účastníkům státní podpora stavebního spoření, na kterou jim vznikl nárok, a současně, aby byla ministerstvu stavebními spořitelnami vrácena poskytnutá státní podpora stavebního spoření, pokud nárok na její poskytnutí zanikl, resp. vůbec nevznikl. Úkolem kontrolního orgánu je tak chránit oprávněné nároky účastníků, resp. kontrolovat a vynucovat včasné plnění povinností stavebními spořitelnami jak vůči účastníkům, tak i vůči státnímu rozpočtu.
Pro účely řádného výkonu tohoto dozoru se ministerstvo opravňuje ke kontrole údajů nezbytných pro posouzení výše uvedených nároků. Z tohoto důvodu má ministerstvo právo vyžadovat tyto údaje a vysvětlení k nim od stavebních spořitelen, a to i mimo rámec kontroly vykonávané podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Mezi informace, kterými disponuje pouze stavební spořitelna, patří například úplné a aktuální výpisy z účtů účastníků, doklady prokazující doručení dokladů souvisejících s výkonem exekuce do stavební spořitelny, korespondence vedená mezi notářem a stavební spořitelnou v souvislosti s úmrtím účastníka, doklady prokazující datum doručení dokladu informujícího o změně mající vliv na nárok na státní podporu do stavební spořitelny.
V souvislosti s vložením nových odstavců do § 15 dochází k přečíslování odkazu v odstavci 7.
K bodu 21 (§ 15a odst. 1 až 3)
Změny v ustanoveních jsou provedeny s cílem sjednotit terminologii v souladu s úpravami terminologie v § 15.
K bodům 22 až 24 (§ 15a)
Důvodem navrhované legislativní úpravy je technicky zabezpečit aplikaci ustanovení § 15a odst. 5 tak, aby bylo při výkonu státní správy na úseku dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření možné jednoznačně identifikovat účastníka v příslušných registrech a následně posoudit jeho nárok na poskytnutí státní podpory stavebního spoření při respektování způsobu získávání těchto údajů. Z tohoto důvodu je nezbytné rozšířit rozsah poskytovaných údajů, které Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu, uvedený v § 15a odst. 5, o datum narození a datum úmrtí.
K bodům 25 až 28 (§ 16)
Odstavec 1:
Povinnost ministerstva uložit stavební spořitelně povinnost vrátit část, příp. celkovou částku vyplacené státní podpory, je upřesněna, a to z toho důvodu, že v některých případech zatím nejde o vyplacenou státní podporu, ale teprve o evidovanou státní podporu.
Odstavec 2:
Mění se lhůta pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny vracely státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy bylo doručeno rozhodnutí ministerstva. Dále se upřesňuje okamžik, od kterého je počítána lhůta pro vrácení státní podpory. Vzhledem k tomu, že je možné, aby rozhodnutí ministerstva nabylo právní moci později než okamžikem doručení rozhodnutí, je vhodné, aby se lhůta vázala na právní moc rozhodnutí ministerstva. Pokud by tomu tak nebylo, mohla by teoreticky nastat situace, při které by měla stavební spořitelna povinnost vrátit státní podporu, aniž by nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit část, případně celkovou částku státní podpory.
Odstavec 3:
Podle ustanovení § 13 odst. 9 zákona o stavebním spoření se informace o státní podpoře, kterou vrací stavební spořitelna ministerstvu, zpracovává za použití informačního systému ministerstva. Zpracováním informace o vracené státní podpoře se rozumí kontrola informace obsažené v datových větách po formální stránce (např. existence smlouvy, ke které se má informace vztahovat, správný syntax datové věty apod.). Výsledkem tohoto zpracování informace je vytvoření příslušného datového souboru, který obsahuje údaje o tom, které z údajů předaných v datových souborech stavební spořitelnou ministerstvu byly úspěšně zpracovány a které nikoliv. Údaje, které nebyly úspěšně zpracovány, je pak stavební spořitelna povinna upravit tak, aby další zpracování informace ministerstvem mohlo být úspěšné.
Je povinností stavební spořitelny zajistit, aby byla s ministerstvem verifikována informace o vracených státních podporách v takových lhůtách, aby stavební spořitelna dostála povinnosti dané v odstavci 3. Stavební spořitelny proto musí mít na paměti, že po předání informace o vracené státní podpoře ministerstvu financí, má ministerstvo sedm dní na zpracování informace a indikaci chybných dat a poté musí mít stavební spořitelna ještě tolik času, aby stihla ve lhůtě podle odstavce 3 dát tato data do souladu s požadavkem ministerstva a podle nich specifikovat výši státní podpory a účastníky, jichž se vracení týká.
Odstavec 4:
Navrhovaná změna představuje jazykové upřesnění daného ustanovení. Vzhledem k tomu, že ne vždy se jedná v daném ustanovení o informaci o státní podpoře, která již byla fakticky vrácena, je vhodnější použití nedokonavého vidu, tj. slov „vracená státní podpora“, namísto „vrácená státní podpora“.
K bodu 29 (§ 16a odst. 2 písm. e))
Překlenovací úvěr podle § 5 odst. 5 zákona o stavebním spoření může stavební spořitelna poskytnout, stejně jako úvěr ze stavebního spoření, pouze k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb. V zákoně však dosud chyběl správní delikt postihující porušení této povinnosti stavební spořitelnou. Dochází proto k jeho doplnění.
K bodu 30 (§ 16a odst. 3 písm. d))
Vzhledem k doplnění povinnosti stavební spořitelny vrátit ministerstvu zálohy státní podpory do zákona je třeba, aby byl rovněž doplněn správní delikt postihující porušení této povinnosti.
K bodu 31 (§ 16a odst. 4 písm. b))
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž cílem je postavit najisto, že k tomu, aby bylo možno uložit pokutu, stačí vždy spáchání pouze jednoho správního deliktu, nikoliv všech současně.
K bodu 32 (§ 16a odst. 4 písm. c))
Jedná se o opravu chybného odkazu na § 16a odst. 1 písm. j), které se však v zákoně nevyskytuje. Zároveň jde o úpravu, jejímž cílem je postavit najisto, že k tomu, aby bylo možno uložit pokutu, stačí vždy spáchání pouze jednoho správního deliktu, nikoliv všech současně.
K bodu 33 (§ 16b odst. 3)
Jedná se doplnění chybějícího ustanovení, které vztahuje úpravu odpovědnosti a postihu právnických osob také na podnikající fyzické osoby obdobně, jako je tomu např. v § 36i odst. 8 zákona o bankách nebo v § 27e odst. 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Vychází se tak z principu shodného posouzení odpovědnosti za jednání, a to bez ohledu na skutečnost, zda jde o jednání fyzické či právnické osoby.
K bodu 34 (§ 16b odst. 4)
Provedená úprava přispívá k odstranění případných výkladových problémů při aplikaci § 16b odst. 4, které by mohly plynout z čistě jazykového výkladu poslední věty tohoto ustanovení. Staví se najisto, že ministerstvo vybírá a vymáhá pouze pokuty za správní delikty, které ministerstvo projednalo. Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad, jak vyplývá z § 46b odst. 6 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 35 (§ 16b odst. 6)
Z důvodu zkvalitnění textu zákona dochází k vypuštění ustanovení, které je nadbytečné. Obsah ustanovení vyplývá již z § 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (rozpočtová pravidla), podle něhož pokuty tvoří příjem státního rozpočtu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
K bodu 36 (§ 16ba)
Vzhledem k doplnění povinnosti stavební spořitelny poskytnout ministerstvu potřebnou součinnost podle § 15 odst. 3 je třeba, aby byla rovněž doplněna odpovídající sankce postihující porušení této povinnosti. Vzhledem k tomu, že jde o typickou procesní povinnost (povinnost uloženou v kontrolních procesech), byla zvolena pro postih porušení této povinnosti pořádková pokuta. Nastavená výše pokuty byla zvolena s ohledem na obdobnou úpravu v § 158 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 37 (Část III)
Dochází k vypuštění části III zákona o stavebním spoření. Úpravou dochází k odstranění dnes již zcela obsoletního ustanovení zákona o dani z příjmů z právního řádu, a tedy i k jeho zjednodušení.
K čl. II (Přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení staví najisto, že správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a lhůty pro vrácení státní podpory se posuzují podle stávající platné úpravy.
K čl. III (Účinnost)
Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh zákona, který obsahuje úpravy převážně legislativně technického charakteru, které směřují ke zkvalitnění textu zákona, není potřebná dlouhá legisvakanční lhůta. Zákon proto nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 11. dubna 2016
Předseda vlády:
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
1. místopředseda vlády a ministr financí:
Ing. Andrej Babiš v. r.