A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „Rozpočtová pravidla“) tvoří základní právní rámec určující mimo jiné tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního rozpočtu, hospodaření organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu. Rozpočtová pravidla upravují ještě další vybrané oblasti, navrhovaná úprava se však dotýká pouze výše jmenovaných.
V oblasti střednědobého výhledu a státního rozpočtu dosavadní znění rozpočtových pravidel upravuje zejména věcný obsah, postup ministerstva financí při zpracování, součinnost subjektů podílejících se na přípravě a termíny a lhůty pro zpracování a předkládání. Nově se navrhuje zakotvit v zákoně, že organizační složky státu budou soustřeďovat údaje související s plněním termínů a povinností při zpracování státního rozpočtu a střednědobého výhledu v rozpočtovém systému. Uvedené údaje budou v členění podle rozpočtové skladby. Obdobně bude postupováno i v případě sestavení rozpočtového provizoria a změn zákona o státním rozpočtu. Pokud se jedná o rozpočtové provizorium, je ve stávajícím platném právním stavu zakotven postup, kdy se v podmínkách provizoria hospodaří a jaká výše výdajů se jednotlivým kapitolám uvolňuje, případně o jaké výdaje lze tuto výši překročit. Nově se navrhuje, aby organizační složky státu zpracovaly na základě limitů od Ministerstva financí a ve spolupráci se správci kapitol podrobný rozpočet závazných ukazatelů kapitol v rozpočtovém systému, a to na jednotlivé měsíce, v nichž se hospodaří v provizoriu. Organizační složky státu mohou čerpat prostředky v rámci rozepsaných kapitolních závazných ukazatelů, zároveň budou oprávněny v rámci těchto ukazatelů k přesunům prostředků.
Rozpočtová pravidla definují Informační systém programového financování (viz § 12 odst. 3), ve kterém se evidují specifická rozpočtová data, která vzhledem k nutnosti nevytvářet duplicitní informace, byla do rozpočtového systému začleněna. Nově se tedy navrhuje, aby Informační systém programového financování předával údaje do rozpočtového systému.
Stávající právní úprava nestanoví, kde mají organizační složky státu vést své rozpočty. Nově se navrhuje, aby je vedly v rozpočtovém systému. Zároveň se v rozpočtovém systému budou provádět rozpočtová opatření a povede jejich chronologická evidence. Doposud měla povinnost vést chronologickou evidenci organizační složka státu. V hospodaření organizačních složek státu dále bude nově zakotvena povinnost provést v rozpočtovém systému stanovení výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“). Provedení této rezervace ověřuje Česká národní banka po přijetí příkazu k platbě. V systému se budou rovněž zpracovávat údaje o provedených operacích v České národní bance a zobrazovat plnění státního rozpočtu.
V rámci hospodaření organizačních složek státu byla umožněna existence více rozpočtových účtů jak příjmových, tak výdajových. Nově se zavádí omezení, kdy může každá organizační složka státu mít pouze jeden příjmový rozpočtový a jeden výdajový rozpočtový účet. Ministerstvo financí však z důvodu složité vnitřní organizační struktury může povolit výjimku. Dále existovala možnost, aby v rámci organizačních složek státu hospodařily její vnitřní organizační jednotky se zálohou. Tato možnost se zrušuje. Poskytování záloh je ponecháno pouze u Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany, u jejich vnitřních organizačních jednotek působících v zahraničí. Rozpočtové limity, jejichž výši stanovoval správce kapitoly a nastavovala ČNB na výdajových účtech státního rozpočtu, budou zrušeny. Tento instrument nahradí povinnost provést rezervaci prostředků v rozpočtovém systému a ověření existence rezervace Českou národní bankou po přijetí příkazu k platbě.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
V kontextu nepříznivého vývoje ve fiskální oblasti, který byl ještě umocněn globální ekonomickou krizí, neustále sílí nejen mezinárodní, ale i vnitřní tlak na zlepšování efektivity a transparentnosti při hospodaření s prostředky státu. Ze srovnání fungování procesů a systémů řízení veřejných financí v České republice s procesy a postupy, které uplatňují hospodářsky vyspělé země Evropské Unie, vyplývá, že současná úroveň využívání moderních informačních technologií ve správě veřejných financí ani zvolené postupy neodpovídají plně standardům, které by českému státu umožňovaly dosahovat v této oblasti optima. Samotným problémem je nízká míra integrace mezi jednotlivými dosud rozvíjenými a využívanými systémy a neúplná podpora klíčových procesů. Hlavními důvody nefunkčnosti jsou především přenosy dat probíhající mimo systémy, manuálně, faxem nebo telefonicky. Dále vyskytující se nekonzistence mezi daty z různých nasazených systémů, manuální zasahování do probíhajících procesů a v neposlední řadě vysoký podíl lidského faktoru, který může do procesů vnášet nepřesnosti a chyby. Bylo proto přistoupeno k věcné analýze náplně stávajícího rozpočtového procesu a procesu hospodaření s danými prostředky, a to včetně jejich legislativního zakotvení. Cílem této analýzy bylo zmapování stávajících postupů, zjištění neefektivit, duplicit či jiných nedostatků ztěžujících efektivní průběh či řízení procesu a navržení optimálního procesního postupu. Závěry uvedené analýzy pak byly promítnuty do zadání pro nový informační systém, který dokáže komplexně podpořit snahu o zefektivnění hospodaření s peněžními prostředky státního rozpočtu. Projekt, v rámci něhož dochází k naplnění uvedených snah, se nazývá Integrovaný informační systém státní pokladny (dále „IISSP“). IISSP představuje základní stavební kámen při budování systému optimalizovaného finančního řízení veřejných zdrojů. Moderní představa systému státní pokladny je tvořena základními rysy v podobě kontrolních a podpůrných funkcí při rozhodování o tom kolik, jakým způsobem a na co jsou využívány prostředky z veřejných financí. Základním cílem budování Státní pokladny je zabezpečení kvalitních, včasných a jednotných informací nezbytných pro správné a objektivní řízení státních financí. Tento projekt v sobě zahrnuje několik věcných oblastí, tzv. modulů. Příkladem takových modulů jsou Rozpočtový informační systém pro přípravu rozpočtu (dále „RIS-PR“), Rozpočtový informační systém pro rozpočtová opatření (dále „RISRE-ROP“) nebo Rozpočtový informační systém pro platební styk (dále „RISRE-PS“). Výše uvedené tři moduly nejsou úplným výčtem oblastí, které IISSP pokrývá, souvisí však úzce se zaměřením navržené právní úpravy a uvedená právní úprava se projevuje právě v těchto modulech.
Z věcné analýzy vyplynuly tři zásadní oblasti, které budou předmětem implementace v rámci nově navrhovaného informačního systému. Zároveň lze tyto oblasti použít i pro kategorizaci navrhovaných změn v rozpočtových pravidlech. Těmito oblastmi jsou:
I. PŘÍPRAVA ROZPOČTU
Navrhovaná novela nově legislativně zakotvuje nutný vývoj v oblasti rozpočtového systému pro sestavení a schválení státního rozpočtu, střednědobého výhledu, postupu pro vytvoření rozpočtového provizoria a změn zákona o státním rozpočtu. Jedná se o intuitivní rozpočtový systém, který maximálně zohledňuje požadavky na uživatelskou a administrativní nenáročnost. Pořízená data v RIS-PR se dále tzv. překlápí do RIS-RE.
II. REALIZACE ROZPOČTU
V této části jsou zahrnuty zejména změny týkající se vedení podrobných rozpočtů organizačních složek státu, provádění a schvalování rozpočtových opatření a sběr dat pro hodnocení plnění státního rozpočtu včetně dat o rozpočtovém provizoriu. Jsou zde zahrnuta zejména data, která mají zajistit vybilancování státního rozpočtu v každém okamžiku, umožnit společné zpracování více dokladů rozpočtových opatření jako jeden celek (WF, zanesení do chronologické evidence ve stejném okamžiku, společný reporting,…), schvalování pohybů v Regulaci zaměstnanosti a spravovat IISSP jako primární systém pro evidenci rozpočtových opatření.
III. PLATEBNÍ STYK
Změny, které jsou v rámci této části navrženy, se týkají zejména provádění rezervací ve státním rozpočtu, ověření rezervací po přijetí příkazů k platbě Českou národní bankou, zpracování údajů o operacích provedených Českou národní bankou, struktury účtů organizačních složek státu, stanovování rozpočtových limitů a jejich hospodaření se zálohami.
Modul platebního styku umožní efektivní řízení státních financí a dosažení transparentnosti ve výdajích státních prostředků, částečně realizovat cíle fiskální politiky státu, efektivně připravovat státní rozpočet a transparentně jej i realizovat a v neposlední řadě zavést kontroly výdajů ex-ante a ex-post.
U všech výše uvedených procesů jsou dotčenými subjekty ústřední orgány a jimi řízené organizační složky státu.
Nad rámec tří výše uvedených procesů je předmětem novely i zahrnutí dalších vybraných účtů pod pojem peněžní prostředky státní pokladny vč. povinnosti vést vybrané účty u České národní banky. Cílem novely je generování rozpočtových úspor prostřednictvím snížení úrokových nákladů na financování státního dluhu, zefektivnění emisní činnosti státu na peněžním trhu a tím v důsledku snížení nejistot financování státního dluhu na peněžním trhu vyplývajících z dluhové krize. Možnost disponibility s prostředky vedenými na vybraných účtech není touto novelou omezována.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Existence navrhované právní úpravy zakládá možnost implementace komplexního informačního a řídícího nástroje, který obsáhne celý rozpočtový proces od sestavení rozpočtu, změn rozpočtu až po plnění státního rozpočtu. Ucelenost takového řízení v jediném systému bude znamenat kvalitativně výrazný posun směrem k efektivnějšímu řízení státních financí. Cílem tohoto projektu je implementovat IISSP, a tím získat účinný transparentní, efektivní a centralizovaný nástroj pro řízení veřejných financí, konsolidaci vybraných ekonomických ukazatelů za veřejnou správu a komplexní přesné a včasné výkaznictví za celý veřejný sektor v souladu s mezinárodními standardy. Komplexní přístup v oblasti chápání systémů pro podporu řízení a rozhodování dále zdůvodňuje potřebu implementace integrovaného systémového řešení, které by bylo schopné poskytovat všechny relevantní informace nutné pro každodenní chod Státní pokladny. Tyto informace představují nutný základ pro podporu efektivních rozhodovacích procesů a jejich kontinuálního zlepšování.
4. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
V čl. 42 Ústavy České republiky je řečeno, že návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna.
V čl. 33 odst. 2 Ústavy České republiky je řečeno, že Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
V čl. 97 odst. 1 Ústavy České republiky je řečeno, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Předložený návrh zákona je zpracován v souladu s výše uvedenými ustanoveními Ústavy České republiky a není s nimi v rozporu.
Úprava státního rozpočtu České republiky není předmětem úpravy žádné mezinárodní smlouvy.
5. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Úprava státního rozpočtu České republiky není předmětem úpravy žádné mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána.
6. Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná úprava není s právem Evropské unie v rozporu. Návrhu zákona se z předpisů Evropské unie dotýkají Smlouva o fungování EU, zejména články 310 a následující (finanční a rozpočtová ustanovení), články 119 a následující (hospodářská a měnová politika) včetně problematiky tzv. nadměrného schodku veřejných financí (článek 126 a Protokol č. 12 o postupu při nadměrném schodku), Protokol č. 12 o postupu při nadměrném schodku, který je přílohou Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a přímo použitelné předpisy EU (zejména předpisy upravující poskytování finanční pomoci z rozpočtu EU). Navrhovaná novela se nezabývá transpozicí směrnice 2011/85/EU do právního řádu České republiky; transpozici uvedené směrnice zajistí jiný zákon.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Náklady v rámci vlastního projektu Integrovaný informační systém státní pokladny na implementaci rozpočtového systému jsou cca 950 mil. Kč (částka zahrnuje dosavadní výdaje i dosud neukončené části Integrovaného informačního systému státní pokladny – cílové koncepty Rozpočtového informačního systému (RIS), část nákladů za licence, implementace modulů RIS-PR, RESRE-ROP a RISRE-PS).
8. Dopady na národnostní menšiny a životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá přímý vliv na národnostní menšiny a životní prostředí.
9. Zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (malá RIA)
9.1. Důvod předložení:
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
V posledním desetiletí je vyvíjen tlak na neustálé zkvalitňování řízení veřejných financí. Tento tlak v poslední době ještě zesílil, a to zejména v souvislosti s krizí, se kterou se potýkají ekonomiky v rámci Evropské unie. Zásadním jmenovatelem všech návrhů na zlepšení řízení veřejných financí je včasný přístup k informacím a vhodný nástroj k jejich analýze a využití pro řízení. Data, která byla využitelná pro řízení veřejných financí byla doposud v České republice dostupná s časovým odstupem měsíců či čtvrtletí zpětně. Využitelnost takových dat pro operativní řízení je tudíž silně omezená.
Cílem regulace je efektivněji a operativněji za pomoci moderního informačního systému provádět zejména následující procesy:
1. Sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu (obdobně i pro sestavení rozpočtu v době provizoria) a přípravu novel zákona o státním rozpočtu.
2. Na základě jediného platného rozpočtu organizačních složek státu, který je výsledkem procesu I. v tomto rozpočtu provádět rozpočtová opatření a evidovat je.
3. Provádět rezervace rozpočtu u organizačních složek státu (vč. kontroly existence této rezervace po přijetí příkazu k platbě Českou národní bankou a následného zpracování údajů o provedených operacích) a zobrazovat plnění státního rozpočtu.
Rizikem spojeným s nečinností je především rostoucí mezinárodní kritika o neefektivním řízení hospodaření s veřejnými prostředky a zpožděný přístup k informacím, který silně omezuje jejich využitelnost v operativním řízení.
9.2. Návrh variant řešení:
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“
Varianta 0:
Bude zachováno současné znění zákona o rozpočtových pravidlech. Tato varianta bude znamenat, že veškeré činnosti, které byly a jsou v rámci budování rozpočtového systému vykonávány, budou pozastaveny, s rizikem nulové náhrady na vrácení či kompenzaci vynaložených prostředků. Stát bude dále muset uhradit smluvní náklady při předání systému, který však z důvodu chybějící legislativy nebude možno používat. Stávající praxe v rozpočtovém procesu bude zachována bez ambice na zkvalitnění jeho řízení.
Varianta 1:
Provedení navrhovaných legislativních změn, které umožní zavedení a používání rozpočtového systému.
Výhody varianty 1:
Operativní řízení při pracích na sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu, rozpočtového provizoria a novele zákona o státním rozpočtu.
Aktuální přehled o stavech rozpočtu vč. rezervací na všech organizačních složkách státu dostupný v tzv. online režimu.
Včasná dostupnost relevantních dat a tím možnost efektivnějšího řízení prostředků státního rozpočtu.
Připravenost subjektů na implementaci nového rozpočtového systému.
Nevýhody varianty 1:
Vysoké prvotní náklady na vybudování systému a finanční náklady na provoz systému včetně personálních nároků a náklady na úpravu ekonomických informačních systémů jednotlivých subjektů.
Dotčené orgány
ústřední orgány a jimi řízené organizační složky státu.
9.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů:
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Varianta 0:
Tato varianta neznamená kvalitativně žádný posun ve snaze efektivněji řídit veřejné prostředky, zároveň se stát zříká možnosti realizovat úspory plynoucí ze zamýšlených zlepšených postupů a procesů a zároveň znehodnocuje již vynaložené prostředky, které byly proinvestovány za účelem přípravy na variantu 1.
Varianta 1:
Náklady byly dosud vyčísleny na cca 950 mil. Kč. Zároveň jsou vyhodnocovány výrazné přínosy plynoucí z úspory realizované dalším nepoužíváním dosud využívaných informačních systémů např. tzv. šachmatky, ARIS apod. Nejpodstatnějším přínosem však bude včasnost získaných informací a možnost na základě nich efektivně řídit veřejné prostředky.
Konzultace
V rámci implementace projektu IISSP jsou do projektu zapojovány i další orgány vně Ministerstva financí. Jedná se zejména o vybraná ministerstva zapojená do pilotních provozů a probíhající jednání o cílovém stavu např. s ČNB a dalšími ústředními orgány. V rámci Ministerstva financí byly konzultovány zejména praktické dopady navrhovaných legislativních změn se zástupci podřízených organizačních složek.
9.4. Návrh řešení:
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Zhodnocení varianty 0:
Varianta neposkytuje žádný posun směrem k vytyčenému cíli a její výběr by zmařil několikaleté úsilí a náklady, které byly vynaloženy za účelem přípravy změn ve variantě 1.
Zhodnocení varianty 1:
Varianta zajišťuje možnost plného nasazení informačního systému, kterým bude možno řídit rozpočtový proces. Dlouhodobé úsilí vybudovat takový systém bude naplněno, a to spolu s cílem zvýšit efektivitu v řízení veřejných prostředků. Dostupnost a včasnost relevantních dat se kvalitativně výrazně zlepší.
Výběr nejvhodnějšího řešení:
S ohledem na stav vykonaných činností, již investované prostředky a celkově vysokou připravenost na přijetí navrhovaných změn je nejvhodnější přijmout variantu 1.
Implementace a vynucování
Za implementaci a vynucování nové právní úpravy bude odpovědné Ministerstvo financí.
Přezkum účinnosti
Účinnost navrhované právní úpravy bude možné posoudit po nasazení plné funkcionality dodávaného informačního systému, a to s patřičným časovým odstupem nutným pro posouzení jeho fungování v rutinním provozu, tj. po 31. 12. 2015.
B. Zvláštní část
1. K části první
1.1. K článku I
K bodům 1. - 3., 24. - 28. a 30.
V souvislosti s projektem státní pokladny a cílem zvýšení efektivity emisní činnosti státu se navrhuje zahrnutí dalších účtů do peněžních prostředků státní pokladny. Jedná se o přirozený krok v rámci technických reforem vlády, který povede k nezpochybnitelným rozpočtovým úsporám při financování a správě finančního majetku státu v souladu s běžnou mezinárodní praxí. Dojde také k narovnání dlouhodobě pokřivených finančních vztahů mezi řízením likvidity centrální vlády a domácího bankovního sektoru. V současnosti dochází k neefektivnímu rozptýlení likvidity státního rozpočtu do bankovního sektoru, prostřednictvím kterého provádí Ministerstvo financí následné výpůjční operace, které zároveň financují likviditu, která vzniká na základě rozpočtového vztahu k věcně příslušné kapitole státního rozpočtu.
Dále se navrhuje vymezit peněžní prostředky státní pokladny výhradně jako prostředky na účtech, které jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny a jsou vedeny výhradně v České národní bance. Současná úprava zahrnuje pod prostředky státní pokladny také prostředky, které nespadají pod souhrnný účet státní pokladny a dokonce také prostředky na účtech, které nevede Česká národní banka.
Vzhledem ke skutečnosti, že stát má k dispozici nejen korunovou likviditu, ale také likviditu v cizích měnách (zejména v euru), a zároveň neexistuje technický nástroj k efektivnímu řízení cizoměnové likvidity a jejímu případnému využití ke krátkodobému financování státu, navrhuje se zakotvení souhrnných účtů v jednotlivých cizích měnách vedle stávajícího korunového souhrnného účtu státní pokladny. Účty uvedené v § 33 odst. 1 budou zařazovány pod jednotlivé souhrnné účty podle denominace prostředků na těchto účtech. Ministerstvo financí tak bude mít v reálném čase přehled o disponibilních zdrojích v jednotlivých měnách a bude tak moci provádět sladění prováděných platebních operací s dostupnou likviditou a krátkodobě zhodnocovat veškeré dostupné prostředky, což přispěje ke snižování úrokových výdajů na financování státního dluhu.
Dle navrhované úpravy již nebudou součástí státní pokladny peněžní prostředky na účtech vedených v bankách a proto je redundantní vyžadovat udělení souhlasu bankám, jelikož jimi vedené účty nebudou podřízeny státní pokladně.
K bodu 4.
Dosavadní definice, podle níž financujícími položkami jsou „peněžní operace spojené s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu“, vede někdy k domněnce, že financujícími položkami jsou i pohyby účtů pro řízení likvidity státní pokladny. Peněžními operacemi spojenými s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu se rozumějí operace, které mají vztah k financování salda státního rozpočtu, což operace na účtech pro řízení likvidity státní pokladny nejsou. Tyto účty mají charakter spravovaných prostředků a neslouží k financování schodku státního rozpočtu. Ministerstvo financí používá dočasně volné peněžní prostředky těchto účtů ke krátkodobému investování za účelem jejich zhodnocení, a to v miliardových částkách. Na korunovém účtu řízení likvidity státní pokladny č. 11949-12523001/0710 i na připravovaných cizoměnových účtech řízení likvidity probíhají, resp. budou probíhat obchody s cílem zhodnocení volných prostředků v rámci souhrnného účtu státní pokladny na finančních trzích, a to formou aktivních depozitních operací a repo-operací. V rámci souhrnného účtu státní pokladny jsou zhodnocovány jednak netermínované vklady státních finančních aktiv, dále zůstatky účtů pro převod daní finančním úřadům a státním fondům a konečně rezervní fondy organizačních složek státu. Považovat operace na účtech pro řízení likvidity státní pokladny za financující položky a tedy je sledovat rozpočtovou skladbou (§ 2 odst. 4) je z uvedených důvodů zcela nevhodné. Zařazovat vydávání peněžních prostředků z účtů řízení likvidity státní pokladny a jejich splátky na tento účet od subjektů, které si tyto prostředky vypůjčily, na položky třídy 8 rozpočtové skladby, tj. na položky financování, znamená zkreslovat údaje o krytí schodku státního rozpočtu a použití jeho dočasného přebytku. Proto je třeba definici financujících položek změnit tak, že místo peněžních operací spojených s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu budou peněžní operace spojené s řízením státního dluhu se zdůrazněním, že peněžní operace na účtech řízení likvidity státní pokladny mezi ně nepatří.
K bodu 5.
V rámci ustanovení se definuje rozsah a funkce rozpočtového systému, prostřednictvím něhož budou ústřední orgány a jimi řízené organizační složky státu plnit zákonem stanovené povinnosti.
K bodu 6.
Vzhledem k tomu, že organizační složky používají různé rozpočtové systémy, existuje nebezpečí, že data v systémech se budou lišit. Navrhuje se stanovit, že za správné budou považovány údaje obsažené v rozpočtovém systému.
K bodům 7. a 8.
Ustanovení umožňují sestavit ústředním orgánům a jimi řízeným organizačním složkám státu střednědobý výhled za státní rozpočet v členění dle rozpočtové skladby přímo v rozpočtovém systému. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí Ministerstvo financí. Vzhledem k tomu, že rozpočtový systém bude disponovat mnohem větším rozpočtovým detailem než doposud, jeví se dosavadní výčet obsahu střednědobého výhledu jako nadbytečný.
K bodům 9. a 10.
Ustanovení zabezpečují jednotný a systémově konzistentní přístup při zpracování dat soustředěných v rámci prací na sestavení státního rozpočtu v rozpočtovém systému. V návaznosti na větu první se zároveň navrhuje, aby součástí vládního návrhu zákona o státním rozpočtu byly takové rozpočty tzv. parlamentních kapitol, o kterých rozhodl rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny nebo s nimi alespoň souhlasí vláda a které v rámci stanovených vládních priorit hodlá zabezpečit. Případný nesouhlas s rozpočtem kapitol lze řešit v rámci jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu.
K bodům 11. a 12.
Uvedené ustanovení zabezpečuje sbližování metodických postupů, které jsou při vyčíslení střednědobých výdajových rámců používány. Doposud byla používána metodika sestavování státního rozpočtu, metodika fiskálního cílení a metodika ESA95. Uvedeným ustanovením se metodika fiskálního cílení, která byla pouze národního charakteru, ruší. Nadále se bude používat metodika sestavování státního rozpočtu, která je založena na peněžní bázi a metodika ESA95, která je založena na akruálním principu a využívá se při vykazování dat vůči EU. Zároveň se uvedeným ustanovením navrhuje vykazovat střednědobé výdajové rámce vždy v konsolidované podobě, tj. vyloučit vzájemné dotační vztahy mezi státním rozpočtem a státními fondy.
K bodu 13.
Ministerstvo financí může zároveň oznámit spolu s částkami schválenými vládou ještě další závazné číselné údaje, které správci kapitol obdobně oznámí organizačním složkám státu v jejich působnosti. Ustanovení umožní Ministerstvu financí efektivněji řídit práce na sestavení státního rozpočtu. Příkladem takových dalších závazných údajů mohou být výdaje na platy nebo výdaje na výzkum, vývoj a inovace.
K bodu 14.
Při analýze rozpočtových procesů (sestavení státního rozpočtu a střednědobého výhledu, rozpočtového provizoria a novely zákona o státním rozpočtu) se došlo k závěru, že je jednoznačně efektivní uvedené procesy a jejich specifika systematicky co možná nejvíce sbližovat tak, aby mohl být k jejich informační podpoře využit jeden řídící nástroj. V souvislosti s tímto cílem však vyvstala potřeba provést úpravu legislativy v případě rozpočtového provizoria. Proto budou i v době rozpočtového provizoria existovat závazné ukazatele, které budou organizačními složkami státu rozepsány do podoby podrobného rozpočtu. Existence takového rozpisu však zároveň v zájmu zachování určité míry flexibility v provizorním rozpočtu vyžaduje možnost provádění rozpočtových opatření. Vzhledem k charakteru provizorního hospodaření však budou existovat pouze rozpočtová opatření v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.
K bodu 15.
Rozpočtová pravidla definují Informační systém programového financování (viz § 12 odst. 3), ve kterém se evidují specifická rozpočtová data, která vzhledem k nutnosti nevytvářet duplicitní data, byla do rozpočtového systému začleněna. Nově se tedy navrhuje, aby Informační systém programového financování předával údaje do rozpočtového systému.
K bodu 16.
Úprava v návaznosti na změnu v bodě 15.
K bodu 17.
Navrhuje se, aby se na dotace poskytované z Národního fondu přiměřeně vztahovalo ustanovení o paušálních výdajích nebo nákladech a o dotacích poskytovaných krajům a Regionálním radám regionů soudržnosti.
K bodům 18., 22. a 29.
V hospodaření organizačních složek státu bude nově zakotvena povinnost provést v rozpočtovém systému rezervaci, a to dříve než vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků. Zároveň musí být před rezervací provedena předběžná řídící kontrola (mimo rozpočtový systém). Uvedená rezervace bude v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Provedení rezervace v rozpočtovém systému umožní řídit disponibilitu rozpočtu organizačních složek státu a je podmínkou pro provedení platebního příkazu Českou národní bankou. Obdobně se postupuje i v případě hotovostních operací. Česká národní banka existenci rezervace ověřuje, a není-li toto ověření možné, jsou platební příkazy odmítnuty. V případě, že není v provozu rozpočtový systém, se provádí úhrady dle pokynů Ministerstva financí. Uvedené ustanovení zabezpečí informovanost o disponibilním rozpočtu na všech organizačních složkách státu.
K bodům 19. a 21.
Navrhuje se, aby organizační složky státu vedly své rozpočty v rozpočtovém systému. Zároveň se v rozpočtovém systému budou provádět rozpočtová opatření a povede se jejich chronologická evidence. Doposud měla povinnost vést chronologickou evidenci organizační složka státu. Rozpočtové opatření bude provedeno zanesením do chronologické evidence, která bude součástí rozpočtového systému. Jediný platný rozpočet organizační složky státu bude v rozpočtovém systému a bude jej možno měnit pouze rozpočtovými opatřeními, která budou provedena v rozpočtovém systému. Ustanovení systematicky sjednotí rozpočty všech organizačních složek státu, čímž zabezpečí ucelený přehled o vývoji rozpočtu na denní bázi.
K bodům 20. a 41.
Vzhledem k tomu, že se navrhuje provádění rezervací před platbou, jeví se zachování rozpočtových limitů jako nadbytečné.
K bodu 23
Vzhledem k tomu, že zdrojové jednotky nejsou upraveny, není možné je požadovat jako náležitosti žádostí o rozpočtová opatření.
K bodu 31
Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s vložením nového odstavce 5 do § 45.
K bodu 32.
Jde o terminologickou změnu provedenou v souvislosti se zákonem o Finanční správě České republiky.
K bodu 33.
Navržené doplnění § 44a odst. 7 zpřesňuje znění tohoto ustanovení a odstraňuje případné nejasnosti při jeho aplikaci.
K bodům 34., 35., 37., 39 a 42.
Ustanovení o zřízení pouze jednoho příjmového a jednoho výdajového účtu státního rozpočtu pro každou organizační složku státu umožní realizovat výrazné úspory ve výdajích, které souvisejí se správou velmi vysokého počtu rozpočtových účtů organizačních složek státu. Existence mnoha účtů je přitom nezřídka vyvolána pouze potřebou klasifikovat peněžní toky. Pro potřeby klasifikace peněžních toků však plně postačí rozpočtová skladba a u výdajů i existence platné rezervace v rozpočtovém systému. Ministerstvo může z důvodu složité vnitřní organizační struktury povolit výjimky. Zároveň se dovoluje zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet i u kapitol Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh, a to vzhledem k faktu, že nejsou organizačními složkami státu.
K bodům 36. a 40.
Vzhledem k ustanovení, kterým se zřizuje v každé organizační složce státu pouze jeden příjmový a jeden výdajový rozpočtový účet, pozbývá opodstatnění i zálohové hospodaření na účtech vnitřních organizačních jednotek. Tyto účty se taktéž zrušují. Zálohové hospodaření je ponecháno pouze u vnitřních organizačních jednotek Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany působících v cizině, a to na běžných účtech u bank v zahraničí.
K bodu 38.
Znění § 49 odst. 10 rozpočtových pravidel je navrženo v souladu s faktem, že každá organizační složka státu bude mít zřízen pouze jeden příjmový a jeden výdajový účet. Dále se navrhuje umožnit vracení podílu na clech a také příslušenství všech vyjmenovaných příjmů.
1.2. K článku II
První přechodné ustanovení je navrženo z důvodu nutnosti úpravy střednědobého výdajového rámce, který bude po nabytí účinnosti navrhované změny stanovován odlišným způsobem.
V dalších přechodných ustanoveních se dává uvedeným subjektům lhůta 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na splnění povinnosti vést účty u České národní banky.
2. K části druhé a třetí
2.1. K článkům III a IV
Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, a zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v sobě zahrnují ustanovení, která říkají, že: “Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití, která jsou přílohou státního rozpočtu.“. Je zřejmé, že svázání těchto pravidel se zákonem o státním rozpočtu je věcně zcela nesourodé a účelové (a to vzhledem k faktu, že zákon o státním rozpočtu má zcela dle Jednacího řádu PSP ČR odlišný proces schvalování a z politického pohledu je průchodnost a schválení zákona o státním rozpočtu prioritním bodem). Zákon o státním rozpočtu má zcela jiné funkce a poslání, přičemž jeho svázání s pravidly k lesnímu a vodnímu zákonu zákon o státním rozpočtu znepřehledňuje a narušuje jeho integritu. Ruku v ruce s těmito ideovými rozpory jdou i organizační a technické problémy. Jak lesní, tak vodní zákon jsou zcela v kompetenci Ministerstva zemědělství, a to včetně přípravy uvedených příloh. Na podobu těchto příloh nemá Ministerstvo financí jakýkoli vliv, ačkoli jsou pak součástí návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá právě Ministerstvo financí. Navržené ustanovení tak umožňuje odstranit všechna výše jmenovaná negativa a navrací zákonu o státním rozpočtu jeho přehlednost a integritu.
3. K části čtvrté
3.1. K článku V
Navrhovaná účinnost vychází z harmonogramů, na základě kterých jsou implementována technická řešení a informační nástroje podporující spuštění rozpočtového systému.