K bodům 1. - 3., 24. - 28. a 30. V souvislosti s projektem státní pokladny a cílem zvýšení efektivity emisní činnosti státu se navrhuje zahrnutí dalších účtů do peněžních prostředků státní pokladny. Jedná se o přirozený krok v rámci technických reforem vlády, který povede k nezpochybnitelným rozpočtovým úsporám při financování a správě finančního majetku státu v souladu s běžnou mezinárodní praxí. Dojde také k narovnání dlouhodobě pokřivených finančních vztahů mezi řízením likvidity centrální vlády a domácího bankovního sektoru. V současnosti dochází k neefektivnímu rozptýlení likvidity státního rozpočtu do bankovního sektoru, prostřednictvím kterého provádí Ministerstvo financí následné výpůjční operace, které zároveň financují likviditu, která vzniká na základě rozpočtového vztahu k věcně příslušné kapitole státního rozpočtu. Dále se navrhuje vymezit peněžní prostředky státní pokladny výhradně jako prostředky na účtech, které jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny a jsou vedeny výhradně v České národní bance. Současná úprava zahrnuje pod prostředky státní pokladny také prostředky, které nespadají pod souhrnný účet státní pokladny a dokonce také prostředky na účtech, které nevede Česká národní banka. Vzhledem ke skutečnosti, že stát má k dispozici nejen korunovou likviditu, ale také likviditu v cizích měnách (zejména v euru), a zároveň neexistuje technický nástroj k efektivnímu řízení cizoměnové likvidity a jejímu případnému využití ke krátkodobému financování státu, navrhuje se zakotvení souhrnných účtů v jednotlivých cizích měnách vedle stávajícího korunového souhrnného účtu státní pokladny. Účty uvedené v § 33 odst. 1 budou zařazovány pod jednotlivé souhrnné účty podle denominace prostředků na těchto účtech. Ministerstvo financí tak bude mít v reálném čase přehled o disponibilních zdrojích v jednotlivých měnách a bude tak moci provádět sladění prováděných platebních operací s dostupnou likviditou a krátkodobě zhodnocovat veškeré dostupné prostředky, což přispěje ke snižování úrokových výdajů na financování státního dluhu. Dle navrhované úpravy již nebudou součástí státní pokladny peněžní prostředky na účtech vedených v bankách a proto je redundantní vyžadovat udělení souhlasu bankám, jelikož jimi vedené účty nebudou podřízeny státní pokladně.
K bodu 4. Dosavadní definice, podle níž financujícími položkami jsou „peněžní operace spojené s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu", vede někdy k domněnce, že financujícími položkami jsou i pohyby účtů pro řízení likvidity státní pokladny. Peněžními operacemi spojenými s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu se rozumějí operace, které mají vztah k financování salda státního rozpočtu, což operace na účtech pro řízení likvidity státní pokladny nejsou. Tyto účty mají charakter spravovaných prostředků a neslouží k financování schodku státního rozpočtu. Ministerstvo financí používá dočasně volné peněžní prostředky těchto účtů ke krátkodobému investování za účelem jejich zhodnocení, a to v miliardových částkách. Na korunovém účtu řízení likvidity státní pokladny č. 11949-12523001/0710 i na připravovaných cizoměnových účtech řízení likvidity probíhají, resp. budou probíhat obchody s cílem zhodnocení volných prostředků v rámci souhrnného účtu státní pokladny na finančních trzích, a to formou aktivních depozitních operací a repo-operací. V rámci souhrnného účtu státní pokladny jsou zhodnocovány jednak netermínované vklady státních finančních aktiv, dále zůstatky účtů pro převod daní finančním úřadům a státním fondům a konečně rezervní fondy organizačních složek státu. Považovat operace na účtech pro řízení likvidity státní pokladny za financující položky a tedy je sledovat rozpočtovou skladbou (§ 2 odst. 4) je z uvedených důvodů zcela nevhodné. Zařazovat vydávání peněžních prostředků z účtů řízení likvidity státní pokladny a jejich splátky na tento účet od subjektů, které si tyto prostředky vypůjčily, na položky třídy 8 rozpočtové skladby, tj. na položky financování, znamená zkreslovat údaje o krytí schodku státního rozpočtu a použití jeho dočasného přebytku. Proto je třeba definici financujících položek změnit tak, že místo peněžních operací spojených s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu budou peněžní operace spojené s řízením státního dluhu se zdůrazněním, že peněžní operace na účtech řízení likvidity státní pokladny mezi ně nepatří.
K bodu 5. V rámci ustanovení se definuje rozsah a funkce rozpočtového systému, prostřednictvím něhož budou ústřední orgány a jimi řízené organizační složky státu plnit zákonem stanovené povinnosti.
K bodu 6. Vzhledem k tomu, že organizační složky používají různé rozpočtové systémy, existuje nebezpečí, že data v systémech se budou lišit. Navrhuje se stanovit, že za správné budou považovány údaje obsažené v rozpočtovém systému.
K bodům 7. a 8. Ustanovení umožňují sestavit ústředním orgánům a jimi řízeným organizačním složkám státu střednědobý výhled za státní rozpočet v členění dle rozpočtové skladby přímo v rozpočtovém systému. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí Ministerstvo financí. Vzhledem k tomu, že rozpočtový systém bude disponovat mnohem větším rozpočtovým detailem než doposud, jeví se dosavadní výčet obsahu střednědobého výhledu jako nadbytečný.
K bodům 9. a 10. Ustanovení zabezpečují jednotný a systémově konzistentní přístup při zpracování dat soustředěných v rámci prací na sestavení státního rozpočtu v rozpočtovém systému. V návaznosti na větu první se zároveň navrhuje, aby součástí vládního návrhu zákona o státním rozpočtu byly takové rozpočty tzv. parlamentních kapitol, o kterých rozhodl rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny nebo s nimi alespoň souhlasí vláda a které v rámci stanovených vládních priorit hodlá zabezpečit. Případný nesouhlas s rozpočtem kapitol lze řešit v rámci jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu.
K bodům 11. a 12. Uvedené ustanovení zabezpečuje sbližování metodických postupů, které jsou při vyčíslení střednědobých výdajových rámců používány. Doposud byla používána metodika sestavování státního rozpočtu, metodika fiskálního cílení a metodika ESA95. Uvedeným ustanovením se metodika fiskálního cílení, která byla pouze národního charakteru, ruší. Nadále se bude používat metodika sestavování státního rozpočtu, která je založena na peněžní bázi a metodika ESA95, která je založena na akruálním principu a využívá se při vykazování dat vůči EU. Zároveň se uvedeným ustanovením navrhuje vykazovat střednědobé výdajové rámce vždy v konsolidované podobě, tj. vyloučit vzájemné dotační vztahy mezi státním rozpočtem a státními fondy.
K bodu 13. Ministerstvo financí může zároveň oznámit spolu s částkami schválenými vládou ještě další závazné číselné údaje, které správci kapitol obdobně oznámí organizačním složkám státu v jejich působnosti. Ustanovení umožní Ministerstvu financí efektivněji řídit práce na sestavení státního rozpočtu. Příkladem takových dalších závazných údajů mohou být výdaje na platy nebo výdaje na výzkum, vývoj a inovace.
K bodu 14. Při analýze rozpočtových procesů (sestavení státního rozpočtu a střednědobého výhledu, rozpočtového provizoria a novely zákona o státním rozpočtu) se došlo k závěru, že je jednoznačně efektivní uvedené procesy a jejich specifika systematicky co možná nejvíce sbližovat tak, aby mohl být k jejich informační podpoře využit jeden řídící nástroj. V souvislosti s tímto cílem však vyvstala potřeba provést úpravu legislativy v případě rozpočtového provizoria. Proto budou i v době rozpočtového provizoria existovat závazné ukazatele, které budou organizačními složkami státu rozepsány do podoby podrobného rozpočtu. Existence takového rozpisu však zároveň v zájmu zachování určité míry flexibility v provizorním rozpočtu vyžaduje možnost provádění rozpočtových opatření. Vzhledem k charakteru provizorního hospodaření však budou existovat pouze rozpočtová opatření v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.
K bodu 15. Rozpočtová pravidla definují Informační systém programového financování (viz § 12 odst. 3), ve kterém se evidují specifická rozpočtová data, která vzhledem k nutnosti nevytvářet duplicitní data, byla do rozpočtového systému začleněna. Nově se tedy navrhuje, aby Informační systém programového financování předával údaje do rozpočtového systému.
K bodu 16. Úprava v návaznosti na změnu v bodě 15.
K bodu 17. Navrhuje se, aby se na dotace poskytované z Národního fondu přiměřeně vztahovalo ustanovení o paušálních výdajích nebo nákladech a o dotacích poskytovaných krajům a Regionálním radám regionů soudržnosti.
K bodům 18., 22. a 29. V hospodaření organizačních složek státu bude nově zakotvena povinnost provést v rozpočtovém systému rezervaci, a to dříve než vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků. Zároveň musí být před rezervací provedena předběžná řídící kontrola (mimo rozpočtový systém). Uvedená rezervace bude v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Provedení rezervace v rozpočtovém systému umožní řídit disponibilitu rozpočtu organizačních složek státu a je podmínkou pro provedení platebního příkazu Českou národní bankou. Obdobně se postupuje i v případě hotovostních operací. Česká národní banka existenci rezervace ověřuje, a není-li toto ověření možné, jsou platební příkazy odmítnuty. V případě, že není v provozu rozpočtový systém, se provádí úhrady dle pokynů Ministerstva financí. Uvedené ustanovení zabezpečí informovanost o disponibilním rozpočtu na všech organizačních složkách státu.
K bodům 19. a 21. Navrhuje se, aby organizační složky státu vedly své rozpočty v rozpočtovém systému. Zároveň se v rozpočtovém systému budou provádět rozpočtová opatření a povede se jejich chronologická evidence. Doposud měla povinnost vést chronologickou evidenci organizační složka státu. Rozpočtové opatření bude provedeno zanesením do chronologické evidence, která bude součástí rozpočtového systému. Jediný platný rozpočet organizační složky státu bude v rozpočtovém systému a bude jej možno měnit pouze rozpočtovými opatřeními, která budou provedena v rozpočtovém systému. Ustanovení systematicky sjednotí rozpočty všech organizačních složek státu, čímž zabezpečí ucelený přehled o vývoji rozpočtu na denní bázi.
K bodům 20. a 41. Vzhledem k tomu, že se navrhuje provádění rezervací před platbou, jeví se zachování rozpočtových limitů jako nadbytečné.
K bodu 23 Vzhledem k tomu, že zdrojové jednotky nejsou upraveny, není možné je požadovat jako náležitosti žádostí o rozpočtová opatření.
K bodu 31 Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s vložením nového odstavce 5 do § 45.
K bodu 32. Jde o terminologickou změnu provedenou v souvislosti se zákonem o Finanční správě České republiky.
K bodu 33. Navržené doplnění § 44a odst. 7 zpřesňuje znění tohoto ustanovení a odstraňuje případné nejasnosti při jeho aplikaci.
K bodům 34., 35., 37., 39 a 42. Ustanovení o zřízení pouze jednoho příjmového a jednoho výdajového účtu státního rozpočtu pro každou organizační složku státu umožní realizovat výrazné úspory ve výdajích, které souvisejí se správou velmi vysokého počtu rozpočtových účtů organizačních složek státu. Existence mnoha účtů je přitom nezřídka vyvolána pouze potřebou klasifikovat peněžní toky. Pro potřeby klasifikace peněžních toků však plně postačí rozpočtová skladba a u výdajů i existence platné rezervace v rozpočtovém systému. Ministerstvo může z důvodu složité vnitřní organizační struktury povolit výjimky. Zároveň se dovoluje zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet i u kapitol Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh, a to vzhledem k faktu, že nejsou organizačními složkami státu.
K bodům 36. a 40. Vzhledem k ustanovení, kterým se zřizuje v každé organizační složce státu pouze jeden příjmový a jeden výdajový rozpočtový účet, pozbývá opodstatnění i zálohové hospodaření na účtech vnitřních organizačních jednotek. Tyto účty se taktéž zrušují. Zálohové hospodaření je ponecháno pouze u vnitřních organizačních jednotek Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany působících v cizině, a to na běžných účtech u bank v zahraničí.
K bodu 38. Znění § 49 odst. 10 rozpočtových pravidel je navrženo v souladu s faktem, že každá organizační složka státu bude mít zřízen pouze jeden příjmový a jeden výdajový účet. Dále se navrhuje umožnit vracení podílu na clech a také příslušenství všech vyjmenovaných příjmů.
K článku II První přechodné ustanovení je navrženo z důvodu nutnosti úpravy střednědobého výdajového rámce, který bude po nabytí účinnosti navrhované změny stanovován odlišným způsobem. V dalších přechodných ustanoveních se dává uvedeným subjektům lhůta 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na splnění povinnosti vést účty u České národní banky. K části druhé a třetí 1. K článkům III a IV Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, a zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v sobě zahrnují ustanovení, která říkají, že: "Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití, která jsou přílohou státního rozpočtu.". Je zřejmé, že svázání těchto pravidel se zákonem o státním rozpočtu je věcně zcela nesourodé a účelové (a to vzhledem k faktu, že zákon o státním rozpočtu má zcela dle Jednacího řádu PSP ČR odlišný proces schvalování a z politického pohledu je průchodnost a schválení zákona o státním rozpočtu prioritním bodem). Zákon o státním rozpočtu má zcela jiné funkce a poslání, přičemž jeho svázání s pravidly k lesnímu a vodnímu zákonu zákon o státním rozpočtu znepřehledňuje a narušuje jeho integritu. Ruku v ruce s těmito ideovými rozpory jdou i organizační a technické problémy. Jak lesní, tak vodní zákon jsou zcela v kompetenci Ministerstva zemědělství, a to včetně přípravy uvedených příloh. Na podobu těchto příloh nemá Ministerstvo financí jakýkoli vliv, ačkoli jsou pak součástí návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá právě Ministerstvo financí. Navržené ustanovení tak umožňuje odstranit všechna výše jmenovaná negativa a navrací zákonu o státním rozpočtu jeho přehlednost a integritu. K části čtvrté K článku V Navrhovaná účinnost vychází z harmonogramů, na základě kterých jsou implementována technická řešení a informační nástroje podporující spuštění rozpočtového systému.
V Praze dne 11. dubna 2012
RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády
Ing. Miroslav Kalousek, v.r. ministr financí