zákon č. 555/2004 Sb.

K části první

K čl. I bodům 1a 2:

K § 45: Doručení písemnosti soudu se podle navrhované úpravy provede při jednání soudu nebo při jiném soudním úkonu anebo prostřednictvím veřejné datové sítě či doručujícího orgánu. Preferuje se doručení při jednání nebo jiném úkonu soudu. Nedošlo-li k doručení písemnosti tímto způsobem, nařídí předseda senátu, zda má být doručena prostřednictvím veřejné datové sítě nebo prostřednictvím doručujícího orgánu; doručení prostřednictvím veřejné datové sítě je upraveno v § 45f a doručující orgány jsou vyjmenovány v § 45a.

Volba, zda písemnost bude doručena prostřednictvím veřejné datové sítě nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, se ponechává na úvaze předsedy senátu. Předsedovi senátu se tím umožňuje, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu zvolil odpovídající doručení.

Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě, i když je jednodušší a z hlediska nákladů úspornější, nelze vždy preferovat před doručením prostřednictvím doručujícího orgánu. Je třeba vzít zejména v úvahu, že vykázání doručení tímto způsobem závisí též na ochotě adresáta potvrdit doručení písemnosti (srov. § 45f odst. 2 a 3), kterou nelze vždy předpokládat, zejména při doručení předvolání k jednání nebo rozhodnutí, které vyznívá v neprospěch adresáta. K doručení prostřednictvím veřejné datové sítě lze proto přistoupit, jen jestliže to nebude zdrojem průtahů v občanském soudním řízení.

K § 45a: V odstavci 1 je uveden taxativní výpočet doručujících orgánů. Na rozdíl od dosavadní úpravy jím není jen držitel poštovní licence, ale každý provozovatel poštovních služeb, tedy právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje poštovní služby na základě souhlasu Ministerstva informatiky. Smyslem je rozšířit okruh osob, které se mohou podílet na doručování písemností soudu i o ty, kterým nebyla udělena poštovní licence, neboť na tutéž dobu lze udělit podle zákona č. 29/2000 Sb. pouze jedinou poštovní licenci.

Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze doručovat písemnosti soudu bez dalšího. Stanoví se, že při doručování soudních písemností bude - na rozdíl od dosavadní úpravy - provozovatel poštovních služeb postupovat podle právních předpisů o dodávání poštovních zásilek. Aby bylo zajištěno, že při doručování písemnosti soudu bude dodržen postup stanovený občanským soudním řádem, lze ji doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jen tehdy, jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti občanským soudním řádem. Nebude-li možné, aby provozovatel poštovních služeb uzavřel takovou poštovní smlouvu, nesmí soud tímto způsobem své písemnosti doručovat.

Uvedená podmínka není potřebná, doručuje-li soud písemnost, u níž není potřebné, aby bylo prokázáno její doručení adresátu. K doručení takové písemnosti postačuje využít běžně poskytované poštovní služby (srov. § 49 odst.3).

Soudní doručovatelé a orgány justiční stráže mohou doručovat písemnosti soudu ve všech případech. Prostřednictvím soudních exekutorů lze doručovat písemnost jen za podmínek stanovených v § 76 odst.1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Další doručující orgány mohou provádět doručování jen v některých případech, stanovených v občanském soudním řádu (srov. zejména § 46a) nebo ve zvláštních právních předpisech (to platí především u orgánů Policie ČR).

K § 45b: Do vlastních rukou se adresátům doručují jednak písemnosti, u nichž to stanoví zákon (například žaloba, platební rozkaz, rozsudek), a jednak písemnosti, které sice podle zákona nemusí být doručeny do vlastních rukou, ale u nichž to v jednotlivých případech nařídil předseda senátu. Nařídil-li to předseda senátu, řídí se doručování takových písemností stejnými pravidly jako u písemností, jejichž doručení do vlastních rukou stanoví přímo zákon.

To, u jakých písemností předseda senátu v jednotlivých případech nařídí doručení do vlastních rukou, závisí na jeho úvaze. V odstavci 2 se uvádí příkladmo hlediska, která při tom vezme v úvahu.

K § 45c: Účastníky v občanském soudním řízení zastupují jejich zákonní zástupci (srov. § 22 a 23) a jejich zmocněnci (srov. § 24 až 28a), kterým účastník udělil prostou plnou moc nebo procesní plnou moc. Zákonní zástupci účastníků a jejich zmocněnci, kterým účastník udělil procesní plnou moc, mohou za řízení učinit vše, k čemu je oprávněn samotný účastník. Zástupce účastníka s prostou plnou mocí může účastníka zastoupit jen při těch úkonech, které jsou v plné moci výslovně uvedeny.

V návaznosti na tato pravidla se v § 45c uvádí, komu se doručují písemnosti, je-li účastník uvedeným způsobem zastoupen, tj. v kterých případech předseda senátu nařídí, aby písemnost byla doručena zástupci účastníka, a kdy musí být doručeno též samotnému účastníkovi, je-li zastoupen.

K § 45d: Případy, kdy účastníku je ustanoven opatrovník, se uvádí zejména v § 29. V § 45d se uvádí, kdy se písemnost doručuje opatrovníku, kdy samotnému účastníku a kdy má být písemnost vyvěšena na úřední desku.

K § 45e: Některým účastníkům nebo jejich zástupcům (zákonným zástupcům, zmocněncům, opatrovníkům) lze doručovat písemnosti jen s velkými obtížemi nebo s průtahy. Pro takový případ se předsedovi senátu umožňuje usnesením nařídit, aby si pro doručování písemností zvolili zástupce s tím, že jinak (nezvolí-li si zástupce nebo není-li ani tomuto zástupci možné doručovat bez obtíží a průtahů) mu budou písemnosti doručovány uložením u soudu. Uvedený postup nelze nařídit, má-li být doručováno do ciziny (při doručování do ciziny je třeba postupovat podle mezinárodních smluv, které je upravují) a v případech uvedených v § 46a, v nichž to vylučuje povaha doručování v něm uvedeným fyzickým osobám.

K § 45f: V ustanovení je upraveno doručování písemností prostřednictvím veřejné datové sítě.

Z povahy věci vyplývá, že takové doručení je možné, jen jestliže adresát soudu sdělil svou elektronickou adresu a jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas. Adresát současně musí soudu sdělit poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložit svůj platný kvalifikovaný certifikát, neboť soud musí mít kvalifikovaným způsobem doložen doklad o tom, že adresát potvrdil přijetí doručované písemnosti (zaručeným elektronickým podpisem).

Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě nelze - technicky vzato - vykázat doručení jinak, než že adresát sám potvrdí přijetí doručované písemnosti. Soud proto adresáta při doručování písemnosti vyzve, aby přijetí písemnosti potvrdil datovou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem ve lhůtě 3 dnů od jejího odeslání. Nepotvrdí-li adresát ve stanovené lhůtě přijetí písemnosti nebo vrátí-li se odeslaná písemnost jako nedoručitelná, je třeba mít za to, že tímto způsobem nelze písemnost adresátu řádně doručit; doručení písemnosti je proto neúčinné a soud musí k němu přistoupit jiným způsobem.

K § 46: Doručování fyzickým osobám bude i nadále prováděno na adrese jejich bytu, místa podnikání, pracoviště nebo jiného místa, kde se zdržuje, nebo na adrese v České republice, kterou sdělila soudu a požádala na ni o doručování, s tím, že písemnost lze doručit nejen na této adrese, ale kdekoliv bude zastižena.

Nebyla-li na označené adrese zastižena a písemnost fyzické osobě nebyla doručena ani na jiném místě, není potřeba - na rozdíl od dosavadní úpravy - zjišťovat, zda se adresát v místě doručování zdržuje. Ukazuje se totiž, že takovéto zjištění je velmi obtížné a v řadě případů i nemožné, neboť ani nejbližší sousedi adresáta často nevědí, zda není na služební cestě, v nemocnici, ve výkonu trestu nebo se z jiných důvodů nezdržuje jinde. Doručující orgán proto přistoupí k náhradnímu doručení písemnosti způsobem uvedeným v odstavci 3.

Není-li písemnost určena do vlastních rukou adresáta, může být doručena vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá. Kdyby touto jinou vhodnou osobou byl účastník téhož řízení, je doručení neúčinné, má-li takový účastník na věci protichůdný zájem než adresát.

Písemnosti určené do vlastních rukou a ostatní písemnosti, které nebylo možné doručit vhodné fyzické osobě, doručující orgán, nebyl-li adresát zastižen, uloží; kde se písemnosti uloží, se uvádí v § 50b.

V odstavcích 5, 6 a 7 se upravují případy neúčinného náhradního doručení (uložení a doručení jiné vhodné fyzické osobě), kterými je vystižen stav, kdy písemnost byla adresátu doručována v místě, kde se nezdržoval a kde mu proto nemohla být řádně doručena. Rozlišují se přitom dvě situace; byla-li písemnost doručována na adresu, která je vedena podle zákona č. 133/2000 Sb. jako místo pobytu fyzické osoby nebo na adresu, na kterou požádala o doručování nebo ji jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, nebo byla-li jí písemnost doručována na jinou adresu. V druhém z uvedených případů je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, ledaže by bylo prokázáno, že se fyzická osoba v rozhodné době v tomto místě zdržovala. V prvním z uvedených případů musí fyzická osoba, má-li být uložení prohlášeno za neúčinné, prokázat, že se v rozhodné době na tomto místě nezdržovala (a tedy že se zdržovala jinde). Je-li náhradní doručení neúčinné, musí soud přistoupit k novému pokusu o doručení písemnosti.

K § 46a: V novém § 46a se uvádí případy doručování, dosud podchycené v jednacím řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy. Význam tohoto doručování vyžaduje, aby bylo upraveno zákonem.

K § 47: Právnickým osobám se písemnosti doručují na adrese jejího sídla, kterým se rozumní ve shodě s § 19c občanského zákoníku sídlo zapsané do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo skutečné sídlo. Jestliže o to požádá, doručuje se jí na adresu v České republice, kterou sdělila soudu.

V odstavci 2 se uvádí, kdo je oprávněn za právnickou osobu doručovanou písemnost přijmout; jde o taxativní výčet.

Z obdobných důvodů jako u fyzických osob se ani u právnických osob nadále nebude zkoumat, zda se v místě doručování zdržuje. Právní ochrana těch právnických osob, kterým nemohla být písemnost řádně doručena, neboť ve skutečnosti sídlily jinde než v místě doručení, se uskutečňuje prostřednictvím institutu neúčinného uložení písemnosti.

Jestliže nebyl na adrese doručení zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost přijmout, přistoupí doručující orgán k náhradnímu doručení. Podle navrhované úpravy je náhradním doručením jedině uložení. Dosavadní možnost náhradní doručení fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna jednat za právnickou osobu před soudem, se v soudní praxi neosvědčila, je zdrojem značných průtahů v řízení, a proto se nepřebírá.

V odstavcích 4 a 5 se upravují případy neúčinného uložení písemnosti. Postup se odlišuje podle toho, zda bylo právnické osobě doručováno na adresu sídla zapsaného v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku nebo na adresu skutečného sídla; bylo-li právnické osobě doručováno na adresu, kterou soudu sama sdělila a požádala o doručování na ni, nemůže být doručení prohlášeno za neúčinné.

Na adrese sídla zapsané v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku právnická osoba zásadně vyvíjí svou činnost (na této adrese se s ní může veřejnost stýkat). Má-li být doručení na tuto adresu neúčinné, musí proto prokázat nejen to, že v rozhodné době ve skutečnosti sídlila jinde, ale i to, že bez zbytečného odkladu požádala o změnu zápisu jejího sídla v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku. Byla-li písemnost právnické osobě doručována na adresu jejího skutečného sídla (každý se ho může dovolat - srov. § 19c odst. 3 občanského zákoníku), je doručení neúčinné, jestliže prokáže, že ve skutečnosti sídlila jinde.

K § 48 až 48d: V těchto ustanoveních se upravuje doručování advokátům, notářům, soudním exekutorům a patentovým zástupcům. U všech těchto doručení platí, že se jim doručuje na adresu jejich sídla nebo na jinou adresu v České republice, kterou sdělili soudu a požádali o doručování na ni. Současně se taxativně vymezuje okruh osob, které jsou oprávněny za adresáta písemnost převzít. Nebude-li v místě doručování zastižen adresát nebo osoba, která by mohla písemnost přijmout, provede se náhradní doručení - uložení. Řádně provedené uložení nemůže být prohlášeno za neúčinné; protože jde o osoby, které vykonávají svou činnost v občanském soudním řízení jako svou profesi, požaduje se po nich, aby se v místě doručování zdržovali.

K § 48e až § 48g: V těchto ustanoveních je upraveno doručování státu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a správním úřadům.

Státu se doručuje na adresu příslušné organizační složky (srov. též § 21a). Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se doručuje v souladu s úpravou obsaženou v zákoně č. 201/2002 Sb. na adresu jeho územního pracoviště. Správním úřadům se doručuje do jejich sídel. Všem těmto subjektům lze doručovat na jinou adresu v ČR, kterou sdělily soudu a požádaly o doručování na ni.

Současně se taxativně vymezuje okruh osob oprávněných písemnost přijmout. Náhradní doručení (uložení písemnosti) není stanoveno, neboť se s ohledem na povahu těchto adresátů nepředpokládá, že by jim písemnost nemohla být doručena.

K § 48h a 48i: V těchto ustanoveních je upraveno doručování obcím a vyšším územně samosprávným celkům (krajům a hlavnímu městu Praze).

Uvedeným subjektům se doručuje na adresu obecního (krajského) úřadu nebo na jinou adresu v ČR, kterou sdělily soudu a požádaly o doručování na ni. Současně se taxativně vymezuje okruh osob, které jsou oprávněny za ně písemnost převzít a stanoví se náhradní doručení písemnosti (uložení) pro případ, že v místě doručení nebude zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost přijmout.

K § 49: Má-li být písemnost doručena prostřednictvím doručujícího orgánu, předá se mu k doručení v zalepené obálce. K zamezení pochybností o tom, jaké písemnosti byly doručovány, je přípustné při doručování rozsudku nebo usnesení ve věci samé vložit do obálky jen jedinou písemnost s výjimkou případu, kdy je spolu s rozhodnutím doručována žaloba nebo jiný návrh na zahájení řízení; ostatní písemnosti mohou být vloženy do obálky bez omezení, neboť takové opatření nevyžadují.

Z hlediska doručení je třeba rozlišovat, zda je či není potřebné, aby bylo prokázáno její doručení adresátu. Musí-li být doručení prokázáno, lze postupovat při doručení jen podle tohoto zákona a písemnost se odevzdá doručujícímu orgánu s tím, aby doručení bylo vyznačeno na připojené doručence, k níž se připojí, může-li být písemnost uložena, výzva k vyzvednutí zásilky pro případ, že příjemce (tedy adresát nebo osoba oprávněná podle tohoto zákona za něj písemnost přijmout – viz použitou legislativní zkratku) nebude zastižen. Není-li potřebné, aby bylo prokázáno doručení písemnosti, je přípustné ji doručit nejen postupem předepsaným tímto zákonem, ale i pomocí obvyklých poštovních služeb.

Protože je předepsáno, komu může být písemnost doručena a kdo ji může za adresáta převzít, musí mít doručují orgán možnost ověřit totožnost osoby, které zásilku předává. Proto se ukládá každému, komu je písemnost doručována nebo kdo písemnost za adresáta přijímá, aby na výzvu prokázal doručujícímu orgánu svou totožnost.

K § 50: Při doručování písemností dochází nejen k tomu, že příjemce odepře doručovanou písemnost přijmout. Příjemce maří doručení i tím, že odmítá poskytnout doručujícímu orgánu součinnost nutnou k doručení písemnosti (například tím, že doručovateli odmítá otevřít dveře svého bytu nebo jinak předstírá, že není doma, odmítne prokázat svou totožnost apod.). Odmítnutí součinnosti potřebné k doručení písemnosti musí mít stejné právní následky jako odepření přijetí doručované písemnosti, tj. fikci doručení písemnosti.

O následcích svého jednání (opomenutí) musí být příjemce poučen. Poučení lze poskytnout při odepření přijetí písemnosti. Odmítne-li příjemce poskytnout součinnost potřebnou k doručení, bude jí poučení poskytnuto, jen jestliže to je možné při doručování, popřípadě lze-li písemné poučení zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.

K § 50a: V odstavci 1 jsou uvedeny případy, kdy doručující orgán neprovede uložení písemnosti, ačkoliv by jinak přistoupil k tomuto náhradnímu doručení. Jestliže zjistí, že adresát zemřel nebo že se odstěhoval anebo že z jiných důvodů není v místě doručování znám, nelze očekávat, že by uložená písemnost mohla být vyzvednuta a tím alespoň následně doručena.

Tuto úpravu však nelze užít ve všech případech. Má-li být písemnost doručena právnické osobě na adresu jejího sídla zapsanou do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí, advokátu na adresu jeho sídla, notáři na adresu jeho kanceláře, soudnímu exekutorovi na adresu jeho kanceláře, v níž vykonává exekutorský úřad, a patentovému zástupci na adresu jeho sídla nebo bydliště, zapsanou u Komory patentových zástupců, jde o účinné doručení, i když je na této adrese již nelze zastihnout, není-li jiná jejich adresa známa. Dá-li k tomu předseda senátu pokyn, písemnost jim bude uložena, i když se již odstěhovali nebo z jiných důvodů nejsou v místě doručování známi.

K § 50b: Jestliže je doručujícím orgánem písemnost v souladu se zákonem uložena, řídí se den uložení podle dne, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování nebo, jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl příjemce (t.j. adresáta nebo osobu, která by byla podle tohoto zákona oprávněna za adresáta písemnost přijmout). U provozovatele poštovních služeb se však - s ohledem na jako provozní možnosti - považuje za den uložení vždy den, kterým byla zásilka s písemností připravena k vyzvednutí.

V odstavci 2 se určují místa, kde se písemnost ukládá. V provozovně provozovatele poštovních služeb, u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, se písemnost uloží po dobu 15 dnů ode dne uložení. Po uplynutí této lhůty se pak uloží u soudu, který ji předal k doručení.

K § 50c a 50d: Jestliže písemnost byla v souladu se zákonem uložena, zanechá doručující orgán v místě doručování adresátu výzvu, aby si ji vyzvedl. Uvedeným způsobem lze postupovat jen tehdy, lze-li výzvu zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě. Není-li to možné, písemnost se uloží i bez zanechání výzvy, což umožní mimo jiné čelit případné snaze adresáta o znemožnění náhradního doručení písemnosti jejím uložením.

Náležitosti, které musí výzva obsahovat, se uvádějí v odstavci 2.

Byla-li písemnost uložena, považuje se za doručenou (nastává fikce jejího doručení), nevyzvedne-li si ji příjemce (t.j. adresát nebo osoba oprávněná za něj písemnost přijmout) do tří dnů od uložení, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení. Tyto účinky však nenastávají, bylo-li uložení podle § 46 odst.5, 6 a 7 nebo podle § 47 odst. 4 a 5 neúčinné nebo bylo-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno.

Uloženou písemnost si příjemce (t.j. adresát nebo osoba oprávněná za něj písemnost přijmout) může vyzvednou kdykoliv, tedy i po té, co již nastala fikce jejího náhradního doručení; na účincích doručení to však nic nemění, bylo-li doručení provedeno účinně. Uloženou písemnost, u níž je náhradní doručení vyloučeno a u níž proto nemůže nastat fikce doručení, lze vyzvednout nejpozději do 15 dnů od uložení. Po uplynutí této doby se považuje na uvedené adrese za nedoručitelnou a doručující orgán ji vrátí soudu.

Náhradní doručení písemností je vyloučeno v případech, kdy tak stanoví zákon, jakož i tehdy, stanovil-li to předseda senátu u písemnosti, která má být podle zákona nebo podle jeho pokynu doručena adresátu do jeho vlastních rukou. Zákon i zde předsedovi senátu umožňuje, aby s ohledem na její povahu a význam rozhodl nejen o tom, že musí být doručena adresátu do vlastních rukou (srov. § 45b), ale aby vyloučil možnost jejího náhradního doručení.

K § 50e: Doručení písemnosti, u níž je v řízení potřebné, aby její doručení bylo prokázáno, musí být jednoznačně dokladováno. Proto je v návrhu zákona upraven průkaz doručení.

Průkazem doručení písemnosti je protokol soudu, byla-li písemnost doručena při jednání nebo při jinému úkonu soudu, o němž se sepisuje protokol, nebo datová zpráva adresáta, opatřená jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti, byla-li písemnost doručena prostřednictvím veřejné datové sítě; v ostatních případech slouží jako průkaz doručení doručenka.

Doručenkou se rozumí listina, kterou o provedeném doručení (náhradním doručení) vystavil doručující orgán a která obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Odlišuje se od dodejky, používané při poštovních službách, která je písemným potvrzením prokazujícím dodání poštovní zásilky příjemci, kterou pro odesilatele opatřuje držitel poštovní licence.

K § 50f: V § 50f jsou uvedeny náležitosti, které musí obsahovat doručenka. Náležitosti doručenky jsou rozlišeny podle toho, jak bylo doručení provedeno, tedy zda zásilka s doručovanou písemností byla doručena příjemci (t.j. adresátu nebo osobě oprávněné za něj písemnost přijmout), zda byla uložena, zda byla po uložení vyzvednuta nebo zda přijetí zásilky bylo odepřeno, popřípadě byla odmítnuta součinnost potřebná k doručení písemnosti.

Údaje, které musí doručenka obsahovat, jsou zcela nezbytné pro posouzení soudu o tom, zda byla písemnost řádně doručena adresátu a kdy se tak stalo. Kdyby nemělo být doručení tímto způsobem dokladováno, ztrácí celá právní úprava jakýkoliv smysl.

Údaje uvedené na doručence se považují za pravdivé, není-li dokázán jejich opak. S doručenkou se proto v občanském soudním řízení zachází stejně jako s veřejnou listinou. I tato úprava zabezpečuje požadavek, aby bylo kdykoliv v budoucnu nepochybné, jak k doručení došlo, a současně umožňuje, aby bylo dokázáno, že doručení neproběhlo tak, jak zákon stanoví, a že tedy nedošlo k řádnému doručení písemnosti.

K § 50g: Prohlásí-li adresát v písemném podání nebo ústně do protokolu, že mu určitá písemnost byla doručena a v který den, popřípadě hodinu a minutu, se tak stalo, není potřebné dokládat doručení jiným způsobem. Soud proto z tohoto prohlášení adresáta vychází, samozřejmě jen tehdy, nebylo-li doručení řádným způsobem (v protokolu soudu, v datové zprávě adresáta nebo na doručence) doloženo jinak.

K § 50h: Právní úprava dosud obsažená v § 50f se v novém § 50h zpřesňuje tak, aby byla v souladu i se zákonem o konkursu a vyrovnání.

K § 50i: O zpřesnění dosavadní úpravy obsažené v § 50g jde i v novém § 50i. Navíc se soudu ukládá, aby obsah své úřední desky zveřejnil i způsobem umožňujícím dálkový přístup a aby tak přispěl ke snazšímu seznámení veřejnosti s obsahem své úřední desky.

K čl. I bodu 3:

Podle příslušných ustanovení tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) a Smlouvy o Evropské unii má Soudní dvůr pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu těchto smluv, platnosti a výkladu stanovených rámcových a jiných rozhodnutí a aktů společenství a jeho orgánů. Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nutné k vydání svého rozsudku, požádat o takové rozhodnutí Soudní dvůr. Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.

Navrhuje se podání žádosti Soudnímu dvoru o předběžné otázce doplnit do taxativního výčtu důvodů, při kterých je soud povinen přerušit řízení.

K čl. I bodu 4:

Navrhovaná úprava si klade za cíl snížit nevymahatelné pohledávky v oblasti justice a ve svém důsledku by měla přispět ke snížení současného neutěšeného stavu justičních pohledávek. Zároveň by po faktické stránce mohla přispět k dobrovolnému plnění pohledávek, ať již jen v částečné výši, což by ve svém důsledku vedlo k plošnému snížení těchto pohledávek.

Soudy jsou státní institucí, a proto náklady spojené s jejich činností nese stát. Od těchto nákladů je však potřeba odlišovat náklady, jež vznikají účastníkům řízení při uplatňování jejich práv a oprávněných zájmů prostřednictvím soudu. Tyto náklady si účastníci musí hradit sami (např. náklady na provedení důkazů a nebo náklady na vypracování znaleckého posudku). Povinnost platit náklady řízení znamená povinnost vynaložit je, jakmile v procesu vzniknou, bez ohledu na to, zda budou nebo nebudou později uhrazeny. Proto mnohdy tyto náklady platí stát a teprve zpětně je předepisuje účastníkům k úhradě. Po dobu, která uplyne od vzniku povinnosti zaplatit náhrady řízení, do doby, než je rozsudek pravomocný, automaticky běží úroky z prodlení, což v některých případech částky neúměrně zvyšuje.

Tyto případy se vyskytují zejména v oblasti péče o dítě, kdy náklady na vypracování znaleckého posudku na schopnost rodičů vychovávat své dítě jsou v některých případech vysoké a v případě sociálně slabších rodičů tyto náklady spolu s úroky z prodlení narůstají do vysokých částek, které poté nejsou dlužníci schopni uhradit. Často pak dochází k situaci, že povinné osoby uhradí částku až poté, co rozsudek o rozvodu manželství je pravomocný, přičemž doba, která uplyne mezi vydáním rozsudku o úpravě poměrů k nezletilému dítěti, se kterým byly spojeny náklady na znalecký posudek, a rozsudkem o rozvodu manželství, může v některých případech trvat i roky a po celou tuto dobu běží úroky z prodlení, které částku neúměrně zvyšují.

K čl. I bodům 5 a 6:

Otázky týkající se výkonu rozhodnutí orgánů Evropských společenství - Rady, Komise a Soudního dvora Evropských společenství jsou upraveny ustanoveními zakládacích smluv. Ta zakotvují vykonatelnost uvedených rozhodnutí za podmínky, že se jedná o rozhodnutí znějící na peněžitá plnění uložená jiným osobám než státům. Rozhodnutí musí být opatřeno doložkou vykonatelnosti, kterou připojí po jeho přezkoumání omezeném jen na ověření pravosti vnitrostátní orgán určený vládou členského státu. Po splnění těchto formálních náležitostí lze podat návrh na výkon rozhodnutí v souladu s národním právem, neboť takové rozhodnutí bude mít charakter exekučního titulu dle českého právního řádu výslovným doplněním do výčtu v § 274 o.s.ř.

K části druhé čl. II:

K bodu 1:

Navrhované úpravy soudního řádu správního umožňující přerušení řízení jsou potřebné z obdobných důvodů jako navrhované změny občanského soudního řádu v návaznosti na přerušení řízení při podání žádosti Soudnímu dvoru Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce podle příslušných ustanovení zakládacích smluv ES a EU (srov. odůvodnění k čl. I bodu 3).

K bodu 2:

Úprava je navrhována z obdobných důvodů jako v občanském soudním řádu (srov. odůvodnění k čl. I bodu 4).

K části třetí  čl. III:

Navrhuje se, aby se soudní poplatky nezvyšovaly o úrok z prodlení ani o další uvedené částky v zájmu jejich snadnější vymahatelnosti.

V zájmu zamezení aplikačním nejasnostem se navrhuje výslovně stanovit osvobození od soudních poplatků pro řízení zahajovaná z úřední moci, jejichž cílem je dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (např. výmaz z obchodního rejstříku u zrušených živnostenských oprávnění).

K části čtvrté čl. IV:

Dosud upravená povinnost tzv. usazeného evropského advokáta předkládat každoročně doklad vydaný v jeho domovském státě, kterým se osvědčuje oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby (průkaz oprávnění) a doklad o pojištění odpovědnosti za škodu, a to pod sankcí vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, je podle stanoviska Evropské komise diskriminující a nadbytečná s ohledem na vzájemnou oznamovací povinnost stavovských orgánů členských zemí Evropské unie o kárných řízeních vedených proti evropským advokátům. V případě, že by Česká republika nepřistoupila k novelizaci zákona o advokacii ve smyslu vypuštění této povinnosti, mohlo by dojít ze strany Evropské komise k použití „vhodných opatření“ podle přístupové smlouvy, což by mohlo mít pro ČR velice citelný dopad. Vzhledem k nezbytnosti urychleně zajistit nápravu se navrhuje zařadit příslušnou novelu zákona o advokacii do návrhu novely občanského soudního řádu a dalších zákonů.

K části páté čl. V:

V přechodných ustanoveních je potřeba upravit situace, které mohou nastat před nabytím účinnosti nové úpravy doručování, a to zejména ve vztahu k dříve zahájeným řízením.

Rovněž je potřeba upravit přístup k vymáhání úroků z prodlení u pohledávek vzniklých státu z titulu neuhrazení jím zaplacených nákladů soudního řízení podle příslušných procesních předpisů, pokud takové pohledávky vznikly již před nabytím účinnosti zákona.

K části šesté čl. VI:

Navrhovaná účinnost vychází z potřeby uvedení navrhovaných úprav do praxe.

V Praze dne 28. ledna 2004

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

předseda vlády

JUDr. Karel Čermák

ministr spravedlnosti

Platné znění příslušných ustanovení občanského soudního řádu s vyznačením navrhovaných změn

* * *

Doručování

§ 45

Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen "pošta"), veřejné datové sítě nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními právními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.

§ 45a

Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.

§ 46

Doručování fyzickým osobám

(1) Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.

(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.

(4) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(5) Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.

(6) Písemnost se ukládá

a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,

b) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,

c) na uzlu veřejné datové sítě označeném elektronickou adresou adresáta, jestliže se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě.

§ 47

Doručování právnickým osobám

(1) Právnickým osobám se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.59) Jestliže právnická osoba o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.

(2) Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít orgány a osoby uvedené v § 21 nebo její zaměstnanci (členové), kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(4) Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci 1 proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat (§ 21); při tomto doručování se postupuje obdobně podle § 46. Jestliže písemnost nebyla doručena ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.

(5) Ustanovení § 46 odst. 5 a 6 platí obdobně.

--------------------------------

59) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

§ 47a

zrušen

§ 48

Doručování správním úřadům

(1) Písemnost určená správním úřadům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže správní úřad o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.

(2) Za správní úřad jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby oprávněné nebo pověřené vystupovat za správní úřad před soudem nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za správní úřad jednat.

(3) Písemnost určená Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je účastníkem řízení anebo vstoupil do řízení (§ 35a), se doručuje na adresu jeho územního pracoviště. Za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jsou oprávněni písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít zaměstnanci, kteří byli v rámci územního pracoviště pověřeni přijímat písemnosti; není-li jich, písemnost se odevzdá zaměstnanci, který je pověřen řízením územního pracoviště.

§ 48a

Doručování státu

(1) Písemnost určená státu se doručuje příslušné organizační složce státu na adresu jejího sídla. Jestliže příslušná organizační složka státu o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.

(2) Za příslušnou organizační složku jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v 21a odst. 2 nebo její zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá vedoucímu příslušné organizační složky státu.

§ 48b

Doručování advokátům

(1) Advokátům se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.60) Jestliže advokát o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.

(2) Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do

vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát ani jiná osoba, která by mohla písemnost převzít, písemnost se uloží a advokát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si advokát nebo jiná oprávněná osoba zásilku do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(4) Ustanovení § 46 odst. 6 platí obdobně.

--------------------------------

60) § 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

§ 48c

Doručování notářům

(1) Notářům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře.61) Jestliže notář o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.

(2) Písemnost určenou notáři, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také notářští koncipienti, notářští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto notářům, jejich notářským koncipientům, jejich notářským kandidátům nebo jiným jejich zaměstnancům.

(3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.

(4) Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.

--------------------------------

61) § 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona

č. 30/2000 Sb.

§ 48d

Doručování obcím a vyšším územně

samosprávným celkům

(1) Písemnost určená obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje na adresu sídla jejich orgánů. Jestliže o to požádají, doručuje se jim písemnost na adresu, kterou sdělily soudu.

(2) Za obec a vyšší územně samosprávný celek jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21b nebo jejich zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.

§ 48e

Doručování soudním exekutorům

(1) Soudním exekutorům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře, v níž vykonávají exekutorský úřad.61a) Jestliže o to soudní exekutor požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.

(2) Písemnost určenou soudnímu exekutorovi, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také exekutorští koncipienti, exekutorští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci.

(3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.

(4) Při doručování písemnosti zástupci soudního exekutora se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.

--------------------------------

61a) § 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 49

(1) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

(2) Kdyby doručování účastníku bylo spojeno s obtížemi nebo s průtahy, může mu předseda senátu uložit, aby si zvolil pro přijímání písemností zástupce, jemuž lze bez obtíží a průtahů doručovat; to neplatí, má-li být doručováno do ciziny. Nezvolí-li si ho, budou pro něho písemnosti ukládány u soudu s účinky doručení; o tom je třeba účastníka poučit.

(3) Usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku neznámého pobytu se doručí ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu.

§ 50

Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, bezdůvodně písemnost přijmout, je písemnost doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; o tom musí být adresát (oprávněná osoba) poučen doručovatelem.

Postup při doručování

§ 50a

nadpis vypuštěn

(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.

(2) V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.

§ 50b

(1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu a nelze-li ji doručit prostřednictvím veřejné datové sítě, odevzdá soud písemnost v zalepené obálce k doručení soudním doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem nebo prostřednictvím pošty anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen "doručující orgán").

(2) Je-li třeba pro řízení doklad o doručení písemnosti, odevzdá soud písemnost k doručení doručujícímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou (§ 45a), vyznačí se na doručence poznámka "do vlastních rukou". Je-li podle zákona vyloučeno náhradní doručení písemnosti, vyznačí se na doručence poznámka "náhradní doručení vyloučeno". Je-li doručováno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo postižením jiných majetkových práv, vyznačí se na doručence poznámka "přesný čas doručení".

(3) V případech stanovených zvláštními právními předpisy soud písemnost odevzdá k doručení Ministerstvu spravedlnosti.

(4) Na doručování písemností, jejichž doručení má být vyznačeno na doručence, se nevztahují obecné předpisy o dodávání poštovních zásilek. Za doručování těchto písemností náleží poště finanční úhrada; způsob určení úhrady a její výši, jakož i nároky na její vrácení, jestliže pošta nepostupovala řádně při doručování písemností, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou vydanou v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů.

§ 50c

(1) Právnickým osobám, správním úřadům, státu, advokátům, notářům, zástupcům notáře, náhradníkům notáře, obcím, vyšším územně samosprávným celkům, soudním exekutorům a zástupcům soudního exekutora se doručuje mimo dny pracovního klidu

a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám provádí doručující orgán mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu.

(2) Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob, které jsou za něj oprávněny písemnost převzít.

§ 50d

(1) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování zastižena, provede doručovatel v místě obvyklým způsobem šetření, zda se tam zdržuje. Zjistí-li, že se v místě doručování nezdržuje, a není-li známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí doručující orgán písemnost se zprávou o tom soudu, který mu písemnost odevzdal k doručení.

(2) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení písemnosti je podle poznámky vyznačené na doručence vyloučeno, vrátí doručující orgán písemnost se zprávou o tom soudu, který mu písemnost odevzdal k doručení.

(3) Uloží-li doručovatel písemnost u soudu nebo u pošty, zanechá v místě doručování adresátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Výzva musí obsahovat údaj o tom, kdo je adresátem, označení doručované písemnosti, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si adresát může písemnost vyzvednout.

§ 50e

(1) Doručenka musí obsahovat

a) označení soudu, který písemnost odevzdal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) den doručení písemnosti nebo den uložení písemnosti u soudu (pošty) anebo den, v němž bylo doručení písemnosti odepřeno,

e) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka "přesný čas doručení",

f) jméno doručovatele,

g) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela,

h) podpis doručovatele, popřípadě též otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

i) podpis osoby, která písemnost převzala.

(2) Vyzvedne-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za ně písemnost převzít, písemnost uloženou u soudu nebo u pošty, musí doručenka obsahovat také jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis, popřípadě též otisk úředního razítka doručujícího orgánu, den převzetí uložené písemnosti, jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.

(3) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka rovněž obsahovat údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti (§ 50), a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno.

(4) Doručenka, která obsahuje stanovené náležitosti, je veřejnou listinou.

§ 50f

Uveřejňování vyhlášek

Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně a v zákoně o konkurzu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,62) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním tisku.

--------------------------------

62) § 769 obchodního zákoníku.

§ 50g

Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.

Doručování

§ 45

(1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.

(2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, předseda senátu nařídí, aby byla doručena prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 45a) nebo prostřednictvím veřejné datové sítě (§ 45f).

§ 45a

Doručující orgány

(1) Doručujícími orgány jsou soudní doručovatelé, orgány justiční stráže, soudní exekutoři, provozovatelé poštovních služeb, orgány Policie České republiky, orgány Vězeňské služby, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Prostřednictvím soudních exekutorů lze doručovat písemnost jen za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^58a).

(3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy^58b) vznikne povinnost provozovatele poštovních služeb dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem; to neplatí, doručuje-li se písemnost vložením obálky s doručovanou písemností do adresátovy domovní nebo jiné jím užívané schránky (§ 49 odst.3).

(4) Prostřednictvím orgánů Vězeňské služby, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy a Ministerstva vnitra lze písemnost doručovat jen v případech stanovených tímto zákonem.

(5) Prostřednictvím orgánů Policie České republiky a Ministerstva spravedlnosti lze písemnost doručovat jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

§ 45b

Doručování do vlastních rukou

(1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.

(2) Předseda senátu nařídí doručení písemnosti do vlastních rukou podle odstavce 1 zejména tehdy, je-li tu nebezpečí, že písemnost bude místo adresátovi odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem.

§ 45c

Doručování zástupcům účastníků

(1) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.

(3) Má-li se účastník dostavit k výslechu nebo něco jiného v řízení osobně vykonat, nařídí předseda senátu doručení písemnosti nejen zástupci uvedenému v odstavci 1 nebo 2, ale i účastníku.

(4) Jedná-li za účastníka před soudem jeho zákonný zástupce, nařídí předseda senátu doručení písemnosti pouze tomuto zástupci. Zastupuje-li však účastníka jeho zákonný zástupce podle § 23, doručí se písemnost i tomuto účastníku.

§ 45d

Doručování opatrovníkům účastníků

(1) Byl-li účastníku ustanoven opatrovník, nařídí předseda senátu doručení písemnosti pouze tomuto opatrovníkovi, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku podle § 29, § 187 odst.1, § 191b odst.2 a § 192 odst.1 musí být doručeno též tomuto účastníku. Usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku neznámého pobytu, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu.

(3) Byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat, nebo stanoví-li to zákon, nařídí předseda senátu doručení písemnosti nejen opatrovníku, ale i účastníku.

§ 45e

Zástupce pro doručování písemností

(1) Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu mu usnesením uloží, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí, má-li být doručováno do ciziny, a v případech uvedených v § 46a.

(2) Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí v usnesení vydaném podle odstavce 1 být poučeni.

§ 45f

Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě

(1) Prostřednictvím veřejné datové sítě může soud písemnost doručit, jen jestliže adresát soudu sdělil svou elektronickou adresu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.

(2) Při doručování písemnosti podle odstavce 1 soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podle odstavce 2.

(3) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou podle odstavce 2.

(4) Účinné doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje i za doručení do vlastních rukou adresáta.

§ 46

Doručování fyzickým osobám

(1) Písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Doručující orgán může písemnost fyzické osobě doručit nejen na adrese uvedené v odstavci 1, ale všude, kde bude zastižena.

(3) Nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen.

(4) Je-li písemnost doručena podle odstavce 3 věty druhé účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.

(5) Byla-li písemnost doručována v místě, které není vedeno podle zvláštního právního předpisu^58c) jako místo pobytu fyzické osoby, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, ledaže fyzická osoba požádala o doručování na adresu tohoto místa nebo je jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, nebo ledaže se prokáže, že se na tomto místě zdržovala v den, kdy nebyla zastižena, popřípadě kdykoli v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení.

(6) Byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu^58c) jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni (odstavec 1), anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení.

(7) Ustanovení odstavců 5 a 6 platí obdobně, byla-li písemnost doručena vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasila s tím, že mu písemnost odevzdá, nebo byla-li písemnost na žádost fyzické osoby uložena bez předchozího pokusu o doručení na adresu uvedenou v odstavci 1.

§ 46a

Zvláštní případy doručování fyzickým osobám

(1) Písemnost určená fyzické osobě ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předá k doručení na adresu věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu. Písemnost se jí doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, provozovatele poštovních služeb nebo orgánů justiční stráže. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručovat též prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Stanoví-li to zvláštní právní předpisy, lze jí písemnost doručit i prostřednictvím orgánů Policie České republiky.

(2) Písemnost určená fyzické osobě, která je umístěna v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, se předá k doručení na adresu příslušného zařízení. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručit také prostřednictvím příslušného zařízení.

(3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, se předá k doručení Ministerstvu spravedlnosti.

(4) Není-li možné vojáku v činné službě doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.

(5) Není-li možné policistovi doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím Ministerstva vnitra.

(6) Nebyla-li při doručování podle odstavců 1, 2, 4 a 5 fyzická osoba v místě doručování a ani jinde zastižena a nebylo-li proto možné jí písemnost doručit, § 46 odst.3 se nepoužije a doručující orgán vrátí písemnost se zprávou o tom soudu.

(7) Při doručování osobám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se § 46 použije, jen není-li v § 46a uvedeno jinak.

§ 47

Doručování právnickým osobám

(1) Písemnost určenou právnické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího sídla zapsanou do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí⁵⁹⁾. Jestliže právnická osoba o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za právnickou osobu mohou doručovanou písemnost přijmout orgány a osoby uvedené v § 21, její zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni, nebo jiné fyzické osoby, které k tomu právnická osoba zmocnila.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za právnickou osobu písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to právnická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen.

(4) Byla-li písemnost doručována na adrese sídla zapsané v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku, je uložení písemnosti, kterou si právnická osoba nevyzvedla do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže právnická osoba soudu prokáže, že v den, kdy nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za ni písemnost přijmout, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení ve skutečnosti sídlila jinde a že bez zbytečného odkladu požádala o změnu zápisu jejího sídla v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku.

(5) Byla-li písemnost doručována na adresu skutečného sídla, je uložení písemnosti, kterou si právnická osoba nevyzvedla do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže právnická osoba soudu prokáže, že v den, kdy nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za ni písemnost přijmout, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení, ve skutečnosti sídlila jinde.

(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí obdobně, byla-li písemnost na žádost právnické osoby uložena bez předchozího pokusu o doručení na adresu uvedenou v odstavci 1.

§ 48

Doručování advokátům

(1) Písemnost určenou advokátu soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla.⁶⁰⁾ Jestliže advokát o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou sdělil soudu; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Písemnost určenou advokátu za něj mohou přijmout také jeho advokátní koncipienti, jiní jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu advokát zmocnil. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, mohou za něj tuto písemnost přijmout též tito advokáti, jejich advokátní koncipienti nebo jiní jejich zaměstnanci. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti, mohou za něj tuto písemnost přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát nebo osoba, která by byla oprávněna podle odstavce 2 za něj písemnost určenou advokátu přijmout, doručující orgán písemnost uloží.

§ 48a

Doručování notářům

(1) Písemnost určenou notáři soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho kanceláře.⁶¹⁾ Jestliže notář o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Písemnost určenou notáři za něj mohou přijmout také jeho notářští koncipienti, jeho notářští kandidáti, jiní jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu notář zmocnil. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, mohou za něj tuto písemnost přijmout též tito notáři, jejich notářští koncipienti, jejich notářští kandidáti nebo jiní jejich zaměstnanci.

(3) Ustanovení § 48 odst.3 platí obdobně.

(4) Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.

§ 48b

Doručování soudním exekutorům

(1) Písemnost určenou soudnímu exekutorovi soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho kanceláře, v níž vykonává exekutorský úřad^61a). Jestliže o to soudní exekutor požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Písemnost určenou soudnímu exekutorovi za něj mohou přijmout také jeho exekutorští koncipienti, jeho exekutorští kandidáti, jiní jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu soudní exekutor zmocnil.

(3) Ustanovení § 48 odst.3 platí obdobně.

(4) Při doručování písemnosti zástupci soudního exekutora se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.

§ 48c

Doručování patentovým zástupcům

(1) Písemnost určenou patentovému zástupci soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla nebo bydliště, zapsanou u Komory patentových zástupců^61b). Jestliže o to patentový zástupce požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Písemnost určenou patentovému zástupci za něj mohou přijmout také jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu patentový zástupce zmocnil. Vykonává-li patentový zástupce svou činnost společně s jinými patentovými zástupci, mohou za něj tuto písemnost přijmout též tito patentoví zástupci a jejich zaměstnanci.

(3) Ustanovení § 48 odst.3 platí obdobně.

§ 48d

Doručování osobám vykonávajícím právní poradenství podle zvláštních právních předpisů

Při doručování písemnosti určené fyzické osobě, kterou si účastník zvolil svým zástupcem (§ 27), která je oprávněna vykonávat specializované právní poradenství podle zvláštních právních předpisů a řízení se týká oboru činnosti v nich uvedených^61c) a která není advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo patentovým zástupcem, prostřednictvím doručujícího orgánu se postupuje podle § 46.

§ 48e

Doručování státu

(1) Písemnost určenou státu soud předá doručujícímu orgánu k doručení příslušné organizační složce státu na adresu jejího sídla. Jestliže příslušná organizační složka státu o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za příslušnou organizační složku státu mohou přijmout doručovanou písemnost osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo její zaměstnanci, kteří tím byli pověřeni.

(3) Vystupuje-li za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, postupuje se při doručování písemnosti určené státu podle § 48f.

§ 48f

Doručování Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

(1) Písemnost určenou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho příslušného územního pracoviště^61d). Jestliže Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může přijmout doručovanou písemnost zaměstnanec, který byl pověřen řízením příslušného územního pracoviště, pověření zaměstnanci uvedení v § 21c odst.1 nebo jiní jeho zaměstnanci, kteří tím byli v rámci příslušného územního pracoviště pověřeni.

§ 48g

Doručování správním úřadům

(1) Písemnost určenou správnímu úřadu soud předá k doručení na adresu jeho sídla. Jestliže správní úřad o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za správní úřad mohou doručovanou písemnost přijmout ti, kdo jsou oprávněni za správní úřad jednat, nebo jeho zaměstnanci, kteří tím byli pověřeni.

§ 48h

Doručování obcím

(1) Písemnost určenou obci soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu sídla jejího obecního úřadu. Jestliže o to obec požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za obec mohou přijmout doručovanou písemnost osoby oprávněné podle § 21b odst.1 za ni jednat, její zaměstnanci, kteří tím byli pověřeni, a osoby, které k tomu starosta obce zmocnil.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za obec písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží.

§ 48i

Doručování vyšším územním samosprávným celkům

(1) Písemnost určenou vyššímu územnímu samosprávnému celku soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu sídla jeho krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže o to vyšší územní samosprávný celek požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělil; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Za vyšší územní samosprávný celek mohou přijmout doručovanou písemnost osoby oprávněné podle § 21b odst.1 za něj jednat a jeho zaměstnanci, kteří tím byli pověřeni.

(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za vyšší územní samosprávný celek písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží.

Postup při doručování

§ 49

(1) Nařídí-li předseda senátu doručení prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 45a), předá se mu písemnost k doručení v zalepené obálce. Při doručování rozsudku nebo usnesení ve věci samé může být do obálky vložena jen jediná písemnost, ledaže je spolu s rozhodnutím doručována žaloba nebo jiný návrh na zahájení řízení.

(2) Je-li v řízení potřebné, aby bylo prokázáno doručení písemnosti adresátu, odevzdá se obálka s doručovanou písemností doručujícímu orgánu s tím, aby její doručení vyznačil na doručence (§ 50f); může-li být písemnost uložena, připojí se též výzva podle § 50c odst.2 pro případ, že adresát nebo osoba oprávněná podle tohoto zákona za něj písemnost přijmout (dále jen „příjemce“) nebudou zastiženi.

(3) Písemnost, u níž není potřebné, aby bylo prokázáno její doručení adresátu, lze doručit též vložením obálky s doručovanou písemností do adresátovy domovní nebo jiné jím užívané schránky.

(4) Každý, komu je písemnost doručována nebo kdo písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost.

§ 50

(1) Odepře-li adresát přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tomto následku musí být adresát poučen. Totéž platí, odepře-li písemnost přijmout osoba, která je k tomu podle tohoto zákona za adresáta oprávněna.

(2) Odmítne-li příjemce na výzvu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy součinnost byla odmítnuta. O tomto následku musí být příjemce poučen.

(3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení podle odstavce 2 příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.

§ 50a

(1) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel nebo že se odstěhoval anebo že není v místě doručování znám, nepoužije ustanovení § 46 odst.3, § 47 odst.3, § 48 odst.3, § 48a odst.3, § 48b odst.3, § 48c odst.3, § 48h odst.3 a § 48i odst.3 a písemnost vrátí se zprávou o tom soudu, který mu ji předal k doručení.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, má-li být podle pokynu soudu písemnost právnické osobě doručovaná na adresu jejího sídla zapsanou do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí, advokátu doručovaná na adresu jeho sídla, notáři doručovaná na adresu jeho kanceláře, soudnímu exekutorovi doručovaná na adresu jeho kanceláře, v níž vykonává exekutorský úřad, nebo patentovému zástupci doručovaná na adresu jeho sídla nebo bydliště, zapsanou u Komory patentových zástupců, uložena, přestože se odstěhovali nebo nejsou v místě doručování známi.

(3) Zjistí-li provozovatel poštovních služeb, že doručení písemnosti v místě doručování by bylo pro něj spojeno s neúměrnými obtížemi, vrátí ji jako nedoručitelnou soudu, který mu ji předal k doručení; doručení písemnosti na této adrese prostřednictvím jiných doručujících orgánů tím není dotčeno.

§ 50b

(1) Doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, se považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování nebo, jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl příjemce, nebo dnem, v němž od pokusu o doručení písemnosti upustil, protože ho adresát písemně požádal, aby písemnost uložil bez předchozího pokusu o její doručení (§ 46 odst.3 a § 47 odst.3). Byla-li však doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, platí za den uložení písemnosti den, kterým je připravena v místě uložení pro adresáta k vyzvednutí.

(2) Písemnost se ukládá

a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže se doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, orgánů justiční stráže, soudního exekutora nebo Policie České republiky nebo jestliže se doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu podle § 50c odst.2,

b) u soudu, jehož písemnost se doručuje, jestliže se písemnost ukládá podle § 45e odst.2,

c) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a jestliže se písemnost neukládá u soudu podle písmena a).

(3) V provozovně provozovatele poštovních služeb, u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, se písemnost uloží po dobu 15 dnů ode dne uložení. Po uplynutí této lhůty se uloží u soudu, který ji předal k doručení.

§ 50c

(1) Byla-li písemnost uložena, zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl; to neplatí, jestliže v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce a ani na jiném vhodném místě.

(2) Ve výzvě podle odstavce 1 se uvede, kdo je adresátem a který soud doručovanou písemnost předal k doručení; není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta (odstavec 4). Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.

(3) Uloženou písemnost si může vyzvednout jen příjemce; § 49 odst.4 zde platí obdobně.

(4) Nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§ 50d odst.1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.

(5) Písemnost, která byla uložena u soudu podle § 45e odst.2, se považuje za doručenou dnem uložení.

§ 50d

(1) Náhradní doručení je vyloučeno u písemností, u nichž to stanoví zákon, jakož i u písemností, které se podle zákona doručují do vlastních rukou (§ 45b odst.1), u nichž to nařídil předseda senátu.

(2) Byla-li uložena písemnost, u níž je vyloučeno náhradní doručení, lze ji vyzvednout nejpozději do 15 dnů od uložení.

Průkaz doručení

§ 50e

(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.

(2) Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nesepisuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence (§ 50f).

(3) Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.

§ 50f

Doručenka

(1) Doručenka musí obsahovat označení

a) soudu, který písemnost předal k doručení,

b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,

c) adresáta a adresy, na níž má být obálka s písemností doručena,

d) doručujícího orgánu.

(2) Byla-li písemnost doručena příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností odevzdána příjemci, popřípadě o hodině a minutě doručení, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti,

b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností odevzdal příjemci,

c) jméno a příjmení příjemce, údaj o jeho vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijal za adresáta, a jeho podpis, kterým potvrdil přijetí obálky s písemností.

(3) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností uložena,

b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil uložení písemnosti,

c) údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl, popřípadě proč k výzvě nedošlo.

(4) Vyzvedne-li příjemce uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností vyzvednuta, popřípadě o hodině a minutě tohoto doručení, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti,

b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností doručil příjemci,

c) jméno a příjmení příjemce, údaj o jeho vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijal za adresáta, a jeho podpis, kterým potvrdil doručení obálky s písemností.

(5) Odepřel-li příjemce písemnost přijmout (§ 50 odst.1), musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den bylo přijetí obálky s písemností odepřeno, popřípadě o hodině a minutě tohoto odepření, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti,

b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností příjemce odepřel přijmout,

c) jméno a příjmení příjemce, který přijetí obálky s písemností odepřel,

d) údaj o tom, zda bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno.

(6) Neposkytl-li příjemce součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti (§ 50 odst.2), musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti, popřípadě o hodině a minutě tohoto neposkytnutí součinnosti, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti,

b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že příjemce neposkytnul součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti,

c) jméno a příjmení příjemce, který neposkytnul součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručovateli známy,

d) údaj o tom, v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo a zda bylo poskytnuto poučení o následcích neposkytnutí součinnosti, popřípadě proč toto poučení nebylo poskytnuto.

(7) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení obálky s písemností, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele rovněž jiná vhodná fyzická osoba.

(8) Byla-li písemnost uložena bez předchozího pokusu o její doručení, musí doručenka obsahovat prohlášení doručujícího orgánu o tom, že pokus o doručení nebyl vykonán na základě žádosti adresáta (§ 46 odst.3, § 47 odst.3).

(9) Není-li dokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.

§ 50g

Prohlásí-li adresát v písemném podání nebo ústně do protokolu, že mu určitá písemnost byla doručena a v který den, popřípadě hodinu a minutu, se tak stalo, platí, že písemnost byla adresátu doručena v jím uvedený den, popřípadě hodinu a minutu, není-li její doručení prokázáno podle § 50e nebo § 50f.

§ 50h

Uveřejňování vyhlášek

Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku⁶²⁾, neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.

§ 50i

Vyvěšení na úřední desce

(1) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám anebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.

(2) Obsah své úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

--------------------------------

^58a) § 76 odst.1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^58b) § 4 odst.1 a 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

^58c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

§ 77 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁹⁾ § 19c občanského zákoníku.

⁶⁰⁾ § 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

⁶¹⁾ § 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

^61a) § 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.

^61b) § 7 odst.1 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích.

^61c) Například zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky

^61d) § 14 odst.1 a 2, § 19, § 24 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

⁶²⁾ § 769 obchodního zákoníku.

* * *

§ 109

(1) Soud řízení přeruší, jestliže

a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí;

b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit;

c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,^33a) a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení;

d) rozhodl. že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.^62c)

(2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže

a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;

b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;

c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět; to neplatí v řízení o povolení zápisu do obchodního rejstříku.

--------------------------------

^33a) Čl. 10 Ústavy České republiky.

^62c) Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

* * *

§ 148

(1) Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

(2) Soud může uložit svědkům, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili.

(3) U pohledávek vzniklých státu z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje.

* * *

Nařízení výkonu rozhodnutí

§ 261

(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy,

označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník

povinného), a uvede důvod pohledávky.

(2) K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

(3) Podá-li oprávněný návrh na výkon rozhodnutí u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně, potvrdí tento soud vykonatelnost rozhodnutí přímo na návrhu, a není-li sám příslušný k výkonu rozhodnutí, postoupí návrh příslušnému soudu.

(4) Rozhodnutí Rady, Komise nebo Soudního dvora Evropských společenství (dále jen „rozhodnutí orgánů Evropských společenství“) opatří v souladu s právními předpisy Evropských společenství^78a) doložkou o jeho vykonatelnosti orgán, který určí vláda nařízením.

--------------------------------

^78a) Čl. 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

* * *

Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí

§ 274

Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon

a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;

b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví;

c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;

d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených;

e) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80)

f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;

g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;

h) rozhodnutí orgánů Evropských společenství; ^78a)

i) h) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.

--------------------------------

⁸⁰⁾ § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

* * *

Platné znění příslušných ustanovení soudního řádu správního s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 48

Přerušení řízení

(1) Předseda senátu řízení usnesením přeruší, jestliže

a) ve věci byl předložen Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy,

b) účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,

c) nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,

d) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit,

e) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce,^15a)

f) e) stanoví tak tento zákon.

(2) Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže

a) zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,

b) zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,

c) navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,

d) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že právní předpis nebo jednotlivé ustanovení, kterého má být ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podal-li návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení,

e) zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.

(3) Je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona.

(4) Po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.

--------------------------------

^15a) Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

* * *

§ 60

Náhrada nákladů řízení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče.

(3) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

(4) Stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků.

(5) Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.

(6) Soud může uložit účastníkovi, svědkovi, znalci, tlumočníkovi nebo osobě, která měla při dokazování nějakou povinnost, aby státu nebo druhému účastníkovi nahradila náklady, které vznikly jejím zaviněním.

(7) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.

(8) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

(9) U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje.

* * *

Platné znění příslušných ustanovení zákona o soudních poplatcích s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 9

Následky nezaplacení poplatku

(1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

(2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

(4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,

a) začal-li již jednat o věci samé,

b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,

c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,

d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

(5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.

(6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).

(7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

(8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.

(9) Zvýšení, penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují.

* * *

Osvobození od poplatku

§ 11

(1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech

a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,

b) důchodového pojištění (zabezpečení), nemocenského pojištění (péče), státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče a státních dávek,

c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,

d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,

e) voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě rad státních zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby,

f) dědických v prvním stupni řízení,

g) náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem,

h) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,

ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem,

i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu,

j) konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem,

k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům,

l) volebních,

m) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo pozastavení jejich činnosti,

n) kompetenčních žalob,

o) nařízení exekuce soudem,^2a)

p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu,^2b)

r) obchodního rejstříku zahájených bez návrhu ve věci dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.^2c)

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,

g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva³⁾ výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka,

i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,⁴⁾ je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,^4a)

k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,

l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,

m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností,

n) společenství vlastníků jednotek^3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek,

o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,

p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

r) správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení

a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,

b) před odvolacím soudem,

c) o povolení obnovy,

d) o žalobě pro zmatečnost,

e) před dovolacím soudem,

f) o kasační stížnosti,

g) o výkon rozhodnutí,

h) exekuční.

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí, o exekuční řízení^2a) a o vyrovnací řízení.

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.

--------------------------------

^2a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

^2c) § 200b odst. 2 občanského soudního řádu.

³⁾ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.

^3a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

Platné znění příslušných ustanovení zákona o advokacii s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 35m

* * *

(5) Předseda Komory usazeného evropského advokáta rozhodnutím vydaným v řízení podle § 55 ze seznamu evropských advokátů vyškrtne

a) nesplnil-li některou z povinností podle § 35n odst. 6,

a) b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b),

b) c) přestal-li být státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru,

c) d) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d).

* * *

§ 35n

* * *

(6) Usazený evropský advokát je povinen předložit Komoře nejpozději do 30. listopadu každého kalendářního roku

a) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce,

b) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3 pro následující

kalendářní rok.

* * *