Důvodová zpráva

zákon č. 558/2004 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Rok: 2004Zákon: č. 558/2004 Sb.Sněmovní tisk: č. 532, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Poslanecká sněmovna při první volbě finančního arbitra dne 22. října 2002 přijala usnesení, kterým doporučila vládě předložit Poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, která by zejména obsahovala zpřesnění ustanovení týkajících se institucí a jejich profesních sdružení, oprávněných podávat návrhy kandidátů na volbu finančního arbitra a jeho zástupce, způsobu a doby určené pro podávání návrhů na volbu finančního arbitra a jeho zástupce a uvedení těchto funkcionářů do jejich funkcí.

Vláda zařadila tento úkol do plánu legislativních prací vlády pro rok 2003 a doporučila guvernérovi České národní banky předložit návrh zákona vládě v září 2003. V předkládaném návrhu jsou zohledněny rovněž dosavadní zkušenosti z působení finančního arbitra.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním právem České republiky a jejími mezinárodními závazky.

Postavení finančního arbitra je v právu ES upraveno stanovením minimálních základních principů činnosti takového orgánu, a to v doporučení Evropské komise z 30.3.1998. Navržené změny, resp. upřesnění platné právní úpravy nejsou tímto doporučením přímo dotčeny a nejsou s tam uvedenými zásadami v rozporu.

Dopad předkládaného návrhu do státního rozpočtu je zprostředkovaný a nelze jej vyčíslit. Náklady na činnost finančního arbitra jsou hrazeny z prostředků České národní banky, tedy z jejích výnosů. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, odvádí Česká národní banka zisk zbývající po doplnění fondů a ostatním použití v rozpočtované výši do státního rozpočtu. Zvýšení nákladů na činnost arbitra, v souvislosti s rozšířením jeho působnosti, zvyšuje výdaje České národní banky.

K čl. I

K bodu 1

Jako velmi žádoucí se jeví rozšíření působnosti arbitra na spory z opravného zúčtování [§ 1 odst. 1 písm. a) bod 2]. Postup bank a poboček zahraničních bank při provádění opravného zúčtování stanoví zákon o bankách. Při opravném zúčtování se banky často dopouštějí chyb, jak o tom svědčí i dotazy, které zodpovídá Česká národní banka v rámci své působnosti. Role arbitra by v tomto případě měla být zejména výchovná jak ve vztahu k bankám, tak ve vztahu ke klientům, kteří často rovněž nemají dostatek informací o možnosti opravného zúčtování.

Rozšíření působnosti finančního arbitra (dále jen „arbitr“) na spory související s převody peněžních prostředků v případech, kdy příkazce je současně i příjemcem [§ 1 odst. 1 písm. a) bod 3 - inkasní forma placení], vyplývá z dosavadních poznatků arbitra, že tento typ sporů je poměrně frekventovaný. Arbitr bude rozhodovat na základě úpravy dané problematiky obsažené v obchodním zákoníku a smluvních podmínek jednotlivých převádějících institucí.

Hranice 50 tisíc eur se týká i těchto sporů.

K bodu 2

Poslanecká sněmovna vyjádřila při první volbě arbitra a jeho zástupce nespokojenost s právní úpravou volby. Vzhledem k tomu, že způsob volby podle zvláštních zákonů je upraven zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, není třeba zvláštním zákonem upravit nic jiného, než subjekty oprávněné předkládat návrhy (lhůtu upravuje cit. zákon – činí 10 dnů), způsob volby (veřejným či tajným hlasováním) a stanovit dobu, kdy má být volba provedena. Do zákona se doplňuje odkaz na Jednací řád Poslanecké sněmovny. Co se týče subjektů oprávněných předkládat návrhy, ponechávají se dosavadní subjekty – reprezentanti účastníků sporů, kteří mají zájem na co nejkvalitnějším výkonu funkce arbitra. Jsou to zejména banky, Česká bankovní asociace a nejrůznější sdružení na ochranu zájmů spotřebitelů. Rozšíření navrhovatelů o další subjekty, např. o Ministerstvo financí, se rovněž nejeví vhodným, neboť tím by se vnášel do činnosti ryze odborné určitý politický motiv. Navrhované znění umožňuje, aby subjekty zainteresované na řešení sporů podávaly své návrhy, Poslanecká sněmovna však může zvolit i jinou osobu, pokud bude splňovat zákonem stanovené podmínky. Nově se zákonem upravuje lhůta, do které musí být arbitr nebo jeho zástupce zvolen a upravuje se rovněž počátek funkčního období.

K bodu 3

Z podnětu Poslanecké sněmovny se arbitrovi stanoví povinnost předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o činnosti, obdobně jako je tomu u jiných Poslaneckou sněmovnou volených subjektů, např. u veřejného obhájce práv. Součástí zprávy bude i informace o nákladech spojených s výkonem činnosti a hrazených z prostředků ČNB.

K bodu 4

Upřesňují se používané pojmy v zájmu sjednocení v celém textu zákona.

K bodu 5

Doplňují se některé další případy neslučitelnosti funkce, stanoví se dosud neupravené ukončení výkonu funkce a obdobně jako u ochránce veřejných práv se vymezuje vztah arbitra a jeho zástupce k branné povinnosti a vojenské službě.

K bodu 6 až 12

S ohledem na praktické zkušenosti arbitra, podle jehož poznatků klienti potřebují jednoznačný a jasný text zákona ke snadnějšímu uplatňování svých práv, se konstatují výslovně některá ustanovení vyplývající z aplikace správního řádu na řízení vedené arbitrem. Současně se doplňuje povinnost finančních institucí, které se podílejí na příslušné operaci, i když nejsou účastníky sporu.

K čl. II

Účinnost se navrhuje od 1. července 2004 s výjimkou ustanovení o řešení sporů z inkasního způsobu placení [§ 1 odst. 1 písm. a) bod 3], kde se navrhuje účinnost o šest měsíců později, t.j. od 1. ledna 2005. Důvodem je předpokládané nabytí účinnosti nové vyhlášky České národní banky o mezibankovním platebním styku, kterou bude upravena inkasní forma placení a potřeba ponechat bankám dostatečnou dobu na adaptaci na novou právní úpravu.

V Praze dne 12. listopadu 2003

předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla v. r.

místopředseda vlády a ministr financí

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

guvernér České národní banky

doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. v. r.

Ú p l n é z n ě n í

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

(s vyznačením návrhu změn)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Úvodní ustanovení

Čl. I

§ 1

(1) K rozhodování sporů

  1. mezi osobami, které provádějí převody peněžních prostředků (dále jen "převádějící instituce"), a jejich klienty při provádění

  1. převodů peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu1),

  2. opravného zúčtování podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank 1a),

  3. inkasní formy placení na území České republiky,

jestliže výše částky, která je předmětem sporu vyjádřená v eurech nepřesahuje ke dni účinnosti příkazu k převodu částku 50 000,

b) mezi osobami, které vydávají elektronické platební prostředky (dále jen "vydavatel elektronických platebních prostředků"), a držiteli elektronických platebních prostředků při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků,1)

pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána příslušnost soudu,2) je příslušný též finanční arbitr (dále jen "arbitr").

(2) Česká národní banka poskytuje v odůvodněném rozsahu na své náklady administrativní zajištění výkonu činnosti arbitra, včetně úhrady výdajů spojených s činností osob pověřených podle tohoto zákona. Plat a další stanovené požitky arbitra a jeho zástupce jsou též nákladem České národní banky.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

1a) § 20c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

2) Občanský soudní řád.

Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Spory podle § 1 rozhoduje arbitr a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zástupce arbitra.

§ 3

(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí převádějící instituce a vydavatel elektronických platebních prostředků.

(2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí klient instituce a držitel elektronického platebního prostředku.

Arbitr a jeho zástupce

§ 4

(1) Arbitra a jeho zástupce volí Poslanecká sněmovna na funkční období 5 let veřejným hlasováním z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Návrhy na volbu jsou oprávněny podávat instituce, jejich profesní sdružení a profesní sdružení na ochranu spotřebitelů. Funkční období počíná dnem zvolení, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Volba se koná tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra (§ 6 odst. 3) do dne zvolení nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce.

(2) Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být zvoleny pouze osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti.

(3) Zástupce arbitra zastupuje v době nepřítomnosti arbitra v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Arbitr může zástupce arbitra trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci.

(4) Pro volbu, odvolání z funkce a právní postavení zástupce arbitra platí ustanovení tohoto zákona o arbitrovi.

(5) Plat a další požitky arbitra a jeho zástupce stanoví Poslanecká sněmovna.

§ 5

(1) Arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Musí se zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(2) Za výkon své funkce odpovídá arbitr Poslanecké sněmovně.

(3) Arbitr předkládá Poslanecké sněmovně jedenkrát ročně, a to vždy do 31. března za uplynulý kalendářní rok, zprávu o své činnosti, která obsahuje rovněž informaci o nákladech vynaložených na zajištění výkonu činnosti stanovených v § 1 odst. 2.

§ 6

  1. Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky a soudce, jakož i s jakoukoliv další činností ve veřejné správě a s činností v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikatelských subjektů.

  1. Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný též s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.

  1. Výkon funkce arbitra nebo zástupce arbitra končí dnem, kdy

a) uplynulo jeho funkční období,

b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl arbitr odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c) předsedovi Poslanecké sněmovny bylo doručeno písemné prohlášení arbitra nebo zástupce arbitra, že se této funkce vzdává,

d) arbitr nebo jeho zástupce zemřel nebo ke dni, ke kterému byl prohlášen za mrtvého.

(4) Po dobu výkonu funkce se na arbitra a zástupce arbitra nevztahuje branná povinnost, pokud jí podléhají.

§ 7

(1) Poslanecká sněmovna arbitra odvolá, pokud přestal být způsobilý vykonávat svou funkci.

(2) Poslanecká sněmovna může arbitra odvolat, pokud při výkonu své funkce porušil povinnosti vyplývající pro výkon jeho funkce z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů.

Řízení před arbitrem

§ 8

Řízení se zahajuje na návrh navrhovatele.

§ 9

(1) Návrh je nepřípustný, jestliže

a) spor nenáleží do působnosti arbitra,

b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno,

c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem,

d) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.

(2) Pokud navrhovatel podal návrh, ačkoliv ten není přípustný, arbitr o nepřípustnosti návrhu navrhovatele písemně vyrozumí.

§ 10

(1) Návrh obsahuje

a) označení účastníků řízení,

b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě,

c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností,

d) důkazní prostředky nebo označení důkazů,

e) označení, čeho se navrhovatel domáhá,

f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu,

g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci,

h) datum a podpis navrhovatele.

(2) Je-li navrhovatelem právnická osoba, návrh musí obsahovat prohlášení osoby, která návrh podepsala, že je oprávněna za navrhovatele jednat.

(3) Návrh lze podat též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor podání uveřejní arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Má-li návrh nedostatky, arbitr navrhovatele uvědomí o tom, o jaké vady se jedná a jak mají být odstraněny, a vyzve jej, aby je ve stanovené lhůtě odstranil.

§ 11

Arbitr vyzve po podání návrhu instituci, aby se do 30 dnů k návrhu vyjádřila. V odůvodněných případech může lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 30 dní prodloužit.

§ 12

Zásady řízení

(1) Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

(2) Arbitr nařídí ústní jednání na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.

(3) Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy.

(4) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie písemností založených do spisu.

(5) V průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení.

(6) Instituce je povinna

a) na výzvu předložit arbitrovi požadované doklady a účastnit se jednání,

b) vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu,

c) umožnit arbitrovi nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů, které se týkají vedeného sporu.

(7) Arbitr může písemně pověřit zaměstnance České národní banky nebo jiné fyzické osoby, aby prováděli šetření ve věci. Instituce je povinna plnit své povinnosti podle odstavce 6 i vůči těmto osobám. Před prováděním šetření se pověřená osoba prokáže písemným pověřením.

(8) Pověřená fyzická osoba je povinna dodržovat povinnosti stanovené zaměstnancům v § 73 odst. 2 zákoníku práce.

  1. Arbitr se může v přůběhu řízení obracet i na instituce, které nejsou účasníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro průběh nebo výsledek řízení. Pro tyto případy se obdobně použijí odstavce 6 a 7. Dožádaná instituce nemá nárok na náhradu nákladů spojených s plněním povinností podle tohoto ustanovení.

§ 13

Jednací jazyk

Navrhovatel má právo na vedení řízení v jazyce, ve kterém je sepsána jeho smlouva s institucí nebo ve kterém s institucí obvykle písemně jednal.

§ 14

Zastavení řízení

Arbitr řízení zastaví, jestliže navrhovatel

a) podal na instituci návrh v téže věci u soudu,

b) neposkytl přes výzvu arbitra potřebnou součinnost; o tom musí být navrhovatel arbitrem poučen,

c) vzal svůj návrh zpět.

§ 15

Nález

(1) Arbitr rozhoduje ve věci samé nálezem.

(2) Písemné vyhotovení nálezu se doručuje účastníkům řízení bez zbytečného odkladu do vlastních rukou.

(3) Nález obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o námitkách.

§ 16

Námitky

(1) Do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu mohou strany podat proti nálezu odůvodněné námitky. Práva podat námitky se lze vzdát. Včas podané námitky mají odkladný účinek.

(2) Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní.

(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje účastníkům řízení do vlastních rukou.

(4) Rozhodnutí o námitkách je konečné.

§ 17

Právní moc a vykonatelnost nálezu

(1) Doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci.

(2) Nález je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(3) Není-li v nálezu stanovena lhůta k plnění, je nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.

§ 18

Náklady řízení

(1) Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů tlumočení podle § 13, které nese instituce.

(2) Řízení se nezpoplatňuje.

§ 19

Informační povinnost institucí

(1) Instituce sdělí arbitrovi ke dni zahájení své činnosti svoji obchodní firmu, sídlo a určenou kontaktní osobu pro styk s arbitrem s uvedením jejího jména, příjmení, adresy, funkce, telefonu a faxu, popřípadě elektronické adresy, a ve stejném rozsahu údaje o zástupci této osoby.

(2) Instituce oznamují bez zbytečného odkladu arbitrovi veškeré změny ve sdělených údajích.

(3) Arbitr vede seznam institucí, který způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní.

§ 20

Mezinárodní spolupráce

(1) Arbitr spolupracuje na základě vzájemnosti s obdobnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a v dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor a s orgány Evropské unie.

(2) Arbitr vede základní informace o orgánech uvedených v odstavci 1. Arbitr tyto informace vhodným způsobem uveřejňuje.

§ 21

Informační povinnost arbitra

(1) Arbitr vhodným způsobem uveřejňuje jednou ročně, nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, výroční zprávu o své činnosti, včetně popisu vybraných projednávaných sporů bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů.

(2) Arbitr informuje orgány vykonávající dohled nad institucemi o zjištěných nedostatcích v činnosti institucí.

(3) Arbitr poskytuje navrhovatelům na jejich žádost pomoc při sepsání, podání nebo doplnění návrhu. O možnosti poskytování této pomoci a o postupu navrhovatelů v řízení podle tohoto zákona arbitr vhodným způsobem informuje veřejnost.

(4) Arbitr vhodným způsobem informuje veřejnost o svém postupu podle tohoto zákona.

§ 22

Povinnost mlčenlivosti

Arbitr, jeho zástupce a pověřené osoby (§ 12 odst. 7) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu činnosti podle tohoto zákona; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni arbitrem. Arbitra může této povinnosti zprostit pouze Poslanecká sněmovna.

§ 23

Pokuty

(1) Za nesplnění povinnosti uložené instituci v § 11, § 12 odst. 6 , 7 a 9, § 19 může arbitr podle povahy a závažnosti porušení zákona uložit instituci pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu lze uložit i opakovaně, jestliže porušení povinnosti trvá.

(2) Arbitr uloží pokutu ve výši 10 % sporné částky, nejméně však 10 000 Kč, instituci, která podle pravomocného nálezu porušila povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.1)

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne nesplnění povinnosti. Pokutu lze uložit nejpozději do 2 let ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Rozhodnutí o uložení pokuty obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti němu námitky.

(5) Námitky proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat k arbitrovi do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek.

(6) O námitkách proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje arbitr.

(7) Písemné vyhotovení rozhodnutí o uložení pokuty a písemné vyhotovení rozhodnutí arbitra o námitkách se doručuje účastníkovi do vlastních rukou.

(8) Rozhodnutí arbitra o uložení pokuty, proti kterému již nelze podat námitky, je v právní moci.

(9) Pokuty vybírá a vymáhá Česká národní banka; postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.3)

(10) Pokuta je příjmem České národní banky.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

3) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení společná a přechodná

§ 24

Řízení

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 25

Instituce splní povinnost podle § 19 odst. 1 poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 26

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, pokud se týká ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací