Pro realizaci dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky má rozhodující význam zejména odborná úroveň a osobní kvality pracovníků ve školství. Chystané změny budou klást výrazně vyšší nároky a požadavky na výkon výchovně vzdělávací práce, takže je nezbytné vytvořit právní rámec, který pedagogickým pracovníkům zajistí zlepšení podmínek a pozmění systém odměňování tak, že nebude založen jen na délce praxe, ale i na kariérním růstu. Pedagogické povolání musí získat na prestiži a musí se stát atraktivním a perspektivním povoláním i pro mladé lidi. Je třeba zvrátit nepříznivý vývoj zvyšování věkového průměru pedagogických pracovníků a tendenci absolventů pedagogických fakult a mladých pedagogů, zejména mužů, hledat pracovní uplatnění mimo resort školství.
Je proto třeba usilovat o zvýšení a posílení profesního postavení pedagogů ve společnosti, podporovat jejich náročnou práci a motivovat je k osobnímu rozvoji i k účasti na rozvoji školy. Neuspokojivá úroveň odměňování je jednou z velmi vážných příčin malé atraktivity pedagogického povolání. Vláda ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přijaly závazek postupně zvyšovat platy pedagogických pracovníků na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR („Bílá kniha“) předpokládá postupný nárůst platu pedagogů na 137 % celkového průměrného platu v české ekonomice už k roku 2007.
V resortu školství dochází ke změně základních školských zákonů. Dosavadní školský zákon bude nahrazen zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Jelikož tento zákon již nebude upravovat právní poměry pedagogických pracovníků, navrhuje se samostatný zákon o pedagogických pracovnících.
Návrh zákona stanoví novou definici pedagogického pracovníka, předpoklady pro výkon pedagogické činnosti, získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků, podmínky pro výkon funkce ředitele škol a školských zařízení, systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich kariérní růst.
S úpravou právních poměrů pedagogických pracovníků škol a školských zařízení úzce souvisí i úprava jejich pracovněprávních vztahů. Navrhuje se proto upravit v některých dílčích ustanoveních i zákoník práce. Kromě nové právní úpravy pracovního poměru na dobu určitou, jež je obsahem změny zákoníku práce ve vládním návrhu zákona (tisk 261), která se bude v plném rozsahu vztahovat na všechny zaměstnavatele a jejich zaměstnance, se navrhuje v části druhé předkládaného návrhu zákona upravit také záležitosti týkající se tzv. smluvní konkurenční doložky – bod l (§ 29b zákoníku práce), vydávání pracovního řádu - bod 2 a 3 (§ 82 zákoníku práce) a volna poskytovaného k individuálním studijním účelům - bod 4 (§ 141a zákoníku práce).
Zhodnocení platného právního stavu.
Aby současná právní úprava nadále plnila svůj účel, je třeba úpravy některých právních předpisů:
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje definici pedagogického pracovníka a způsobilost k pedagogické činnosti, které v současné době již nevyhovují.
Vyhláška 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců. Předpoklady odborné kvalifikace je potřeba upravit přímo zákonem.
Nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění nařízení vlády č. 153/1999 Sb. a nařízení vlády č. 400/2002 Sb. Tímto právním předpisem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) stanoví počet vyučovacích hodin pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků, zaměstnaných ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcí, krajem a ministerstvem. Je žádoucí upravit v zákoně maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti nad takto stanovenou míru s ohledem jak na její kvalitu, tak na potřebu škol a školských zařízení.
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce upravuje pracovněprávní vztahy obecně. Vzhledem ke specifickým podmínkám ve školství je však třeba některé instituty upřesnit nebo upravit odchylně.
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého jsou odměňováni pracovníci škol a školských zařízení zřizovaných obcí, krajem a ministerstvem. S ohledem na vytvoření kariéry pedagogických pracovníků je třeba zákon upravit.
Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů, které je prováděcím předpisem k zákonu č. 143/1992 Sb.
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě jsou odměňováni pracovníci škol soukromých a církevních.
II. Odůvodnění hlavních principů navrhovaného zákona
přispět ke zvýšení kvality výchovně vzdělávací činnosti
zvýšit prestiž učitelského povolání
zajistit odměňování specifických pedagogických činností
vyrovnat platovou úroveň učitelů základních škol na úroveň učitelů škol středních a vyšších odborných
vytvořit kariérní systém, definovat požadavky pro výkon pedagogických činností a motivovat tím pedagogické pracovníky k dalšímu vzdělávání
podpořit kvalifikační růst řídících pracovníků škol
vytvořit stabilizované pedagogické sbory
III. Způsob promítnutí navrhovaného řešení do právního řádu
Navrhované věcné řešení se promítne do právního řádu České republiky částečně samostatnou právní úpravou a částečně novelizací některých stávajících právních předpisů (zákoník práce, zákon o platu, zákon č. 109/2002 Sb.).
IV. Nezbytnost právní úpravy
Profesionální úroveň pedagogických pracovníků, zvýšení prestiže jejich povolání a vytvoření důstojných podmínek pro práci pedagogických pracovníků je nezbytným předpokladem pro zajištění kvality vzdělávacího systému.
Právní poměry pedagogických pracovníků dosud okrajově upravuje školský zákon. Školský zákon však bude zrušen zákonem o vzdělávání. Návrh zákona o vzdělávání právní poměry pedagogických pracovníků neupravuje, a proto je třeba vydat samostatný zákon o pedagogických pracovnících, aby nevznikla mezera v právním řádu.
V. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
VI. Soulad s mezinárodními smlouvami a s právem Evropských společenství
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Z hlediska souladu navrhovaného zákona s právem Evropských společenství lze konstatovat, že navrhovaný zákon o pedagogických pracovnících je slučitelný jak s primárním, tak sekundárním právem ES.
VII. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah
Předkladatel nepředpokládá v období od nabytí účinnosti zákona až do konce roku 2006 žádné zvýšené finanční nároky na státní rozpočet. Případné navýšení výdajů, které bude v tomto období přijetím zákona vyvoláno, bude schopno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zabezpečit z vlastních zdrojů. V dalším období se projeví postupné navyšování nároků na státní rozpočet z titulů dále uvedených.
Předkládaný návrh zákona o pedagogických pracovnících nově zavádí některé „instituty“, z nichž pouze specializační příplatek přinese postupný dopad do veřejných rozpočtů. Tento dopad se však výrazněji projeví až v období let 2007 – 2010.
- specializační příplatekpro pedagogické pracovníky, kteří vykonávají specializované pedagogické činnosti.
Základem, z nějž bilance dopadu vychází, je předpoklad, že tyto činnosti bude v cílovém horizontu, jímž by měl být rok 2010, vykonávat cca 1/3 všech pedagogických zaměstnanců (tj. cca 50 000 zaměstnanců) a průměrná výše specializačního příplatku dosáhne 1500 Kč/měsíc.
Náběh tohoto systému bude postupný, takže dopad bude rozložen do období 5 až 6 let od nabytí účinnosti zákona. V letech 2004 a 2005 bude dopad nulový a dopad v roce 2006 ve výši cca 30-45 mil. Kč, bude moci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy substituovat úsporami vyplývajícími z úbytku výkonů základního i středního školství, nad rámec predikce reformy veřejných financí. Z tohoto titulu lze konstatovat, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebude uplatňovat dopady v rámci rozpočtového výhledu 2004 – 2006.
Postupný náběh je nutno očekávat vzhledem k následujícím skutečnostem:postupná akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů bude zahájena až po nabytí účinnosti výše uvedeného zákona a příslušné prováděcí vyhlášky;
náběh bude limitován kapacitou akreditovaných vzdělávacích institucí, která se nezvýší naráz, ale bude postupně narůstat;
ustanovení § 29 zakládá právo pedagogickým pracovníkům se vzdělávat, avšak o tom, kde a jak se pracovník bude vzdělávat, bude rozhodovat ředitel školy, který další vzdělávání pedagogických pracovníků včetně kariérního růstu organizuje. Četnost tohoto vzdělávání bude tedy podmíněna potřebami škol a školských zařízení.
První studenti budou do příslušného druhu specializačního studia přijati nejdříve v září 2005, jelikož nejdříve musí proběhnout akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. Z reálných možností systému vyplývá, že první studium zahájí maximálně 5 tisíc osob. Studium bude trvat alespoň jeden rok. První nároky na specializační příplatek se tedy dají očekávat v druhé polovině roku 2006. Vzhledem k počtu studujících a výši příplatku by tyto nároky měly ve zbytku roku 2006 činit nejvýše 45 mil Kč. Takový dopad dokáže resort školství pokrýt v rámci schválených výdajových limitů své kapitoly.
V dalších letech očekáváme postupný nárůst o cca 10 tisíc studujících ročně. Celkový dopad v roce 2007 bude tedy cca 180 mil. Kč (2 x 45 mil. Kč z roku 2006 + 90 mil. z roku 1997). V roce 2008 bude dopad činit cca 360 mil. Kč (2x45 mil. Kč z roku 2006 + 2x90 mil. Kč z roku 2007 + 90 mil. Kč z roku 2008), až v roce 2010 se předpokládá výsledný dopad 900 mil. Kč.
Jelikož Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodlá k úhradě nákladů, které budou ze zavedení kariérního růstu vyplývat, využít větší část stávajících finančních prostředků určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků, pokryje se těmito prostředky i část dopadu v letech 2007 a dále.
- studijní volno
Jelikož nárok na poskytnutí studijního volna se v návrhu snížil z 12 dní na 6 lze konstatovat, že není třeba předpokládat dopady na státní rozpočet. Čerpání studijního volna bude zabezpečováno přednostně v době dalších prázdnin. Část studijního volna, která bude čerpána mimo období prázdnin, nepřekročí v žádném případě rozsah studijního volna, které je pedagogickými pracovníky ve školství čerpáno již v současné době (v rámci dosavadního systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků) a je pokryto již nyní prostředky přidělovanými na „přímé vzdělávací“ výdaje podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 564/1990 Sb., v platném znění. Institut studijního volna v tomto zákoně je tedy vlastně pouze právní kodifikací stávajícího stavu a finanční nároky vyplývajících ze studijního volna tedy nelze předpokládat.
- příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
Na tento příplatek se nepředpokládá nárok na státní rozpočet, neboť dosud byla přímá pedagogická činnost pedagogických pracovníků vykonávaná v rámci pracovní směny odměňována jako přesčasová práce nebo formou osobního příplatku či odměn.
K § 1
Ustanovení § 1 vymezuje předmět právní úpravy a osobní působnost. Zákon se vztahuje na pracovníky škol a školských zařízení všech zřizovatelů, pokud jsou zařazeny rejstříku škol a školských zařízení.
K § 2
Navrhuje se obecná definice pedagogického pracovníka. Definice stanoví zásadu, že činnost pedagogického pracovníka může být vykonávána jen v pracovněprávním vztahu. Pedagogickým pracovníkem podle navrhované úpravy je také ředitel, který je do funkce určen z osob statutárního orgánu právnické osoby zřízené podle zvláštních předpisů (dle právní úpravy v návrhu školského zákona). Dále definice obsahuje charakteristiku přímé pedagogické činnosti.
K § 3 až 5
Návrh zákona vymezuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka. V § 3 jsou uvedeny předpoklady pro všechny pedagogické pracovníky, tj. plná způsobilost k právním úkonům, odborná kvalifikace, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a zkouška z českého jazyka a v § 5 předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení, kterými jsou pedagogická praxe (délka je pro ředitele jednotlivých druhů škol stanovena v odstavci 1) a znalosti v oblasti řízení školství získané funkčním studiem pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (tato povinnost se nevztahuje na ředitele, kteří získali znalosti v oblasti řízení školství vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu Školský management, popř. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeném na organizaci a řízení školství.
K § 6 až 22
Ustanovení § 6 – 21 reagují na potřebu stanovit získávání odborné kvalifikace pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků přímo zákonem. Dosud je odborná kvalifikace (resp. odborná a pedagogická způsobilost) pedagogických pracovníků stanovena vyhláškou č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.
K § 23
Ustanovení umožňuje řediteli školy stanovit pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti (ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle zvláštního právního předpisu, kterým je nařízení vlády č. 68/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství). Konání práce nad takto ředitelem stanovený rozsah bude možné pedagogickému pracovníkovi nařídit nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další 2 hodiny s ním bude možné dohodnout.
Pedagogickému pracovníkovi bude náležet za hodinu přímé pedagogické činnosti, kterou vykoná v rámci pracovní směny nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo ředitelem zařízení sociální péče příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku - viz § 40 bod 1.
K § 24 a § 25-28
Dalším vzděláváním si pedagogičtí pracovníci prohlubují svou kvalifikaci (účast na něm je výkonem práce, za který náleží plat – viz § 126 odst. 2 zákoníku práce). Návrh dále stanoví možnost účasti pedagogických pracovníků na dalším vzdělávání, jimž si rozšiřují kvalifikaci k výkonu specializovaných, metodických, metodologických a řídících pedagogických činností.
Zákon současně stanoví, ve kterých vzdělávacích institucích se bude další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovat. Zárukou, že se pedagogům dostane kvalitního vzdělávání, budou akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. Cílem akreditace je zajištění kvalitní a jednotné úrovně odborných znalostí potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti. Pro posuzování žádostí o akreditaci zřídí ministerstvo jako svůj poradní orgán akreditační komisi.
Navrhuje se, aby ministerstvo „vyhláškou o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků“ stanovilo druhy a způsob ukončování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a postup při výkonu kontroly činnosti akreditovaných vzdělávacích institucí. Obdobné zmocnění se navrhuje také pro Ministerstvo vnitra pro další vzdělávání pedagogických pracovníků škol jím zřizovaných.
K § 29
Nově se upravuje kariérní systém pedagogických pracovníků, který je tvořen souborem pravidel stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů. Kariérní systém umožní pedagogickým pracovníkům postup v povolání v tzv. kariérních stupních, které jsou určeny odbornou kvalifikací, činnostmi, jež budou muset pedagogičtí pracovníci v příslušném kariérním stupni vykonávat (náročnější, specializovaná, metodická, metodologická nebo řídící činnost), systémem hodnocení, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady, kterými jsou pedagogická praxe nebo osvědčení o způsobilosti k výkonu výše uvedených činností. Výkon činnosti charakteristické pro příslušný kariérní stupeň po splnění dalších kvalifikačních předpokladů (podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně stanoví pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků ministerstvo vyhláškou o kariérním růstu a dalším vzdělávání pedagogických pracovníků) bude pro pedagogického pracovníka znamenat postup do vyšší platové třídy (v souladu s nařízením vlády č. 469/2002 Sb.) nebo nárok na specializační příplatek (viz § 40 bod 2) či příplatek za vedení podle zákona o platu.
K § 30 a 31
Navrhuje se, aby se za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona považovali také pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti zákona splňovali předpoklady pro výkon pedagogické činnosti podle dosavadních právních předpisů. Stejně tak se navrhuje, aby i další kvalifikační předpoklady, které pedagogičtí pracovníci získali v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků před účinností tohoto zákona, zůstaly nedotčeny.
K § 32
Ustanovení umožňuje výkon přímé pedagogické činnosti fyzickým osobám, které nesplňují předpoklad odborné kvalifikace, pokud ve stanovené lhůtě zahájí a úspěšně ukončí studium potřebné k získání odborné kvalifikace. Pokud však takové studium nezahájí ve stanovené době, nebudou moci nadále přímou pedagogickou činnost vykonávat. Přímou pedagogickou činnost budou moci vykonávat také učitelé odborných předmětů středních a vyšších odborných škol v případě, že na vysokých školách nelze získat vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v příslušném oboru.
K § 33 a 36
Navrhuje se, aby ředitelé škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, kteří vykonávají funkci ředitele školy ke dni účinnosti tohoto zákona a kteří nezískali znalosti v oblasti řízení školství (viz § 5 odst. 2 a 3), mohli vykonávat tuto funkci nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonávají funkci ředitele školy alespoň deset let (ředitelé, kteří budou ke dni účinnosti zákona ve funkci nejméně deset let, prošli v období, kdy byli řízeni školskými úřady tzv. rekonkurzy, při nichž museli prokazovat znalosti z oblasti řízení školství – z toho důvodu se jeví opětovné prokazovaní těchto znalostí nadbytečné a finančně i administrativně náročné).
Dále se navrhuje, aby se na osoby vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti zákona, nevztahovala ustanovení o délce praxe potřebné k výkonu funkce ředitele školy.
K § 34
Navrhuje se, aby se na řízení o udělení akreditace vzdělávací instituce a vzdělávacího programu vztahovaly obecné předpisy o správním řízení.
K § 35
Služební poměry pedagogů působících na školách zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se budou i nadále řídit zvláštními právními předpisy. Na ředitele škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra se nebude vztahovat ustanovení § 5, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy. Dále se navrhuje, aby se ustanovení týkající se odborné kvalifikace učitelů středních a vyšších odborných škol, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vztahovala na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra pouze přiměřeně.
K § 37
K bodu 1
Podobně jako je tomu u úředníků územních samosprávných celků, na které se vztahuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, navrhuje se i v případě pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, jakož i u pedagogických pracovníků v zařízeních sociální péče, vyloučit možnost uzavírat s nimi tzv. konkurenční doložku. Zároveň se bere v úvahu, že ve vládním návrhu (tisk 261) se navrhuje změnit ustanovení § 29 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Je navrženo v ustanovení § 29 odst. 2 zákoníku práce zrušit větu druhou a třetí a zároveň zrušit § 29 odst. 3 zákoníku práce.
K bodu 2 a 3
Tak jako je tomu i v dosavadní právní úpravě § 58 písm. b) školského zákona, navrhuje se zmocnit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k vydání pracovního řádu, který by se vztahoval na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a svazky obcí. Pro dosažení jednotné úpravy se navrhuje, aby byl tento pracovní řád vydán jako prováděcí právní předpis (čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky).
Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných obcí, svazkem obcí, krajem a Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy bude blíže rozvádět v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce a upravovat některé podrobnosti pracovněprávních vztahů podle zvláštních podmínek ve školství, zejména rozvržení pracovní doby včetně její náplně, vymezení přímé pedagogické činnosti a prací souvisejících, dozor nad nezletilými dětmi a žáky, zásady pro čerpání dovolené na zotavenou, problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na zabezpečení výchovy a vzdělávání dětí, žáků a studentů
K bodu 4
Kvalita vzdělávacího systému úzce souvisí s kvalitou odborné úrovně pedagogických pracovníků. Rozvoj pedagogických věd a výzkum sebou přináší stále nové poznatky, které je potřeba uplatňovat v každodenní praxi pedagogů (práce s dětmi, žáky a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami a jejich integrace do škol běžného typu, práce s moderními informačními technologiemi, poznatky potřebné k včasnému odhalování negativních jevů ohrožujících zdravý vývoj dětí, žáků a studentů apod.). Na pedagogické pracovníky jsou kladeny stále větší nároky, a proto je třeba vytvořit jim podmínky pro vzdělávání a prohlubování dosažené kvalifikace. Navrhuje se proto upravit v § 141a zákoníku práce volno k individuálním studijním účelům pro pedagogické pracovníky k prohlubování jejich kvalifikace v rozsahu 6 pracovních dnů. Doba strávená čerpáním tohoto volna se bude považovat za výkon práce a pedagogickému pracovníkovi za něj bude příslušet plat (§ 111 odst. 2 a § 126 odst. 2 zákoníku práce).
K § 38
Navrhuje se, aby se do doby vydání nového pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí podle § 37 (bod 3) postupovalo podle zmocňovacího ustanovení § 58 písm. b) dosavadního školského zákona, podle kterého ministerstvo vydává s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi.
K § 39
Zákon se bude vztahovat i na pedagogické pracovníky ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Navrhované ustanovení sleduje soulad se zákonem č. 109/2002 Sb., v ustanovení, které se týká pedagogických pracovníků v těchto zařízeních.
K § 40
Navrhovaným ustanovením se mění zákon o platu.
K bodu 1
Zavádí se nový příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah – smyslem tohoto ustanovení je „zlegalizovat“ dosavadní praxi, kdy přímá pedagogická činnost, kterou vykonávali pedagogičtí pracovníci v rámci pracovní směny nad ředitelem stanovený rozsah byla posuzována a odměňována jako práce přesčas, i když se o práci přesčas ve smyslu § 83 odst.6 zákoníku práce nejedná, nebo byla odměňována formou osobního příplatku nebo odměn, tj. nenárokových složek platu.
K bodu 2
Zavádí se nový „specializační příplatek“ pro pedagogický pracovníky, kteří budou vedle přímé pedagogické činnosti“ vykonávat i další specializované činnosti (např. specialista informačních a komunikačních technologií, specialista zaměřený na protidrogovou prevenci, specialista prevence sociálně patologických jevů). Výkon těchto specializovaných činností vyžaduje nejen náročnou přípravu pedagogů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ale také jejich zvýšenou pracovní zátěž, a proto se pro ně navrhuje měsíční příplatek ve výši 1000-2000 Kč. Tito specialisté musí působit na každé škole a nelze přijmout argument, že lze jejich činnost odměňovat formou osobního příplatku popř. odměn, tj. nenárokových složek platu, neboť jejich přiznání i výše je plně v kompetenci zaměstnavatele (ředitele školy).
K bodu 3
Dále se v § 23 ruší zmocnění k vydání právního předpisu, kterým se stanoví rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků.
K § 41
Účinnost stěžejních školských právních předpisů je nutno vázat k počátku školního roku. Proto se účinnost zákona navrhuje od 1. 9. 2004, a to shodně s předpokládaným dnem nabytí účinnosti zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
V Praze dne 1. prosince 2003
Předseda vlády:
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
1) Zákon č. /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon).
2) Např. zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č…../2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států
Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
5) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
6) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
7) § 83a zákoníku práce
8) Nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění nařízení vlády č. 153/1999 Sb. a nařízení vlády č. 400/2002 Sb.
9) § 141a zákoníku práce.
10) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb.,
zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/200 Sb.
11 ) Zákon č. … /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně
některých zákonů (školský zákon).
Zákon č. 111/1998 Sb.
Živnostenský zákon.
Obchodní zákoník.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
13) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
-