zákon č. 585/2004 Sb.

K § 1:

Branná povinnost je pojímána jako povinnost plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Tyto úkoly jsou konkretizovány v zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Základním úkolem ozbrojených sil České republiky, podle citovaného zákona, je obrana státu proti vnějšímu napadení a dále plnění úkolů, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení. Branná povinnost je založena ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a protože jde o ústavní povinnost, váže se výlučně na státní občanství České republiky. Stejně tak jako Ústava České republiky a ostatní ústavní zákony, včetně Listiny základních práv a svobod, ve stanovení práv a povinností nerozlišují muže a ženy, ani návrh nového branného zákona obecně rozdíl v plnění branné povinnosti mezi pohlavími nezakládá. Branná povinnost se tedy vztahuje na všechny občany České republiky, tedy jak na muže, tak i na ženy. Určité výjimky související s těhotenstvím a péčí o dítě upravuje § 24.

Protože podmínkou výkonu vojenské činné služby jsou především odpovídající schopnosti a zdravotní stav, zahrnuje se do branné povinnosti, kromě povinnosti vykonávat vojenskou činnou službu, i odvodní řízení. Další povinností stanovenou tímto zákonem je například povinnost hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění, která mohou mít vliv na schopnost vykonávat vojenskou činnou službu.

Vojenská činná služba a její druhy jsou konkretizací branné povinnosti občanů s možnými způsoby jejího plnění. Rozlišují se druhy vojenské činné služby vykonávané v míru a druh vojenské činné služby vykonávaný za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. V míru půjde o základní přípravu vojáků před jejich povoláním do služebního poměru vojáka z povolání, službu vojáka z povolání, vojenská cvičení a výjimečná vojenská cvičení, a za stavu ohrožení státu a za válečného stavu o mimořádnou službu.

Definuje se, kdy se občan stává vojákem. Vojákem se občan stává dnem právní moci rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, které vydává odvodní komise při odvodním řízení. Pouze ti vojáci, kteří vykonávají některý z druhů vojenské činné služby v době míru nebo za stavu ohrožení státu a za válečného stavu jsou vojáky v činné službě, ostatní vojáci jsou vojáky v záloze. Toto rozlišení je významné proto, že na vojáky v činné službě se vztahují zvláštní právní předpisy, protože jsou příslušníky ozbrojených sil. Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě podle § 2 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb. Význam rozlišení je markantní například v kontextu s Listinou základních práv a svobod, kdy se příslušníkům ozbrojených sil omezují některá lidská práva jako je právo na stávku, právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a politická hnutí a další.

K § 2:

Osobní rozsah branné povinnosti je omezen věkem, spodní hranice dovršením věku 18 let, které se dosahuje zletilostí podle občanského zákoníku a v souladu s Úmluvou o právech dítěte, a horní hranice dosažením věku 60 let.

I když se obecně zákonem stanoví branná povinnost občanům v rozmezí věku, vlastní výkon branné povinnosti, tj. povinnost podrobit se odvodnímu řízení a povinnost vykonávat mimořádnou službu, nastane až v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

V době zvýšeného ohrožení státu, pokud je příslušnými ústavními orgány vyhlášen odpovídající právní titul (stav ohrožení státu nebo válečný stav), se ozbrojené síly doplňují na základě branné povinnosti založené ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Tato ústavní povinnost však nevylučuje možnost doplňování na základě dobrovolnosti.

Stav ohrožení státu vyhlašuje podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Parlament, a to v případě, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

Válečný stav vyhlašuje podle ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., Parlament, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Po dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu všichni vojáci vykonávají mimořádnou službu podle § 14. V této době nelze vojáky z vojenské činné služby propouštět ani když dosáhnou věku 60 let (§ 21).

Vojákům z povolání se stanoví horní hranice branné povinnosti v závislosti na obligatorním důvodu propuštění ze služebního poměru v době míru, který je vymezen v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Voják z povolání, podle citovaného zákona, musí být propuštěn ze služebního poměru pokud dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže, tato hranice je pohyblivá v závislosti na změnách zákona o důchodovém pojištění.

Branná povinnost se vztahuje i na osoby, které nabudou státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let. Pokud si tento občan ponechá státní občanství jiného státu, může vstoupit i do ozbrojených sil státu, jehož je také státním občanem podle § 33 odst. 4.

K § 3:

Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se ozbrojené síly doplňují na základě zákonné branné povinnosti, která se vztahuje na státní občany České republiky v rozsahu stanoveném branným zákonem. Nad zákonný osobní rozsah se umožňuje převzít brannou povinnost dobrovolně, a to jak státním občanům, tak i cizincům. Spodní hranice se stanoví shodně se spodní hranicí zákonné branné povinnosti, horní hranice omezována není. Zásadní podmínkou je zdravotní stav zjišťovaný při odvodním řízení, a potřeba doplnění ozbrojených sil. Pokud jde o občany České republiky může jít například o ty, kterým zanikla branná povinnost proto, že odmítli v souladu s Listinou základních práv a svobod vykonávat vojenskou činnou službu a svůj názor mohou změnit. V případě cizinců je dobrovolné převzetí branné povinnosti vázáno na občany koaličních států.

K § 4 a 5:

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době míru se umožňuje občanům dosud neodvedeným a vojákům v záloze, protože se jedná o doplňování ozbrojených sil vojáky z povolání a o vytváření aktivní zálohy, tedy kategorií, které budou existovat výlučně v době míru nikoliv za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Podmínkou je zejména dosažení zletilosti, podání písemné žádosti krajskému vojenskému velitelství podle místa trvalého pobytu a zdravotní stav. Podrobné podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání stanoví zákon č. 221/1999 Sb., jsou to například trestní bezúhonnost, kvalifikační předpoklady, složení vojenské přísahy. Protože odvodní řízení bude probíhat až za stavu ohrožení státu a za válečného stavu a budou ho provádět odvodní komise zřizované tímto zákonem, pro uváděné případy dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti občany bude takovým rozhodnutím o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu rozhodnutí krajského vojenského velitelství jako nově zřizovaného vojenského správního úřadu. Protože se zde neupravuje odchylka od správního řádu znamená to, že řízení bude správnímu řádu podléhat.

Při zařazování do aktivní zálohy se bude postupovat obdobným způsobem jako při projednávání žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Další podmínkou zařazení do aktivní zálohy je uzavření dohody sui generis. Plnění dohody ze strany vojáka bude odměňováno finanční částkou ve výši 500,- Kč měsíčně podle § 83a zákona č. 220/1999 Sb. Kromě toho má voják v aktivní záloze v průběhu vojenského cvičení nárok na dvojnásobné služné, v případě vojáka v hodnosti vojína na 1000,- Kč měsíčně podle § 79 odst. 5 téhož zákona. Naopak neplnění dohody vojákem bude mít za následek odstoupení od dohody ze strany krajského vojenského velitelství a tudíž i zastavení výplaty finanční odměny.

K § 6:

Stanoví se obligatorní důvody zániku branné povinnosti před dosažením horní věkové hranice.

Vzhledem k tomu, že výkon vojenské činné služby je podmíněn zdravotní schopností, která se zjišťuje při odvodním řízení, popřípadě při přezkumném řízení, je zdravotní neschopnost důvodem zániku branné povinnosti. Pokud jde o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo omezení této způsobilosti, tato informace se bude získávat z evidence obyvatel, popřípadě se zjistí při přezkumném řízení. Při přezkumném řízení posuzují zdravotní způsobilost k vojenské činné službě přezkumné komise zřizované branným zákonem u vojenských nemocnic a u Ústavu leteckého zdravotnictví podle § 28 a 29. V případě, že změna zdravotního stavu by vedla ke zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo k omezení této způsobilosti, postupují zdravotnické orgány podle § 186 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. dávají návrh na zahájení předmětného řízení soudu.

Protože branná povinnost je založena na státním občanství České republiky, jeho zánik je rovněž zánikem branné povinnosti.

K § 7:

V době míru může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti občan nebo voják v záloze, který se chce stát vojákem z povolání nebo vojákem v aktivní záloze. Protože se jedná o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti lze tento výkon ukončit i jednostranným aktem, odvoláním ze strany vojáka, nebo odstoupením ze strany vojáka nebo ze strany vojenského orgánu. V případě vojáka v aktivní záloze výkon branné povinnosti končí také uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení do aktivní zálohy uzavřena.

Ukončení dobrovolně převzatého výkonu branné povinnosti však neznamená zánik branné povinnosti. Vojáci, kterým skončí dobrovolně převzatý výkon branné povinnosti v míru budou i nadále podléhat branné povinnosti podle tohoto zákona a v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mohou být povoláni k výkonu mimořádné služby za předpokladu, že nenastanou situace uvedené v § 6.

K § 8:

Krajská vojenská velitelství, jako vojenské organizační celky, jsou již zřízena v rámci působnosti Ministerstva obrany. Protože jejich působnost se rozšiřuje o úkoly v oblasti branné povinnosti a doplňování ozbrojených sil a o správní činnosti, například v otázkách odvodního řízení a zprošťování mimořádné služby, musí být, v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, zřízena a jejich působnost stanovena zákonem. Protože jsou koncipována rovněž s partnerským vztahem k hejtmanům krajů a krajským úřadům navrhuje se, aby zákon stanovil také odvozování jejich územních obvodů od územních obvodů krajů. Změna právních předpisů souvisejících s kraji, zejména změny jejich území, při tomto řešení nevyvolá potřebu měnit tento zákon. Krajská vojenská velitelství nahradí dosavadní územní vojenské správy, které se navrhuje zrušit.

K § 9 a 10:

Základní příprava se vykonává před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání v době míru, protože i služba vojáka z povolání je vykonávána výhradně v době míru. Během této základní přípravy budoucí vojáci z povolání získávají základní znalosti pro plnění úkolů ozbrojených sil. Co vše zahrnuje základní příprava stanoví zákon č. 219/1999 Sb.

Nový institut základní přípravy není totožný s náhradní službou, která nahrazovala za určitých podmínek základní službu, například s ohledem na sociální podmínky branců. Tento institut má však výlučně za cíl připravit budoucí vojáky z povolání. Právní poměry vojáků v základní přípravě se budou řídit zákonem č. 220/1999 Sb., zejména se použijí ustanovení upravující odměňování a materiální zabezpečení, zdravotní péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odpovědnost za škodu, vojenské hodnosti, služební zařazení, vojenské kázeňské právo a povinnost složit vojenskou přísahu.

K § 11:

Na vojenských cvičeních se vojáci připravují k obraně státu a pro plnění úkolů ozbrojených sil. Cvičí se v ovládání zbraní, vojenské techniky, získávají základní znalosti o způsobech boje a stmelují se jednotky. Vojenská cvičení vykonávají vojáci v aktivní záloze v závislosti na uzavřené dohodě.

Na vojenské cvičení lze také povolat vojáka v povinné záloze, ale pouze na základě jeho žádosti a podle potřeb ozbrojených sil. Celkový rozsah vojenských cvičení do 10 týdnů se navrhuje stanovit pro celou dobu trvání branné povinnosti. Tak bude možné připravovat již v míru vojáky v povinné záloze pro různé vojenské odbornosti, například pro strážní jednotky u krajských vojenských velitelství.

Výjimečné vojenské cvičení mohou konat vojáci v aktivní záloze při záchranných pracích. Počty povolaných vojáků v aktivní záloze k tomuto cvičení a jeho délku stanoví vláda. Na výjimečné vojenské cvičení lze povolat i vojáky v povinné záloze v délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě jejich žádosti, aniž by o tom rozhodovala vláda.

K § 12:

Voják v záloze nastupuje na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení na základě povolávacího rozkazu doručeného mu s dostatečným časovým předstihem. Povolávací rozkaz se bude dodávat jako poštovní zásilka do vlastních rukou. K okamžitému nástupu výjimečného vojenského cvičení lze povolat vojáky zejména při živelních pohromách.

Příslušné doklady osvědčující zvláštní oprávnění jsou nezbytné pro výkon funkce, například řidiče. Zdravotní průkaz musí mít podle § 11 a 15 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění pozdějších předpisů, například osoby činné v potravinářství, v úpravnách vod a při obsluze vodovodních zařízení.

Cílem lékařské prohlídky při nástupu vojenského cvičení nebo výjimečného cvičení je zjistit aktuální zdravotní stav vojáka a jeho schopnost cvičení vykonat.

Právní poměry vojáků na vojenském cvičení upravuje zákon č. 220/1999 Sb., například vojenské zaměstnání, služné, peněžní náležitosti vojáků v aktivní záloze, náhradu příjmu, naturální náležitosti, zdravotní péči a odpovědnost za škodu.

K § 13:

Stanovují se důvody propuštění vojáka z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Především je to vykonání cvičení v předepsané délce. Vzhledem k četnosti a délce jednotlivých cvičení se nepředpokládá, že by voják byl povinen dané cvičení po pominutí důvodů dokončit; výcvik by byl dokončen při dalším vojenském cvičení v jiném období. U výjimečného vojenského cvičení, s ohledem na jeho účel, tedy pomoc při záchranných pracích, nepřipadá další povolání v úvahu.

Kromě zákonem taxativně stanovených důvodů propouštění z vojenského cvičení nebo z výjimečného vojenského cvičení mohou na straně vojáka nastat situace, které budou vyžadovat jeho přítomnost u rodiny, může se jednat o úmrtí, o živelní pohromu, apod. Proto se navrhuje možnost propuštění vojáka na žádost.

Cílem lékařské prohlídky před propuštěním z vojenského cvičení nebo z výjimečného vojenského cvičení je zjistit, zda v jejich průběhu nedošlo k poškození zdraví vojáka.

K § 14 a 15:

Všichni vojáci po dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu vykonávají mimořádnou službu, nerozlišuje se služba vojáka z povolání, výkon vojenského cvičení nebo základní příprava budoucích vojáků z povolání. Je to mimořádné řešení, které vyžaduje mimořádná situace.

Upravuje se způsob povolávání do mimořádné služby a podmínky pro nastoupení jejího výkonu včetně propuštění z ní.

Protože povolávání do mimořádné služby prostřednictvím individuálních povolávacích rozkazů vyžaduje určitý čas a potřeba doplnění ozbrojených sil může být naléhavá, počítá zákon i s veřejnou vyhláškou nebo s mobilizační výzvou jako formou povolání. Veřejnou vyhlášku vydá krajské vojenské velitelství jako správní orgán v mezích správního řádu, tj. vyvěsí ji na vlastní úřední desce s vyznačením dne vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se povolání do mimořádné služby považuje za doručené. Mobilizační výzvou vyhlašuje prezident republiky nařízení mobilizace ozbrojených sil podle § 22 odst. 4.

Propuštění z výkonu mimořádné služby závisí na ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vojáci, kteří byli povoláni k výkonu mimořádné služby ze zálohy nebo na základě nových odvodních řízení, dále ti, kteří byli do mimořádné služby zákonem přeřazeni z vojenského cvičení nebo ze základní přípravy, budou po propuštění z mimořádné služby zařazeni do povinné zálohy za předpokladu, že se na ně, vzhledem k věku, vztahuje branná povinnost. Doba 3 měsíců, v průběhu kterých budou vojáci postupně propouštěni z výkonu mimořádné služby po skončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, se stanoví proto, že se bude jednat o organizačně velmi náročný proces spojený například s odevzdáváním vojenské výstroje, výzbroje a se zdravotními prohlídkami.

K § 16:

Do mimořádné služby se podle § 24 nepovolávají ústavní činitelé, někteří další funkcionáři, těhotné ženy a ženy nebo osamělí muži, kteří pečují o dítě do věku 15 let. Pro některé další kategorie osob bude rozhodujícím hlediskem komplexní zajišťování bezpečnosti státu. Může se jednat zejména o zaměstnance, kteří vykonávají rozhodující funkce ve veřejné správě i samosprávě, v národním hospodářství, při ochraně obyvatelstva; ti mohou být zproštěni výkonu mimořádně služby, ale na základě individuálního rozhodnutí.

Protože za stavu ohrožení státu a za válečného stavu je nezbytné v prvé řadě doplňovat ozbrojené síly, svěřuje se rozhodování o zproštění výkonu mimořádné služby vojenským orgánům, proti kterému, byť se jedná o správní rozhodnutí, není přípustné odvolání.

Zaměstnavatelé budou moci žádat o zproštění výkonu mimořádné služby pro své zaměstnance až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, a to jak pro ty, kteří jsou vojáky v záloze, tak pro nově odvedené vojáky. V době míru je rozhodování o zproštění mimořádné služby nerealizovatelné jednak proto, že předem není známo, kdo z vojáků v záloze bude povolán do mimořádné služby, a také proto, že občané dosud neodvedení budou podléhat odvodnímu řízení až za stavu ohrožení státu a za válečného stavu.

Zákonem se také upravuje postup při rozhodování o zprošťování výkonu mimořádné služby.

K § 17:

Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Nestačí pouze zákonná branná povinnost, ale je nezbytné pro každý jednotlivý případ vydat správní rozhodnutí.

Protože potřeby doplnění ozbrojených sil mohou být rozdílné podle konkrétní situace a potřeba se v čase může měnit, navrhuje se zmocnit vládu, aby nařízením stanovila počty občanů podle ročníku narození, popřípadě podle kvalifikace, kteří budou k odvodnímu řízení povoláni. Pokud jde o kvalifikaci, může se jednat například o zdravotnický personál potřebný pro doplnění vojenské zdravotnické služby.

Prvotním úkonem pro potřebu odvodního řízení je vytvoření seznamů občanů povinných odvodním řízením na základě nařízení vlády. K vytvoření seznamů se navrhuje využít evidenci obyvatel informačního systému Ministerstva vnitra. Protože se jedná o osobní údaje, v zákoně se taxativně stanoví, které údaje mohou krajská vojenská velitelství, popřípadě Ministerstvo obrany z evidence obyvatel požadovat.

K § 18:

Zakládá se povinnost občana vyplnit dotazník s osobními údaji a údaji o svém zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro provedení odvodního řízení a vedení vojenské evidence. Objektivní zdravotní stav s využitím podkladů z preventivní lékařské prohlídky, na kterou má občan nárok jednou za 2 roky podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, doplní registrující lékař. Úhrada administrativní práce lékaře se proplácí obdobně jako jiné úkony v rámci odvodního řízení.

Dotazník je potřebným podkladem pro odvodní komisi, protože při lékařské prohlídce, která se provádí při odvodním řízení, nelze zdravotní stav v plném rozsahu posoudit.

Protože branná povinnost je povinností zákonnou a osobní údaje se stanoví zákonem taxativně, není potřeba k vyplnění dotazníku vyžadovat souhlas povinné osoby.

K § 19:

Odvodní komise se zřizují zákonem proto, že rozhodují o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu; postupují přitom podle správního řádu s výjimkami danými tímto zákonem. Plní se tak ústavní podmínka pro zřízení správních úřadů.

Protože výkon branné povinnosti podle navrhované právní úpravy nastane až vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, a teprve v této době budou prováděna odvodní řízení, váže se časově ustavování odvodních komisí řediteli krajských vojenských velitelství a zahájení jejich činnosti až na tuto dobu.

Zákonem se nestanoví počet odvodních komisí u jednotlivých krajských vojenských velitelství, protože dnes nelze odhadnout kolik občanů bude podle nařízení vlády k odvodnímu řízení povoláno. Protože se stanoví povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti zajišťovat místnosti pro konání odvodního řízení, předpokládá se, že odvodní řízení budou probíhat nejen v sídle krajského vojenského velitelství, ale i na jiných místech v obvodu působnosti tohoto velitelství.

Podíl civilních prvků v odvodních komisích je významný z hlediska civilní kontroly ozbrojených sil, a také proto, že obrana státu je celospolečenskou záležitostí.

K § 20:

Protože branná povinnost je povinností zákonnou a jejím obsahem je i odvodní řízení, stanoví se povinnost občana dostavit se k odvodnímu řízení, předložit potřebné doklady a podrobit se lékařské prohlídce a případným odborným vyšetřením, která mohou být nejen lékařská, ale například i psychologická.

Protože mohou nastat různé situace, které znemožní občanovi dostavit se v určené době k odvodnímu řízení, například dočasná neschopnost pro nemoc, stanoví se občanovi oznamovací povinnost. Písemné doložení důvodů je důležité proto, že nedostavení se k odvodnímu řízení je za určitých podmínek trestným činem.

Závazným podkladem pro vydání rozhodnutí odvodní komise je posudek lékařů – členů odvodní komise. Vzhledem k tomu, že odvodní řízení má probíhat až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, vylučuje se možnost podat odvolání proti odvodnímu rozhodnutí, a proto toto rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem převzetí jeho písemného vyhotovení občanem na závěr odvodního řízení.

Vymezuje se okruh osob, které se k odvodnímu řízení nepovolávají. Rozhodnutí o neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu těchto osob, a tím fakticky o zániku branné povinnosti, učiní odvodní komise na základě dotazníku.

K § 21:

Všichni vojáci, kteří budou vykonávat vojenskou činnou službu v okamžiku vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou vykonávat mimořádnou službu. Týká se to jak vojáků v základní přípravě, na vojenském cvičení nebo na výjimečném vojenském cvičení, tak i vojáků z povolání a vojáků nově odvedených a povolaných do ozbrojených sil ze zálohy. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu lze propustit z ozbrojených sil vojáky pouze z důvodů uvedených v § 15 odst. 2, to znamená, že vojáky nelze propustit ani když v době výkonu mimořádné služby dosáhnou věku 60 let.

K § 22:

Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, kromě toho, že se provádí odvodní řízení dosud neodvedených občanů podléhajících branné povinnosti, povolávají se vojáci v záloze do mimořádné služby hromadně v rámci částečné nebo všeobecné mobilizace. Nařízení mobilizace a i její zrušení se svěřuje do působnosti prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Mobilizační výzvu vyhlašuje prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, může ji také podle svého rozhodnutí vyhlásit ve Sbírce zákonů v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

K § 23:

Občané podléhající branné povinnosti a vojáci potřebují za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas vojenských orgánů. Toto omezení je nezbytné v důsledku priority doplňování ozbrojených sil. Na vydání povolení vycestovat není právní nárok.

Ustanovení není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Podle čl. 14 odst. 3 lze svobodu pohybu a pobytu omezit zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu.

K § 24:

Členové ústavních orgánů a další vyjmenovaní činitelé musejí nezbytně plnit funkce dané jim Ústavou České republiky a ústavními a jinými zákony. Proto po dobu výkonu jejich funkcí se navrhuje poskytnout jim úlevy při odvodním řízení a ve výkonu mimořádné služby. Úlevy platí pouze dočasně, a to výhradně po dobu výkonu příslušného mandátu.

Úlevy se stanoví i pro příslušníky bezpečnostních sborů po dobu trvání jejich služebního poměru. Důvodem pro toto řešení jsou zákonné povinnosti, které musejí plnit nejen v době míru, ale i za stavu ohrožení státu a za válečného stavu.

Výslovně se neupravují úlevy pro prezidenta republiky, protože podle Ústavy České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky.

Úlevy, a to diferencovaně, se stanoví těhotným ženám a ženám a osamělým mužům, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, a to v kontextu s pracovně právními předpisy. Těhotným ženám a ženám a osamělým mužům pečujícím o dítě ve věku do 15 let se stanoví výjimka z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu.

K § 25 až 27:

Záloha ozbrojených sil se vytváří pro potřebu jejich doplňování z vojáků v záloze. Je dvojího druhu, povinná záloha a aktivní záloha.

V povinné záloze budou vojáci, kteří byli do zálohy zařazeni podle zákona č. 218/1999 Sb. Do povinné zálohy budou dále zařazováni bývalí vojáci z povolání po propuštění ze služebního poměru, pokud se na ně ještě bude s ohledem na věk vztahovat branná povinnost, dále ti, kteří vykonají základní přípravu před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání nebo před nástupem základní přípravy, nově odvedení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu před nástupem mimořádné služby a ti, kteří budou propuštěni z mimořádné služby, pokud budou vzhledem k jejich věku ještě podléhat branné povinnosti.

V aktivní záloze budou ti, kteří dobrovolně převezmou určité povinnosti smluvně uvedené v dohodě. Smyslem této kategorie zálohy je zajistit přípravu k plnění úkolů ozbrojených sil v době míru.

K § 28 a 29:

Přezkumným řízením se posuzuje míra zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, protože tato způsobilost se může časem měnit. Nezbytnost tohoto institutu vyplývá z potřeby chránit vojáka před případným poškozením jeho zdraví. Rozhodnutí o neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu má za následek zánik branné povinnosti. Povolaní vojáci jsou povinni se k přezkumnému řízení dostavit.

Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se připouští pouze v době míru.

Zákonem se zřizují přezkumné komise prvního a druhého stupně, protože přezkumné řízení je řízením správním.

K § 30:

Vojenská evidence je potřebným administrativním opatřením pro realizaci branné povinnosti a pro doplňování ozbrojených sil. Zahrnuje pouze nezbytné údaje taxativně vyjmenované v jednotlivých částech zákona, které jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Protože jde o zákonnou povinnost, nevyžaduje se souhlas povinné osoby. Dlouhodobé uchovávání informací je potřebné zejména pro případné odškodňování, pro důchodové záležitosti apod., proto se navrhuje vést vojenskou evidenci po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a následně ji uchovávat, respektive archivovat do doby, kdy občan dosáhne nebo by dosáhl věku 80 let.

Zaměstnanci, kteří přicházejí do styku s osobními údaji v rámci plnění úkolů stanovených zákonem, jsou povinni zachovávat mlčenlivost při zpracovávání a uchovávání osobních údajů a také po skončení zaměstnání podle příslušných ustanovení zákona č. 101/2000 Sb.

K § 31:

Osobní údaje ve vojenské evidenci nejsou dány jednou pro vždy, ale mohou se měnit v důsledku různých vlivů. Týká se to změny zdravotního stavu, který je rozhodující pro výkon branné povinnosti. Proto se stanoví vojákům v záloze ohlašovací povinnost. Protože výkon branné povinnosti v době míru je založen na dobrovolnosti a jeho realizace začne až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, stanoví se ohlašovací povinnost v době míru vojákům v aktivní záloze, a vojákům v povinné záloze až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

K § 32:

Vojenskými doklady se osvědčují skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci a také skutečnosti důležité pro plnění branné povinnosti. Podstatným důležitým identifikačním znakem je nehořlavá osobní známka s uvedením rodného čísla a písmen ČR vyjadřujících státní občanství. Povolávací rozkaz je nezbytným individuálním aktem se vztahem ke konkrétní osobě, povinnosti v něm stanovené jsou vynutitelné a jsou chráněny přestupkovým a trestním právem.

K § 33:

Navrhovaným ustanovením se umožňuje vstup občanů dosud neodvedených do ozbrojených sil jiných států. Základním principem je princip povolovací, který se svěřuje prezidentovi republiky jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil, a je omezen jen na dobu míru. Na vstup do ozbrojených sil jiných států není právní nárok.

Bez souhlasu prezidenta republiky se umožňuje vstup do ozbrojených sil jiného státu občanu, který má více státních občanství, a dále občanu do ozbrojených sil státu, který je členem mezinárodní organizace, jíž je Česká republika také členem.

Možnost vstupu občana do ozbrojených sil jiného státu ve všech případech bude vždy záviset na rozhodnutí oprávněných orgánů těchto států v režimu jejich právních řádů.

Někteří vojáci v záloze mohou být při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu v zahraničí. Umožňuje se jim, aby na výzvu prezidenta republiky vstoupili do ozbrojených sil státu, který prezident republiky ve své výzvě označí za spojenecký. Takto vykonaná vojenská služba se považuje za vykonání mimořádné služby, například pro účely sociálního zabezpečení.

K § 34:

Doplňování ozbrojených sil závisí na řádném a včasném plnění povinností stanovených branným zákonem. Protože se jedná o zákonné povinnosti, jejich neplnění je vymahatelné pod sankcí. Méně závažné neplnění povinností je charakterizováno jako přestupek a jedinou sankcí je pokuta, jejíž výše se liší podle toho za jaké situace byl přestupek spáchán, zda v době míru nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu.

Závažná neplnění povinností se postihují podle trestního zákona, například nedostavení se k odvodnímu řízení nebo nenastoupení vojenské činné služby.

Projednávání přestupků bude v režimu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. K projednávání přestupků jsou podle § 53 odst. 2 citovaného zákona příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě oznámení krajského vojenského velitelství podle ustanovení § 58 odst. 1 téhož zákona.

K § 35:

Ozbrojené síly plní úkoly ve prospěch a pro potřeby obrany státu a pro potřeby koaličních seskupení, proto i náklady spojené s brannou povinností se hradí ze státního rozpočtu.

Protože obrana státu je celospolečenskou záležitostí, podílejí se na proplácení nákladů nejen vojenské orgány, ale i orgány územní samosprávy, které proplácejí náklady těch činností, jež jim branný zákon vymezuje. Orgány územní samosprávy vykonávají zákonem stanovenou činnost v rámci tzv. přenesené působnosti a obdrží na ni příspěvek ze státního rozpočtu.

K § 36:

Krajská vojenská velitelství, jako vojenské správní úřady, a odvodní komise plní většinu úkolů souvisejících s brannou povinností občanů, nemohou však postupovat bez součinnosti s dalšími orgány a zdravotnickými zařízeními. Proto se stanoví povinnost správních úřadů a zdravotnických zařízení na vyžádání spolupůsobit při provádění branného zákona.

K § 37:

Řízení podle branného zákona je řízením správním, proto by mělo podléhat v plném rozsahu správnímu řádu. Protože však potřeby obrany státu a plnění úkolů ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vyžadují rozhodná rychlá jednání, nelze vždy podle správního řádu postupovat. Týká se to zejména nepřípustnosti odvolání proti některým rozhodnutím. Z tohoto důvodu se ustanovení správního řádu použijí jen tehdy, pokud zákon nestanoví výjimky.

K § 38:

Protože navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení o základní službě, která nadále nebude vykonávána, upravuje se předčasné propuštění vojáků ze základní služby. Všechny povinnosti související s právní úpravou výkonu základní služby se promíjejí. Týká se to i stanovení zániku branné povinnosti těm občanům, kterým bude výkon civilní služby prominut zvláštním zákonem v návaznosti na ukončení základní služby.

Pro zachování právní kontinuity se branná povinnost podle zákona č. 218/1999 Sb. považuje za brannou povinnost podle nového branného zákona.

Zrušení územních vojenských správ a Hlavního doplňovacího úřadu včetně odvodních a přezkumných komisí souvisí se změněnou koncepcí doplňování ozbrojených sil.

K § 39:

Zrušuje se branný zákon a jeho přímé novely. Změny některých právních předpisů se v souvislosti se zrušením stávajícího branného zákona a ukončením výkonu základní služby a náhradní služby navrhují v zákoně, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

K § 40:

Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2005, a to vzhledem k tomu, že od tohoto okamžiku by ozbrojené síly České republiky měly být plně profesionální. Aby bylo možné propustit ze základní služby vojáky, kteří nastoupili k jejímu výkonu v roce 2004 a nemohou ji vykonat v délce 12 měsíců podle zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se, aby ustanovení o jejich propuštění nabylo účinnosti již dnem 1. prosince 2004 s tím, že vojáci budou propuštěni 22. prosince 2004, tj. před vánočními svátky a nikoliv až 31. prosince. Účinnost tohoto ustanovení dnem 1. prosince se navrhuje z důvodu delší legisvakance.

V Praze dne 2. června 2004

předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a, v. r.

ministr obrany

Miroslav K o s t e l k a, v. r.

N á v r h

VYHLÁŠKA

ze dne……………..2004

o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě

Ministerstvo obrany po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 20 odst. 7 a § 28 odst. 9 zákona č. /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), podle § 39 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.:

§ 1

Zdravotní způsobilost

1. Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby.

2. Zdravotní způsobilost k vojenské činné službě se zjišťuje a posuzuje při lékařských prohlídkách v rámci odvodního a přezkumného řízení, při preventivních prohlídkách vojáků v činné službě, při vyšetřeních v rámci výběru uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy (dále jen „uchazeč“) a při zařazování vojáků do některých speciálních funkcí (dále jen „specialista“).

3. Posuzování zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky podléhají

1. občané, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení,

2. vojáci v základní přípravě, jako přípravě před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání (dále jen „vojáci v základní přípravě“),

3. vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení,

4. vojáci z povolání,

5. vojáci v záloze,

6. uchazeči.

§ 2

Stupně zdravotní způsobilosti

1. Stupně zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby se vyjadřují zdravotními klasifikacemi. Zdravotní klasifikace jsou základním podkladem pro vyhotovení posudku o zdravotní způsobilosti. Slovně vyjadřují rozsah schopnosti k vojenské činné službě a pro potřebu administrativního a statistického zpracování výsledků posudkové činnosti se označují příslušnou značkou.

2. Zdravotní způsobilost se vyjadřuje těmito zdravotními klasifikacemi

1. Schopen (značka A) se stanoví občanům, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení, uchazečům a vojákům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu bez omezení, s výjimkou některých speciálních vojenských odborností, které mají vymezené požadavky na tělesnou výšku a hmotnost nebo kladou zvýšené nároky na zdravotní stav,

2. Schopen, ne pro I, II, III (značka BI, BII, BIII), se stanoví občanům, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení, uchazečům, mužstvu a poddůstojníkům při zjištění zdravotního stavu, který umožňuje běžnou pracovní aktivitu a dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu kromě vojenských odborností a funkcí, které vyžadují zvýšené nároky na fyzickou zdatnost (BI), duševní činnost a intelektové kvality (BII) a přesnost a pohotovost smyslových orgánů (BIII). Zdravotní klasifikace Schopen, ne pro I, II, III může být stanovena v různých kombinacích nebo i v rozsahu všech 3 skupin omezení současně. Zdravotní klasifikace Schopen, ne pro I, II, III vylučuje výkon vojenské činné služby v některých speciálních vojenských odbornostech, které jsou označeny arabskými číslicemi 1 až 6. Tyto číslice se uvádějí jako dodatek ke zdravotní klasifikaci (např. Schopen, ne pro I, ne 1, 2, 6). Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy,

3. Schopen s omezením (značka C) se stanoví příslušníkům hodnostních sborů rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu u všech druhů vojsk a služeb, ale omezuje zařazení na některá systemizovaná místa a vyžaduje občasné poskytování krátkodobých úlev anebo i dlouhodobých, ale méně podstatných úlev, v plnění služebních povinností. Doba, po kterou je tato zdravotní klasifikace stanovena, je dána předpokládaným vývojem zdravotního stavu. Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy,

4. Neschopen (značka D) se stanoví občanům, kteří jsou povinni se podrobit odvodnímu řízení, uchazečům a vojákům, jejichž zdravotní stav nedovoluje trvale nebo dlouhodobě (déle než 12 měsíců) vykonávat vojenskou činnou službu. Dále se tato zdravotní klasifikace stanoví vojákům v základní přípravě, jejichž zdravotní stav nedovoluje nepřetržitě vykonávat vojenskou činnou službu po dobu delší než 6 týdnů a není předpoklad jeho úpravy před skončením základní přípravy.

§ 3

Jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti

Pro jednotné posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě se stanoví v příloze č. 1 zdravotní hlediska u nejčastěji se vyskytujících nemocí a vad a jim odpovídající stupeň zdravotní způsobilosti, který se vyjadřuje značkou příslušné zdravotní klasifikace. V příloze č. 2 se stanoví požadavky na tělesnou výšku a hmotnost a v příloze č. 3 se stanoví diferencované zdravotní požadavky pro posuzování některých specialistů a uchazečů.

§ 4

Lékařské prohlídky

1. Lékařské prohlídky u odvodního a přezkumného řízení zahrnují ověření a doplnění anamnézy, antropometrická měření, orientační chemické vyšetření moče, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření, orientační vyšetření sluchu a zraku včetně barvocitu, popřípadě další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu.

2. Zdravotní způsobilost vojáků v činné službě k výkonu této služby se posuzuje při preventivních nebo jiných lékařských prohlídkách a vyšetřeních.

3. Preventivní prohlídky se provádějí v tomto časovém rozmezí a s tímto obsahem

1. vstupní lékařské prohlídky se provádějí u vojáků v základní přípravě při jejich nástupu, u nově přijatých vojáků z povolání a u vojáků v záloze při nástupu na vojenské cvičení. Obsahem je anamnéza (rodinná, osobní, pracovní, epidemiologická), antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, vyšetření moče na bílkoviny, cukry, žlučová barviva a vyšetření chrupu,

2. pravidelné lékařské prohlídky se provádějí,

1. roční lékařské prohlídky vojáků z povolání jednou ročně. Obsahem je doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory (ICHS, diabetes, hypertenze, poruchy metabolismu lipidů, profesní rizika), antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, orientační chemické vyšetření moče a případně další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu a nároků vykonávané funkce. Vojáci ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku se podrobují rozšířeným lékařským prohlídkám, při kterých se dále provádí laboratorní vyšetření krve (celkový cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly, glykemie, ALT, GMT, kreatinin, krevní obraz), klidové EKG, diferencované preventivní onkologické vyšetření (vyšetření per rectum, hemokult, u žen vyšetření prsu) a cílené psychologické vyšetření,

2. lékařské prohlídky vojáků na rizikových pracovištích v termínech a v rozsahu podle povahy a druhu rizika,

3. lékařské prohlídky vojáků, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné,

3. mimořádné lékařské prohlídky specialistů se provádějí tehdy, jestliže jejich činnost vykázala nedostatky, které mohou ohrozit jejich vlastní zdraví a bezpečnost nebo zdraví a životy ostatních osob, anebo jestliže výkon speciální činnosti, pro kterou bylo provedeno posouzení zdravotní způsobilosti, byl přerušen na dobu delší než 3 měsíce,

4. zvláštní lékařské prohlídky se provádějí,

1. před sportovními soutěžemi. Obsahem je anamnéza a fyzikální vyšetření interního charakteru se zaměřením na stanovení zdravotní způsobilosti ke sportovní soutěži,

2. u vojáků z povolání, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Tito vojáci se podrobují vyšetření na oddělení nemocí z povolání vojenské nemocnice. Toto vyšetření se doplňuje o laboratorní vyšetření krve (sedimentace erytrocytů, krevní obraz a diferenciál, GMT, HBsAg), o odběr krve pro uložení vzorku krevního séra v sérové bance armády České republiky a o další vyšetření podle požadavku přijímajícího státu. Nejpozději do 3 dnů po návratu z epidemiologicky závažných, klimaticky a jinak obtížných oblastí (včetně míst působení jednotek mnohonárodních ozbrojených sil) se uskutečňuje karanténní vyšetření na oddělení nemocí z povolání vojenské nemocnice. Součástí vyšetření je cílené psychologické vyšetření,

5. výstupní lékařské prohlídky vojáků v základní přípravě, vojáků v záloze na vojenském cvičení a vojáků z povolání se provádějí před jejich přemístěním nebo propuštěním z vojenské činné služby. Obsah prohlídky je stejný jako u vstupní lékařské prohlídky.

§ 5

Posudek o zdravotní způsobilosti

1. Posudek o zdravotní způsobilosti vydávají na základě lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření lékaři odvodních komisí, lékaři přezkumných komisí, lékaři posádkových zařízení zdravotní péče (dále jen „posádková ošetřovna“), lékaři vojenských nemocnic nebo lékaři Ústavu leteckého zdravotnictví. Je podkladem pro odvodní nebo přezkumné rozhodnutí nebo vyjadřuje zdravotní způsobilost uchazeče anebo specialisty k výkonu vojenské činné služby a k výkonu předpokládané činnosti. Posudek obsahuje zdravotní klasifikaci, která odpovídá zjištěnému zdravotnímu stavu.

2. Lékaři odvodních a přezkumných komisí si mohou vyžádat od ošetřujícího lékaře výpis ze zdravotní dokumentace s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti.

3. Lékaři odvodních a přezkumných komisí odesílají posuzované osoby k odborným vyšetřením do jimi určených zdravotnických zařízení, jestliže lékařské nálezy jsou neúplné, rozporné anebo starší než 3 měsíce.

4. Občané odsouzení za spáchání trestného činu, občané léčení, popřípadě sledovaní v psychiatrických zařízeních pro duševní poruchy a poruchy chování, zejména pro patologické hráčství, pro závislost na alkoholu a jiných návykových látkách, se před vydáním posudku o zdravotní způsobilosti odesílají k odbornému psychiatrickému vyšetření.

5. Posudek o zdravotní způsobilosti platí do příští pravidelné prohlídky, pokud v něm není stanoveno jinak nebo se nejedná o mimořádnou prohlídku.

6. Posudky o zdravotní způsobilosti jsou pro velitele a ostatní služební orgány závazné.

7. Nesouhlasí-li posuzovaný občan se závěry posudku o zdravotní způsobilosti, může podat návrh na přezkoumání posudku vedoucímu pracovníkovi příslušného vojenského zdravotnického zařízení do 15 dnů ode dne oznámení závěru posudku. Pokud vedoucí pracovník návrhu na přezkoumání posudku nevyhoví, je povinen odeslat návrh s příslušnou dokumentací jako odvolání vojenskému odvolacímu orgánu.

§ 6

Posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů

1. Zdravotní stav uchazečů se zjišťuje a posuzuje výhradně ve vojenských nemocnicích nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví. Při vyšetření uchazeči předloží lékařské vysvědčení s vyplněnými osobními daty a anamnestickými údaji, jehož součástí je výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře.

2. Obsahem vyšetření je

1. ověření a doplnění anamnestických údajů,

2. antropometrická měření,

3. fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu,

4. vyšetření EKG,

5. laboratorní vyšetření moče a krve (moč chemicky + sediment, krevní skupina + Rh, ALT, AST, bilirubin celk., glykemie, cholesterol celk.),

6. rtg hrudních orgánů (vyšetření se může nahradit rtg snímkem, který nesmí být starší než 6 měsíců),

7. vyšetření očí, zrakové ostrosti, barvocitu a orientační vyšetření zorného pole,

8. vyšetření nosní dutiny, uší, řeči, hlasu a sluchu,

9. vyšetření ústní dutiny a stavu chrupu,

10. orientační chirurgické, neurologické, psychiatrické a kožní vyšetření,

11. u žen gynekologické vyšetření (vyšetření se může nahradit odborným nálezem ošetřujícího ženského lékaře, který nesmí být starší než 1 měsíc),

12. psychologické vyšetření,

13. další vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu.

3. Kladný posudkový závěr lze vydat tehdy, jestliže zdravotní stav uchazeče odpovídá zdravotní klasifikaci Schopen podle sloupce I přílohy č. 1 a dále požadavkům uvedeným v přílohách č. 2 a č. 3. V přílohách č. 1 a č. 3 jsou uchazeči označeni arabskou číslicí 7.

4. Posudkový závěr obsahuje zdravotní klasifikaci a jednoznačné vyjádření ke zdravotní způsobilosti uchazeče.

5. Uchazeč, který je zdravotně nezpůsobilý k přijetí za vojáka z povolání, může žádat o nové vyšetření a posouzení zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici nejdříve za 12 měsíců od posledního vyšetření a posouzení.

§ 7

Posuzování zdravotní způsobilosti některých specialistů

1. Přísnější zdravotní hlediska se stanoví pro posuzování zdravotní způsobilosti specialistů, jejichž činnost může ve zvýšené míře ohrozit jejich vlastní bezpečnost a zdraví nebo zdraví a životy ostatních osob. Specialisty se rozumějí zejména průzkumníci, potápěči, výsadkáři, operátoři protitankových kompletů, radiolokační a rádiové zaměřovací techniky, radisté, řidiči vojenských vozidel, vůdcové vojenských plavidel a vojáci, kteří konají strážní službu u strážních jednotek a u Hradní stráže.

2. Zdravotní způsobilost specialistů se posuzuje před zahájením odborného výcviku a při preventivních prohlídkách, popřípadě při celkovém vyšetření ve vojenských nemocnicích (výsadkáři) nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví (potápěči určení k potápění do hloubky větší než 7 m).

3. Specialisté, jejichž činnost vyžaduje zvýšené nároky na odolnost psychických funkcí a osobnostní kvality, se při posuzování zdravotní způsobilosti vždy podrobují cílenému psychologickému vyšetření v lékařsko-psychologických odděleních vojenských nemocnic. Jde zejména o operátory protitankových kompletů řízených střel, vojáky strážní služby u strážních jednotek a u Hradní stráže, vůdce vojenských plavidel, řidiče vojenských vozidel s právem přednosti jízdy, vybavených zvláštním znamením, vozidel určených k přepravě nebezpečných nákladů, řidiče osobních, středních a těžkých nákladních automobilů a autobusů používaných k hromadné přepravě osob a řidiče speciálních kolových vozidel, speciálních stavebních strojů a jeřábové techniky a řidiče dalších speciálních vozidel s nástavbou značné finanční hodnoty.

4. Kladný posudkový závěr lze vydat, jestliže zdravotní stav specialisty odpovídá zdravotní klasifikaci Schopen, popřípadě Schopen, ne pro I nebo Schopen, ne pro III podle přílohy č. 1 a dále požadavkům uvedeným v přílohách č. 2 a č. 3. V přílohách č. 1 a č. 3 jsou specialisté označeni arabskými číslicemi 1 až 6.

5. Posudek o zdravotní způsobilosti obsahuje kromě zdravotní klasifikace závěr

1. zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce,

2. zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce jen za určitých podmínek, které jsou v posudku jednoznačně vyjádřeny,

3. zdravotně nezpůsobilý k výkonu předpokládané funkce.

§ 8

Psychologické vyšetření

1. Nedílnou součástí vyšetření při zjišťování zdravotní způsobilosti uchazečů, vojáků, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí a některých specialistů je psychologické vyšetření. Provádí se za účelem posouzení a vyhodnocení celkové psychické způsobilosti posuzovaných vojáků a zjištění odolnosti jejich psychických funkcí při zátěži za mimořádných podmínek.

2. Psychologické vyšetření se uskutečňuje v Ústředním lékařsko – psychologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice a v jeho detašovaném pracovišti a v lékařsko – psychologických odděleních vojenských nemocnic.

3. Závěry tohoto vyšetření nenahrazují posudkové psychiatrické závěry o zdravotní způsobilosti a nelze stanovit novou zdravotní klasifikaci pouze na základě tohoto vyšetření.

§ 9

Přezkumné řízení

1. Při přezkumném řízení se zjišťuje a posuzuje zdravotní způsobilost k vojenské činné službě.

2. Uskutečňuje se u vojáků při zjištění takové změny zdravotního stavu, která podmiňuje změnu jejich schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu.

§ 10

Zahájení přezkumného řízení

1. Přezkumné řízení se provádí

1. při všech závažných změnách zdravotního stavu a dále

1. u vojáků v základní přípravě, trvá-li neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz déle než 6 týdnů, a u vojáků mimo činnou službu, trvá-li neschopnost k vojenské činné službě déle než 12 měsíců,

2. u vojáků z povolání, trvá-li podpůrčí doba pro jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz již 6 měsíců a není-li předpoklad ukončení této neschopnosti do dalších 6 měsíců, a dále při každém návrhu na výjimečné prodloužení podpůrčí doby,

2. vždy, kdy přezkumná komise při předchozím přezkumném řízení stanovila provést nové přezkumné řízení,

2. Přezkumné řízení zahajuje za přezkumnou komisi vojenské nemocnice její předseda

1. s vojáky v činné službě na návrh ošetřujícího lékaře posádkové ošetřovny nebo primáře odborného oddělení vojenské nemocnice,

2. s vojáky v záloze na návrh velitele krajského vojenského velitelství.

3. Velitel posuzovaného vojáka v činné službě zveřejní ve svém rozkazu zahájení přezkumného řízení, zpracuje Charakteristiku vojáka pro přezkumné řízení a zabezpečí odeslání tohoto vojáka k provedení přezkumu ve stanoveném termínu.

§ 11

Přezkum

1. Rozhodující částí přezkumného řízení je přezkum. Přezkumná komise při něm rozhoduje o schopnosti posuzovaného vojáka k výkonu vojenské činné služby. Přezkum se koná za přítomnosti posuzovaného vojáka. Vojáka, kterému v jednání před přezkumnou komisí brání procesní nezpůsobilost, zastupuje zákonný zástupce nebo opatrovník.

2. Posudkový závěr přezkumné komise obsahuje zdravotní klasifikaci s případným uvedením doby nového přezkumného řízení, vyjádření o souvislosti zjištěné poruchy zdraví s výkonem vojenské činné služby, popřípadě vyjádření o zařazení na vhodné systemizované místo a vyjádření o potřebě dalších preventivních, léčebných a jiných opatřeních. Přímá souvislost se stanoví v případech, kdy výkon vojenské činné služby byl hlavní, převažující a nejpodstatnější příčinou vzniku nebo závažného zhoršení zjištěné poruchy zdraví.

3. Posudkový závěr přezkumné komise je podkladem pro vydání písemného přezkumného rozhodnutí.

4. Přezkumné rozhodnutí obsahuje zdravotní klasifikaci a výrok o schopnosti, schopnosti s omezením nebo o neschopnosti k vojenské činné službě posuzovaného vojáka. Dále obsahuje odůvodnění výroku a poučení o odvolání s udáním lhůty pro odvolání a adresy odvolacího orgánu.

5. Přezkumné rozhodnutí se musí vydat do 30 dnů ode dne zahájení přezkumného řízení.

6. Velitelé a ostatní služební orgány jsou povinni respektovat závěry přezkumné komise a jejího rozhodnutí v celém rozsahu.

7. Proti přezkumnému rozhodnutí má přezkoumávaný voják právo podat odvolání. Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí má odkladný účinek. Voják v činné službě nemůže být do doby nabytí právní moci přezkumného rozhodnutí o neschopnosti z této služby propuštěn.

§ 12

Ukončení přezkumného řízení

1. Přezkumné řízení je ukončeno nabytím právní moci přezkumného rozhodnutí a tímto dnem se realizují potřebná opatření.

2. Vojáci v činné službě, kterým byla navržena neschopnost k výkonu vojenské činné služby, jsou od doby zahájení přezkumného řízení až do doby propuštění z této služby vedeni jako neschopní ke službě pro nemoc.

3. Vojáka z povolání propouštěného ze služebního poměru pro ztrátu zdravotní způsobilosti na základě přezkumného rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě poučí služební orgán o možnosti podat žádost o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Žádost o tuto dávku podává přezkoumaný voják z povolání Vojenskému úřadu sociálního zabezpečení, který zabezpečí posouzení jeho zdravotního stavu k přiměřenému civilnímu zaměstnání u příslušného lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 13

Dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti a pro provádění přezkumného řízení

Pro posuzování zdravotní způsobilosti a pro provádění přezkumného řízení se vede tato dokumentace

1. „Dotazník“. Je základním zdrojem osobních údajů a údajů o zdravotním stavu občana před vznikem branné povinnosti,

2. „Výpis ze zdravotní dokumentace“. Obsahuje anamnestické údaje a požadované údaje o zdravotním stavu posuzovaného uchazeče. Zpracovává jej registrující lékař na základě závěrů poslední provedené preventivní prohlídky,

3. „Lékařské vysvědčení o zdravotní způsobilosti“. Vystavuje se pro potřebu posouzení zdravotní způsobilosti uchazečů a některých specialistů. Je v něm objektivně vyjádřen jejich zdravotní stav k určitému datu a je nedílným podkladem pro poskytování další zdravotní péče a navazující posudkovou činnost. Jeho platnost se stanoví na dobu 6 měsíců,

4. „Zpráva ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu vojáka“. V této zprávě ošetřující lékař posádkové ošetřovny hodnotí dosavadní zdravotní stav vojáka a navrhuje odpovídající zdravotní klasifikaci,

5. „Charakteristika vojáka pro přezkumné řízení“. Tato charakteristika obsahuje základní údaje o trvání neschopnosti vojáka z povolání k vojenské činné službě, o dosud zastávaných funkcích a stanovisko velitele k možnosti jeho dalšího zařazení na vhodnou funkci podle navrhované zdravotní klasifikace,

6. „Odborný lékařský nález“. Tento nález vystavuje odborné oddělení vojenské nemocnice jako podklad pro potřebu ošetřujícího lékaře posádkové ošetřovny ke zpracování Osvědčení o nemoci. Obsahuje výsledky všech odborných vyšetření nutných pro účely přezkumného řízení,

7. „Osvědčení o nemoci“. Je základním dokumentem pro přezkumné řízení s vojáky v činné službě. Obsahuje podrobné údaje o zdravotním stavu vojáka a posudkový závěr přezkumné komise,

8. „Zdravotní knížka vojáka z povolání“. Obsahuje anamnestická data, údaje o výsledcích preventivních prohlídek, výsledky lékařských vyšetření (chronologicky) a ošetření v průběhu vojenské činné služby. Voják ji předkládá při každém posouzení zdravotní způsobilosti,

9. „Protokol o úrazu“. Přikládá se při přezkumu k Osvědčení o nemoci v případech, kdy ke změně zdravotní způsobilosti vojáka došlo v souvislosti s úrazem nebo jeho následky. Protokol uzavírá služební orgán s uvedením charakteru úrazu a jeho souvislosti s výkonem vojenské služby,

10. „Rozhodnutí přezkumné komise“. Toto rozhodnutí se vydává na předepsaném tiskopisu. Bližší údaje jsou uvedeny v § 11 odst. 3 této vyhlášky,

11. „Lékařský nález – prohlídka zjišťovací“. Vojákovi z povolání propouštěnému ze služebního poměru pro ztrátu zdravotní způsobilosti ho vystavuje ošetřující lékař posádkové ošetřovny na vyžádání Vojenského úřadu sociálního zabezpečení,

12. „Lékařská zpráva“. Vydává se vojákovi propouštěnému z vojenské činné služby. Obsahuje podrobný výpis ze zdravotní dokumentace. Slouží k předání informací potřebných k zajištění návaznosti zdravotní péče o propuštěného vojáka u nového registrujícího lékaře.

§ 14

Zrušuje se vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

ministr obrany

D ů v o d o v á z p r á v a

K § 1

Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby. Jsou vyjmenovány druhy prohlídek při kterých je zjišťována. Nově jsou uvedeny všechny skupiny občanů a vojáků, kteří podléhají posuzování zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky. Do skupiny uchazečů se zařazují i občané ucházející se o povolání do aktivní zálohy.

K § 2

Zdravotní klasifikace vyjadřují stupně zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby.

Dochází k zásadní redukci zdravotních klasifikací, a to v obou sloupcích možného posuzování zdravotní způsobilosti. Ruší se zdravotní klasifikace Neschopen v míru, schopen s omezením druhého stupně za stavu ohrožení a válečného stavu (zn. C2), Dočasně neschopen (zn. D) a Trvale neschopen (zn. Dv). Upravuje se zdravotní klasifikace Schopen s omezením prvního stupně (zn. C1) i její obsah. Nově se zavádí zdravotní klasifikace Neschopen (zn. D), vyjadřující zdravotní nezpůsobilost k výkonu vojenské činné služby. Tato zdravotní klasifikace je ve vyhlášce i nově obsahově definována.

K § 3

Pro jednotné posuzování zdravotní způsobilosti jsou určeny přílohy 1, 2 a 3 vyhlášky. Stanovují zdravotní hlediska u nejčastěji se vyskytujících nemocí a vad, požadavky na tělesnou výšku a hmotnost a zdravotní požadavky pro posuzování některých specialistů a uchazečů.

K § 4

Jsou vyjmenovány druhy lékařských prohlídek a podrobně definován jejich rozsah a náplň. Nově je definován rozsah lékařské prohlídky u vojáků z povolání, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Součástí této prohlídky je psychologické vyšetření. Je definováno i karanténní vyšetření na oddělení nemocí z povolání u osob po návratu ze zahraničního dlouhodobého pobytu ve vyjmenovaných typech oblastí zahraničí. Ruší se lékařské prohlídky vojáků základní služby.

K § 5

Stanovuje lékaře, kteří vydávají posudek o zdravotní způsobilosti a jejich práva k doplnění lékařských nálezů při jejich neúplnosti, rozpornosti a při stáří překračujícím 3 měsíce. Vyjmenovává občany, kteří jsou odesíláni k odbornému psychiatrickému vyšetření. Stanovuje závaznost posudků o zdravotní způsobilosti pro velitele a ostatní služební orgány.

Nově je zapracována možnost občana podat návrh na přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti.

K § 6

Posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů se provádí výhradně ve vojenských nemocnicích a v Ústavu leteckého zdravotnictví. Je podrobně definován obsah vyšetření. Stejně jako v dosud platné vyhlášce je stanovena zdravotní klasifikace Schopen jako základní podmínka pro kladný posudkový závěr pro přijetí uchazeče. Nově je stanovena doba 12 měsíců k novému vyšetření pro uchazeče, který je zdravotně nezpůsobilý k přijetí za vojáka z povolání.

K § 7

Jsou provedeny pouze malé terminologické úpravy, bez vlivu na posuzování zdravotní způsobilosti některých specialistů.

K § 8

Definuje psychologické vyšetření jako důležitou součást vyšetření při zjišťování zdravotní způsobilosti uchazečů, vojáků, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí a některých specialistů.

K § 9

Dosud platná vyhláška řešila problematiku posuzování zdravotní způsobilosti při přezkumném řízení pouze v jednom paragrafu. Toto řešení se časem ukázalo jako nevhodné a nepostačující a z tohoto důvodu byla problematika podrobněji rozložena do čtyř paragrafů. § 9 definuje přezkumné řízení. Ustanovení § 10 pojednává o zahájení přezkumného řízení, § 11 o vlastním přezkumu a § 12 o ukončení přezkumného řízení.

K § 10

Určují se osoby, které zahajují přezkumné řízení. Ukládá veliteli posuzovaného vojáka v činné službě zveřejnit ve svém rozkazu zahájení a ukončení přezkumného řízení.

K § 11

Definuje se obsah rozhodnutí přezkumné komise, pojednává o přímé souvislosti poruchy zdraví s výkonem vojenské činné služby a upozorňuje na možnost odvolání, které je zde podrobněji popsáno.

K § 12

Definuje se ukončení přezkumného řízení nabytím právní moci přezkumného rozhodnutí. Voják v činné službě, kterému byla navržena neschopnost ke službě, je od zahájení přezkumného řízení do propuštění z této služby neschopen služby pro nemoc. Nově je uvedeno poučení přezkoumaného vojáka neschopného k vojenské činné službě o možnosti podat žádost o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem Vojenskému úřadu sociálního zabezpečení.

K § 13

Dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti a provádění přezkumného řízení je vyjmenována a definována v pořadí posloupnosti přístupu k posuzovanému vojákovi (občanovi).

K § 14

Zrušuje se stávající vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

K § 15

Stanovuje se účinnost vyhlášky na den 1. ledna 2005 shodně s navrženou účinností nového branného zákona.

N á v r h

VYHLÁŠKA

ze dne 2004,

o provedení některých ustanovení zákona č.  /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)

Ministerstvo obrany stanoví podle § 18 odst. 5 a §  32 odst. 5 zákona č.  /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon):

§ 1 Dotazník

1. Dotazník se skládá z části I. - VŠEOBECNÉ ÚDAJE a části II. - ÚDAJE O ZDRAVOTNÍM STAVU. Občan vyplňuje část I. a v části II. v bodě A - Anamnéza, registrující (ošetřující) lékař vyplňuje v části II. v bodě B - Objektivní nález.

2. Vzor dotazníku je v příloze č. 1.

§ 2

Vzory vojenských dokladů

Stanoví se vzory vojenských dokladů v přílohách č. 2 až 6.

§ 3

Zrušují se:

1. Vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

2. Vyhláška č. 16/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

§ 4

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

ministr obrany

K § 1:

Stanoví se vzor dotazníku, který se skládá ze dvou částí, a to z části I. – všeobecné údaje a části II. – údaje o zdravotním stavu.

Údaje, které vyplňuje občan a registrující lékař jsou nezbytným předpokladem pro provedení odvodního řízení a rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu.

Občanovi zasílá dotazník příslušné krajské vojenské velitelství.

K § 2:

Stanoví se vzory vojenské knížky, osobní známky, povolávacích rozkazů k odvodnímu řízení nebo přezkumnému řízení, k nastoupení vojenského cvičení nebo základní přípravě a k mimořádné službě.

Tyto vojenské doklady jsou veřejnými listinami.

K § 3:

Tímto ustanovením se zrušují dosavadní vyhlášky Ministerstva obrany, které prováděly některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

K § 4:

Navrhuje se, aby tato vyhláška nabyla účinnosti jako branný zákon, tj. 1. ledna 2005.