zákon č. 594/2004 Sb.

K § 1 návrhu

Ustanovení vyjadřuje prováděcí charakter zákona k předpisům Evropských společenství, které mají přímou účinnost v členských zemích. Zákon obsahuje jen ty činnosti, které jsou předpisy Evropských společenství uloženy do zodpovědnosti členských zemí nebo ke kterým jim dávají zmocnění.

Předmětem úpravy je specifické vymezení kompetencí příslušných státních orgánů na úseku kontroly vývozu zboží dvojího použití a stanovení povinností vývozců zboží dvojího použití. Další osoby, které se na vývozu podílejí, jsou zmíněny z důvodu případné nutné kontroly, například u výrobců, dopravců, zprostředkovatelů apod.

K § 2 návrhu

Přijetím navrhovaného zákona bude právní základ vývozních kontrol v České republice spočívat jak na citovaném nařízení Rady, tak na novém zákonu k jeho provedení.

Orgánem zodpovědným za provádění opatření příslušných předpisů Společenství a zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Stanoví se jeho zodpovědnost v rozsahu vycházejícím ze současné praxe. Nové kompetence ke spolupráci s příslušnými orgány Evropské unie již byly schváleny zákonem č. 204/2002 Sb. s účinností od 1. 5. 2004.

Činnost orgánů oprávněných kontrolovat dodržování tohoto zákona stanoví část třetí návrhu. Kompetence těchto orgánů vztahující se k vývozu téhož zboží podle jiných předpisů nejsou tímto zákonem dotčeny.

K § 3 návrhu

Toto ustanovení poskytuje přehled případů, kdy se vyžaduje povolení. V souladu s nařízením Rady i s navrhovaným zákonem lze na vývoz kontrolovaného zboží použít individuální, souhrnné nebo všeobecné vývozní povolení.

K odstavci 1 písm. a)

V praxi nejčastější a nejběžnější jsou žádosti o povolení k vývozu zboží uvedeného v příloze I nařízení Rady. Seznam kontrolovaného zboží dvojího použití nebude oproti současnému stavu vydáván ministerstvem prováděcí vyhláškou duplicitně.

K odstavci 1 písm. b)

Nařízení Rady přesně definuje případy, kdy se řízení o povolení vztahuje i na zboží, které není uvedeno v seznamech kontrolovaného zboží. V současném systému jsou obsaženy v § 19 odst. 1 a 2 zákona č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb. Jedná se o případy, kdy vývozce byl informován státním orgánem o možném zneužití vyváženého zboží pro účely šíření zbraní hromadného ničení nebo v oblastech zbraňových embarg.

K odstavci l písm. c)

V případech, kdy si je vývozce vědom, že zboží dvojího použití by mohlo být určeno pro použití ve spojení se šířením zbraní hromadného ničení, anebo pro vojenské použití v zemích, kde bylo vyhlášeno mezinárodní zbraňové embargo, musí o tom podle nařízení Rady uvědomit příslušné orgány, tj. ministerstvo. Shodně se současnou praxí a zmocněním dle nařízení Rady ministerstvo rozhodne, zda je nutné povolení k vývozu a zároveň stanoví, zda se bude jednat o individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení. V praxi jsou tyto případy posuzovány individuálně a ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

K odstavci l písm. d)

Ve smyslu zmocnění se zachovává povinnost vývozce informovat ministerstvo v případech, kdy má nebo by měl mít důvody k podezření, že zboží by mohlo být určeno k použití ve spojení se šířením zbraní hromadného ničení. Další postup je shodný jako v předchozím odstavci.

K odstavci l písm. e)

Návrh zákona umožňuje stanovit prováděcím předpisem k zákonu další zboží, k jehož vývozu se vyžaduje povolení z důvodů veřejné bezpečnosti nebo úvah o lidských právech ve smyslu zmocnění článku 5 bod 1. nařízení Rady, které jsou ponechány v zodpovědnosti jednotlivých států nebo ve shodě se závazky z mezinárodních kontrolních režimů a smluv.

Obsahem současného seznamu kontrolovaného zboží v České republice, kromě zboží uvedeného v seznamu Evropské unie, jsou též vysoce nebezpečné látky uvedené v Seznamu I Úmluvy o zákazu chemických zbraní. Kontrola pohybu těchto látek z/na území České republiky bude v případě nutných dodávek pro Úmluvou povolené účely dále odpovídajícím způsobem zajišťována v rámci kompetencí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.

Využití tohoto opatření není v současnosti aktuální, může však být vhodným nástrojem pro případ potřeby v budoucnu.

K odstavci 1 písm. f)

Kontrola vývozu technické pomoci je specificky upravena v § 12. Opatření vyplývají z dokumentu Společná akce Rady č. 2000/401/CFSP, jehož implementace je ponechána v zodpovědnosti každého členského státu Evropské unie.

Celý § 3 je nově koncipován tak, aby poskytl dostatečný přehled případů, kdy se vyžaduje povolení, neopakoval ustanovení nařízení Rady a využil jeho zmocnění k ponechání již uplatněných opatření v národních systémech.

K § 4 až 6 návrhu

Ustanovení se vztahují k využívání všeobecného vývozního povolení Společenství a všeobecných vývozních povolení, k jejichž vydání jsou zmocněny členské státy Evropské unie. V současné době se nepočítá s vydáním všeobecného povolení České republiky, lze tak učinit formou nařízení vlády. Věcně dochází k uvolnění kontrolních procedur při vývozech. Terminologické odlišení obou druhů všeobecných povolení umožňuje nejen jejich oddělené sledování a lepší orientaci, zejména pro vývozce, ale umožňuje též stanovit v souladu s nařízením Rady rozdílné podmínky pro jejich využívání. Proto se také zavádí povinnost registrace před prvním využitím všeobecného vývozního povolení Společenství a před prvním využitím všeobecného povolení České republiky samostatně. V zájmu udržení aktuálního přehledu subjektů využívajících tato povolení se zavádí i povinnost vývozce požádat ministerstvo o zrušení registrace, pokud nehodlá příslušný druh povolení dále využívat. Ostatní náležitosti vycházejí ze současné praxe podle platného zákona.

Registrace nemá charakter správního řízení.Ministerstvo potvrdí registraci dopisem. V případě nedostatků upozorní vývozce na nesprávnost podání a nutnost nápravy.

K § 7 návrhu

Vzhledem k tomu, že novela současného zákona přijatá v r. 2002 již byla připravena a schválena v podobě plně kompatibilní s nařízením Rady, odpovídají ustanovení vztahující se k individuální a globální licenci současné praxi. Znění návrhu se přizpůsobuje terminologii nařízení Rady. Nejpodstatnější změnou je změna dosavadního názvu „licence“ na „povolení“, věcná podstata se ale nemění. Individuální vývozní povolení je vyžadováno na konkrétní obchodní případ na základě smlouvy mezi dvěma partnery. Souhrnné vývozní povolení lze vydat ve specifických případech vývozci, který dodává určitý druh zboží (vývozce musí být schopen položky dostatečně specifikovat) více partnerům v různých zemích, ale cenu a objem dodávek v určitém období lze odhadnout jen rámcově. Žádosti o individuální i souhrnné vývozní povolení se podávají na stejném formuláři, který musí obsahovat minimálně údaje předepsané nařízením Rady, může však obsahovat i dodatečné údaje stanovené členskými státy podle vlastní potřeby. Formulář žádosti bude stanoven nařízením vlády.

K § 8 návrhu

Způsob předložení žádosti a nezbytný rozsah požadovaných dokladů zůstane shodný se současnou praxí, která již odpovídá požadavkům nařízení Rady.

Používání souhrnného povolení předpokládá u vývozce dobrou znalost zásad a podmínek vývozních kontrol, včetně ověřování konečného užití. Stanovuje se proto podmínka, že žadatel o souhrnné povolení musí prokázat, že je schopen dodržovat zásady a režim vývozních kontrol. Takovou zárukou je například předchozí dostatečná zkušenost ve vývozu specifického zboží, schopnost identifikovat kontrolované zboží a ověřovat jeho konečné použití, znalost zahraničního partnera, ve větších firmách zavedení systému vnitřní kontroly apod. Ministerstvo bude mít, obdobně jako v současném systému, možnost stanovit vývozci povinnost požádat o individuální vývozní povolení. Individuální schvalovací proces umožňuje státnímu orgánu získat více informací o konkrétním vývozu.

K § 9 návrhu

Při rozhodování o udělení či neudělení povolení se ministerstvo řídí nařízením Rady, přihlíží k závazkům a povinnostem České republiky jako účastníka mezinárodních kontrolních režimů, k sankcím mezinárodních institucí nebo orgánů Evropské unie, k národní zahraniční nebo bezpečnostní politice a zamýšlenému konečnému použití a míře rizika zneužití vyvážených položek dvojího použití.

Důvody neudělení povolení, které jsou v návrhu vyjmenovány, vyplývají ze zásad vývozních kontrol přijatých mezinárodními kontrolními režimy, jsou shodné s důvody neudělení v současném zákoně a jsou v souladu s nařízením Rady.

K § 10 návrhu

V souladu s nařízením Rady jsou zakotvena možná opatření ze strany ministerstva vůči vývozcům, kterým již bylo povolení uděleno. Ministerstvo může vydané povolení pozastavit, zrušit, změnit nebo odvolat.

Zrušení vydaného povolení je podmíněno závažnými důvody. Rozumí se jimi zjištění, že povolení bylo vydáno na základě podkladů předložených vývozcem, které neodpovídají skutečnosti s cílem získat vydání povolení, nebo zjištění, že vývozce porušuje podmínky v povolení stanovené. Pokud dojde ke změně objektivních podmínek existujících při vydání povolení, může být povolení změněno, tj. pouze některý jeho údaj nebo podmínka, nebo může být úplně odvoláno. Není-li ihned dostatek informací pro rozhodnutí o dalším postupu, může ministerstvo povolení pozastavit.

Stejně jako podle stávající právní úpravy, proti rozhodnutí ministerstva se nelze odvolat, rovněž tak se ponechává možnost uplatnit proti rozhodnutí ministerstva mimořádné opravné prostředky podle správního řádu. Rozhodnutí vydaná podle tohoto ustanovení se navíc vylučují z rozhodování soudu.

V praxi zpravodajské služby informují příslušné státní orgány, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, většinou formou utajovaných informací, o nežádoucích aktivitách českých podnikatelských subjektů ve vybraných teritoriích. V zájmu udržení dobré mezinárodní pozice státu doporučují přijmout opatření k zabránění vývozu. Většinu informací zpravodajského charakteru nemohou s ohledem na původ zdroje prokazovat a zveřejňovat ve správním řízení. Problém s poskytnutím právně doložitelných důvodů však mají i jiné státní orgány v případech, kdy doporučují neudělení povolení nebo jiná opatření k zabránění konkrétního vývozu do určité země. Zamítnutí vývozu nejsou častým jevem. Státní orgány rozhodují o těchto opatřeních jen v nejcitlivějších případech, jejichž realizací by došlo k vážnému poškození státních a bezpečnostních zájmů. Většinou by byly ohroženy i zahraničně obchodní zájmy vývozce, jestliže by svými dodávkami přímo nebo zprostředkovaně napomáhal rozvoji programů vývoje nebo výroby zbraní hromadného ničení. Proto se v těchto případech doporučuje zdůvodnit rozhodnutí o omezení vývozu ohrožením zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů České republiky.

Ochrana státních zájmů a mezinárodní bezpečnosti sledovaná tímto zákonem plně odůvodňuje, aby se na řízení o udělení povolení nebo rozhodnutí o vydaném povolení nevztahoval správní řád v plném rozsahu a aby byla vyloučena i možnost přezkoumání těchto rozhodnutí soudem. Jedná se o rozhodnutí vydaná v řízení, která svou věcnou podstatou mají mimořádný charakter.

K § 11 návrhu

Povinnosti vývozce jsou stanoveny prvotně v nařízení Rady.

Evidence nebo záznamy musí podle čl. 16 nařízení Rady obsahovat dostatečné informace k identifikaci označení a množství zboží, jména a adresy vývozce a příjemce, konečné použití a konečného uživatele, jsou-li známy.

Další povinnosti jsou stanoveny zákonem k zajištění jednotného postupu při vývozu zboží dvojího použití a možných postihů v případě jeho nedodržování.

Povinnost vrátit výtisk povolení potvrzený celním úřadem zpět ministerstvu není stanovena nařízením Rady. Formulář odpisového listu určeného pro celní řízení je však nařízením Rady předepsán a zpětná informace o realizaci povolených vývozů je logickým pokračováním systému kontroly. Druhý výtisk zůstává jako doklad vývozci, je součástí dokladů, které je povinen uchovávat pro případnou následnou kontrolu. Tato praxe je zakotvena již v současném zákoně a uplatňuje ji vůči svým vývozcům i většina členských zemí Evropské unie. Totéž platí obdobně i na povinnost vrátit ministerstvu nevyužité povolení.

Protože nehmotné vývozy nepodléhají celnímu řízení, vyplní odpisový list sám vývozce. Celní orgány mohou v případě potřeby kontrolovat, např. na základě specifické podmínky stanovené vývozci přímo v povolení, že před realizací bude informovat příslušný celní úřad o místě a čase zamýšleného přenosu, jinak následně na základě obchodních dokumentů nebo záznamů.

Ostatní povinnosti vývozce jsou převzaty ze současného systému.

K § 12 návrhu

Podle nařízení Rady podléhá kontrole technická pomoc, pokud je součástí hmotného vývozu technologie (např. dokumentace vztahující se ke kontrolovanému zboží dvojího použití). Poskytování technické pomoci spojené s pohybem osob mimo Společenství, včetně ústní formy pomoci nebylo do nařízení Rady, které je právním předpisem s přímou účinností ve všech členských státech Evropské unie, zakotveno. Zároveň s nařízením však byla vydána Společná akce, podle které se povolení ve stanovených případech na poskytování technické pomoci tohoto druhu vyžaduje. Implementace tohoto opatření tak byla svěřena do zodpovědnosti jednotlivých členských států v rámci jejich právních systémů.

Protože se jedná o specifické případy vývozu, je nutno je řešit individuálně, tj. na základě individuálního vývozního povolení. Obdobně jako u vývozu softwaru a technologií elektronickými prostředky jde o zvláštní formu vývozu, která nepodléhá celnímu řízení. Jako na jiné vývozy se však na tyto případy vztahuje systém vývozních kontrol, včetně § 11 stanovujícího povinnosti vývozce a § 16 až 19, kontrola a sankce.

K § 13 návrhu

Ustanovení řeší odděleně postupy provádění kontroly přepravy položek dvojího užití uvnitř Společenství. Pojem „přeprava“ není nařízením Rady přímo definován, rozumí se jím převody zboží dvojího použití mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, dříve vývozy. Je použit termín oficiálního překladu anglického výrazu „intracommunity transfers“. V příloze IV nařízení Rady je stanoveno zboží dvojího použití, jehož pohyb mezi členskými zeměmi Evropské unie podléhá povolovacímu řízení stejně jako při vývozu ze Společenství.

Návrh zakotvuje oprávnění ministerstva stanovit povinnost řízení o povolení pro přepravu zboží dvojího použití uvnitř Společenství jiného než v příloze IV, a to v případech uvedených v nařízení Rady – zejména pokud by konečné místo určení příslušného zboží bylo mimo území Společenství, pokud by konečné použití v takovém místě určení mělo být spojeno se šířením zbraní hromadného ničení apod. Při podání žádosti i při rozhodování o udělení povolení pro přepravu uvnitř Společenství platí obdobný postup jako u vývozních povolení. Protože nebude probíhat celní řízení, vrátí přepravující osoba ministerstvu povolení s odpisovým listem, do něhož sama uvede objem realizovaných dodávek. Povinnost osoby přepravující zboží dvojího použití (rozumí se jakékoliv zboží dvojího použití podléhající kontrole vývozu) v obchodních dokladech zřetelně vyznačit, že jeho vývoz ze Společenství podléhá kontrole, je zakotvena přímo v nařízení Rady. Povinnosti vztahující se k evidenci a její kontrole jsou obdobné jako při vývozu a jsou rovněž stanoveny nařízením Rady.

K § 14 návrhu

Podmínkou efektivního systému vývozních kontrol je ověřování konečného použití kontrolovaného zboží a jeho konečného uživatele. Žádosti o vývozní povolení musí být doloženy dovozním certifikátem vystaveným oprávněným orgánem státu dovozu nebo prohlášením konečného uživatele. Státní orgány a dovozci v zemích uplatňujících systém vývozních kontrol tudíž musí být schopni vyhovět takovému požadavku zahraničního partnera. Pro tyto účely je ministerstvo oprávněno vydat dovozci před dovozem zboží dvojího použití do České republiky mezinárodní dovozní certifikát, který je zahraničním partnerem požadován jako doklad před rozhodnutím o povolení vývozu. Tato praxe je v souladu se systémem kontroly konečného použití dohodnutým v mezinárodních kontrolních režimech a odpovídá jí i naše podmínka pro udělení vývozního povolení, kdy žádost musí být doložena stejnými typy dokladů.

Dosud se dovozní certifikát vydává společně s individuální licencí pro dovoz a na základě téže žádosti. Protože dovozy nebudou nadále podléhat licenčnímu řízení, bude stanoven vzor žádosti o dovozní certifikát. Návrh počítá s tím, že si ministerstvo může vyžádat i další doklady a informace umožňující řádně posoudit daný případ, například smlouvu se zahraničním smluvním partnerem, u jaderných položek povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a podobně.

Na řízení o žádosti o dovozní certifikát se vztahuje správní řád.

K § 15 návrhu

Po dodávce zboží na základě dovozního certifikátu nebo prohlášení konečného uživatele potvrzeného ministerstvem může být zahraničním partnerem vyžadován doklad o ověření dodávky, tj. že předmětné zboží skutečně bylo dovezeno do České republiky. Pro tyto účely může být celním úřadem potvrzen výtisk dovozního certifikátu určený pro celní řízení buď při celním řízení nebo na základě dříve potvrzeného celního prohlášení.

K § 16 návrhu

Ustanovení opravňuje celní orgány ke kontrolám osob, které se na vývozu zboží dvojího použití nebo jeho přepravě uvnitř Společenství z území České republiky podílejí, ke kontrolám obchodních prostor, kde se zboží nachází nebo nacházet má a nahlížet do příslušných spisů. Oprávnění ke kontrole pro celní orgány se nevztahuje na kontrolní činnost, která je upravena zvláštními předpisy. To se týká především jaderných, chemických a biologických položek, kde kontrolu provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost za podmínek stanovených zvláštními zákony.

Ustanovení dále opravňuje celní úřady ke kontrole přenosu softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Společenství. Dále opravňuje celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, případně jiné orgány, aby z podnětu ministerstva provedly předběžnou kontrolu údajů uvedených v žádosti o povolení. Ukládá Generálnímu ředitelství cel vést evidenci o vývozu zboží dvojího použití podléhajícího celnímu řízení (tj. o hmotných vývozech) a informovat o jeho realizaci ministerstvo.

Celní úřad má právo zabránit vývozu nebo přepravě uvnitř Společenství ve specifikovaných případech a povinnost informovat ministerstvo, které je povinno rozhodnout o dalším postupu ve stanovené lhůtě, pokud povolení bylo uděleno podle tohoto zákona, nebo zajistí konzultační proceduru se zahraničním orgánem, který povolení vydal. Pokud tak v této lhůtě neučiní, celní úřad zboží uvolní.

K § 17 až 19 návrhu

Správní deliktyjsou definovány s přihlédnutím k zásadám věcného záměru zákona o přestupcích.

V souladu s nařízením Rady, které ukládá členským zemím stanovit účinné sankce, jsou v ustanovení vyspecifikovány skutkové podstaty správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob a skutkové podstaty přestupků fyzických osob. Zároveň je stanovena výše pokut a možnost propadnutí zboží dvojího použití. Výše pokut a sankce odpovídají současné výši dle zákona č. 21/1997 Sb.

Na trestné činy v oblasti vývozu a nakládání se zbožím dvojího použití se nadále vztahuje § 124 a) až § 124 c) trestního zákona.

K § 20 návrhu

Návrh zmocňuje ministerstvo žádat od partnerských státních orgánů stanovisko, stanoví základní lhůtu pro jejich vyjádření umožňující povolovacímu orgánu vydat rozhodnutí ve lhůtě dle správního řádu. Zakotvuje vzájemnou spolupráci ministerstva a Generálního ředitelství cel spočívající ve vzájemném poskytování údajů týkajících se povolovacího a celního řízení.

Zakotvuje rovněž vzájemnou spolupráci ministerstva a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost spočívající zejména ve vzájemném poskytování údajů týkajících se povolovacích řízení.

Zároveň ukládá těmto orgánům poskytovat ministerstvu informace z kontrolní činnosti významné pro řízení o povolení.

Způsob a rozsah vzájemně poskytovaných údajů týkajících se povolovacího řízení mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem vnitra a Úřadem pro zahraniční styky a informace bude následně stanoven součinnostní dohodou.

K § 21 návrhu

Návrh stanoví nepřevoditelnost vydaného povolení. Při změně právní subjektivity osoby, které bylo povolení uděleno, musí proběhnout nové řízení o povolení.

K § 22 návrhu

Návrh se ve věcech jím upravených odvolává na správní řád s určenými výjimkami (viz odůvodnění k § 6 a § 10).

K § 23 návrhu

Důležitým ustanovením je vyloučení státu z odpovědnosti za újmu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených nařízením Rady a tímto zákonem. Ustanovení je věcně převzato ze současného zákona, rozšiřuje se o odvolání na důvody stanovené v nařízení Rady.

Tímto ustanovením není dotčena odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

K § 24 návrhu

Kontrola vývozu zboží dvojího použití má mezinárodní význam, je součástí bezpečnostní strategie Evropské unie. Navrhuje se, aby prováděcí předpisy k provedení zmocňovacích ustanovení byly vydávány nařízením vlády s ohledem na význam přijímaných opatření. Věcně se týkají vydání všeobecného vývozního povolení, vzoru žádosti o individuální vývozní povolení a souhrnné vývozní povolení, vzoru žádosti o mezinárodní dovozní certifikát, vydání seznamu kontrolovaného zboží dvojího použití jiného než v příloze I nařízení Rady.

Prováděcí předpisy podle § 7 odst. 4 a § 14 odst. 9 návrhu zákona nabudou účinnosti současně se zákonem. S ohledem na skutečnost, že v České republice zatím nebylo v platnosti žádné všeobecné povolení na vývoz a rozsah všeobecného vývozního povolení Společenství se jeví dostačující, nejsou v současnosti důvody k vydání všeobecného vývozního povolení České republiky. Rovněž zatím nejsou důvody k vydání seznamu zboží dvojího použití kontrolovaného z důvodů veřejné bezpečnosti nebo úvah o lidských právech podle § 3 odst. l písm. e).

K § 25 návrhu

Návrh stanoví, že licence vydané podle dosavadních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona dokud neuplyne platnost v nich individuálně stanovená.

Návrh počítá s tím, že řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se ukončí podle nového zákona. Řízení pro dovoz kontrolovaného zboží dvojího použití se ukončí dnem nabytí účinnosti nového zákona v souladu se správním řádem a správní poplatky budou žadatelům vráceny.

K § 26 návrhu

Navrhovaný zákon nahradí zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb. v plném rozsahu.

Dosud platné prováděcí předpisy, tj. vyhlášky č. 397/2003 Sb. a č. 398/2003 Sb., se zrušují současně. Seznamy kontrolovaných položek budou k dispozici v české verzi Úředního věstníku Evropské unie (Official Journal).

K § 27 návrhu

Úprava nepřináší zásadně nové prvky oproti stávající platné právní úpravě. Zajišťuje úplný soulad s právem ES v období po vstupu České republiky do Evropské unie. Účinnost dnem vyhlášení není proto na újmu podnikatelské sféry.

V Praze dne 21. července 2004

Předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

Ministr průmyslu a obchodu

Ing. Milan Urban