Důvodová zpráva

zákon č. 626/2004 Sb.

Zákon o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování

Rok: 2004Zákon: č. 626/2004 Sb.Sněmovní tisk: č. 680, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.
:

I.

Institut dalších platů byl do právního řádu zaveden pro zaměstnance veřejných služeb a správy jako reakce na zaostávající úroveň platů oproti mzdám v podnikatelské sféře a na skutečnost, že v podnikatelské sféře začali zaměstnavatelé poskytovat zaměstnancům tzv. 13. a 14. plat (nazývaný též plat na dovolenou a na Vánoce). Institut dalšího platu (nebo jeho obdoba) byl zakotven prakticky do všech právních předpisů upravujících odměnu za práci nebo za výkon funkce, které jsou hrazeny z veřejných zdrojů. Ke stanovení výše a podmínek pro poskytování dalších platů byla v naprosté většině zmocněna vláda, která v příslušných nařízeních vlády, s výjimkou roku 1996, z úsporných důvodů stanovila výši na polovinu pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu.

V návaznosti na platový systém zaměstnanců veřejných služeb a správy byl institut dalšího platu, poskytovaného dvakrát ročně, založen i v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a následně i do zákona o platu a dalších náležitostech státních zástupců. Projednávání návrhů zákonů, kterými se logicky a v zájmu rovnosti reagovalo na snížení úrovně dalších platů u zaměstnanců tím, že byly v příslušných letech ústavním činitelům a dalším osobám odebírány nároky na další plat za druhé pololetí, bylo vždy spojeno se silnou polemikou o nezbytnosti takového opatření, které je z hlediska úspor ve státním rozpočtu zanedbatelné. Na druhé straně, zejména na základě demagogické mediální kampaně, veřejnost samotnou existenci dalších platů ve veřejné sféře kritizuje.

II.

Předložený návrh zákona reaguje na situaci vyvolanou potřebnými úsporami ve veřejných rozpočtech, na základě které bylo rozhodnuto o 10% výši dalšího platu pro zaměstnance veřejných služeb a správy za první pololetí roku 2004. Protože na základě zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006, a kterým se mění některé související zákony, bude další plat za první pololetí roku 2004 uvedeným osobám vyplacen v 50% výši, navrhuje se, v současně předkládaném návrhu zákona, aby jim byl k vyrovnání postupu u zaměstnanců veřejných služeb a správy další plat za druhé pololetí 2004 (bez ohledu na výsledky jednání u zaměstnanců) odejmut. Protože na základě zákona č. 425/2002 Sb. a zákona č. 427/2003 Sb. zůstává měsíčně poskytovaný plat osob, na které se uvedené zákony vztahují, až do konce roku 2006 na shodné úrovni jako byla v roce 2002, lze tento postup ve svých důsledcích označit za rovný přístup k oběma skupinám.

Snížení úrovně dalších platů v roce 2004 pro zaměstnance veřejných služeb a správy pod obvyklou úroveň (2x50%) bylo vyvoláno zvýšenou potřebou finančních prostředků spojenou s přechodem z dvanáctitřídního platového systému na šestnáctitřídní platový systém právě v době nutných úsporných opatření. Aby se v budoucnu předešlo zbytečným konfliktním situacím, navrhuje se od roku 2005 institut dalšího platu a všech jeho podob hrazených z prostředků veřejných financí zrušit, protože ani v nejbližších letech nelze předpokládat návrat alespoň k poskytování 50% výše dalších platů.

Při schvalování zákona se vláda ve svém usnesení zavázala, že zaměstnancům veřejných služeb a správy bude nařízením vlády kompenzovat s účinností od 1. ledna 2005 zrušení dalšího platu formou zvýšení měsíčních platových tarifů v rozsahu odpovídajícímu v průměru jedné dvanáctině jednoho dalšího platu, který by se jinak v roce 2005 poskytl ve 20% výši (tj. 2x10 %). Obdobný postup byl proto schválen i pro představitele státní moci, některých státních orgánů, pro soudce a státní zástupce s tím, že zvýšení platových koeficientů pro určení měsíčních platů o jednu dvanáctinu dalšího platu, který by byl poskytnut ve 20% výši, je nutné promítnout přímo do zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a do zákona č. 201/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

III.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Úprava platových poměrů představitelů státní moci, zaměstnanců veřejných služeb a správy a odměn za výkon funkce v územních samosprávných celcích není předmětem právních aktů Evropských společenství a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

IV.

Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšení objemu prostředků na platy ve výdajích státního rozpočtu na rok 2005 oproti roku 2004. Objem prostředků, které by se vynaložily na další platy pro zaměstnance veřejných služeb a správy, bude využit ke konsolidaci šestnáctitřídního platového systému formou zvýšení platových tarifů nad rámec předpokládaného meziročního zvýšení na pokrytí zvýšených životních nákladů. Zrušení dalších platů pro příslušníky bezpečnostních sborů umožní přechod na nový systém jejich odměňování bez dodatečného zvyšování původně rezervované částky pro tento účel. Zrušení dalšího platu představitelům státní moci, některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům, s navrženou mírou kompenzace, znamená úsporu ve výdajích státního rozpočtu cca 184,80 mil. Kč (se zákonným pojistným hrazeným státem cca 253,12 mil. Kč).

:

K čl. I

Do zákona č. 427/2003 Sb. je nutné promítnout navržené zrušení dalších platů od roku 2005. Všem osobám, kterým náleží podle zvláštního právního předpisu další plat a bude jim v prvním pololetí roku 2004 poskytnut v poloviční výši, se současně ve zvláštním zákoně navrhuje v návaznosti na úsporná opatření u zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým bude poskytnut v 10% výši, další plat za druhé pololetí roku 2004 odejmout. Na tento návrh však nemůže čl. I reagovat, proto bude nutné oba návrhy zákonů v dalším legislativním procesu koordinovat.

K čl. II

V zákoně č. 236/1995 Sb. je nezbytné legislativně technicky zabezpečit zrušení dalšího platu a jeho kompenzaci v platovém koeficientu, která odpovídá jedné dvanáctině 20 % jeho hodnoty. Tato kompenzace se provádí pouze u platových koeficientů stanovených pro určení platu za výkon funkce osobám, které měly podle příslušného ustanovení zákona č. 236/1995 Sb. na další plat nárok. U představitelů ve vrcholových funkcích, u kterých nebylo vhodné, aby nějaký subjekt posuzoval, zda splňují podmínky stanovené pro nárok na další plat, bylo k neposkytování dalšího platu přihlédnuto již při stanovení platového koeficientu pro určení výše jejich platu.

K čl. III

V zákoně č. 201/1997 Sb. je nezbytné provést obdobné úpravy jako v zákoně č. 236/1995 Sb.

K čl. IV, V a VI

Rovněž v zákonech, ve kterých byl pro některé zaměstnance způsob odměňování řešen odkazem na způsob odměňování některé z osob uvedených v zákoně č. 236/1995 Sb., je nutné legislativně technicky zabezpečit zrušení dalšího platu.

K čl.VII

V zákoně č. 201/2002 Sb. je způsob odměňování některých zaměstnanců řešen odkazem na způsob odměňování stanovený v zákoně č. 201/1997 Sb. pro státní zástupce. Proto je nutné promítnout zrušení dalšího platu i do tohoto zákona.

K čl. VIII a XI

V příslušných zákonech se legislativně technicky zabezpečuje návrh na zrušení dalšího platu a dalšího služebního příjmu.

K čl. IX a X

Stejně jako v předchozích částech, navrhuje se i ve služebním zákoně legislativně technicky zabezpečit zrušení institutu dalšího platu. Protože však úsporná opatření ve veřejných financích neumožní adekvátně kompenzovat v platu státních zaměstnanců zvýšené povinnosti a omezení, která jsou zakotvena ve služebním zákoně, navrhuje se současně odložit účinnost služebního zákona a tzv. doprovodného zákona o dva roky.

K čl. XII, XIII a XIV

V příslušných zákonech se legislativně technicky zabezpečuje návrh na zrušení další odměny.

K čl. XV

Protože kompenzační opatření za zrušený další plat a další odměnu by bylo nezbytné promítnout již do platového koeficientu, platového tarifu a odměny za výkon funkce poskytnutých za měsíc leden roku 2005, navrhuje se účinnost zákona od 1. ledna 2005. Výjimkou jsou ustanovení, která odsouvají účinnost služebního zákona. Tato ustanovení vyžadují urychlenou účinnost z důvodu zastavení všech prací na splnění úkolů nezbytných pro zabezpečení realizace služebního zákona.

V Praze dne 26. května 2004

předseda vlády

ministr práce a sociálních věcí

Platné znění souvisejících ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn

(Zrušovaný nebo nahrazovaný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je uveden tučně)

1. Zákon č. 427/2003 Sb.,

kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců

kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006 dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

VÝŠE PLATOVÉ ZÁKLADNY PRO LÉTA 2004, 2005 A 2006 A VÝŠE DALŠÍCH PLATŮ ZA PRVNÍ A DRUHÉ POLOLETÍ LET 2004, 2005 A 2006 DALŠÍHO PLATU ZA PRVNÍ POLOLETÍ ROKU 2004

§ 2

Pokud podle zvláštního právního předpisu náleží osobám uvedeným v § 1 další plat, poskytne se jim za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006 pololetí roku 2004 jen ve výši poloviny částky, na kterou by jim jinak vznikl nárok.

2. Zákon č. 236/1995 Sb.,

o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů

§ 2

Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží

a) plat,

b) další plat,

c) b) náhrady výdajů,

d) c) naturální plnění a

e) d) odchodné.

§ 4

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v každém kalendářním pololetí roku ve výši měsíční částky platu, který příslušel představiteli a soudci v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce v příslušném kalendářním pololetí roku.

(2) Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží další plat, pokud v kalendářním pololetí skutečně vykonával funkci alespoň 90 kalendářních dnů. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou nevykonával funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství. Doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci se soudci do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí. Nárok na další plat nevznikne

  1. v prvním pololetí kalendářního roku představiteli, jehož výkon funkce skončil přede dnem 31. května, a soudci, jehož pracovní vztah skončil přede dnem 30. června,

  2. ve druhém pololetí kalendářního roku představiteli, jehož výkon funkce skončil přede dnem 30. listopadu, a soudci, jehož pracovní vztah skončil přede dnem 31. prosincem.

§ 8

Plat a další plat

(1) Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00 1,017. Platový koeficient poslance se zvyšuje

  1. místopředsedovi podvýboru o 0,10 0,102,

  2. místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,20 0,203,

  3. předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,40 0,407; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 0,030 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem,

  4. místopředsedovi komory Parlamentu o 0,90 0,915,

  5. místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,00 1,017,

  6. předsedovi komory Parlamentu o 1,90 1,883.

(2) Poslanci, s výjimkou předsedy komory Parlamentu, náleží další plat.

§ 11

Plat a další plat

(1) Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví

  1. ministru ve výši 1,90 1,932,

  2. místopředsedovi vlády ve výši 2,30 2,339,

  3. předsedovi vlády ve výši 2,90.

(2) Ministru a místopředsedovi vlády náleží další plat.

§ 17

Plat a další plat

(1) Soudci Ústavního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,90 1,932. Platový koeficient soudce Ústavního soudu se zvyšuje

  1. místopředsedovi Ústavního soudu o 0,40 0,407,

  2. předsedovi Ústavního soudu o 1,00 0,968.

(2) Soudci Ústavního soudu, s výjimkou předsedy Ústavního soudu, náleží další plat.

Plat a další plat

§

(1) Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,40 1,424.

(2) Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží další plat.

§

(1) Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,90 1,932.

(2) Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží další plat.

Plat a další plat

§24a

(1) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00 1,017.

(2) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24b

(1) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,10 1,119.

(2) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24c

(1) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,20 1,220.

(2) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 28

Plat a další plat

(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce

okresního soudu ve výši

krajského soudu ve výši

vrchního soudu ve výši

do ukončení 5. roku

0,81

0,89

0,97

od počátku 6. roku

0,93

1,01

1,08

od počátku 9. roku

1,05

1,16

1,23

od počátku 12. roku

1,13

1,25

1,36

od počátku 15. roku

1,20

1,33

1,48

od počátku 18. roku

1,25

1,41

1,55

od počátku 21. roku

1,28

1,44

1,59

od počátku 24. roku

1,32

1,47

1,62

od počátku 27. roku

1,35

1,51

1,66

od počátku 30. roku

1,39

1,54

1,70

(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce

okresního soudu

krajského soudu

vrchního soudu

0,824

0,905

0,986

do ukončení 5. roku

0,946

1,027

1,098

od počátku 6. roku

1,068

1,180

1,251

od počátku 9. roku

1,149

1,271

1,383

od počátku 12. roku

1,220

1,353

1,505

od počátku 15. roku

1,271

1,434

1,576

od počátku 18. roku

1,302

1,464

1,617

od počátku 21. roku

1,342

1,495

1,647

od počátku 24. roku

1,373

1,536

1,688

od počátku 27. roku

1,414

1,566

1,729

od počátku 30. roku.

(2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje

  1. místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,08 0,081, s 15 až 30 senáty o 0,10 0,102, s 31 až 45 senáty o 0,12 0,122 a s více než 45 senáty o 0,14 0,142,

  2. předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0, 20 0,203, s 15 až 30 senáty o 0,23 0,234, s 31 až 45 senáty o 0,26 0,264 a s více než 45 senáty o 0,29 0,295,

  3. soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,06 0,061,

  4. předsedovi senátu krajského soudu o 0,08 0,081,

  5. místopředsedovi krajského soudu o 0,17 0,173,

  6. předsedovi krajského soudu o 0,37 0,376,

  7. předsedovi senátu vrchního soudu o 0,11 0,112,

  8. předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,17 0,173,

  1. místopředsedovi vrchního soudu o 0,24 0,244,

  1. předsedovi vrchního soudu o 0,46 0,468.

(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,70 1,729. Platový koeficient soudce se zvyšuje

  1. předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,14 0,142,

  2. předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,21 0,213.

(4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.

(5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,10 2,136.

(6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.

(7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.

§ 30

(1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.

(2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.

(3) Soudci náleží, s výjimkou předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu, další plat.

§ 31

Způsob určení platového koeficientu

(1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen „rozhodná doba“) se započítává

  1. doba výkonu funkce justičního čekatele,

  2. doba výkonu funkce soudce,

  3. soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání.

(2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

(4) Do rozhodné doby se započítává také doba

  1. výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,

  2. mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a

  3. doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.

(5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 0,93 0,946 na 1,05 1,068 krajského soudu z 1,01 1,027 na 1,16 1,180 a vrchního soudu z 1,08 1,098 na 1,23 1,251 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,93 0,946, krajského soudu ve výši 1,01 1,027 a vrchního soudu ve výši 1,08 1,098 po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.

§ 37

(1) Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.11)

(2) Plat a odchodné prezidenta republiky nepodléhá dani z příjmů.

(3) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu12) a ve stejném rozsahu a pořadí13) jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

(4) Nárok na plat, další plat a na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 36 odst. 1).

§ 38

(1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující, a na polovinu dalšího platu v příslušném kalendářním pololetí. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

(2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu.

3. Zákon č. 201/1997 Sb.,

o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

§ 2

(1) Státnímu zástupci náleží za vykonanou práci plat a další plat.

(2) Státnímu zástupci, o němž to stanoví tento zákon, náleží též naturální plnění.

§ 3

(6) Platový koeficient podle odstavce 2 se určuje státnímu zástupci

okresního státního zastupitelství ve výši

krajského státního zastupitelství ve výši

vrchního státního zastupitelství ve výši

do ukončení 5. roku praxe

0,81

0,89

0,97

od počátku 6. roku praxe

0,93

1,01

1,08

od počátku 9. roku praxe

1,05

1,16

1,23

od počátku 12. roku praxe

1,13

1,25

1,36

od počátku 15. roku praxe

1,20

1,33

1,48

od počátku 18. roku praxe

1,25

1,41

1,55

od počátku 21. roku praxe

1,28

1,44

1,59

od počátku 24. roku praxe

1,32

1,47

1,62

od počátku 27. roku praxe

1,35

1,51

1,66

od počátku 30. roku praxe

1,39

1,54

1,70

6) Platový koeficient podle odstavce 2 se určuje státnímu zástupci

okresního státního zastupitelství

krajského státního zastupitelství

vrchního státního zastupitelství

0,824

0,905

0,986

do ukončení 5. roku praxe

0,946

1,027

1,098

od počátku 6. roku praxe

1,068

1,180

1,251

od počátku 9. roku praxe

1,149

1,271

1,383

od počátku 12. roku praxe

1,220

1,353

1,505

od počátku 15. roku praxe

1,271

1,434

1,576

od počátku 18. roku praxe

1,302

1,464

1,617

od počátku 21. roku praxe

1,342

1,495

1,647

od počátku 24. roku praxe

1,373

1,536

1,688

od počátku 27. roku praxe

1,414

1,566

1,729

od počátku 30. roku praxe.

(7) Platový koeficient stanovený v odstavci 6 se zvyšuje

a) okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,20 0,203 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,23 0,234,

b) náměstkovi okresního státního zástupce okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,08 0,081 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,10 0,102,

c) krajskému státnímu zástupci o 0,37 0,376,

d) náměstkovi krajského státního zástupce o 0,17 0,173,

e) vedoucímu oddělení krajského státního zastupitelství o 0,08 0,081,

f) vrchnímu státnímu zástupci o 0,46 0,468,

g) náměstkovi vrchního státního zástupce o 0,24 0,244,

h) řediteli odboru vrchního státního zastupitelství o 0,11 0,112,

i) vedoucímu oddělení vrchního státního zastupitelství o 0,06 0,061.

(8) Státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,70 1,729. Platový koeficient se zvyšuje

a) řediteli odboru Nejvyššího státního zastupitelství o 0,21 0,213,

b) vedoucímu oddělení Nejvyššího státního zastupitelství o 0,14 0,142.

(9) Nejvyššímu státnímu zástupci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50 2,542.

(10) Náměstkovi nejvyššího státního zástupce náleží plat určený z platové základny koeficientem ve výši 2,10 2,136.

§ 7

Praxe

(5) Při hodnocení praxe pro zvýšení platového koeficientu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství z 0,93 0,946 na1,05 1,068, krajského státního zastupitelství z 1,01 1,027 na 1,16 1,180 a vrchního státního zastupitelství z 1,08 1,098 na 1,23 1,251 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že státní zástupce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci státního zástupce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží státnímu zástupci okresního státního zastupitelství plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,93 0,946, krajského státního zastupitelství ve výši 1,01 1,027 a vrchního státního zastupitelství ve výši 1,08 1,098. Po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.

§ 8

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v každém pololetí roku ve výši měsíční částky platu, který příslušel státnímu zástupci v posledním kalendářním měsíci výkonu funkce v příslušném kalendářním pololetí.

(2) Státnímu zástupci náleží další plat, pokud v kalendářním pololetí vykonával funkci alespoň 90 kalendářních dnů. Do té doby se nezapočítává doba, po kterou nevykonával funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství. Doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci se státnímu zástupci do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí. Nárok na další plat nevznikne státnímu zástupci, skončí-li jeho pracovní poměr v prvním kalendářním pololetí přede dnem 30. června a ve druhém kalendářním pololetí přede dnem 31. prosince.

(3) státnímu zástupci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží.

§ 13

(1) Plat, další plat a další náležitosti poskytuje státnímu zástupci státní zastupitelství, u něhož vykonává státní zástupce svoji funkci v pracovním poměru.

(2) Plat a další plat jsou splatné Plat je splatný ve shodných termínech jako u zaměstnanců ministerstev.

(3) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu a ve stejném rozsahu a pořadí jako u zaměstnanců ministerstev.

(4) Nárok na plat a další plat lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení funkce.

§ 15

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na státní zástupce, obsahují ustanovení o platovém tarifu, dalším platu, příplatcích a odměnách, rozumí se tím plat a další plat podle tohoto zákona.

4. Zákon č. 349/1999 Sb.,

o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů

§ 8

(1) Funkce ochránce je veřejnou funkcí.

(2) Ochránci náleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. Zástupci ochránce náleží plat, další plat, náhrada výdajů a naturální planění jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu.

5. Zákon č. 15/1998 Sb.,

o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů,ve znění pozdějších předpisů

§ 25

Platy, požitky a náhrady

(1) Na předsedu Komise a členy prezidia se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Předseda komise má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, odchodné a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.

(3) Členové prezidia mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.

6. Zákon č. 101/2000 Sb.,

o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 30

(1) Zaměstnanci úřadu jsou předseda, inspektoři a další zaměstnanci.

(2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a pověření zaměstnanci (dále jen „kontrolující“).

(3) Na zaměstnance Úřadu se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předseda Úřadu má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako členové Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.

(5) Inspektoři Úřadu mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako členové Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.

7. Zákon č. 201/2002 Sb.,

o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů

§ 16

(1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je plně způsobilá k právním úkonům. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a odsouzení nebylo zahlazeno.

(2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance úřadu, který má vykonávat činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění úkolů Úřadu (§ 18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a nejméně tříletá praxe v oboru předpokládaného druhu práce po ukončení předepsaného vzdělání.

(3) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce.

(4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat a další plat jako státnímu zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a generálnímu řediteli Úřadu náleží plat a další plat jako náměstkovi nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.

(5) Platové poměry ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.

(6) Ministerstvo financí organizuje a řídí odborné vzdělávání zaměstnanců Úřadu.

8. Zákon č. 143/1992 Sb.,

o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů

§ 15a

Další plat

Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.

§ 23

(1) Vláda stanoví nařízením

a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,

b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,

c) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

d) c) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,

e) d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,

f) e) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,

g) f) míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,

h) g) zvláštní jednorázové peněžité náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil ve služebním poměru

i) h) rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.

(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.

9. Zákon č. 218/2002 Sb.,

o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 133

(1) Státnímu zaměstnanci přísluší plat za výkon služby, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem státního zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcím právním předpisem, služebním předpisem, a pokud tak stanoví tento zákon, zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (dále jen „zákon o platu“) jako

a) platový tarif,

b) příplatek za službu,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) plat za službu přesčas,

f) příplatek za službu v sobotu a v neděli,

g) příplatek za službu v noční době,

h) příplatek za službu ve svátek,

i) zvláštní příplatek,

j) příplatek za diplomatické a konzulární hodnosti,

k) příplatek za výchovu čekatele,

l) další plat,

m) l) osobní příplatek,

n) m) odměna.

(3) Za služební pohotovost (§ 82) přísluší státnímu zaměstnanci odměna, která se nepovažuje za plat. Podmínky nároku na odměnu a její výše se řídí § 19 zákona s tím, že výše odměny se určuje rovněž z poměrné části příplatku za službu.

§ 146

Další plat

Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce další platy za podmínek a ve výši, které stanoví vláda nařízením.

§ 154

(1) O výši platového tarifu státního zaměstnance, příplatku za službu, příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za výchovu čekatele, a o změnách uvedených složek platu, vydá služební orgán rozhodnutí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Služební orgán rozhodne též o poskytnutí a výši dalšího platu, příplatku za zastupování, popřípadě odměn, o přiznání a výši osobního příplatku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

§ 158

(1) Při poskytování platu představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka nebo vedoucího služebního úřadu postupuje příslušný personální útvar obdobně podle § 134, § 136 odst. 1, § 138, § 139 odst. 5, § 143, 146 a 157, pokud jde o poskytování příplatku a náhradního volna za službu ve svátek. Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucí služebního úřadu, který nemá nadřízený služební orgán, určí orgán, který tohoto představeného na služební místo jmenoval (§ 53 odst. 2 a odst. 5 věta první a třetí) na návrh příslušného personálního útvaru. U vedoucích ostatních služebních úřadů rozhodne o platových věcech uvedených ve větě druhé nadřízený služební orgán.

(2) Spory ve věcech podle odstavce 1 věty druhé projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.

§ 159

(1) Čekateli (§ 21 odst. 3) přísluší po dobu přípravy na službu plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem čekatele je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) plat za práci přesčas,

c) příplatek za práci v sobotu a v neděli,

d) příplatek za práci v noční době,

e) příplatek za práci ve svátek,

f) zvláštní příplatek,.

g) další plat.

§ 165

Další plat

Čekateli přísluší v kalendářním roce další platy za podmínek a ve výši, které stanoví vláda nařízením. Bude-li čekatel v průběhu kalendářního roku jmenován do služby, považují se pro účely splnění podmínek vzniku nároku na další plat jim odpracované dny za dny služby.

§ 168

(1) Služební úřad je povinen v den nástupu do práce písemně informovat čekatele o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třídě, do které je čekatel zařazen, o výši platového tarifu, popřípadě zvláštního příplatku. O změnách ve výši platového tarifu, popřípadě zvláštního příplatku, a jejich důvodech informuje bezodkladně služební úřad čekatele formou změny platového výměru.

(2) Služební úřad písemně oznámí čekateli rovněž poskytnutí a výši dalšího platu.

§ 235

(1) Přechodné období systemizace podle tohoto zákona se ve všech dotčených správních úřadech stanoví od 1. ledna 2005 2007 do 31. prosince 2007 2009.

(2) Systemizace v přechodném období se řídí § 14 až 16 a § 190.

(3) Systemizace v přechodném období se zaměřuje zejména na vytváření služebních míst státních zaměstnanců a míst zaměstnanců.

§ 238

(5) Na základě jmenování do služby vznikne dosavadnímu zaměstnanci složením služebního slibu podle § 34 odst. 2 služební poměr ve službě na dobu určitou v trvání do 31. prosince 2007 2009.

§ 250

První služební hodnocení (§ 195) státních zaměstnanců uvedených v § 249 se provádí po 1. lednu 2008 2010.

§ 254

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005 2007, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst.3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst.1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a příloh č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

10. Zákon č. 309/2002 Sb.,

o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Čl. LV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005 2007, a výjimkou čl. XXXIII a čl. XXXIV, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004.

11. Zákon č. 361/2003 Sb.,

o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif zvýšený způsobem uvedeným v § 115 odst. 4,

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) další služební příjem,

f) e) osobní příplatek a

g) f) odměna.

§ 121

Další služební příjem

(1) Další služební příjem je jednorázové peněžité plnění, na které má příslušník nárok v kalendářním pololetí roku.

(2) Příslušník má nárok na další služební příjem, jestliže v kalendářním pololetí koná službu alespoň 65 dnů a jeho služební poměr neskončí v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, jestliže dosáhne příslušník stanovený počet dnů výkonu služby až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo 31. prosincem, jestliže dosáhne příslušník stanovený počet dnů výkonu služby až v prosinci.

(3) Za den výkonu služby se pro účely poskytování dalšího služebního příjmu považuje den, v němž příslušník

a) konal službu po převážnou část směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) nemohl konat službu pro překážky na straně bezpečnostního sboru v rozsahu poloviny své směny a větším, nebo

d) nekonal službu proto, že na jeho obvyklý den služby připadl na svátek.

(4) Den výkonu služby lze započítat jen z jednoho důvodu, který je uveden v odstavci 3.

(5) Příslušník, kterému bezpečnostní sbor rozvrhl stanovenou dobu výkonu služby nerovnoměrně, se pro účely odstavce2 posuzuje jako příslušník, který vykonával službu 5 dnů výkonu služby v kalendářním týdnu, i když jeho doba výkonu služby není do všech těchto dnů výkonu služby rozvržena. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až d).

(6) Výše dalšího služebního příjmu je součtem měsíčních částek základního tarifu zvýšeného způsoben uvedeným v § 115 odst. 4, příplatku za vedení, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které příslušníkovi vznikl nárok naposledy nebo které mu byly služebním bezpečnostním sborem určeny naposledy.

(7) Další služební příjem je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu služebního příjmu po vzniku nároku na další příjem.

12. Zákon č. 128/2000 Sb.,

o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 71

(1) Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obce“) poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

  1. měsíční odměna,

  2. další odměna,

c) b) odměna při skončení funkčního období.

§ 72

Neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 74

Další odměna je peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva obce za podmínek a ve výši, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

13. Zákon č. 129/2000 Sb.,

o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 46

(1) Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále jen „uvolnění členové zastupitelstva“) přísluší za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná krajem uvolněným členům zastupitelstva za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna (§ 48),

b) další odměna (§ 49),

c) b) odměna při skončení funkčního období (§ 50).

§ 47

Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49

Další odměna je peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva za podmínek a ve výši, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

14. Zákon č. 131/2000 Sb.,

o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

§ 52

(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen „uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy“) přísluší od hlavního města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna,

b) další odměna,

c) b) odměna při skončení funkčního období.

(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen „neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy“), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou mzdy; rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu. Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný kalendářní rok.

(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být poskytnuta měsíční odměna a další odměna za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 54

Další odměna je jednorázové peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací