Důvody navrhované úpravy
Je možné konstatovat, že záměr zákonodárců při přijímání zákona č. 406/2000 Sb., kterým bylo zvýšit hospodárnost užívání energií, je naplňován. Za rozhodující faktor lze považovat zvyšující se cenu energií a tím zcela přirozenou snahu odběratelů ušetřit. Uvedený zákon pak vymezuje logický rámec, jak takového žádoucího stavu dosáhnout.
Jako každý právní předpis tak i tento zákon by však měl řešit hlavně případy, kdy nemůže být záležitost vyřešena dohodou. Předložená novela vychází právě z požadavků a zkušeností, které získali odběratelé tepla (majitelé bytových domů) při dosavadní praxi omezování spotřeby i při aplikaci rozličných způsobů regulace. V mnoha případech se ukazuje, že aktuální situaci konkrétního domu vyhovuje lépe některý jiný způsob regulace než předpokládaná regulace pomocí automatických regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi. Ty nejsou plně využity např. v místnostech obrácených k severu, kde nedochází k tepelnému zisku při osvětlení sluncem, jsou také přirozeně poruchové (překvapuje, že na komerčních výstavách nebývá předepsáno složení otopné vody v systému), někdy působí přímo proti jiným typům regulace – např. změny teploty otopné vody v závislosti na aktuální venkovní teplotě a denní době (teplotní útlum v noci).
Navrhuje se proto, aby, podobně jako u pravidel pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, mohli nájemci bytů nebo vlastníci jednotek, v případě kvalifikované dvoutřetinové většiny, zvolit odlišnou metodu i u regulace ústředního vytápění. Nebude přitom třeba nijak měnit jinou část zákona ani prováděcí vyhlášku MPO č. 152/2001 Sb.
S ohledem na skutečnost, že podle dosavadní právní úpravy mají být termostatické ventily osazeny do konce roku 2004, bude vhodné vytvořit prostor pro rozhodnutí o nejvhodnější formě regulace prodloužením splnění této povinnosti o dva roky.
Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami
Navrhovaná úprava řeší oblast, která není upravena mezinárodními smlouvami a je ve výhradní kompetenci právního pořádku České republiky.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy na státní rozpočet
Navrhovaná změna zákona nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet nebo veřejné rozpočty. Nebude mít dopady na životní prostředí. Nehrozí ani plýtvání energií, protože přirozená regulace daná cenou, se již vžila. Návrh respektuje plně stanovené limitní nepřekročitelné hodnoty při odběru energie.
Předkladatel navrhuje, aby v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, byl s návrhem zákona vysloven souhlas již v prvním čtení. Důvodem tohoto návrhu je časová naléhavost a stručnost právní úpravy.
K bodu 1: (§ 6)
Navrhuje se rozšířit výčet úprav, o kterých může rozhodovat kvalifikovaná většina vlastníků nebo nájemců jednotek i o regulaci ústředního vytápění.
K bodu 2: (§ 14)
Lhůta pro splnění vyjmenovaných povinností se prodlužuje o 2 roky.
Platné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaŘENÍ ENERGIÍ, s vyznačením navrhovaných změn
§ 6 Účinnost užití energie
(1) Ten, kdo vyrábí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.4)
(2) Ten, kdo rozvádí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro přenos a distribuci elektřiny a rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod elektřiny a tepelné energie zajistit nepřekročení maximálních ztrát energie stanovených vyhláškou. Tuto povinnost má i v případě změny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.4)
(3) Výrobce, dovozce nebo distributor5) může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.
(4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu4) ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.
(5) Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu.6)
(6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou.
(7) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.
(8) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody a pro regulaci ústředního vytápění stanovenými vyhláškou, s výjimkou
a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,
b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,
c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4) § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Povinnost podle § 6 odst. 7 vybavit vnitřní tepelná zařízení
budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být
splněna do 4
6
let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu.9)
(5) Ministerstvo vydá vyhlášku s vymezením zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, a k provedení § 6 až 10.
(6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby
do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou Českou energetickou agenturou v rámci programu, nebo
b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
V Praze dne 9. srpna 2004
František Beneš v. r.