zákon č. 85/2004 Sb.

Část první - Změna zákona o zemědělství

Čl. I bod 1

§ 2e odst. 1

V ustanovení se vymezuje postavení podnikatele v zemědělství, resp. toho, kdo chce provozovat zemědělskou výrobu, a to jak osoby právnické, tak fyzické. Podnikat v zemědělství se umožňuje státním občanům České republiky, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, ale i fyzickým osobám s bydlištěm a právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky včetně občanů Evropské unie a právnických osob se sídlem na území členského státu EU. Zemědělským podnikatelem může být jak fyzická tak právnická osoba, pokud splní podmínky pro zaevidování této osoby u krajského úřadu.

V tomto ustanovení se dále specifikují podmínky, které musí splňovat osoba, která chce provozovat zemědělskou výrobu. Podmínkami jsou především dosažení příslušného věku, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, znalost českého jazyka v případě osob z tzv. třetích zemí, splnění závazku daňové povinnosti vůči státu a rovněž splnění odborné způsobilosti, která je podrobně vymezena v § 2f odst. 2. U právnické osoby musí tyto podmínky splňovat odpovědná osoba, která je v návrhu pro účely tohoto zákona vymezena.

§ 2e odst. 2

Toto ustanovení obsahuje negativní vymezení zemědělského podnikatele, neboť v případě provozování drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a prodeje nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z této vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti nejde o činnost uskutečňovanou za účelem dosažení zisku a tudíž nelze hovořit o zemědělském podnikateli ve smyslu tohoto návrhu zákona.

§ 2e odst. 3 a 4

Vymezuje taxativně zemědělskou výrobuvčetně hospodaření v lesích a na vodních plochách, kterou se rozumí rostlinná výroba zahrnující  pěstování ovoce a zeleniny, hub, léčivých a aromatických rostlin a rostlin pro technické užití, chmelařství, vinohradnictví a dále živočišnou výrobu představující chov hospodářských a jiných zvířat a živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní. Zemědělskou výrobou je rovněž produkce chovných a plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, dále výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, úprava, zpracování a prodej vlastní produkce ze zemědělské výroby včetně výroby potravin z ní, poskytování prací, výkonů nebo služeb souvisejících se zemědělskou výrobou s využitím prostředků nebo zařízení sloužících vlastní zemědělské výrobě, chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše.

§ 2e odst. 5

Bezúhonnost se posuzuje jak z hlediska trestných činů nespáchaných, tak z hlediska trestných činů zahlazených, které jsou v návrhu uvedeny obecně bez konkrétní skutkové podstaty. Jde o trestné činy spáchané v souvislosti s podnikáním v zemědělství, a to jak úmyslné, tak spáchané z nedbalosti.

§ 2f odst. 1 a 2

V tomto ustanovení je upravena povinnost pro osobu, která chce podnikat v zemědělství, se zaevidovat u místně příslušného krajského úřadu, kterým je krajský úřad příslušný podle místa pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby v České republice. Nelze-li místní příslušnost takto určit, je místně příslušným krajský úřad podle místa podnikání fyzické nebo právnické osoby. Podmínkou pro zaevidování je jednak splnění podmínek týkajících se věku, způsobilosti k právním úkonům atd. (§ 2e odst. 1 návrhu), dále ukončení nejméně středního odborného vzdělání v některém z uvedených oborů nebo absolvování akreditovaného zemědělského rekvalifikačního kurzu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu minimálně 300 hodin nebo splnění odborné zemědělské praxe v délce nejméně 5 let.

§ 2f odst. 3 a 4

Návrh ustanovení odstavce 3 upravuje náležitosti, které musí obsahovat žádost o zápis do evidence, u fyzické osoby jde o uvedení jména a příjmení, rodného čísla,bylo-li přiděleno, státního občanství, trvalého pobytu u osob, kterým byl přidělen, jinak se uvede adresa určená pro doručování, kterou je zpravidla místo pobytu na území České republiky nebo místo podnikání (tzn. název obce, její části, název ulice, pokud bylo přiděleno, tak číslo popisné a orientační, poštovní směrovací číslo). Dále se v žádosti uvedou údaje o odborné způsobilosti a skutečnost, zda soud nebo správní orgán rozhodl o zákazu činnosti nebo zda u konkrétní osoby trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby. V žádosti se dále uvede konkrétní zemědělská výroba, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby, datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud se zamýšlí provozovat na dobu určitou, údaj o tom, zda při zemědělské výrobě budou zaměstnáni i zaměstnanci.

Žádost podléhá správnímu poplatku, který se navrhuje ve výši 1000 Kč za zápis do evidence zemědělského podnikatele u krajského úřadu a 500 Kč při změně zápisu v této evidenci. Uvedené správní poplatky jsou s odkazem na zákon o zemědělství zahrnuty do nového zákona o správních poplatcích, který připravuje Ministerstvo financí.

V případě právnické osoby, jak je uvedeno v odstavci 4, se v žádosti uvede obchodní firma nebo název, sídlo, dále jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a místo trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu právnické osoby a údaj, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby. U zahraniční právnické osoby umístění organizační složky, pokud je zřízena. Údaj o trvalém pobytu se nepožaduje u občanů Evropské unie (osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby). Dále se u odpovědného zástupce právnické osoby požaduje  splnění osobních podmínek stejných jako u osoby fyzické, která chce provozovat zemědělskou výrobu. V případě, že odpovědným zástupcem právnické osoby bude osoba s bydlištěm mimo území České republiky, v žádosti se uvede rovněž místo jejího trvalého pobytu v České republice, ale jen pokud nepůjde o občana Evropské unie nebo občana České republiky. U právnické osoby se v žádosti rovněž uvedou údaje týkající se místa podnikání, konkrétní zemědělské výroby, identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, místa, kde bude zemědělská výroba po zápisu do evidence provozována, datum zahájení zemědělské výroby, popřípadě datum jejího ukončení, pokud by měla být provozována na dobu určitou, a údaj, zda budou při provozování zemědělské výroby zaměstnáni zaměstnanci.

§ 2f odst. 5

Osoba, která požádá o zaevidování podle tohoto zákona, musí příslušnými doklady osvědčit splnění zákonných podmínek pro zaevidování.

§ 2f odst. 6 a 7

Zemědělského podnikatele zaeviduje místně příslušný krajský úřad, který vydá žadateli na základě dokladů osvědčujících splnění podmínek pro zaevidování do 30 dnů osvědčení o zápisu do evidence. Do osvědčení uvede i identifikační číslo, které zemědělskému podnikateli přidělí příslušný orgán státní statistiky. Z důvodu jednotné evidence je vhodné, aby identifikační číslo bylo přidělováno právě příslušným orgánem státní statistiky, kterým je pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni kraje. Osvědčení o zaevidování zemědělského podnikatele se doručí žadateli s vyznačením údajů požadovaných pro fyzickou nebo právnickou osobu. V osvědčení se vyznačí jméno, místo podnikání, splnění odborné způsobilosti, konkrétní zaměření zemědělské výroby, místo provozování zemědělské výroby, popřípadě datum, kdy bude zemědělská výroba ukončena, pokud má být provozována na dobu určitou. Stejně se postupuje při změně a zániku skutečností vedených v evidenci a při ukončení zemědělské výroby.

§ 2f odst. 8

Při posuzování odborné způsobilosti budou uznávány kvalifikace v souladu s vládním návrhem zákona o uznávání odborné kvalifikace. Ve sporných případech při uznávání odborné způsobilosti se navrhuje, aby rozhodovalo Ministerstvo zemědělství.

§ 2f odst. 9

V tomto ustanovení se vymezuje zahraniční osoba jako subjekt, který se může stát zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona.

§ 2f odst. 10

V řízení o zaevidování zemědělského podnikatele se postupuje podle zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou kladného rozhodnutí při zápisu do evidence zemědělského podnikatele.

§ 2g

Ustanovení obsahuje podmínky, za kterých místně příslušný krajský úřad zemědělského podnikatele vyřadí z evidence. Z evidence je vyřazen, pokud neprovozuje více než 12 měsíců zemědělskou výrobu, pokud jako podnikající fyzická osoba zemřel a nemá právního nástupce nebo jako právnická osoba zanikl. Dále jej krajský úřad vyřadí, nesplňuje-li jednu z podmínek pro zápis do evidence nebo pokud sám o vyřazení z evidence požádá. Krajský úřad může zemědělského podnikatele vyřadit také v případě, když tak navrhne příslušná správa sociálního zabezpečení, pokud podnikatel neplní závazky vůči státu. Tato kompetence příslušné správy sociálního zabezpečení je upravena v novele zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v části druhé návrhu.

Řízení o vyřazení z evidence se řídí správním řádem a odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského úřadu je Ministerstvo zemědělství. Výmaz z evidence provede krajský úřad po právní moci rozhodnutí o vyřazení z evidence.

§ 2h

V tomto ustanovení je vymezena působnost krajských úřadů při evidenci zemědělských podnikatelů.

Čl. I bod 2

§ 5 odst. 4 až 6

Toto ustanovení upravuje sankční opatření – pokutu vůči tomu, kdo jako fyzická nebo právnická osoba provozuje zemědělskou výrobu bez zapsání do evidence. Pokuta se navrhuje ve výši 200 000 Kč. Pokud uvede nepravdivé údaje požadované pro zápis do evidence, pokuta se navrhuje ve výši 100 000 Kč.

Pokutu ukládá příslušný krajský úřad, který vede evidenci zemědělských podnikatelů a který bude pokutu rovněž vybírat a vymáhat.

Čl. II

Přechodná ustanovení se vkládají ve vztahu k soukromě hospodařícím rolníkům, kteří jsou zaevidováni podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb. Místně příslušný krajský úřad převezme evidenci vedenou u obecních úřadů v kraji do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Část druhá- Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. III

Novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je vyvolána obdobným postavením zemědělského podnikatele jako podnikatele pole živnostenského zákona a příslušná správa sociálního zabezpečení bude mít stejné oprávnění jako v případě podnikatele podle živnostenského zákona navrhnout krajskému úřadu vyřazení tohoto zemědělského podnikatele v případě, kdy neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Část třetí – Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl. IV

Jde o navazující nezbytnou úpravu potřebnou vzhledem ke zrušení zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, a novému vymezení zemědělské výroby. Účast na důchodovém pojištění osob zapsaných do evidence podle stávajícího zákona je zajištěna úpravou přechodného ustanovení.

Část čtvrtá – Změna obchodního zákoníku

Čl. V

Tato úprava obchodního zákoníku se navrhuje s ohledem na skutečnost, že zemědělským podnikatelem podle novely zákona o zemědělství může být jak osoba fyzická tak právnická.

Část pátá – Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. VI

Jde rovněž o nezbytnou navazující právní úpravu vyvolanou novým vymezením podnikání v zemědělství.

Část šestá - Zrušovací ustanovení

Čl. VII

Obsahuje zrušovací ustanovení. Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů a novela tohoto zákona obsažená v zákoně č. 219/1991 Sb.

Část sedmá – Účinnost

Čl.VIII

Účinnost se navrhuje dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

V Praze dne 28. května 2003.

předseda vlády

ministr zemědělství

Platná znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. , zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 128/2003 Sb. s vyznačením navrhovaných změn:

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je

1. vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny;

2. vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny;

3. vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie.

§ 2

Úloha státu v zemědělství

4. Stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru tím, že

   1. poskytuje dotace^4b) fyzickým a právnickým osobám v rámci

      1. opatření na organizaci trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky,

      2. programů pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními,

      3. programů podpory rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně    složek životního prostředí,

      4. opatření na zlepšení věkové struktury osob činných v zemědělství,

      5. opatření na posílení konkurenceschopnosti zemědělství, včetně   zpracovatelských    odvětví,

      6. opatření na podporu obecných služeb pro zemědělství,

      7. systému záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,

      8. podpory nákupu zemědělské půdy zemědělci,

      9. podpory sdružování zemědělců při odbytu a zpracování produkce a při nákupu zemědělských potřeb,

      10. podpory úrokové míry na bankovní úvěry zemědělské prvovýroby a částečného ručení    za tyto úvěry,

      11. dosažení úrovně přímých plateb do zemědělství stanovené smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii,

      12. opatření ke zmírnění důsledků nepříznivých klimatických nebo cenových vlivů,

2. dbá o stabilitu trhu se zemědělskými výrobky a potravinami, k čemuž využívá

   1. intervenčních nákupů a prodejů zemědělských výrobků a potravin,

   2. systému produkčních kvót,

   3. subvencí při vývozu zemědělských výrobků a potravin,

   4. systému podpory nepotravinářského využití zemědělských výrobků,

   5. licenční politiky,

   6. opatření v oblasti celní ochrany,

3. poskytuje daňové úlevy

   1. při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu^4c),

   2. při spotřebě paliv s podílem biologicky odbouratelných složek^4c),

   3. při nabývání produkčních kvót,

4. vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky  prostřednictvím úpravy pravidel pro

   1. zemědělské skladní listy podle zvláštního právního předpisu^4d),

   2. komoditní burzy podle zvláštního právního předpisu^4e),

5. provádí opatření v rámci

   1. společných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami,

   2. programů strukturální podpory,

   3. programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů.

6. Ministerstvo financí vyčlení ve státním rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci strukturálních fondů Evropské unie.

1. Dotace podle odstavce 1 písm. a) poskytuje Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s výjimkou dotací podle bodu 1, které poskytuje Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“).

2. Programy podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 3 stanoví vláda svým nařízením včetně podmínek poskytování dotací v rámci těchto programů.

3. Účel dotací poskytovaných v rámci opatření podle odstavce 1 písm. a) bodů 4 až 6 včetně rozsahu finančních prostředků schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky současně se zákonem o státním rozpočtu.

§ 2a

Společné organizace trhu

8. Společnými organizacemi trhu se rozumí soubor opatření prováděných na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“).

9. Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí

   1. ustanovení Smlouvy o ES včetně jejích protokolů,

   2. ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na základě Smlouvy o ES nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny volného obchodu,

   3. právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora.

10. Společným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2.

§ 2b

Příslušné orgány společných organizací trhu

11. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, společné organizace trhu provádí podle zvláštního právního předpisu^4f) Fond s výjimkou opatření podle zvláštního právního předpisu^4g), které provádí ministerstvo.

12. Vláda nařízením upraví podmínky k provádění společných organizací trhu podle§ 2a, jestliže tuto úpravu vyžaduje příslušné opatření ve smyslu § 2a odst. 2.

§ 2c

Program strukturální podpory

13. Programem strukturální podpory se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství v oblastech méně příznivých pro zemědělství, podpory rozvoje navazujících odvětví a podpory rozvoje venkova.

14. Programy strukturální podpory zahrnují zejména

    1. pomoc méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními,

    2. podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí,

    3. opatření na posílení konkurenceschopnosti zemědělství včetně zpracovatelských  odvětví,

    4. opatření podporující přizpůsobování a rozvoj venkovských oblastí,

    5. opatření na zlepšení věkové struktury osob činných v zemědělství.

15. Programy strukturální podpory schvaluje vláda.

16. Programy strukturální podpory provádí ministerstvo, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

§ 2d

Podpory financované výhradně z národních zdrojů

17. Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky současně se státním rozpočtem.

18. Programy provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba na základě ministerstvem vydaných zásad.

§ 2e

Podnikání v zemědělství

19. Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a která, pokud jde o osobu fyzickou

    1. dosáhla věku 18 let,

    2. má způsobilost k právním úkonům,

    3. je bezúhonná,

    4. je odborně způsobilá ( § 2f odst. 2) ,

    5. má trvalý pobyt^4h) na území České republiky, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie,

    6. předloží doklad, že nemá vůči státu daňové nedoplatky; doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

    7. pohovorem před místně příslušným krajským úřadem prokáže základní znalost jazyka českého, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie; základní znalost jazyka českého prokáže fyzická osoba tím, jestliže je schopna

       1. plynně a jazykově srozumitelně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání,

       2. plynně přečíst určený běžný článek z denního tisku a ústně, vlastními slovy, sdělit jeho obsah.

Splnění skutečností uvedených v písmenech a) až g) u právnické osoby musí prokázat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem pro účely tohoto zákona je fyzická osoba stanovená právnickou osobou, která odpovídá za řádný provoz podnikání, a která je v pracovněprávním vztahu k zemědělskému podnikateli.

20. Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.

21. Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lesích a na vodních plochách se rozumí

    1. rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, vinařství a pěstování zeleniny, hub, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků,

    2. živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,

    3. produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v písmeni b),

    4. výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,

    5. úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby včetně výroby potravin⁴ⁱ⁾ z ní,

    6. chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu.

22. Zemědělský podnikatel podle tohoto zákona je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě.

23. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen nebo na koho se hledí, jako by nebyl odsouzen^4j)

    1. pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň  jednoho roku,

    2. pro trestný čin spáchaný úmyslně, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním a který není trestným činem podle písmene a), nebo

    3. pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním v zemědělství.

§ 2f

Evidence zemědělského podnikatele

24. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, vyjma fyzické osoby podle § 2e odst. 2, je povinna se zaevidovat.

25. Zemědělského podnikatele zaeviduje místně příslušný krajský úřad (dále jen „krajský úřad“), pokud žadatel

    1. splňuje podmínky uvedené v § 2e odst. 1,

    2. splňuje odbornou způsobilost

       1. získáním vzdělání nejméně na úrovni středního odborného vzdělání^4k)v některém zemědělském oboru, veterinářství a veterinární prevenci, anebo na úrovni úplného středního vzdělání se zaměřením na zemědělství, popřípadě absolvováním akreditovaného rekvalifikačního kurzu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu minimálně 300 hodin, nebo

       2. tím, že prokáže zemědělskou praxi v zemědělském podniku nejméně po dobu 5 let.

Příslušným krajským úřadem k zaevidování žadatele o zemědělské podnikání je krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází místo podnikání nebo sídlo zemědělského podnikatele; v případě, že toto místo podnikání se nachází na území více krajů, je příslušným k zaevidování zemědělského podnikatele krajský úřad, v jehož územním obvodě místo podnikání zemědělského podnikatele převažuje.

26. V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele fyzická osoba uvede

    1. jméno a příjmení, státní občanství, trvalý pobyt, byl-li přidělen, jinak adresa určená pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu fyzické osoby na území České republiky nebo v místě podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a údaj, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti, týkající se zemědělské výroby, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby,

    2. zahraniční fyzická osoba rovněž adresu bydliště mimo území České republiky,

    3. údaj o odborné způsobilosti, pokud ji splňuje,

    4. zaměření zemědělské výroby,

    5. identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

    6. předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby,

    7. datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou,

    8. údaj o tom, zda při provozování zemědělské výroby bude zaměstnávat zaměstnance.

27. V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele, je-li podána právnickou osobou, se uvede

    1. obchodní firma nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo- li přiděleno, poštovní směrovací číslo) a jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou   jejím  statutárním orgánem nebo jeho členy, nejedná-li se o občana České republiky    nebo občana Evropské unie, a údaj, zda jim soud nebo správní orgán neuložil zákaz  činnosti, týkající se zemědělské výroby, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby,

    2. u zahraniční právnické osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, uvedené v písmeni a),

    3. údaje uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a c) týkající se odpovědného zástupce,

    4. údaje uvedené v odstavci 3 písm.d) až h).

28. K žádosti fyzická osoba nebo právnická osoba přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis do evidence zemědělského podnikatele.        

29. Krajský úřad vydá žadateli, pokud splňuje podmínky podle tohoto zákona, do 30 dnů  osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Současně vyrozumí příslušný orgán státní statistiky, který na základě toho přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo. V osvědčení se uvedou údaje podle odstavce 3, jde-li o osobu fyzickou, nebo údaje podle odstavce 4, jde-li o osobu právnickou.

30. V evidenci příslušný krajský úřad neprodleně vyznačí skutečnosti uvedené ve vydaném osvědčení a identifikační číslo přidělené zemědělskému podnikateli. Při změně a zániku skutečností vedených v evidenci a při ukončení zemědělské výroby zemědělského podnikatele postupuje krajský úřad obdobně.

31. Při posuzování odborné způsobilosti žadatele o zaevidování se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem^4l). Při posuzování odborné způsobilosti rozhoduje ve sporných případech ministerstvo.

32. Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.

33. Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád^4m), s výjimkou vydání kladného rozhodnutí o zapsání do evidence zemědělského podnikatele.

§ 2 g

Vyřazení z evidence

34. Zemědělského podnikatele krajský úřad z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže

    1. neprovozuje více než 12 kalendářních měsíců zemědělskou výrobu,

    2. zemřel, jde-li o osobu fyzickou, pokud nemá právního nástupce,

    3. zanikl, jde-li o osobu právnickou,

    4. přestal splňovat alespoň některou z podmínek pro zápis do evidence zemědělského podnikatele, stanovenou tímto zákonem,

    5. o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel sám požádá.

35. Pokud právní nástupce chce pokračovat v podnikání, oznámí tuto skutečnost krajskému úřadu do 3 měsíců ode dne úmrtí zemědělského podnikatele. Správce dědictví oznámí tuto skutečnost krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy byl ustanoven. Nesplňuje-li právní nástupce podmínky uvedené v § 2e odst. 1, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. Ustanovení § 2e odst. 1 se neuplatní.

36. Zemědělského podnikatele krajský úřad může vyřadit také na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže neplní závazky vůči státu.

37. O odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence rozhoduje ministerstvo. Po nabytí rozhodnutí o vyřazení z evidence právní moci krajský úřad neprodleně provede výmaz z evidence.

§ 2h

Krajský úřad vykonává působnost podle § 2f a § 2g v přenesené působnosti.

§ 3

Poskytování dotací

38. Dotace poskytuje ministerstvo nebo Fond (dále jen „příslušný orgán“)podle § 2 odst. 3 a 4, § 2a až 2d na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám (dále jen „žadatel“) za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^4f) a případně na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

39. Žádost o poskytnutí dotace obsahuje údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí dotace, zejména

    1. označení žadatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou  osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo datum  narození, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo,

    2. předmět činnosti nebo předmět podnikání žadatele,

    3. účel, na který je dotace požadována,

    4. bankovní spojení žadatele,

    5. prohlášení žadatele, že neobdržel v příslušném roce na činnost, případně na účel pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu samosprávného územního celku.

40. Je-li žádost neúplná nebo obsahuje-li nepravdivé údaje, příslušný orgán ji vrátí žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do stanovené lhůty, příslušný orgán ji zamítne.

41. Jestliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje,

    1. na zemědělskou půdu, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán   z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu^4h)4n),

    2. na hospodářské zvíře, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedené podle zvláštního právního předpisu^4i)4o).

42. Příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže

    1. žadatel nemá trvalý pobyt, případně sídlo na území České republiky nebo   neprokáže, že oprávněně podniká na území České republiky,

    2. žadatel neprokáže, že měl ke dni stanovenému ministerstvem ve vyhlášce vypořádány splatné závazky k Fondu, ministerstvu, Pozemkovému fondu České republiky, Fondu národního majetku České republiky, Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., splatné závazky související s pojistným na sociální zabezpečení      a  s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, splatné závazky související      s veřejným zdravotním pojištěním, splatné daňové závazky u místně příslušných  finančních  orgánů, nebo  neprokáže, že  splatné  závazky  nevypořádané  ke  dni stanovenému ministerstvemve vyhlášce vypořádal nejpozději ke dni podání žádosti; toto ustanovení   se nevztahuje na žadatele, který není podnikatelem podle § 2 odst. 2  obchodního  zákoníku,

    3. žadatel změní u půdního bloku nebo dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití        zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle tohoto zákona druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda,

    4. pozemek, na který má být poskytnuta dotace, se nenachází na území České republiky.

43. Na dotace poskytované podle mezinárodní smlouvy se ustanovení odstavců 1 až 5 vztahují přiměřeně.

Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

§ 3a

44. Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence“) slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádostí, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 4 písm. a), a ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace.

45. Evidenci vede ministerstvo.

46. Základní jednotkou evidence je půdní blok o minimální výměře 0,1 ha, který představuje souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy zřetelně v terénu oddělenou zejména lesním porostem, zpevněnou cestou, vodním tokem nebo zemědělsky neobdělanou půdou.

47. Jestliže je na půdním bloku pěstován více než jeden druh zemědělské kultury, anebo je půdní blok obhospodařován více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou, která tuto činnost vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (dále jen „uživatel„), člení se půdní blok na díly půdního bloku, které představují souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy jednoho druhu zemědělské kultury obhospodařované jedním uživatelem.

48. U půdního bloku se eviduje

    1. identifikační číslo půdního bloku,

    2. výměra,

    3. uživatel,

    4. druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i,

    5. zařazení do ochranného pásma vodního zdroje^4j)4p),

    6. zařazení do zvláště chráněného území^4k)4q),

    7. existence závlahového systému,

    8. existence odvodňovacího systému,

    9. existence viniční tratě^4l)4r),

    10. obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu^4m)4v),

    11. zařazení do typu méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými a jinými omezeními podle  kritérií stanovených nařízením vlády.

Údaje podle písmen c) až j) se evidují u půdního bloku nečleněného na díly.

49. U dílu půdního bloku se eviduje

    1. identifikační číslo dílu půdního bloku,

    2. výměra,

    3. uživatel,

    4. druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i,

    5. existence závlahového systému,

    6. existence odvodňovacího systému,

    7. existence viniční tratě^4l)4r),

    8. obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu^4m)4s).

50. Evidence je vedena v digitální formě, přičemž půdní bloky, případně jejich díly jsou zobrazovány na podkladě ortofotografických map pořízených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální^4n)4t) na základě leteckého měřického snímkování zemského povrchu (dále jen „ortofotomapa“).

§ 3b

51. Každý uživatel půdního bloku či půdního dílu, pokud má zájem o zařazení do evidence půdy, ohlásí tuto skutečnost do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

52. Je-li předmětem ohlášení uživatele půdní blok, v ohlášení se uvedou tyto údaje

    1. identifikační údaje uživatele půdního bloku,

    2. výměra půdního bloku,

    3. druh zemědělské kultury na půdním bloku podle kritérií uvedených v § 3i.

53. Je-li předmětem ohlášení uživatele díl půdního bloku, v ohlášení se uvedou tyto údaje

    1. identifikační údaje uživatele dílu půdního bloku,

    2. výměra dílu půdního bloku,

    3. druh zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií uvedených v § 3i,

54. Jsou-li předmětem ohlášení jak půdní bloky, tak i díly půdního bloku, nebo více než jeden půdní blok, případně díl půdního bloku, musí každá část ohlášení vyhovovat požadavkům podle odstavců 2 a 3.

55. Součástí ohlášení je zakreslení hranice půdního bloku, případně dílu půdního bloku, jehož užívání se ohlašuje, v ortofotomapě.

§ 3c

56. Pro zpracování řádného a včasného ohlášení pověření zaměstnanci ministerstva poskytují osobám, které projeví zájem podat ohlášení podle § 3b, odbornou pomoc, a to včetně poskytnutí ortofotomap. Odborná pomoc spočívá v identifikaci půdního bloku, případně dílu půdního bloku a při určování jejich výměry.

57. Ohlášení se podává ministerstvu. Jsou-li již při podání ohlášení pochybnosti o skutečné výměře dílu půdního bloku, jehož užívání je ohlašováno, případně o jiných údajích uvedených v ohlášení, ministerstvo bezprostředně vyzve uživatele k úpravě údajů uvedených v ohlášení nebo provede místní šetření v terénu.

§ 3d

58. Ministerstvo vyhodnotí veškerá podaná ohlášení ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání ohlášení podle § 3b odst. 1.

59. Vzniknou-li v rámci vyhodnocení podaných ohlášení pochybnosti o skutečném průběhu hranic užívání dílů půdního bloku mezi různými uživateli, případně o uživatelem uváděné výměře dílů půdního bloku, ministerstvo vyzve příslušné uživatele k tomu, aby do 15 dnů byly pochybnosti odstraněny.

60. Nedojde-li ve stanovené lhůtě k úpravě uživateli podaných ohlášení podle odstavce 2, ministerstvo může svolat místní šetření v terénu. V takovém případě ministerstvo zakreslí do ortofotomapy hranice užívání dílů půdního bloku a zápis do evidence provede podle jím zjištěného stavu, případně podle výsledků místního šetření v terénu.

61. Podají-li na stejný půdní blok, případně jeho díl, ohlášení dva nebo více uživatelů, ministerstvo je vyzve k uzavření písemné dohody do 15 dnů o tom, který z nich je uživatelem tohoto půdního bloku, případně jeho dílu.

62. Nedojde-li ve stanovené lhůtě k uzavření písemné dohody mezi uživateli podle odstavce 4, může ministerstvo svolat místní šetření v terénu. Pokud se místní šetření neuskuteční nebo jeho výsledek spornou záležitost neodstraní, ministerstvo zapíše do evidence toho uživatele půdního bloku nebo dílu půdního bloku, který prokáže platný právní důvod užívání zemědělsky obhospodařované půdy, na které se předmětný půdní blok nebo díl půdního bloku nachází.

§ 3e

63. Uživatelům, jejichž údaje uvedené v jimi podaných ohlášeních nebyly shledány v rozporu s údaji v ortofotomapě, případně s  údaji uvedenými v ohlášeních podanými jinými uživateli, vydá ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne ukončení vyhodnocení podaných ohlášení provedeného podle § 3d odst. 1 potvrzení o tom, že jsou zařazeni do  evidence. V potvrzení se uvedou zejména tyto údaje

    1. identifikační údaje uživatele půdního bloku, případně dílu půdního bloku,

    2. identifikační údaje a výměry půdního bloku nebo dílu půdního bloku, jichž je uživatelem,

    3. výměra každého půdního bloku a dílu půdního bloku,

    4. zemědělská kultura každého půdního bloku a dílu půdního bloku.

64. Uživatelům, jejichž údaje uvedené v jimi podaných ohlášeních nebyly v samostatné dílčí části shledány v rozporu s údaji v ortofotomapě, případně s údaji uvedenými v ohlášeních podanými jinými uživateli, vydá ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne ukončení vyhodnocení podaných ohlášení provedeného podle § 3d odst. 1 dílčí potvrzení o tom, že jsou zařazeni do evidence u půdních bloků, případně jejich dílů, u kterých nebyl shledán rozpor. Pro obsah dílčího potvrzení platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

65. Uživatelům, jejichž užívání příslušného dílu půdního bloku bylo doloženo až v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5, vydá ministerstvo potvrzení o tom, že jsou zařazeni do  evidence neprodleně po vyřešení sporných záležitostí. Pro obsah potvrzení platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Bylo-li takovým uživatelům vydáno dílčí potvrzení podle odstavce 2, zahrne nově vydávané souhrnné potvrzení i půdní bloky, případně půdní díly, uvedené v dílčím potvrzení a k obsahu dílčího potvrzení se dále nepřihlíží.

66. Uživatelům, jejichž užívání nebylo ani v jedné samostatné dílčí části ohlášení doloženo ani v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5, ministerstvo vydá rozhodnutí o nezařazení do evidence. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání. Pro podání odvolání a jeho projednání platí správní řád.

67. Zjistí-li ministerstvo v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5 u těch uživatelů, kterým bylo vydáno dílčí potvrzení podle odstavce 2, že alespoň v jedné samostatné dílčí části ohlášení nebylo jejich užívání doloženo, vydá rozhodnutí, kterým zamítne zařazení do evidence v této části ohlášení. Pro případné odvolání, jeho podání a projednání platí ustanovení odstavce 4 obdobně.

§ 3f

Vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 3g

Aktualizace evidence půdy

68. Jestliže dojde ke změně

    1. průběhu hranice půdního bloku, případně jeho dílu,

    2. výměry půdního bloku, případně jeho dílu,

    3. druhu zemědělské kultury pěstované na půdním bloku, nebo jeho dílu,

    4. je uživatel, který je veden v evidenci, povinen o této změně nejpozději do 15 dnů     ode dne, kdy změna nastala, písemně informovat ministerstvo. Ministerstvo   neprodleně provede změnu výměry, případně kultury v evidenci.

69. Jestliže dojde ke změně uživatele půdního bloku, případně jeho dílu, nový uživatel písemně informuje ministerstvo o této skutečnosti, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Ministerstvo provede změnu uživatele půdního bloku, případně jeho dílu, jestliže

    1. se změnou vydá písemný souhlas původní uživatel, nebo

    2. nový uživatel prokáže právní důvod užívání půdního bloku, případně jeho dílu.

70. Jestliže má uživatel půdního bloku nebo jeho dílu, který nepodal ohlášení v rámci vzniku evidence podle § 3b odst. 1, zájem o zařazení do evidence a předmětný půdní blok, případně jeho díl není dosud v evidenci evidován, může podat takové ohlášení kdykoliv po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro podání ohlášení a postup ministerstva platí ustanovení § 3b odst. 2 až § 3f přiměřeně. Tato ustanovení platí i pro toho uživatele, který je již v evidenci zařazen a hodlá v ní nově evidovat další půdní blok či jeho díl.

71. Jestliže uživatel půdního bloku nebo dílu půdního bloku ukončí užívání půdního bloku nebo dílu půdního bloku, aniž by tento půdní blok nebo díl půdního bloku byl následně užíván dalším uživatelem, který má zájem o zařazení do evidence, je povinen původní uživatel půdního bloku, který je veden v evidenci, o této změně nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy změna nastala, písemně informovat ministerstvo. Ministerstvo neprodleně provede změnu uživatele půdního bloku nebo dílu půdního bloku v evidenci.

72. Každý v evidenci zařazený uživatel může podat kdykoliv ministerstvu žádost o úplné vynětí své osoby z evidence nebo o vynětí některých půdních bloků či jejich dílů z evidence, aniž by byl ve vztahu k nim do evidence zařazován jiný uživatel. Ministerstvo takové žádosti vyhoví a vydá o tom potvrzení.

§ 3h

Ověřování údajů ortofotomap

73. Vybrané údaje evidence se ověřují na základě ortofotomap zhotovených na základě leteckých měřických snímků nejméně jednou za 10 let.

74. Je-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidenci, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti ministerstva a dotčených uživatelů.

§ 3i

Druh zemědělské kultury

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. ornou půdou zemědělsky obhospodařovaná půda, na kterém se pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny a která není travním porostem podle   písmene b),

2. travním porostem souvislý porost s převahou travin určený ke spásání nebo k výrobě sena, případně travní senáže, přičemž může být nejvýše po uplynutí pěti let na období jednoho roku rozorán za účelem zúrodnění,

3. vinicí zemědělsky obhospodařovaná půda, na která je souvisle osázena keři vinné révy,

4. chmelnicí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je vybavena zvláštní konstrukcí pro pěstování chmele a na které se pěstuje chmel,

5. ovocným sadem zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena ovocnými stromy, případně ovocnými keři,

6. jinou kulturou zemědělsky obhospodařovaná půda s kulturou neuvedenou v písmenech a) až e).

§ 4

Poskytování informací

75. Žadatel je povinen poskytnout nezbytné informace pro objektivní vyhodnocení dopadu opatření zemědělské politiky ministerstvu, které určí lhůtu a rozsah těchto informací. Ministerstvo postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu^5a).

76. Osobě, která neposkytne informace ve lhůtě a rozsahu stanoveném ministerstvem, případně poskytne nepravdivé informace, se dotace v příslušném roce neposkytne.

77. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, zřízený ministerstvem (dále jen „pověřená osoba„), je oprávněna od ekonomických subjektů vedených podle zákona o státní statistické službě^5b) vyžadovat údaje způsobem a v rozsahu, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

78. Jestliže ekonomický subjekt vedený podle zákona o státní statistické službě^5b) neposkytne pověřené osobě údaje způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, oznámí pověřená osoba tuto skutečnost neprodleně ministerstvu.

79. Ministerstvo je oprávněno bezplatně požadovat údaje z evidencí vedených podle zákona o vinařství a vinohradnictví, zákona o ochraně chmele a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje podle zvláštního právního předpisu^5a).

80. Ministerstvo zpřístupňuje údaje vedené v evidenci orgánům veřejné správy, jestliže jsou potřebné pro výkon jejich funkce, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu^5a).

§ 4a

Kontrola

81. Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu

    1.  správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech   podávaných  ministerstvu podle tohoto zákona,

    2.  plnění povinností a podmínek uživateli půdního bloku, případně dílu půdního       bloku  stanovených tímto zákonem.

82. Při výkonu kontroly podle odstavce 1 postupuje ministerstvo vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby„) podle zákona o státní kontrole^5c) a podle tohoto zákona.

83. Pokud doklady u kontrolovaných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je ministerstvo oprávněno požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady ministerstvu předložit, výkon kontroly ministerstvem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti ministerstva a této osoby se řídí zákonem o státní kontrole^5c) přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře.

84. Zaměstnanci ministerstva vykonávající kontrolu jsou mimo práv a povinností stanovených podle zákona o státní kontrole^5c) při kontrole oprávněni

    1. ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též        totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a    oprávnění těchto osob k zastupování,

    2. pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou předkládány při   kontrole,

    3. pořizovat kopie nebo výpisy záznamů dat na paměťových médiích prostředků   výpočetní techniky, které jsou předkládány při kontrole, a to včetně jejich       zdrojových      kódů,

    4. pořizovat v souvislosti s prováděním kontroly fotodokumentaci,

    5. seznamovat se s údaji přímo souvisejícími s vykonávanou kontrolou, které tvoří       předmět obchodního tajemství kontrolovaných osob; tyto informace nesmí       ministerstvo poskytnout třetím osobám,

       f)  v nezbytném rozsahu vjíždět dopravními prostředky na komunikační cesty, na            pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení souvisejících s            činností     kontrolovaných osob.

(5) Zaměstnanci ministerstva vykonávající kontrolu se prokazují písemným pověřením, v němž je vymezen předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob.

(6) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly podle odstavce 1 skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v působnosti jiných organizačních složek státu, je povinno je těmto složkám oznámit.

(7) Ministerstvo při výkonu kontroly postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu^5a).

§ 5

Sankce

85. Ministerstvo uloží pokutu

    1. až do výše 250 000 Kč fyzické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo §  4, případně poskytla takové informace nepravdivé,

    2. až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo § 4, případně poskytla takové informace nepravdivé,

    3. až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v ustanovení § 4a odst. 3.

86. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdyministerstvo zjistilo porušení povinnosti, nejvýše však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

87. Pokuty ukládá a vybírá ministerstvo. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán^5d) podle zvláštního právního předpisu^5e).

88. Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje zemědělskou výrobu podle tohoto zákona, aniž by byla zapsána v evidenci zemědělského podnikatele, může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

89. Fyzické nebo právnické osobě, která uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 2f odst. 3 až 5, může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

90. Pokutu podle odstavce 4 a 5 ukládá, vybírá a vymáhá krajský úřad. Při vybírání a vymáhání postupuje podle zvláštního právního předpisu^5e).Pokuty jsou příjmem rozpočtu kraje.

§ 6

Závěrečné ustanovení

Vláda předkládá každoročně Poslanecké sněmovně Zprávu o stavu zemědělství České republiky, včetně nezbytných opatření z ní vyplývajících, a to nejpozději do 30. září kalendářního roku.

§7

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení.

Čl.II

Přechodná ustanovení

1. Osoba provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělskou výrobu podle zákona  č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona  č. 455/1991 Sb., se považuje za zemědělského podnikatele podle tohoto zákona, pokud se ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaeviduje na příslušném krajském úřadě podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění tohoto zákona. Osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., platí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;držitel tohoto osvědčení se pro účely nemocenského a důchodového pojištění a zdravotního pojištění považuje za osobu podnikající v zemědělství.

2. Krajský úřad převezme evidenci osob podle odstavce 1 vedenou u obecních úřadů      v kraji     do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušovací ustanovení

Čl. VII

Zrušuje se:

1. § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb, o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

2. Zákon č. 219/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

ÚČINNOST

Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb.,  zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

Okresní správy sociálního zabezpečení

§ 6

91. Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správysociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.

92. Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálníhozabezpečení.

93. Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy 8) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

94. Okresní správy sociálního zabezpečení

    1. rozhodují

       1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

       2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o   jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším   nežpožadovaném rozsahu,

       3. zrušen

       4. zrušen

       5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění,

       6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,

       7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně          záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,

       8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

       9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,

       10. o pokutách za nesplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,

       11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52)

       12. zrušen

       13. zrušen

       14. zrušen

       15. zrušen

       16. zrušen

       17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený početpracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

       18. o plné invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,

       19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

       20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem,

    2. poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

    3. poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,

    4. zrušeno

    5. zrušeno

    6. zrušeno

    7. provádějí nemocenské pojištění

       1. osob samostatně výdělečně činných,

       2. zaměstnanců malých organizací; na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům  malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle §  41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch  zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto   ustanovení týkají,

       3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

       4. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k  jeho provádění není příslušný jiný orgán,

       5. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně,   a jejich rodinný příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,

    8. vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a        občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na        důchodové pojištění,

9. sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,

10. opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění,

11. navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet do pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,

12. poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

13. řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

14. dávají předchozí písemný souhlas

    1. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění    ošetřujícím lékařem,

    2. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření  v den určený ošetřujícím lékařem,

    3. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a         potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní    správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s  výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení,

    4. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),

15. kontrolují

    1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

    2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích,          v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

16. předkládají Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných     čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,

17. posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek      nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými     občany (§ 8b),

18. vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně     záloh podle zvláštního zákona,32)

19. provádějí předstihové řízení pro účely důchodového pojištění pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,

20. vedou evidenci práce neschopných občanů,

21. mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění     a důchodového pojištění zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění     nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

22. vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního     vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek     na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální     podpory,

y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu       neplnění závazků podnikatele vůči státu ,

z) navrhují krajskému úřadu vyřazení fyzické nebo právnické osoby, která je podle       zvláštního zákona oprávněna podnikat v zemědělství, z evidence podle zvláštního       zákona ^8a), jestliže neplní závazky vůči státu.

------------------------

⁸⁾ Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č.       58/1964 Sb.,      zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního       shromáždění č. 8/1982 Sb.,      zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

^8a)Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č.   307/2000 Sb.,       zákona č. 128 /2003 Sb. a zákona č. /2003 Sb.

³²⁾ § 13 a 16 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

⁵²⁾ § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona

  č. 155/1995 Sb.

⁵³⁾ § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb. a zákona č. 420/2002 Sb.

Díl druhý

Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných

§ 9

95. Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky.

96. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která

    1. vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo

    2. spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené  na jejich dosažení, zajištění a udržení.⁸⁾

97. Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm.a) se rozumí

    1. provozování zemědělské výroby, hospodaření v lesích a na vodních plochách, je-li osoba provozující tuto výrobu a hospodaření zapsána do evidence podle zvláštního zákona,9)

a)  podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu        evidována podle zvláštního zákona,⁹⁾

2. provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,¹⁰⁾

3. činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,¹¹⁾

4. výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,¹²⁾ pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon,

5. výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,¹³⁾ která není uvedena v písmenech a) až d); podmínkou zde je, že tato činnost je konána mimo pracovněprávní nebo obdobný vztah,

6. výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;¹⁴⁾ za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.¹⁵⁾ Podmínkou zde je, že podle prohlášení osoby konající tyto činnosti se jedná o soustavný výkon.

98. Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b).

99. Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm.b)].

-------------

⁸⁾ § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995       Sb.

⁹⁾ § 12a a 12b zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

 ⁹⁾§ 2e, 2f a 2j zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 sb., zákona č. 307/2000      Sb., zákona č. 128 /2003 Sb. a zákona č. /2003 Sb.

¹⁰⁾ § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

¹¹⁾ § 76 a násl. a § 93 a násl. obchodního zákoníku.

¹²⁾ Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona       č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.

¹³⁾ Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti       (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon       ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č.       36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č.       360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných        inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994        Sb.

¹⁴⁾ § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

¹⁵⁾ § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění

   zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

Platné znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 253/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

Díl I

Úvodní ustanovení

§

Rozsah působnosti

100. Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související.

101. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

§

Podnikání

102. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

103. Podnikatelem podle tohoto zákona je:

     1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

     2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

     3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

     4. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

104. Sídlem právnické osoby a místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její sídlo nebo místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Adresou se rozumí název obce (části obce), poštovní směrovací číslo, číslo popisné, popřípadě název ulice nebo náměstí. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné sídlo nebo místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění. Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že to umožňuje povaha předmětu podnikání. Skutečným sídlem je adresa místa, z něhož je právnická osoba svým statutárním orgánem řízena.

§

105. Do obchodního rejstříku se zapisují:

     1. obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon,

     2. zahraniční osoby podle § 21 odst. 4.

106. Fyzická osoba s trvalým pobytem (dále jen "bydliště") na území České republiky, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona [§ 2 odst. 2 písm. b) až d)], se zapíše do obchodního rejstříku na vlastní žádost.

107. Fyzická osoba, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona [§ 2 odst. 2 písm. b) až d)], se zapisuje do obchodního rejstříku též, jestliže

     1. výše jejího čistého obratu zjištěná podle zvláštního právního předpisu dosáhla nebo překročila v posledních dvou účetních obdobích částku, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky auditorem,

     2. provozuje živnost průmyslovým způsobem, nebo

     3. tak stanoví zvláštní právní předpis.

108. Fyzická osoba zapisovaná do obchodního rejstříku podle odstavce 3 je povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co jí tato povinnost vznikla.

Platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

Plátci pojistného zdravotního pojištění

§ 4

109. Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného") jsou:

     1. pojištěnci uvedení v § 5,

     2. zaměstnavatelé,

     3. stát.

§ 5

110. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

     1. je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenskéhopojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:

        1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;

        2. osoby ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona;1)

        3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;

        4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;

        5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

        6. soudci;

        7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění;

        8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;

        9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby;

        10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

        11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;

        12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

        13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;

        14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),

     2. je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

        1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;^1b)

1. osoby podnikající v zemědělství;^1b)

2. osoby provozující živnost;²⁾

3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;³⁾

4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů;⁴⁾

5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;⁵⁾

6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;⁶⁾

7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,

1. má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.

---------------

¹⁾ Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

^1b) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

^1b) zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. , zákona č. 307/2000 Sb., a zákona č. 128 /2003 Sb.“

²⁾ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

⁶⁾ § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 6

111. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 8 odst. 4. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

112. Služební úřad, v němž je státní zaměstnanec podle služebního zákona zařazen k výkonu státní služby, je plátcem pojistného za tohoto státního zaměstnance; odstavec 1 věta druhá platí zde přiměřeně. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, má služební úřad postavení zaměstnavatele.