Důvodová zpráva

zákon č. 93/2004 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Rok: 2004Zákon: č. 93/2004 Sb.Sněmovní tisk: č. 354, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Předkládaný návrh zákona lze rozdělit do dvou celků. V první řadě se navrhuje nová právní úprava v oblasti posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (tzv. SEA – Strategic Environmental Assessment) – tato materie se vkládá formou samostatného dílu do zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. V oblasti posuzování vlivů záměrů (projektů) na životní prostředí (tzv. EIA – Environmental Impact Assessment) jsou předkládány některé změny jednotlivých ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., resp. jeho přílohy č. 1.

Zhodnocení platného právního stavu

Úprava posuzování vlivů koncepcí (plánů, politik, programů) na životní prostředí se součástí českého právního řádu stala poprvé v roce 1992, a to nejdříve velmi rámcově v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (ustanovení § 20 odst. 2), a posléze o něco podrobněji na základě ustanovení § 14 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, s účinností od 1. července 1992. Tato právní úprava je tedy v platnosti poměrně dlouho, avšak dnes ji nelze v žádném ohledu považovat za vyhovující, a to pro její dnes již omezenou působnost, nekomplexnost až tezovitost a v neposlední řadě i z důvodu nekompatibility s novou právní úpravou v zemích Evropského společenství.

Zákon č. 244/1992 Sb. rozuměl koncepcí ve svém § 14 odst. 1 větě první koncepci předkládanou a schvalovanou na úrovni ústředních orgánů státní správy, a to v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky. Podle § 14 odst. 1 věty druhé se dále za koncepci považovala i územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona a směrný vodohospodářský plán podle zákona vodního. V § 14 odst. 1 větě první se však zákon vztahoval pouze na ty koncepce, jejichž předkladatelem a schvalujícím orgánem byl některý z ústředních orgánů státní správy. Po vzniku krajů jako vyšších územních samosprávných celků v roce 2000 však tyto nově vzniklé samosprávné jednotky získaly mj. i kompetence v oblasti přípravy a schvalování různých druhů plánů, programů a politik. Podmínka jejich předložení a schválení na úrovni ústředního orgánu státní správy však nebyla naplněna a proto nemohly být tyto koncepce posouzeny z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.

Nedokonalost současné právní úpravy spočívá dále v její přílišné stručnosti. Zatímco právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je již komplexně upravena v novém zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, oblast posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je z věcného i legislativně-technického hlediska upravena v českém právním řádu značně nedostatečně a neúplně. Zákon č. 100/2001 Sb. tuto problematiku neobsahuje a pouze ve své části čtvrté změnil název zákona č. 244/1992 Sb., v jehož § 1 také vymezil jeho působnost s určením příslušného orgánu (Ministerstvo životního prostředí). Dále byly zrušeny všechny ostatní části zákona s výjimkou § 14 a navazující přílohy č. 3 a vyloučena působnost správního řádu na posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů (§ 23).

V současné době je tedy posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí upraveno pouze velmi stručně v zákoně č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů, ve znění pozdějších předpisů.

Novou právní úpravou posuzování vlivů na životní prostředí pro oblast záměrů je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Jde o moderní právní úpravu, která zefektivnila proces EIA v České republice zavedením zjišťovacího řízení, včasnějším zapojení veřejnosti a dotčených správních úřadů a konkretizovala pravidla pro mezistátní posuzování. Přetrvávající nedostatky tohoto zákona jsou spíše dílčího charakteru a společně s nutností zabezpečit plnou kompatibilitu s evropskou legislativou jsou důvodem pro navrhované změny zákona č. 100/2001 Sb. v oblasti posuzování vlivů záměrů na životní prostředí.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Země Evropského společenství přijaly v roce 2001 novou právní úpravu v oblasti SEA, kterou je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (dále jen „Směrnice SEA“). Podle její preambule je posouzení vlivů na životní prostředí důležitým nástrojem pro začlenění úvah o životním prostředí do přípravy a přijetí některých plánů a programů, které mohou mít závažný vliv na životní prostředí v členských státech. Směrnice zde zdůrazňuje, že posouzení vlivů na životní prostředí zajišťuje, aby environmentální vlivy vyplývající z provádění plánů a programů byly zohledněny během jejich přípravy a před jejich přijetím. Pro posuzování vlivů některých plánů na životní prostředí určuje Směrnice SEA minimální rámec, který by stanovil celkové zásady systému tohoto posuzování. V souladu s principem subsidiarity upravuje směrnice pouze to, co souvisí s naplňováním cílů ES (v souladu se zakládajícími smlouvami) a detaily v této oblasti přenechává vnitrostátní úpravě členských států.

V čl. 2 Směrnice SEA je značně široce definován klíčový pojem „plány a programy“ – považují se za ně plány a programy včetně těch, které jsou spolufinancovány Evropským společenstvím, jakož i každá jejich změna:

  • které podléhají přípravě a/nebo přijetí úřadem na národní, regionální nebo místní úrovni nebo které připravuje úřad pro legislativní proces tak, aby mohly být přijaty parlamentem nebo vládou, a

  • které jsou vyžadovány legislativními, regulativními nebo správními předpisy.

Předkládaný návrh zákona uvádí formou vložení nového dílu do zákona č. 100/2001 Sb. českou právní úpravu do souladu se Směrnicí SEA. V návrhu se nově definuje předmět posuzování a v porovnání se zákonem č. 244/1992 Sb. se upřesňuje a konkretizuje rozsah a zejména postup při posuzování. Obecně lze konstatovat, že z hlediska procesu samotného vychází návrh z praxe, která fungovala již od roku 1992 při posuzování koncepcí podle zákona č. 244/1992 Sb. Důraz je položen na to, aby byly environmentální aspekty koncepce zvažovány již od započetí prací na její přípravě. Na základě požadavků Směrnice SEA usiluje návrh dále o včasné a účinné zapojení veřejnosti, orgánů samosprávy i správních úřadů, které mají na základě zvláštních právních předpisů hájit veřejné zájmy. Cílem je získat pro příslušný úřad dostatečné množství relevantních informací potřebných pro vydání stanoviska ke koncepci. Stanovisko je podle návrhu neopominutelným podkladem pro konečný návrh koncepce, bez něhož nelze koncepci platně schválit.

Odchylka od tohoto postupu se navrhuje pouze u tzv. celostátních koncepcí, tj. těch, které zpracovávají ústřední správní úřady (ministerstvo, popř. jiný ústřední správní úřad). U těchto koncepcí zajišťuje posuzování vlivů na životní prostředí sám zpracovatel koncepce a Ministerstvo životního prostředí zde stanovisko nevydává.

V rámci předkládaného zákona se rovněž navrhují některé změny zákona č. 100/2001 Sb. v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí u jednotlivých záměrů podléhajících posuzování a uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Oproti předchozí právní úpravě (zákonu č. 244/1992 Sb. ve znění do 31. 12. 2001) přinesl tento zákon nepochybně vyspělejší úpravu procesu EIA. V několika ustanoveních však stále přetrvává nesoulad s odpovídající evropskou legislativou, konkrétně se Směrnicí Rady 97/11/EC novelizující Směrnici Rady Evropských společenství 85/337/EEC o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (dále jen „Směrnice EIA“). K nekompatibilitě s touto směrnicí dochází zvláště v Hlavě II upravující posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, a dále u některých bodů přílohy č. 1.

Některá ustanovení platného zákona č. 100/2001 Sb. obsahují mnohé nepřesnosti či jazykové nesprávnosti, které nelze překonat výkladem platného znění zákona. Návrh novely v této souvislosti např. odstraňuje zjevné chyby platné právní úpravy (např. v § 23 odst. 6, v bodě 1.7 kategorie I přílohy č. 1 apod.), ale snaží se již reflektovat i zkušenosti s aplikací zákona v praxi, které nastolují nutnost úpravy některých ustanovení zákona (např. značně komplikované konstrukce při zveřejňování informací podle § 16).

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nezbytnost navrhované právní úpravy souvisí s plněním závazků vyplývajících pro ČR z tzv. Evropské dohody, tj. Dohody zakládající přidružení mezi ČR na straně jedné a ES a jejími členskými státy na straně druhé. Dohoda byla přijata v Lucemburku dne 4. 10. 1993 a formou Sdělení Ministerstva zahraničních věcí byla vyhlášena ve Sbírce zákonů (č. 7/1995). Podle čl. 69 je sbližování stávajících a budoucích právních předpisů ČR s právními předpisy ES důležitou podmínkou pro ekonomické zapojení ČR do ES a ČR vyvine úsilí k zajištění postupné slučitelnosti jejích právních předpisů s právními předpisy ES. Následující čl. 70 příkladmo uvádí oblasti, v nichž je sbližování legislativy zvlášť důležité a mezi nimiž je výslovně uvedena i oblast životního prostředí.

Implementace Směrnice SEA do právního řádu ČR byla navržena již na základě usnesení vlády č. 1355 ze dne 19. prosince 2001 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2002. Návrh zákona o posuzování koncepcí na životní prostředí a o změně zákona č. 100/2001 Sb. vytváří předpoklad pro dosažení cílů stanovených právními předpisy ES, zejména oběma směrnicemi, které se týkají procesu SEA, resp. EIA.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a její slučitelnosti s právem ES

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.

Z hlediska práva ES jsou pro předmět úpravy navrhovaného zákona klíčové dvě výše uvedené směrnice – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí a Směrnice Rady 97/11/EC novelizující Směrnici Rady Evropských společenství 85/337/EEC o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava zavádí právní úpravu plně slučitelnou s oběma směrnicemi.

V kontextu posuzování vlivů na životní prostředí je jak pro oblast koncepcí, tak záměrů nutno dále připomenout i Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, která pro ČR vstoupila v platnost dne 27. 5. 2001 (č. 91/2001 Sb. m. s.) a Úmluvu Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva), kterou ČR podepsala v červnu 1998 – tuto úmluvu dosud Parlament neratifikoval.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Ekonomické dopady návrhu novely zákona č. 100/2001 Sb. představují zejména zvýšení výdajů státního rozpočtu a územních rozpočtů na administrativní zabezpečení vyhodnocení a smluvní zajištění zpracování posudků autorizovanou osobou k návrhům koncepcí. Zpracování posudku je zajišťováno autorizovanou osobou a financované zpracovatelem koncepce – orgánem veřejné správy.

V rámci rozpočtu resortu Ministerstva životního prostředí jsou předpokládány na tuto činnost finanční prostředky na správní výdaje ve výši 9,5 mil. Kč počínaje navrhovanou účinností zákona. V částce jsou zahrnuty i jednorázové výdaje spojené s jedním pracovním místem. V dalším období se bude jednat o výdaje cca 4,7 mil. Kč ročně. V těchto výdajích je zahrnuto předpokládané personální posílení o 2 pracovníky na věcně příslušném útvaru Ministerstva životního prostředí a po jednom zaměstnanci na odbory výkonu státní správy ministerstva (9). V rámci této nové činnosti bude zajištěno např. i zpracování metodiky pro posuzování koncepcí ve smyslu příslušného ustanovení zákona.

Pro krajské úřady vyplývá z této právní úpravy dotace na výkon státní správy ze státního rozpočtu ve výši 2,5 mil. Kč počínaje navrhovanou účinností zákona. Tato částka zahrnuje nezbytné posílení správních výdajů a zajištění technicko – informačních požadavků na zveřejňování údajů. V dalších letech se bude tedy jednat pouze o částku 1,5 mil. Kč ročně.

Předpokládané nezbytné požadavky musí být uplatňovány a nárokovány při přípravě státního rozpočtu na příslušné období.

Navrhovaná právní úprava zakotvuje a upřesňuje novou činnost vyplývající z implementace Směrnice SEA, což vyvolá nové nároky na státní rozpočet a územní rozpočty spojené především s administrativní činností a technickým zajištěním úkolů na úrovni státní a regionální, které úzce souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie. Finanční dopady na soukromou sféru se nepředpokládají.

Čl. I.

K bodům 1 a 9

V souvislosti se začleněním oblasti tzv. SEA do zákona č. 100/2001 Sb. se navrhuje přehledné členění Hlavy I na díly – obecná ustanovení (Díl 1), posuzování vlivů záměrů (Díl 2) a posuzování vlivů koncepcí (Díl 3).

K bodům 2 až 4 (§ 1)

V souvislosti s implementací Směrnice SEA se rozšiřuje působnost zákona i na koncepce. Pojem je nově vymezen v § 3 a posuzování koncepcí je předmětem navrhovaných ustanovení v § 10a až 10j. Jako důležité interpretační vodítko se dále navrhuje explicitně rozšířit účel zákona, který souvisí s udržitelným rozvojem společnosti, tj. principem všeobecně uznávaným ve vyspělých zemích.

K bodu 5 (§ 2)

Nahrazením pojmu „obyvatelstvo“ přesnějším termínem „veřejné zdraví“ je reakcí na legislativu v oblasti ochrany veřejného zdraví, zejména zákon č. 258/2000 Sb.

K bodům 6 až 8 (§ 3)

Ustanovení se navrhuje rozšířit o pojem „koncepce“, jehož definice je obdobná jako definice termínu „plány a programy“ podle čl. 2 písm. a) Směrnice SEA (viz výše). Užití tradičního jednoslovného pojmu „koncepce“ se navrhuje zejména proto, že tento termín byl zaveden již v roce 1992 a proto je odbornou veřejností již dlouhodobě používán.

Návrh definuje v obecné rovině pojem „dotčený správní úřad“, který je v mnoha ustanoveních užíván, ale na rozdíl od pojmu „dotčené území“a „dotčený územní samosprávný celek“ není definován. V této souvislosti se navrhuje i aktualizace poznámky pod čarou č. 2).

S doplněním nového písmene e) do ustanovení § 3 souvisí i navrhovaná úprava § 16 a odstranění značně neorganicky včleněných pojmů „úřad vykonávající státní správu“ a „dotčený úřad vykonávající státní správu“.

Pojem „příslušný úřad“ je nyní obsažen v § 6 odst. 1. I v souvislosti s legislativně-technickou úpravou tohoto ustanovení se navrhuje vymezit jej již v úvodních ustanoveních, a to stejným způsobem.

K bodům 10 a 11 (§ 4)

Doplňují se nová písmena, která váží provedení zjišťovacího řízení na změny záměrů, jimiž se již dosáhne limitních hodnot příslušného záměru podle přílohy č. 1.

K bodům 12 až 15 (§ 6)

Navrhuje se explicitně zdůraznit, že na základě oznámení je možno dále postupovat pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle přílohy č. 3. Dále se navrhuje prodloužit lhůtu pro zasílání kopií oznámení dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a rozšířit údaje, které má příslušný úřad povinnost zveřejnit na internetu.

K bodům 16 a 17 (§ 7)

Prodloužení doby pro ukončení zjišťovacího řízení pouze logicky navazuje na prodloužení doby pro vyjádření k oznámení (§ 6 odst. 4).

Podle platné právní úpravy jsou nedílnou přílohou závěru zjišťovacího řízení kopie všech obdržených vyjádření. Tento stav je ovšem neúnosný z hlediska kapacity úředních desek, kde nelze všechna vyjádření zveřejňovat. V tomto ustanovení se proto navrhuje úprava v tom smyslu, že na úředních deskách se zveřejní pouze závěr zjišťovacího řízení bez příloh (vyjádření). Povinnost příslušného úřadu zasílat dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům kopie všech obdržených vyjádření zůstává nezměněna.

K bodům 18 a 19 (§ 8)

Platné znění § 8 odst. 1 věta druhá dává příslušnému úřadu možnost upustit od elektronické podoby dokumentace. Uplatnění této možnosti by však v dalších fázích procesu mohlo způsobit značné technické komplikace, a to zvláště u rozsáhlých dokumentací vztahujících se k velkým záměrům. Proto se navrhuje omezit tuto možnost pouze na mapové, grafické a/nebo obrazové přílohy dokumentace.

Obdobně jako v bodě 8 se navrhuje prodloužit lhůtu pro zasílání dokumentace dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.

Zveřejňování rozsáhlých mapových příloh na internetu je spojeno s technickými komplikacemi zvláště při otvírání souborů. Proto se navrhuje u dokumentace zveřejnit elektronicky vždy alespoň textovou část. Pro dokumentaci jako celek samozřejmě platí § 16, podle něhož musí být na internetu vždy informace, kdy a kde je možno do dokumentace (jako celku, tj. včetně mapové části) nahlížet.

K bodům 20 a 21 (§ 9)

Obdobně jako u oznámení a dokumentace se navrhuje prodloužit lhůtu pro zaslání posudku dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. Stejně jako v § 6 u oznámení lze takto postupovat pouze tehdy, pokud zpracovatelem odevzdaný posudek splňuje náležitosti zákona, resp. přílohy č. 5.

Platné znění ustanovení § 9 odst. 9 upravuje veřejné projednání tak, že pokud příslušný úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, zajistí veřejné projednání posudku a současně dokumentace podle § 17. Podle § 17 je však příslušný úřad současně povinen zajistit konání veřejného projednání nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro vyjádření k posudku (§ 17 odst. 2), která je 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm (§ 9 odst. 8). Nejméně 5 dnů před konáním veřejného projednání je navíc povinen zveřejnit informaci o něm (§ 17 odst. 1). Z výše uvedeného je zřejmé, že ustanovení § 9 odst. 9 a § 17 odst. 2 nejsou vzájemně v souladu. Aby totiž příslušný úřad dodržel povinnost podle § 17 odst. 2, musí zajistit konání veřejného projednání i v případě, že dosud k dokumentaci ani k posudku neobdržel žádné nesouhlasné vyjádření. Podle platné právní úpravy zbývá totiž ještě po konání veřejného projednání 5 dnů na zaslání písemného vyjádření příslušnému úřadu. Z těchto důvodů se navrhuje nevázat konání veřejného projednání na nesouhlasné vyjádření a výslovně zakotvit, že příslušný úřad je vždy povinen zajistit jeho konání.

K bodu 22

K § 10a

Proces posuzování vlivů koncepcí (programů, plánů, politik) na životní prostředí, který se navrhuje upravit tímto zákonem, je standardním procesem aplikovaným nejen v zemích ES, ale i v mezinárodních organizacích včetně organizací ekonomických. Základním právním rámcem, z něhož vychází navrhovaný zákon, je Směrnice SEA. Tato směrnice je přímým naplněním čl. 6 Amsterdamské smlouvy, který upravuje povinnost integrace ochrany životního prostředí do všech rozvojových koncepcí zemí ES.

Kromě nutnosti zabezpečení kompatibility se směrnicí je druhým důvodem i dosavadní právní úprava obsažená v zákoně č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je však pouhým torzem z původně komplexní právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí a ve své současné podobě je řešením stručným, nedostatečným a pouze dočasným.

Posuzování koncepce z hlediska vlivů její realizace na životní prostředí je velmi důležitým institutem, neboť přijetí koncepce ve značné míře ovlivňuje realizaci konkrétních záměrů – např. koncepce rozvoje dálniční sítě předurčuje jednotlivé stavby dálnic na několik let dopředu. Institut posuzování koncepcí umožňuje řešit zásadní problémy, které už často nelze postihnout při posuzování vlivů jednotlivých záměrů. Posuzování koncepcí tímto způsobem ve velké míře přispívá k posílení principu prevence v ochraně životního prostředí.

Ustanovení § 10a upravuje posuzování koncepcí z věcného hlediska, tj. jedná se o okruh oborových koncepcí, které mohou mít závažný vliv na životní prostředí, proto podléhají posuzování podle tohoto zákona. Jde o vyjmenované odvětvové koncepce (v oblasti energetiky, odpadů, zemědělství, lesního hospodářství a dalších) a dále koncepce, u nichž nutnost posouzení vyplývá ze zvláštního právního předpisu – zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který transponuje požadavky směrnice 92/43/EHS.

Písmena b) a c) upravují případy, které se budou posuzovat podle zákona pouze tehdy, pokud tak příslušný úřad stanoví v závěru zjišťovacího řízení. Zjišťovací řízení bude probíhat u těch koncepcí, jejichž dopad bude omezen na územní obvod jediné obce a u všech změn již schválených koncepcí.

Stejně jako v případě Směrnice SEA se zákon nevztahuje na koncepce sloužící národní obraně, koncepce zpracovávané pro případ živelních pohrom a ostatních mimořádných událostí a dále na koncepce finanční nebo rozpočtové.

K § 10b

Při posuzování koncepce je nutno vzít v úvahu jak realizaci koncepce, tak i případ, že koncepce realizována nebude (tzv. nulová varianta). Vlivy koncepce, a to přímé i nepřímé, se hodnotí pro celou dobu předpokládané platnosti koncepce. Východiskem pro posuzování je stav životního prostředí v době podání oznámení, ale v úvahu je nutno brát i vlivy koncepce v souhrnu s vlivy ostatních koncepcí v dotčeném území (prováděných i zamýšlených).

Na základě posouzení a vyhodnocení vlivů realizace koncepce se navrhují preventivní opatření za účelem předcházení environmentálně nepříznivých vlivů. V některých však nepříznivé vlivy provedení koncepce nelze odstranit a často je lze i pouze obtížně eliminovat. Pak je vhodné na základě srovnání variant koncepce vybrat a doporučit ke schválení tu, která je z hlediska vlivů na životní prostředí nejpřijatelnější.

K § 10c

Struktura a časová souslednost při posuzování koncepce se navrhuje přibližně obdobná jako u posuzování jednotlivých záměrů. Jakmile počínají práce na přípravě koncepce, podává se oznámení s náležitostmi podle nové přílohy č. 7. Již k oznámení je možno podávat vyjádření, a to jak ze strany dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků, tak ze strany nejširší veřejnosti. Účast veřejnosti je v souladu s Aarhuskou úmluvou a se směrnicí SEA směřována již do raných fází posuzování koncepce, aby měla veřejnost možnost účinně a včas ovlivnit podstatné prvky posuzování.

K § 10d

Navrhované ustanovení souvisí s § 10a, který vymezuje koncepce, na něž se vztahuje zjišťovací řízení, tzv. screening. Zjišťovací řízení se řídí kritérii uvedenými v příloze č. 8 a je zakončeno závěrem zjišťovacího řízení. Ohledně koncepcí uvedených v § 10a odst. 1 písm. b) a c) příslušný úřad v tomto závěru zejména stanoví, zda koncepce bude předmětem posuzování či zda vlivy na životní prostředí nejsou závažné a tudíž posuzování nebude probíhat.

K § 10e

Návrh vychází z předpokladu, že posuzování koncepce je z odborného hlediska náročnou činností, k jejímuž výkonu mají být oprávněny pouze osoby, které jsou držiteli autorizace podle § 19 tohoto zákona. Autorizaci uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí ve správním řízení. Předkladatel zajišťuje z řad držitelů autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. (jejich seznam vede a zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí) posuzovatele pro zpracování posouzení koncepce a nese náklady související s činností této osoby.

Při posuzování koncepce se vychází z principu úzké spolupráce mezi zpracovatelem koncepce a zpracovatelem jejího posouzení.

K § 10f

Návrh koncepce spolu s tzv. vyhodnocením vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví předává její předkladatel příslušnému úřadu. Současně je předkladatel povinen tento návrh rozeslat k vyjádření jak dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům, tak nejširší veřejnosti. Ve stanovených lhůtách je předkladatel také povinen zajistit konání veřejného projednání. Zápis z veřejného projednání musí zaslat příslušnému úřadu, neboť ten své stanovisko vydává mj. na základě tohoto zápisu.

K § 10g

V souladu se Směrnicí SEA se pro určení výsledku posouzení koncepce navrhuje konstrukce, podle níž je posouzení neopominutelným podkladem pro schválení konečného návrhu koncepce. Znamená to, že v případech, kdy je posouzení koncepce zákonem vyžadováno, musí toto posouzení proběhnout a koncepci bez něho platně nemůže být schválena (závaznost formálně procesní).

Stanovisko příslušného úřadu ke konečnému návrhu koncepce má charakter odborného stanoviska ke koncepci z hlediska jejích vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a proto je nezbytným podkladem pro rozhodování schvalovacího orgánu. Stanovisko může být formulováno jako záporné, příslušný úřad může také navrhnout doplnění koncepce (např. ve smyslu akceptování některých závažných připomínek) a také může navrhnout opatření pro sledování vlivů realizace koncepce po jejím schválení.

K § 10h

Zákon výslovně zavádí pro schvalující orgán povinnost zabezpečit po schválení koncepce tzv. monitoring – sledování vlivu její realizace na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě negativních vlivů, které nebyly známy před jejím schválením, je předkladatel povinen přijmout opatření k jejich odvrácení a dát podnět ke změně koncepce. Obdobná povinnost platí i pro dotčené správní úřady. Výše uvedené povinnosti mají znamenat zpětnou vazbu a kontrolu plnění parametrů koncepce a jejího posouzení s cílem odvrátit nebo minimalizovat nepříznivé vlivy.

K § 10i

Ustanovení upravuje odchylky při posuzování územně plánovací dokumentace pořizované podle stavebního zákona. Územně plánovací dokumentace je jednou z nejdůležitějších koncepcí ve smyslu navrhovaného zákona, neboť její účelem je řešení funkčního využití území, stanovení zásad jeho organizace a koordinace výstavby v něm. Pořizování územně plánovací dokumentace je upraveno v oddílu 4 stavebního zákona a navrhované ustanovení má zakotvit posuzování územně plánovací dokumentace jak ve fázi návrhu zadání (časově jde o obdobu oznámení), tak ve fázi návrhu územně plánovací dokumentace (časová obdoba konečného návrhu koncepce). Za oznámení ve smyslu navrhovaného zákona se považuje návrh zadání územně plánovací dokumentace.

K § 10j

Jde o zvláštní ustanovení vztahující se pouze na tzv. celostátní koncepce zpracovávané ústředními správními úřady (ministerstvo, popř. jiný ústřední správní úřad). U těchto koncepcí zajišťuje posuzování vlivů na životní prostředí sám zpracovatel koncepce a Ministerstvo životního prostředí zde stanovisko nevydává.

Ústřední správní úřad zajišťuje ohledně jím zpracovávané koncepce také mezistátní posuzování

K bodům 23 až 27 (§ 11 až 14)

Hlava II upravuje tzv. mezistátní posuzování záměrů a nově se navrhuje doplnit ustanovení o mezistátním posuzování koncepcí (§ 14a a 14b). Kromě Směrnice EIA (čl. 7) je zde třeba respektovat i Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, tzv. Espoo úmluvu, která pro ČR vstoupila v platnost dne 27. 5. 2001 (č. 91/2001 Sb. m. s.). Mezistátní posuzování koncepcí odpovídá standardnímu procesu SEA s tím, že se zde počítá s určitými zvláštnostmi vyplývajícími ze spolupráce s jiným státem. Z důvodu časové náročnosti mezistátního posuzování se proto navrhuje např. možnost prodloužení lhůt uvedených v zákoně nebo účast resortu zahraničních věcí při tomto posuzování. Za účelem jednotného přístupu se navrhuje, aby příslušným a zároveň odpovědným úřadem bylo Ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k mezinárodním aspektům je však povinno koordinovat svůj postup s Ministerstvem zahraničních věcí.

V některých ustanoveních platného zákona v oblasti posuzování záměrů není ještě dosažena plná kompatibilita jak se směrnicí, tak s Espoo úmluvou. Zejména je nutno změnit ustanovení, podle něhož je mezistátní posuzování podmíněno souhlasem státu původu. Dále se v souladu s čl. 7 Směrnice EIA navrhuje, aby stát původu zasílal dotčenému státu nejen následné rozhodnutí samotné, ale rovněž žádost o jeho vydání.

K bodu 28 (§ 15)

Ustanovení o předběžném projednání se doplňuje tak, aby mohl být tento neformální institut využíván před předložením oznámení i v rámci posuzování koncepcí.

K bodům 29 až 33 (§ 16)

Z hlediska informování veřejnosti o průběhu procesu EIA je ustanovení § 16 klíčovou částí zákona. Toto ustanovení je důležitým vnitrostátním provedením Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuské úmluvy), kterou ČR podepsala již v roce 1998. V platném znění však § 16 obsahuje chyby a nepřesnosti. Především zde jsou zcela nekoncepčně a neorganicky zavedeny pojmy „úřad vykonávající státní správu“ a „dotčený úřad vykonávající státní správu“. Nelogické užití těchto pojmů, které nejsou v zákoně definovány, vede k výkladovým problémům ohledně určení okruhu úřadů, které mají povinnost zveřejňovat příslušné informace. Mezi nimi však na druhé straně zcela chybí dotčené územní samosprávné celky, resp. zákon uvádí pouze dotčené obce. Značně složitá je podle platného znění i konstrukce zveřejnění informací podle § 16 odst. 4. Tyto nedostatky se navrhuje odstranit, neboť mnohé lhůty v zákoně se odvíjí právě od zveřejnění podle § 16. Současně se ustanovení doplňuje tak, aby se podle něj zveřejňovaly informace i při posuzování koncepcí.

K bodu 34 (§ 17)

Navrhuje se, aby se lhůta pro konání veřejného projednání záměru odvíjela až od uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku (§ 9 odst. 8).

K bodům 35 až 37 (§ 19)

V odstavci 1 se výslovně vyjadřuje, že náklady spojené s veřejným projednáním koncepce hradí sám předkladatel, což je logické, neboť konání veřejného projednání návrhu koncepce sám zajišťuje (§ 10f).

V odstavci 2 se doplňuje dosud chybějící úprava překladů jednotlivých dokumentů v případě mezistátního posuzování a navrhuje se jak pro záměry, tak pro koncepce.

K bodům 38 až 43 (§ 19)

Navrhovaná změna odstavce 1 souvisí s ustanovením § 7 odst. 4, které opravňuje příslušný úřad stanovit v závěru zjišťovacího řízení, že oznámení – pokud má náležitosti přílohy č. 4 a nedošlo k němu žádné nesouhlasné vyjádření – se považuje za dokumentaci, kterou pak není třeba zpracovávat. Dokumentaci jsou podle § 19 odst. 1 oprávněny zpracovávat pouze držitelé autorizace a současný stav, kdy se oznámení může považovat za dokumentaci, zásadu § 19 odst. 1 fakticky prolamuje. Navrhuje se proto, aby i u oznámení podle předchozí věty byla jako další podmínka výslovně stanovena povinnost jeho zpracování držitelem autorizace. Další doplnění souvisí se  zpracováním vyhodnocení (u koncepcí) – i k této činnosti budou oprávněni pouze držitelé autorizace.

Podle doplněné věty bude část dokumentace popisující vlivy na veřejné zdraví vypracovávat osoba, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro tuto oblast vydávaného Ministerstvem zdravotnictví.

Jako další podmínku udělení autorizace se navrhuje zakotvit minimálně tříletá praxe. Podmínka praxe byla obsažena v předchozí právní úpravě, ale zákon č. 100/2001 Sb. ji z nepochopitelných důvodů nepřevzal.

Mezi podmínkami udělení autorizace uvádí odstavec 3 rovněž odbornou způsobilost (prokazuje se mj. dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu) a dále bezúhonnost. Z hlediska práva ES jsou pro tuto oblast relevantní zásady obsažené v primárním právu ES – zákaz diskriminace založené na státní příslušnosti a zásada volného pohybu pracovníků. Konkrétně jde o vztah vzájemného uznávání kvalifikací. Pro zajištění plné slučitelnosti s primárním právem se proto v nově doplněných odstavcích 14 až 16 navrhuje, aby i zahraniční osoby měly rovné podmínky z hlediska možnosti stát se držiteli autorizace.

Podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona. Navrhuje se proto doplnit § 19 o úpravu úplaty za zkoušku odborné způsobilosti, kterou by hradil uchazeč o zkoušku.

K bodům 44 až 50 (§ 21, 22)

Kompetenční ustanovení dělí výkon státní správy v této oblasti mezi Ministerstvo životního prostředí a orgány kraje v přenesené působnosti (krajské úřady). Ustanovení § 21 a 22 se doplňují v souvislosti se zabezpečením výkonu státní správy na úseku posuzování koncepcí.

K bodům 51 až 56 (§ 23)

V odstavci 3 se opravuje chybně uvedené slovo „oznámení“. V případě důvodných pochybností podle tohoto ustanovení směřuje na MŽP žádost (podnět) k vyjádření, nikoliv oznámení.

Obecná definice pojmu „dotčený správní úřad“ je navrhována v bodě 2 této novely. Ze zákona jsou dány dotčené správní úřady pouze z hlediska vlivů na obyvatelstvo (podle návrhu „vlivy na veřejné zdraví“, navrhuje se buď Ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice, a to podle území dotčeného záměrem nebo koncepcí) a u záměrů uvedených v příloze Státní úřad pro jadernou bezpečnost (navrhuje se pouze opravit chybné číslování v odstavci 6).

Odstavec 7 příslušnému úřadu umožňuje za podmínek zde uvedených možnost upustit od posuzování. Protože jde o velmi podobný případ jako podle ustanovení § 4 odst. 2 navrhuje se, aby i zde měl příslušný úřad obdobné povinnosti jako podle § 4 odst. 2, tj. zejména informovat adekvátním způsobem veřejnost a zvážit možnost jiného posouzení za účasti veřejnosti (tyto povinnosti ostatně vyplývají z evropské legislativy).

Nově doplněný odstavec 13 vymezuje posuzování podle tohoto zákona vůči hodnocení důsledků plánů a programů na území NATURA 2000 podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k citlivosti těchto území je hodnocení podle zákona č. 114/1992 Sb. přísnější.

K bodu 57

V souvislosti s vložením nového dílu o posuzování koncepcí se ruší část čtvrtá zákona č. 100/2001 Sb., která dočasně upravila posuzování koncepcí formou novely zákona č. 244/1992 Sb. (včetně změny jeho názvu).

K bodům 58 až 87 (

č. 1, 7, 8, a 9)

Předmět posuzování vymezuje ustanovení § 4 zákona, podle něhož určité záměry podléhají posouzení vždy a jiné jen tehdy, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Toto kritétium je určující i pro přílohu č. 1, kde jsou záměry rozděleny do dvou kategorií

a) kategorie I – záměry, které vždy vyžadují posouzení a k nimž je vždy vydáno stanovisko podle § 10,

b) kategorie II – záměry, které jsou předmětem posuzování, avšak pouze tehdy, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, resp. v závěru zjišťovacího řízení podle § 7.

Jak z hlediska okruhu záměrů, tak z hlediska kapacit a limitů vychází

č. 1 z příloh I a II Směrnice EIA. V některých bodech však platné znění neprovádí transpozici směrnice dostatečně, a proto se u těchto bodů navrhují změny a doplnění. Zejména jde o body 1.2 kategorie I, resp. bod 1.8 kategorie II – množství 2 000 mil m3 za rok směrnice nevztahuje k převáděnému množství vody, ale k průměrnému dlouhodobému průtoku.

Nově se navrhuje vložit pouze bod 7.8 kategorie I, resp. 7.6 kategorie II – nutnost podrobit procesu EIA, resp. zjišťovacímu řízení zařízení k výrobě oxidu titaničitého o příslušné kapacitě vyplývá ze směrnice Rady 78/176/EHS o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého, ve znění směrnic 82/883/EHS, 83/29/EHS a 91/692/EHS (čl. 1 odst. 2 písm. e) a čl. 11).

V několika bodech přílohy obsahuje platné znění zjevné omyly a nesprávnosti a cílem navrhovaného zákona je tyto omyly odstranit a nahradit správným zněním. Proto se navrhuje změna např. u bodu 1.7 kategorie I (vypuštění slov „s výjimkou“), u bodu 3.7 kategorie II (oprava nelogického znění „průměru větším než 300 – 800 mm“), u bodu 7.1 kategorie II (doplnění doposud zcela chybějící kapacity na konci znění bodu).

Další okruh navrhovaných změn se týká těch bodů, které obsahují pojmy nevymezené v jiných právních předpisech a které lze nahradit pojmy právně přesnějšími. Zde jde např. o pojem „železniční tratě“ v bodě 9.1 kategorie I - zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, jej nezná a vymezuje pouze pojem „železniční dráhy“.

Do posledního okruhu spadají body, u nichž se navrhuje věcná změna jejich znění. V kategorii I jde např. o bod 4.4 – navrhuje se vypustit konkretizaci způsobů povrchové úpravy kovů nebo plastů, 7.4 – navrhuje se zpřesnit pojem „zařízení k farmaceutické výrobě“, přičemž prvořadým kritériem je průmyslová výroba, 9.3 a 9.4 – doplňují se záměry na výstavbu rychlostních silnic a místních komunikací delších než 10 km o čtyřech a více pruzích, 10.1 doplnění dolního limitu u zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady. V kategorii II jde např. o bod 10.4 – nahrazení úzkého pojmu „toxické látky“, neboť některé jiné kategorie nebezpečných látek jsou pro životní prostředí ještě nebezpečnější než samotné toxické látky, 10.6 – navrhuje se úprava bodu, jehož platné znění působí značné výkladové problémy v praxi, 10.13 – u tématických areálů se navrhuje doplnit dolní limit záměru, 10.15 – dosavadní znění se navrhuje změnit tak, aby odpovídalo dikci zákona č. 114/1992 Sb., který transponuje směrnici 92/43/EHS v oblasti soustavy NATURA 2000.

S úpravou bodu 10. 15 souvisí i zrušení příloh č. 7 a 8. Nové přílohy č. 7, 8 a 9 se vztahují k procesu posuzování koncepcí.

K čl. II – Přechodná ustanovení

V přechodných ustanoveních se vymezuje vztah nové právní úpravy k záměrům, jejichž posuzování je zahájeno před nabytím účinnosti této novely a ke koncepcím, jejichž posuzování probíhá ještě podle zákona č. 244/1992 Sb.

K čl. III – Zrušovací ustanovení

V souvislosti s přijetím nové právní úpravy je nutno zrušit zákon č. 244/1992 Sb. i část čtvrtou zákona č. 100/2001 Sb., která změnila název zákona č. 244/1992 Sb. a omezila jeho působnost pouze na oblast rozvojových koncepcí a programů.

K čl. IV – Účinnost

Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2004, s výjimkou nových ustanovení § 19 odst. 14 až 16 týkajících se státních příslušníků některého z členských států EU. Tato ustanovení mají nabýt účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropských společenství, resp. dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost

V Praze dne 4. června 2003

Předseda vlády

Ministr životního prostředí

ÚPLNÉ ZNĚNÍ

zákona č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE D í l 1

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „posuzování vlivů na životní prostředí“) a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování.

(2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

(3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů,1a) a přispět tak k  udržitelnému rozvoji společnosti.1b) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.1a)

§ 2

Rozsah posuzování

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

§ 3

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

    1. a) záměrem stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy schvalované orgánem veřejné správy, popřípadě strategie, politiky, plány nebo programy zpracované orgánem veřejné správy a následně předkládané ke schválení,

b) c) dotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce,

c) d) dotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území,

e) dotčeným správním úřadem správní úřad, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území,

f) příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepce (§ 22).

D í l 2

Posuzování vlivů záměru na životní prostředí

§ 4

Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí

(1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou

a) záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii I, které podléhají posouzení vždy, b) záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7, a

c) změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1, pokud má být zvýšena jeho kapacita nebo rozsah o 25 % a více nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7,

d) změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1, pokud jimi bude dosaženo příslušné limitní hodnoty a pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7,

e) změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1, pokud záměr vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty a pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7,

f) záměry, u nichž se žádá o prodloužení platnosti stanoviska podle § 10 odst. 3, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7.

(2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona dálenení záměr, popřípadě jeho část, o kterém rozhodne vláda v případě nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného stavu,3) z naléhavých důvodů obrany nebo plnění mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a v případě, kdy záměr slouží k bezprostřednímu odvrácení důsledků nebo ke zmírnění nepředvídatelné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí. O záměrech, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, tak nelze stanovit. U záměru vyloučeného podle věty první tohoto odstavce je vláda povinna

a) o tomto rozhodnutí spolu s odůvodněním informovat přiměřeně podle § 16 veřejnost, b) zvážit možnost jiného posouzení jeho vlivu na životní prostředí za účasti veřejnosti, c) před vydáním rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů1a) informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první tohoto odstavce a poskytnout jí informace zveřejněné v rámci případného posouzení podle písmene b).

§ 5

Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí

(1) Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.

(2) Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru.

(3) Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.1a) Posuzuje se běžné provozování i možnost havárie.4)

(4) Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření.

§ 6

Oznámení

(1) Každá fyzická osoba nebo právnická osoba,která hodlá provést záměr, (dále jen „oznamovatel“) je povinna předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) Ministerstvu životního prostředí nebo orgánu kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je záměr navržen, (dále jen „příslušný úřad“). Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen „oznamovatel“), je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) příslušnému úřadu. Pokud je záměr navrhován na území více krajů, zasílá oznamovatel oznámení Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). V tomto případě ministerstvo rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení.

(2) Oznamovatel je povinen předložit oznámení příslušnému úřadu písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen „v elektronické podobě“), a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. Náležitosti oznámení stanoví

č. 3 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Je možné předložit také oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem.

(3) Příslušný úřad zašle do 5 pracovních Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle příslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne obdržení oznámení jeho kopii k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě podle § 16 zajistí zveřejnění informace o oznámení a části oznámení obsahující jeho všeobecně srozumitelné shrnutí ve smyslu části G přílohy č. 3 k tomuto zákonu. na internetu dále zveřejní textovou část oznámení. Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu.

(4) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 15 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Lhůta k vyjádření dotčeného správního úřadu a územního samosprávného celku počíná běžet ode dne doručení oznámení. Pokud bylo předloženo oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, prodlužuje se tato lhůta o 15 dnů. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.

§ 7

Zjišťovací řízení

(1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“), a to se zřetelem na

a) povahu konkrétního záměru nebo druhu záměru,

b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny, c) současný stav poznatků a metody posuzování.

U záměru uvedeného v příloze č. 1 kategorii II a u změny záměru podle § 4 odst. 1 písm. c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna bude posuzována podle tohoto zákona. Zjišťovací řízení se zahajuje a provádí na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle hledisek a měřítek uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 30 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 6. Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4, stanoví se tato lhůta na 45 dnů. Příslušný úřad po ukončení zjišťovacího řízení neprodleně zašle jeho písemný závěr oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a v téže lhůtě jej bez příloh podle odstavce 3 zveřejní podle § 16.

(3) Součástí písemného závěru podle odstavce 2 je souhrnné vypořádání všech připomínek obsažených ve vyjádřeních podle § 6 odst. 3 a 4. Nedílnou přílohou tohoto závěru jsou kopie všech obdržených vyjádření.

(4) Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4 a příslušný úřad neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k němu, může v závěru podle odstavce 2 stanovit, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad na základě vyjádření podle předchozí věty ve svém závěru podle odstavce 2 stanoví, jak je třeba oznámení dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci.

(5) V závěru podle odstavce 2 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. Navrhovat zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace lze jen výjimečně a na základě zdůvodnění.

(6) V závěru podle odstavce 2 příslušný úřad s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků stanoví, v jakém počtu mu oznamovatel předloží dokumentaci záměru.

§ 8

Dokumentace

(1) Oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 3 a 4 a závěru zjišťovacího řízení podle § 7 zajistí zpracování dokumentace v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném podle § 7 odst. 6 a v elektronické podobě. V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, může příslušný úřad od elektronické podoby upustit. upustit od elektronické podoby mapových, obrazových, popřípadě i grafických příloh dokumentace. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad dokumentaci do 510 pracovníchdnů ode dne, kdy mu byla doručena, zveřejní na internetu a zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě podle § 16 zajistí zveřejnění informace o dokumentaci.

(3) Každý se může vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě nemusí úřad přihlížet.

(4) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje náležitosti na základě tohoto zákona, vrátí ji do 40 dnů ode dne zveřejnění informace podle odstavce 2 oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje; jinak ji v téže lhůtě doručízpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).

§ 9

Posudek

(1) Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen „zpracovatel posudku“).

(2) Zpracovatel posudku zpracuje tento posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech podaných vyjádření k nim. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

(3) Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 30 dnů.

(4) Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.

(5) Příslušný úřad může na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 30 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru zpracovateli posudku doručena, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění. Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.

(6) Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku.

(7) Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Příslušný úřad zašle posudek do 5 pracovních Pokud posudek splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle jej příslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní posudek na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku záměru podle § 16.

(8) K posudku je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání podle odstavce 9. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet.

(9) Pokud příslušný úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, Příslušný úřad zajistí veřejné projednání posudku a současně dokumentace podle § 17.

§ 10

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 9 odst. 9 a vyjádření k nim uplatněných stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad do 50 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní stanovisko na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 16.

(3) Stanovisko je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.1a) Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení nebo postup podle těchto předpisů. Platnost stanoviska je 2 roky ode dne jeho vydání. Platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena o 2 roky, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů.1a)

(4) Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů.1a) V těchto řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření podle zvláštních právních předpisů,1a) zahrne do svého rozhodnutí nebo opatření požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku, pokud jsou v něm uvedené, nebo ve svém rozhodnutí, popřípadě opatření uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

D í l 3

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

§ 10a

Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

(1) Předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen „posuzování koncepce“) podle tohoto zákona jsou

    1. a) koncepce zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, koncepce, u nichž nutnost jejího posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu,4a) a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce,

    2. b) koncepce podle písmena a), u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obce, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d,

    3. c) změny koncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d.

(2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou

    1. koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,

    2. koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,4b)

    3. b) finanční a rozpočtové koncepce,

    4. c) regulační plány podle zvláštního právního předpisu,4c) pokud nestanoví podmínky pro provedení záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 10b

Způsob posuzování vlivů koncepce

na životní prostředí

(1) Posuzování koncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.

(2) Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce (dále jen „oznámení koncepce“), s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno.

(3) Při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona.

(4) Při posuzování koncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty.

§ 10c

Oznámení koncepce

(1) Ten, kdo předkládá podnět ke zpracování koncepce (dále jen „předkladatel“) je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náležitosti oznámení koncepce stanoví

č. 7 k tomuto zákonu.

(2) Pokud oznámení koncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne jeho obdržení kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní oznámení na internetu a zajistí zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Orgán kraje v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu.

(3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

§ 10d

Zjišťovací řízení

(1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „vyhodnocení“). U koncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda koncepce nebo změna koncepce bude posuzována podle tohoto zákona.

(2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 30 dnů ode dne zveřejnění oznámení koncepce písemným závěrem zjišťovacího řízení.

(3) Pokud koncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví

a) obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepce,

b) v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadu předán návrh koncepce.

    1. (4) V závěru zjišťovacího řízení příslušný úřad dále navrhne průběh posuzování koncepce včetně konání veřejného projednání.

(5) Nejde-li o koncepci podle odstavce 3, je příslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno.

(6) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16.

§ 10e

Průběh posuzování vlivů koncepce

na životní prostředí

(1) Předkladatel je povinen do 30 dnů ode dne obdržení závěru zjišťovacího řízení zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen „posuzovatel“) a informovat o tom příslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu.

(2) Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepce.

(3) Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu.

(4) Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy4d).

§ 10f

Návrh koncepce

(1) Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadu návrh koncepce v listinné a v elektronické podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem.

(2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, zašle příslušný úřad návrh koncepce do 10 dnů ode dne, kdy mu byl doručen, k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o návrhu koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, vrátí jej příslušný úřad k doplnění.

(3) Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v tisku, apod.), a to nejméně 10 dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřad.

(4) Veřejné projednání návrhu koncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepce příslušnému úřadu. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu.

(5) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce  příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

(6) Na veřejné projednání návrhu koncepce se nevztahuje § 17 odstavce 1 až 6.

§ 10g

Stanovisko k návrhu koncepce

(1) Příslušný úřad vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „stanovisko ke koncepci“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení zápisu z veřejného projednání návrhu koncepce.

(2) Příslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.

(3) Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16.

(4) Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Schvalující orgán je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup odůvodnit a takovéto odůvodnění zveřejnit.

§ 10h

Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

(1) Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce.

(2) Dotčené správní úřady v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.

§ 10i

Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace

na životní prostředí

(1) Při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje podle stavebního zákona4c) a v rozsahu stanoveném tímto ustanovením; předkladatelem je pořizovatel územně plánovací dokumentace.

(2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na základě návrhu zadání územně plánovací dokumentace a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

(3) Příslušný úřad ukončí zjišťovací řízení písemným závěrem, který je součástí stanoviska dotčeného orgánu státní správy k návrhu zadání územně plánovací dokumentace.

(4) Pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví nutnost posuzování vlivů na životní prostředí, upřesní současně obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně požadavků na zpracování možných variant konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

(5) Pokud závěr zjišťovacího řízení stanoví nutnost posuzování vlivů na životní prostředí, je nedílnou součástí konceptu řešení územně plánovací dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované osobou k tomu oprávněnou podle § 19.

(6) Zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí je povinen zpracovat toto vyhodnocení úplně, objektivně, v souladu se závěrem zjišťovacího řízení a přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 k tomuto zákonu.

(7) Zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u pořizovatele územně plánovací dokumentace, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků. Ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout, odmítnutí je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4d)

(8) Pořizovatel územně plánovací dokumentace předává pro účely vydání stanoviska příslušnému úřadu jedno její vyhotovení.

(9) Na základě veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace, vyjádření k němu podaných a na základě návrhu souborného stanoviska4c) příslušný úřad vydá stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko je součástí stanoviska dotčeného orgánu státní správy ke konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

(10) Pokud návrh územně plánovací dokumentace obsahuje variantu vyhodnocenou z hlediska vlivů na životní prostředí již v jejím konceptu řešení, návrh se znovu nevyhodnocuje.

(11) Schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.

§ 10j

Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je

koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem

(1)Posuzování vlivu koncepce na životní prostředí, která je zpracovávaná ústředním správním úřadem podle zvláštního zákona a jež je předkládána vládě ke schválení, zajišťuje ústřední správní úřad, který koncepci zpracovává (dále jen „ústřední správní úřad“).

(2)Ústřední správní úřad je povinen zajistit vyhodnocení návrhu koncepce posuzovatelem podle § 19 a zveřejnit návrh koncepce na internetu, včetně informace, kdy a kde je možno do něj nahlížet. Náležitosti posouzení stanoví

č. 9.

(3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce ústřednímu správnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ústřední správní úřad nepřihlíží.

(4)Ústřední správní úřad je povinen zajistit veřejné projednání návrhu koncepce přiměřeně podle § 17 odstavce 1 až 5 a odstavce 7. Ministerstvo životního prostředí je neopominutelným účastníkem veřejného projednání návrhu koncepce.

(5) Ústřední správní úřad ve spolupráci s posuzovatelem vyhodnotí došlá vyjádření a připomínky z veřejného projednání. Na základě jejich vyhodnocení vypracuje konečný návrh koncepce a zveřejní ho na internetu a zašle ho do meziresortního připomínkového řízení.

(6)Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí hradí ústřední správní úřad.

(7)Mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí se přiměřeně řídí § 11 až 14a. Příslušným úřadem nebo ministerstvem se rozumí ústřední správní úřad.

HLAVA II

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY

§ 11

Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky

(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je záměr uvedený v příloze č. 1, pokud dotčené území zasahujei mimo území České republiky.

(2) Předmětem mezistátního posuzování může být i záměr uvedený v příloze č. 1, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být ovlivněno závažnými vlivy záměru na životní prostředí, (dále jen „dotčený stát“) požádá a stát, na jehož území se má záměr provést, (dále jen „stát původu“) s tím vysloví souhlas.

(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Ministerstvo si vždy vyhradí posuzování záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B, zjistí-li, že jde o záměr podle odstavce 2.

§ 11

Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky

(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je

a) záměr uvedený v příloze č. 1 a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území České republiky,

b) záměr uvedený v příloze č. 1 nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“) požádá,

c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky.

(2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.

§ 12

Způsob mezistátního posuzování

(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty podle § 6 odst. 4, § 8 odst. 3 a podle § 9 odst. 8 pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.

(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

    1. (3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:

a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů1a) a účinnosti zmírňujících opatření,

b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,

c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.

(4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.

§ 13

Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 2 a Ministerstvo zahraničních věcí po předchozí dohodě s ministerstvem s mezistátním posuzováním vysloví souhlas § 11 odst. 1 písm. b), zašle do 5 pracovních dnů dotčenému státu k vyjádření oznámení spolu s údaji o průběhu posuzování podle tohoto zákona a informacemi o navazujících rozhodnutích, která mohou být podle zvláštních právních předpisů1a) přijata.

  1. Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace, která se v případě mezistátního posuzování vypracovává vždy, a dále je poskytne zpracovateli posudku.

  2. (3) Ministerstvo do 20 dnů po obdržení dokumentace doručí tuto dokumentaci dotčenému státu a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření na zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.

(4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru.

(5) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.

(6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání a navazující rozhodnutí vydaná podle zvláštních právních předpisů1) do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tato rozhodnutí jsou správní úřady povinny ministerstvu na podkladě jeho žádosti zaslat.

(6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání. Dále je povinno mu zaslat žádosti o navazující rozhodnutí podle zvláštních předpisů1a) a tato rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tyto žádosti a rozhodnutí jsou správní úřady povinny ministerstvu na podkladě jeho žádosti zaslat.

§ 14

Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, je povinno do 5 pracovních dnů po jeho obdržení zveřejnit informaci o takovém oznámení podle § 16 a zašle je dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.

(2) K oznámení podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)

(4) Pokud ministerstvo obdrželo dokumentaci a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 16.

(5) Každý je oprávněn k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci podle odstavce 4.

(6) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.

(7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

§ 14a

Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách.

(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.

(3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.

(4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání.

(5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci zaslat dotčenému státu.

§ 14b

Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách.

(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.

(3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.

(4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání.

(5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci zaslat dotčenému státu.

HLAVA III USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ D í l 1 Ustanovení společná § 15

Předběžné projednání

Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 nebo oznámení podle § 10c, projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.6)

§ 16

Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních

(1) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informace o

a) oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

b) místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,

c) vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,

d) dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,

e) posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

f) oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

g) návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

h) konzultaci při mezistátním posuzování.

(2) Příslušný úřad dále zajistí zveřejnění závěru zjišťovacího řízení a stanoviska., stanoviska a stanoviska ke koncepci.

(3) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek uvedených v odstavcích 1 a 2 po projednání s dotčenými úřady vykonávajícími státní správu a dotčenými územními samosprávnými celky

a) na úředních deskách úřadů vykonávajících státní správu, jejichž správní obvody leží alespoň zčásti v dotčeném území, a též na úředních deskách dotčených obcí, dotčených územních samosprávných celků,

b) na internetu, a

c) nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v místním tisku, rozhlase apod.).

(4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení stejné informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce některého z dotčených úřadů vykonávajících státní správu naposled. Úřady vykonávající státní správu jsou povinny příslušný úřad o dni vyvěšení takové informace a stanoviska písemně vyrozumět do 7 dnů ode dne vyvěšení na své úřední desce. (4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce dotčeného kraje. Dotčené územní samosprávné celky jsou povinny informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 neprodleně vyvěsit na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů a vyrozumět o tom příslušný úřad.

(5) Z informací a stanovisek zveřejňovaných podle odstavců 1 a 2 se vypouštějí údaje, které nelze podle zvláštních právních předpisů5) zveřejňovat.

§ 17

Veřejné projednání

(1) Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

(2) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby se veřejné projednání konalo nejpozději 5 dnů před uplynutímpo uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku.

(3) Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatelenebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.

(4) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují.

(5) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje úplný těsnopisný nebo zvukový záznam.

(6) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.

(7) Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.5)

§ 18

Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí

(1) Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.

(2) Náklady spojené s veřejným projednáním a podle § 9 odst. 9 tohoto zákona a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady dokumentace, posudku nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovatel nebo předkladatel.

(3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu,7) obchodního zákoníku, kterou mu uhradí příslušný úřad na podkladě smlouvy uzavřené podle § 9 odst. 1. Příslušný úřad vyúčtuje částku, která se rovná výši odměny uhrazené zpracovateli posudku, do 15 dnů ode dne doručení posudku k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 15 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů posuzování uvedených v odstavci 1. Pokud vyúčtovanou částku oznamovatel v uvedené lhůtě nezaplatí, příslušný úřad stanovisko podle § 10 nevydá; v takovém případě může příslušný úřad vydat stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 10 odst. 1 a 2.

§ 19

Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

(1) Zpracovávat dokumentaci a posudek podle tohoto zákona dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 7 odst. 4 a zpracovávat vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace. Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování dokumentace a posudku podle tohoto zákonatěchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.

(2) Zpracovatel posudku je povinen posoudit dokumentaci objektivně a v plném rozsahu.

(3) Podmínkou udělení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce minimálně 3 let, jakož i plná způsobilost k právním úkonům.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje

a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu, a

b) dokladem o vykonané zkoušce odborné způsobilosti.

(5) Bezúhonnost se prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce, kterým se prokáže, že fyzická osoba nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona.

(5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje předložením dokladu o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává.

(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizace se v případě, že se nezměnily podmínky, za nichž byla udělena, prodlužuje o dalších 5 let, pokud o to držitel autorizace požádá alespoň 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena.

(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.

(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, pokud závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla autorizace udělena.

(10) Rozhodnutí o udělení a o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.8)

(11) Rozhodnutí o autorizaci zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla vydána,

b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,

c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.

(12) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 3 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Tuto úplatu uhradí i za opakovanou zkoušku.

(12) (13) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.

(14) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že

a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(15) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 14 písm. a) a b).

(16) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 15, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.

D í l 2

Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí

§ 20

Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají

a) ministerstvo,

b) orgány kraje.

§ 21

Ministerstvo

a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupcích B a jejich změn,

d) zajišťuje posuzování územního plánu velkého územního celku podle § 10i a dále posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území tvoří celé území kraje nebo zasahuje na území více krajů nebo na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti8a) nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu,

e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropských společenství informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

d) f) zajišťuje mezistátní posuzování záměrů a koncepcí,

e) g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,

f) h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek,

g) i) uděluje a odnímá autorizaci,

h) j) vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace,

i) k) do konce února každého roku zveřejňuje seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok.

§ 22

Orgány kraje

      1. Orgány kraje

a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích B a jejich změn,

b) zajišťují posuzování územního plánu obce podle § 10i a dále posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. d),

b) c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného závěru zjišťovacího řízení a stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci,

c) d) do konce února každého roku zveřejňují seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok.

§ 23

Ostatní společná ustanovení

(1) Příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.6)

(2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.

(3) V případě důvodných pochybností o záměru a o zařazení záměru do příslušné kategorie nebo do příslušného sloupce podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, popřípadě o rozsahu dotčeného území je rozhodující vyjádření ministerstva, které musí být vydáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení podnětu k vyjádření ministerstvu.

(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může se souhlasem orgánu kraje vyhradit posuzování záměru, k jehož posouzení je příslušný orgán kraje.

(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.

(5) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na obyvatelstvo Ministerstvo zdravotnictví a místně příslušné orgány hygienické služby. veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech. Ministerstvo je při projednávání územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem státní správy ve smyslu stavebního zákona9) z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 pod body 3.2 až 3.5 v příloze č. 1, kategorii I body 3.2 až 3.5 a kategorii II bod 3.5 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

(7) Příslušný úřad může upustit od posuzování záměru v případě, kdy je provedení záměru nutné ke zmírnění nebo odvrácení důsledků událostí, které závažně a bezprostředně ohrožují životní prostředí, zdraví, bezpečnost nebo majetek obyvatelstva. Povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) až c) zde platí obdobně.

(8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)

(9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) (dále jen „občanské sdružení“) nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů,1a) pokud

a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku,

b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a

    1. c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.

(11) Na území hlavního města Prahy

a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy, b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.

(12) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád,8) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(13) Hodnocení důsledků plánů a záměrů na území evropsky významných lokalit a oblastí ochrany ptactva podle zvláštního právního předpisu4a) není tímto zákonem dotčeno.

D í l 3

Ustanovení přechodná

§ 24

(1) Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.

(2) Posouzení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o životním prostředí § 25

V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., se § 20 až 26 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2) a 3) a přílohy č. 1 až 4 zrušují.

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona § 26

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/ /2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/ /2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., se mění takto:

V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Posuzování vlivů na životní prostředí, ve sloupci 2 Průkaz způsobilosti se slova „Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.“ nahrazují slovy „Autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)“.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí § 27

Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

1. V názvu zákona se za slovo "vlivů" vkládají slova "rozvojových koncepcí a programů".

2. § 1 zní:

“§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů (dále jen "koncepce") na životní prostředí a určuje příslušný orgán k posuzování vlivů na životní prostředí, kterým je Ministerstvo životního prostředí (dále jen "příslušný orgán").".

3. Část druhá, část čtvrtá a část pátá se zrušují.

4. § 21 a 22 se zrušují.

5. § 23 zní:

“§ 23

Na tento zákon se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.".

6. Přílohy č. 1, 2 a 4 se zrušují.

ČÁST PÁTÁ Účinnost § 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.

č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.

KATEGORIE I (záměry vždy podléhající posouzení)

ZÁMĚR

Sloupec A

Sloupec B

1.1 Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha.

X

1.2 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud množství odebírané nebo převáděné vody přesahuje 100 mil. m3 za rok , nebo pokud se převádí množství vody nad 2 000 mil. m3 za rok, které přesahuje 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru.nebo přesahuje 5 % objemu převedené vody z dlouhodobého průměrného průtoku v povodí v případě, jestliže tento průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2 000 mil. m3 za rok.

X

1.3 Čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 10 mil. m3/rok.

X

1.4 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3.

X

1.5 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 100 tis. ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 000 napojených obyvatel.

X

1.6 Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 50 ha.

X

1.7 Chov hospodářských zvířat s výjimkou s kapacitou od 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

X

1.8 Kafilerie nebo veterinární asanační ústavy.

X

2.1 Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50 000 m3/den.

X

2.2 Těžba černého uhlí - nový dobývací prostor nebo změnastávajícího.

X

2.3 Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor nebozměna stávajícího.

X

2.4 Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka nad 3 mil. tun/rok.

X

2.5 Uran - těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová pole).

X

3.1 Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od 200 MW.

X

3.2 Zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou výzkumných zařízení, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW kontinuální tepelné zátěže.

X

3.3 Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva.

X

3.4 Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo radioaktivních odpadů.

X

3.5 Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.

X

3.6 Nadzemní přenosová vedení elektrické energie o napětí od 110 kV a délce od 15 km.

X

3.7 Dálkové produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm.

X

4.1 Pražení, aglomerace a slinování kovových rud.

4.2 Zařízení k výrobě surového železa a oceli, včetně kontinuálního odlévání.

X

4.3 Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin.

X

4.4 Povrchová úprava kovů nebo plastů elektrolytickými nebo chemickými procesy, včetně lakoven, s kapacitou od 500 tis. m2/rok upravené plochy. m2 upravené plochy za rok.

X

5.1 Průmyslová výroba a zpracování celulózy, papíru nebo lepenky.

X

6.1 Cementárny, vápenky nebo výroba magnezitu.

X

6.2 Zařízení k těžbě azbestu a produkce výrobků obsahujících azbest s kapacitou od 10 t/rok finálních výrobků.

X

7.1 Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bitumenových břidlic, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.

X

7.2 Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.

X

7.3 Zařízení k výrobě základních organických a anorganických chemikálií (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak, apod.).

X

7.4 Zařízení k farmaceutické výrobě Průmyslová výroba farmaceutických produktů chemickou nebo biochemickou cestou.

X

7.5 Zařízení k výroběpesticidů a průmyslových hnojiv.

X

7.6 Zařízení k výrobě výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek.

X

7.7 Zařízení na skladováníropy a ropných a chemických produktů s kapacitou od 100 tis. tun.

X

7.8 Nové zařízení k výrobě oxidu titaničitého nebo zařízení k jeho výrobě, pokud je kapacita zvýšena o 15 tis. t/rok a více.

X

9.1 Novostavby železničních tratídrahdelší 1 km.

X

9.2 Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou od 2 100 m.

X

9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic.

X

9.4 Novostavby, rekonstrukce a přeložky silnic neuvedených v bodě 9.3, se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km. o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 10 km nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 1 km.

X

9.5 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun.

X

10.1 Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady s kapacitou nad 1000 t/rok.

X

      1. 10.2 Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 30 000 t/rok.

X

KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení)

ZÁMĚR

Sloupec A

Sloupec B

1.1 Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.

X

1.2 Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha.

X

1.3 Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.

X

1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.

X

1.5 Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

X

1.6 Intensivní chov ryb od 5tun živé hmotnosti. Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění nad 10 t živé hmotnosti.

X

1.7 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie I a pokud objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou.

X

1.8 Odběr podzemní vody nebo převody vody mezi dílčími částmi povodí toků, pokud nejsou zahrnuty v kategorii I a dochází nebo je uvažováno s přesunem více než 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru, pokud se převádí množství nad 1 mil. m3 za rok, nebo pokud celkový roční objem odebrané vody přesahuje 50 tis. m3.

Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud je množství odebírané nebo převáděné vody od 10 do 100 mil. m3 za rok, nebo přesahuje 5 % objemu převedené vody z dlouhodobého průměrného průtoku v povodí v případě, jestliže tento průtok v povodí, odkud se voda převádí, je od 200 do 2 000 mil. m3 za rok; čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 1 do 10 mil. m3 za rok.

X

1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou přesahující 10 000 EO, pokud nepřísluší do kategorie I, a kanalizace pro více než 5 000 napojených obyvatel.

X

2.1 Uhlí - hlubinná těžba nad 100 000 t/rok - pokud vlivy zasahují mimo schválený dobývací prostor.

X

2.2 Lignit - těžba nad 200 000 t/rok.

X

2.3 Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie).

X

2.4 Zvýšení povrchové těžbynerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok.

X

2.5 Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok.

X

2.6 Těžba v korytech říčních nebo údolních nivách vodních toků.

X

2.7 Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka 1 až 3 mil. tun/rok.

X

2.8 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin.

X

2.9 Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m3.

X

2.10 Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor.

X

2.11 Hloubkové vrty, zejména geotermální, pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, pro zásobování vodou, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy. Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou vodovodů pro veřejnou potřebu; ostatní hloubkové vrty o hloubce 30 m a vyšší.

X

3.1 Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW.

X

3.2 Větrné elektrárny od maximálního výkonu 5 kWe.

X

3.3 Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 50 MWe.

X

3.4 Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 5 do 50 MWe.

X

3.5 Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (záměry neuvedené v kategorii I).

X

3.6 Přenosová vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.

X

3.7 Produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru větším než 300 - 800 mm(včetně dálkových vodovodů), pokud nepřísluší do kategorie I.

X

3.8 Povrchové zásobníky zemního plynu, pokud nejsou uvedeny v kategorii I a pokud mají kapacitu nad 10 000 m3.

X

3.9 Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t.

X

4.1 Provozy Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů.

X

4.2 Povrchová úprava kovů a plastických materiálů elektrolytickými nebo chemickými procesyvčetně lakoven,od 10 000 do 500 000 m2/rok upravené plochy. m2 upravené plochy za rok.

X

4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 - výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem.

X

5.1 Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok.

X

5.2 Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 m2/rok.

X

5.3 Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m3/rok.

X

5.4 Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou chemikálií nad 3 000 t/rok.

X

5.5 Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 10 000 t/rok.

X

5.6 Polygrafické provozy se spotřebou chemikálií nad 1 t/rok.

X

6.1 Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od 25 000 t/rok.

X

6.2 Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok.

X

6.3 Výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000 m2/rok nebo nad 7 000 t/rok.

X

6.4 Zařízení k tavení nerostných látek, včetně výroby minerálních vláken s kapacitou od 7 000 t/rok.

X

6.5 Obalovny živičných směsí.

X

7.1 Výroba nebo chemické zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracovánívýrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 tun/rok.

X

7.2 Výroba mýdel, surfaktantů, detergentů a nátěrových hmot nad 200 t/rok.

X

7.3 Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.

X

    1. 7.4 Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 až 100 000 t.

X

7.5 Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II v bodě 7.3 s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3.

X

7.6 Ostatní zařízení k výrobě oxidu titaničitého (záměr neuvedený v kategorii I v bodě 7.8).

X

8.1 Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků.

X

8.2 Pivovary s kapacitou od 100 000 hl/rok výrobků a sladovny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.

X

8.3 Škrobárny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.

X

8.4 Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků.

X

8.5 Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok.

X

8.6 Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok.

X

8.7 Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od 20 000 t/rok výrobků.

X

8.8 Zpracování mléka od 50 000 hl/rok.

X

8.9 Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků.

X

8.10 Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok.

X

8. 11 Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků.

X

9.1 Novostavby a rekonstrukce silnic o šíři větší než 10 m (záměry neuvedené v kategorii I) nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších 500 m.

X

9.2 Novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních tratídrah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.

X

9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.

X

9.4 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu.

X

9.5 Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou do 2 100 m.

X

10.1 Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou 1000 až 30 000 t/rok.

X

10.2 Krematoria.

X

10.3 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly, pokud nejsou uvedeny v jiném bodě této přílohy.

X

10.4 Skladování toxických látek vybraných nebezpečných látek (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11a) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.

X

10.5 Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) nad 1000 t.

X

10.6 Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; areály parkovišť nebo garáží se zastavěnou plochou nad 1000 m2.Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

X

10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.

X

10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů.

X

10.9 Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.

X

10.10 Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů.12)

X

10.11 Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.

X

10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných.

X

10.13 Tématické areály uvedené ve schválené územně plánovací dokumentaci.na ploše nad 5000 m2.

X

10.14 Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků.

X

10.15 Stavby, činnosti a technologie neuvedené v předchozích bodech této přílohy a nedosahující parametrů předchozích bodů této přílohy, které mohou závažným způsobem změnit vybrané typy přírodních stanovišť v národních parcích, rezervacích, národních přírodních památkách a chráněných krajinných oblastech, jež jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu, a charakteristiky krajiny, které mají velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu. stav životního prostředí ve zvláště chráněných územích podle zvláštních právních předpisů12a) nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis4a).

X

č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Zásady pro zjišťovací řízení

Při zjišťovacím řízení příslušný úřad zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom následující kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí. I. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU Parametry záměru musí být zváženy zejména s ohledem na

1. velikost, 2. kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, připravovaných, uvažovaných), 3. využívání přírodních zdrojů, 4. produkci odpadů, 5. znečišťování životního prostředí a obtěžování obyvatelstva vlivy na veřejné zdraví, 6. rizika havárií zejména vzhledem k navrženému použití látek a technologií.

II. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy zejména s ohledem na

1. dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání, 2. relativní zastoupení, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů, 3. schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na

a) územní systém ekologické stability krajiny, b) zvláště chráněná území, c) území přírodních parků, d) významné krajinné prvky, e) území historického, kulturního nebo archeologického významu, f) území hustě zalidněná, g) území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží).

III. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO VEŘEJNÉ ZDRAVÍA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II. zejména s ohledem na

1. rozsah vlivů (zasažené území a populaci), 2. povahu vlivů vzhledem k jejich přesahování státních hranic, 3. velikost a složitost vlivů, 4. pravděpodobnost vlivů, 5. dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů.

č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti oznámení

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje

1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

II. Údaje o vstupech (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

III. Údaje o výstupech (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

  1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území

  2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)

Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 2. Další podstatné informace oznamovatele

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU H.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

Datum zpracování oznámení: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: Podpis zpracovatele oznámení:

č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti dokumentace

ČÁST A

ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

ČÁST B

ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

II. Údaje o vstupech

1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady) 4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení) 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

ČÁST C

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (například územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území) 2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (například ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky)

3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

ČÁST D

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 2. Vlivy na ovzduší a klima 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 5. Vlivy na půdu 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 8. Vlivy na krajinu 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.

ČÁST F

ZÁVĚR

ČÁST G

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

ČÁST H

PŘÍLOHY Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy mapové, obrazové a grafické. Datum zpracování dokumentace: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Podpis zpracovatele dokumentace:

č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti posudku

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Obchodní firma oznamovatele 5. IČ oznamovatele 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ)

1. Úplnost dokumentace (oznámení) 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení 3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ) VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA Datum zpracování posudku: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Podpis zpracovatele posudku: Autorizace ke zpracování posudku:

č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti stanoviska

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Obchodní firma oznamovatele 5. IČ oznamovatele 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení) 2. Dokumentace (zpracovatel, datum předložení) 3. Posudek (zpracovatel, datum předložení) 4. Veřejné projednání (místo, datum konání) 5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti 6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU

1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti 2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí 3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí 4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku 6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru.

Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

(

č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb.)

Vybrané typy přírodních stanovišť

Kód NATURA 2000

Název

1340a

Slané rákosiny a ostřicové porosty

1340b

Slané louky

2330a

Pionýrská stadia písčin s jednoletkami

2330b

Otevřené trávníky písčin s Corynephorus canescens

2330c

Zapojené trávníky písčin s kostřavami

3130a

Vegetace s Isoetes a Littorella

3130b

Jednoletá vegetace obnažených den

3130c

Jednoletá vegetace panonských obnažených den

3130d

Jednoletá vegetace vlhkých písků

3140

Vodní vegetace parožnatek

3150

Eutrofní vodní nádrže s přirozenou vegetací makrofyt

3160

Přirozená dystrofní jezera a tůně

3220

Porosty s Calamagrostis pseudophragmites na štěrkových říčních náplavech

3230

Porosty s Myricaria germanica na štěrkových říčních náplavech

3240

Vrbové křoviny na štěrkových říčních náplavech

3260a

Rychleji tekoucí vody s Batrachium fluitans

3260b

Mírně tekoucí a stojaté vody s Callitriche a Batrachium

3260c

Vegetace s Hottonia palustris

3270

Bahnité říční náplavy

4030

Suchá vřesoviště

4060

Vysokohorská keříčková vegetace

6110

Jednoletá vegetace na suchých bazických skalách

6120

Vegetace suchých bazických písků

6150a

Rozvolněné alpínské trávníky s lišejníky

6150b

Zapojené alpínské trávníky s ostřicí Bigelovou

6210a

Suché trávníky na skalách

6210b

Suché trávníky se Sesleria albicans

6210c

Suché trávníky s trsnatými úzkolistými travinami

6210d

Suché trávníky s širokolistými trávami a bylinami

6210e

Suché trávníky na kyselých substrátech

6230

Smilkové trávníky

6240a

Subpanonské skalní stepi

6240b

Subpanonské drnové stepi

6250

Panonské stepní trávníky na spraši

6260

Panonské stepní trávníky na písku

6410

Bezkolencové louky na slínech a jílech

6431a

Devětsilové nivy

6431b

Nitrofilní lemové rákosiny

6432

Vysokobylinné nivy montánního až subalpínského stupně

6432a

Vysokostébelné trávníky subalpínského stupně

6432b

Vysokobylinné nivy montánního až subalpínského stupně

6432c

Kapradinové nivy montánního až subalpínského stupně

6440

Kontinentální nivní louky

6510a

Ovsíkové mezofilní louky

6510b

Psárkové aluviální louky

6520

Horské trojštětové louky

7110

Živá nelesní vrchoviště

7120

Degradovaná vrchoviště schopná přirozené obnovy

7140a

Slatiniště s hnědými mechy

7140b

Oligotrofní rašeliniště

7150a

Zrašelinělé písky s hrotnosemenkami

7150b

Vrchovištní šlenky a jezírka

7210

Vápnité slatiny s Cladium mariscus

7220a

Lesní a subalpínská pěnovcová prameniště

7220b

Luční pěnovcová prameniště

7230

Bazická slatiniště

8110

Sutě montánního až subalpínského stupně

8150

Sutě silikátových hornin

8160

Vápencové sutě

8210

Vegetace vápencových skal

8220

Vegetace silikátových skal

8230

Jednoletá vegetace na suchých kyselých skalách

8310

Jeskyně nepřístupné veřejnosti

9110

Acidofilní bučiny

9130

Květnaté bučiny

9140

Středoevropské horské klenové bučiny

9150

Vápnomilné bučiny

9170

Středoevropské dubohabřiny

9180a

Eutrofní suťové a roklinové lesy

9180b

Vápencové lipiny se Sesleria albicans

91D1

Rašelinné březiny

91D2

Rašelinné bory

91D3

Vrchovištní bory

91D4

Rašelinné a podmáčené smrčiny

91E0a

Olšiny s Alnus incana

91E0b

Údolní olšiny

91E0c

Měkké luhy

91F0

Tvrdé luhy

91G0a

Karpatské dubohabřiny

91G0b

Panonské dubohabřiny

91H0

Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy

91I0a

Panonské teplomilné doubravy na spraši

91I0b

Panonské teplomilné doubravy na písku

91I0c

Sarmatské teplomilné doubravy

9410a

Třtinové smrčiny

9410b

Horské papratkové smrčiny

(

č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb.)

Vybrané taxony volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Trichomanes speciosum - vláskatec tajemný

Vertigo angustior - vrkoč útlý

Artemisia pancicii - pelyněk Pančičův

Vertigo geyerii - vrkoč Geyerův

Jurinea cyanoides - sinokvět chrpovitý

Vertigo moulinsiana - vrkoč bažinný

Ligularia sibirica - popelivka sibiřská

Margaritifera margaritifera - perlorodka říční

Coleanthus subtilis - puchýřka útlá

Unio crassus - velevrub tupý

Dracocephalum austriacum - včelník rakouský

Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná

Cypripedium calceolus - střevíčník pantoflíček

Ophiogomphus cecilia - klínatka rohatá

Liparis loeselii - hlízovec Loeselův

Cerambyx cerdo - tesařík obrovský

Pulsatilla patens - koniklec otevřený

Cucujus cinnaberinus - lesák rumělkový

Thesium ebracteatum - lněnka bezlistenná

Dytiscus latissimus - potápník široký

Ostericum palustris - matizna bahenní

Graphoderus bilineatus - druh rodu potápník

Luronium natans - žabníček vzplývavý

Limoniscus violaceus

Buxbaumia viridis - šikoušek zelený

Lucanus cervus - roháč obecný

Dicranum viride - dvouhrotec

Osmoderma eremita - páchník hnědý

Drepanocladus vernicosus - srpnatka fermežová

Rosalia alpina - tesařík alpský

Acrocephalus melanopogon - rákosník tamaryškový

Carabus menetriesi pacholei - druh rodu střevlík

Aguila pomarina - orel křiklavý

Boros schneideri

Aquila heliaca - orel královský

Panaxia quadriopunctata - přástevník kostivalový

Aegolius funereus - sýc rousný

Eriogaster catax - bourovec trnkový

Alcedo atthis - ledňáček říční

Euphydryas aurinia - hnědásek chrastavcový

Anthus campestris - linduška úhorní

Hypodryas maturna - hnědásek osikový

Ardea purpurea - volavka červená

Lycaena dispar - ohniváček černočárný

Asio flammeus - kalous pustovka

Maculinea nausithous - modrásek bahenní

Aythya nyroca - polák malý

Maculinea teleius - modrásek očkovaný

Bonasa bonasia - jeřábek lesní

Eudontomyzon mariae - mihule

Botaurus stellaris - bukač velký

Lampetra planeri - mihule potoční

Bubo bubo - výr velký

Hucho hucho - hlavatka podunajská

Burrhinus oedicnemus - dytík úhorní

Salmo salar- losos obecný

Caprimulgus europaeus - lelek lesní

Aspius aspius - bolen dravý

Ciconia nigra - čáp černý

Gobio albipinnatus - hrouzek běloploutvý

Ciconia ciconia - čáp bílý

Phoxinus phoxinus - střevle potoční

Circus aeruginosus - moták pochop

Rutilus pigus - plotice lesklá

Circus cyaneus - moták pilich

Rhodeus sericeus amarus - hořavka duhová západní

Circus pygargus - moták lužní

Cobitis taenia - sekavec písečný

Coracias garrulus - mandelík hajní

Misgurnus fosilis - piskoř pruhovaný

Crex crex - chřástal polní

Sabanejewia aurata - sekavčík horský

Dendrocopos leucotos - strakapoud bělohřbetý

Gymnocephalus schraetzer - ježdík žlutý

Dendrocopos medius - strakapoud prostřední

Cottus gobio - vranka obecná

Dendrocopos syriacus - strakapoud jižní

Triturus carnifex - čolek dravý

Dryocopus martius - datei černý

Triturus dobrogicus - čolek dunajský

Egretta alba - volavka bílá

Triturus cristatus - čolek velký

Egretta garzetta - volavka stříbřitá

Bombina bombina - kuňka obecná

Emberiza hortulana - strnad zahradní

Bombina variegata - kuňka žlutobřichá

Falco columbarius - dřemlík tundrový

Emys orbicularis - želva bahenní

Falco peregrinus - sokol stěhovavý

Rhinolophus ferrumequinum - vrápenec velký

Ficedula albicollis - lejsek bělokrký

Rhinolophus hipossideros - vrápenec malý

Ficedula parva - lejsek malý

Barbastella barbastellus - netopýr černý

Glaucidium passerinum - kulíšek nejmenší

Myotis bechsteini - netopýr velkouchý

Grus grus - jeřáb popelavý

Myotis blythii - netopýr východní

Haliaeetus albicilla - orel mořský

Myotis dasycneme - netopýr pobřežní

Himantopus himantopus - pisila čáponohá

Myotis emarginatus - netopýr brvitý

Charadrius morinellus - kulík hnědý

Myotis myotis - netopýr velký

Chlidonias niger - rybák černý

Spermophilus citellus - sysel obecný

Ixobrychus minutus - bukáček malý

Castor fiber - bobr evropský

Lanius collurio - ťuhýk obecný

Canis lupus - vlk

Larus melanocephalus - racek černohlavý

Ursus arctos - medvěd hnědý

Lullula arborea - skřivan lesní

Lutra lutra - vydra říční

Luscinia svecica - slavík modráček

Lynx lynx - rys ostrovid

Milvus migrans - luňák hnědý

Milvus milvus - luňák červený

Nycticorax nycticorax - kvakoš noční

Otis tarda - drop velký

Pandion haliaetus - orlovec říční

Pernis apivorus - včelojed lesní

Picoides tridactylus - datlík tříprstý

Picus canus - žluna šedá

Platalea leucorodia - kolpík bílý

Porzana parva - chřástal malý

Porzana porzana - chřástal kropenatý

Recurvirostra avosetta - tenkozobec opačný

Sterna hirundo - rybák obecný

Strix uralensis - puštík bělavý

Sylvia nisoria - pěnice vlašská

Tetrao tetrix - tetřívek obecný

Tetrao urogallus - tetřev hlušec

č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti oznámení koncepce

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

1. Název organizace

2. IČ, bylo-li přiděleno

3. Sídlo (bydliště)

4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele

B. ÚDAJE O KONCEPCI

1. Název

2. Obsahové zaměření (osnova)

3. Charakter

4. Zdůvodnění potřeby pořízení

  1. Základní principy a postupy (etapy) řešení

  2. Hlavní cíle

  3. Přehled uvažovaných variant řešení

  4. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

  5. Předpokládaný termín dokončení

  6. Návrhové období

  7. Způsob schvalování

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Vymezení dotčeného území

2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Datum zpracování oznámení koncepce

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce

Podpis oprávněného zástupce předkladatele

č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Kritéria pro zjišťovací řízení

1. Obsah koncepce, zejména s ohledem na:

a. účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepce;

b. míru, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje;

c. míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepce;

d. význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje;

e. vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů);

f. problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepci;

g. význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod).

2. Charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného území, zejména s ohledem na:

a. pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu;

b. kumulativní a synergickou povahu vlivu;

c. přeshraniční povahu vlivu;

d. rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, haváriích);

e. závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen);

f. důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na:

i. zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví,

ii. hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace,

iii. překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot,

iv. kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání,

g. dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní,

komunitární nebo mezinárodní úrovni.

č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů

na životní prostředí a veřejné zdraví

1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.

2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.

4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).

5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.

6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.

7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.

8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.

10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce.

11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.

13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

15. Závěry a doporučení.

1) Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS).

Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

1)1a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

1b) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

2) Například zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země, a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

2) Například zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).

3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.

4) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.

4a) § 45f a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. …/2003.

4b) Například zákon č. 254/2001 Sb.

4c) Zákon č. 50/1976 Sb.

4d) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní řád, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb.

6) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

8a) Zákon č. 114/1992 Sb.

9) Zákon č. 50/1976 Sb.

10) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

11a) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb. a zákon č. 20/1987 Sb.

12a) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 254/2001 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací