Hlavními důvody předložení návrhu zákona, kterým s e mění zákon č. 92/1991 Sb. a zákon ČNR č. 171/1991 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, je umožnění transformace majetku rozpočtových a příspěvkových organizací na v budoucnu zřízené neziskové právnické osoby v rámci procesu velké privatizace a dále promítnutí připravovaného zrušení okresních komisí pro privatizaci do uvedené zákonné úpravy. O skutečnosti, že zmíněná transformace stávajících rozpočtových a příspěvkových organizací bude upravena přímo v předpisech týkajících se tzv. velké privatizace (a nikoliv připravovaném zákonu upravujícím obecně institut neziskové právnické osoby) rozhodla porada ministrů dne 12. 4. 1994.
V současné době byl Poslanecké sněmovně Parlamentu předložen vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh upravuje utlumení činnosti okresních komisí pro privatizaci a jejich následné zrušení, což se však neobejde bez nutných změn v zákoně č. 92/1991 Sb. týkajících se problematiky veřejných dražeb v procesu tzv. velké privatizace a likvidací. Zmíněný návrh novely zákona ČNR č. 500/1990 Sb. obsahoval ve svém původním znění i návrh na změnu § 47b zákona č. 92/1991 Sb
Navrhovaná právní úprava se nedotkne negativně výdajů státního rozpočtu, naopak navrhované doplnění § 18 odst. 2 písm. b) o body 8. a 9. (čl. II bod 2 návrhu) nároky na prostředky státního rozpočtu omezí.
K čl. I.:
K bodu 1.:
Doplněním odstavce 8 § 10 dojde ke srovnání reežimu u změn již vydaných rozhodnutí o privatizaci majetkových účastí státu na podnikání jiných osob se změnami rozhodnutí o privatizaci majetku. Dle stávajícího znění zákona jsou změny vydaného rozhodnutí o privatizaci možné pouze za předpokladu, že předmětný majetek ještě nepřešel na Fond národního majetku (§ 10 odst. 8), samozřejmě za splnění další podmínky stanovené zákonem, kterou je výskyt nové závažné skutečnosti, která nebyla známa v době rozhodování, ač by na toto měla podstatný vliv (§ 10 odst. 7). Stávající znění zákona vyhovuje beze zbytku případům, kdy je předmětem privatizace majetek. Tento je totiž zakladatelem převáděn na Fond až těsně před následným převodem na nabyvatele stanoveného rozhodnutím o privatizaci, mezi vydáním rozhodnutí o privatizaci a tímto převodem je tedy dostatečně dlouhá doba na provedení změny rozhodnutí, objeví-li se zmíněná závažná skutečnost ve smyslu § 10 odst. 7. Oproti tomu v případech, kdy metodou privatizace je vložení majetku do akciové společnosti s následnou privatizací jejích akcií existuje značné časové rozpětí, kdy majetek již na Fond národního majetku přešel, Fond akciovou společnost založil, a předmětné rozhodnutí o privatizaci nemůže být v mezidobí od převodu majetku na Fond do převodu akcií na nabyvatele stanoveného rozhodnutím o privatizaci změněno, i když se dodatečně objeví skutečnosti ve smyslu § 10 odst. 7 zákona. Nerovnost při uplatnění institutu změny rozhodnutí o privatizaci u převodu majetku a převodu majetkových účastí navrhované doplnění odstavce 8 § 10 odstraňuje.
K bodům 2. a 3.:
Novela zákona ČNR č. 500/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v současné době předložená ve formě vládního návrhu Parlamentu, stanoví podmínky pro ukončení činnosti a následné zrušení okresních komisí pro privatizaci. Zákon č. 92/1991 Sb. v platném znění stanoví v odstavci 1 § 14, že pokud je privatizovaný majetek převáděn veřejnou dražbou, řídí se tato přiměřeně zákonem č. 427/1990 Sb. v platném znění. Dle uvedeného zákona o tzv. malé privatizaci je organizátorem veřejných dražeb právě OPK, která také jmenuje licitátora. Navrhované doplnění § 14 proto reaguje na připravované zrušení okresních komisí pro privatizaci a umožňuje pokračovat v dražbách ve "velké privatizaci" za přiměřeného použití zákona č. 427/1990 Sb. i po zrušení těchto komisí.
K bodu 4.:
Častým jevem, kterým se v poslední době snaží vedení podniků nespokojené s blížící se privatizací majetku podniku této zabránit, je zastavování majetku podniku. Tento úkon by zřejmě bylo možno považovat za úkon absolutně neplatný z titulu obcházení zákona č. 92/1991 Sb., názory soudů jsou však v těchto případech rozdílné, nehledě na to, že dlouhodobé zpochybňování řečených zástav soudní cestou vede téměř vždy k faktické devastaci a likvidaci předmětného majetku. Navržené doplnění § 45 proto uzavírání zástavních smluv k majektu, na který již byly předloženy privatizační projekty, explicitně zakazuje.
K bodům 5. až 7.:
Tato část návrhu reflektuje v obecné části zmíněné ukončení činnosti okresních komisí pro privatizaci. Vypuštěním OPK jako organizátora tzv. likvidačních dražeb bude tedy tyto organizovat přímo likvidátor. Další doplnění § 47b pak umožní přiměřené použití zákona č. 427/1990 Sb. v platném znění na likvidační dražby i v případě, kdy dojde ke zrušení okresních komisí pro privatizaci.
K bodu 8.:
Navrhované znění nového § 47c má zabránit nežádoucímu jevu, v poslední době se v privatizaci zvláště rozšiřujícímu. Tímto jevem je rozhodnutí zakladatele nesouhlasícího s průběhem či výsledky rozhodování o privatizaci učiněnými ze zákona kompetentním orgánem, o likvidaci státního podniku, kterého se uvedené rozhodnutí o privatizaci týká. Zde nutno zároveň uvést, že dle vládního usnesení ze dne 6. října 1993 č. 568 upravujícího zásady dalšího postupu v privatizaci se na výsledném znění každého rozhodnutí o privatizaci, bez ohledu na to, zda je vydáno Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci či vládou, podílejí všechna příslušná ministerstva. Pokud se příslušnému zakladateli nepodaří obhájit svůj názor na privatizaci předmětného majetku v tzv. dohadovacím řízení a dojde k vydání rozhodnutí o privatizaci, s jehož obsahem nesouhlasí, snaží se pak tento zakladatel v některých případech o zablokování privatizace uvedením předmětného státního podniku do likvidace. Navrhovaný text nového ustanovení § 47c dává Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci kompetenci souhlasit či nesouhlasit s rozhodnutím o likvidaci podniků, kterých se privatizace týká. V praxi tedy nebude příslušný souhlas k likvidaci udělen v případech, kdy by likvidace znamenala ohrožení či blokaci připravovaného či vydaného rozhodnutí o privatizaci. Je nutno si uvědomit, že i předpis tak obecný, jako je zákon upravující proces konkursu a vyrovnání upravil pravomoci Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci obdobně v institutu tzv. zvláštní ochranné lhůty.
K čl. II:
K bodu 1.:
Dle navrhovaného doplnění ustanovení § 18 odt. 2 písm. a) zákona ČNR č. 171/1991 Sb. bude možno převádět majetek Fondu národního majetku na v budoucnu zřízené neziskové právnické osoby. Konkrétní rozhodnutí o privatizaci pak bude rozhodujícím institutem pro určení takto převáděného majetku (na neziskové právnické osoby může být převáděn kterýkoliv majetek určený k privatizaci, nejen majetek stávajících rozpočtových a příspěvkových organizací) a úplatnosti či bezúplatnosti tohoto převodu. Je nutno si zároveň uvědomit, že navrhované ustanovení bude použito pouze v případě, kdy bude věcným záměrem převod vlastnictví k předmětnému majetku na neziskovou právnickou osobu, nikoliv tedy v případech, kdy majetek bude této osobě svěřován toliko do správy či nájmu a zůstane nadále majetkem státním.
K bodu 2.:
Navrhovaná doplnění byla iniciována Ministerstvem financí. Účelem návrhu je umožnit Konsolidační bance Praha s.p.ú. plnit příslušná rozhodnutí vlády, která by mohla skončit ztrátou, bez nároků na prostředky státního rozpočtu. Obdobné platí i pro Českou inkasní, s.r.o.
K bodu 3.:
Navrhované znění umožní řešit úhradu poplatků spojených s prodejem akcií v případech, kdy je Fond národního majetku povinen tento prodej realizovat podle schváleného privatizačního projektu či rozhodnutí o privatizaci. Bez této úpravy by uvedené poplatky mohl Fond hradit pouze na vrub svého rozpočtu. Při schvalování rozpočtu Fondu však výše těchto poplatků do dalšího období není v naprosté většině případů známá, navíc se jedná o částky značné, v rozpočtu Fondu těžko pojednatelné přesně stanovenou rezervou. Navrhované doplnění § 18 odst. 2 problémy s tvorbou rozpočtu Fondu týkající se uvedených poplatků odstraní.
K bodu 4.:
Navrhovaná změna § 20 je formulační úpravou opomenutou poslední novelizací, kterou byl institut schváleného privatizačního projektu nahrazen institutem rozhodnutí o privatizaci.
K bodu 5.:
Poslední rozsáhlá novelizace privatizačních zákonů (zákon č. 210/1993 Sb.) umožnila Fondu národního majetku nakládat s majetkem, který nebylo možné z důvodů nezaviněných Fondem či z důvodu odstoupení od smluv v důsledku neplnění smluvních povinností jednotlivými nabyvateli na základě souhlasu Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci (§ 2Oa odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 171/1991 Sb. v platném znění). Důvodem této úpravy byla snaha umožnit urychlené naložení s ladem ležícím (a v řadě případů zároveň fakticky okupovaným a devastovaným) majetkem v rámci pružnějšího režimu, než který umožňuje postup při "rozhodování o privatizaci" na základě privatizačních projektů, ale za použití všech výhod umožněných platnou právní úpravou pro převod majetku ve "velké privatizaci". Navrhovaná úprava umožní Fondu převádět majetek na základě souhlasu ministerstva za stejného režimu ve vztahu k převodu práv a závazků, poplatkových a daňových povinností a práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, jako je tomu v případech, kdy Fond nakládá s majetkem při realizaci konkrétního rozhodnutí o privatizaci.
K čl. III:
Účinnost novely se navrhuje dnem vyhlášení.