Daň z nemovitostí je v současné době upravena zákonem č. 338/1992 Sb. ve znění zákona č. 315/1993 Sb První dílčí novela daňového předpisu byla realizována na základě praktických zkušeností a zaměřila se především na přesnější vymezení předmětu daně, základu a sazby daně. Současně byla přijata opatření zamezující dvojí výklad jednotlivých ustanovení zákona.
Navrhovaná novela by měla upevnit právní jistotu poplatníků daně v souvislosti s předložením daňového přiznání, upřesnit vazby mezi některými ustanoveními zákona a dále obsahuje ustanovení legislativně technického charakteru.
Navrhuje se rozšíření osvobození na pozemky užívané v České republice diplomatickými zástupci cizích států, a to za podmínky, že je zaručena vzájemnost.
Upřesnění právní úpravy se navrhuje v ustanovení o osvobození pozemků vydaných na základě zvláštních předpisů tak, aby bylo zcela zřejmé, že osvobození lze uplatnit v případech, kdy náhradní pozemky jsou vydávány jak v rámci započatých pozemkových úprav, tak i na základě smluv s dosavadním uživatelem pozemků nebo jejich vlastníkem.
Dále se navrhuje neuplatňovat zvýšení daně za nebytové prostory sloužící v obytných domech k podnikatelské činnosti v případech, kdy pro tyto nebytové prostory existují důvody pro osvobození.
K zajištění dostatečného časového prostoru potřebnému k tomu, aby správce daně mohl vyrozumět poplatníky o výši jejich daňové povinnosti platebními výměry a kompletně vyplněnými složenkami, a to před termíny pro placení daně a tímto i omezit počet tzv. nejasných plateb, je třeba posunout termín pro podání daňového přiznání. I při změně koeficientu stanoveného obecně závaznými vyhláškami obcí tak bude poplatník včas vyrozuměn o výši daňové povinnosti. Současně se z tohoto důvodu navrhuje zákonem stanovit nejzazší termín účinnosti těchto vyhlášek. Posunutí termínu pro podání přiznání na 31. leden zdaňovacího období bude klást nároky jen na malý počet poplatníků, neboť rozhodující většina poplatníků přiznání již podala a nedochází u nich ke změnám okolností rozhodných pro vyměření daně, pro které by bylo nutno podat nové přiznání.
Při změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti během zdaňovacího období se jednoznačně vymezuje, kdo odpovídá za dosud nezaplacenou daň.
Předpokládá se, že navrhované úpravy nebudou mít vliv na výši výnosu daně.
K bodu 1
Navrhuje se osvobodit pozemky užívané diplomatickými zástupci, konzuly z povolání a jinými osobami požívajícími diplomatických výsad. Navrhovaná úprava umožní akceptovat nabídky cizích států na reciproční osvobození nemovitostí i v případech, kdy nejsou vyňaty ze zdanění na základě mezinárodního práva ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961. Nárok na osvobození bude odvozován nikoliv z titulu vlastnictví pozemku, ale z užívacího vztahu k pozemku k výše uvedeným účelům.
K bodu 2
Náhradní pozemky jsou v praxi vydávány i mimo rámec pozemkových úprav např. na základě dohod mezi zemědělskými družstvy a osobou oprávněnou. Proto se navrhuje ze stávající právní úpravy vypustit část ustanovení, která při realizaci zákona v praxi byla považována za omezující pro uplatnění nároku na osvobození.
K bodu 3
Navrhuje se neuplatňovat zvýšení daně za nebytový prostor sloužící v obytném domě k podnikatelské činnosti, pokud je tento nebytový prostor používán k účelům, pro které jsou jinak stavby od daně osvobozeny nebo existují jiné důvody pro osvobození. Návrh znamená vytvoření rovných daňových podmínek v těchto případech.
K bodu 4
Podnikatelská činnost je provozována bez změny v užívání stavby v obytných domech, stavbách pro individuální rekreaci i v garážích. Z důvodů vytvoření rovných daňových podmínek při podnikání je nezbytné v případě, kdy tato činnost je provozována na převažující části podlahové plochy v nadzemní části staveb, zdanit tyto stavby jako stavby pro podnikatelskou činnost.
K bodu 5
K odst. 1
Vzhledem k tomu, že od roku 1995 nebude uplatňován postup uvedený v § 19a, tj. nebudou placeny zálohy na daň, je možné s ohledem na malý počet poplatníků, kteří budou mít povinnost opět podat přiznání, posunout termín podání daňového přiznání z 31. března na 31. leden. Současně se tímto vytvoří širší časový prostor na zajištění a zkvalitnění správy daně. Správcům daně se touto úpravou především umožní vyrozumět poplatníky o jejich daňové povinnosti platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem a zaslat jim kompletně vyplněné složenky (tj. s údaji o poplatníkovi včetně částky celé daně nebo splátek), a to před termínem pro zaplacení daně. Tím se maximálně omezí počet tzv. nejasných plateb, které správce daně musí zdlouhavým administrativně náročným způsobem šetřit. Snížením počtu těchto plateb se zajistí včasné převody výnosu daně obcím, a to ve správné výši vyměřené daně, která obcím náleží.
Pro zjednodušení postupu v daňovém řízení se navrhuje umožnit, aby poplatníci podávali dílčí daňová přiznání i v případech, kdy dojde ke změně v osobě poplatníka. Dosud bylo vyžadováno podání úplného daňového přiznání v případě, že se u poplatníka rozšířil počet nemovitostí převodem nebo přechodem vlastnického práva nebo změnou jiných práv k nemovitostem.
Je v zájmu právní jistoty v zákoně vyjádřit, že v případě, kdy poplatník podal daňové přiznání v předchozích zdaňovacích obdobích a v běžném zdaňovacím období nepodal nové ani dílčí daňové přiznání ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 31.ledna, bude mu daň vyměřena na základě daňového přiznání podaného v předchozích zdaňovacích obdobích, resp. podle poslední známé daňové povinnosti. Přiznání podaná po zákonné lhůtě budou považována za dodatečná. Současně se v přechodných ustanoveních zákona navrhuje připustit, výjimečně pro rok 1994, podání dodatečného přiznání i na nižší daňovou povinnost.
K odst. 2
Vzhledem k tomu, že v případě spoluvlastnictví nemovitosti nebyla vždy poplatníky daně plněna povinnost zvolit si formálně společného zástupce pro účely daňového řízení, navrhuje se pro zjednodušení považovat za tohoto zástupce ten daňový subjekt, který podal daňové přiznání. Současně se poplatníkům ponechává možnost zvolit si společného zástupce v dohodě s ostatními spoluvlastníky.
K odst. 3
Stávající povinnost oznamovat nastalé změny je rozšířena o oznámení zániku daňové povinnosti, a to vzhledem k úpravě § 13a odstavce 1, kdy podané daňové přiznání v předchozích obdobích je považováno za přiznání podané v běžném zdaňovacím období, pokud nebylo podáno přiznání nové. Bez informace o zániku daňové povinnosti by docházelo k vyměření daně subjektům, jejichž daňová povinnost zanikla.
K bodu 6
Současné znění tohoto ustanovení jednoznačně nerespektovalo skutečnost, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a že se nepřihlíží ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období. Bylo zdůrazněno, že při změně vlastnických nebo jiných práv, a to ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, přechází nevypořádaná daňová povinnost na nového poplatníka až počínaje 1. lednem nového zdaňovacího období. Současně se však navrhuje stanovit, že nový poplatník za daň nezaplacenou původním poplatníkem ručí.
K bodu 7
Vypuštěno pro nadbytečnost.
K bodu 8
Vypuštěno pro nadbytečnost.
K bodu 9
Uvedené ustanovení se pouze převádí z § 19a do § 15 s ohledem na věcnou správnost uspořádání jednotlivých ustanovení zákona a upřesňuje.
K bodu 10
Pro správné vyměření daně podle stavu k 1.lednu zdaňovacího období je nezbytné vymezit i lhůtu pro nabytí účinnosti obecně závazných vyhlášek. Současně je nutné v zájmu ochrany poplatníků a v zájmu omezení administrativní náročnosti správy daně zamezit možnosti zpětné účinnosti vyhlášek.
V ustanovení § 13a je navrhována úprava v tom smyslu, že daň se na běžné zdaňovací období, na které nebylo opět v termínu podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti. Z toho je zřejmé, že přiznání podaná po termínu mohou být pouze na vyšší daňovou povinnost. Vzhledem k tomu je třeba umožnit pro zdaňovací období roku 1994, na který se výše uvedená navrhovaná úprava nevztahuje, podání dodatečného daňového přiznání i na nižší daňovou povinnost současně s omezením lhůty pro podání.
Vzhledem k tomu, že daný právní předpis se vztahuje na široký okruh daňových subjektů, je třeba úplným zněním zákona zajistit, aby bez větších problémů získali poplatníci přehled o jejich právech a povinnostech.
Vzhledem k tomu, že daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu, je nezbytné stanovit účinnost návrhu dílčí novely zákona ke stejnému datu.