Interpelace poslance Jiřího Drápely

MINISTR

PRO SPRÁVU NÁRODNÍHO MAJETKU

A JEHO PRIVATIZACI ČR

Ing. Jiří Skalický

Vážený pane poslanče,

požádal jste mě formou interpelace o podání informace k materiálu, který se týká privatizace s. p. ÚBOK - Institut módy a designu a jehož autorem je pan Michal Roček, předkladatel jednoho z neschválených privatizačních projektů.

Na základě Vaší žádosti jsem uložil opětovně prověřit schvalovací proces uvedeného subjektu. Z jeho rekapitulace vyplývá, že na privatizaci státního podniku ÚBOK - Institut módy a designu, který byl zařazen do první vlny privatizace, bylo předloženo celkem šest privatizačních projektů.

Základní privatizační projekt je evidován na MSNMP pod č. 1487. Je doložen doporučujícím stanoviskem zakladatele (MPO). Z tohoto stanoviska vyplývá, že k základnímu privatizačnímu projektu byl dne 18.11.1991 předložen doplněk č. 1 a dne 29.1.1992 doplněk č. 2, který navrhuje toto rozdělení akcií:

Srovnáním původního zakladatelského privatizačního projektu a doplňku č. 2 bylo zjištěno, že tímto doplňkem je kromě jiného změněn název společnosti z původně navrhovaného ÚBOK, centrum módy a designu as. na Linea as. - centrum módy, designu a obchodu, kterou tvoří dle doplňku č. 2 výše uvedené společnosti, a sníženo procento zaměstnaneckých akcií z původně navrhovaných 10 % na 5. Snížení procenta zaměstnaneckých akcií bylo hlavním důvodem zpracování dodatku č. 2.

Cílem podnikatelského záměru základního privatizačního projektu doporučeného zakladatelem je vytvořit z ÚBOKu centrum prezentace a prodeje výrobků textilního, oděvního, kožedělného, sklářského a keramického průmyslu na atraktivním a turisticky frekventovaném místě.

Tento záměr nakonec získal podporu ve srovnání pravděpodobně vyšším finančním výnosem v případě, že by nemovitý majetek s. p. ÚBOK byl prodán v dražbě.

Konkurenční privatizační projekt p. Ročka evidovaný na MSNMP pod č. 10332 navrhuje přímý prodej majetku předem určenému zájemci - předkladateli projektu, za kupní cenu odpovídající jeho účetní hodnotě ve výši 26 178 tis. Kčs.

Podnikatelský záměr spočívá hlavně v úpravě objektu v ulici Na Příkopě na hotelové a restaurační zařízení. Vedlejším podnikatelským záměrem je pronájem stávajících provozoven v souladu se záměry Pražského magistrátu a pokračování v práci ÚBOKu.

Doplňkem č. 1 předkládá zpracovatel projektu úvěrový příslib Pragobanky as. ze dne 24. 1. 92 na poskytnutí střednědobého úvěru ve výši 27,3 tis. Kčs.

Doplňkem č. 2 adresovaným dne 27.5.1992 Hospodářské radě vlády ČR (a zaslaným na vědomí MSNMP) navrhuje předkladatel privatizačního projektu přímý prodej za tržní cenu ve výši 550 mil. Kčs s tím, že prodejem za účetní hodnotu splatnou ihned, postupně doplatí čs. státu "jakousi nadhodnotu vyjádřenou právě tržním oceněním", a to s tím, že "jako oboustranně výhodné se jeví jejich vyrovnání v následujících 10 letech, a to 50 mil. každý kalendářní rok, v posledním pak dvojnásobek". Tyto finance v celkové výši 550 mil Kčs by měly být dle předkladatele KPP zajištěny samotnou podnikatelskou činností.

Třetí privatizační projekt (č. 10333) předložený Pražskou privatizační komisí navrhuje privatizaci majetku formou veřejné dražby. Ve vztahu k zakladatelskému privatizačnímu projektu nebyl tento konkurenční privatizační projekt doporučen ke schválení.

Konkurenční privatizační projekt č. 8443 předložený V. Moudrým navrhuje přímý prodej domu č. 23. Uvažuje se zřízením aukčního centra. Ve vztahu k ZPP, kde je vazba na tuzemskou a zahraniční výrobu, obchod, módu a design v lehkém průmyslu, nebyl tento konkurenční privatizační projekt doporučen.

Konkurenční privatizační projekt č. 4854, jeho ž předkladatelem je Magistrátní úřad hl. m. Prahy, navrhuje bezúplatný převod majetku. Není zpracován dle závazné osnovy a chybí v něm veškeré údaje potřebné pro kvalifikované posouzení Podnikatelský záměr předpokládá zřízení Švédského domu - obchodního a informačního švédského centra.

Konkurenční privatizační projekt č. 8154 předložil J Vlasák. Z projektu není patrné jakou formou má být majitel privatizován a není zpracován dle závazné osnovy.

Všechny předložené projekty byly 23.6.1992 posouzeny schvalovací komisí MSNMP a materiály postoupeny k projednání Hospodářské radě vlády ČR. Ta vzhledem k následnému ukončení své činnosti případ již neprojednala.

Vzhledem k tomu, že schvalovací komise dospěla k názoru, by měl být podnik privatizován v režimu zákona č. 92/1991 Sb. byla zároveň vyrozuměna Pražská privatizační komise o tom, že příslušná provozní jednotka nemůže být zařazena do aukce v režimu zákona č. 427/1990 Sb.

Po přijetí usnesení vlády č. 510 ze dne 29.7.1992 byl případ předán do připomínkového řízení ekonomických ministerstev Vzhledem k tomu, že některé resorty (např. Ministerstvo státní kontroly) vznesly své připomínky, byl případ 4.9.1992 projednán na dohodovacím řízení, z něhož vzešlo doporučení pozměnit v projektu navržené rozdělení akcií.

Dne 25. 9.1992 pak dohodovací řízení odsouhlasilo transformaci majetku s. p. ÚBOK do právní formy a. s. s tímto rozdělením akcií:

Takto upravený privatizační projekt byl předložen ke schválení vládě ČR. Byl doložen důvodovou zprávou, v níž je uvedena jako nabyvatel a. s. Linea - centrum módy, designu a obchodu se sídlem Na Příkopě 27, Praha 1 s tím, že podnikatelský záměr společnosti lze "zabezpečit kapitálovým spojením střediska módy a designu, výrobních podniků a obchodních organizací, které budou vlastnit rozhodující podíl akcií nově vzniklé a. s. Jedná se o následující společnosti: Design a móda Praha a Mode Plus, s. r. o."

Usnesením č. 590 ze dne 14.10.1992 schválila vláda ČR předložený privatizační projekt s výše uvedeným rozdělením akcií a s tím, že kupní cena jedné akcie je rovná nominální hodnotě zvýšené o poměrnou část fondů a. s.

Na svém zasedání dne 25.11.92 se vláda k případu ještě jednou vrátila a projednala návrh předsedy Komise vlády ČR pro řešení umístění ústředních orgánů státní správy a uložila mi, abych pozastavil realizaci projektu č. 1487 na prodej akcií ÚBOK s tím, že předseda dislokační komise prověří do 9.12.92 možnosti využití objektu č. 27 Na příkopech pro potřeby českého státu.

Na základě zjištění pracovníků Úřadu vlády ČR, že využití objektů ÚBOK pro potřeby českého státu se ukazuje jako podstatně méně výhodné, souhlasila vláda ČR na svém jednání dne 13.12.92 s pokračováním realizace projektu č. 1487 schváleným dne 14.10.1992.

Tolik rekapitulace průběhu schvalovacího procesu s. p. ÚBOK Institut módy a designu. Dlužno podotknout, že po celou dobu řešení případu jsou orgány státní správy, kontrolní instituce, parlament i orgány činné v trestním řízení zahrnovány stížnostmi a podněty pana Ročka. Podklady, které daly podnět Vaší interpelaci, byly již několikrát prověřovány kontrolními odbory MPO i MSNMP, šetření prováděly NKÚ, Ministerstvo státní kontroly ČR a Policie ČR.

Podle mně dostupných informací a písemných dokladů ani tyto orgány neshledaly, že by během privatizace s. p. ÚBOK došlo k porušení zákona.

Vážený pane poslanče,

předpokládám, že je z předcházejícího popisu postupu privatizace s. p. ÚBOK zřejmé, že nedošlo k porušení pravidel, jimiž se v dané době privatizační proces řídil. Přesto pokládám za užitečné komentovat některé body ve sledu událostí obsaženém v podkladě pana Ročka:

1) K části ve znění:

"30. 9. 91 Konečný termín předkládání zákl. privatizačních projektů (ZPP)".

Konstatování není pravdivé. Vláda ČR svým usnesením č. 242 z 10.7. 1991 schválila seznam podniků a majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, které budou zahrnuty do privatizace.

Tímto usnesením byl pro subjekty zařazené do první vlny privatizace stanoven termín pro zpracování základních privatizačních projektů a jejich předání zakladateli nejpozději do 30.10. 1991.

Zařazení s. p. ÚBOK - Institut módy a designu do první vlny privatizace bylo zveřejněno v příloze týdeníku Hospodářské noviny č. 31/91 dne 1.8. 1991.

2) K části ve znění:

"22. 11. 91 Na neveřejné schůzi závodní rady ÚBOKu, s. p. je na ředitele ÚBOKu jakožto předkladatele ZPP vznesena jeho podřízeným otázka, proč je doplňková verze ZPP vydávána za stejný projekt, když se jedná o zcela nový návrh."

Průběh neveřejné schůze mně samozřejmě není znám a nemá vliv na schvalovací proces. Jak je výše uvedeno, k základnímu privatizačnímu projektu byly předloženy dva doplňky. Oba byly předloženy zakladateli - Ministerstvu průmyslu. Oba byly zakladatelem posouzeny. Stanovisko zakladatele k základnímu privatizačnímu projektu bere v úvahu oba předložené doplňky.

Se stanoviskem, které zahrnovalo základní privatizační projekt a oba dva doplňky, byl projekt předán MSNMP ČR k posouzení a k vydání rozhodnutí.

O nový návrh každopádně nešlo, neboť:

- hlavním důvodem pro zpracování dodatku č. 2 bylo snížení objemu zaměstnaneckých akcií z 10% na 5%,

- byl rozšířen a doplněn podnikatelský záměr,

- v souvislosti s tím přeformulována "analýza" výrobních a odvětvových možností, kvantifikace potřeby investic a jejich zajištění a předpokládaná tvorba a rozdělení zisku,

- dále byl změněn název a sídlo organizace, předpokládaný harmonogram založení společnosti a rozdělení akcií.

Doplnění nebylo provedeno v rozporu s platnými předpisy.

3) K částí ve znění:

"30.6. 92 Náměstek ministra pro privatizaci p. Herda sděluje pražské priv. komisi, že ZPP ÚBOKu byl schválen 24. 6. 92. To o tvrzení je nepravdivé. Projekt byl privatizačním ministerstvem doporučen 11.8.92 a schválen vládou 14.10.92".

Jak plyne z výše uvedené rekapitulace, náměstek JUDr. Herda dopisem výše uvedeného data oznámil Pražské privatizační komis i že privatizační projekt s. p. ÚBOK schválila komise MSNMP, a proto žádá o vyřazení privatizačních karet subjektu podle zákona 427/90 Sb.

4) K částí ve znění:

"12.8.92 Ministr Skalický sděluje premiérovi, že KPP p. Ročka byl podán po termínu. Toto tvrzení je nepravdivé. Projekt byl podán 20. 1. 92, tedy v termínu".

Pan Roček zavádějícím způsobem interpretuje můj dopis předsedovi vlády ČR. Dopis pouze konstatuje, že dodatek projektu, kterým pan Roček podstatně zvýšil nabídnutou kupní cenu, obdrželo MSNMP až pět měsíců po stanovení termínu pro konkurenční projekty.

5) K části ve znění:

"11.11.92 Ministerstvo státní kontroly podává protest a žádost o přehodnocení schváleného ZPP. Ministr Skalický nereagoval".

Autor mylně interpretuje připomínky Ministerstva státní kontroly ČR vznesené v srpnu v rámci výše zmíněného připomínkového řízení, které byly vypořádány v rekapitulaci uvedeným způsobem.

6) K části ve znění:

"12. 11. 92 Rozklad proti rozhodnutí vlády odmítá vedoucí Úřadu vlády s odkazem na správní řád. Jeho tvrzení je nepravdivé. Teprve v prosinci 1992 byla vydána novela zákona o schvalování PP. "

Toto tvrzení mohu komentovat jen tím, že žádný zákon o schvalování privatizačních projektů neexistuje.

7) K částí ve znění:

"8.11.92 Náměstek ministra Skalického p. Soukup sděluje, že schvalovací komise MSNMP posoudila projekt p. Ročka s dodatkem č. 1. Dodatek č. 2 dle něho uznán nebyl. Toto tvrzení je nepravdivé. Podle p. Soukupa totiž nebyl dodržen termín pro předkládání. AIe i toto tvrzení je nepravdivé. Termín pro předkládání doplňků k PP nebyl někdy určen. Dále tvrdí, že MSNMP posuzovalo pouze dodatky vyžádané zakladatelem. Toto tvrzení je nepravdivé. Jeho kolegyně sděluje, že v případě doplnění PP se dodatky uznávají".

Náměstek Ing. M. Soukup odeslal dne 8.12. 1992 firmě Roček a spol. dopis, jehož část stěžovatel cituje. Je nutno konstatovat, že s ohledem na potřebu stručně popsat obšírný problém zpracovatel dopisu nezvolil nejpřesnější formulace. V dopise uvedenou argumentaci lze vzhledem k provedené rekapitulaci označit za nepřesnou a zavádějící. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že proces posuzování a rozhodování o způsobu privatizace proběhl řádně a bez pochybení.

8) K části ve znění:

"9. 3. 93 MSNMP sděluje, že vedení s. p. ÚBOK neporušilo předpisy pro předkládání ZPP. Toto tvrzení je nepravdivé. Úřad vyšetřování Policie ČR zjistil, že v pečetěném ZPP byly provedeny změny stanov a názvu společnosti (viz 22.11. 91)".

Výsledky šetření Úřadu vyšetřování policie ČR Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nejsou známy. Lze pouze konstatovat, že v zapečetěném základním privatizačním projektu nebyly provedeny změny.

Stanovy se změnou názvu akciové společnosti a s rozšířením předmětu činnosti o jednu související činnost se staly součástí základního privatizačního projektu před zapečetěním.

Změna názvu a. s. souvisí s problematikou zapsání společnost i u Obchodního soudu.

9) K části ve znění:

"30. 4. 93 Nejvyšší kontrolní úřad sděluje, že po šetření se jeví nejvýhodnějším řešením prodej za cenu tržní. Projekt p. Ročka jako jediný navrhoval splacení tržní ceny".

Neznám sdělení NKÚ, neboť nebylo adresováno MSNMP. Obsahuje zřejmě osobní názor pisatele, že z hlediska výnosu by byl a výhodné prodat objekty ÚBOKu za tržní cenu. Argumenty, které vedly vládu a MSNMP k jinému řešení, jsou uvedeny výše.

10) K části ve znění:

"3. 9. 93 Náměstek býv. MP ČR p. Sabel a sděluje, že projekt p. Ročka nebyl doporučen kvůli formálním nedostatkům. Toto tvrzení je nepravdivé. V takovém případě by byl p. Roček informován ihned písemně stejně jako byl informován další předkladatel KPP, jehož projekt neodpovídal osnově. Dále p. Sabela prohlásil, že podnikatelský plán byl v průběhu procesu podstatně změněn. Toto tvrzení je nepravdivé a dá se snadno ověřit porovnáním. Jeho tvrzení je zároveň nepravdivé i z druhého hlediska podnikatelský záměr nemohl být změněn, když podle p. Soukupa (viz. 2 8. 12. 92) nebyl doplněk vůbec posuzován. Dále sděluje, že celý majetek byl převeden na FNM. Toto tvrzení je nepravdivé. Majetek se převádí teprve v těchto dnech".

Majetek celého státního podniku ÚBOK - Institut módy a designu byl převeden FNM rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 25 - 1993 ze dne 14. ledna 1993.

Dnem 31. srpna 1993 byl zrušen bez likvidace výše uvedený státní podnik.

Stěžovatel zřejmě zaměnil dvě skutečnosti. Převod majetku státu a realizaci rozhodnutí o privatizaci.

Rozhodnutí o privatizaci dosud nebylo realizováno.

Stanovisko nám. Ing. R. Sabely, CSc. věrně zobrazuje skutečnosti, na základě kterých MPO posuzovalo projekty. (Dodatek č. 2 nebyl panem Ročkem MPO vůbec předložen - ani pro informaci.)

Vzhledem ke všemu, co jsem již v odpovědi na Vaši interpelaci uvedl, nepovažuji za potřebné blíže komentovat závěrečnou pasáž podkladu pana Ročka, která obsahuje směs zkreslených a z kontextu vytržených výroků z tiskové konference. Doufám, vážený pane poslanče, že se mi poměrně obšírnou odpovědí na Vaši interpelaci podařilo uvést dramaticky zlověstný sled událostí v podání pana Ročka na pravou míru. Závěrem Vás prosím o shovívavost nad opožděním své odpovědi. Považoval jsem za nutné všechny okolnosti případu řádně prověřit, což si vyžádalo vzhledem ke stáří případu nemalé úsilí.

S pozdravem