K čl. I
K bodu 1
Jde o úpravu navazující
na změny v zákonu ČNR č. 550/1991
Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
provedenou zákonem č. 161/1993 Sb.
K bodu 2
S ohledem na nový režim základních
dokumentů Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR budou její provozní výdaje plánovány
jako součást jejího zdravotně pojistného
plánu.
K bodům 3 a 4
Nově se zavádí proces
ověřování bilance a výroční
zprávy, která obsáhne údaje o výsledcích
hospodaření Všeobecné zdravotní
pojišťovny ČR auditorem, aby byla posílena
kontrola hospodaření této pojišťovny.
Podle současné právní
úpravy pojistný plán Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR schvaluje Ministerstvo
financí a projednává Poslanecká sněmovna,
které se předkládají rovněž
bilance a zpráva o výsledku hospodaření.
S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování
klíčových dokumentů Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR se působnost
nově zakládá Ministerstvu financí.
Zdravotně pojistný plán, jehož základní
náležitosti stanoví zákon, bude obsahovat
část finanční a část
upravující zdravotní politiku Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR. Ministerstvo
zdravotnictví bude v souladu se svou působnosti
posuzovat především jeho zdravotně politickou
část, Ministerstvo financí posléze
jeho část finanční; to platí
i o ostatních dokumentech této pojišťovny.
Rozhodnutí ústředních správních
úřadů nebudou podléhat přezkumné
pravomoci soudu, neboť jde o posuzování ryze
odborných, především finančních
a zdravotnických otázek a přezkum soudu by
byl formální; přitom opravný prostředek
podle předpisů o správním řízení
zůstává pro Všeobecnou zdravotní
pojišťovnu ČR nedotčen. Připomíná
se, že pro racionální nakládání
s vybraným pojistným na všeobecné zdravotní
pojištění je významné posuzovat
všechny zdravotně pojistné plány všech
zdravotních pojišťoven ve vzájemné
souvislosti.
Návrh upravuje rovněž
dosud neřešený případ neschválení
zdravotně pojistného plánu Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR. Vzhledem k tomu,
že jde o instituci nakládající s povinným
pojistným, které ukládá platit stát,
zakládá se příslušným
orgánům státu právo určit pro
přechodnou dobu způsob hospodaření
s inkasovaným pojistným.
K bodu 5
Podrobnějším způsobem
se upravuje režim rezervního fondu Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR. Součástí
tohoto fondu již nebude majetek pojišťovny, neboť
šlo o naprosto nefunkční úpravu; navíc
by tato pojišťovna mohla prostředky rezervního
fondu čerpat teprve po realizaci veškerého
svého majetku. Omezují se možnosti nakládání
s prostředky rezervního fondu tak, aby byla zajištěna
v rozumné míře jejich rychlá likvidita.
Prostředky rezervního fondu nebude možné
použít v případě, že nebude
řádně vybráno pojistné na všeobecné
zdravotní pojištění; pojišťovna
musí být motivována k tomu, aby dlužné
pojistné řádně vymáhala.
Současně se upravuje dosud
sporná otázka možných podnikatelských
aktivit Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR (podle stávajícího právního
stavu nebylo lze najít legální oporu pro
podnikatelské výdaje pojišťovny; zákon
totiž nestanovil jiné možné okruhy jejích
výdajů než přímé financování
zdravotní péče). Pojišťovna hospodaří
s prostředky veřejného rozpočtu a
je státem zřízena pro správu vybraného
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.
Povinnost platit pojistné stát neukládá
se záměrem umožnit s jeho inkasem podnikat.
Aktivity pojišťovny ve zdravotnictví, konkrétně
spojení plátce zdravotní péče
s jejím poskytovatelem je nepřípustné
především proto, že se tím zakládá
nerovné postavení zdravotnických zařízení,
na jejichž provozování má pojišťovna
účast a těch, která jsou odkázána
na pouhý smluvní vztah s touto finanční
institucí.
K bodu 6
Všeobecná zdravotní pojišťovna
ČR spravuje finanční prostředky, které
jsou součástí soustavy veřejných
rozpočtů (povinnost platit pojistné na všeobecné
zdravotní pojištění je povinností
stanovenou zákonem a slouží k financování
zdravotní péče, za jejíž poskytování
odpovídá stát). Podle stávající
úpravy nemá stát dostatek možností
ovlivnit chování této pojišťovny
a naplnit tak svou ústavní odpovědnost za
zdravotnictví. Upravuje se proto kontrolní pravomoc
Ministerstva financí a umožňuje se zavést
nucenou správu spočívající
v supervizi rozhodnutí orgánů pojišťovny
správcem jmenovaným Ministerstvem financí.
K bodům 7 a 8
I nadále bude stát ručit
v rámci své globální odpovědnosti
za financování zdravotnictví za platební
schopnost Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR. Nadále stát nebude podle zvláštní
úpravy odpovídat za nedostatky v inkasu pojistného
na všeobecné zdravotní pojištění;
platební morálka plátců pojistného
neohrožuje významnou měrou příjmy
pojišťovny, která navíc současnou
právní úpravou není nikterak motivována,
aby účinným způsobem vymáhala
dlužné pojistné. Nenárokový vztah
pojišťovny a státního rozpočtu
daný v obecné poloze platnými rozpočtovými
pravidly republiky zůstává nedotčen.
K bodům 9,10, 11 a 13
Jde o nápravu legislativně
technických chyb v zákonu a o reakci na změnu
ústavního stavu.
K bodu 12
Definuje se pro účely zákona
pojem bezúhonnost jako jeden z předpokladů
důvěryhodnosti rozhodnutí orgánů
Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
K bodům 15 a 16
Dosavadní právní úprava
ochrany údajů v informačním systému
VZP ČR formou služebního tajemství neodpovídá
veřejnoprávnímu postavení této
pojišťovny a není adekvátní významu
chráněných údajů. Nahrazuje
se proto povinnou mlčenlivostí. Současně
se zpřesňuje úprava možností
poskytovat údaje z informačního systému
pojišťovny a upravuje se povinnost pojišťovny
poskytovat Ministerstvu zdravotnictví údaje potřebné
pro řízení zdravotnictví a zdravotnického
pojišťovnictví. V zájmu kontroly čerpání
prostředků ze všeobecného zdravotního
pojištění se umožňuje, aby si Všeobecná
zdravotní pojišťovna mohla vyměňovat
údaje s ostatními zdravotními pojišťovnami,
a to včetně údajů, které se
týkají jednotlivého pojištěného
a konkrétního zdravotnického zařízení.
Jde především o to, zamezit duplicitnímu
čerpání finančních prostředků,
vykazování zdravotní péče,
která nebyla poskytnuta atd. V souladu se širším
záměrem vytvořit institucionální
předpoklady pro zvýšení platební
morálky plátců všech druhů veřejných
dávek (daní, povinně placených pojistných
především) se prolamuje dosavadní informační
bariéra ve prospěch správců ostatních
veřejných dávek.
K bodu 15
Zákon ukládá Všeobecné
zdravotní pojišťovně ČR řadu
povinností aniž by upravil následky jejich
nesplnění. Tento nedostatek se odstraňuje
úpravou příslušných sankcí,
které bude VZP ČR hradit ze svých provozních
prostředků.
K čl. II
K bodům 1, 2 a 3
Dosavadní formální
zřizování zaměstnanecké zdravotní
pojišťovny se nahrazuje povolovacím režimem.
Zdravotní pojišťovna hospodaří
s prostředky všeobecného zdravotního
pojištění, jde o činnost, která
vyžaduje splnění určitých odborných
předpokladů. Zdůrazňuje se, že
principem činnosti všech zdravotních pojišťoven
je správa pojistného na všeobecné zdravotní
pojištění; nelze proto připustit, aby
správa veřejných prostředků
/svého druhu zdravotní daně/ byla předmětem
svobodné a ničím neregulované soutěže.
Nenárokový charakter k povolení
založení zaměstnanecké zdravotní
pojišťovny je dán rovněž tím,
že v případě nekontrolovatelného
zvyšování počtu zdravotních pojišťoven
se zvyšují celkové provozní výdaje
na činnost zdravotních pojišťoven a správu
pojištění, které jsou hrazeny z vybraného
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.
Navíc nově vznikající pojišťovny,
v zájmu získání pojištěnců,
nabízejí svým klientům stále
výhodnější a výhodnější
podmínky, což vede k další expanzi a nehospodárnosti
výdajů na zdravotnictví. Při získávání
dalších klientů se totiž nově vznikající
pojišťovny orientují na nabídku činností,
které bezprostředně nesouvisejí se
zdravotní péčí. Připomíná
se, že počet zaměstnaneckých zdravotních
pojišťoven je regulován i v jiných státech.
Stanoví se náležitosti
žádosti a statutu tak, aby bylo možné
posoudit, zda jsou reálně dány předpoklady
fungování nové pojišťovny a upravuje
se režim rozhodování o žádosti.
Žadatel, existující právnická
osoba bude žádat o povolení založit nový
právní subjekt - zaměstnaneckou zdravotní
pojišťovnu. Zachovává se stávající
právní stav, kdy zaměstnanecké zdravotní
pojišťovny jsou právnickými osobami sui
generis (nejsou tedy ani obchodními společnostmi
podle obchodního zákoníku).
K bodu 4
Jde o změnu navazující
na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny.
K bodu 5
Stanoví se následek pro případ,
že pojišťovna do doby stanovené zákonem
nedosáhne počtu alespoň 50 000 pojištěnců
a pro případ, že nebudou schváleny opakovaně
t.j. nejméně 2x základní dokumenty
pro činnost pojišťovny.
K bodům 6 až 8
Jde o změny navazující
na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny.
K bodům 9 a 10
Upřesňují se podmínky
členství v orgánech zaměstnanecké
pojišťovny.
K bodům 11 a 12
Jde o úpravu navazující
na změny v zákonu ČNR č. 550/1991
Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační
upřesnění.
K bodu 13
Podle současné právní
úpravy pojistné plány zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven schvaluje Poslanecká
sněmovna, které se předkládají
rovněž bilance a zpráva o výsledku hospodaření.
S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování
klíčových dokumentů zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven se působnost nově
zakládá Ministerstvu financí. Zdravotně
pojistný plán bude obsahovat část
finanční a část upravující
zdravotní politiku příslušné
zdravotní pojišťovny. Nově se zavádí
proces ověřování dokumentů
o výsledcích hospodaření auditorem,
aby byla posílena kontrola hospodaření zaměstnaneckých
pojišťoven.
K bodům 14 a 15
Jde o úpravu navazující
na změny v zákonu ČNR č. 550/1991
Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační
upřesnění.
K bodům 16 a 19
Podrobnějším způsobem
se upravuje režim rezervního fondu zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven. Součástí
tohoto fondu již nebude majetek pojišťoven, neboť
šlo o naprosto nefunkční úpravu. Omezují
se možnosti nakládání s prostředky
rezervního fondu tak, aby byla zajištěna jejich
rychlá likvidita.
K bodům 17, 18 a 23
Jde o změny navazující
na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny.
K bodu 20
Upravuje se výslovně dosud
sporná otázka možných podnikatelských
aktivit zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven
(podle stávajícího právního
stavu nebylo lze najít legální oporu pro
podnikatelské výdaje zaměstnaneckých
pojišťoven; zákon totiž nestanovil jiné
možné okruhy jejich výdajů než
přímé financování zdravotní
péče). Tyto pojišťovny hospodaří
s prostředky veřejného rozpočtu. Povinnost
platit pojistné stát neukládá se záměrem
umožnit s jeho výnosem podnikat. Aktivity pojišťoven
ve zdravotnictví, konkrétně spojení
plátce zdravotní péče s jejím
poskytovatelem jsou nepřípustné především
proto, že se tím zakládá nerovné
postavení zdravotnických zařízení,
na jejichž provozování má konkrétní
pojišťovna účast a těch, která
jsou odkázána na pouhý smluvní vztah
s touto finanční institucí; tato nerovnováha
je předpokladem pro ohrožení dostupnosti zdravotní
péče. Ke snížení kvality zdravotní
péče navržená úprava vést
nemůže, i nadále mohou zdravotní pojišťovny
(včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR) provozovat smluvní zdravotní pojištění
a připojištění, v jehož rámci
je dostatek prostoru pro jejich soutěž o pojištěnce.
Solidaritu, na které je systém všeobecného
zdravotního pojištění založen,
není absolutní; není její součástí
hrazení nákladů, které bezprostředně
nesouvisejí s poskytováním zdravotní
péče (např. ozdravné pobyty).
K bodům 21 a 22
Zpřesňuje se úprava
možností poskytovat údaje z informačního
systému zdravotní pojišťovny a upravuje
se její povinnost poskytovat Ministerstvu zdravotnictví
údaje potřebné pro řízení
zdravotnictví a zdravotnického pojišťovnictví.
V zájmu kontroly čerpání prostředků
ze všeobecného zdravotního pojištění
se umožňuje, aby si Všeobecná zdravotní
pojišťovna mohla vyměňovat údaje
se zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami,
a to včetně údajů, které se
týkají jednotlivého pojištěného
a konkrétního zdravotnického zařízení.
V souladu se širším záměrem vytvořit
institucionální předpoklady pro zvýšení
platební morálky plátců všech
druhů veřejných dávek (daní,
povinně placených pojistných především)
se prolamuje dosavadní informační bariéra
ve prospěch správců ostatních veřejných
dávek.
K bodu 24
Zákon ukládá zaměstnaneckým
zdravotním pojišťovnám řadu povinností,
aniž by upravil následky jejich nesplnění.
Tento nedostatek se odstraňuje úpravou příslušných
sankcí, které bude zaměstnanecká zdravotní
pojišťovna hradit ze svých provozních
prostředků.
K čl. III
K bodu 1
Dosavadní rozpočtová
forma krajských hygienických stanic je nevyhovující
pro organizace s diversifikovanými příjmy.
Většina těchto stanic provádí
řadu úkonů hrazených fyzickými
a právnickým osobami nebo zdravotními pojišťovnami.
Sleduje se rovněž zajištění lepší
využití finančních prostředků
především k obnově přístrojového
vybavení. Zjednodušuje se systém finančních
toků a administrativní náročnost správních
úřadů.
K bodu 2
Navrhuje se umožnit racionalizaci v
uspořádání soustavy orgánů
ochrany veřejného zdraví.
K čl. IV
S ohledem na změnu ve způsobu
vzniku zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven
je potřebné upravit postavení zaměstnaneckých
pojišťoven zřízených ministerstvem
práce a sociálních věcí podle
dosavadní právní úpravy. Zřízení
ministerstvem nahrazuje v těchto případech
povolení k založení zaměstnanecké
pojišťovny. V souvislosti s novou úpravou ochrany
údajů v informačních systémech
zdravotních pojišťoven se zrušuje příslušné
ustanovení zákona ČNR č. 592/1992
Sb., v platném znění.
K čl. V
Účinnost zákona je
třeba stanovit s dostatečnou legisvakancí.
V Praze dne 19. října
1994
Předseda vlády
Doc.Ing. Václav Klaus, v.r.
Ministr zdravotnictví
MUDr. Luděk Rubáš,
v.r.