Zákon - novela zák.č.551/91 Sb. o VZP a zák.č.280/92 Sb. o d

K čl. I

K bodu 1

Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb.

K bodu 2

S ohledem na nový režim základních dokumentů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR budou její provozní výdaje plánovány jako součást jejího zdravotně pojistného plánu.

K bodům 3 a 4

Nově se zavádí proces ověřování bilance a výroční zprávy, která obsáhne údaje o výsledcích hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR auditorem, aby byla posílena kontrola hospodaření této pojišťovny.

Podle současné právní úpravy pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR schvaluje Ministerstvo financí a projednává Poslanecká sněmovna, které se předkládají rovněž bilance a zpráva o výsledku hospodaření. S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování klíčových dokumentů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR se působnost nově zakládá Ministerstvu financí. Zdravotně pojistný plán, jehož základní náležitosti stanoví zákon, bude obsahovat část finanční a část upravující zdravotní politiku Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Ministerstvo zdravotnictví bude v souladu se svou působnosti posuzovat především jeho zdravotně politickou část, Ministerstvo financí posléze jeho část finanční; to platí i o ostatních dokumentech této pojišťovny. Rozhodnutí ústředních správních úřadů nebudou podléhat přezkumné pravomoci soudu, neboť jde o posuzování ryze odborných, především finančních a zdravotnických otázek a přezkum soudu by byl formální; přitom opravný prostředek podle předpisů o správním řízení zůstává pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR nedotčen. Připomíná se, že pro racionální nakládání s vybraným pojistným na všeobecné zdravotní pojištění je významné posuzovat všechny zdravotně pojistné plány všech zdravotních pojišťoven ve vzájemné souvislosti.

Návrh upravuje rovněž dosud neřešený případ neschválení zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Vzhledem k tomu, že jde o instituci nakládající s povinným pojistným, které ukládá platit stát, zakládá se příslušným orgánům státu právo určit pro přechodnou dobu způsob hospodaření s inkasovaným pojistným.

K bodu 5

Podrobnějším způsobem se upravuje režim rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Součástí tohoto fondu již nebude majetek pojišťovny, neboť šlo o naprosto nefunkční úpravu; navíc by tato pojišťovna mohla prostředky rezervního fondu čerpat teprve po realizaci veškerého svého majetku. Omezují se možnosti nakládání s prostředky rezervního fondu tak, aby byla zajištěna v rozumné míře jejich rychlá likvidita. Prostředky rezervního fondu nebude možné použít v případě, že nebude řádně vybráno pojistné na všeobecné zdravotní pojištění; pojišťovna musí být motivována k tomu, aby dlužné pojistné řádně vymáhala.

Současně se upravuje dosud sporná otázka možných podnikatelských aktivit Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (podle stávajícího právního stavu nebylo lze najít legální oporu pro podnikatelské výdaje pojišťovny; zákon totiž nestanovil jiné možné okruhy jejích výdajů než přímé financování zdravotní péče). Pojišťovna hospodaří s prostředky veřejného rozpočtu a je státem zřízena pro správu vybraného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Povinnost platit pojistné stát neukládá se záměrem umožnit s jeho inkasem podnikat. Aktivity pojišťovny ve zdravotnictví, konkrétně spojení plátce zdravotní péče s jejím poskytovatelem je nepřípustné především proto, že se tím zakládá nerovné postavení zdravotnických zařízení, na jejichž provozování má pojišťovna účast a těch, která jsou odkázána na pouhý smluvní vztah s touto finanční institucí.

K bodu 6

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR spravuje finanční prostředky, které jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů (povinnost platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je povinností stanovenou zákonem a slouží k financování zdravotní péče, za jejíž poskytování odpovídá stát). Podle stávající úpravy nemá stát dostatek možností ovlivnit chování této pojišťovny a naplnit tak svou ústavní odpovědnost za zdravotnictví. Upravuje se proto kontrolní pravomoc Ministerstva financí a umožňuje se zavést nucenou správu spočívající v supervizi rozhodnutí orgánů pojišťovny správcem jmenovaným Ministerstvem financí.

K bodům 7 a 8

I nadále bude stát ručit v rámci své globální odpovědnosti za financování zdravotnictví za platební schopnost Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Nadále stát nebude podle zvláštní úpravy odpovídat za nedostatky v inkasu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění; platební morálka plátců pojistného neohrožuje významnou měrou příjmy pojišťovny, která navíc současnou právní úpravou není nikterak motivována, aby účinným způsobem vymáhala dlužné pojistné. Nenárokový vztah pojišťovny a státního rozpočtu daný v obecné poloze platnými rozpočtovými pravidly republiky zůstává nedotčen.

K bodům 9,10, 11 a 13

Jde o nápravu legislativně technických chyb v zákonu a o reakci na změnu ústavního stavu.

K bodu 12

Definuje se pro účely zákona pojem bezúhonnost jako jeden z předpokladů důvěryhodnosti rozhodnutí orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

K bodům 15 a 16

Dosavadní právní úprava ochrany údajů v informačním systému VZP ČR formou služebního tajemství neodpovídá veřejnoprávnímu postavení této pojišťovny a není adekvátní významu chráněných údajů. Nahrazuje se proto povinnou mlčenlivostí. Současně se zpřesňuje úprava možností poskytovat údaje z informačního systému pojišťovny a upravuje se povinnost pojišťovny poskytovat Ministerstvu zdravotnictví údaje potřebné pro řízení zdravotnictví a zdravotnického pojišťovnictví. V zájmu kontroly čerpání prostředků ze všeobecného zdravotního pojištění se umožňuje, aby si Všeobecná zdravotní pojišťovna mohla vyměňovat údaje s ostatními zdravotními pojišťovnami, a to včetně údajů, které se týkají jednotlivého pojištěného a konkrétního zdravotnického zařízení. Jde především o to, zamezit duplicitnímu čerpání finančních prostředků, vykazování zdravotní péče, která nebyla poskytnuta atd. V souladu se širším záměrem vytvořit institucionální předpoklady pro zvýšení platební morálky plátců všech druhů veřejných dávek (daní, povinně placených pojistných především) se prolamuje dosavadní informační bariéra ve prospěch správců ostatních veřejných dávek.

K bodu 15

Zákon ukládá Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR řadu povinností aniž by upravil následky jejich nesplnění. Tento nedostatek se odstraňuje úpravou příslušných sankcí, které bude VZP ČR hradit ze svých provozních prostředků.

K čl. II

K bodům 1, 2 a 3

Dosavadní formální zřizování zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se nahrazuje povolovacím režimem. Zdravotní pojišťovna hospodaří s prostředky všeobecného zdravotního pojištění, jde o činnost, která vyžaduje splnění určitých odborných předpokladů. Zdůrazňuje se, že principem činnosti všech zdravotních pojišťoven je správa pojistného na všeobecné zdravotní pojištění; nelze proto připustit, aby správa veřejných prostředků /svého druhu zdravotní daně/ byla předmětem svobodné a ničím neregulované soutěže.

Nenárokový charakter k povolení založení zaměstnanecké zdravotní pojišťovny je dán rovněž tím, že v případě nekontrolovatelného zvyšování počtu zdravotních pojišťoven se zvyšují celkové provozní výdaje na činnost zdravotních pojišťoven a správu pojištění, které jsou hrazeny z vybraného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Navíc nově vznikající pojišťovny, v zájmu získání pojištěnců, nabízejí svým klientům stále výhodnější a výhodnější podmínky, což vede k další expanzi a nehospodárnosti výdajů na zdravotnictví. Při získávání dalších klientů se totiž nově vznikající pojišťovny orientují na nabídku činností, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí. Připomíná se, že počet zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je regulován i v jiných státech.

Stanoví se náležitosti žádosti a statutu tak, aby bylo možné posoudit, zda jsou reálně dány předpoklady fungování nové pojišťovny a upravuje se režim rozhodování o žádosti.

Žadatel, existující právnická osoba bude žádat o povolení založit nový právní subjekt - zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnu. Zachovává se stávající právní stav, kdy zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jsou právnickými osobami sui generis (nejsou tedy ani obchodními společnostmi podle obchodního zákoníku).

K bodu 4

Jde o změnu navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

K bodu 5

Stanoví se následek pro případ, že pojišťovna do doby stanovené zákonem nedosáhne počtu alespoň 50 000 pojištěnců a pro případ, že nebudou schváleny opakovaně t.j. nejméně 2x základní dokumenty pro činnost pojišťovny.

K bodům 6 až 8

Jde o změny navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

K bodům 9 a 10

Upřesňují se podmínky členství v orgánech zaměstnanecké pojišťovny.

K bodům 11 a 12

Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační upřesnění.

K bodu 13

Podle současné právní úpravy pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven schvaluje Poslanecká sněmovna, které se předkládají rovněž bilance a zpráva o výsledku hospodaření. S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování klíčových dokumentů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se působnost nově zakládá Ministerstvu financí. Zdravotně pojistný plán bude obsahovat část finanční a část upravující zdravotní politiku příslušné zdravotní pojišťovny. Nově se zavádí proces ověřování dokumentů o výsledcích hospodaření auditorem, aby byla posílena kontrola hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven.

K bodům 14 a 15

Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační upřesnění.

K bodům 16 a 19

Podrobnějším způsobem se upravuje režim rezervního fondu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Součástí tohoto fondu již nebude majetek pojišťoven, neboť šlo o naprosto nefunkční úpravu. Omezují se možnosti nakládání s prostředky rezervního fondu tak, aby byla zajištěna jejich rychlá likvidita.

K bodům 17, 18 a 23

Jde o změny navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

K bodu 20

Upravuje se výslovně dosud sporná otázka možných podnikatelských aktivit zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (podle stávajícího právního stavu nebylo lze najít legální oporu pro podnikatelské výdaje zaměstnaneckých pojišťoven; zákon totiž nestanovil jiné možné okruhy jejich výdajů než přímé financování zdravotní péče). Tyto pojišťovny hospodaří s prostředky veřejného rozpočtu. Povinnost platit pojistné stát neukládá se záměrem umožnit s jeho výnosem podnikat. Aktivity pojišťoven ve zdravotnictví, konkrétně spojení plátce zdravotní péče s jejím poskytovatelem jsou nepřípustné především proto, že se tím zakládá nerovné postavení zdravotnických zařízení, na jejichž provozování má konkrétní pojišťovna účast a těch, která jsou odkázána na pouhý smluvní vztah s touto finanční institucí; tato nerovnováha je předpokladem pro ohrožení dostupnosti zdravotní péče. Ke snížení kvality zdravotní péče navržená úprava vést nemůže, i nadále mohou zdravotní pojišťovny (včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR) provozovat smluvní zdravotní pojištění a připojištění, v jehož rámci je dostatek prostoru pro jejich soutěž o pojištěnce. Solidaritu, na které je systém všeobecného zdravotního pojištění založen, není absolutní; není její součástí hrazení nákladů, které bezprostředně nesouvisejí s poskytováním zdravotní péče (např. ozdravné pobyty).

K bodům 21 a 22

Zpřesňuje se úprava možností poskytovat údaje z informačního systému zdravotní pojišťovny a upravuje se její povinnost poskytovat Ministerstvu zdravotnictví údaje potřebné pro řízení zdravotnictví a zdravotnického pojišťovnictví. V zájmu kontroly čerpání prostředků ze všeobecného zdravotního pojištění se umožňuje, aby si Všeobecná zdravotní pojišťovna mohla vyměňovat údaje se zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami, a to včetně údajů, které se týkají jednotlivého pojištěného a konkrétního zdravotnického zařízení. V souladu se širším záměrem vytvořit institucionální předpoklady pro zvýšení platební morálky plátců všech druhů veřejných dávek (daní, povinně placených pojistných především) se prolamuje dosavadní informační bariéra ve prospěch správců ostatních veřejných dávek.

K bodu 24

Zákon ukládá zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám řadu povinností, aniž by upravil následky jejich nesplnění. Tento nedostatek se odstraňuje úpravou příslušných sankcí, které bude zaměstnanecká zdravotní pojišťovna hradit ze svých provozních prostředků.

K čl. III

K bodu 1

Dosavadní rozpočtová forma krajských hygienických stanic je nevyhovující pro organizace s diversifikovanými příjmy. Většina těchto stanic provádí řadu úkonů hrazených fyzickými a právnickým osobami nebo zdravotními pojišťovnami. Sleduje se rovněž zajištění lepší využití finančních prostředků především k obnově přístrojového vybavení. Zjednodušuje se systém finančních toků a administrativní náročnost správních úřadů.

K bodu 2

Navrhuje se umožnit racionalizaci v uspořádání soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví.

K čl. IV

S ohledem na změnu ve způsobu vzniku zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je potřebné upravit postavení zaměstnaneckých pojišťoven zřízených ministerstvem práce a sociálních věcí podle dosavadní právní úpravy. Zřízení ministerstvem nahrazuje v těchto případech povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny. V souvislosti s novou úpravou ochrany údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven se zrušuje příslušné ustanovení zákona ČNR č. 592/1992 Sb., v platném znění.

K čl. V

Účinnost zákona je třeba stanovit s dostatečnou legisvakancí.