Platná Ústava České republiky předpokládá v Čl. 2, že princip svrchovanosti občanské společnosti jako zdroje veškeré moci ve státě, se realizuje jednak prostřednictvím institutů reprezentativní demokracie (přímým či nepřímým podílem na konstituování a činností orgánů státní moci) a dále cestou přímé demokracie. Nejrozšířenějším prostředkem přímé participace lidu na výkonu státní moci je všelidové hlasování - referendum.
Výše citovaný článek Ústavy předpokládá, že přímý podíl občanů na výkonu moci bude upraven ústavním zákonem. Předložený návrh ústavního zákona o referendu představuje realizaci uvedeného ústavního pokynu. Institut přímé demokracie je uznáván a používán ve všech vyspělých demokratických státech.
Návrh předpokládá, že lid bude vykonávat státní moc přímo tím, že bude rozhodovat o přijetí zákona či schválení mezinárodní smlouvy. Rozhodnutí přijaté v referendu bude mít závaznost přijatého zákona nebo schválené mezinárodní smlouvy, které nebude možné po stanovenou dobu měnit nebo zrušit.
Podle předloženého návrhu bude k vyhlášení referenda oprávněn pouze prezident republiky, který ho však nebude moci vyhlásit z vlastní vůle, ale pouze na základě iniciativy Poslanecké sněmovny, vlády, skupiny oprávněných občanů, pokud je svým podpisem podpořil kvalifikovaný počet oprávněných voličů. S ohledem na zákaz konání referenda pro omezený okruh otázek se současně upravuje i procedura odmítnutí návrhu referenda.
Přijetí zákona nevyžaduje bezprostřední zatížení státního rozpočtu. Jinak tomu bude při vlastní realizaci zákona, kdy náklady spojené s vlastním provedením referenda se budou pohybovat podle druhu referenda v rozmezí 50 - 100 mil. Kč a budou hrazeny ze státního rozpočtu.