Zákon - novela zákona o přestupcích a policii - vládní

S přijetím navrhovaného zákona nejsou bezprostředně spojeny žádné požadavky na finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo nároky na pracovní síly.

Předpoklad možného růstu nákladů okresních úřadů (obcí) na řízení o přestupcích nelze spolehlivě kvantifikovat. Případný odhad změny potřeb bude možné provést až po delším období, popř. až po provedení reformy přestupkového práva (zákon o soudních a správních přestupcích).

K bodu 1 a 2 (§ 13 a § 19)

Výraznější zvýšení horní hranice pokuty, kterou lze za splnění všech zákonem požadovaných podmínek uložit v blokovém řízení, bude mít vliv na častější užívání této efektivní formy řízení. Dosavadní výše blokové pokuty totiž neodpovídá svou intenzitou trestání přestupků, které se jeví, zejména vzhledem ke způsobu jejich spáchání, jejich následkům, osobě pachatele a dalším okolnostem, jako závažnější.

K bodu 3 (§ 21a)

Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR obsahuje výčet funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním v orgánech státní správy, v některých dalších orgánech a ve stanovených právnických osobách, kde podmínkou zastávání určité funkce je splnění v zákoně uvedených předpokladů. Splnění zákonem stanovených předpokladů musí osoba, jež zastává nebo má zastávat některou z vypočtených funkcí, doložit jednak osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra, jednak čestným prohlášením. Zákon stanoví povinnost takové osoby uvedené doklady předložit svému zaměstnavateli a následky v případě, že z dokladů vyplývá nezpůsobilost osoby uvedené doklady předložit svému zaměstnavateli a následky v případě, že z dokladů vyplývá nezpůsobilost osoby určitou funkci zastávat. Neobsahuje ale žádné sankce pro případ, že taková osoba předloží např. nesprávné nebo neúplné čestné prohlášení, nebo zaměstnavatel povinnosti při obsazování funkcí uvedených v zákoně porušuje. Stejná situace nastává při aplikaci zákona České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky.

Za situace, kdy porušování některých povinností stanovených v citovaných zákonech není nijak sankcionováno, ztrácejí zákonná ustanovení povahu právního předpisu a stávají se spíše doporučeními. S ohledem na význam těchto zákonů i vzhledem k tomu, že porušení řady podobných povinností právní řád postihuje, navrhuje se je doplnit o ustanovení sankční povahy, byť ne cestou přímé novelizace. Navrhované ustanovení nepůsobí retroaktivně, za tento přestupek bude možno postihovat ty osoby, které svým jednáním naplní jeho skutkovou podstatu po nabytí účinnosti navrhované novely.

Povinnosti stanovené ve výše uvedených zákonech jsou obdobné těm, jejichž porušení zákon České národní rady č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje za přestupky /viz zejm. § 21/. Proto se navrhuje zákon o přestupcích doplnit o ustanovení, jímž se porušování povinností vyplývajících z citovaných předpisů o předpokladech pro výkon určitých funkcí prohlašuje za přestupek.

Obsahově se navrhované ustanovení vzhledem k obdobnému objektu zařazuje za § 21, který zakotvuje přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě. Jako přestupek se navrhuje postihovat porušování povinnosti stanovené v předpisech, na něž se odkazuje, tj. povinnosti, jež má jak osoba zastávající určitou funkci /nebo se o ni ucházející/, tak i osoba vystupující a jednající jménem zaměstnavatele. Navrhovaná skutková podstata postihuje nejen jednorázové nesplnění zvláštní povinnosti, ale i udržování protiprávního stavu, tj. takového stavu, který je v rozporu se zákonem, na který se odkazuje.

S ohledem na typovou závažnost porušení takové povinnosti se navrhuje za přestupek ukládat pokutu až do částky 50 000 Kč.

K projednávání tohoto přestupku se nestanovuje zvláštní příslušnost správního orgánu, proto platí obecné pravidlo o příslušnosti okresního úřadu. Rovněž ukládání a vybírání pokut za přestupek se řídí obecným režimem, okresní úřady budou tudíž jimi vydaná rozhodnutí o uložení pokuty také vykonávat (§ 13 odst. 3, § 33 odst. 2 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících).

K bodu 4

Reaguje se na nově koncipovaný institut součinnosti.

K bodu 5 (§ 58 a § 59)

Stanoví se obecná povinnost všem státním orgánům a obcím oznamovat příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, pokud nejsou samy příslušny je projednat. V oznámení uvedou, o jaký přestupek se podle jejich názoru jedná, a současně připojí důkazní prostředky, které jsou jim známy, aniž by ve věci prováděly šetření.

Pouze orgány policie jsou povinny provádět u vymezeného okruhu přestupků nezbytná opatření směřující ke zjištění skutečností o tom, že jde o přestupek a že jej spáchala určitá osoba. Současně podle okolností konkrétního případu zajistí též ty důkazy, které by mohly být později zničeny nebo ztraceny a jejichž absence by v řízení o přestupcích již nemohla být ničím zhojena. Při vymezení těchto povinností a stanovení okruhu přestupků bylo zejména přihlédnuto ke skutečnosti, že právě orgánům policie jsou v praxi podněty v těchto věcech prvotně oznamovány, protože většinou souvisí s úkolem Policie ČR chránit bezpečnost osob a majetku vyplývajícím ze zákona o Policii ČR. Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu byly do tohoto okruhu přestupků zahrnuty z toho důvodu, že orgány policie je nejen odhalují (§ 2 odst. 1 písm. i) a j) zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii ČR), ale jsou zároveň i správním orgánem (dopravní inspektoráty) příslušným k jejich projednávání (§ 52 písm. c) zákona o přestupcích).

Jestliže ze zjištěných skutečností vyplývá, že jde o přestupek, jehož pachatelem je voják, policista nebo jiná osoba, jejíž jednání se projednává podle zvláštních předpisů, odevzdá orgán policie věc příslušnému orgánu. Dalšími důvody pro odevzdání jsou případy, kdy je potvrzeno, že nejde o přestupek, ale o jiný správní delikt nebo trestný čin. Institut odložení sleduje racionalizaci postupu policie a správních orgánů. Podstatou tohoto institutu je odstranění zbytečně formálního postupu. Tento požadavek je respektován i v tom, že o odložení věci se nevydává rozhodnutí. Důvody odložení věci jsou uvedeny taxativně. Jedná se o případy, kdy bylo sice potvrzeno, že jde o přestupek, ale v průběhu prošetřování nebyly ve lhůtě jednoho měsíce zjištěny skutečnosti odůvodňující podezření proti konkrétní osobě. Tehdy orgán policie věc odloží, což však není na překážku, aby v prošetřování věci podle potřeby dále pokračoval a po zjištění pachatele věc odevzdal příslušnému orgánu.

Aby nedocházelo k poškozování práv občanů, kteří se na orgány policie obrátili s podnětem ve věci přestupků, ukládá se orgánům policie povinnost vyrozumět je na jejich žádost o tom, jak byla věc vyřízena. Pro vyrozumění se stanoví lhůta třiceti dnů.

Otázka spolupráce státních orgánů se správními orgány vychází z nově koncipované úpravy součinnosti, přičemž se klade důraz na to, aby toto ustanovení nebylo správními orgány zneužíváno k nežádoucímu přesunování úkonů na státní orgány a zejména pak na orgány policie. Správní orgán tedy nemůže od těchto orgánů požadovat provedení procesních úkonů, k tomu musí využít institutu dožádání podle § 44 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). V případě, že tyto státní orgány nejsou příslušné k provedení požadovaného úkonu, je jim dáno oprávnění takovou žádost vrátit.

K bodu 6 (§ 60)

Ukládá se zde obecná povinnost, aby každý správním orgánům v případě potřeby podal nezbytné vysvětlení k prověření oznámení o přestupku, a zároveň se stanoví případy, kdy může být tato povinnost odepřena.

Aby se zamezilo jednáním, která správním orgánům ztěžují prověřování oznámení, a zároveň, aby se zvýšila jejich vážnost a autorita, dává se správním orgánům oprávnění uložit pořádkovou pokutu tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví k podání vysvětlení nebo podání vysvětlení bezdůvodně odmítá.

K bodu 7

Jde o nezbytné formální a legislativně technické úpravy, které jsou logickým důsledkem zrušení institutu objasňování přestupků.

K bodům 8 až 10 (§ 66 a 67)

Navrhuje se rozšířit důvody pro odložení věci o důvod, který se v praxi velmi často vyskytuje, a tím je skutečnost, že při prověřování oznámení správní orgán nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájit řízení proti určité osobě. V zájmu celkového zkvalitnění postupu správních orgánů před zahájením řízení o přestupcích se jeví vhodným lhůtu pro zahájení řízení prodloužit z třiceti na šedesát dnů.

Rozšíření důvodů pro odložení věci a prodloužení lhůt k prověření oznámení umožní správním orgánům kvalitně připravit podklady pro zahájení řízení tak, aby vlastní přestupkové řízení, pokud nedojde k odložení věci, bylo provedeno při jediném ústním jednání.

K bodům 11 až 14

Jde o nezbytné formální a legislativně technické úpravy, které jsou logickým důsledkem zrušení institutu objasňování přestupků.

Změny některých ustanovení zákona o Policii České republiky, zákona o obecní policii a devizového zákona jsou logickým důsledkem změn přestupkového zákona obsažených v čl. I novely, kterou se zrušuje institut objasňování přestupků.

Účinnost zákona se předpokládá dnem vyhlášení.