Důvodová zpráva

Zákon - novela školského zákona a navazujících zákonů - vlád

Sněmovní tisk: č. 1430, 1. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

i, které se řeší již několik let pouze na bázi experimentu a další setrvání u tohoto stavu je již neúnosné. Jde například o vyšší odborné školy, zřizování různých druhů škol a školských zařízení jako jedné právnické osoby, umožnění jiného členění výuky v základní škole;

b) problémy, které není možno řešit ani zavedením experimentu a čeká se na jejich legislativní úpravu. Jsou to zejména: sjednocení termínu přijímacího řízení, zavedení povinných devátých ročníků na základních školách, nová úprava termínu pro právní subjektivitu základních škol, zrušení možnosti zřizování gymnaziálních tříd v rámci základní školy.

Okruhy problémů, které se řeší novelou, jsou zejména:

1. integrované školy, tj. zřizování různých druhů a typů škol a školských zařízení v rámci jedné právnické osoby (úpravou § 1 a § 45 a čl. II),

2. vyšší odborné školy (úpravou názvu zákona, § 4, § 8 a § 27a až 27c) a převedení pomaturitních studií do vyšších odborných škol (§ 26),

3. umožnění jiného členění výuky v základní škole (§ 6 odst. 2),

4. zrušení možnosti zřizování gymnaziálních tříd při základní škole, bez další návaznosti studia (§ 15),

5. sjednocení termínu přijímacího řízení pro všechny střední školy bez rozdílu zřizovatelů (§ 19 a § 57a),

6. nová úprava podmínek pro praktické vyučování (§ 22),

7. stanovení povinné dokumentace všem školám bez ohledu na zřizovatele (§ 38a),

8. umožnění dalších forem studia soukromým školám (úpravou § 57a),

9. zavedení povinných devátých ročníků na základní škole (§ 61 odst. 3),

10. zrušení termínu pro povinné získání právní subjektivity základních škol a školských zařízení (úpravou § 63, § 57a odst. 1 a § 57b odst. 1 a čl. II),

Odůvodnění řešení jednotlivých okruhů problémů:

Ad 1. Podle současné právní úpravy se jednotlivé druhy škol zřizují jako samostatné právnické osoby. Například pokud zřizovatel zřídí střední odbornou školu a střední odborné učiliště i v jedné budově, musí každý druh školy zřídit jako samostatnou právnickou osobu. Tento stav je organizačně i finančně velice náročný. Možnost zavedení integrované školy odstraňuje tuto bariéru. Škola pak bude moci žákům nabídnout studijní i učební obory podle schopností a zájmů žáků i podle regionálních potřeb. Chtějí-li dva různí zřizovatelé zřídit školy jako jednu právnickou osobu, musí se dohodnout na koho budou zřizovatelská práva převedena. Tento způsob se ověřuje experimentálně. Stejný problém je i v případě předškolních a školských zařízení ve vztahu k základní škole. Po zavedení do praxe očekáváme lepší využití dosavadních vzdělávacích kapacit (výukových prostor, materiálního vybavení i pedagogických pracovníků) ve srovnání s dosavadní praxí.

Ad 2. V české vzdělávací soustavě chybí ve srovnání se školskými soustavami evropských zemí vyšší odborné školy. V praxi tuto mezeru vyplnily experimentální vyšší školy, které se osvědčují a je o ně zájem. Jedná se o studium náročnější než je středoškolské s rozsáhlou praktickou složkou. Absolvent dosáhne vyššího odborného vzdělání. Navržená úprava zařazuje proto vyšší odborné školy do soustavy škol, tím zajišťuje právní uznání dosaženého stupně vzdělání jejich absolventům a umožňuje řádné zřizování těchto škol. Do vyšších odborných škol se návrhem převádí i veškerá pomaturitní studia, která jsou často jen rekvalifikací ze státních prostředků. Toto studium je v současnosti poskytováno na středních školách, kde jsou veškeré náklady na vzdělávání hrazeny státem a pro občana bezplatné. Vzhledem k charakteru tohoto studia a trendům jeho očekávaného rozvoje není výhradní financování ze státního rozpočtu vhodné. Z toho důvodu jej navrhujeme zařadit do vyšších odborných škol. Nástavbové studium zůstává alternativní cestou k získání maturitní zkoušky pro absolventy učebních oborů, kteří získali výuční list. Vyšší odborné školy se vzhledem k jejich finanční náročnosti umožňuje financovat i z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. Alternativou vyšších odborných škol jsou konzervatoře, ve kterých lze též získat vyšší odborné vzdělání. Vzhledem k tomu, že vzdělávání v nich trvá nepřerušeně šest let od 15. roku věku žáků, zůstává vzdělávání v konzervatořích zřizovaných státem pro žáky bezplatné.

Ad 3. Výuka na základní škole je dosud členěná jednotně na prvý stupeň zahrnující 1. až 4. ročník a druhý stupeň zahrnující 5. až 9. ročník. Toto členění znemožňuje uplatnění alternativních vzdělávacích programů, a to ani v těch případech, kdy jsou pro to vytvořeny podmínky. Návrh vychází vstříc ostatním možnostem (např. zavedení Občanské a Obecné školy jako možnosti, nikoli povinnosti).

Ad 4. V současnosti mohou být při základních školách zřizovány samostatně nižší ročníky gymnázia. Po absolvování tohoto studia však žáci nemají možnost pokračovat ve studiu a musí opět absolvovat přijímací zkoušky na čtyřleté gymnázium. Navrhujeme proto zřizovat pouze takové školy, které přijatým žáků umožní studium bez uvedených obtíží dokončit.

Ad 5. Termín přijímacích zkoušek na střední školy, není zatím závazně stanoven pro všechny střední školy. Podle platného znění školského zákona se předpisy, které stanovují podmínky přijímacího řízení, na soukromé a církevní školy nevztahují. Vzhledem k tomu, že v přijímacím řízení docházelo k neregulérnostem, je třeba stanovit rámcové podmínky pro všechny školy. Návrhem se omezují pouze termíny příliš časné; možnost pozdějších termínů přijímacích zkoušek není pro soukromé a církevní školy dotčena.

Ad 6. Praktické vyučování, tj. odborná praxe a odborný výcvik, má být podle zákona prováděno pouze ve státních organizacích. Navrhovanou novelou se umožňuje, aby praktické vyučování se mohlo uskutečňovat i u fyzických osob a nestátních právnických osob.

Ad 7. Povinnost škol vést dokumentaci je stanovena pouze prováděcí vyhláškou, která není pro nestátní školy závazná. Tato skutečnost znemožňuje jak kontrolu úrovně poskytovaného vzdělání, tak oprávněnost čerpání státních dotací. Komplikuje a někdy i znemožňuje České školní inspekci hodnocení úrovně školy a tím i dostatečně chránit zájmy žáků a absolventů škol.

Ad 8. Dosavadní právní úprava neumožňuje soukromým školám využít vedle denního studia další formy jako studium při zaměstnání, kombinované studium a studium jednotlivých vyučovacích předmětů. Rovněž nezaručuje poskytování finančních prostředků přímo škole v případech, kdy škola není právnickou osobou. Navrhovaná úprava uvedené nedostatky odstraňuje.

Ad 9. Devítiletá povinná školní docházka na základní škole byla zavedena již novelou školského zákona č. 171/1990 Sb., a to z nepochybně správného důvodu posunutí rozhodování dětí o svém budoucím povolání do vyššího věku. Nebyl však stanoven konečný termín, ke kterému musí žáci, s výjimkou žáků osmiletých gymnázií a konzervatoří ukončit povinnou školní docházku na základní škole. V současné době se toto přechodné období, kdy lze ukončovat základní školu v 8. i v 9. ročníku, stále prodlužuje, přičemž střední odborná učiliště přijímají i žáky, kteří jsou příliš mladí na kvalitní zvládnutí praktické přípravy na povolání. V devátých ročnících se tak soustřeďují žáci, kteří nebyli přijati ke studiu nebo do učebních oborů středních škol. Vzhledem k příznivému demografickému vývoji je možno tento stav změnit v nejbližším období a zavést povinný devátý ročník na základní škole zejména z těchto důvodů:

a) vytvořit pevný vzdělanostní základ pro odborné profesní vzdělávání a uplatnění ve společnosti;

- obecně platí, že délka (ekonomicky náročnějšího) vyššího typu vzdělávání je nepřímo úměrná kvalitě předcházejícího vzdělávání (které bývá ekonomicky méně náročné).

- vytvoření pevného vzdělanostního základu na základní škole vytváří předpoklady pro lepší zvládnutí všeobecného a odborného vzdělávání, popřípadě změnu jejich proporcí na většině středních odborných škol a středních odborných učilišť ve prospěch vzdělávání, odborného a praktického výcviku;

b) zvolnit tempo výuky na základní škole, což

- umožní integraci handicapované mládeže do běžné populace a její lepší pozdější uplatnění ve společnosti (vzdělávání této populace ve speciálních zařízeních je ekonomicky náročnější a ze společenského a psychologického hlediska méně vhodná);

- vytvoří prostor pro formování osobnostních dovedností a schopností žáků (diskutování, argumentování, komunikace, práce s informacemi atd.);

c) respektovat pedagogicko-psychologické aspekty:

- čtrnáctiletá mládež není připravena racionálně zvážit své předpoklady (vrcholí puberta) pro budoucí profesní orientaci. Profesní volba se stává v převážné většině volbou rodičů případně naplněním jejich ambicí. Poznatky psychologů svědčí pro posunutí profesní volby do 15. případně 16. roku dítěte. U čtrnácti leté populace byla zaznamenána v důsledku předčasné volby povolání 38% fluktuace,

- u čtrnáctiletých žáků (absolventů 8. ročníků) psychologové dokumentují sníženou pracovní výkonnost jako důsledku vývojové disharmonie jednotlivých tělesných systémů, které odeznívá u naprosté většiny populace v 15. roce věku dítěte. Patnáctileté dítě má vytvořeny fyzické předpoklady pro absolvování praktického vyučování pro většinu učebních oborů;

- změna třídního kolektivu a zpřetrhání sociálních vazeb v období vrcholící puberty (domovy mládeže, internáty) představuje potenciální zdroj kriminality a jiných negativních závislostí a ve svém důsledku zvýšené ekonomické dopady pro stát a celou společnost,

d) respektovat fyziologická hlediska;

- absolventi 8. ročníku ZŠ nemohou v 1. ročníku SOU realizovat v plném rozsahu praktický výcvik. Absolventi tříletých učebních oborů, ukončující základní školu v 8. ročníku nedosahují po ukončení studia plnoletosti, hůře se uplatňují na trhu práce. Povrchní znalosti a dovednosti veškeré populace (důsledek časového stresu na ZŠ) nevytváří dostatečně pevný vzdělávací základ a ve svém důsledku bude příčinou nezájmu o tyto mladistvé na trhu práce a negativního dopadu do ekonomické sféry společnosti (nezaměstnanost, kriminalita, sociální nespokojenost).

e) vycházet ze zahraničních zkušeností;

- délka povinné školní docházky se ve většině evropských zemí pohybuje v rozmezí 8 - 12 let,

- délka "základní školy" se pohybuje v rozmezí 8 - 11 let, v zemích s devítiletou povinnou školní docházkou je základní škola rovněž devítiletá. Povinnou školní docházku lze ve většině zemí plnit nejen na základní škole, ale i na dalších typech škol - "víceleté střední školy" (např. lycea, gymnázia), na které žáci přecházejí po určitém uzavřeném úseku základní školy, nejčastěji po absolvování 4 - 8 let základního vzdělávání,

- minimální délka vzdělávání pro vstup na vysokou školu je 12 - 13 let:

Stát	Délka povinné	Délka základního	Délka vzdělávání
školní docházky	vzdělávání^*)	pro vstup na VŠ
SRN	9 - 10	9 - 10 (4 a 6)	13^**)
Belgie	12	9 (6)	12
Finsko	9	9	12 - 13
Francie	10	9 (7)	12
Maďarsko	10	9 (5 a 7)	13
Nizozemí	11	11 (7)	12 - 13
Rakousko	9	9 (4 a 8)	12 - 13
Španělsko	10	10	12
Švédsko	9	9	12 - 13
Norsko	9	9	12

^*)Základním vzděláváním se rozumí vzdělávání odpovídající našemu základnímu vzdělávání, v některých státech zahrnuje základní a nižší střední vzdělávání; čísla uvedená v závorce označují ročník základního vzdělávání, po jehož ukončení dochází k vnější diferenciaci

^**)vyjma nových spolkových zemí

Zavedení povinného devátého ročníku na základní škole je přijímáno pedagogy i veřejností vesměs příznivě. Nezbytným důsledkem budou určité diferencující strukturální úpravy v pojetí základní školy - zejména ve vyšších ročnících a přiměřená obsahová inovace učiva.

Ad 10. Zřizovat předškolní zařízení, školy a školská zařízení jako právnickou osobu, jak požaduje od 1.1.1995 školský zákon i zákon o školských zařízeních není v řadě případů vhodným řešením. Zejména v případě málotřídních škol, malých školských zařízení a mateřských škol by neúměrně narostla administrativně technická náročnost řídící a správní agendy s dopady na rozpočet těchto zařízení. Návrhem se proto účinnost příslušných ustanovení obou zákonů, tj. školského zákona a zákona o školských zařízeních, odkládá. V případě přijetí novely zákona předkládané skupinou poslanců toto ustanovení bude moci být vypuštěno.

K čl. I
K nadpisu
Současně platný zákon pojednává pouze o soustavě základních a středních škol. Vyšší odborné školy, které jsou zatím zřizovány jako experimentální, zařazují se do soustavy škol jako jedna z podstatných složek soustavy škol. Význam tohoto členění spočívá zejména v tom, že na základních a středních školách je Listinou základních práv a svobod zaručena bezplatnost vzdělání. Z toho návrh vyvozuje, že ve vyšších odborných školách je možno poskytovat vzdělání za úplatu. Tato skutečnost se promítá do členění soustavy škol.
K § 1
Novým zněním § 1 se zakládá, že školami podle tohoto zákona jsou jen školy zařazené do sítě škol, předškolních a školských zařízení tak, jak to doposud stanovily nižší právní normy. Vzhledem k tomu, že zařazení školy do sítě je nutnou podmínkou pro uznání vzdělání poskytovaného školou a též pro získání státní dotace, zakotvuje se toto ustanovení do zákona.
Nové znění odstavce 2 lépe vystihuje úlohu ministerstva. Řízení škol zakotvuje zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
Na toto ustanovení se úzce váže ustanovení § 2 odst. 2, které umožňuje jednotlivé druhy škol zřizovat jako jednu právnickou osobu, přičemž školy různých zřizovatelů lze slučovat pouze se souhlasem jejich zřizovatelů.
Zároveň se zavádí nová legislativní zkratka, odpovídající současným poměrům.
K § 2
S ohledem na znění § 4 je třeba ze soustavy základních a středních škol vypustit základní umělecké školy, které poskytují jen vymezené umělecké vzdělání a z uvedených důvodů se vzdělávání poskytuje za úplatu. Základní umělecké školy však podle navrženého znění § 1 patří do výchovně vzdělávací soustavy.
K § 4
Znění tohoto paragrafu se doplňuje o ustanovení umožňující poskytovat vzdělávání ve vyšších odborných školách za úplatu s tím, že podmínky stanoví vláda nařízením.
K § 6
Základní škola se podle stávajících předpisů členila na prvý stupeň, který tvořil 1. - 4. ročník a druhý stupeň, který tvořil 5. - 9. ročník. Vzhledem ke koncepcím, které vznikají s jiným organizačním členěním (např. Obecná a Občanská škola) a nemají být jednorázově povinné pro všechny školy, je třeba členění výuky v základních školách vázat na schválené učební plány.
K § 8
Vyšší odborné vzdělání poskytované v rámci konzervatoří je oproti dosavadní úpravě přesněji definováno. Vzhledem k tomu, že slovem "speciální" se označuje vzdělávání postižených žáků, byl v definici tento pojem nahrazen pojmem "specifický". Důraz je kladen zejména na specifiku vzdělání, jeho hlubší záběr.
K § 15
Ve stávajícím znění § 15 zákona je zakotvena možnost zřizování nižších ročníků víceletých gymnázií při základní škole bez návaznosti dalšího studia žáků. Žáci, kteří absolvovali tyto nižší ročníky museli podstoupit nové přijímací řízení do čtyřletých gymnázií. Nové znění tomu zamezuje a preferuje návaznost studia gymnázia až k maturitní zkoušce. Zrušením ustanovení odst. 2 § 15 zůstává nedotčena možnost, kdy gymnázium si uprázdněné prostory základní školy pro nižší třídy gymnázia pronajme. Obec může zřídit základní školu a úplné gymnázium jako jednu právnickou osobu, podle úpravy provedené v bodě 6.
K § 19
Novou úpravou § 19 se zpřesní přechod žáků nižších ročníků základních škol do osmiletých gymnázií a konzervatoří. Zároveň se úpravou § 57a odst. 1 a § 61 odst. 3 sjednotí podmínky přechodu ze základní školy do středních škol všech zřizovatelů. Stanoví se rámcové požadavky na přijímací řízení platné pro všechny střední školy bez rozdílu zřizovatele tak, aby se dosáhlo rovnoprávného postavení pro všechny školy a nedocházelo k negativním jevům při přijímacím řízení.
K § 22
Z připomínek hospodářské sféry vyplynulo, že současné znění § 22 odst. 3 neumožňuje žákům středních škol vykonávat praxi nebo odborný výcvik u fyzických osob a nestátních právnických osob. Tento stav se navrženou úpravou napravuje.
K § 26
Úpravou se odstraňují některé negativní jevy spojené s pomaturitním studiem na středních školách, zejména snaha o rozšiřování této formy studia na úkor studia určeného absolventům základních škol. Pomaturitní studium je často jen rekvalifikací hrazenou ze státních prostředků. Pomaturitní studium, určené zejména pro absolventy středních škol, které směřuje ke zvýšení kvalifikace nebo k hlubší specializaci, bude umožněno vzděláváním ve vyšších odborných školách. Dosavadní pomaturitní studium absolventů gymnázií ve středních odborných školách bude možné za předpokladu přijetí žáka do vyššího ročníku střední odborné školy podle možností zvolené školy.
K § 27a, § 27b a 27c
Experiment vyššího studia nelze dále prodlužovat. Legislativní úprava vyšších odborných škol umožní, aby jejich absolventům mohlo být uznáno dosažené vzdělání. Vzhledem k tomu, že vzdělání ve vyšších odborných školách poskytuje další kvalifikaci žákům, kteří již vykonali maturitní zkoušku na střední škole, lze poskytovat vzdělání za úplatu.
K § 38a
Ustanovení ukládá povinnost vést dokumentaci ve všech školách. Dokumentace je nezbytná pro zabezpečení bezporuchového chodu škol, pro poskytování prostředků ze státního rozpočtu nebo obecního rozpočtu a pro pedagogickou a hospodářskou kontrolu škol. Pokud jde o evidenci majetku, odkazuje se na zákon o účetnictví, kterým se školy při evidenci majetku musí řídit.
K § 45
Ustanovení umožňuje, aby organickou součástí školy mohla být též zařízení, jejichž činnost souvisí s provozem školy. Ustanovení tohoto paragrafu se doplňuje zejména o předškolní zařízení. Tím se odstraňuje administrativní náročnost, která by vznikla, kdyby tato zařízení působila samostatně a zabezpečuje se koordinace jejich činnosti se školou. Řeší se tím i problém efektivnosti řízení málotřídních, neúplných základních škol a jejich zařízení.
K § 53 až 55
Úprava vychází z požadavku ministerstva vnitra a ministerstvo obrany, protože uvedená ustanovení se vztahují na školy jimi řízené. Nové znění těchto paragrafů je v souladu s celkovou úpravou zákona.
K § 57a
Úpravou se dosáhne srovnatelných podmínek na soukromých i státních školách. Soukromým školám se umožňuje kromě denní formy studia i studium při zaměstnání, kombinované studium a studium jednotlivých vyučovacích předmětů. Tím se rozšiřuje možnost nabídky těchto škol, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády České republiky. Na soukromé školy se budou vztahovat i ustanovení o povinné dokumentaci, kterou každá škola musí vést. Úpravou se rovněž zajistí, aby soukromé základní školy se staly právnickou osobou zároveň s účinností navrhované novely. To zaručuje, že dotace ze státního rozpočtu se budou poskytovat přímo škole.
K § 57b
Navrženým zněním se zajistí, aby i církevní základní školy měly povinnost stát se právnickou osobou zároveň s platností navrhované novely; tím se zamezí, aby školy byly vnitřní organizační jednotkou církve nebo náboženské společnosti. To zaručuje, že dotace ze státního rozpočtu se budou poskytovat přímo škole.
K § 58
Zmocnění k pokusnému ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání se doplňuje o vyšší odborné školy. Zároveň se upřesňuje zmocnění k vydání pracovního řádu.
K § 61
Úpravou se uvádí toto ustanovení do souladu s ustanovením § 6 a § 19 odst.1; zavedením povinných devátých tříd na základní škole se posouvá rozhodování žáků o svém budoucím povolání do zralejšího věku.
K § 63
Úprava umožňuje, aby se všechny základní školy včetně málotřídních škol, základních uměleckých škol a speciálních škol nemusely stát právnickými osobami k 1.1.1995. Ponechává se otevřená možnost pro koncepční úpravu novým školským zákonem, popřípadě zákonem o neziskových právnických osobách.
K § 63a
Přechodná ustanovení řeší plynulý přechod škol na novou právní úpravu a zabezpečují ochranu práv žáků, kteří zahájili studium na středních školách podle dosavadních předpisů.
K čl. II
K § 1
Znění tohoto ustanovení se sjednocuje se zněním § 1 školského zákona.
K § 45
Ustanovení se vypouští vzhledem k tomu, že uvedená záležitost je nově upravena v § 1.
K § 45b
Při zrušení nařízení vlády ČSR č.92/1978 Sb., o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi, je třeba upravit i postavení těch zařízení, u nichž dosud neproběhla jejich transformace.
K čl. II zákona České národní rady č. 390/1991 Sb.
Úprava umožňuje, aby se všechna předškolní zařízení a školská zařízení nemusela stát právnickými osobami k 1.1.1995. Tím se ponechává otevřená možnost pro koncepční úpravu novým školským zákonem, popřípadě zákonem o neziskových právnických osobách.
Stejně jako u málotřídních základních škol, tak i u předškolních zařízení a školských zařízení se ponechává možnost pro koncepční úpravu novým školským zákonem, popřípadě zákonem o neziskových právnických osobách.
K čl. III
V čl. III se zrušují ty předpisy nebo jejich části, které jsou v rozporu se navrženými změnami.
C. Ekonomický rozbor
Na základě uvažovaného počtu žáků základních škol a studentů středních škol v příštích letech ve vztahu k očekávanému vývoji počtu obyvatelstva v příslušných věkových skupinách byly zpracovány rámcové dopady novely školského zákona do státního rozpočtu.
Navrhovaná novela zákona zejména ovlivní státní rozpočet z těchto důvodů:
- zavedení povinného 9. ročníku na základních školách
- zřízení vyšších odborných škol
Zavedení povinného devátého ročníku na základních školách
Dopad do státního rozpočtu se projeví zejména v důsledku prodloužení povinné školní docházky o 1 rok. Tímto opatřením dojde k prodloužení celkové délky výuky žáka v základní škole a ve střední škole o 1 rok.
Za předpokladu, že stávající průměrný výdaj na žáka základní školy se bude každoročně zvyšovat o cca 5% meziroční inflace a pohyby žáků budou v souladu s předpoklady, finanční dopad nastane poprvé v r. 1997 (tj. školní rok 1997/98) ve výši cca 95,4 mil. Kč. Po ukončení přechodného období a úplného naplnění kapacit středních škol žáky základních škol se v této fázi zvýší náklady o 903 mil. Kč.
Zřizování vyšších odborných škol
Zřizování vyšších odborných škol výrazné zvýšení nákladů nepřinese vzhledem k tomu, že školy mohou poskytovat vzdělání za úplatu. Tyto školy nahradí značnou část pomaturitního studia, které je v současné době velice nákladné. Předpokladem je, že výše školného se bude řídit stejnými pravidly jako u vysokých škol. Žáci si tudíž uhradí přímou platbou 20% nákladů.
Přestože celkový počet žáků ve vyšších odborných školách a v pomaturitním studiu by měl stagnovat, z hlediska celkového počtu žáků na středních i vyšších odborných školách se předpokládá jejich nárůst.
Za předpokladu stávajících průměrných výdajů na žáka (průměrný výdaj na žáka v ostatních průmyslových školách zvýšený o 20%) zvýšených každoročně o 5%, se první nárůst projeví již v r. 1995, a to částkou 29,4 mil Kč.
Celkově předpokládaný dopad úplné realizace novely zákona postupně dosáhne cca 1,1 mld. Kč až v r. 2000, kdy bude dosaženo plného naplnění středních škol žáky z 9. ročníků základních škol. Tyto dopady budou zapracovány do návrhů rozpočtů ministerstva na jednotlivá léta.

V Praze dne 7. prosince 1994

Předseda vlády České republiky:

Klaus v. r.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy

České republiky:

Pilip v. r.