Navrhovaný zákon o státní sociální podpoře nahrazuje dosavadní roztříštěný systém hmotné pomoci rodinám s dětmi a zahrnuje v sobě i některé další sociální dávky.
Do zákona o státní sociální podpoře jsou přejímány některé dosavadní státní sociální dávky a některé dávky dosud zahrnuté do systému nemocenského pojištění nebo důchodového zabezpečení, u některých dávek dochází ke změně jejich koncepce a mění se jejich kontrukce tak, aby bylo zajištěno především jejich adresné poskytování. Jde zejména o přídavky na děti, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Zákonem o státní sociální podpoře jsou zaváděny také některé nové dávky, t.j. sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Také koncepce a konstrukce těchto dávek vychází ze stejných principů, jaké jsou uvedeny u dávek do nového zákona přejatých.
Uvedené změny je nutno promítnout zejména do zákonů, které úpravu uvedených sociálních dávek dosud obsahují. V dalších zákonech, ve kterých se stanoví nároky s přihlédnutím k uvedeným sociálním dávkám, je třeba provést takové změny, aby tyto zákony navazovaly na úpravu obsaženou v zákoně o státní sociální podpoře.
Změny, ke kterým v jednotlivých zákonech dochází, nejsou velkého rozsahu, a často se týkají jen změny terminologie. Proto se , s ohledem na legislativní úspornost , mění více zákonů z různých právních oborů jediným zákonem.
Úpravy obsažené v tomto zákoně si nevyžádají zvýšené finanční náklady.
K čl. I a k čl. XVIII:
Zákon o sociálním zabezpečení obsahuje právní úpravu, podle níž se poskytuje v rámci zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin vedle státních dávek také náhrada výdělků při službě v ozbrojených silách nebo civilní službě osobám samostatně výdělečně činným. Zatímco ostatní dávky, t.j. zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu, se přejímají do návrhu zákona o státní sociální podpoře, nelze do předloženého zákona převést tuto náhradu. Důvodem je skutečnost, že ostatní dávky mají sociální charakter a lze je vázat na sociální situaci v rodině, avšak náhradu takto podmiňovat nelze. Navíc náhrada příjmu do systému sociálních dávek nepatří; nejde o sociální událost, ale o službu v ozbrojených silách, kde řešení důsledků této služby náleží příslušným orgánům tak, jako tomu je u zaměstnanců. U zaměstnanců náhradu mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby sice vyplácí jejich zaměstnavatel, ale tomu pak uhradí vyplacené částky náhrady mzdy příslušný státní orgán vojenské správy, popř. jiný státní orgán (§ 125 zákoníku práce).
Navrhuje se proto zapracovat nárok na náhradu příjmu při službě v ozbrojených silách pro osoby samostatně výdělečně činné do branného zákona, kam věcné řešení těchto otázek patří, a kde jsou také některé náhrady nákladů spojených s vojenskou službou řešeny (§ 19 branného zákona), a pro osoby samostatně výdělečně činné vykonávající civilní službu do zákona o civilní službě.
K čl. II , III a VI:
V návaznosti na převedení některých dávek ze systému nemocenského pojištění do systému státní sociální podpory se navrhují úpravy také v předpisech nemocenského pojištění. Z dosavadní úpravy se vypouštějí dávky, které jsou transformovány do zákona o státní sociální podpoře. V zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců se jedná o podporu při narození dítěte a o pohřebné, v zákoně o nemocenské péči v ozbrojených silách o pohřebné, a v zákoně o prodloužení mateřské dovolené , o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění se jedná o přídavky na děti a příplatek k přídavkům na děti (s odchylkou v účinnosti).
Podpora při narození dítěte je v novém systému nahrazena dávkou porodné. Úprava promlčení nároků na podporu při narození dítěte a na pohřebné se ze zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců vypouští s tím, že nároky jsou zajištěny v přechodných ustanoveních zákona o státní sociální podpoře. Úprava přechodu nároku na přídavky na děti, resp. přídavek na dítě, se přenáší do společných ustanovení zákona o státní sociální podpoře.
K čl. IV:
V občanském soudním řádu se navrhují změny v části šesté upravující výkon rozhodnutí. Zákonem o státní sociální podpoře dochází k převodu přídavků na děti (s určitými úpravami) ze systému nemocenského pojištění do systému státních dávek, z toho důvodu již nepřichází v úvahu možnost započítání přídavků na děti do mzdy. Další navržené změny reagují na zrušení výchovného k důchodu a na převedení podpory při narození dítěte a pohřebného do systému státních sociálních dávek.
K čl. V, XIV a XV:
V zákoníku práce se navrhuje v návaznosti na zákon o státní sociální podpoře upravit ustanovení o srážkách ze mzdy; podle dosavadní právní úpravy lze provádět srážky ze mzdy podle § 121 písm.k) jen u přeplatku na rodičovském příspěvku. Znění tohoto ustanovení se navrhuje upravit tak, aby podle něj byly prováděny srážky ze mzdy v případě přeplatku u všech dávek státní sociální podpory. U přeplatků na ostatních dávkách poskytovaných ze sociálního zabezpečení budou srážky ze mzdy nadále prováděny podle písmene g) citovaného ustanovení. Obdobná právní úprava, vyplývající ze zavedení dávek státní sociální podpory (terminologické změny) se navrhuje v zákoně o mzdě a v zákoně o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech.
K Čl. VII:
Ze zákona o pěstounské péči se v návaznosti na zákon o státní sociální podpoře navrhuje vypustit ta ustanovení, která upravují poskytování dávek pěstounské péče, neboť budou nahrazeny dávkami poskytovanými podle zákona o státní sociální podpoře.
K čl. VIII:
Ze zákona o sociálním zabezpečení se navrhuje vypustit úpravu zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin, neboť tato právní úprava bude nově v zákoně o státní sociální podpoře (zaopatřovací příspěvek) a dále v branném zakoně a v zákoně o civilní službě (náhrada příjmu osob samostatně výdělečně činných).
Dále se navrhuje vypustit ze zákona o sociálním zabezpečení úpravu výchovného k důchodu, příplatku k výchovnému (s odchylkou v účinnosti) a některých dalších dávek poskytovaných důchodcům. Tato úprava se navrhuje v návaznosti na zákon o státní sociální podpoře, ve kterém budou upraveny jednotně státní dávky nahrazující tyto dosavadní důchodové dávky a obdobné dávky z nemocenského pojištění.
K čl. IX a k čl. XIII:
V návaznosti na zákon o státní sociální podpoře, který obsahuje samostatnou úpravu organizace a řízení, se navrhuje ze zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a ze zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vypustit některá ustanovení dosud upravující organizaci a řízení u dávek, které budou nově upraveny v zákoně o státní sociální podpoře.
K čl. X:
Navržená úprava zákona o kolektivním vyjednávání reaguje na zrušení dávky přídavky na děti v systému nemocenského pojištění.
K čl. XI:
Navržená změna okruhu společně posuzovaných osob odpovídá vymezení rodiny v zákoně o státní sociální podpoře. Znamená podstatné zjednodušení dosavadní praxe a spravedlivější posuzování sociální situace.
Nezaopatřenost dítěte se vymezuje shodně jako v zákoně o státní sociální podpoře.
Ve vymezení okruhu příjmů započitatelných pro posouzení ve vztahu k částkám životního minima dochází ke zpřesnění a zároveň vypuštění některých nezapočitatelných příjmů, a to na obdobných principech jako v zákoně o státní sociální podpoře. Navrhuje se nadále neodečítat z příjmu placené výživné, neboť důsledkem této právní úpravy je u sociálně potřebných osob povinných výživou situace, kdy fakticky vyživovací povinnost za tyto osoby plní stát, a to mnohdy do rodin, které nejsou sociálně potřebné.
U osob samostatně výdělečně činných nelze v průběhu kalendářního roku zjistit skutečný příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Proto se navrhuje vycházet u nich z výše měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je odvozen ze skutečných příjmů za uplynulý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že uvedený měsíční vyměřovací základ činí 35% skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, odpovídá skutečnému příjmu 2,25násobek vyměřovacího základu.
Dosavadní startovací podmínkou valorizace je růst indexu životních nákladů zaměstnaneckých domácností v nízkopříjmovém pásmu o 10%. Zvýšení má být takové, aby podíly částek životního minima na osobu ve vztahu k průměrným čistým peněžním příjmům na obyvatele za poslední rok zůstaly přiměřeně zachovány. Nově navržené znění vychází z předpokládaného snížení míry inflace. Navržený způsob valorizace by měl zabezpečit udržení kupní síly životního minima a umožnit, aby vláda zvýšila reálnou úroveň životního minima podle konkrétních ekonomických podmínek.
K čl. XII:
V návaznosti na zákon o státní sociální podpoře se upravují příslušná ustanovení zákona o sociální potřebnosti. Dále se navrhuje doplnit ustanovení o příspěvku na výživné. Nezaopatřené dítě splňující podmínky pro nárok na příspěvek na výživu splňuje vždy současně podmínky nároku na dávku sociální péče podle obecného ustanovení. Proto se navrhuje stanovit přednost příspěvku na výživu před touto dávkou.
K čl. XVI:
V zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky se navrhují dílčí úpravy vyplývající z převedení rodičovského příspěvku do zákona ostátní sociální podpoře. Dále dochází k obdobné úpravě jako v zákoníku práce (viz důvodová zpráva k čl. V).
K čl. XVII:
Navržená úprava reaguje na změnu orgánů, které budou po přijetí zákona o státní sociální podpoře vyplácet rodičovský příspěvek. Přechodné ustanovení přitom upravuje vyplácení a zúčtování rodičovského příspěvku a některých dalších dávek, které byly dosud nemocenskými dávkami, s pojistným, a to až do 31.prosince 1995, tedy do dne převzetí výplaty okresními úřady.
K čl. XIX:
K zachování ochrany údajů o některých kategoriích příslušníků ozbrojených složek se rozšiřuje příslušné ustanovení zákona o zpravodajských službách o údaje pro účely státní sociální podpory.
K čl. XX a XXI:
Do příslušných ustanovení zákonů o správních a soudních poplatcích se doplňuje osvobození pro dávky státní sociální podpory.
K čl. XXII:
V zákoně o daních z příjmů je třeba doplnit ustanovení obsahující výčet příjmů osvobozených od daně z příjmů o dávky státní sociální podpory .
K čl.XXIII:
V návaznosti na ustanovení zákona o státní sociální podpoře řešící povinnost státních orgánů na výzvu poskytovat okresním úřadům potřebné údaje pro účely poskytování státní sociální podpory se doplňuje ustanovení zákona o správě daní a poplatků o povinnost daňových orgánů poskytovat (obdobně jako pro účely sociálního pojištění) na vyžádání okresním úřadům údaje o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných.
K čl. XXIV:
Přechodné ustanovení řeší posuzování náhrady příjmu při službě v ozbrojených silách a civilní službě osob samostatně výdělečně činných u nároků vzniklých před datem účinnosti zákona, a to tak, že se bude postupovat podle dosavadní právní úpravy.
Vzhledem k náročnosti přepočtu dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností se stanovuje doba tří měsíců od data účinnosti zákona, po kterou dávky již přiznané budou poskytovány podle dosavadní právní úpravy, aby byl dán příslušným orgánům dostatečný časový prostor pro posouzení nároků podle nové právní úpravy.
Do doby, než převezmou příslušné orgány zcela výplatu dávek státní sociální podpory (od 1.ledna 1996) , budou některé dávky nadále vypláceny zaměstnavateli (organizacemi), a proto budou organizace tyto dávky do 31.prosince 1995 zúčtovávat s vybraným pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Dále se přechodným ustanovením řeší zúčtování některých dávek, které zákon o státní sociální podpoře ruší (popřípadě nahrazuje jinými dávkami), za období do nabytí účinnosti zákona o státní sociální podpoře.
K čl. XXV:
Je nezbytné, aby účinnost tohoto předpisu byla shodná s účinností zákona o státní sociální podpoře, včetně zachování dvojí účinnosti, týkající se některých dávek.
V Praze dne 14.prosince 1994